1
masthead
10. června 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
interessenty průmyslovými a zemědělským
a s ostatními interessovanými kluby.
Přečten konečně děkovací přípis starostý
města Lublaně a zemské jednoty pekařské
v Praze.
Deputace.
Z Vídně, 9. června. Deputace
okresů a měst Police a Úpice
pp. John, Rainš, Oberländr a Ny
klíček, byla dnes uvedena poslanci dr
Slámou, Jarošem a dr. Janem
Dvořákem k předsedovi ministerstva dr.
Körbrovi, aby důrazně připomněla mu
žádost těchto okresů, odůvodněnou momenty
čistě hospodářskými, aby připojeny byly
k novému krajskému soudu trutnov-
skému, majíce s Trutnovem čilé obchodní
styky a příznivé spojení železniční. Minister-
ský předseda nedal určité odpo-
vědi.
Deputace města Kralup nad Vlt.
byla dnes představena posl. Brdlikem
předsedovi ministerstva dru. Körbrov
ministru kultu Hartlovi, ministru finanei
Böhmovi a ministru krajanu Rezkov
i byla všemi podpora jich žádosti v příčině
povýšení dosavadní expositury na samostat-
nou faru v Kralupech nad Vlt. přislíbena.
Ministr kultu slíbil, splní-li se všechny pod-
mínky, příznivé vyřízení v roce příštím.
Z Víduě, 9. června. Deputace rakou-
ského všeobecného spolku úřad-
nického dostavila se dnes k ministerskému
předsedovi dru. Körbrovi a ministru dr
Böhm Bawerkovi, aby jim vyslovila jménem
spolku díky za slíbené částečné vřadění
aktivního přídavku do výslužného. Deputace
žádala znovu ministry, aby kroky k tomu
směřující byly urychleny. Ministři projevili
zájem pro úřadnictvo, poukazovali však zá-
roveň na politování hodné rozkoly, které se
ukázaly v otázce té při posledním sjezdu
úřadnictva. Vláda očekává, že úřadnictvo se
sjednotí a předloží jednotné přijatelné ná-
vrhy.
John
Rainš
Jaroš
doktor
Dvořák
Körbr
Hartl
Böhm
Rezkov
Böhm Bawerk
Lublaň
Praha
Vídeň
Police
Úpice
Trutnov
Kralupy nad Vltava
Vídu
doktor Sláma
spolek úřad
6
article
Z poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 9. června. Kvotová de
putace sešla se dnes o 10. hodině dopol
zasedala však jenom krátce. Pročteno bylo
maďarské nuntium, potom však usneseno,
dáti je do tisku a zejtra o 10. hod. zahájit
o něm meritorní debatu.
V poslanecké sněmovně byl dnes zá
stupce Číslajtanie na brusselské konferenei
bývalý ministr obchodu dr. Baernreither
obklopen poslanci, kteří mají zájem na cukro
varnictví a jeho budoucnosti. Dr. Baern-
reither odebral se s českými poslanci drem.
Pacákem, Heimrichem a Kubrem
na poradu, ke které přibrán byl také člen
klubu polského dr. Kolischer. Vylíčení,
které podal dr. Baernreither, vyznělo v ten
smysl, že situace není tak tragickou, jak ji
vyličují některé listy. Avšak poslanci čeští a
s nimi také poslanci haličtí nejso
prosti obav a pochyb.
Naproti tvrzení »Pester Lloy du«,
že dělo se vyjednávání mezi vládou a če-
skými poslanci »o tichém zavedení vni-
terní češtiny a císařské rozhodnutí pro
zřízení moravské university«, pro-
hlášeno opětně, že smyšlenky podobné jsou
bezpodstatny, poněvadž žádného
vyjednávání mezi českými po-
slanci a vládou za poslední doby
nebylo a tudíž nebylo příčiny ani pro
vládu, ani pro českou delegaci, načkoli při-
stoupiti a cokoli zamítnouti.
doktor
Baernreither
Baern
Pacák
Heimrich
Kubr
Kolischer
Vídeň
poslanecký sněmovna
moravský univerzita
7
article
Ministerský předseda dr. Körber měl
dnes o 3. hodině poradu s předsednictvem
německé strany lidové, potom s presidiem
klubu německo-pokrokového. Konference ty
souvisely s vyřízením odstavených částí
celního tarifu a s čl. VIII. a XI. celně-
obchodní smlouvy. O rozhovorech chefa vlády
s německými poslanci nebyla vydána žádná
zpráva. Celé vyjednávání se tají.
Z Vídně, 9. června. Posl. dr. Der
schatta a dr. Lemisch měli dnes od
poledne s drem. Körbrem konferenci o po-
litické situaci.
Poslanec přepaden na ulici.
