2
masthead
V Praze, v úterý 13. července 1909.
Praha
4
article
Ma ranní avečerní liaty
předplácí se
V Praze v administraci:
na měsle
na čtvrt ista . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na čtvrt leta . . . . 7 K 6sh
vo fillálkách
na měsio. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsln. . . . .
na dtvrt leta . . . . 9 K e0h
s dvojí zásilkou
na měsle.
na čtvrt leta . . . . 11 K con
Ma
Praha
sh
5
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
Císař do Išlu.
Z Vídně, 13. července. Ctsa? odjede
zejtra ráno do Išlu. Uharský ministerský před-
seda dr. Wekerle sem již nepřijede, nýbrž
bude míti slyšení teprve v polovině srpnove
v Islu.
Císař o Abrahamowiczovi.
Z Vídně, 13. července. »N Fr. Pr.« ozna-
muje, že císař vyslovil nelibost nad publikace-
mi bývalého polského ministra ryt. Davida
Abrahamowicze
snnv a
Ti, kteři obstrukci nedělali.
Z Vídně, 13. července. O 10. hodině do-
polední sešli se v parlamentě zástupcové
stran Slovanské jednoty, kteréž
obstrukční návrhy nepodaly a ob-
strukci neprovozovaly. Za klub po-
slanců českých byli přítomni poslanci Čech.
Kratochvíl a Maštálka, za klub slovinsko-chor-
vatský dvorní rada Ploj a dr. Laginja, za klub
ruský poslanci Daviďak a Glěbovický, za klub
katolicko-národní poslanci dr. Hruban, hr. Jaro-
slav Thun a P. Šilinger. Vydána byla tato
zpráva: Strany Slovanské jednoty, které se ne-
zůčastnily obstrukce, sešly se dnes k rozpravě
o parlamentní situaci. Usneseno zů-
stati také za doby mimoparlamentní ve stálých
a blízkých stycích. Za tím účelem dosazen
byl komitét, ve kterém se nalézá po zástup-
ci každé strany: Dr. Glěbovický, dr. Hruban,
prof. Masaryk, Maštálka a dvorní r. Ploi-
Wekerle
Abrahamowicz
Kratochvíl
Maštálek
doktor
Laginja
Daviďak
Hruban
Thun
P Šilinger
Glěbovický
profesor
Masaryk
Ploi
Išlu
Vídeň
Francie
Čechy
Ploj
6
article
Poláci touží no říšské vada
Poláci touží no říšské vada
pe
Z Vídně, 13 července. Důvěrníci polští se
usnesli vyzvati vládu, aby svolal
říšskou radu znova a to na začátek
měsíce září, aby sněmovna poslanecká se usta-
vila a zvolila výbory, ze kterých by některé
mohly zasedati také po dobu delegacl.
Dodatečné výtky stranám obstrukčním.
Z Vidně, 13. července. V poradě zástupeů
slovanských stran neobstrukčních bylo žehráno
pa to, že obě skupiny Slovanské jednoty
které zahájily obstrukci pilnými návrhy, učinily
tak, nezpravivše dřive o tom oststní strany ve
Slovanské jednotě spojeně; zvláště pak bylo
vytýkáno, že na čtvrleční poradě u bar. Ble-
nertha jednalo se o české univer-
sitě moravské, aniž se byla na-
před vymohla plná moe ostatních
stran českých. Konečně bylo konslatováno
s politováním, že když na poradě šesti-
členného komitétu, ve kterém se nalézali po-
slanei dr. Glébovický, dr. Lueger a dr. Syl-
vestr, za strany obstrukční pak dr. Šusteršič.
Udržal a Staněk, při nadhození otázky bu-
doucího kabinetu bylo praveno: »V no-
věm ministerstvu, jež zřízeno bude na podzim,
doslane se portefeuillu také Slovanské jednotě«,
bylo namitnuto, že porteřeui!le dostati
mohou jenom češti agrárníci
klerikální Slovinci, při čemž by
čeští klerikálové a český klub n
straně české a klub slovinsko- chor-
vatský na straně jihoslovanské byly bývaly
úplně pominuty.
Panovnický sjezd ns manévrech.
