ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 058b24c0-8d74-11dc-9090-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 55, person 42, org 4, work 9
1 masthead
OmA
2 masthead
Ročnik XXXXIX.
3 masthead
nbsoq vinal ulon sa vl nnre ato s užton no choq boo
4 masthead
V Praze, ve středu 14. července 1909.
Praha
5 masthead
etů lnosdo .5011 žozie o dvozotaz v bel bmleojí v sode vsu oven zi án eoeod v bitě toosdo ov doloiM v be lase žvš eti ms e
6 masthead
lianoiose 15s1 a sbělv dtee sone soboi
7 masthead
Číslo 192.
8 article
Na ranní a večerní listy předplácí se v Praze v administracií na měsle na čtvvt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou: nasrdsle: . . . . . 9 na čtvrt leta . . . . 7 K Blh ve flálkách na měsle. Poštou: na měnie. . . . . . na čtyrticta . . . . 9 k s dvoji zásílkou na měsi ns čtvričl ieta
Praha
9 article Od uzavření rady říšské k novým formacím.
Od uzavření rady říšské k novým formacím. Parlamenty rakouský i uherský odebraly se tedy na prázdniny, jež budou trvati aždo pedzimu. Uherský se odročil do 28. září rakouský byl uzavřen, a lhůta, kdy bude svolán, klade se na dobu ještě pozdější. Tu i tam opustily sněmovny jeviště své činnosti za okolností málo utěšených; v Uhrách se to stalo za nerozřešené ale odročené krise, jež se obnoví ihned, jakmile se sněmovna opět sejde. Říšská rada pak byla uzavřena k návrhu vlády, jež sice zachránila sebe, ale dopomohla tím současně obstrukci k vítěz- ství. Jest to tedy takřka pohled pro bohy, tváří-li se nyní orgány vládní, jakoby pouze na nich bylo záleželo, že obstrukce nebyla tentokráte na dobro potřena. Ale ústřední orgán sociální demokracie jeví tisíc chutí přičísti o konec, jaký nadešel v parlamentu, podstatnou zásluhu panu předsedovi mini- sterstva a straně křesťansko-sociální, kteráž jak známo v jedné chvíli se podjala pro- středkování mezi obstrukcí a vládou, když však předseda ministerstva ji dal na vybra- nou, aby se rozhodla buď pro něho nebo pro sněmovnu, couvla a rozhodla se pro vládu. a pansleen Vůbec se podobalo zákulisí posledních dnů rady říšské velice marným transakcím mezi stranami v Uhrách, jak by se dala roz- řešiti tamější krise. Nerozřešila se, ale ani v poměrech na radě říšské nenastalo vy- jasnění. Snad jediní sociální demokraté zasazo- vali se upřímně o zjednání dohody s ob strukcí; německé strany i tentokráte více pomýšlely na sebe a své souručenství, a te- prve po uzavření rady říšské propuká v nich vášeň utajená na prospěch dělnosti parla- mentu.