Z Vídně, 9. června. Poslanec Lu pu
přepaden byl dnes v poledne ve Stadionově
ulici ze zadu mužem, který jej zpolíčko-
val a pak prchl. Poslanec Lupu a strážník
jej pronásledovali. Útočník byl chycena
zatčen. Zjištěn v něm supplující professor
řeckého orthodoxního ústavu theologického
v Sarajevě Simič, který býval dříve v Čer-
novcích, odkud musil odejíti pro milostnou
afféru s neteří poslance Lupa. Byl z Čer
novců vypovězen pro stejný čin, jakého se
dopustil dnes.
Němci proti Vlachům.
Z Bolzana, 9. června. Proti zamýšle
nému zřízení vlašské školy ve Pfattenu
usnesla se obecní rada na protestu, ve kte
rém appelluje na podporu všech Němeů
tyrolských.
doktor
Körber
Posl
Lemisch
Lu p
Simič
Lupo
Němec
Vlach
Bolzano
Vídeň
Lupo
Sarajevo
8
article
Císař a poslauci.
Z Lince, 9. června. Na dnešní slav-
nosti střelců mluvil císař s posl. Beurlem
Císař pravil: Máte asi nyní ve Vídni mnoho
práce. Beurle: Nyní méně, protože nejsem
ani v celním, ani ve vyrovnacím výborua
plenární schůze se konají jenom zřídka.
Císař: A mnoho neplodných. Beurle: Ano,
na př. poslední s oněmi třemi pilnými ná-
vrhy. Jednou přece bude se muslt změniti
jednací řád. Císař: To půjde asi z těžka.
Beuerle: Ovšem, to by šlo jen v dohodě
Němců s Čechy. Císař: Ano, to by bylo
hlavní věcí.
Změna vhaliěském místodržitelství.
Z Vídně, 9. června. Změna v nejvyšší poli-
tické správě království haličského bude
zejtra ve „Wiener Zeitungu“ úřadně vyhlášena.
Hr. Lev Piniňski, který spravoval funkci tu
po 5 let, zprošťuje se hodnosti své a povolává se
do panské sněmovny. Nástupeem jeho jmenuje
se dosavadní maršálek hr. Ondřej Potocki;
nástupce tohoto zatím se nejmenuje.
Němec
Piniňski
Potocki
Vídeň
Čechy
Hradec
panská sněmovna
Wiener Zeitung
9
article
Hr. Piniňski odcházi z důležitého místa, n
které byl povolán na počátku vlády hr. Thuna,
k největší rozmrzelosti haličsko-polské deputace
na říšské radě, v úplném rozkolu se všemi stra-
nami země a v největším napjeti s vládou víden-
skou. Naděje, skládané v tohoto čelného člena
kola polského, nesplnily se. Hr. Piniňski měl
mnoho vzácných vlastností a předností, postrá-
dal však rutiny byrokratické a v administrativě
se nevyznal. Byl tudíž odkázán na lidi jiné, kteř
nebyli mu pomocni, jak mohl doufati. Hlavně se
mu vytýkalo, že pilné věci nevyřizoval rychle,
nýbrž že po celá léta ležely v kancelářích nepro-
jednány. Hr. Piniňski chtěl se vrátiti zase ku
professuře a k mandátu poslaneckému. Tento
jeho úmysl dvěma věemi byl zmařen: ženitbou
povoláním jeho mezi lordy. Vláda dra. Körbra
vykonala tím laskavost ryt. Jaworské mu.
předsedovi klubu polského. Bylo by zajísté došlo
— kdyby hr. Piniňski byl se stal poslancem —
k rozmíškám a třenicím v polském kole a př
sociálním postavení hr. Piniňského, při jeho vě
domostech a schopnostech na parketách parla-
mentních, byl by vzešel v něm starému Jawor
skému veliký konkurent. Kromě toho dr. Körben
zhostil se takovým způsobem politika, o kterém
není tajno, kam se kloní smýšlením a svými sna
hami. Jako byl odstaven Czartoryski, jako by
odstaven Biliňski, tak odstavuje se nyní Pi
niňski.
Thun
Piniňski
Körbr
Jawor
Körben
Czartoryský
Biliňski
Hradec
Piniňský
10
article
O hr. Potockém, jemuž císař poděkoval
vlastnoručním listem za zásluhy jako chefu halič-
ské samosprávy, není nikde soudu valného
snad není lichou předpověď, že stihne ho osu
hr. Pininského.
Nepokoje v Chorvátsku.
Z Vídně, 9. června. Poslanec Bian-
kini dostal dnes telegram Chorvátu
z Chicaga, kteří mu sdělují, že prostřed-
nictvím vídeňské filiálky Živnostenské banky
posílají 5000 K obětem nepokoj
chorvatských.
