vedla ji do svého bytu, kde neznámá chutě dala se do uklidu a získala přízeň Gebhartové. Odpoledne obě odešly, Gebhartová zavřela dvéře na klíča uschovala ho v chodbě na skříň. Dívčina vyzvídala, kdy se Gebhartová vrátí a žena dobromyslně sdělila, že přijde až večer. Na Václavském náměstí obě se rozloučily. Dívka spěchala do domu č. p. 452. III. otevřela byt Gebhartové a sebrala ji remontérky, menší obnos peněz a šaty. Zlodějka byla však záhy vypatrána a zatčena. Jest to 19letá Anna Hejšová z Tejnky čís, 13. — Úraz záložníka. Na vojenském cvičišti v Dej- vicích spadl včera s lafety záložník dělostřeleckého pluku Jan Fousek a poranil se značně na levé noze. Byl odvezen do vojenské nemocnice. — Náhlé úmrtí poštovního úřadníka. V průjezdě domu čís. 339 na Smíchově byl p. Leopold Šudera 46letý vrchní poštovní oficiál ze Smíchova čís. 203. stížen chrlením krve a zemřel dříve, než se dostavil lékař. Po ohledání lékařem městským a policejním byla mrtvola odvezena do umrlčí komory na Malva- zinkách. — Vystěhovalci. Dnes ráno jelo Prahou do Ame- riky 8 osob z Haliče. — Teplota vody ve Vltavě dnes dopoledne + 20° C., vzduchu + 18° C. Zamračeno.

— Z Domažlic. (K návštěvě Pražanů na Do- mažlicku), kteří 23. t. m. zúčastní se výletu, pořáda ného zábavním výborem »Českých úřadníků želez ničních«, připravují se v Domažlicích již velmi čile. Místní odbor klubu českých turistů sestavuje již kroužek, jehož členové — vesměs krajiny dokonale znalí — obstarají hostům průvod na vycházkách i ve městě. Výlet tento zalíbí se nejen těm hostům, kteří projdou se rozlehlými pohraničními bvozdy a pokochají se krásným pohledem s vrcholu Čerchova (1039 m.), nýbrž i těm, kteří vystoupí v starobylých Domažlicích a pro kteréž připravuje se na odpoledne zajimavá vycházka přes Oujezd na Hrádek k pomníku statečného Jana Sladkého-Koziny, odkud pak přes Babilon na Kubici, kde v útulných pensionátech sejdou se s onou částí, která dopoledne vystoupí ku České studánce a na Čerchov. Od pomníku Kozinova možno se též vrátit do Domažiic, kde v stínu syté zeleně sadů »na střelnici« při koncertu ostrostřele- ckém podvečerní hodiny příjemně uplynou. Odbor klubu českých turistů i občanstvo zdejšího kraje těší se již na tuto návštěvu Pražanů a přeje výletníkům »dobrý vítret

Různé zprávy = Obléhaný zločinec. Z Vratislavi, 19. června. Naproti celnici v Romanshofu (kraj rybnický) bylo spácháno několik dynamitových atentátů, aniž se po- dařilo pachatele přistihnouti. Konečně se podezření obrátilo proti majiteli domu v Romanshofu Spande- lovi, který byl s nájemcem celnice Jordánem zne- přátelen. Minulou neděli mezi procházkou přepadl Spandel Jordána ze zadu a poranil jej jednou ranou těžce na blavě. Na to se odebral domů a opevnil se tu, tak že jeho pozemek musil být od pondělního rána v pravém slova smyslu obléhán 17 četníky z kraje rybnického. Teprve včera podařilo se nebez- pečného zločince zatknouti. = Povodeň v Thessalii. Z Athén, 19. června. V Trikale nastala povodeň, která si vyžádala přes sto obětí. Thessalská dráha je velmi poškozena, doprava jest částečně přerušena. = Poklady zlatého rouna. Z Brugesu, 19. června. Včera večer o 8. hodině došla sem pro vý- stavu zlatého rouna zásilka Španělska, která jest po- jištěna na 61/2 millionů franků a obsahuje španělský korunní poklad, jakož i poklady ze San Fernandaa z katedrály toledské. Transport provází 12 kopinníků za velení důstojníka.