Uhry
10 article
Podivně si rozdělily úkoly dva časopisy. jeden vídeňský, druhý berlínský, o nichž je známo, že mají čtenáře v tamějších nejvyš- ších kruzích. Vídeňský list totíž se vytasil s novou obstrukční theorií, dle kteréž ve ví deňské lidové sněmovně uznává se právem zvykosti pouze obstrukce jakožto nutná obrana proti národnímu znásilnění. Ale nynější vláda se prý ani z daleka o nějaké národní zná silnění nepokoušela, řídiť prý se ve všech jazykových otázkách zásadou zachování po- savadního stavu (viz na př. poslední jmeno- vání auskultantův. Red.) dokud se nedospěje k novému uspořádání, Všeliká jiná obstrukce jest prý však pouhým zneužíváním a nesm se dodělati nijakého úspěchu ! . .. Proto zastavena činnost parlamentu tam kde si to tato obstrukce přála. V Berlíně možná ovšem volněji popu- stiti uzdu fantasií a tam se vypravuje hrůzo- strašná historie, že agrárně slovinskou ob strukci spískalo vlastně novoslovanství, jež prý zahájilo takto zápas proti Rakousku, jakožto spojenci Německa a předbojníku ger- manismu v jihovýchodní Evropě. Nemíníme dále sledovati nesmysly ber línského našeptávače, ale upozorňujíce tuto na jeho »činnost«, připomínáme mu, že právě tak zvané novoslovanské živly se postavily při obstrukci agrárníkův a klerikálních Slo- vinců úplně stranou a že dokonce neob struující skupiny Slovanské jednoty konaly společnou poradu, v níž daly na jevo svůj nesouhlas s postupem poslance Susteršiče- jakožto vůdce obstrukčního, ba že o odchyl ovv bz bela ,o vlab maí odr ž vsbů a nbr nele o zel váutt a zlb doloua z iaav dola o sole a odst oálmn
Susteršič Berlín Rakousko Německo Evropa deňský lidový sněmovna
11 article
2 K 80b
12 article
ném stanovisku svém vydaly následujíc projev: Strany Slovanské jednoty, na obstruke nezúčastněné shromáždily se dne 13. t. m., aby porokovaly o politické situaci a při té příležitosti se usnesly, že selrvají v pevném styku i v době mimoparlamentní. Za tím účelem dosazen byl komitét, sestávající ze zástupců těchto stran, totiž: dra. Glěbovi ckého, dra. Hrubana, prof. Masaryka, Ma- štálky a dra. Ploje. Dle projevu toho trvají tedy ve Sl - vanské jednotě právě tak odchylné proudy jaké se vyskytly i v německém souručenství. když křesťanští sociálové učinili pokuso kompromis. To vše jest dokladem, že říšská rada byla vlastně proto uzavřena, že ani ve vládní většině, ani v oposiční menšině nebylo již dosti soudružných sil a že dělnost sněmovny opravdu úplně se vyčerpala, jak bylo ostatně patrno i z několika, uzavření jejímu před cházejících, porázek vlády i její jednotlivých členů. Jak to vlastně dopadalo s bojem proti obstrukci na straně německé, prozrazuje nad bytkem i vídeňský dopisovatel frankfurtského listu, jenž byl tyto dny poctěn i podrážděnou polemikou vládního listu; píšeť: Proti ny nější obstrukci měl se vésti rozhodný zápas za všech okolností, a Němci především měli v něm vytrvati. Ale ministerští kandidátia nespolehliví politikové »kantonální« zmařili jakýkoliv vážný zápas. Spojenectví sociál- ních demokratů, kteréž právě tentokráte mělo býti vítáno, odmítnuto bylo jak o křesťanských sociálů tak od tak zvaných po- krokovců. S takovouto polovičatou většinou by nebylo dobylo vítězství ani ministerstvo pro parlamentarism vášnivě nadšené, ať ne- díme polobyrokratické ministerstvo, kteréž konalo parlamentní práci pouze za sebepře máhání.
Hruban profesor Masaryk Ma
13 article
Dle tohoto stavu jest i rozpoznání pro budoucnost nevalné slibné. Současně se s několika stran upozorňuje na opravu jed- nacího řadu, jakožto na spásný lék, ale ani dotyční lékaři sami nedůvěřují účinku jeho a tak proskakují již předpovědí, že po nynějším uzavření lidového parlamentu bude na podzim následovati asi dosti brzo jeho rozpuštění. Vůbec prý se podobá, že rakouská říšská rada již nedoroste na váž- ného činitele ve velikých otázkách politických. Než událostí nečekají, život jde svým proudem a tvoří si sám podmínky svého vývoje. A tu čteme v témž říšskonémeckém časopisu tuto pozoruhodnou poznámku: »Jak věci se nyní mají, jest ještě štěstí, že ani česká, ani rakouská, ani německá otázka nerozřeší se ve sněmovně na Okružní třídě — ale někde docela jinde.« Ponechme zatím zpravodaje říšskoněme- ckého listu jeho vlastním myšlenkáma vizme, co se chystá u nás doma pro dobu snad nedalekou. Změna, jež nadešla ve vůdčím směru politiky Slovanské jednoty, vtělila se nejenom ve změně vůdčích posa- vadních osobností, ale způsobila dále i v nítru jejím dvojitý proud, kterýž výše vzpomenutým projevem mimoobstrukčních skupin a dosazením zvláštního komitétu pro styky v době mimoparlamentní se dosti zna- telně také na venek vynořil. Ještě než propukla obstrukce na radě říšské, proslýchalo se o pokusech, dospěti na novo k dělnosti na sněmu království če- ského a není tudíž divu, když nyní, po uza- vření rady říšské, počíná se opětně navazo- vati na ony pokusy, kteréž se uváděly tehdy ve spojení s nezávazným vyjednáváním hra- ánšnvěr běte Thuna.
