2
masthead
V Praze, dne 14. února 1900.
Praha
4
article
Redskce, administrscea
expedice:
vraha, Pštrossova ulice,
číslo 200—II.
Kefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí.
ozapečetěnéreklamace
jsou porta prosty.
inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodiné ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho-
dině polední.
dednotlivé číslo ra
Pštrossův
5
article
KAl
KAl
Telefon redakce č. 112e.
Kala
6
article
UILKt
UILKt
Předplutné pro
Prahu
s donáškou do domu
K 2.80
měsíčně. . . ..
čtvruletně . ..
K 8.40
csloročně . . . . K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
mésíčně . . . ..
čtyrtlstně . .. K 9.—
celoročně. . .. K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně.. .. K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie. Bel-
gie, Anglie a Ruska:
čtvrtletně . .. K 13.20.
celoročně . . . K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Anglie
Rusko
Italia
8
article
Slunce vychází v 7 hodin 15 minut ráno.
9
article
Slunce zapadá v 5 hodin 14 minut odpol
Slunce zapadá v 5 hodin 14 minut odpol
Středa:
Sv. Valentin, kněz a mučeník
Čtyřicetihodinná pobožnost
v chrámu Páně
u sv. Vojtěcha (v Jirchářích) od 10.—14. února.
svatý . Vojtěch
svazek . Valentin
11
article
V Praze, 13 února.
Praha
12
article
V Německu vede se živý boj proti návrhu
zákona Heinzova, o němž jsme včera obšírněji po-
jednali pro jeho nemalou důležitost, která vysvítá
zvláště z jeho časovosti. Osten tohoto boje obrací
se ovšem hlavně proti katolickému středu, který
za svou obranu proti nemravnosti snáší nemalé na-
dávky zvláště se strany židovsko-liberálních listů,
které volají: »Hle, zpátečníci, tmáři, kteří nechtějí
osvěty a brání volnému rozvoji umění.« Jeden list
se dokonce pozastavuje nad tím, jak hrozné ná-
sledky by podobný zákon měl, neboť by dokonce
zmizel proslavený Sudermann s jeviště! Že se
ozvaly listy protivné strany proti tak lidumilnému
a časovému návrhu způsobem neurvalým, toho pří-
činu nalézáme nejen v odporu proti zásadám ná-
boženským nýbrž hlavně také z neznalosti zákona,
o němž je tuto řeč Je pak tento boj tím podiv-
nějším, poněvadž katolický střed omezil svůj návrh
na nejmenší míru, které však jest nezbytně potřebí
k působivému odboji proti necudnosti a nestyda-
tosti. Dále byly tyto návrhy také v komisích ná-
ležitě okleštěny, jen aby byla naděje, že budou
Heinzův
Osten
Německo
13
article
schváleny. A přece vláda se vyslovila proti němu,
že nebude předložen k sankci v tom znění, jak
jej přijala většina říšského sněmu. Oposice vlády
jest namířena hlavně proti paragrafům 182, 182a
a 184 b. Kdo však beze vší zaslepenost zkoumá
obsah těchto bodů, uzná, že neobsahují ničeho, co
by nebylo přiměřeno nynějším poměrům, a čeho
by obyvatelstvo nežádalo důrazně k potlačení ve-
řejného pohoršení. Poněvadž jest potřebí, abychom
jako přední český list katolický poukázali na ne-
odůvodněnost podobných útoků, které vycházejí
z nepřátelství vůči katolickému náboženství a jeho
zastancům v parlamentě, podáváme svým čtenářům
obsah zmíněných odstavců, tohoto zákona Heinzova,
aby takto sami posoudili, že oposice proti nim jest
zcela bezdůvodna.
