3
masthead
10. listopadu 1908. Číslo 310.
4
article
O buršáckých bumlech v Praze a jich
následcích.
Starosta p. dr. K. Grož učinil o nedávných
Bouřlivých událostech v Praze následující sděleníá
V polovici měsíce září sešel se sněm král. českého
k němuž s touhou a nadějí upíraly se zraky českého
lidu a v první řadě obyvatolů tohoto královskéh
hlavního města, ježto od sněmu toho se očekávalo
vyřízení celé řady důležilých otázek politických
i hospodářských a jmenovitě vyřízení celé řady praž-
ských důležitostí. Byli jste svědky toho, jak Němci
ničemnou obstrukcí překáželi po dobu 4 neděl čin-
nosti tchoto sněmu, jak pořádali bouřlivé scény a jak
dokonce se odvážili v síních staroslavného sněm
král. českého zpívati štváčskou píseň „Wacht am
Rhein!“ (Pouřlivé projevy nespokojenosti.)
Když pak následkem obstrukce německé sněm
náš byl odročen, nemohlo nikoho naplniti podívením
že obyvatelé tohoto království národnosti českéa
s nimi i obyvatelé našeho města značnou měrou byl
rozechvěni. Rozčilení obyvatelstva u nás mělo za
následek několik dnů trvající pouliční výtržnosti
Rada městská, třeba uznávala, že rozhorlení českého
obyvatelstva jest oprávněno, přece musila jako stráž-
kyně pokoje a klidu obrátiti se k obyvatelstvu tohoto
města s důtklivou prosbou, aby klid v městě byl ob-
noven, aby se předešlo vážným škodám politickým
i hospodářským a společenským, které městu by
vzejíti mohly, kdyby na město bylo uvaleno mimo-
řád. opatření ve způsobu vým. stavu nebo stan. práva
Němec
Praha
Wacht be Rhein
5
article
Obyvatelstvo našeho města poslechlo ke klidu povzbu-
zujícího vřelého vyzvání rady městské, i očekávalo
se všeobecně, že také druhá strana bude rozvážná a
že němečtí sludenti v pohnutých těchto dobách upust
od pořádání tak zv. bumlů a nošení spolkových od-
znaků. Naděje tato se nesplnila, i žádala rada měst-
ská jak prostředniclvím svých poslanců, tak i přímo
u jednotlivých činitelů, k tomu povolaných, aby vy-
dány byly německému studentstvu ve směru tom při-
slušné rozkazy. Akce tato, bohužel, neměla
dosud výsledku. Rada městská, stojíc na témž
stanovisku, jaké vůči veřejnosti prohlásila Národní
rada česká i poslanci čeští, obrací se ke sboru s
žádostí, aby stanovisko její také sborem bylo schvá-
leno a aby sbor obecních starších zmocnil radu měst-
skou a její presidium, aby také nadále v této vě
učinilo kroky a opatření, jež shledá vhodnými a nul-
nými. (Hlučná pochvala.
6
article
Pan dr. Podlipný táže se: Jak dlouho ješlě má
naše královská Praha poskytovati obraz, jakoby se
nalézala pod stanným právem a nejživější třídya
náměstí obsazeny byly bodáky četnickými a celými
legiony policistů? Jak dlouho smi drážděno býti
obyvatelstvo barevnými čapkami? Jak daleko smí
dostoupiti smělost universitních profesorů něme-
ckých, aby se stavěli v čelo studentů? (Hlas: Kde
jsou naši profesoři?) A další otázka, jak
dlouho vlastně bude se přihližeti k tomu, aby posel-
stvo německé zneuživalo studentstva ku politickým
projevům? Řečník vzpomíná události před 11 lety
a tehdejšího svého zakročení, které mělo za následek
zákaz nošení barev na ulicích a pořádání bumlů. Nyní
profesoři řečmi popuzujícími a štvavými staví se
v čelo sludentstva a použivají studentů ku politickým
agitacím. Aby dodal politický ráz celé věci, kráči
dr. Eppinger v čele provokujících! My si nepřejeme
aby studentstvo bylo ztrnulé, ale takový způsob
jímž vystupuje německé studentstvo, vláda by neměla
připustit! Neboť celé tote hnutí německé může bt
jednou nebezpečné nejen státu, ale i dynastii! (Sou
doktor
Podlipná
Hlas
Eppinger
Praha
7
article
hlas.)