Thun
14 article
Podle zkušeností, doposud o různém ne závazném vyjednávání nabytých, jsme my v Čechách skoro už si navykli — dočkati se vždy nějakého málo příjemného překvapení a tak i tentokráte odhalil včera orgán ne- obstrukční skupiny české ve Slovanské jed- notě »Plány do budoucnosti«, jakéž uchystaly se na dobu prázdnin rady říšské — pro oče- kávané zasedání sněmu našeho království. Sněm bude prý svolán a poslanci najdou na svých stolech — osnovy zákonů Něm- cům ne nepříznive; jedním zákonem se má upraviti jazyková otáz ka u samosprávných úřadů, druhý prý bude jednati o změně a novém ohraničení okresů v království našem; mimo to vláda podnikne akci na změnu zemského zřízení, aby rozmnožen byl počet členů zemského výboru na deset; z toho by připadlo pět členů českým stranám občan- ským, jeden konservativnímu velkostatku, německým občanským stranám pak třía ústavověrnému velkostatku také jeden člen. Prozatím zaznamenáváme i tyto plány do budoucnosti, jejichž ocenění vyhražujeme si na dobu, až budou známy v podrobném znění a jejichž pro Němce nepochybně vý- hodné znění má obnovením dělnosti na sněmě českém urovnati i půdu podzimnímu zasedání rady říšské a nové většině její, kteráž bezpochyby se octne i před jinou kombinací v sestavení ministerstva. Nechy- bíme asi, že obé bude ještě hojněji prosy- ceno živly konservativními než dosud; vždyí nezávazné vyjednávání spočívalo v rukou hraběte Thuna.
Němec Thun Čechy Německo
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 13. července (Vyhlídky d budoucna.) Krakovská »Nov. Ref.« pokládá uzavření říšské rady za zjevný projev vládni nenávisti k parlamentu. Účelem bar. Bienerlha jest uvésti lidové zastupitelstvo v opovržení jak nahoře, na místech rozhodujících, tak dole, v lidu. Vláda dává svými orgány prohlašovat, že se na podzim, nebude-li poslanecká sněmovna poslušnější, než byla v letě, nelekne ani rozpu šténí parlamentu. Byl by to zoufalý pokus vlády, udrželi se ještě o několik neděl déle u vesla. »Nov. Ref« pokládá za nemožné, aby se ny nější kabinet ukázal ještě v parlamenté. Nena stane-li změna systému politického, nemůže být laké řeči o hladkém průběhu delegačního zase- dáni. Ani s členy panské sněmovny nenajde se v delegacích vládní většina a v otázce bosen ské agrární banky většina se vysloví zcela jistě proti vládě I kdo není přitelem obstrukční taktiky, musí pokárati postup vlády, která už celé dva měsíce vl, že nemá za sebou většiny v posla- necké sněmovně. Kdyby této vládě šlo o zacho- vání parlamentu, věděla by, co má učiniti za takových poměrů. Ale bar. Bienerth choval se pasivně; tím dokázal, že si lidové sněmovny neváži a vzbudil tlm odůvodněné rozhořčení poslanců. Došlo na zjevný zápas mezi parla- mentem a vládou, jejž vláda zakončila tím, že parlamentu uepala ústa. Ale vláda se přesvědčí, že se dala nepravou cestou. K boji s parla- mentem je přiliš slaba, neboť ani všichni Němci nevytrvají při ní usque ad finem. V Praze, 13. července. (Naděje proí. Glabiňského.) Ve sehůzi polského kola
Bienerth Němec Praha poslanecký sněmovna lidový sněmovna
16 article
