Ročník XXXXIX.

e snoo et

V Praze, ve středu 14. července 1909

Číslo 192

Na ranni avečerní listy dpláci se V Praze vi administracit)

Pa . . . 6 K —h na čtvrt leta s dvojí donšškou Da měsja. . . . . . 2 K 5 na čtvzt leta . - 7K62h o fillálkách na měste. . . . . . 2 K 30h Poštous na měsle na štvrt lsta . . . . 9 K os h s drojí zásílkoe Da měsi Ba čevrt iota .. . . n1 k c n03 obea slrd 6bel an 1to

oná sei se bono rde sí ,o ečerni laní. V drobném prodejir ranní čislo o sobě . . zae večerní . . . . . . . za ik Ve flišlkách na venkove ranní čislo . večerní . . . . . . . . 5h Inoeráty platí se hotově napřed Předplaceni a inserty přijíma administrace v Marianské al., a. Tam narbázají se těž redakcn, tiskárna a sxpedlne „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejí. non

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“ Nový říšský kancléř v Německu. svn Z Berlína, 14. července. (K. k.) Zvláštní vydání »Reichssnzeigeru« sděluje, že řišský kaneléř kníže Bülov byl na svou žádost sproštěn dosavadního úřadu, přičemž propůjčen mu byl řád černého orla s brilanty že dosavadní státní tajemník úřadu vnitra šl. BethmaunHollweg byl jmenován říš- ským kaneléřem, předsedou stát niho ministerstva a ministrem za- hraničních záležito stí. Z Berlína, 14. července. Nový kanelé přijal již včera gratulace některých členů ríš- ského sněmu. Povládne bez pevné většiny. Ne- chce se opírati o většinu složenou z konserva- tivců a centra. Jest umírněným konservativcem. Chváli se jeho zevrubná znalost správy, rychlá chápavost a bystrý rozum. Jest vzdělán filoso- fieky. Zahraniční politiky se dosud síranil. Z Berlína, 14. července. Nový kanelé BothmannHollweg pochází ze staré ži- dovské rodiny rakouské. Jest mu 53 let. Roku 1905 stal se ministrem vnitra, roku 1907 pak místopředsedou státního ministerstva. Z Berlína, 14. července. Kn. Bülo w o v dodán byl kabinetní list, ve kterém se vyslovují nejvroucnější díky panovníkovy. List psán jest tónem velmi srdečným, jakého ještě vůči žádnému odstupujícímu státníku císar neužil.

Dr. šlechtic Bethmann Hollweg narodi se dne 29. listopadu 1856. Dne 29. srpna 1879 vsloupil do slátní služby a stal se dne 1. Hijna 1891 vládním presidentem v Bydhošti a již za tři měsíce na to vrchním presidentem v Branibořích. Roku 1905 jmenován byl ministrem vnilra. Jsa ještě »landrateme zvolen byl Bethmann-Holiweg na jaře r. 1890 ja kožto kandidat německé říšské strany v Hor. Barnímu do řišského sněmu, ale složil již dne 21. května 1890 zase mandát, ježto by jeho volba byla za ne- platnou prohlašena bývala. Jako student byl č elbmann- Holiweg zároveň s lehdejším princem, nynějším ci sařem Vilémem, členem buršáckého sboru »Borussia« v Bonnu. Další změny v německé říšské a uruské státní správě. Z Berlína, 14. července. »Reichsanzeigere oznamuje, že státní ministr Delbrück byl jmenován státním tajemníkem v úřadu vnitra, státní tajemník Sydou ministrem obchodu, státní podtajemník říšského úřadu vnitra W er muth státním lajemníkem říšského pokladniho úřadu. Dle téhož listu byl ministr kultu Holle na svou žádost svého úřadu s pro- štěn a jeho nástupcem jmenován vrehní pre- sident braniborský šl. Trott zu Solz; ko nečně byl dle zprávy onoho listu jmenován stální podtajemník šl. Löbel! vrehním presi dentem braniborským. tse Císař do Išlu. Z Vídně, 14. července. (K. k.) Císař od- cestoval dnes o 8. hod. ráno zvláštním dvorním vlakem do Išlu. Následník trůnu v Rumunsku. Z Bukurešti, 14. července. (K. k.) Všechny zdejší listy, jak listy stran tak i tisk neodvislý. věnují panu areivévodovi Františku Ferdinan- dovi a jeho choti články plné vřelé sympatie, ve kterých velebí jejich vlastnosti ducha a srdce.

