2
masthead
Ročnik XXXXIX.
3
masthead
nbsoq vinal ulon
sa vl nnre
ato s užton
no choq boo
4
masthead
V Praze, ve středu 14. července 1909.
Praha
5
masthead
etů lnosdo .5011 žozie o dvozotaz v bel
bmleojí v sode vsu oven zi án
eoeod v bitě toosdo ov doloiM v be
lase
žvš eti ms e
6
masthead
lianoiose 15s1 a sbělv dtee
sone soboi
8
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se
v Praze v administracií
na měsle
na čtvvt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou:
nasrdsle: . . . . . 9
na čtvrt leta . . . . 7 K Blh
ve flálkách
na měsle.
Poštou:
na měnie. . . . . .
na čtyrticta . . . . 9 k
s dvoji zásílkou
na měsi
ns čtvričl ieta
Praha
9
article
Od uzavření rady říšské
k novým formacím.
Od uzavření rady říšské
k novým formacím.
Parlamenty rakouský i uherský odebraly
se tedy na prázdniny, jež budou trvati aždo
pedzimu. Uherský se odročil do 28. září
rakouský byl uzavřen, a lhůta, kdy bude
svolán, klade se na dobu ještě pozdější.
Tu i tam opustily sněmovny jeviště své
činnosti za okolností málo utěšených; v Uhrách
se to stalo za nerozřešené ale odročené krise,
jež se obnoví ihned, jakmile se sněmovna
opět sejde. Říšská rada pak byla uzavřena
k návrhu vlády, jež sice zachránila sebe, ale
dopomohla tím současně obstrukci k vítěz-
ství. Jest to tedy takřka pohled pro bohy,
tváří-li se nyní orgány vládní, jakoby pouze
na nich bylo záleželo, že obstrukce nebyla
tentokráte na dobro potřena. Ale ústřední
orgán sociální demokracie jeví tisíc chutí
přičísti o konec, jaký nadešel v parlamentu,
podstatnou zásluhu panu předsedovi mini-
sterstva a straně křesťansko-sociální, kteráž
jak známo v jedné chvíli se podjala pro-
středkování mezi obstrukcí a vládou, když
však předseda ministerstva ji dal na vybra-
nou, aby se rozhodla buď pro něho nebo
pro sněmovnu, couvla a rozhodla se pro
vládu.
a pansleen
Vůbec se podobalo zákulisí posledních
dnů rady říšské velice marným transakcím
mezi stranami v Uhrách, jak by se dala roz-
řešiti tamější krise. Nerozřešila se, ale ani
v poměrech na radě říšské nenastalo vy-
jasnění.
Snad jediní sociální demokraté zasazo-
vali se upřímně o zjednání dohody s ob
strukcí; německé strany i tentokráte více
pomýšlely na sebe a své souručenství, a te-
prve po uzavření rady říšské propuká v nich
vášeň utajená na prospěch dělnosti parla-
mentu.
Uhry
10
article
Podivně si rozdělily úkoly dva časopisy.
jeden vídeňský, druhý berlínský, o nichž je
známo, že mají čtenáře v tamějších nejvyš-
ších kruzích. Vídeňský list totíž se vytasil
s novou obstrukční theorií, dle kteréž ve ví
deňské lidové sněmovně uznává se právem
zvykosti pouze obstrukce jakožto nutná obrana
proti národnímu znásilnění. Ale nynější vláda
se prý ani z daleka o nějaké národní zná
silnění nepokoušela, řídiť prý se ve všech
jazykových otázkách zásadou zachování po-
savadního stavu (viz na př. poslední jmeno-
vání auskultantův. Red.) dokud se nedospěje
k novému uspořádání, Všeliká jiná obstrukce
jest prý však pouhým zneužíváním a nesm
se dodělati nijakého úspěchu ! . ..
Proto zastavena činnost parlamentu tam
kde si to tato obstrukce přála.
V Berlíně možná ovšem volněji popu-
stiti uzdu fantasií a tam se vypravuje hrůzo-
strašná historie, že agrárně slovinskou ob
strukci spískalo vlastně novoslovanství, jež
prý zahájilo takto zápas proti Rakousku,
jakožto spojenci Německa a předbojníku ger-
manismu v jihovýchodní Evropě.