Situace v Uhrách.
ch. Z Pešti, 9. června. Dnes večer
mají sikulští poslanci schůzi, ve
které se usnesou, zdali i nadále mají zůstati
ve straně vládní číli nic.
ch. Z Pešti, 9. června. Jak povědomo,
usnesly se obstrukční strany hned první dny
příštího týdne zahájiti technickou ob-
strukci. Hr. Apponyi intervenoval
však u stran těch, poukazuje na to, že par
lamentní situace bude v nejbližší době vy-
jasněna. Zároveň se vyskytla zpráva, že
ministru Fejervárovi ve Vídni bylo
se vší určitostí sděleno, že na rozhodujícíeh
místech nehodlají upustiti od branné před
lohy. Z intervence Apponyie a z bezvýsledné
cesty Feyervára soudí se, že se blíží roz-
hodující okamžik. Mysli se, že roz
hodnutí stane se ještě tento týden.
Potocki
Bian
Chorvat
Apponyi
Vídeň
Chicago
Uhry
Pešť
Hradec
Fejervár
11
article
Protirakouské demonstrace
v Italii.
a. Z Říma, 9. června. Ve Foggi
a Janově došlo ku protirakouským
demonstracím. V Janově za předsta-
vení v divadle byly z loží do parteru há-
zeny lístky, obsahující spílání Ra-
kousku. Po představení došlo pak venku
na ulicích ku protirakouským de-
monstracím. Policie zatkla několik osob
Mezi zatčenými studenty jest též syn stát-
ního zástupce janovského. Po-
dobné zprávy docházejí i z Ne a pole
jiných měst italských. V Ankon
došlo ke srážce policie s anarchisty, kteři
na ulici demonstrovali. Též zde bylo několik
osob zatčeno.
Protirakouské projevy v Terstu.
Z Vídně, 9. června. Po ulicích terst
ských nedávno rozházeny irredentistické pro
klamace protirakouské. Když úřady zakročily
a zatkly několik kolportérů, byla provolán
ta v několika tisfcích exemplařů rozeslána
poštou, aniž by se podařilo vypátrati za
sílatele. Bude v této věci v pátek křesťan
skými sociály podán dotaz, ve kterém bude
obviňován místodržitel přímořský hr. Goess
že vůči italské irredentě cho v
se shovívavě.
Odhalení diplomata v afféře
polenské.
w. Z Londýna, 9. června. Sir Horaee
Rumbold, býv. anglický vyslanec ve Vídni.
žádá v dopise zaslaném časopisu »Times«
aby car a papež vyhláškou nebo bullou vy-
vrátili definitině pověsti o rituáln
vrazdě a sděluje zároveň, že po vraž de
v Polně, když byl ještě vyslancem ve
Vídni, s védomím své vlády pokoušel
se o vydání podobné vyhlášky papežskou
stolicí a zakročil v příčině té u víden
ského nuncia, který projevil sice pro židy
sympatie, ale zároveň vyslovil obavu, že Řín
pohlíží na antisemitismus v Rakousku jako
na hnutí čistě politické a neučiní proto ni
čeh o.
Řín
Řím
Janov
Terst
Vídeň
Londýn
Rakousko
Horaee Rumboldávie
Italia
12
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 9. června. (C.- B.) Cís a
byl dnes v Linci, kde odhalen slavně pomník
císařovny Alzběty.
Bosenská holdovací deputace
mohamedánská byla včera přijata cisařem.
Berlínský vyslanec hr. Szögye nyi-
Marich odcestuje zejtra s rodinou de
Westerlandu (Syli) a vrátí se za několik dn
zase do Berlína.
Obecní rada vídeňská propůjčila papež
skému nunciu Talianovi velkou medailli
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 9. června. (C.-B) Košu
tovec posianec Szathmary byl za ob-
strukční své řeči a zejmena při zmínce o
liberalismu a zásadách monarchismu vládní
stranou hlučně přerušován. Předseda hrabě
Apponyi na poznámku řečníkovu, že dle
obecného úsudku není císař maďurské ná-
rodnosli nakloněn, prohlašuje, že cos podob-
ného dosud netvrdil ve sněmovně nikdo. Po
odpovědi ministra financí Lukacse na dotaz
posl. Urmanczyho ve příčině místní dráhy
sikulské byl přijat návrh košutovců, aby
bylo o odpovědi ministrově hlasováno dle
jmen a aby schůze byla za tím účelem od
ročena na zejtřek. Na to schůze skončena
Z italské sněmovny.