— Oficiosní »Indenpendence Roumaine« píše Všechny příležitosti, jež podávají důkaz zname- nitých vztahů mezi dynastií habsburskou a ru- munskou a přispívají, aby pásky přátelství mezi oběma rody panovnickými a národy byly ještě těsněji spjaty, jsou nám šťastnými událostmi. V tomto smyslu byla návštěva pana arcivévody celou zemí uvitána s rado stí. Národ spatřuje v ní též důkaz významu, jakého nabylo Ru- munsko za krále Karola. Na konec vyslovuje list přání elsaři a králi Františku Josefovia panu arcivévodovi. Koruna a národ maďarský. Z Pešti, 14. července. Veškeré noviny za- bývají se zprávou „Národních Listů“ o výroku panovníkově, učiněném vůči maďarskému poli- tikovi: „Vzdorem nedá si vynutiti nic ani tu ani tam.“ „Pesti Hirlap“ píše: „Není zájmem země, aby pořád byla s panovníkem v pomě- rech napjatých. Musí se dospěti vzá- jemnou povolností k dohodě. To se zajisté stane za letního klidu. Ustavičné rejdy strannické a vášnivosti způsobily v maďarské politice neplodnost. Jenom rozmyslnou umírně- ností může se dospěti k harmonii mezi korunou a národem.

Předčasná starost. Ze Štyrského Hradce, 14. července. Zdejšl »Tagblalt« oznamuje: Počátkem nové kampaně říšské rady zahájena bude sgitace, by dr. Pattai nestal se již presidentem poslanecké snémovny, nýbrž dr. Ebenhoch. Dr. Pattai není sice neobliben ale postrádá se u něho náležitá autorila a ráz nost k funkci té potřebná. Sociální demokraté o uzavření říšské rady. Z Vídně, 14. července. Sociálně demokra tičtí poslanci pořádají dnes a zejtra ve Vídní 13 schůzi se společným jednacím pořadem »Uzavření říšské rady«. Sazby na českých drahách obchodních. Z Vídně, 14. července. Posl. Maštál ka jednal dnes v ministerstvu železnic o zavedení rovnocenných sazeb na českých drahách ob- chodních ve stejnoměrném baremu s drahami státními. Možno čekati, že požadavku tomu bude vyhověno. Společnost státní dráhy byla již vy- rozuměna ministerstvem železnic, aby mu před- ložila svoje návrhy a zjistila finanční důsledky opatření takového. Hrabě Agenor Goluchowski poslancem. Ze Lvova, 14. července. V Samboru konal se předevčírem schůze tamějších velkostatkářů, kteří se usnesli většinou dvoutřetinovou nabíd- nouti mandát do zemského sněmu bývalému mi- nistru zahraničních záležitostí hr. Agenoru G - luchowskému. Amnestie Syčinskému. Z Vídně, 14. července. Zpráva, kterou uveřejnily »Národní Listy« ve příčině a m ne- stie pro Miroslava Syčinského, se dnes potvrzuje. Císař udělil studentu filosolle na universitě lvovské Miroslavu Syčinskému, který 12. dubna min. roku zavraždil ranami revolve- rovými místodržilele haličského hr. Ondřeje Potockého, milost a vrehní zemský soud východo- haličský proměnil trest smrti ve 20letý těžký Mezinárodní siřelecká slavnost v Hamburku. Z Hamburku, 13. července. (K. k.) Sená uspořádal za příčinou střelecké slavností veče žalář.