Z Brna, 13. července. Zdejší české listy
sdělují: Starosta ve Velkém Meziřič
byl vyrozuměn okresním hejimanstvím, ze nent
Polák
doktor
Glébovický
Lueger
Syl
Šusteršič
Udržal
Staněk
Vídeň
Brno
český klub můj stranit český a klub
7
article
nst staler
n nse
vyloučeno, že letošních manévrů císařských
súčastní se kromě cfsaře německ ého
Viléma také anglický král Eduar
a ruský car Mikuláš.
Porada neobstrnkčních Slovanů s Poláky.
Z Vídně, 13. července. O 3. hodině odpo-
lední sejde se v parlamentě porada, které se
súčastní zástupcové stran ve Slovans ké
jednotě spojených, pokud obstrukci nepro
vozovaly a zástupcové Polaku.
Vláda na prázdninách.
Z Vídně, 13. července. Jak se dovídáme.
učinila ministerská rada, konaná ve čtvrtek,
pátek a sobotu, disposice na celé léto a sejde
se teprve 18. srpna, v den císařových naroze-
nin, avšak všichni členové kabinetu musí být
připraveni na první výzvu přijeti do Vídně.
Dr. Ebenhoch bojí se velkého slovanského bloku.
Z Vídně, 13. července. Bývalý ministr orby
dr. Alfréd Ebenhoch uveřejňuje staťo
uzavření říšské rady. Ve svých úva-
hách dospívá k tomuto zvláštnímu závěru
»Takových alotrií, jako byla poslední obstrukce
sněmovna dlouho nesnese. Ovšem nebude moci
vláda složiti ruce do klína. Předevšl m se
bude musit pokusiti o dělnost če-
ského sněmu a podzimní zasedání posla-
necké sněmovny musí připraviti náležitě. Ně-
mecké strany s dobrou se potážou, bu-
dou-lí každou chvili připraveny ke s polečne
obraně. Nebezpečí, že bude utv ořen
veliký slovanský blok, visl. ve
vzduchu. Politika Němců musí če-
liti k tomu, aby takový blok zma-
řila. Jest to možno rozmyslnou umírněnostl
a moudrým sebezapřením. Utvoření velikého
bloku, jenž by obsahoval všechny slovanské
strany, bylo by záhubou parlamentu.s
— Proč by shovanský blok byl záhubou
psrlamentu, nejde nám na rozum, neboť utvořil
se německý takový blok a přece nebyl parla-
ment zahuben.
Vilém
Mikuláš
Polák
doktor
Ebenhoch
Němec
Vídeň
8
article
Baron Blenerth polemisuje s orgánem rakou-
sko-uherské sociální demokracie.
Z Vídně, 13. července. (K. k.) »Fremden
blatt« píše: Ústřední orgán rakousko- uher-
ské sociální demokracie pronáší, za
bývaje se zavřeným zasedáním parlamentu, řadu
tvrzení, která jsou nesprávná a musí býti vy-
vrácena. Predevším není prav d a, že
tři zástupcové majoritních stran v šestičlenném
výboru napřed dali souhlas k pil-
nému návrhu poslancem drem. Šu-
steršičem navrženému a že za-
mítli návrh ten teprve porozmlu-
věspředsedouministerstva. Naopak,
ještě než dr. Šusteršič podal svůj návrh, bylo
u řečených stran jisto, že v žádném případě ne-
budou podporovati nějaký podnik, směťujíeí
proti kabinetu. Smyšlenkou jest dále, odůvod-
ňuje-li sociálně demokratický orgán uzavření
říšské rady tím, že sv. pán Bienerth prý se
obával Uher a že proto nesnažil se prosadit
zákon zmoeňovací. Vláda nikdy nezůstavila o
tom pochybnosti, že spatřuje v každém dů-
kaze dělnosti a pracovitosti rakouské sně-
movny poslanecké též potěšlivé posllen
svého postavení. Konečně budiž zmíněno
ještě výroku tohoto listu, jenž se zabývá po
známkou, uveřejnénou na tomto místě o jistých
nesprávnostech ve vídeňském zpra
vodajstv! »Frankt. Ztgu.« Sociálně-de
mokratický orgán podkládá nám úmysl denun-
eovati vídeňského dopisovatele zminěného listu
ece
Baron Blenerth
Šu
doktor
Šusteršič
Bienerth
Frankt
Vídeň
Uhry
9
article
u vydavatelství toho listu a takto způsobiti
změnu smýšlení nebo propuštění tohoto zásťupce.