Z Říma, 9. června. (C.-B) Sněmovna
přijala dnes v tajném hlasování 184 hlasy
proti 98 rozpočet ministerst v
orby.
jít Westerland
Koša
Apponyi
Vídeň
Linec
Berlín
Pešť
Řím
obecní rada
13
article
Státní podtajemník ministra vnitra Ro-
nachetti prohlásil na několik dotazů po
inšpruckých demonstracích, že
dotyčná bezpečnostní opatření byla prove-
dena v zájmu veřejného pořádku a nutného
zřetele na spojenou a spřízněnou velmoc ra-
kouskou. Vládní zakročení nelze prý posu-
zovati jako jednání policejního agenta, který
snad v daném okamžiku počínal sobě násilně
a nezákonně. Vláda konala prý v tomto pří-
padě jen svoji povinnost. (Pochvala.)
Zahraničná politika španělská.
Z Madridu, 9. června. (C.-B.) V se-
nátě tázal se senátor Labra po zahraničné
politice ministerstva. Ministr zahraničních
záležitostí Abarzuza odvětil, že pro národy
není určitého okamžiku, kdy chtějí uzavříti
spolky. Těšíme se, pravil, znamenitým sty-
kům s národy, které zajímají se o Moroko
uznávají práva Španělska a naše poměry
k Anglii jsou nejlepší. Návštěva pruského
prince Jindřicha byla aktem zdvořilosti. Po-
sléze pravil ministr, že je nutna politika
směřující k zachování statu quo.
Dreyfnsova afféra.
Z Paříže, 9. června. (C.B.) Vyšetřo-
váním zavedeným o domnělém dopisu Parcy-
reově v ministerstvu námořnictví se zjistilo,
že nedostal ho do ruky žádný úřadník mini-
sterstva, ani jeho obálky s poznámkou, že
se dopis má doručiti ministrovi.
Švýcarské školy.
Z Bernu, 9. června. (C.-B.) Stavovská
rada přijala jednohlasně s některými změ
nami národní radou již schválený zákono
podpoře veřejných národních škol spolkem
Ministerské demisse.
Z Kristianie, 9. června. (C.-B.) Krá
přijal žádost ministrů vojenství a orby za
propuštěnou. Ministrem vojenství jmenován
inženýr-setník Tomáš Heftge.
Abarzuza
Moroko
Jindřich
Dreyfnsův
Heftge
Madrid
Španělsko
Anglie
Paříž
Bern
Kristiania
14
article
Telegrafieké zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 9. června. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 28.000 metr.
centů beze změny. Platila: pšenice tisská
82 kg K 8.35, 80.5 kg K 8.25, stolno-běle-
hradská 80 kg K 8.05, 77.5 kg K 7 85, hartská
79 kg K 8.174, peštská 70.5 kg K 8.171, 78.5
kg K 8 05, horňácká 80 3 kg K 8.15, 78
kg K 7.924. bačská 87.8 kg K 8.15, tur-
bačská 80 kg K 8.10, 78.5 kg K 8.—, ba-
nátská 79 kg K 7 90, pančevská 77.4 kgK
7.8214, tolenská 77 kg K 7.925% a patská 76.5
kg K 7.95, skladní 77 kg K 7. 85 na čtrr
leta; žito K 6.66—6.75; oves K 5.80,
kukuřice rumunská K 6.40; ječmen
K 6 05.
Termínový obchod byl mdlý n
podobné zprávy z cíziny.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 7.58, žito na říjen K 644, oves na říjen
K 5.43, kukuřice na červenec K 6. 29.
na srpen K 6.39, na květen 1904 K 5.25
řepka na srpen K 12 30.
Sádlo smlouváno po K 70 . —, jiné zbož
bez odbytu a změny.
Počasi pochmurně.
Platil
Sádlo
Pešť
kg
15
article
Lokální dráhy.
Z Vídně, 9. června. (C.-B.) Ve dnešní
valné hromudě lokální dráhy z Vodňan do
Týna n. Vltavou, jež nemá žádného či-
stého zisku, usneseno, by se nevyplácela žádná
dividenda a státní záruky by se použilo k úhradě
schodka v obnosu 69.749 K 23 h. (Oproti
loňsku o K 63 051.98 více).
Z Vídně, 9. června. (C.-B.) Ve třet
řádně valné hromadě dráhy Karlovy - Vary
Johanngeorgenstad t bylo usneseno, by
se kupon akení za r. 1902 nevyplácel, protože
schodek obnáší 111.684 kor.
Státní dráhy,
Z Vídně, 9. června. (C. B.) V době o
1. ledna do konce dubna 1903 vydala správa
státních dráh na invesliční účely celkem
28,071.951 K. Z toho připadá na úvěr před-
vídaný již v investičním programu 9,997.115k
na železniční stavby a 16,331.370 K na pro-
vozování dopravy po státních železnicích. Na
účet mimořádněho úvěru rozpočtu na r. 1903
věnováno na železniční stavby i dopravní účely
930.446 K, na lokální dráhy pak 813.020 K
Z hořejší sumy 28,071.951 K bylo dosud vy
dáno na zaopatření vozíva 11,954.030 K.