Nemíníme dále sledovati nesmysly ber
línského našeptávače, ale upozorňujíce tuto
na jeho »činnost«, připomínáme mu, že právě
tak zvané novoslovanské živly se postavily
při obstrukci agrárníkův a klerikálních Slo-
vinců úplně stranou a že dokonce neob
struující skupiny Slovanské jednoty konaly
společnou poradu, v níž daly na jevo svůj
nesouhlas s postupem poslance Susteršiče-
jakožto vůdce obstrukčního, ba že o odchyl
ovv bz bela ,o vlab maí odr ž
vsbů a nbr nele o zel váutt a zlb
doloua z iaav dola o sole
a odst oálmn
Susteršič
Berlín
Rakousko
Německo
Evropa
deňský lidový sněmovna
12
article
ném stanovisku svém vydaly následujíc
projev:
Strany Slovanské jednoty, na obstruke
nezúčastněné shromáždily se dne 13. t. m.,
aby porokovaly o politické situaci a při té
příležitosti se usnesly, že selrvají v pevném
styku i v době mimoparlamentní. Za tím
účelem dosazen byl komitét, sestávající ze
zástupců těchto stran, totiž: dra. Glěbovi
ckého, dra. Hrubana, prof. Masaryka, Ma-
štálky a dra. Ploje.
Dle projevu toho trvají tedy ve Sl -
vanské jednotě právě tak odchylné proudy
jaké se vyskytly i v německém souručenství.
když křesťanští sociálové učinili pokuso
kompromis.
To vše jest dokladem, že říšská rada
byla vlastně proto uzavřena, že ani ve vládní
většině, ani v oposiční menšině nebylo již
dosti soudružných sil a že dělnost sněmovny
opravdu úplně se vyčerpala, jak bylo ostatně
patrno i z několika, uzavření jejímu před
cházejících, porázek vlády i její jednotlivých
členů.
Jak to vlastně dopadalo s bojem proti
obstrukci na straně německé, prozrazuje nad
bytkem i vídeňský dopisovatel frankfurtského
listu, jenž byl tyto dny poctěn i podrážděnou
polemikou vládního listu; píšeť: Proti ny
nější obstrukci měl se vésti rozhodný zápas
za všech okolností, a Němci především měli
v něm vytrvati. Ale ministerští kandidátia
nespolehliví politikové »kantonální« zmařili
jakýkoliv vážný zápas. Spojenectví sociál-
ních demokratů, kteréž právě tentokráte
mělo býti vítáno, odmítnuto bylo jak o
křesťanských sociálů tak od tak zvaných po-
krokovců. S takovouto polovičatou většinou
by nebylo dobylo vítězství ani ministerstvo
pro parlamentarism vášnivě nadšené, ať ne-
díme polobyrokratické ministerstvo, kteréž
konalo parlamentní práci pouze za sebepře
máhání.
Hruban
profesor
Masaryk
Ma
13
article
Dle tohoto stavu jest i rozpoznání pro
budoucnost nevalné slibné. Současně se
s několika stran upozorňuje na opravu jed-
nacího řadu, jakožto na spásný lék,
ale ani dotyční lékaři sami nedůvěřují účinku
jeho a tak proskakují již předpovědí, že po
nynějším uzavření lidového parlamentu bude
na podzim následovati asi dosti brzo jeho
rozpuštění. Vůbec prý se podobá, že
rakouská říšská rada již nedoroste na váž-
ného činitele ve velikých otázkách politických.
Než událostí nečekají, život jde svým
proudem a tvoří si sám podmínky svého
vývoje. A tu čteme v témž říšskonémeckém
časopisu tuto pozoruhodnou poznámku: »Jak
věci se nyní mají, jest ještě štěstí, že ani
česká, ani rakouská, ani německá otázka
nerozřeší se ve sněmovně na Okružní třídě
— ale někde docela jinde.«
Ponechme zatím zpravodaje říšskoněme-
ckého listu jeho vlastním myšlenkáma
vizme, co se chystá u nás doma pro dobu
snad nedalekou. Změna, jež nadešla ve
vůdčím směru politiky Slovanské jednoty,
vtělila se nejenom ve změně vůdčích posa-
vadních osobností, ale způsobila dále i
v nítru jejím dvojitý proud, kterýž výše
vzpomenutým projevem mimoobstrukčních
skupin a dosazením zvláštního komitétu pro
styky v době mimoparlamentní se dosti zna-
telně také na venek vynořil.