Obvinění to rozhodně odmltáme. Polemika naše
nemá účelu osobního, nýbrž účel výhradně věcný.
aby totiž bylo zamezeno, by o stanovi sku kabi-
netu se nerozšiřovalo vyličování, obsahujíeí
zrovna opak toho, co se skutečně přihodilo.
Udávané motivy byly nás naprosto daleko.
Klub katolicko- národní.
Z Vídně, 13. července. Po 1. hod. s po-
ledne sešel se klub katolicko-národni
ke zvláštní poradě, ke které byli důtklivě po-
zváni všichni členové.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 13. července. (K. k.) »Wiener Ztg.
oznamuje: Ministr spravedlnosti pře-
ložil rady zemského soudu a před-
nosty okresních soudů Františka Süssnera
ve Štětí a Františka Janische ve Frýdlandě
do Chebu; radu zemského soudu Josefa Gläss-
nera v Č. Budějovicích do České Lípy, radu
zemského soudu a přednostu okresního soudu
Aloisa Štočka v Počátkách do Jičína; pro-
půjčil radovi zemského soudu,
přidělenému službou k státnímu zastupitelství
v Chebu, dru. Františku Wahlovi místo rady
zemského soudu u krajského soudu v Chebu
jmenoval radu zemského soudu
okresního soudce Josefa Hrubeše v Chru-
dimi pro Chrudim, pak náměstky státního zá-
stupce Jindřicha Weinhubera v Liber i
pro Liberec a Josefa Stehra v Praze pro
Cheb; dále jmenoval soudce Eduard
Striala v Marianských Lázních okresním
soudcem v Ústi n. L.
Wiener Ztg
Süssner
Janisch
Gläss
Štoček
Wahl
Hrubeš
Weinhuber
Stehr
Strial
Vídeň
Štětí
Frýdland
Cheb
Č . Budějovice
Jičín
Chr
Chrudim
Liberec
Praha
katolickýnárodní
Český Lípa
krajský soud v Cheb
10
article
Nový velitel zakousko-nherské armády.
Z Vídně, 13. července. »Zeit« se dovídá,
že při letošních císařských maněvrech, které se
konají na Moravě, bude zřízeno velitelství
armády a velitelem jejím b ude
ustanoven generál jízdy arcivévoda
Eugen, generální dozorce armády,
který jest vyhlédnut, aby v případě vál ky
velel armádě. Arcivévoda bude míti —
podle jmenovaného listu — přiležitost, a b
osvědčil znamenité svoje nadán
vojenské a svoji způsobilost ja ko
vůdee vojska. Chefem jeho generálního
štábu jest generál major Štěpán Sarkotič,
velitel střelecké brigády v Bolzánu, generál ve-
likých schopnosti. Velitelem operačn
kanceláře bude plukovník Schariczer,
pobočník arcivévodův.
Dr. Schreiner zase ve Vídni.
Z Vídně, 13. července. (K. k.) Ministr dr
Schreiner přibyl sem dnes ráno z Aše. an
Sňatek markýza Baoquehoma.
Z Vídně, 13. července. Včera dopoledne
oddán byl president správního soudu Olivier
Marquis Baequehem, bývalý ministr ob-
chodu v kabinetě Taaffově a bývalý ministn
vnitra v kabinetě Windischgraelzově, s pan
Maril Polzerovou z Brna.
Následník trůnu v Rumunsku.
Ze zámku Peleše, 12. červénce. (K. k.)
Odpoledne konala se na území manévrůu
Sinaje na počest pana arcivévod
Františka Ferdinanda a jeho choti
venkovská slavnost. Školy vyslaly na
slavnost děti v národních krojích. Též mnoho
venkovanů se dostavilo. Když se dostavili na
pole královští manželé, pan arcivévoda s chou
a rodina prince-následníka trůnu, bylo panstvo
Zeit
Eugen
Sarkotič
Schariczer
doktor
Schreiner
Baoquehom
Taaffův
Polzerův
František Ferdinand
Vídeň
Morava
Aš
Brno
Rumunsko
Sinaj
Olivier Marquis Baequeh
11
article
danl.
uvítáno hymnou národů rakouských, již zapěly
školní dítky. Královská rodina, vznešení hosté
zaujali místo ve stanu, před nimž byly prove-
deny národní tance a předneseny sbory žáků.