Heinzův
14
article
§ 182. nynějšího říšského německého zákon-
níka hrozí trestem těm, kdož by svedli k nepo-
čestným skutkům dívku, která nepřekročila šest-
náctý rok věku svého. Komise, která jednala o ná-
vrhu Heinzově, však rozšířila tuto ochranu na rok
osmnáctý, poněvadž také dívky v 17. a 18.
věku nemají tolik životní zkušenosti a mravní zra-
losti, která by činila podobnou ochranu úplně zby-
tečnou proti zlobě a vypočítavosti svůdců. Jest-
liže se neplnoletým dostává v Německu nejroz
sáhlejší ochrany ve věcech majetku až do
r. 21., zasluhuje zajisté ženská čest jakési
ochrany alespoň do roku 18.
Podle § 182a zaměstnavatelé, kteří
zneužívajíce hospodářské odvislosti
a hrozíce propuštěním nebo zkrácením
mzdy nebo jinou nevýhodou nebo nabízejíce
výhody, které souvisejí s poměrem pracovním, svá-
dějí k nemravnosti ženské zřízence nebo dělnice,
mají býti potrestáni vězením až do jednoho roku.
Heinzův
Německo
15
article
To jest zajisté paragraf nejcennější z celého ná-
vrhu, poněvadž tím se dá zabrániti srdcevroucímu
zlu, které jest velice rozšířeno, jak časté případy
dokazují. A že tento trest není velikým a příliš-
ným, posoudí každý, kdo uváží, jaké následky má
podobné zničení cti u dělnice, která se doposud
sice skrovně, ale přece poctivě živila. A přece so-
cialisté se vyslovili proti tomuto návrhu, neboť jim
se nejedná o ochranu dělnictva, nýbrž o jeho roz-
trpčení, poněvadž kdyby bylo dělnictvo spokojeno,
přestali by ovládati massy lidu, který se k nim
kloní pouze proto, že jest štván jimi a myslí, že
jejich postavení bude zlepšeno. Sociální demo-
kraté právě tímto svým chováním na říšském
sněmu německém, že podporují zájmy vydřiduš-
ských a znemravnělých zaměstnavatelů, poněvadž
dobrých pánů se tato záležitost netýče.
A neméně důležitým jest paragraf 184 b).
Ten totiž uvaluje trest pro případ, že divadel-
ními představeními nebo jinými výstupy
se porušuje cit studu a mravnosti hrubým a po-
horšujícím způsobem. Tento odstavec jest namířen
hlavně proti různým a četným tingltanglům,
zpěvním síním a pokoutním divadlům, které se
skutečně staly školou nemravnosti a vzaly si za
úlohu pěstovati nestydatost a cizoložství. Zákon
tento pouze tehdy stíhá přestupek trestem, uráží-li
divadlo způsobem hrubým a pohoršlivým
mravnost. Proto námitky listů proti němu, jako by
se tím zasadila děsná rána německému klassicismu,
jsou úplně neoprávněny a nemístny.
16
article
Toť v podstatě návrh zákona Heinzova, jenž
nyní rozčeřil hladiny německo-říšské žurnalistiky,
která se rozestoupila ve dva hlavní tábory, z nichž
v jednom spatřujeme spravedlivě soudící tisk kato-
lický, který v ochranu béře nejkrásnější statek lid-
stva, totiž mravnost, v druhém pak tisk svobodo-
myslný, židovský a také vládní.