Ještě než propukla obstrukce na radě
říšské, proslýchalo se o pokusech, dospěti
na novo k dělnosti na sněmu království če-
ského a není tudíž divu, když nyní, po uza-
vření rady říšské, počíná se opětně navazo-
vati na ony pokusy, kteréž se uváděly tehdy
ve spojení s nezávazným vyjednáváním hra-
ánšnvěr
běte Thuna.
Thun
14
article
Podle zkušeností, doposud o různém ne
závazném vyjednávání nabytých, jsme my
v Čechách skoro už si navykli — dočkati se
vždy nějakého málo příjemného překvapení
a tak i tentokráte odhalil včera orgán ne-
obstrukční skupiny české ve Slovanské jed-
notě »Plány do budoucnosti«, jakéž uchystaly
se na dobu prázdnin rady říšské — pro oče-
kávané zasedání sněmu našeho království.
Sněm bude prý svolán a poslanci najdou na
svých stolech — osnovy zákonů Něm-
cům ne nepříznive; jedním zákonem
se má upraviti jazyková otáz ka
u samosprávných úřadů, druhý prý
bude jednati o změně a novém ohraničení
okresů v království našem; mimo to
vláda podnikne akci na změnu zemského
zřízení, aby rozmnožen byl počet členů
zemského výboru na deset; z toho by
připadlo pět členů českým stranám občan-
ským, jeden konservativnímu velkostatku,
německým občanským stranám pak třía
ústavověrnému velkostatku také jeden
člen.
Prozatím zaznamenáváme i tyto plány
do budoucnosti, jejichž ocenění vyhražujeme
si na dobu, až budou známy v podrobném
znění a jejichž pro Němce nepochybně vý-
hodné znění má obnovením dělnosti na
sněmě českém urovnati i půdu podzimnímu
zasedání rady říšské a nové většině její,
kteráž bezpochyby se octne i před jinou
kombinací v sestavení ministerstva. Nechy-
bíme asi, že obé bude ještě hojněji prosy-
ceno živly konservativními než dosud; vždyí
nezávazné vyjednávání spočívalo v rukou
hraběte Thuna.
Němec
Thun
Čechy
Německo
15
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 13. července (Vyhlídky d
budoucna.) Krakovská »Nov. Ref.« pokládá
uzavření říšské rady za zjevný projev vládni
nenávisti k parlamentu. Účelem bar. Bienerlha
jest uvésti lidové zastupitelstvo v opovržení jak
nahoře, na místech rozhodujících, tak dole,
v lidu. Vláda dává svými orgány prohlašovat,
že se na podzim, nebude-li poslanecká sněmovna
poslušnější, než byla v letě, nelekne ani rozpu
šténí parlamentu. Byl by to zoufalý pokus vlády,
udrželi se ještě o několik neděl déle u vesla.
»Nov. Ref« pokládá za nemožné, aby se ny
nější kabinet ukázal ještě v parlamenté. Nena
stane-li změna systému politického, nemůže být
laké řeči o hladkém průběhu delegačního zase-
dáni. Ani s členy panské sněmovny nenajde se
v delegacích vládní většina a v otázce bosen ské
agrární banky většina se vysloví zcela jistě proti
vládě I kdo není přitelem obstrukční taktiky,
musí pokárati postup vlády, která už celé dva
měsíce vl, že nemá za sebou většiny v posla-
necké sněmovně. Kdyby této vládě šlo o zacho-
vání parlamentu, věděla by, co má učiniti za
takových poměrů. Ale bar. Bienerth choval se
pasivně; tím dokázal, že si lidové sněmovny
neváži a vzbudil tlm odůvodněné rozhořčení
poslanců. Došlo na zjevný zápas mezi parla-
mentem a vládou, jejž vláda zakončila tím, že
parlamentu uepala ústa. Ale vláda se přesvědčí,
že se dala nepravou cestou. K boji s parla-
mentem je přiliš slaba, neboť ani všichni Němci
nevytrvají při ní usque ad finem.
V Praze, 13. července. (Naděje proí.
Glabiňského.) Ve sehůzi polského kola
Bienerth
Němec
Praha
poslanecký sněmovna
lidový sněmovna
16
article
na rozehodnou předseda prof. Glabiňski promlu-
vil o vykonané a nevykonané parlamentní práci.