Produkce byly odměněny hlučnou pochvalou.
Hostům byly obecenstvem uspořádány nadšené
ovace. Večer konalo se na zámku hudebn
soirée.
Generál Varešanin nestane se místodržitelem
v Bosně.
Z Vídně, 13. července. Nedávné zprávy, že
velitel vojenský v Sarajevě, generál pěchoty
Varešanin bude jmenován mistodrži-
telem bosenskochercegovským, se
dnes vyvrací. Dokládá se, že zprávy ty po-
strádají rázu aktuálního a že také všechny kom-
binace, spojené s osobou zemského chéfa, po
strádají všeliké meritorní oprávněnosti.
Slovinská strana lidová a obstrukční postup.
Z Lublaně, 13. července. Slovinská
strana lidová (klerikální) svolává na ne-
děli schůzi, na které promluví dr. Šusteršič
dr. Krek, dr. Benkovič, Grafenauer a Korozec
o uzavření říšské rady. Strana zárovei
uveřejňuje provolání, ve kterém ospravedl-
ňuje svůj postup obstrukční, ukazujíe
hlavně na záležitost agrární banky bosensko
hercegovské.
Odchod dozavadního německého říšského
kaneléře knížete Bülowa.
áe
Z Vídně, 13. července. Kn. Bülow bude
dnes odpoledne předsedati státnímu mínisterstvu.
Rozloučí se s nynějšími kolegy svými, zároven
pak jim udá svého nástupce v obou úřadech:
kaneléřském a ministersko-předsednickém. Z toho
plyne, že zejtra přijme císat kn. Bülo w
naposledy jako říšského kancléře a pak ustanoní
kancléře nového.
Varešanin
doktor
Krek
Benkovič
Grafenauer
Korozec
Bülow
Boseň
Vídeň
Sarajevo
Lublaň
12
article
Car zase v Petěrhofn.
Z Petrohradu, 12. července. (K. k.) »P.t.
a« sděluje: Car Mikuláš vrátil se dnes večer
do Petěrhofu.
Anglie nepotřebuje všeobscné branné povinnosti.
Z Londýna, 12. července. (K. k.) (Horn
sněmovna) Lord Roberts navrhuje druhé
čtení zákona, stanovícího všeobec
nou brannou povinnost pro všechny
občany, v mezích jistého věku. Nynější systém
neposkytuje prý potřebné záruky proti nebez-
p-čim, jež mphou Anglii hroziti. Žádný systém do-
brovolnictví neposkytne nikdy zemi, čeho si přeje.
Neméně než milion vojáků jest
nutný pro potřeby země. Vévoda Nor-
thumberlandský podává k tomu dodatek v tom
smyslu, že sněmovna, ačkoliv uznává nezbytnost
domácí armády, jež by byla dosti silná, aby
chránila zemi před nebezpečím vpádu, přece
odmitá sáhnouti kopatřením, jež by
obsahovala neznámé nároky na ná-
rodní pomocné prameny a která by
zrušila soustavu, již pozažují voje n št
rádcové vlády za dostatečno u. Par-
lamentní tajemník úřadu vojenství lord Luca
praví, že tento plán jest nesmírně nákladný
neposkytuje naděje v jeho uskutečnění, mimo
to zničil by práci poslodních 40 roků. Sou-
stava nynější vyhovuje potřebám
národním. Debala se pak odročuje.
Pruský generál do turecké armády.
Z Cařihradu, 13. čarvence. (K. k.) Turecké
listy odpíraji všeliký význam vstupu gene-
rálniho plukovníka sv. p. Goltze
do služeb tureckých, prohlasujíce,
Mikuláš
Roberts
Luc
svatý . p
Goltz
Petrohrad
Anglie
Londýn
Cařihrad
Horn sněmovna
13
article
V drobném prodejis
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní
za 4h
Ve fliálkách na venkově-
ranní čislo . . . . . . . l0
večerni
. . . . . . . . 5k
lnseráty
plati so hotově napřed
Předplneeni a inserty přijimí
administrace v Marinnské ul., 3.