ve slavnostní síni radniční banket, jehož súčast- nilo se asi 200 osob, mezi nimi předsedové německých a zahraničních jednot střelnekých. Na bankotě pronesl starosta dr. Burchard delší proslov, ve kterém projevil radost nad bratr- stvím zbraní četných velikých národů, kteréž je nyní na půdě hamburské znova osvědčeno. Stálý další rozvoj mezinárodních vztahů, jakýž s jeví ve všech kulturních oborech na prospěch lidstva, dlužno uvífati. Na konec projevil řečník nejlepší přání budoucnosti německých střeleckých jednot, jakož i přištím úspěchům »Union Inter- nationale des Fédérations et Associationa de tir.e Z francouzského senáln. Z Pařiže, 13. července. (K. k.) Senát přija telegrafní smlouvu mezi Franeií a Německem ze dne 2. června 1908. Dále přijal ve zněn sněmovny poslanců osnovu zákona ve příčine zákazu olovnatých barev. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 13. července. (K. k.) (Doln sněmovna). Dnes byl po pět denní poradě schvá- len 302 hlasy proti 114 článek II. fl nan čního zákona. Rokování o finančním zá- koně trvá již 11 dní, při čemž schůze se pro- dlužují až do 4 hodin. Z Loudýna, 13. července. (K. k.) Horn sněmovna zamítla návrh lord a Ro- bertsa na zavedení všeobecn branné povinnosti v teriloriální armádě 123 hlasy proti 103. Přijala však povšechně změňovací návrh Northumberlandův, ve kterém se uznává nutnost silné armády te ritoriálni.

Euyplská půjčka Turecku. Z Cařihradu, 14. července. (K. k.) „Turquie“ sděluje s výhradou: Egyptský místokrál ho- dlá poskytnouti Turecku půjčku 30 mil liber na kapitalisování egyptského poplatku, z če- hož by se 10 mil. zaplatilo hotově a 20 mil. v roč- ních splátkách. K siřuaci v Turecku. Z Calihradu, 14. července. (K. k.) Nöta, podaní Portou v krétské olázce, vyvolává v kruzích mlado tureckých špatný dojem. Výbor zabýval se už včere ráno otázkou krětskou a vládní předlohou o aulono mii pro Jemen, která se setkává se silným odporem Jak se proslýchá, hodlá ministr záležito st zahraničních podati demisi. Dle jiné ver se chce výbor obou otázek použíti, aby svrhl kabinet. Tisk turecký zdržuje se dosuo všech komentárů,. Prodloužené zasedání tureckého parlamentu. Z Cařihradu, 14. července. (K. k.) Ve včerejší schůzi sněmovoy byl přečten sultánův irade o pro- dloužení zasedání do 13. srpna. Smírči soud mezi Norskem a Brasilií. Z Chrislianis, 13. července. (K. k) Norský ministr záležitosti zahraničních a brazilský vy- slanec podepsali dnes všeobecnou smlouvu smírčim soudu mezi Norskem Brasilií.

Revoluco v Persii. M. Z Kolína nad Rýnem, 14. července. (Zvl telegr. „N. L.“) „Kölnische Zeitung“ obdržela z Te- heranu telegram, ve kterémž se oznamuje: Š ach dal vyvézti děla na severní pahorky města a chce odtud Teheran bombardo- vat. Všichni vyslancové proti tomu protestují, či- níce šacha zodpovědným za životy a majetek př- slušníků cizích států. Šachovo vojsko očekává, že do- stane posilu od kozáků, kteří u Šachabadu od na- cionalistů byli zaskočeni. O čekávají se s ji sto- tou další boje v ulicích hlavního mě- sta. Z Petrohradu, 14. července. (K. k.) Časopisy ru- ské věnují událostem v Persii největš pozornost. „Nov. Vremja“ velice lituje, ž bylo do Persie vysláno příliš málo voj- ska. Dosavadní vojsko nedostačuje udržeti prestiz Ruska. Třeba se příchystati na událo sti vážné, Listy ostatní napomínají k největší o- patrnosi, vyslovují však obavu, že bude těz- ko zachovati instrukce o nestranném nevměšování se do vnitřních záležito- stí perských a přestati jen na ochraně Evro- panů. Je nemožno, od petrohradského zeleného stolu zameziti všechny eventuality. Všeobecně po- važuje se situace za vážnou a vtrhnuti vojska ruského do Teheranu za ne- zbytné. Japonsko zbrojí. sr Z Londýna, 14. července. Japonská vláda vyjednává s Brasilil, khtějíc od této koupit tři velké válečné lodi typu Dread- nought, kteréž se na účet brasilské vlády v angliekýck loděnicích budují. Japonsko nabíze za tyto již bez mála hotové lodi značnou cenu. Zde považuje se to za důkaz, že v Japonsku povážlivou měrou zmohutněla stran válečná.