Zemské požadavky, jako sanace zemských fi-
nanci, meliorační úvěr, zrušení třídní daně nej-
nižsích tříd, stavba místních drah a pod. musejí
čekat na vyřízeni až do jeseně. Ale budování
naftových nádržek započne už během léta, po-
něvadž prý běží o věc neodkladnou, mající za
účel sanaci naftového průmyslu. Ačkoli sně-
morna vládní předlohu o naftových nádržkách
formálně nevyřídila, vláda může býti prý jista,
že parlament jí udělí dodalečně potřebné schvá-
lení.
n s ni
Tak sliboval prof. Glabiňski. Ale je sna
na omylu. Naftové nádržky jsou ovšem podnik
důležitý, zejména pro Halič; ale je odvážno,
povoli-li je většina parlamentu vládě Bienertho-
vě, vládě, která je s většinou sněmovny v roz-
hodném odporu.
V Praze, 13. července. (Provolání slo
vinských klerikálů.) Slovinský klub uve-
řejňuje ve svém lublaňském orgánu provolání,
v němž odůvodňuje obstrukci na říšské radě.
profesor
Glabiňski
Halič
Praha
17
article
Dr. Šusterš i č poukazuje tu na den 4. června,
kdy vládní strany násilně zmařily hlasovánío
agrární bance bosenské, poněvadž oposice měla
rozhodnou většinu. Parlament, který nedbá ani
svého jednacího řádu a jemuž je důležitější,
zachovati v ministerských křeslech několik svých
vyvolenců, než zachrániti od lichvářů statisíce
bosenských kmetů, nemá významu a proto není
hoden života. Oposice připustila projednání roz-
počtu, jejž povolila státu, nikoli nynější vládě.
poněvadž však po rozpočtu mělo se vyříditi ještě
několik předloh, jež by poškodily národní i ho-
spodářské zájmy slovinského lidu, bylo nulne
další parlamentní práci znemožniti. Mezi návrhy
těmi byla vlašská právnická fakulta v Terstě,
obchodní smlouva s Rumunskem a zmocňovace
zákon. Slovinci nejsou proti vlašské fakultě a
není jejich vinou, že jim v Inšpruku byla před
5 lety rozbita. Žádají však, aby se tato olázka
neřešila na úkor Slovinců terstských. Vládní ná-
hrada za rumunskou smlouvu, pětimilionový
příspěvek na agrární potřeby, byla příliš malá.
doktor
Šusterš
Slovinec
Rumunsko
18
article
Slovinci a čeští agrárníci žádali, aby se přijal
zákon o pojišťování proti obni, krupobití a do-
bytčímu pádu, ale vláda požadávek zamítla.
Žádáno tedy, aby se opětně projednala otázka
bosenské agrární banky, ale také bez výsledku,
ačkoliv i vládní strany byly původně ochotny
pro požadavek oposičných stran hlasovati.
Jestliže po všem tom pilné návrhy neodvolány
a parlament uzavřen, spadá vina za to v první
řadě na vládu, která svou neústupností přinutila
oposici k obstrukci, v druhé řadě pak na vládní
strany, které uznaly za lepší zachrániti vládu,
než parlament.
Z Pešti, 12. července. (Strhané uher-
ské prapory.) Před přijezdem arciknížete
následníka Františka Ferdinanda do Sinaje byly
četné domy na počest rakousko-uherského hosta
ozdobeny také prapory rakouskými a uherský-
mi. Rumunští studující, ukazujíce na přikoří,
jež se děje jich bratřím Rumunům v Uhrám, žá-
dali majetníky domů, aby uherské prapory
odstranilí. Když nejevili k tomu ochoty, stu-
denti sami uherské prapory strhali, rozřezalia
zašlapali do bláta.
František Ferdinand
Rumun
Pešť
Sinaj
Uhry
Slovinec
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13 července.
Chomjakov o poměru franko-ruském.
Předseda ruské dumy, N. A. Chomjskov
byl před svým odjezdem z Londýna tázán fran
couzskými zpravodaji, co soudí o poměru franko
Chomjakov
Chomjskov
Praha
Londýn
20
article
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní
. . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranni číslo . . . . . . . 10.
večerní
. . . . . . . . 5h
lnseráty
plati se hotově napřed
Předplseení a inserty přijimá
administrace v Marianské ul., v.