Tam nacházejí se tel
redakce, tiskárna a expodine
„Národních Listů“
Rukopisy se novracoji
Marinnský ulice
14
article
že též vstup Gambleho neměl významu poli-
tického, a že i eventuelní vstup organisátorů ra-
kouských, francouzských neb italských by byl
politicky bezvýznamný. Listy vyvracejí pověsti
že sv p. Goltz sem přibyl s ůmysly
na uzavření německo-turecké
alianee.
Turecké pozelstvo v Paříži.
Z Paříže, 12. července. (K. k.) Na počest
ottomanských poslů zde meškajicích
byl uspořádán večer banket. Ministr záležitosti
zahraničních Pichon, jenž na banketě před-
sedal, pronesl řeč, ve které tlumočil sympatie
vlády francouzské k mladému Turecku a pro-
hlásil, že převrat v řlši ottomans ké
byl proveden pod vlivem revoluce
francouzské. Ministr vyslovil naději, že
Turecko bude své svobody hájiti a že ji
osvědčí vůči všem plemenů m. Osudy
Turecka, ba celého světa (!) spočívají v rukou
mužů, vedoucích Turecko na jeho nové cestě
svobody.
Turecké loďstvo vyplulo.
Z Cařihradu, 13. července. (K. k.) Lod-
stvo vyplulo jednak včera, jednak dnes do
moře Mramorového. Dalším cílem jeho je prý
Solun.
Jmění sultána Abdula Hamida
Z Cařihradu, 13. července. (K. k.) »Jeni
Gazetla« sděluje, že zástupce banky ně-
mecké odcestoval včera do Soluna, aby ode-
vzdal Abdulu Hamidovi peníze a cenné paplry.
Ze severoamerické berní politiky.
Z Washingtonu, 12. července. (K. k.)
Sněmovna representantů přijala dnes resoluci,
dle které změňovací návrh ke spolkové ústavě
ve příčině zmocnění spolkového kongresu vy-
bíraťi daň z příjmů osobních má
náležeti do kompetence zákono-
dárství spolkových s tátů.
Z Washingtonu, 12 července (K. k.) Na
konfarenci, jež se konala v Bílém domě mezi
prejidentem Taftem a senátní komisi dosazenou
k projednávání změňovacích návrhů, bylo usne-
seno, snížiti navržené dané z čistých přijmů
společností obchodních se 2% na 19.
Goltz
Pichon
Hamid
Gazetl
Taft
Paříž
Turecko
Cařihrad
Lod
Washington
Soluna
bílý dům
15
article
Příměří ve Valencii
Z Washingtonu, 12. července. (K. k.) Jak
se státní departement dovídá, bylo ve Vajencii
uzavřeno přiměří, aby se mohlo vyjednávati
mezi vicepresidentem kolu mbij-
ským a Gongalesem, vyhlášeným po-
vstalci za presidenta.
Hrozící válka mezi Peru a Bolivií.
Z Valparaisu, 12. července. (K. k.) Admi-
ralita prohlásila, že chystá odeslati válečné lodi
na ochranu čilských zájmů pro připad, kdyby
vypukl konilikt mezi Peru a Bo-
livil.
Z La Paze, 12. července. (K. k.) Ag Hav.
sděluje: Obyvatelstvo nespokojené s roz-
hodčím výrokem, jejž vynesla Argentina ve
sporu mezi Bolvií a Peru, drancovalo
domy Peruanů a Argentinců. Žádá,
aby ministr zabraničních záležilostí odstoupil.
Z Kolína n. R, 12. července. (K. k)
»Köln. Zlg« sděluje z Valparaisu: Zde pře-
vládá minéní, že nastává válka mez
Poru a Bolivil pro události v La
Pazu. Chilská admiralita problásila, že Cnile
zůstane neutrální, chystá však vyslati válečné
lodi na ochranu avých zájmů.
Köln
Poros
Bolivit
Valencie
Washington
Peru
Bolívie
Valparaiso
Bo
Le Paz
Argentina
Kolín
17
article
TEILLEION.
TEILLEION.
nn
ve
ao t e
18
article
Generál Galliffet.
Generál Galliffet.