Řečník dovozuje obšírně, že pořádání bumlů nen
žádným právem a líčí, jací zelení a žlutí mladíc
provozují pouliční procházky. Vždyť ti buršáe
jsou vlastně pohanou německého ná-
roda! Dnes celá siluace nalézá se v rukou místo-
držitele a policejního ředitele. (Pan Březnovský volá
Jen jestli jim to Česká spořitelna dovolio
Jestli je pravdou, že místodržitel chtěl již dříve
vydati zákaz o nošení barev, at nyní ukáže, že je
mužem spravedlivým, že není ten, jenž nadržuje
Němcům a že staví se proti českému lidu. Řečník
vzpomíná rozhodnutí říšského soudu
zákazu spolků buršáckých s pruským
barvami a tvrdí, že ministerský předseda, klerý
dopouští poškozování celého města, měl by dán by
v obžalobu. (Souhlas.)
Vytýká policejnímu řediteli, že v neděli povolíi
ostentativní průvod buršákům. Přeje si, aby ob-
chodnictvo a živnostnictvo mohutn
protestovalo proti stálému noškozo-
vání svých zájmů. Také je zapotřebí, aby celý
sbor obecních starších projevil svoji nespokojenost
zejména místodržiteli (Bouřlivý pollesk a souhlas.
a i policejnímu řediteli. (Opětný bouřlivý souhlas.)
Nespokojenost obyvatelstva potrvá do té doby
dokud nebude projeveno kousel: spravedlnosti če-
skému obyvatelstvu. Dále vyslovuje přání, aby se
profesoři a poslanci němečtí do věci studentů nemí-
sili. Kdyby se správně jednalo, všechny buršácké
spolky musily by dnes být rozpuštěny! Co by se
stalo Sokolům, kdyby takto vystupovali v Ústí nebo
v Liberci? Prohlašuje: Nepovolíme a nepopustíme
Tak to dále nepůjde! Místodržiteli, za vše jste vy
zodpověden! Řečník činí návrh, aby se sbor vyslovil
proti pořádání bumlů a nošení buršáckých odznaků
(Bouřlivý souhlas a potlesk)
Návrh tento byl jednomyslně schválem.
Březnovská
Němec
Sokol
Ústí
Liberec
8
article
Ke konci sdělil p. ob. st. Březnovský, jaké opa-
tření učinil spolu s pp. Dobiášem a Vaňhou, aby do
zasedací síně se nedostali referenti „Bohemie“ a
„Tagblattu“ pro stálé hanobení Prahy. Řečník pro
hlašuje, že níkdy nedopustí, aby znesvěcovala se tat
Pan ob. st. Cízler jměnem obchodnického spolku
„Merkur“ žádá presidium, aby se ujalo zájmů ob-
chodnictva a zasadilo se o zákaz bumlů.
Po sdělení, že představeným a správcem ber-
ního úradu byl zvolen p. Karel Josek, ukončil starosta
p. dr. K. Grož schůzi a odkázal ostatní jednací porá-
dek do schůze příští
Konec schůze o 7. hod. večerní.
sln
Volby do městské rady.
byly vykonány po schůzi sboru a měly tento výsle-
dek Gjména svobodomyslných členů vysázena jsou
proloženě):
Za Staré město pp. dr. Pík, Fatk a, Wels
a cís. r. Novotný.
Nové město pp.: Blecha, Jirousek, Pasovský
Peterka, dr. Prachenský, Reinwart, dr. Štych, Šule
dr. Šupich, Vaníček a Zvěřína.
Malá Strana pp.: Hubáček a dr. Funl
Hradčany p. V. Brož.
Josefov p. dr. Scharí.
Vyšehrad p. B. Kovařovic.
Holešovice-Bubny pp. J. Neumann,
Vaňha a V. Novolný.