Že také vláda se svým tiskem přiklusala proti
tomuto návrhu, je tím podivuhodnějším, poněvadž
sama uznává, že nemravnost se mezi lidem roz-
máhá, jak prohlásil sám státní sekretář dr. Nie-
berding v plenu říšského sněmu: »Nemožno
se uzavírati obavě, že co do mrav-
nosti se ocitáme v periodě mrav-
ního úpadku. Jest smutná událost,
kterou zde vyslovuji, avšak, myslím,
jest nepopíratelnou. Mám za to, pro
každého, komu jde vážně o duševní
a mravní ozdravění lidu, mluví pří-
val těchto číslic (z kriminální statistiky)
dostatečně; jest podle mého názoru
nepopíratelným důvodem pro to, že
mravnostní poměry se u nás od r 1882
zhoršily.«
Toť doznání velmi upřímné, které také ceníme,
avšak proto nepochopujeme, že právě vláda se
vzpírá zabrániti této ohavné neřesti. Toť zajisté
nedůslednost, která není hodna, aby se stala ka-
menem úrazu věci tak eminentně časové a nezbytně
potřebné. Jestliže spojené vlády německé odporují
zákonu Heinzovu, kterým by byla značně obmezena
veřajná znemravnělost a zkáza, pak padá odpověd-
nost na další následky tohoto na vlády samy. Ca-
veant consules!
Heinzův
doktor
Nie
Ca
17
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praze, 13. února.
K situaci. Okolnost, že říšská rada je svo-
lána ku dni 22. t. m., zdá se nasvědčovati tomu,
že předseda ministerstva dr. Körber doufá přece
jen ve zdar českoněmeckých vídeňských konfe-
rencí. Nese sice nad míru těžce, že pracují nad
míru liknavě — a skutečně nevyřídily dosud ještě
takřka nic podstatného a myslí však, že přece jen
dostatečně již připravena půda pro dělnost parla-
mentu. Čeští delegáti nezavázali se, jak známo, ni-
čím, pokud se týče nerušeného průběhu prací par-
lamentních a mají dvéře ku své obstrukci ote-
vřeny dnes nejinak, nežli bylo tomu tak za kabi-
netu hr. Claryho. A poněvadž křivda, spáchaná
na našem národu zrušením jazykových nařízení není
ani dnes ještě odčiněna, činí všecko své další je-
dnání závislým na zavedení české vnitřní úřadní
řeči při soudech, nalézajících se v českých okre-
sech. Němci však proti tomu se vzpírají a maří
následkem toho náladu pro smír vždy víc a více.
Nechceme citovati sice Belzebuba, ale zdá se nám,
že dostaví se do síně českoněmeckých konferencí
a sice v podobě naduté německé panovačnosti,
která zničí podle všeho veškeré naděje ministra
Körbra a povede opětně k zavření bran vídeň-
ského parlamentu. Co bude následovati pak, v Ra-
kousku předvídati nelze, poněvadž je to právě říše
nepravděpodobností.
Gorický sněm sejde se v druhé poloviei
března v Pulji.
Kongres pro katolickou autonomii
v Uhrách pokračuje nepřetržitě ve svém roko-
vání. Z řečí v posledních jeho debatách prone-
šených zasluhuje zvláštní zmínky řeč, již promluvil
kardinál - biskup velkovaradínský, dr. Vavřinec
Schlauch. My všichni — pravil tento vysoký
Körber
Němec
doktor
Schlauch
Praha
Uhry
18
article
církevní kníže, přimlouvaje se za známý návrh
del. Horanszkého — chceme katolickou autonomii,
a přijímáme všeobecné její zásady. Naskytá se jen
otázka: kterak jest nám tyto zásady vykládati a
kterak jich používati? A zde, myslím, potkáme se
s mnohými obtížemi. Zde jest potřebí častého
styku s episkopátem, s vládou a s nejvyšším pá-
nem patronátním, na které veřejným rokováním
účelně dojíti nemůže. Dovolte mi, abych za pří-
činou vysvětlení této věci krátce vyjádřil se o ně-
kterých bodech; ne ve jménu episkopátu, neboť
k tomu nejsem zmocněn, nýbrž proto jen, abych