S generálem markýzem Galliftetem odcház
poslední účastník napoleonské slávy. Ve všem,
jak žil a miloval, jak se bil v soubujích i bit-
vách, byl Galliffst mousquetaire du roi, d'Arta-
gnan XIX. století.
snnntn
Nirodil se 23 ledna 1830 v Paříži v » hotel
Gallffet« v rue de Grenelle, kde se nyní nalézá
italské vyslanectví Palác tento vystavěl kolem
r. 1750 provengalský kavalír Simon Alexandre
de Galliffet, jenž jako velký podnikatel lovu
tuňsků a fresek nabyl velkého jmění. Revoluce
skonfiskovala palác, jenž byl rodině vrácen te-
prve po opělném dosazení Bourbonů. Dědečel
Gastona Galliffeta byl královským generálem,
otec jeho Justin plukovníkem mušketýrů za Na-
poleona I.
Od nejútlejšího mládí měl Gaston neodola-
telnou náklonnost k vojenskému povolání, ote
však odepřel dáti jej do vojenské školy v Sain
Cyru, poněvadž nechtěl, aby syn sloužil rodu
orleanskému. Teprve po pádu Ludvíka Filipa
dovolil osmnáctiletému jinochu, který se zatím
stal bakalářem, vstoupiti do armády jako husar
a tak počal sloužiti od piky. Koncem prosince
r. 1853 stal se Galliffet podporučikem a zatím
krátil si čas milostnými pletkami, souboji a dě-
láním dluhů. Lze si představit, že vstup aristo-
krata do armády bez důstojnické hodnosti způ-
sobil mnoho řečí v salonech, stejně jako historky,
které se o Galliffetovi později vyprávěly.
Když vypukla krymská válka, byl podpo-
ručík na dvoře Napoleona III. známou osobno-
stí. K odchodu jeho na Krym pojí se také
známá episoda. Tehdejší dáma jeho srdce ná-
sledovala jej až na blízko bojiště a přijímala
v Balaklavě jeho návštěvy. Přes veškeré přísné
zákazy v táboře dovedl Galiffet často pronik-
nouti francouzskými předními strážemi, proplížii
se kolem ruských strází, které na něj také stří
lely, přšel na dostaveníčko a vrátil se zase
Galliffet
Galliftet
Grenelle
Simon Galliffet
Bourbon
Gaston
Ludvík Filip
Napoleon
Paříž
Sain Cyr
Krym
d ' Art
Gallffet
19
article
v čas do tábora. Švakr jeho, manžel jeho sestry,
navštívil jej na Krymu a přinesl mu kožich.
Když Galliffet kožich poprve oblekl, nalezl
v kapse listek, na němž stálo: »Tento kožich
jest určen pro důstojníka naší statečné vý-
chodní armády. Kéž mu přinese štěstí. Dvě
mladé žený pracovaly na něm dnem i nocia
provázejí jej srdečným blahopřáním«. Podpis
scházel. Po návratu do Paříže prý se poručik
Galliffet marně snažil tylo dvě dámy vypátrati,
ale až do pozdního stáří dostával prý příleži
tostně důkazy, že obě posud žijí a sledují
is
s velkým zájmem jeho karrieru.
Roku 1859 byl v Italii, kamž jej poslal
z marockých hranic s generál Deligny učinil jej
svým ordonančním důstojníkem. Císařovna Ku-
genie způsobila pak, že byl přidělen ke generál-
nímu štábu v horní Italii.
Dvořanem se Galliffet nestal nikdy. Cl
fovna měla jej ráda, všichni jej hýčkali
mnoho se mu prominulo Hrál divadlo v salo-
nech, tančil a kořil se všem kráskám ze spo
lečnosti. Zavdával dosti příležitosti, aby se o něm
v Paříži mluvilo.
Po smrti otcově zdědil značné jmění, které
mu zajišťovalo roční důchod 100.000 franků,
ale v úžasně krátké době jmění promrhal. Do
oně doby spadá také jeho důvěrné přátelstv
s princem Walesským, nynějším králem angli-
ckým, jenž také dobře uměl v Paříži utrácet
penize. Jak Galliffet tehdy žil, lze posoudii
z toho, že do Compiěgne, letního sídla dvora,
i nazpět jezdíval zvláštními vlaky. Vystupoval
jako grandseigneur, bezstarostně a lehkomyslné
se hnal životem.