Zatčený redakfor. 7 Kodaně, 13. července. (K. k.) Redaktor listu »Middsgen« Heimann byl večer zatčen pro uveřejnění článku o králi dánském caru ruské m. Sulejman efentl. Z Csřihradu, 13. července. (K. k.) Dnes zemřel prine Sulejman efendi, bratr sultánův. Krátská olázka. Z Athén, 13. července. (K. k.) Zástupcové čtyř ochranných mocností Kréty odevzdali dnes ministru zahraničních záležitostí Baltasimu s pro- klamací k obyvatelstvu Kréty nótu která souhlasí s notou, jež byla zaslána Porte Hrozící válka v jižní Americe. Z La Paze, 13. července. (K. k) »Ag Havas« sděluje: Vláda vyhlásila stav obležen a válečné právo. Události v Marokku. Z Madridu, 13. července. (K. k.) »Liberal- sděluje z Cruly, že Roghi vtrhl v čele několika stoupenců do Fezu. Osu Muleye Hafida a výsledek boje je dosud neznám. Z Madridu, 13. července. (K. k) Minister- stvo vnira neobdrž-lo dosud žádných zpráv o domnělém vtrhnuti El Rogha do Fezu. Válka v Jižní Americe. O bezměrných výtržnostech v La. Pazu hlavním městě jihoamerické republiky Bolivie jejichž cílem byly krámy, domy a osobnost Peruanců a Argentinců, podali jsme již v ran- ním vydání pudrobnou zprávu. Také jsme sdě- lili, že argentinský vyslanec Fouseca a jeho choť při techto výtržnostech jenom stéží si za- chránili život. Luza bombardovala totiž vyslane- ckou budovu, obsadivší jiné stavení, které výše nad vyslanectvem stoji a metala odlamtud n vyslaneckou budovu střely a těžké kameny. Te prve po půlnoci podařilo se vyslanci a jeh

Denní zprávy.

rodině, že opustili tajně budovu a uchýlili se do soukromého domu bolivijského presidenta. Vláda bolivijská nedala dosud vysvětlení, proč nebyla provedena ostrá opatření, o nichž se na počátku nepokojů stalo usnesení. Na velkých náměstích konaly se včera opět velké demon- strace proli Argentině a Peru. Obraz argentin- ského presidenta Alcorty vyslaven na četných místech jako terč pro střely a kameny; potom byly tyto podobizny davem roztrhány a v prach nebo bláto zašlapány. Ve všech městech Bolivie byly s peruanských konsulátu vlajky a znakové štíty strhány zničeny. Z Buenos Ayres oznamuje se telegraficky: Zdejší bolivijský vyslanec prohlásil, že roz- hodčím výrokem republice Peru přiřknuté územi obsahuje několik velko- lepě vyvinutých okresů, které vždy k Bolivii patřily a kterých Bolivie postrádati nemůže. V těchto okre-ích pracuje mimo jiné několik velkých továren na výrobu a zpracování gumy, jež založeny byly mnoha milliony liber sterlinků

Proto a z jiných ještě důvodů nedostavil prý se vyslanec v souhlase s bolivijskou vládou ku předěítání rozhodčího výroku a proto také Bolivie rozhodčí výrok Ar- gentiny rozhodně odmítá. Argen- tinská vláda vyzvala svým vyslancem se- norem Fonsecou vládu bolivijskou, aby dala prohlášení, proč nebyla učiněna žádná opatřen na ochranu argentinského vyslanectva v hlavním městě La Paz? Fonseca pak oznámil bolivijské vládě kromě toho, že město a zem ihned opustí, udá-li se jen ještě jediná demonstrace proti vy- slanectvu. Svojí vládě do Buenos Aires zaslaí Fonseca depeši o páté již násilné demonstraci proti Argentině v městě La Paz. Následkem toho nařídila vláda Fonsecovi, aby Bolivii bez prodlení opustil, nedostane-l se mu okamžitého zadostuči nění za dosavadní urážky a útoky. V Peru je proti Bolivii nesmírné rozhořčení a z čilského hlavního města Valparaisa telegra- fují, že se tam výbuch války me zi Bolivíí a Peru považuje z a neod- vratný. Republika Chile zachová prý přísnou nestrannost, ale dá svoje severní přístavy váleč- ným loďstvem střežiti, aby její území nebylo učiněno také jevištém válečných dějů. atd.