na rozehodnou předseda prof. Glabiňski promlu- vil o vykonané a nevykonané parlamentní práci. Zemské požadavky, jako sanace zemských fi- nanci, meliorační úvěr, zrušení třídní daně nej- nižsích tříd, stavba místních drah a pod. musejí čekat na vyřízeni až do jeseně. Ale budování naftových nádržek započne už během léta, po- něvadž prý běží o věc neodkladnou, mající za účel sanaci naftového průmyslu. Ačkoli sně- morna vládní předlohu o naftových nádržkách formálně nevyřídila, vláda může býti prý jista, že parlament jí udělí dodalečně potřebné schvá- lení. n s ni Tak sliboval prof. Glabiňski. Ale je sna na omylu. Naftové nádržky jsou ovšem podnik důležitý, zejména pro Halič; ale je odvážno, povoli-li je většina parlamentu vládě Bienertho- vě, vládě, která je s většinou sněmovny v roz- hodném odporu. V Praze, 13. července. (Provolání slo vinských klerikálů.) Slovinský klub uve- řejňuje ve svém lublaňském orgánu provolání, v němž odůvodňuje obstrukci na říšské radě.
profesor Glabiňski Halič Praha
17 article
Dr. Šusterš i č poukazuje tu na den 4. června, kdy vládní strany násilně zmařily hlasovánío agrární bance bosenské, poněvadž oposice měla rozhodnou většinu. Parlament, který nedbá ani svého jednacího řádu a jemuž je důležitější, zachovati v ministerských křeslech několik svých vyvolenců, než zachrániti od lichvářů statisíce bosenských kmetů, nemá významu a proto není hoden života. Oposice připustila projednání roz- počtu, jejž povolila státu, nikoli nynější vládě. poněvadž však po rozpočtu mělo se vyříditi ještě několik předloh, jež by poškodily národní i ho- spodářské zájmy slovinského lidu, bylo nulne další parlamentní práci znemožniti. Mezi návrhy těmi byla vlašská právnická fakulta v Terstě, obchodní smlouva s Rumunskem a zmocňovace zákon. Slovinci nejsou proti vlašské fakultě a není jejich vinou, že jim v Inšpruku byla před 5 lety rozbita. Žádají však, aby se tato olázka neřešila na úkor Slovinců terstských. Vládní ná- hrada za rumunskou smlouvu, pětimilionový příspěvek na agrární potřeby, byla příliš malá.
doktor Šusterš Slovinec Rumunsko
18 article
Slovinci a čeští agrárníci žádali, aby se přijal zákon o pojišťování proti obni, krupobití a do- bytčímu pádu, ale vláda požadávek zamítla. Žádáno tedy, aby se opětně projednala otázka bosenské agrární banky, ale také bez výsledku, ačkoliv i vládní strany byly původně ochotny pro požadavek oposičných stran hlasovati. Jestliže po všem tom pilné návrhy neodvolány a parlament uzavřen, spadá vina za to v první řadě na vládu, která svou neústupností přinutila oposici k obstrukci, v druhé řadě pak na vládní strany, které uznaly za lepší zachrániti vládu, než parlament. Z Pešti, 12. července. (Strhané uher- ské prapory.) Před přijezdem arciknížete následníka Františka Ferdinanda do Sinaje byly četné domy na počest rakousko-uherského hosta ozdobeny také prapory rakouskými a uherský- mi. Rumunští studující, ukazujíce na přikoří, jež se děje jich bratřím Rumunům v Uhrám, žá- dali majetníky domů, aby uherské prapory odstranilí. Když nejevili k tomu ochoty, stu- denti sami uherské prapory strhali, rozřezalia zašlapali do bláta.