Libeň p. F. Filip
Březnovská
Dobiáš
Vaňha
Cízler
Josek
Wels
Novotná
Blech
Jirousek
Peterek
doktor
Prachenský
Reinwart
Štych
Šupich
Vaníček
Zvěřín
Hubáček
V Brož
Scharí
Kovařovic
Praha
Funl Hradčany
Holešovice
Bubno
Libeň
Bohemia
Tagblatt
za Stará město
9
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 9. listopadu. (K ministerske
krisi.) Vídeňský zpravodaj „Slowa polsk.
kenčí svou zprávu o ministerské krisi slovy, že
se v Rakousku chystá podobný obrat ve směru
konservativném, jaký proveden r. 1879. S tímt
názorem srovnává se většina časopiseckých hla-
sů, které tuší rozhodující vliv strany křesťansko-
sociálné v příštím kabinetě Bienerthově. Víden
ská „Mtgs.-Rev.“ píše v té věci: Křesťanští so-
ciálové vezmou si všechny ony portefeuilly, kte-
ré jim zabezpečí trvalý styk s obyvatelstvem,
aby skrze své úřady mohli prováděti nejúčinnějš
propagandu pro svou stranu. Ministerstva chou-
lostivá a nebezpečná ponechají Němcům a Če-
chům, kteří netrpí nedostatkem ministerských
kandidátů. I když se ostatní ministři budou ča-
stěji měniti, křesťanských sociálů se to ne-
dotkne. A přikvačí-li na parlamentarism v Ra-
kousku katastrofa, křesťanské sociály také t
nedojme. Nebude-li parlamentu, nebude mnoho
slyšeti také o sociálných demokratech. Bar. Bie-
nerth je dobrý člověk, jenž bude pokorně po-
slouchati dra. Gessmanna a Luegra. Ministerská
rada bude se konati na vídeňské radnici a ostatn
členové kabinetu rádi schválí v Panské ulici, ce
bar. Bienerth přinese z Luegrova náměsti.
polsk
Bienerthův
Němec
Bienerth
Praha
Rakousko
Rev
panská ulice
Luegrův
10
article
Rakouskou ministerskou krisi sledují bed-
hvě i Maďaří, kteří si ji vykládají jako následek
boje mezi Němei na jedné a Čechy jako zástupei
Slovanstva na druhé straně. „N. P. Journ.“ se
obává, že koruna se může v brzku oetnouti před
palčivou otázkou, má-li se v Rakousku vládnout
německy nebo slovansky, což by se pak
dotklo i celé říšské politiky. Vnitřni jazykové
a úřadnické spory v Rakousku Uher se netýkají
Ale slovanský vítr ve vnější politice dolknul by
se Maďarů v nejchoulostivějším místě. Annexe,
která bude předložena říšskému sněmu, měl
by na př. jiný smysl, kdyby posloužila k roz-
množení a posílení mocnářství a jeho významu
v Evropě; ale zcela jiný smysl, kdyby měla vést
ke zřízení slovanského státu na jihovýchodě,
který by byl maďarské národní existenci nebez-
pečnější, než slovanský soused na severu.
V Praze, 9. listopadu. (Výsledky ha
ličského sněmování.) Haličský sněm byl
po osmiměsíčné klidné práci dne 5. t. m. od-
ročen. Za tu dobu kromě množství domácích.
hlavně hospodářských otázek, vyřídil rozpočet.
schválil nový honební zákon, ježto loňské usne-
sení nebylo vládou doporučeno k sankci a přijal
zákon o sloučení Krakova se sousedními obcemi
Hlavní věc, jejíž vyřízení obyvatelstvo polské
ruské čekalo od letošního sněmu, totiž nový
volební řád sněmovní, zůstala nevyřízena.
ba nepřijat ani návrh, aby komise pro změmu
volebního řádu byla prohlášera za permanentni
Taktéž odložena na pozdější dobu reforma obee
ního řádu, zejména připojení panských dvorů
k sousedním obcím, ač tuto reformu provedí
letos již i sněm bukovinský.