ol Míct — Jak se Němci utěšuji. Není pochyby, že německé kruhy obchodní a průmyslové při- jaly s trpkostí zprávu o uzavření říšské rady, jímž vláda zmařila do pozdního podzimu mož- nost, vyříditi parlamenině úpravu obehodního poměru mocnářství rakousko-uherského ke stá- tům balkánským. Rovněž je pateno, že vůdčí kruhy německé politiky nyní všecek svůj um vyčerpávají výklady, kterak celý politický postup jejich i vlády musil býti vyhražen heslu: ne- povolit obstrukci a vše učinit, aby byl zmařen její úspěch. Ani vůdělm kruhům ministerským — zdá se — nevadí, že taková vládní politika naprosto nemůže stačiti na řízení státu a vůbee na jeho normální život. Vládní kruhy leď pořá ještě podnikají všecko, by svoji politiku vysvě- tlily aspoň těm německým řadám občanským, jichž poslanci jsou oporou nynějšího minister- stva. Německý tisk je hlavním místem, kde se tak děje nejrůznějšími toninami a variacemi.

Z kulturní ciziny. Nový portrétista. V ruské obci výtvarné objevil se nový skvělý talent, znamenitý portrétista I. Parcho- menko, rodilý Malorus, jak již jméno uka- zuje. Jest žákem N. N. Ge a vzbudil senstei několika portrěty literátů, které kreslil na dvoji, trojí sezení s bravurní virtuositou a úžasnou životností tváře, takže petrohradský spisovatel- ský spolek »Litěraturnyj fond« jej vy- zval, aby nakreslil serii všvch významných sou časných spisovatelů ruskýck, hodlaje ji vydati ve zvláštním albu a po případě v serii uměle- ckých pohlednic ve prospěch svých účelů pod- půrných. Parchomenko, jenž již na- kreslil portréty Baranceviče, Struveho, Areyba- ševa, Jasinského, Čirikova, Vengerova, Avena- riasa, Kuzmina-Karavajeva a j., vyhověl vyzvánl spolku a odejel do Jasné Poljany, aby portré- toval Lva Tolstého, který se o dosavadních kresbách jeho vyslovil se svrchovaným uznáním. Ještě v letě pak navštíví za týmž účelem Korolenku, Kaprina a F. Sologuba. Do svěho seznamu pojal Parchomenko 70 literárních jmen a hodlá býti se svým úkolem hotov ve 2—3 letech. Ředitel berlínského »Německého divadla Max Reinhardt, který nedávno svým slav- nostním činoberním cyklem v Mnichově do- cílil velkého a okázalého uměleckého vílězství, vrátí se letos brzy se svojí družinou do Beriína, poněvadž čekají je značné přípravy na zimní saisonu. Ohlášený repertoir letošní slibuje nové nastudování Shakespearova »Hamleta« a »Julia Caesara«, z novinek pak: M ir- beauovu čtyřaktovou komedii »Krb«, kolem niž loni tolik sporů soudních a debat uměle- ckých se točilo, veršovanou komedii »Dobrý kral Dagober!« od André Rivoirea a Maeterlinekovo bblické drama »Marie Magdalena«. Z německých novinek ohla- šuje se prozalím pouze jediná a sice pěti- aktové mysterium »Go wan« od Eduara Stucke na.

Ve Lvově otevřena bude počátkem pří štího roku ethnografická výsta va, pořádaná na oslavu 500. výračí bit v u Grunewaldu, s kterýmžto výročím (v červenel 1910) budou spojeny vůbec četné slavnosti a podniky značného významu kultur- ního. Národopisná výstava lvovská projektována je v rozměrech značných a slibuje býti velmi zajímavá. Centrem jejím bude historický oddíl o 4 pododdílech: 1. mapy a mapový materiál, vzta- hující se k zemím polským do epochy ja- giellonské; 2. díla skulpturální, ehsrakterisující rozličné stránký historického vý. voje národa polského: 3. stav hospodářský prostředky k jeho ochraně i zlepšení; 4. histo- rické památky. Druhý oddil výstavy věnován bude národopisu pozdějších period až do našich dnů. V komitétu výstavy pracují pilně již ted přední polští učenci a umělci. Německý spisovatel Karel Bleibtre vydal v Berlině knihu »Deutsehl a ndk u n England«, výrazně psanou paralelu obou států, soupeřících o prvenství politické i hospo- dařské ve světové soutěži, paralela obou ná- rodů v jejich typických, nejmarkantnějších ry- sech povahových. Kniha stává se předmětem živých úvah v žurnalistice německé, zatím co anglická publicistika ji pomíjí — mlčením. V Mnichové konati se budou v mě- síci září na počest německého skladatele hudeb ního a klavírního virtuosa J. Brahm sa slavnosti, rozpočtěné na pět dní (10.—14. září). Na všech pět večerů, při nichž provedeny budou výhradně Brahmsovy skladby (jeho Rekviem, skladby symfonické, komorní a klavírni), jsou již nýní všecky lístky rozebrány. Většina ně- meckých dvorů přihlásila svoje zástupce a členy