V oné době jej také oženili, nejspíše aby
jej trochu zkrotili, což se naprosto nezdařilo.
Galliffet
Deligna
Walesský
Krym
Paříž
Italia
20
article
Choti jeho stala se Georgina Laffitova, vnučka
známého finančníka a ministra z r. 1830. Ná-
ležela s kněžnou Mejternichovou k nejdůvěr-
nějším přítelkyním císařovny. Zdá se, že ostatně
neměla práva, činiti svěmu choti výčitky pro
jeho dobrodružství, aspoň souboj mezi Gallsffe-
tem a princem Muratem dal podnět k mnohým
řečem. Jisto jest, že manželství nabylogstastné
Po několika letech odloučili se manzelé, aniz
by byli formálně rozvedeni. Markýza zemřela
roku 1901. Z manželství narodili se dva sy-
nové a jedna dcera, která jest provdána za ba-
rona Seilliěra. Starší syn zemřel r. 1905; mě
za manželku rozenou Američanku Stevensovu,
která byla nějakou dobu vévodkyní z Dino
Choť druhého syna Maria jest rozena Mac Cal-
pyova.
Z mnohých divokých kousků a dobro-
družství, jež nejelegantnější a neodolatelný dů-
stojník v Paříži zažil, mohlo by se mysliti, že
po léta nic jiného nedělal, než že se bavil
v Café Anglais a v Maison Dorée nebo prolézal
boudoiry a přece býval v Paříži jen mezi dvěma
válečnými výpravami.
Tak roku 1860 bojoval proti Kabylům
v Alžíru a r. 1862 zúčastnil se již zase vý-
pravy do Mexika. S touto výpravou souvisí
historka o jeho stříbrné desce na břiše, o které
se mnoho mluvilo i pochybovalo a o níž ge-
nerál vypravuje ve svých memoirech. Byloto
při oblehání kláštera Guadeloupe u Puebly.
Generál vypravuje: »Postupovali jsme dobře.
Laffitův
Murat
Američanka
Stevensův
Marius
Mac Cal
Kabyl
Paříž
Maison Dorée
Alžír
Mexiko
Guadeloupe
Pueblo
21
article
Tu praskla puma, padám. Když jsem procitl,
vyhřezaly mi vnitřnosti. Co dělat? Pozvedl jsem
se nejprve. Když jsem byl na kolenou, sebral
jsem střeva do čapky; na to jsem povstal úpln
a klopýtal, pokud to šlo, k polnímu lazaretu.
Po vyhojení poslali mne k úplnému zotavení do
Francie. Aby se vnitřní orgány, které jsem
šťastné na bojišti sebral, udržely pohromadě
musili mi tělo zašiti do koženého obalu, nebot
v lazaretu nebylo orthopaedických přístrojů
Tím odsoudili moje nohy k nečinnosti a zaká-
zali mi také pohybovati rukama.
V tomto obalu byl jsem po dopravě do
Francie poslán do Vichy. Jednoho dne zpozo-
roval císař, jenž tehdy jako každoročně dlel
v lázních na léčení, podivnou věc na lavici.
Obrátil se k panu Rouherovi, který jej prová-
zel a tázal se: »Co je to?« — »To je Gallií-
fet«, odpověděl Rouher. »Tento pytel?« —
»Ano« — Skulečně jsem to byl já,« pokra-
čuje Galliffet, »položili mne na lavici do krás-
ného slunečního světla« Kožené obínadlo,
o němž se zde mluví, bylo později nabraženo
Rouher
Francie
Vichy
22
article
stříbrnou deskou, kterou Galliffet stále nosil,
pročež mu řikali »le général au ventre d' argent.«
Jako velitel třetiho pluku afrických střeleů
byl plukovník Galliffet ve válce r. 1870 přidě-
len k rýnské armádě. Po návralu ze za-
jetí, do něhož upadl s celou armádou u Se-
danu, přidal se k národní vládě. Ganibetta viděl
v něm znamenitého pomocníka pro své plány.