Svaz rakonských průmyslníků.
Z Terstu, 9. června. (C. B) Dnes dopo-
ledne konala se v bursovním sále schůze svazu
rakouských průmyslníků za účastenství 24
členů. Bylo usneseno založiti v Terstu odbon
tohoto svazu a zvolen za úm účelem zvláštn
komitét.
Vídeň
Vodňany
Vltava
KarlovVara Johanngeorgenstad t
Terst
svaz rakonský průmyslník
16
article
Továrny na plech.
Z Víduě, 9. června. (C. B.) Dnešní valná
hromada společnosti pro výrobu železa a plechu
»Union« se usnesla, aby se pasivní saldo
19.450 K se schodkem minulých let v obnosu
1,257.726 K, v eelku tody 1,449.177 K, pře-
nesly na nový účet. V jednatelské zprávě se
pravi, že sloučením vělšiny výroben plechu byly
ceny jednotivých jeho druhů uvedeny na přiro-
zenější výši, ale že stalo se tak teprve v po-
sledním čivrtleti, kdežlo prvá tři pro nízkost
cen měla na závěreční účty nepříznivý vliv.
Menší odbyt surového plechu zaviněn byl také
stagnací v průmyslu. Zlepšení dosud nenastalo
a naděje ve státní investice se dosud nesplnily.
Nová továrna na zápalky.
Z Vídně, 9. června. Na dnešní sehůzi
rakouských továrníků zápalek bylo též sou-
kromě jednáno o otázce založení druhé akciové
společnosti. V jednání bude v nejbližší době
pokračováno a bude se konati za tím účelem
ve Vídní schůze zúčastněných továrníků.
Brusselská cukerní konference.
Z Vídně, 9. června. Zpravodaj cukerního
výboru o zákoně kontingentovém poslanec Ma-
štálka vyslovil se o nynějším stavu otázky
cukerní vzhledem na rozhodnutí brusselské ko
mise cukerní takto: Ze zpráv, navzájem si o
porujících, došlých z Brusselu, kteréž nepochá-
zejí od kompelentních orgánů, nelze správně
souditi o smýšlení komise bru zelské, aniž o ná-
zoru jednotlivých její členů. Jest nemyslitelno,
Vídu
Vídeň
Ma
Brusel
17
article
že by soustava rakousko-uherského kontingento-
vání u zástupců všech států měla býti příkře
odmítnuta, zvláště po vysvětlení, které dala ra-
kouská vláda všem státům, jest to neuvěřitelno.
Že by si některé státy, zvláště pak Francie, přály
aby rakouský cukr byl vyloučen, jest na snadě
Francouzové nejsou však jedinými soude
v komisi. Rakousko - uherský kontingentový
zákon má tohiko jediný účel, umožniti pozvolna
přechod od poměrů starých k novým, aby vzá-
jemný poměr obou polovin říše ve výrobě cukru
byl zajištěn. Na tyto momenty musí státy
smlouvu uzavírající, vzíti zřetel a možno dou-
fati, že zvláště Anglie, o jejíž odbytiště se zde
jedná, tyto okolnosti uzná a že se nepostav
v přikrou protivu proti Rakousku. Mluví seo
tom, že bude učiněn pokus, docíliti kompro-
misu. Není však jasno, na jakém základě má
býti tento kompromis. Kdyby šlo o změnu ně-
kterých ustanovení zákona, nebylo by tu vel-
kých obtíží, pokud by se zachovala podstata
a zásada rozdělení výroby mezi Rakouskem
Uherskem a domácí zpotřeby. Doufám, že udá-
losti brusselské konference r. 1902 a 1903
naše diplomaty poučily, že zásada laisser allen
a zásada laisser faír při této otázce nebyla
správná a doufám, že r. 1903 bude učiněno
všecko, aby náhlý převrat rakouského zákono-
dárství na brusselské konferenci nebyl tal
snadno možný.
Francouz
Francie
Rakousko
Anglie
18
article
Daň z tabáku a piva v Německu.
Z Mnichova, 9. června. Jak se sděluje
má býti v Bavorsku zavedena daň z tabáku
piva. Za posledního pobytu Podewilsova v Ber
líně konaly se prý porady za příčinou zaveden
těchto daní. V nejbližších konferencích finančníe
ministrů spolkových států v Berlíně bude se prý
o zavedení těchto daní jednati.
Společnost suezského průplavu.