Rüzné zprávy. boe s e

»Simple lifes.eo ann Z Nového Yorku se sděluje: Od několika let nabývá v Americe stále více půdy hnutl, jee na svůj prapor napsalo heslo »simple life«. Jednoduchý život — jinými slovy živol, který již před půl druhým stoletím blásal Jean Jacques Rousseau jako návrat k přírodě. Jako vše, co se ve vzrušujíeím ovzduší země Yankeeů znova objeví, snadno zabíhá do extremů a nabývá groteskního charakteru, slaví se také simple lďe v přikrý odpor proti honbě za dollarem, která jest hlavní příčinou neura- slhenie, šíříci se v Severní Americe také mezi muži. A zvláště od té doby, co Tbeodor Roo sevelt knize jistého amerického lékaře, kierá uvedla simple hife v život, dal na cestu své po žehnání a sám se v mnohém směru prohlási za přivržence přírodního života, horují slar i mladí pro bukolický život na venkově. Kromě toho byl alkoholu a masu vyhlášen boj na nůž a přívrženci přírodního života sedí v Bilěm dome stejně jako v palácích boháčů a v domech středních tríd.

Podnebí Severní Ameriky, jež činí (rvalý pobyt v městech tak nepřijemným, tvoří právě nyní v letě nový druh kočovníků, bydlicích pod stany. Stale vlce stává se také ve středních nižších třídách severoamerického obyvatelstva zvykem, vytáhnouti s celou rodinou a stanovým zařizením do lesa nebo na břeh řeky a zí brzy zde, brzy onde po způsobn Indiánů. A kd si to zvlášlě v horkém Novém Yorku může vů- bec dovoliti, uteče na Atlantic, do Eatskillských hor nebo na Hudson, aby tam prosnil horke dny, ohlečen jako trapper, s bosýma nohama holou hlavou. Novoyorská lékařka dr. Julia Seursová za- ložila v Oscawaně na Hudsono, jehož břehy tan mají idylický ráz, stanovou kolonii pro obchod- níky, unavené obchodními záležitostmi, kteří se tam přísnou vegelarlánskou dietou a slunečními i vzdušnými ázněmí mají zolaviti po zimním namzhání. Co nejprostěji žije v Oscawaně také 400 žen, mezi nimiž se nalezají mnohé sufíra- gellky. Ve středních třídách přivádí mnohé rodiny k novému způsobu života a k vegetariánstri nedostatek služebných. Nejnápadnější je simple life v kruzích, kleré se za své miliony dosud obklopovaly nejvétším přepychem. Tyto kruby. slloe ta ma svoor

přesycené požitky, jež jim bohatství skýtalo. obrátily se vlastné nejprve k hygienickému ži votu. Zvlášťě ženy amerických milionářů zavá dějí nyní ve svých mramorových palácích, kde dříve pořádaly skvělé slavnosti s nejrafinovaněj- šímni požitky, spartánskou prostotu. Suchar sklenice mléka jsou v těchto měsících žbavého vedra v palácích milionářů jedinou snídaní. Na stolech, které se dříve při diner ohýbaly pod hojnosti exolických lahůdek, hraje maso už jen nepatrnou úlohu a hostitelky novovorské s poleč- nosti závodí nyní, aby dosavadní hojnost na hradily lehčeji ztravitelnými pokrmy jako zele ninou, studenými rýžovými a moučnými pokrmy ovocnými polévkami a ovocem. Při tm zacházejí Američané i Američank v horování pro simple life ještě dále než Angli čané, kteří již sportem bývají od nadkultury měst přiváděni ku přirodní prostotě a podobne jako zaoceánský strýček hledají nejmilejší zota- vení v tom, že bydli ve stanech, nebo jezdí v zvláště k tomu zařízeném ceslovním voze polem a lesem. Američan jde mnohem dále, pokuds týče zdrženlívosti od domněle skodlivých po- žilko, aby posílil své nervy; nejí žádné sýrya nepije kávu a čaj.