Tam nacházejí se těš
redakcs. tiskárna a oxpadice
„Národnich Listů“
Rukopiny se nevracojl.
21
article
ruském. Lituju velice — odvětil N. A. Chomja-
kov — že mi čas nedovoluje zdržeti se na zpá-
teční cestě také v Paříži. Nepřítomnost předsedy
ruské dumy na slavnosti tak eminentně národní,
jakou je oslava 200leté památky bitvy poltavské,
vykládala by se mi právem ve zlé. Lituju tím
více, že ni nebude tentokrát přáno býti v Pa-
říži, poněvadž jsem už dávno nebyl ve Francii.
Mám za to, že návštěva ruské parlamentní depu-
tace v Paříži učiní na Francii stejně příznivý
dojem, jsko způsobil náš pobyt v Londýně na
Anglii. Mezi Paříží a Petrohradem pro velikou
jich vzdálenost mohou čas od času vznikati ne-
dorozumění. Tak na př. v některých ruských
listech, mimochodem řečeno, v listech bezvý-
znamných, psalo se nedávno, že část ruského
veřejného mínění je nespokojena s postupem
Francie v otázce bosenské. Nemyslete, že by to
bylo mínění většiny ruského národa. Netajíme
svého hlubokého politování nad výsledkem vy-
jednávání o bosenské annexi. Ale dobře chá-
peme, že výsledek ten nelze klásti za vinu ani
Anglii, ani Francii. Jsme šťastni, že ani anglický,
ani francouzský tisk nepodkládaly nijakého klam-
ného rázu nedávnému setkání ruského caře Miku-
láše s německým cisařem Vilémem. Dobré osobní
styky carovy s německým císařem nebudou
mlti na žádný způsob vlivu na ny-
nějšlchod ruské vnějš! politiky.
Chomja
Mika
Vilém
Paříž
Francie
Londýn
Anglie
Petrohrad
22
article
Zemstva v západním Rusku.
»Birž. Vědomosti« obdržely zprávu, že
ruské ministerstvo vnitra uvědomilo gubernátory
devíti západních gubernií — maloruských, bělo-
ruských a litevských — že koncem ledna 1910.
v guberniích těchto bude zavedena zemská
samospráva dle zákona z r. 1884, platného
guberniích vnitroruských. O zemské samo-
správě v království polském zatím řeči není.
dsne
Zrušení kapitulací v Bulharsku.
Jako důsledek prohlášení neodvislosti krá-
lovství bulharského velmoci, jichž diplomatické
zastoupení požívá v Bulharsku dosud zvláštních
práv (na př. v soudnictví), vzdají se nyní těchto
výsad, stanovených tak zvanými kapitulacemi.
Všechny vlády projevily na vyzvání bulharské
vlády ochotu, zříci se kapitulací. Poslední sou-
hlas došel právě od vlády anglické. Bulharská
vláda připravila již návrh konsulárních smluv
s jinými státy a v nejbližší době započne diplo-
malickou cestou s velmocemi vyjednávati o při-
jetí těchto návrhů.
Rusko
Bulharsko
23
article
Clemenceanova odpověd.
Včerejší odpolední schůze francouzské sně-
movny byla důležitou událostí, neboť uchopil se
slova předseda ministerstva Clemenceau.
Tribuny byly přeplněny. Mezi žurnalisty zasedl
Burcev, aby vyslechl prohlášení, jež se očeká-
valo od Clemenceaua v záležitosti Hartingově.
Ale chef kabinetu se o této aféře nezmínil.
Clemenceau odpověděl na všechny výtky a
kritiky, pronesené proti vládě v dosavadní de-
batě o všeobecné politice Mluvil tři hodiny, do-
stal se několikráte do hádky se socialisty
v jedné chvíli, kdy hluk byl přilišný, opustil
tribunu. Radikálové odměnili již začátek jeho
řeči tak nadšeným potleskem, že bylo patrno,
že vláda se nemusí obávati ničeho.
Když dokončil, učinila mu většína hlučnou
ovaci. Jeho řeč byla velmi obratná. Cle-
menceau konstatoval, že všichni řečníci zahájili
již hlučně volební boj. Každý pokládal za
svou povinnost vykonati svou zpověď a kajicně
bíti do prsou jiného. (Veselost, pochvala.)