Z Paříže, 9. června. (C. B.) Valná hro-
mada akcionářů společnosti suezského průplavu
sehválila návrh správní rady, by vyplácela s
dividenda 125 franků a zvolila místopředsedou
sira Tomáše Southerlanda.
Southerlanda
Německo
Mnichov
Bavorsko
Berlín
Paříž
suezský průplav
19
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Zásobování hospodářského statku
hnací silou.
(Z přednášky Josefa Jedličky, professora
na c. k. české vysoké škole technické v Praze.)
O tomto předmětu přednášel pro české rol-
nictvo pan professor Josef Jedlička v cyklu
přednášek, pořádaných na české technice ve
dnech svatojanských. Ze zajímavé této přednášky
vyjímáme následující:
Jednou z nejdůležitějších položek, s nimiž
musí hospodář počílati, jest hnací síla. V hospo-
dářství ode dávna užívalo se síly svalové, čii
animálné t. j. lidí a zvířat, kterými se uvádělo
činnost nejprve hospodářské nářadí a později ho-
spodářské stroje, které zavedeny byly za účelem
zvýšení jakosti výrohku. Aby se zvýšila i rych-
lost výroby, bylo nutno pomýšleti na zavedení
nějaké účinnější síly než jest svalová, kterou
práce jen poměrné zvolna jde ku předu. Tato
snaha vedla k využitkování přírodních sil na-
hromadéných v proudíeím vzduchu (větru) a
padající nebo tekoucí vodě. Tak povstala větrn
kola užívaná ode dávna ve formě větrných mlý-
nů, a vodní kola, jimiž získalo se účinnější a sou-
časně lacmnější náhrady za mofory svalové. Př
rodní síly, nahromaděné v uhlí, tedy tepla, umož
něno bylo užívati k vykonávání práce až po vy-
nalezení parního stroje. Když tento vešel v prvé
polovici 19. století ve všeobecné užívání, za
veden byl i do hospodářství ve formě parní loko-
mobily. Zavádění parního stroje do hospodářství
potkalo se sice původně s nedůvěrou a odporem
rolníků, záhy však objevil se blahodárný účinek
jeho na zušlechtění a povznesení hospodářství
V posledních 12 letech povstal parnímu stro
seupeř v motorech explosivných (petrolejových
benzinových, lihových), které rychle se ujalya
kenečně v elektřině, která též již do hospodářstv
cestu si razí.
Jedlička
český vysoký škola technický v Praga
20
article
Lze tudíž uživati nyní v hospodářství mo-
torů svalových, parních, benzinových, lihových.
petrolejových, elektrických, větrných, vodních —
ku pohänění strojů mláticích, řezaček. šrotovníků
a ku vykonávání orby. Nastává tudíž úloha sta
noviti, jaká síla hnací přijde v daných okolnostech
laciněji. Na cenu hnací síly má vliv jak kapitá
zakladní, sestávající zejmena z ceny motoru
který musí býti zúročen i amortisován, tak i vý-
lohy udržovací t. j. roční výdaje za obsluhu, z
palivo (uhlí, benzin a j.), mazivo a pod.
Při motorech svalových koná se práce z tepla
povstalého stravováním potravy. Každý animal-
ný motor pracuje jistou silou, rychlosti a po jistý
čas nejvýhodněji t. j. s největším efektem. Člo-
věk nejvýhodněji pracuje na klice a vydrží nor-
málně pracovati osm hodin denně s effektem O-i
koňské síly. 10 lidí pracujících po 8 hodin denně
vykoná tolik práce jako stroj o jedné koňské síle.
Na ženu počítá se jen 3/2s koň. slly.
Ze zvířat užívá se u nás v hospodářství ko
a volů, které konají práci tahem a to buď na
vozidle nebo na žentouru. Pár koní na vozidle
(vůz, secí stroj, pluh a pod.) vydrží pracovat
po celý den s effektem 2 koň. sil, pár volů pouze
0.75 koň. sil, na žentouru pár koní 1.3 k. s., pár
vclů 1.0 k. s. To jsou průměrná čisla, slabšt
zviřata méně, silnější více.
21
article
Práce konaná svalovými motory jest v po-
měru ku pohonu strojem velice drahá. Proto jes
radno uživati hnacích strojů. V malém hospo
dářství stačí motor o 4 koň. silách, ve velkén
o 16 k. s. ke hnaní mlátiček, řezaček, šrotovníků
pump a j. Práce, vykonávaná parním strojen
o 4 k. s., jest příbližně osmkráte lacinější než
práce lidská a 2 1/2 kráte lacinější než práce kon-
mi na žentouru. Pohon lokomobilou benzinovou
o 4 k. s. jest o 20% lacinější než parní, lihovou
lekomobilou však dražší než benzinovou. Příčinou
jest vysoká cena lihu u nás.