Hasí žízeň pouze vodou, ovocnými šťávam a mlěkem, ba jistý zasvěcený dokonce vypočital. že milisrdáčký jako mrs. John Jaeob Astor miss Helen Gouid od té doby, co se přidržují simple life, vydají za svou denní potravu jen asi 80 hatěrů. Před jidlem a po jídle provozují svédskou gymnastiku a protřásají se na hřbelě koně. Mrs. Bryce, ehoť britského vyslance ve Washingtoně, jest vegetariánkou a také oficiální vodkyně ameriekých žen, mrs. Sherman, chot vicepresidenla a mrs. Taft, choť presidentova, jsou věrnými stoupenkami nauky o přírodním a e životě. Jen president sém, dva centy těžký » B Bille, kterého choť jeho po nějakou dobu na- bádala, aby se spokojil dvojím jidlem denně. nemůže se jaki smiřiti se simple lifel Vrátil se opět k masité distě a k svému obvyklému tro jfmu jidlu denně. V tomto směru nehodlá sle dovati svého předchůdce v Bllém domě.

= Sehevražda v rodině Rothachildově. Z VIdně, 14. července. Ke včerejší zprávé o úmrti nejmladšího syna barona Alberta Rotbschilda se sděluje, že se Oskar Ruthschild zastřelil. Nejstarší syn baronův Jiří jest šílený a nalézá se v ústavu choromysiných a jediná dcera Noemi je nevyléčitelně hluchá. = Velká dolrandace na poště. Z Tarnopole, 13. července. Na zd-jším poštovním úřadě byla od- halena velká defraodace. Pokladnik Königo berg se včera v lázních zastřelil. V dopise, adre sovaném ministru obchodu a poštovulmu řediteli ve Lvově, doznal, že spáchal zpronevěru s jistým kolegon, = Proti drancování sněmovní knihovny. Z Pešti, 14. července. Ke zvlastnímu opatření byl včera do- nucen předseda řišského sněmu Justh. Četní jeho členové měli vypůjčené kniby, po většině drahocenné, z parlamentní kniiovny a nevraceli je přes všechny sebe důtklivější upomínky. Cena knib vydlužených jednotlivými poslanci přesahovala 1000—1500 K. Včera se vyplácely poslancům čivriletní diety. Z na- tizení presideuta Justha sražena byla poslancům, kteří kniby nevrátili, cena jejich z diet. Vyšlo při tom na jevo, že mají kniby ještě lidé, kteří už dávno poslanci býti přestali. = Povodně. Z Petrohradu, 13. červencs. (K. k.) Dle telegramu z Grodusu musela býti doprava na trati Andrejewzy —Volkovysky dráhy Poviselské následkem podemtetí náspu železničního prudk ým lijavcem zaslavena.

Jindy a nyní. oy X Zvonici a kali jedna živnost jeden cech. Zvo- níci z měst pražských žaováli dne 18. ledna 1566 u konsistoče pod obojí na krejčího Vaclava Čerena, že je nařknul, že jsou rovní katům a biřicům. Ukázalo se však, že to byly jen škádlivky a žertičky (Pažout, Jednání a dopisy konsistoře pod obojí,č. 460. Starý záznam úřadní ličí: Zvoníci z měst pražských všichni žádali za opatření, aby byli opa- tření v tom, aby za lehkomyslné nebyli držáni, jakož narčeni jsů, tak jakž soplikací podali na Vá- clava Čeřenu, krejčího, souseda u fortny v Starém městě. Nářek: že s katy, s biřici mají jednu živnost a jeden cech. Dictum: Ze na to se zastavují, ne- bylo-li jest to promluveno z vožralství u večer aneb z žertu. A kdyby on z žertu to řekí, že jest to jiné, a kdyby oprávdu řekl, že také jiné. Kterak to bylo? — Na to: Že před nešporem bylo, když mu daval hospodář poctu u Sixta Rybaře, že řek!: »Co mu maš dávati, však zvoníci mají cech a jednu živ- nost s katem«. A Václav, zvoník Tojnský, když sobě to osvědčoval, tehdy ten jistý propověděj: »Však musíte tomu rozuméti, že jest toho rozdíl, že k at provazem táhne nahoru a zvopík doj ů ve, Č. ZIbert