Řečník polemisuje pak s nejobssžnějšími řečmi,
Clemenceanův
Clemenceau
Burcev
Hartingův
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
O měření dešťových srážek.
Několikadenní vydatné deště, jimiž letošní
červenec své panování začínal, sice poněkud
ustaly, ale pohled na vzedmutou hladinu vodní
na Vltavě, jakož i novinářské zprávy o rozvod-
nění řek zejména v jižních Čechách, nám trvání
jejich znova a znova připomínají. Přece však,
ač byly neobyčejně vytrvalé a téměř nad polo-
vicí Evropy se snesly, měly a mají průběh cel-
kem klidný a nezpůsobily dosud větších pohrom
Příčinu tohoto příznivého výsledku hledati dluž
no v tom, že trvaly sice dlouho, ale — jak mě-
ření ukázala — byly celkem mírné a že obilí,
které dosud jest na polích, regulovalo odtok je-
jich do řek.
Není bez zajímavosti zmíniti se o tom, jal
se deště měří a porovnati tyto poslední deště
s jinými význačnými v posledních letech.
Meteorologická pozorovací stanice na Pe-
třině v Praze publikuje každého dne v novinách
zprávy o stavu naší atmosféry a mezi jiným
udává též srážky dešťové „v millimetrech“. Jak
tomuto udání dlužno rozuměti?
Kdybychom postavili vedle sebe na volnén
prostranství několik nízkých válcových nádoh
o různě velikém průřezu, nechali je tam státi
přes celý déšť všechny stejně dlouho, a potom
vodu v nich zachycenou měřili, shledali bychom.
že v každém válci je jině množství vody, poně-
vadž dna jejich byla různě veliká a na větší plo
chu dopadne vody více. Kdybychom ale měřili
výšku vody v každé nádobě, shledali bychom.
že je ve všech stejná. Výška spadlé vody dešťo-
vé jest tedy nezávislá na velikosti dna a hodi
se proto výborně k přesnému měření množstv
spadleho doště. Přistroje měřící na tomto prin-
cipu založené slují dešťoměry čili ombrometry
Jsou to duté plechové kužele o průměru
asi 16 cm., jimiž voda dešťová se zachytía
svádí úzkou trubkou do skleněného válce,
v němž se voda buď na vyryté stupnici měří,
Vltava
Čechy
Evropa
Praha
centimetr
25
article
aneb v nichž — a to zejména u novějších při-
strojů Hellmann-Fuessových — plove plovák.
jenž dle toho, jak vody ve válci přibývá, se
zvedá a samočinně výšku vody v millimetrech
na proužku papíru zaznamenává. Proužek otáč
se hodinovým strojem jednou za 24 hod. kolem
osy. Proti vnějším vlivům jest toto vše chrá-
něno postranním plechovým pláštěm v podobe
válce.
Dělení na stupnici skleněného válce, do ně
hož voda stéká, bývá vzhledem ku ploše zachy-
covací tak provedeno, aby každý dílec stupnice
udával, že na vodorovnou plochu spadla vrstva
vody o výšce 1 milimetru, čili jinými slovy, že
na každý čtvereční metr plochy spadl 1 l. de-
šťové vody.
Čteme-li tedy udání: „srážky v mm. 3.4"
tedy lo znamená, že ten den spadlo na každí
m plochy v okolí pozorovací stanice 3.4 1. vody
což jest příbližně asi 3.4 kg.
Podobně jsou též sestrojeny přístroje, jimi
se měří množství za den napadaného sněhu —
Hellmannovy sněhoměry — jež z váhy zachyce-
ného sněhu ihned automaticky registrují v milli-
metrech výšku aequivalentního množství vody
V Praze a na předměstích jest zřízeno 14
ombrometrických stanic, z nichž 11 samočinně
výšku srážek registruje. V Praze samé jsou tyto
stanice na Kampě, Petříně, Letné, Poříčí, Hole-
šovicích a na Karlově náměstí. Jest zajímavo
srovnati, jak mnoho deště v tom neb onom místě
do roka průměrně napadne. Průměr tento z let
1897—1904 jest dle dra. Strouhala (Thermika)
následující: Kampa ročně 542 mm., Petřín 527
mm., Letná 534 mm., Poříč 512 mm., Holešo-
vice 512 mm. a Karlovo náměstí 518 mm. Jest
tedy Kampa nejdeštivější částí Prahy, poněvadž
tam spadne ročně průměrně o 30 1. vody na
každý m více než na Poříčí neb Holešovicích.