= První cena ukradena. Z Londýna, 19. června. Jak se nám nyní sděluje, byl zlatý pohár pro zejtřejší velké závody o „Ascot-gold-cup“ včera odpoledne při dostizích v Ascotu neobyčejně drzým způsobem ukra- den. Pohár, jenž má cenu 10.000 K, byl vystaven s ji- nými trofejemi za tribunou pod dozorem policistya úřadníka klenotnické firmy, která jej dodala. Krátce po tom, co Buchanan se svým koněm Golden Mea- sure vyhrál zlatou vásu, rovněž vystavenou trofej, přišli dva elegantně odění pánové a po několika slo- vech obdivu, klidně před zraky všech přítomných strčili zlatý pohár do kapsy a vstoupili do automobilu jenž rychle odjel. Úřadník klenotnické firmy mluvil právě s někým jiným a policista soudil stejně, jako ostatní diváci, že oba pánové jsou přátelé Bucha- nanovi a odnesli jeho cenu. Ldyž se pak úřadník kle- notníkův vrátil a krádež byla zpozorována, nebylo po zlodějích ani stopy a nikdo si nevšimnul čísla jejich antomobilu. Všechno pátrání bylo posud bez- výsledné.

Ač věděla, že Urie je ženat, zapředla s ním mi- lostný poměr rázu zcela důvěrného. V krátké době roznesla se o nich a důvěrných je- jich stycích pověst a donesla se i k sluchu manželky topičovy Barbory Uriové. V domácnosti její ná- sledkem toho došlo k prudkým výstupům a výčitkám se strany klamané ženy. Ke konci roku 1906, kdy poměr Urie a Vokur- kové stal se už křiklavým a budil pohoršení, odstě- hoval se Urie do Smečna, kde dostal místo topiče v parostrojním pivovaře hraběte Clam Martinice. Ani tu však neustal ve svých záletech a v noci chodi pěšky do Slaného, aby Vokurkovou mohl navštěvo- vati. Jak milenka jeho tvrdí, varoval ji Urie před svou ženou, která prý, kdykoliv se něčeho nového o záletech svého muže dověděla, zuřila a prohlašo- vala, že svůdnici vypálí oči. Ale Anna Vokurkovás této vyhrůžky valně nevšímala a dokonce nedbalají když Úriových se odstěhovali do Smečna.

Dne 30. ledna t. r., když Urie v hříšné lásce své neochaboval a vzdor krutým mrazům téměř denně ze Smečna do Slaného k Vokurkové docházel. udála se katastrofa, která je předmětem dnešního lí- čení. Po 7. hodině večerní, tedy za značné tmy. vyšla Vokurková z přádelny a setkala se s Uriem, který patrně na ni čekal. Pohovořili spolu, načež se rozešli. Vokurková šla k domovu, Urie spěchal na Smečno. Na silnici k Slanému spatřila Vokurková státi nějakou ženu, která prve nežli k ní mohla pro- nésti několik slov, vchrstla jí do obličeje nějakou žíravinu a zvolala: »Tu máš, ty . . . . ., tady to máš, abys se mu více nelíbila . .. Vokurková poznala v ní prý dle hlasu i postavy — Barboru Uriovou. Žíravina Vokurkovou na obličeji strašlivě popálila. Třela si ihned obličej sněhem, ale cítila, že zrak jí slábne jen po paměti dobelhala se domů, kde přivolaný lékař dr. Hammerschlag shledal, že popálena jest ky- selinou sírovou, že na pravé oko vůbec již nevidí a na levém že zrak je téměi zničen. Dal tudíž nešťastnou ženu neprodleně od- vézti do všeobecné nemocnice v Praze.