Při lokomobile 16koňové jest pohon parn
jen o málo dražší než benzinový, 15kráte laci-
nější než práce člověka na klice, 4kráte lacinějš
než práce koni na žentouru. K vykonávání drob-
nějších praci (k čerpání vody, ku pohonu malé
řezačky a pod.) užiti ize větrných kol, které aspon
po 260 dnů do roka pracují s effektem 1—2 k. s.
práce jimi konaná jest nejlacinější, neboť má n
ni vliv pouze zúročení a umořování investov-
ného kapitálu. Rovněž jsou v užívání t. zv. mo-
tory horkovzdušné, uživané pro výkonnost 1/4a
22
article
2 k. s., které jsou laciné a vyžadují jen jedno-
dvché obsluhy a vyrábějí práci jen o něco dražší
než parní stroj.
Pohonu motorového dá se v výhodou užit
při orbě. Orba motorová má před orbou se zvířaty
tu výhodu, že jest lacinější a že umožňuje orati
do hloubky. Zavedením orby motorové povzneslo
se hospodářství. Když zavedena na panství knl-
žete Schwarzenberga místo svalové orba parní,
zvýšila se v krátkém čase produkce půdy, čehož
důkazem bylo, že nestačil dosavadní dobytek
k odvezení plodin z polí ani dosavadní počet
mlátiček na vymlácení sklizně, tak že bylo třeba
obé rozmnožiti
Dosud užívalo se orby parní a sice bud 2
lekomobilami nebo pouze jedinou. Nyní počíná
se užívati oracích lokomobil benzinových a liho-
vých, též ojediněle elektriekých. Orba benzinová
prcvádí se stejným systemem jako parní t. j. bu
dvěma lokomobilami, mezi nimiž pobíhá pluh
nebo jedinou lokomobilou s použitím 2 kotvových
vozů. Pokusy, sestrojiti orací pluh jako automo-
bil nevedly pro velkou váhu k cíli.
Při orání jedinou lokomobilou o 40 k. s. při
jde zorání 1 ha, pomocí parní lokomobily 1.8
kráte laciněji než orání dobytkem. Orání loko-
mobilou benzinovou jest nejlacinější a sice 1.6-
kráte lacinější než parní. Oraní lihové provádí se
v Německu, u nás nelze na to pro vysokou cen
lihu pomýšleti.
Schwarzenberg
Německo
ha
23
article
Orání pomocí elektřiny jest dražší než orán
parní v případu, že primerní stanice, v níž s
ele ktřina vyrábí, postavena je jen k vůli orání
pohonu strojů ve statku (mlátiček, fezaček, šro-
tovníků, pump). Hlavní příčina vězí ve vysoké
ceně elektrovodné sítě, která musí býtí několik
kilometrů dlouhá. Při orání jedinou elektrickou
lokomobilou o 40 k. s. jsou výlohy na zorání1
ha. v poměru ku parní orbě asi 1 .4kráte větší,
když elektřina vyráběná parním strojem (na páru
přehřatou), 1.2kráte větší při pohonu elektri-
ckého generatoru motorem na plyn generatorový
(Kraftgas), 1 15kráte lacinější při výrobě elektři-
ny turbinou za nejpříznivějších okolností a 1.15-
kráte dražší při výrobě elektřiny turbinou za ne-
příznivých okolnosti (velké vodní stavby, vzdá-
lená vodní síla), Mohla by tudíž elektřina kon-
kurovati s orbou parní jen při výrobě elektři
vodní silou a to za zvláště příznivých okolnost
t. j. kdyby vodní sila byla blízko statku, konku-
renci benzinové orby však by nesnesla. Jen v tom
případě, kdyby centrála, v níž se elektřina vy-
rabí (nejvýhodněji parní turbinou nebo motorem
na generatorový plyn) dodávala elektřinu kromě
pro pohon ve statku též nějakému závodu, který
by po celý rok elektřinu odebíral, tak že by pri-
merní stanice po celý rok byla zaměstnána, mohla
by elektřina soutěžiti s parní orbou.
ha
24
article
Ze všeho patrno, že pohon silou svalovou jes
nejdražší i jest proto oprávněno zavádění hnacich
strojů do bospodářství a dobytka užívati jen n
výrobu hnoje a masa, ke konání práce jen tam,
kde jest to nevyhnutelno, Jisto jest, že nedaleka
jest doba, kdy budou se i v hospodářství vozy
tažené dobytkem nahrazovati automobily. Na p-
řížské výstavě vystaven byl žací stroj provedený
jako automobil, který místo párem koní poháně
byl benzinovým motorem. Ušetří se zde na hnaci
síle i na čase. Malí hospodáři užívají dobytk
k vykonávání práce jen proto, že nemají peně
na zakoupení stroje. Kdo však může dáti 3a
4000 K za benzinovou lokomobilu, kterou obslu-
hovati snadno se naučí, dobře pochodí, když
zakoupí, zejmena nyní, kdy o pracovní síly jest
nouze. V Americe, kde jsou téměř samé velké
statky, užívá se výhradně strojů.