Hellmann
Fuessový
Hellmannův
Strouhal
Thermik
Praha
Kampa
Petřín
Letná
Karlov náměstí
Karlův náměstí
Holešovice
kg
mm
26
article
Průmérné množství srážek pro celou Prahu udá-
vá prof. Augustin na 529 mm., pro celé Čechy
pak 692 mm.
Ale timto pouhým změřením výšky spadlé
dešťové vody není ještě nikterak charakterisován
ráz dešté: může zajisté stejné množství vody
spadnouti buď za dlouhou dobu při dešti mírném
jenž obyčejně padá nad velikou oblastí země —
deště regionální — neb za krátkou dobu,
mnohdy několik minut, při prudkém dešti (bouř
ce), jenž zase bývá z pravidla omezen jen na
malé území — deště lokální —
Ku posouzení jakosti deště nutno tedy udati
ještě druhého činitele a tím jest čas. Čas
charakterisuje při udání výšky srážek jejich in-
tensitu, jejich prudkost. Při silných lijácích udá-
vá se obyčejně intensita minutová, t. j. množství
litrů vody spadlé na každý m' plochy za 1 mi-
nutu, při mirných deštích intensita denni, t. j.
množství deště, spadlého na tutéž plochu za je-
den den.
K objasnění a srovnáni uvedu dle dra-
Strouhala některé příklady obojích dešťů: Ve
Francii v Rochefort sur mer dne 26. června
1889 spadlo při bouřce za 20 minut 44 mm.
deště, ve Frain 6. června 1888 za 15 minut
42 mm., v Neufchateau 18. srpna 1892 za 13
minut 42 mm.
V Rakousku strhla se v noci z 10. na 11.
září 1906 prudká bouřka v Terstu, při níž z
58 minut, tedy necelou hodinu, napršelo 45.8
mm. vody.
V Kreuzenu u Běláku spustil se dne 2.
května 1904 při bouřce neobyčejně prudký
liják, který trval 45 minut a při němž na-
pršelo 197 mm. vody, t. j. více než třetina ve-
škerých dešťů, jež spadnou v Praze za celý rok.
profesor
Augustin
Strouhal
Praha
Čechy
Francie
Rochefort
Frain
Rakousko
Terst
Kreuzen u Bělák
mm
27
article
Minutová intensita při těchto bouřkách ko-
lísala mezi 2.2—4.4 I. Jest to intensita nesmírně
veliká, neboť už intensita 1 l. za minutu jest
velmi značná a u nás zřídka přichází.
Při mírných deštích udává se intensita za
celý den. Tak při povodni v září r. 1890 v Če-
chách, která, jak známo, pobourala Karlův most
a celou řadu jiných škod nadělala, napršelo za
celý den: 1. září 2 mm., 2. září 19.8 mm., 3.
září 20.6 mm., 4. září 12.2 mm., úhrnem za
4 dni 54.6 mm. A při deštích na počátku
července letošního roku petřínská stanice udá-
vala: 30. června 7.6 mm. srážek, 1. července
12.5 mm. 2. čorvence 42 mm., a 3. července
3.5 mm. Tedy za čtyři dni celkem 66.1 mm.
Čísla tato v obou případech jsou sice malá,
ale uvázíme-li rozsah oblasti, na niž se snesly,
poznáváme, že úhrnné množství vody při nich
spadlé bylo ohromné. Konstatovati ještě dlužno,
že letos za ty čtyři dni napršelo více vody než
v roce 1890 a přece nebylo jí způsobeno tolik
škod, jako tehdy.
Ne poslední příčinou toho asi jest — jak
už výše uvedeno — příznivý stav polí, na nichž
dosud nachází se obilí a jiné plodiny, jež zame-
zovaly náhlý odtok vody do řek.
Údává se totiž obyčejně, že jedna třetina
dešťové vody ihnod po spadnutí se vypaři, druhá
třelina odteče a zbytek vsaje se do půdy (dr.