Barbora Uriová, jsouc zatčena prohlašovala, že Vokurková nemluví pravdu. Tvrdila, že dne 30. ledna vůbec z domu ve Smečně ani nevyšla, že toho dne prala se svou dcerou Annou, a že, když manžel její asi o půl deváté přišel domů, zastihl ji už svlečenou na loži. Dcera její Anna tvrdí rovněž, že dne 30. ledna matka její z domu nevyšla, ale uvádí, že prali dne 29. ledna v úterý. Manžel Bar- bory Uriové prohlásil, že dne 30. ledna na Vo- kurkovou čekal před továrnou a že Vo- kurková ho upozornila, že na druhéstra ně silnice obchází nějaká žena, dle vše ho jeho ma nželka, aby si dal tedy pozor. Urie však odpověděl, že to není možné, poněvadž jeho manželka, když odcházel, byla doma na Smečně svle- čena a nemohla by cestu půldruhé hodiny tak záhy vykonati, ježto on sám šel nejkratší cestou. K přelíčení předvoláno jest pouze pět svědků, mezi nimi oslepená Anna Vokurková. Obžalovaná Barbora Uriová, žena menší po- stavy, činí dojem ustarané ženy. Na dotaz předsedy vrchního rady Nagya, po generaliích udává, že jest 41 roků stará, manželka topiče na Smečně, matka dvou dětí. Trestána nebyla dosud nikdy. Jako soudní znalci fungují doc. dr. Pelnář a dr. Kalmus, ve- řejným žalobcem substitut dr. Karhan, obhájcen dr. Sládeček. Když předvoláni bylí hromadně svědkové k na- pomenutí, ohledně výpovědí, teskným dojmem působi příchod osleplé ženy Anny Vokurkové, jež byla do porotní síně uvedena jinými svědky, nemohouc sama bez cizí podpory choditi. Je rovněž starší žena, tváře nikterak hezké, stejně jako strojník Urie, který je velmi smutným hrdinou celého dramatu. Po přečtení žaloby odpovídá Barbora Uriová na dotaz předsedův, že je úplně nevinnou.

„Já jsem to neudělala, mohu na to přísahat... praví s plačem, „Znala jste Vokurkovou osobně?“ „Ano, od té doby, co jsme se do Slaného při- stěhovali, před dvěma roky. Ona přes rok s ním udržovala poměr. Pan baron si ji volal do kanceláře a dal jí napomenutí, aby mně muže nekazila, ale nebylo to nic platné. „Mluvila jste s ní někdy?“ „Ano, mluvívala jsem s ní, než jsem se dověděla že mi svádí muže.“ „Měla jste s manželem k vůli tomu poměru vý- stupy? „Ano, já jsem mu domlouvala, prosila jsem ho pro boha, k vůli dětem, ale on nepovolil. Až tomu náhoda chtěla, že dostal místo na Smečně.“ „Jak pak tam, udržoval s ní ještě poměr?“ „Z počátku jsem to, prosím, nevěděla. On říkal, že jde do hospody a tak jsem byla skoro ráda, že je tomu konec. Ale nebyl. Zpozorovala jsem, že zase větří, že běhá do Slaného, tak jsem zase věděla, že mne podvádí. „Nikdy jste ji nepronásledovala za Smečna?“ „Ne, nikdy!“ „Dne 30. ledna byla Vokurková večer polita ně- jakou žíravinou a ztratila zrak. „Slavný soude, já jsem to neudělala, neudělala, neudělala. Ten den jsem s dcerami pořád prala, ani jsem se ze Smečna nehnula. „Vy tedy papíráte, že byste to bývala vy. Kde byl váš muž? „Asi do 6 hodin byl doma, pak odešel.“ „Nebylo mezi vámi nějakých mrzutostí toho dne?“ „Nebylo — já jsem s ním už ani nemluvila.“ „Ale vaše dcera říká, že to bylo dne 29. ledna když jste prali.“ „Ne — ne — to bylo jistě 30. ledna ve středu.“ „Vokurková ale tvrdí, že vás poznalal „Není to pravda, nemůže to být pravda — já ve Slaném toho dne nebyla. Ale, slavný soude ona měla milých víc, pan baron každé chvíle dostal nějaké psaní od žárlivé ženy. „Ale nic takového nebylo vyšetřeno. Hlavní porotce: „Když vy jste to neudělala, co myslíte, kdo to mohl udělat?“

„To nemohu říci — když ona jichi měla více.“ Na to předvedena byla oslepená Anna Vokur- ková. Zrak její je úplně zakalen. Na dotaz předsedův odpovídá, že jest 41 roků stará, že Uriovou zná a že „s ní byla vždycky dobře, až do té doby, co se to stalo. „Jelikož jste slepá a nevidíte — praví potom předseda — upozorňuji vás, že máte před sebou krucifix, rozžaté svíce a že budete přísahat. Scéna tato byla velmi trapná. Prve než došlo k výslechu Vokúrkové o pří- padu dne 30. ledna, zdvihla se se židle, na kterou byla usazena, a pravila, že musí prohlásiti, že tohoto úterka byl u ní manžel obžalované Urie se svojí dcerou a prosil ji, aby před soudem pod přísahou stvrdila, že to jeho manželka nebyla, co jí vrchstla vitriol do obličeje a že ji za to bude do smrti živit. (Vzrušení mezi obecenstvem.) Na to podrobena byla výslechu, v němž popírala. že by byla měla s Uriem vůbec nějakou intimn známost, pracovala s ním pouze v přádelně a jejich styky omezily se na pouhé rozmluvy, jež k vůli dobré vůli s ním měla.