František Ferdinand Rumun Pešť Sinaj Uhry Slovinec
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13 července. Chomjakov o poměru franko-ruském. Předseda ruské dumy, N. A. Chomjskov byl před svým odjezdem z Londýna tázán fran couzskými zpravodaji, co soudí o poměru franko
Chomjakov Chomjskov Praha Londýn
20 article
V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za 8h večerní . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranni číslo . . . . . . . 10. večerní . . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed Předplseení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., v. Tam nacházejí se těš redakcs. tiskárna a oxpadice „Národnich Listů“ Rukopiny se nevracojl.
21 article
ruském. Lituju velice — odvětil N. A. Chomja- kov — že mi čas nedovoluje zdržeti se na zpá- teční cestě také v Paříži. Nepřítomnost předsedy ruské dumy na slavnosti tak eminentně národní, jakou je oslava 200leté památky bitvy poltavské, vykládala by se mi právem ve zlé. Lituju tím více, že ni nebude tentokrát přáno býti v Pa- říži, poněvadž jsem už dávno nebyl ve Francii. Mám za to, že návštěva ruské parlamentní depu- tace v Paříži učiní na Francii stejně příznivý dojem, jsko způsobil náš pobyt v Londýně na Anglii. Mezi Paříží a Petrohradem pro velikou jich vzdálenost mohou čas od času vznikati ne- dorozumění. Tak na př. v některých ruských listech, mimochodem řečeno, v listech bezvý- znamných, psalo se nedávno, že část ruského veřejného mínění je nespokojena s postupem Francie v otázce bosenské. Nemyslete, že by to bylo mínění většiny ruského národa. Netajíme svého hlubokého politování nad výsledkem vy- jednávání o bosenské annexi. Ale dobře chá- peme, že výsledek ten nelze klásti za vinu ani Anglii, ani Francii. Jsme šťastni, že ani anglický, ani francouzský tisk nepodkládaly nijakého klam- ného rázu nedávnému setkání ruského caře Miku- láše s německým cisařem Vilémem. Dobré osobní styky carovy s německým císařem nebudou mlti na žádný způsob vlivu na ny- nějšlchod ruské vnějš! politiky.
Chomja Mika Vilém Paříž Francie Londýn Anglie Petrohrad
22 article
Zemstva v západním Rusku. »Birž. Vědomosti« obdržely zprávu, že ruské ministerstvo vnitra uvědomilo gubernátory devíti západních gubernií — maloruských, bělo- ruských a litevských — že koncem ledna 1910. v guberniích těchto bude zavedena zemská samospráva dle zákona z r. 1884, platného guberniích vnitroruských. O zemské samo- správě v království polském zatím řeči není. dsne Zrušení kapitulací v Bulharsku. Jako důsledek prohlášení neodvislosti krá- lovství bulharského velmoci, jichž diplomatické zastoupení požívá v Bulharsku dosud zvláštních práv (na př. v soudnictví), vzdají se nyní těchto výsad, stanovených tak zvanými kapitulacemi. Všechny vlády projevily na vyzvání bulharské vlády ochotu, zříci se kapitulací. Poslední sou- hlas došel právě od vlády anglické. Bulharská vláda připravila již návrh konsulárních smluv s jinými státy a v nejbližší době započne diplo- malickou cestou s velmocemi vyjednávati o při- jetí těchto návrhů.