pomýšlel také na to, učiniti jej ministrem vo-
jenství. Oba tak rozdilní mužové byli si velmi
blízci. V první protiklerikální periodě kolem
r. 1880 prokázal Galliffet republikánům, u vesla
se nalézajícím, dobré služby; nemohl klerikály
vystáti. Byl také odpůrcem generála Boulangera,
ale nelze říci, že by býval »politickým generá-
lem.« Chtěl býti jen vojákem, ale žádal také
aby »armádu nechali na pokoji.« Roku 189
opustil aktivní službu, dospěv na hranici stáří
Způsobilo úžas, když jej Waldeck-Rousseau
v červnu 1899 povolal do svého ministerstva
Galliffet
Boulanger
Rousseau
Waldeck
23
article
Šlo o konečné vyřízení Dreyfusovy aféry a pro-
slýchalo se, že Galliffet pokládá rozsudek vo
jenského soudu v Rennes za správný. Popřel
tuto pověst a prohlásil, že pokládá za svou po
vinnost vyhověti vyzvání Waldeck-Rousseauovu
ba že ani nevěděl, kdo mají býti jeho ministeršti
kolegové. Tak objevil se markýz před sněmovnou
jako ministr se dvěma socialistickými kolegy
Dle toho byl také přijat. »Vrahu! Vrahu!« vo-
lali na něj montagnardové, narážejíce tím na
jeho kruté potírání kommuny r. 1871, zvedaly
se pěsti a nastal hrozný hluk. Odpověděl svým
odvážným, skoro frivolním způsobem: »Voilá,
voilá!« jak odpovídají sklepníci, když jsou vo-
láni a Waldeck-Rousseau nemohl se dlouho do-
stati ke slovu. Bouře ve sněmovně opakovaly
se vždycky, kdykoli se měl Galliffet ujati slova.
Za zvláště bouřlivé debaty o interpelaci dne 28
května 1900 odešel náhle ze sněmovny a z
dva dni na to bylo oznámeno, že podal demisi
ze zdravotních příčin. Nástupcem jeho stal se
Jaomoolínm laharni
generál André.
Od té doby počali nacionalisté prohlašovat
Galliffeta za svého a generál tomu neodporoval.
Dreyfusův
Galliffet
Rousseauův
Rousseau
André
Rennes
Waldeck
24
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
vol
25
article
Básník A. V. Kolcov
Básník A. V. Kolcov
Petrohradská Akademie nauk chystá se
oslaviti 100, výročí narozenin velikého národ-
ního básníka ruského Alexeje Vasilje-
viče Kolcova, jež připadá na den 9. října
(22. října).
Po vzoru pořádaných nedávno výstavek
Tolstovské a Turgenévské uspořádána bude
v několika komnatách Akademie také vý s ta-
va Kolovcova, totiž výstava všech památek
na něho, uměleckých děl, která se týkají přímo
jeho osoby, jeho díla literárního, rukopisů, knih
všech vydání, překladů jinojazyčných atd. Aka-
demie sama má k disposici několik portrétů A.
V. Kolcova, malovaných současníky, jeho auto-
grafy, illustrace dobrých kresliřů k jeho básním
a obšírný rejstřík knih i stati časopiseckých,
Kolcovu napsaných,
Bude potřebí sebrati ještě pokud možná
všechnu hudební literaturu, týkající se Kolcova,
neboť četné jeho písně byly zhudebnény, často
třemi i čtyřmi skladateli najednou.
Sebrané vydání Kolcovových spisů, které
v touž dobu chystá Akademie, bude obsahovati
i verše dosud neuveřejnéné z jeho pozů stalosti
a výběr charakteristických dopisů.
Za datum narození Kolcovových dosu
většina literárních historií ruských a anthologií
udávala 2. říjen 1808, nyní Akademie petro-
hradská oficiálně prohlašuje den 9. října 1809.
Z Washingtonu telegrafické zprávy
ohlásily úmrtí slavného amerického hvězdáře
Simona Newcomba. Jako ředitel Naval-
Observatory ve Washingtoně učinil Newcomb
množství velmi důležitých objevů hvězdářských
na základě předběžných přesných výpočtů, ne-
boť pro astronomii vzplál především jako vý-
tečný mathematik. Odborných děl jeho vypočí-
tají encyklopaedie celou řadu. Jeho »Popu
lar Astronomy« je z nejlepších populárně
A V Kolcov
Vasilj
Kolcův
A V Kolcův
Kolcovův
Simon Newcomb
Newcomb
Washington
NavalObservator