Předseda namítá, že bylo ale to veřejným tajem- stvím, načež svědkyně podotýká: „A copak lidé dnes jsou vůbec nehodní!“ Na to došlo ku projednání případu ze dne 30 ledna, a tu tvrdila svědkyně, že, když vyšla z továrny v 7 hodin večer, že prý již tenkráte poznala zcela určitě Uriovou, jak na ni číhá, načež prý, když sešla se s ní na oné silnici, vchrstla jí tato do obličeje nějakou kyselinu, jíž hned oslepla. Výslech se svědkyní byl velice stížen, neboť usta- vičně odpovídala na vše jiné, jen ne na otázky před- sedovy. Také popírala, že by vůbec s někým jiným byly udržovala styky. Na to znalcové docenť Pelnář a dr. Kalm us podali dobrozdání, dle kterého po klinickém ošetřo- vání nepodařilo se Vokůrkové zachovati zrak takže dnes jest úplně slepá. Na to povolán byl jako svědek manžel obžalo- vané Urie. (Dokončení.)

Tržní a hospodářské zprávy Oprava. Ve stati o trůnní řeči v ranním čísle na ř. 10. zdola (2. sloupec) má státi »z darů« místo »výčepní«. Cukr. (Poslední zpráva.) —n— V Praze, 20. června. (10 h. 45 m.) Obchod se surovinou klidný. Poho- tové franko bstí 22.20, nová kampař na říjen-prosinec korun 21.60 peníze. Rafináda K 71.00 z továrny. Petrohradská bursa, 19. června. (Zpráva živnosten- ské banky.) 4% unifikovaná renta 70.37, 41/2% ruská renta z roku 1905 91.37, ruské losy z r. 1864 336 50 ruské losy z r. 1866 238.50, ruská banka 318.— ex —.— mezinárodní banka 361.—, brjanské železo 101.—, nikopolské železo 59.—, Hartmann 237.—, Mal- cev 314. —

Ze soudní síně. Strašlivě ztrestaná svůdnice. (Zločin těžkého uškození na těle.) Před pražským soudem porotním. Dnešního dne zodpovídá se před pražskou po- rotou žena, kterou státní návladnictví stihá těžkou obžalobou, viníc ji, že ze žárlivosti vchrstla své sokyni do obličeje žíravinu a připravila ji tak úplně o zrak, Je zcela prokázáno a dokázáno, že dnes politování hodná, oslepená žena, zapomněla se skutečně a udržovala poměr se ženatým mužem, uvádějíc tím manželku jeho v zoufalství a výbuchy žárlivosti'; ale trest jaký, ji za to stihl — dle do- mnění žaloby se strany klamané ženy — jest tak krutý a hrozný, že žádá, aby spravedlnost vykonala tu svoji povinnost bezohledně. Arci zůstává otázkou, bude-li tak moci učiniti, když zhrzená a ze zločinu onoho nařčená žena rozhodně popírá, že by akt pomsty byla provedla. Událost je v živé paměti. V přádelně barona de Lisera u Slaného zaměst- nán byl v roce 1906 jako topič Václav Urie, jemuž, ač ženatému a otci dospívajících dítek, zalíbila se v téže přádelně pracující vdova Anna Vokurková.

Záložny řemeslnicko-živzostenské v Žižkově, v Husově tř. č. p. 709. Ve čtvrtek dne 4. července 1907, jakož i v násle- ( dujících dnech prodávati se budou veřejnou draž- bou od 1/29—12 hod. dop. a od 1—6 hod. odpol. propadlé skvosty, které byly od 1. do 31. čer- ( vence 1906 zastaveny, počínaje čís. 17932-21099 ( jako: brillantové a perlové klenoty, prsteny, ná- o ušnice, náramky, zlaté a stříbrné hodinky, ře- 6 tízky a jiné pod. zástavy, veškeré zboží, šatstvo, peřiny a prádlo, které bylo od o 1. do 31. července 1906 zastaveno, počínaje e čís. 33809-39242. — Zástavy tyto mohou se ještě do dne před dražbou vyplatiti. V den dražby se zúrokování těchto zástav žádným způsobem nepřijímá. Přebytky budou se vypláceti osmý den 6 po dražbě. Půjčky se poskytují od e 8—2 hodin s poledne. v Žižkově, dne 1. června 1907.