Rusko Bulharsko
23 article
Clemenceanova odpověd. Včerejší odpolední schůze francouzské sně- movny byla důležitou událostí, neboť uchopil se slova předseda ministerstva Clemenceau. Tribuny byly přeplněny. Mezi žurnalisty zasedl Burcev, aby vyslechl prohlášení, jež se očeká- valo od Clemenceaua v záležitosti Hartingově. Ale chef kabinetu se o této aféře nezmínil. Clemenceau odpověděl na všechny výtky a kritiky, pronesené proti vládě v dosavadní de- batě o všeobecné politice Mluvil tři hodiny, do- stal se několikráte do hádky se socialisty v jedné chvíli, kdy hluk byl přilišný, opustil tribunu. Radikálové odměnili již začátek jeho řeči tak nadšeným potleskem, že bylo patrno, že vláda se nemusí obávati ničeho. Když dokončil, učinila mu většína hlučnou ovaci. Jeho řeč byla velmi obratná. Cle- menceau konstatoval, že všichni řečníci zahájili již hlučně volební boj. Každý pokládal za svou povinnost vykonati svou zpověď a kajicně bíti do prsou jiného. (Veselost, pochvala.) Řečník polemisuje pak s nejobssžnějšími řečmi,
Clemenceanův Clemenceau Burcev Hartingův
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. O měření dešťových srážek. Několikadenní vydatné deště, jimiž letošní červenec své panování začínal, sice poněkud ustaly, ale pohled na vzedmutou hladinu vodní na Vltavě, jakož i novinářské zprávy o rozvod- nění řek zejména v jižních Čechách, nám trvání jejich znova a znova připomínají. Přece však, ač byly neobyčejně vytrvalé a téměř nad polo- vicí Evropy se snesly, měly a mají průběh cel- kem klidný a nezpůsobily dosud větších pohrom Příčinu tohoto příznivého výsledku hledati dluž no v tom, že trvaly sice dlouho, ale — jak mě- ření ukázala — byly celkem mírné a že obilí, které dosud jest na polích, regulovalo odtok je- jich do řek. Není bez zajímavosti zmíniti se o tom, jal se deště měří a porovnati tyto poslední deště s jinými význačnými v posledních letech. Meteorologická pozorovací stanice na Pe- třině v Praze publikuje každého dne v novinách zprávy o stavu naší atmosféry a mezi jiným udává též srážky dešťové „v millimetrech“. Jak tomuto udání dlužno rozuměti? Kdybychom postavili vedle sebe na volnén prostranství několik nízkých válcových nádoh o různě velikém průřezu, nechali je tam státi přes celý déšť všechny stejně dlouho, a potom vodu v nich zachycenou měřili, shledali bychom. že v každém válci je jině množství vody, poně- vadž dna jejich byla různě veliká a na větší plo chu dopadne vody více. Kdybychom ale měřili výšku vody v každé nádobě, shledali bychom. že je ve všech stejná. Výška spadlé vody dešťo- vé jest tedy nezávislá na velikosti dna a hodi se proto výborně k přesnému měření množstv spadleho doště. Přistroje měřící na tomto prin- cipu založené slují dešťoměry čili ombrometry Jsou to duté plechové kužele o průměru asi 16 cm., jimiž voda dešťová se zachytía svádí úzkou trubkou do skleněného válce, v němž se voda buď na vyryté stupnici měří,
Vltava Čechy Evropa Praha centimetr
25 article
aneb v nichž — a to zejména u novějších při- strojů Hellmann-Fuessových — plove plovák. jenž dle toho, jak vody ve válci přibývá, se zvedá a samočinně výšku vody v millimetrech na proužku papíru zaznamenává. Proužek otáč se hodinovým strojem jednou za 24 hod. kolem osy. Proti vnějším vlivům jest toto vše chrá- něno postranním plechovým pláštěm v podobe válce. Dělení na stupnici skleněného válce, do ně hož voda stéká, bývá vzhledem ku ploše zachy- covací tak provedeno, aby každý dílec stupnice udával, že na vodorovnou plochu spadla vrstva vody o výšce 1 milimetru, čili jinými slovy, že na každý čtvereční metr plochy spadl 1 l. de- šťové vody. Čteme-li tedy udání: „srážky v mm. 3.4" tedy lo znamená, že ten den spadlo na každí m plochy v okolí pozorovací stanice 3.4 1. vody což jest příbližně asi 3.4 kg. Podobně jsou též sestrojeny přístroje, jimi se měří množství za den napadaného sněhu — Hellmannovy sněhoměry — jež z váhy zachyce- ného sněhu ihned automaticky registrují v milli- metrech výšku aequivalentního množství vody V Praze a na předměstích jest zřízeno 14 ombrometrických stanic, z nichž 11 samočinně výšku srážek registruje. V Praze samé jsou tyto stanice na Kampě, Petříně, Letné, Poříčí, Hole- šovicích a na Karlově náměstí. Jest zajímavo srovnati, jak mnoho deště v tom neb onom místě do roka průměrně napadne. Průměr tento z let 1897—1904 jest dle dra. Strouhala (Thermika) následující: Kampa ročně 542 mm., Petřín 527 mm., Letná 534 mm., Poříč 512 mm., Holešo- vice 512 mm. a Karlovo náměstí 518 mm. Jest tedy Kampa nejdeštivější částí Prahy, poněvadž tam spadne ročně průměrně o 30 1. vody na každý m více než na Poříčí neb Holešovicích.