tlumočil svůj vlastní názor. Nejvyšší patronátní
právo jest králi uherskému od sv. Štolice propůj-
čená privilej, kteráž nemůže býti vázána ani na
osobu královu, ani s někým jiným rozdělována;
k vykonávání těchto práv může nejvyšší patron
sám voliti některý orgán, ale práva nejvyššího pa-
trona naň přenésti nemůže.« Kardinál-biskup líčil
pak volbu těchto orgánů až do zákona z r. 1848,
kterýž chtěl vykonávání těchto práv přenésti na
dočasnou státní vládu v Uhrách. »Co se týče hier-
archické ústavy — pravil kardinál biskup dále —
Uhry
19
article
myslím, že tato ústava jest při pořizování auto-
nomie bodem právě nejobtížnějším. Ale byť by
otázka tato byla sebe obtížnější, rozčeřena býti
může jenom s ohledem na celou církev. My kato-
líci uherští chceme zůstati takovými, jako katolíci
všeobecné církve; hierarchie v Uhrách je
táž, jako na celém světě, kde žijí ka-
tolíci. Práva biskupův nemohou býti zde menší,
než-li jinde a jsou s postavením biskupův tak slou-
čena, že biskup, nechce-li přestati býti katolíkem,
vzdáti se jich nemůže. Autonomie musí v malém
zrcadliti organisaci církve, musí býti mikrokosmem
v makrokosmu.« Kardinál-biskup navázal pak na
toto své prohlášení návrh Horanszkého a skončil
svou řeč slovy: »Potřebujeme vaší lásky, vaší věr-
nosti k podporování naší církve, abychom nebyli
ušlapáni, vy pak potřebujete nás, aby tato insti-
tuce byla katolickou. Za námi státi bude celá ka-
tolická církev, moderní státní theorie nad námi ne-
zvítězí.«
Uherská poslanecká sněmovna pokračo-
vala v dnešní schůzi po vyřízení několika záleži-
tostí humanitních v podrobné rozpočtové debatě,
a sice o položce »Společná vydání«. Posl. Holla
obnovil své, z posledních porad delegačních známé
již stížnosti, týkající se této společné instituce (de-
legací) a opakoval pak své námitky proti kompe-
tenci delegací, týkající se zvýšení důstojnických
platů. Sněmovna schválila v podrobném rokování
odstavec všeobecná vydání. Ministerský předseda
Koloman Széll vyvracel útoky posl. Hollo a
Ugrona proti delegacím a pravil, že uherští mi-
nistři ujímali se slova, když toho byla potřeba.
Posl
Holl
jítlegace
Széll
Uhry
20
article
Posl Ugron činil vyjenské správě různé výtky
a litoval, že o zamýšleném zvýšení kontingentu no-
váčků v delegacích nebylo podáno žádné vysvětlení.
Zítra se v rokování pokračuje.
Pronásledování Poláků v Poznaňsku
nepřestává. Včera zatčen byl pro velezradu Witold
Leitgerber v Ostrowě, vydavatel »Gazety Ostrow-
ské« a dopraven ihned pod silnou stráží do Po-
znaně.
Theologická fakulta ve Strassburku.
»Pol. Corr.« tvrdí, že snahy německého říšského
poslance svob. pána Hertlinga, podnikané
v zájmu zřízení katolické theologické fakulty ve
Strassburku zůstaly bez výsledku, protože sv. Sto-
lice odepřela prozatím svůj souhlas k tomuto pro-
jektu. Nezdar tento přičísti sluší výhradně prý na
vrub odporu, jejž většina elsaského duchovenstva
kladla onomu projektu.
Král Albert saský přijal dnes o 2. hod.
odpol. nově jmenovaného rakousko-uherského vy-
slance hr. Claryho ve zvláštním slyšení. Hrabě
Clary byl přijat pak i od královny a pozván ku
dvorní tabuli.
Bulharský diplomatický jednatel v Caři-
hradě podal Portě v záležitosti bulharských, od
tureckých vojáků na tureckém území zavražděných
poddaných z Dubnice, zvláštní notu, ve které žádá
Posl Ugron
Pol
Corr
Hertling
Albert saský
Claro
Poznaňsko
Dubnica
katolický theologický fakulta
Gazeta Ostrow