Karlův most
mm
28
article
Strouhal, Thermika). „Půda orná a luční ssaji
vodu v míře skrovné, více při dešti mírnéma
dlouho trvajícím, méně při dešti prudkém a ná-
hlém. Tím větší význam přísluší v této příčině
lesům. Jest známo, jak lesy zachycují i prudké
lijáky. Již ve stromech samých zůstává veliké
množství vody, ale ještě větší v lesní půdě,
měkké a kypré, která vodu ssaje jako houha.
V krajinách na lesy bohatých nebývá povodní.
Voda nevtéká do řek náhle, ale za to odtéká po
málu v pramenech a potocích, které živí se onou
velikou zásobou vody po dlouhý ještě čas a
které nevysýchají ani v dobách velikého sucha.
Lesy jsou tudíž regulátory odtoku vod, přijíma-
jíce vodu ve velkém a vydávajíce ji v malém.
Hladina řek, v jichž oblasti jest mnoho lesů.
kolísá ve své výšce velmi málo, udržujíc se
v blízkosti jakési výšky průměrné či normální.
U řek však, v jichž oblasti se lesy vykácely
jsou variace ve výšce hladiny velmi značné
v čas dešťů voda rychle stoupá, v dobách such
rychle klesá, jako na př. u většiny řek francouz-
ských.
A podobnou úlohu jako lesy hrálo letos
také obilí.
Ještě jiná úloha při deštích a bouřkách
přikládá se lesům. Předně že „táhnou“ k sobě
deště a dále že zamezují krupobití. Tato druhá
jejich úloha jest dosud sporná a není dokázána
ani správnost její ani její opak, ale otázka prvá
Strouhal
Thermik
Půda
29
article
byla vědecky řešena a také dokázána. Byl to
prof. dr. Schubert, jenž v létech 1900—1904
konal v lesnatém kraji opolském v okoli městyse
Proskova v pruském Slezsku četná dešťoměrná
měření a našel, že množství za rok spadlé vody
jest v lesích větší než v jejich okoli. Naměřil
totiž v lesích 650 mm. ročně, v okolí lesů jen
600 mm. Připustíme-li, že v lesích jsou dešťo-
měry lépe chráněny proti větru, můžeme část
tohoto rozdílu dešťového tím vysvětliti, ale celý
nikoli. Vliv lesů na deště jest tedy nesporný.
lesy zvyšují dešťové srážky. Tím si tedy vy-
světlíme, proč kraje lesnaté mají deště častější
a vydatnější, než roviny bez lesů.
Ovšem nejsou na tomto rozdílu v deštích
vinny jen lesy, nýbrž též výška krajiny nad mo-
řem. S výškou srážek přibývá, ač nikterak pra-
videlně. A poněvadž většina našich českých
losů jest právě v krajích hornatých neb aspon
kopeovitých, tedy se účinek obou činitelů v nich
stupňuje.
profesor
doktor
Schubert
Proskův
Slezsko
mm
30
article
Pak nebude se nám zdáti podivným, že na
pohraničních horách českých jest roční průmě
srážek dešťových až 1200 mm., tedy 12 hl.
vody na každý m2, kdežto na mnohých místech
ve vnitrozemí nedosahují srážky ani výše 400
mm., t. j. ani jediné třetiny oněch.
Dle výzkumů dra. Frejlacha, Pencka a Ru-
varaca jeví se toto nejmenší množství srážek
na úpatí Krušných Hor kolem Mostu, kolem
Žatce, dále poblíž Příbrami, v okolí Vodňan a
v krajině kolem Strakonic.
Průměrné množství srážek v celých Če-
chách — 692 mm. — znamená, že v Čechách
naprší do roka asi 351/4 km.“ vody, čili více než
35 miliard hl. Kdybychom si myslili všechnu
tuto vodu zachycenou a shromážděnou na jed-
nom místě, tvořila by jezero, jež při šířce 1 km.
a hloubce 100 m. mělo by obrovskou délku 350
km., tedy délku jen o málo menší, než z Prahy
do Vídně. A na tomto úhrnném množství spadlé
vody participovaly poslední deště asi jednou de-
setinou.
Frejlach
Penck
krušný hora
Most
Žatec
Příbram
Vodňany
Strakonice
Čechy
Praha
Vídeň
mm
km