Hellmann Fuessový Hellmannův Strouhal Thermik Praha Kampa Petřín Letná Karlov náměstí Karlův náměstí Holešovice kg mm
26 article
Průmérné množství srážek pro celou Prahu udá- vá prof. Augustin na 529 mm., pro celé Čechy pak 692 mm. Ale timto pouhým změřením výšky spadlé dešťové vody není ještě nikterak charakterisován ráz dešté: může zajisté stejné množství vody spadnouti buď za dlouhou dobu při dešti mírném jenž obyčejně padá nad velikou oblastí země — deště regionální — neb za krátkou dobu, mnohdy několik minut, při prudkém dešti (bouř ce), jenž zase bývá z pravidla omezen jen na malé území — deště lokální — Ku posouzení jakosti deště nutno tedy udati ještě druhého činitele a tím jest čas. Čas charakterisuje při udání výšky srážek jejich in- tensitu, jejich prudkost. Při silných lijácích udá- vá se obyčejně intensita minutová, t. j. množství litrů vody spadlé na každý m' plochy za 1 mi- nutu, při mirných deštích intensita denni, t. j. množství deště, spadlého na tutéž plochu za je- den den. K objasnění a srovnáni uvedu dle dra- Strouhala některé příklady obojích dešťů: Ve Francii v Rochefort sur mer dne 26. června 1889 spadlo při bouřce za 20 minut 44 mm. deště, ve Frain 6. června 1888 za 15 minut 42 mm., v Neufchateau 18. srpna 1892 za 13 minut 42 mm. V Rakousku strhla se v noci z 10. na 11. září 1906 prudká bouřka v Terstu, při níž z 58 minut, tedy necelou hodinu, napršelo 45.8 mm. vody. V Kreuzenu u Běláku spustil se dne 2. května 1904 při bouřce neobyčejně prudký liják, který trval 45 minut a při němž na- pršelo 197 mm. vody, t. j. více než třetina ve- škerých dešťů, jež spadnou v Praze za celý rok.
profesor Augustin Strouhal Praha Čechy Francie Rochefort Frain Rakousko Terst Kreuzen u Bělák mm
27 article
Minutová intensita při těchto bouřkách ko- lísala mezi 2.2—4.4 I. Jest to intensita nesmírně veliká, neboť už intensita 1 l. za minutu jest velmi značná a u nás zřídka přichází. Při mírných deštích udává se intensita za celý den. Tak při povodni v září r. 1890 v Če- chách, která, jak známo, pobourala Karlův most a celou řadu jiných škod nadělala, napršelo za celý den: 1. září 2 mm., 2. září 19.8 mm., 3. září 20.6 mm., 4. září 12.2 mm., úhrnem za 4 dni 54.6 mm. A při deštích na počátku července letošního roku petřínská stanice udá- vala: 30. června 7.6 mm. srážek, 1. července 12.5 mm. 2. čorvence 42 mm., a 3. července 3.5 mm. Tedy za čtyři dni celkem 66.1 mm. Čísla tato v obou případech jsou sice malá, ale uvázíme-li rozsah oblasti, na niž se snesly, poznáváme, že úhrnné množství vody při nich spadlé bylo ohromné. Konstatovati ještě dlužno, že letos za ty čtyři dni napršelo více vody než v roce 1890 a přece nebylo jí způsobeno tolik škod, jako tehdy. Ne poslední příčinou toho asi jest — jak už výše uvedeno — příznivý stav polí, na nichž dosud nachází se obilí a jiné plodiny, jež zame- zovaly náhlý odtok vody do řek. Údává se totiž obyčejně, že jedna třetina dešťové vody ihnod po spadnutí se vypaři, druhá třelina odteče a zbytek vsaje se do půdy (dr.