Pro malé motory vypecí se nejlépe benzin
V Německu užívá se lihu, jelikož stojí tam 1 ka
lihu asi 22 hal., kdežto u nás stojí asi 30 hal.
Amerika
Německo
25
article
Osvědčí-li se pokus dobývati lih ze splašků kaná
lvých klesne jeho cena. Při této příležitosti uvedl
pan přednášející úvahu pana J. Groha, vrch. in-
ženýra knižete Schwarzenberga, zdali by nebylo
výhodnější u nás v půdách ne zvláště výhodných
pro pěstování řepy, která se zde sází téměř jen
ze záliby a ze zvyku, sázeti brambory, podobně
jako v Německu a vyráběti z nich lih. Jeden
hoktar dá asi 150 m. ct. bramborů. Jelikož n
výrobu 1 hl. absolutného alkoholu potřebuje s
8 m. ct. bramborů, 12 kg ječmene a 200 kg uhlí,
obdrží se z 1 ha. půdy asi 20 hl. lihu. Tedy
za 200 kg uhlí obdržím 100 litrů lihu. Jelikoš
spálením 1 kg uhlí obdrží se asi 4300 kalorií,
1 litru linu asi 6000 kalorií, dostanu za 200
4300 = 860.000 kalorií z uhlí, 100 X 6000 =
600.000 kal. v lihu. Užiji-li obého pro motory,
přemění se v parním stroji jen asi 87% tepla
práci, v lihovém motoru 25%, t. j. kdyby se spá-
lilo 200 kg uhli na roštu lokomobily dostane se
práce ze 860.000. 0.08 = 688.000 kal., kdežto
vynaloži-li se oněch 200 kg uhli na výrobu lihu,
obdrží se 600.000 X 0.25 = 150.000 kalorií.
t. j. asi 2kráte víco a k tomu ještě asi za 2 k
výpalků (na každý hektolitr lihu).
Výhodněji by se tudíž půda využitkovala,
kdyby sázely se brambory, z nich vyráběl lih
tchoto používalo se pro motory, svícení, vaření
a výpalků jako krmiva, než sázeti brambory,
krmiti jími dobytek a uhli užívati pro lokomobily.
Theoretieky, bez ohledu na ostatní poměry, jest
úvaha tato správnou.
Ke konci podotýká pan přednášející, že vydá
přednášku svoji tiskem, kde budou jednotlivé
úvahy do detailu propraeovány.
J Groh
Schwarzenberg
Německo
kg
ha
4300
26
article
Druhá kolej severozápadní dráhy. Včera jednal
správní soudní dvůr o stížnosti severozápadní dráhy
do výnosu železničního ministeria, dle něhož ne-
přísluší severozápadní dráze právo, aby za účelem
úhrady nákladů spojených s výstavbou drubé koleje
na garantovaných tratích užila státní garancie, ať již
bezprostředně přímým zvýšením garauční sumy, a
prostředně zařaděním příslušných nákladů do účtu
provozovacího a garančního. Slížnost dráhy jako n-
odůvodněná zamítnuta. V důvodech roz-
sudku praví se mezi jiným: Železniční ministerstvo
trvá na názoru, že každé rozmnožení kapitálu na
účet akciové společnosti nebo nepřímo na náklady
akcionářů nutno tím způsobem provésti, že spo-
lečnost uhradi tolo rozmnožení ze svých penět
nebo z výnosu podníku. Stěžující ai společnost hájl
názoru, že každé rozmnožení kapitálu musí s
státi na náklad garantujícího stálu, že jest tedy spo-
lečnost oprávněna, zařaditi náklady na to v účet
garanční a tedy přesunouti na bedra státu úk
dlouho, až bude i při tomto zařadění vyššího nek
5 procent čistého výnosu. — Soud nesdilí ani
jednoho ani druhého názoru. Především nulno zji-
stiti, co jest při dáze, jíž zaručen výnos čistého
kspitálu, investicí, tedy zvětšením kapitálu.
Důvody rozhiodnulí kladou nejprve důraz na »závěr
stavebního účtu« § 19. a dotýkají se zařízení při
stasbě nepředvídaných. Pak pokračují: Co se týče
odstavce rozhodnutí o položení druhé kuleje, jsou
pro olázku tuto rozhodnými čl. 4. č. 1., odat. 8. zá-
kona z 1. ledna 1868 a § 2. odst. 9. koncessní l