Karlův most mm
28 article
Strouhal, Thermika). „Půda orná a luční ssaji vodu v míře skrovné, více při dešti mírnéma dlouho trvajícím, méně při dešti prudkém a ná- hlém. Tím větší význam přísluší v této příčině lesům. Jest známo, jak lesy zachycují i prudké lijáky. Již ve stromech samých zůstává veliké množství vody, ale ještě větší v lesní půdě, měkké a kypré, která vodu ssaje jako houha. V krajinách na lesy bohatých nebývá povodní. Voda nevtéká do řek náhle, ale za to odtéká po málu v pramenech a potocích, které živí se onou velikou zásobou vody po dlouhý ještě čas a které nevysýchají ani v dobách velikého sucha. Lesy jsou tudíž regulátory odtoku vod, přijíma- jíce vodu ve velkém a vydávajíce ji v malém. Hladina řek, v jichž oblasti jest mnoho lesů. kolísá ve své výšce velmi málo, udržujíc se v blízkosti jakési výšky průměrné či normální. U řek však, v jichž oblasti se lesy vykácely jsou variace ve výšce hladiny velmi značné v čas dešťů voda rychle stoupá, v dobách such rychle klesá, jako na př. u většiny řek francouz- ských. A podobnou úlohu jako lesy hrálo letos také obilí. Ještě jiná úloha při deštích a bouřkách přikládá se lesům. Předně že „táhnou“ k sobě deště a dále že zamezují krupobití. Tato druhá jejich úloha jest dosud sporná a není dokázána ani správnost její ani její opak, ale otázka prvá
Strouhal Thermik Půda
29 article
byla vědecky řešena a také dokázána. Byl to prof. dr. Schubert, jenž v létech 1900—1904 konal v lesnatém kraji opolském v okoli městyse Proskova v pruském Slezsku četná dešťoměrná měření a našel, že množství za rok spadlé vody jest v lesích větší než v jejich okoli. Naměřil totiž v lesích 650 mm. ročně, v okolí lesů jen 600 mm. Připustíme-li, že v lesích jsou dešťo- měry lépe chráněny proti větru, můžeme část tohoto rozdílu dešťového tím vysvětliti, ale celý nikoli. Vliv lesů na deště jest tedy nesporný. lesy zvyšují dešťové srážky. Tím si tedy vy- světlíme, proč kraje lesnaté mají deště častější a vydatnější, než roviny bez lesů. Ovšem nejsou na tomto rozdílu v deštích vinny jen lesy, nýbrž též výška krajiny nad mo- řem. S výškou srážek přibývá, ač nikterak pra- videlně. A poněvadž většina našich českých losů jest právě v krajích hornatých neb aspon kopeovitých, tedy se účinek obou činitelů v nich stupňuje.
profesor doktor Schubert Proskův Slezsko mm
30 article
Pak nebude se nám zdáti podivným, že na pohraničních horách českých jest roční průmě srážek dešťových až 1200 mm., tedy 12 hl. vody na každý m2, kdežto na mnohých místech ve vnitrozemí nedosahují srážky ani výše 400 mm., t. j. ani jediné třetiny oněch. Dle výzkumů dra. Frejlacha, Pencka a Ru- varaca jeví se toto nejmenší množství srážek na úpatí Krušných Hor kolem Mostu, kolem Žatce, dále poblíž Příbrami, v okolí Vodňan a v krajině kolem Strakonic. Průměrné množství srážek v celých Če- chách — 692 mm. — znamená, že v Čechách naprší do roka asi 351/4 km.“ vody, čili více než 35 miliard hl. Kdybychom si myslili všechnu tuto vodu zachycenou a shromážděnou na jed- nom místě, tvořila by jezero, jež při šířce 1 km. a hloubce 100 m. mělo by obrovskou délku 350 km., tedy délku jen o málo menší, než z Prahy do Vídně. A na tomto úhrnném množství spadlé vody participovaly poslední deště asi jednou de- setinou.
Frejlach Penck krušný hora Most Žatec Příbram Vodňany Strakonice Čechy Praha Vídeň mm km