Čecho
Journ
Maďar
Annex
Rakousko
Evropa
Praha
Krakov
11
title
Politické zprávy zahraničně.
12
article
V Praze, 9. listopadu.
Aféra německého císaře.
Někteří němečtí politikové vytasili se s ka-
rakteristickým návrhem, který ilustruje nynější
situaci v říši. Doufají, že lěkem pro nervosn
německou politiku zahraniční a poněkud po-
chroumanou diplomacii bude utvoření stálé h
parlamentního výboru psr o zahra-
niční záležitosti. Orgán zahraničního
ministerstva »Köln. Ztg.« míní, že v podobném
výboru by vláda našla místo, jehož by použila
důvěrně v kritické době a jež by převzalo
též část zodpovědnosti, která připadá eísaři jak
jedinému ústavně určenému nositeli zahiraniční
politiky. Podobný výbor byl by též kontrolou
pro vládu a znamenal by zvýšení mo
parlamentu. Tímto lichotivým vysvětlením
má býti asi oslazena hořká pilulka, která před-
kládá se parlamentu. »Borl. Tagbl.« se vyjadruje
Köln
Borl
Praha
13
article
posměšně o návrhu, který prý veřejnému mí-
nění nijak neimponuje a nechá je z cela
chladným. Vláda bude v tomto výboru po-
vídat jen co uzná za vhodné a bude ho užívat
k tomu, aby ještě více působila ve svůj pro-
spěch na strany politické před xdebatou.
Německé listy různých stran vězí si v
vlasech. Liberální listy prudce útočí na »Kreuz-
Zeitung«, které vytýkají plazivost. Jiný konser-
vativní orgán »Reichsbote« p: »Jde o to,
aby říšská rada řekla, co národ myslía
cítI. Bude to nejtěžší hodina. Pravda
musí se říci nestranně. Nejen národ,
ale celý svět s napjetím, očekává
toto sezení říšské rady německé.
Positivní národní strany mají úkol dáti schůzi
mužný ráz pravdivosti a okázati cizině národní
sjednocenost. Stojíme pevně a věrně při po-
slání k císaři, ale žádáme, aby císař věno-
val všechny myšlenky své blahu
řiše a dokázal to tím, že se bude řidit ve
své vládě jen dle požadávků konsti
tuce a neučiní nic bez rady kanelé-
řovy, aby budoucně neopakovaly
se takové věci, jako jest článe
v »Daily Telegraphu«.
Jakou lekci dávají tu loyální občané ně-
mečti svému příliš temperamentnímu a hovor-
nému cfsaři !
KreuzZeitung
14
article
Záměr podati cIsaři adresu, narazi
dosud na odpor konservativeů. Ne-
chtějí slyšeli o nějakém omezení osobního re
žimu, neboť právě z toho pro sebe těžili. H -
spodářské sdružení dopsalo o plánu adresy všem
měšťanským stranám, že je málo naděje, že se
najde shoda stran pro tento záměr. Mezi tím
učinili konservativci prohlášení, jež
uveřejnila jejich korespondence a jež zní takto
»Poslední události, spojené s uveřejněním článků
anglického tisku okazují, že služba v za-
hraničním úřadě není náležitě on-
ganisována. Musí býti učiněny kroky, aby
pro budoucnost bylo zamezeno opakován
podobných zlořádů. Pozorujeme s oba-
vou, že výroky císařovy nezřídka způsobují,
že naše zahraniční politika ocítá
se v těžké situaci. Pokládáme za svou
povinnost vysloviti nejuctivější žádost, aby bu-
doucně v podobných výrocích bylo
vice zdrželivosti. Zároveň chceme kon-
statovati rozhodně, že v zájmu důstojnostia
vědomi moci německé říše není si přáti další
publicistické projednávání těchto
události. Musíme si zejména přáti, aby vůči ci-
zině okázána byla pevnost a klid národa, jež
jsou pro nás politiekou nutností sebezachování.«
V říšské radě hlásí se již řečníci pr
interpelace stran císařových vývodů. Z
národní liberály bude mluviti posl. Basser-
mann, za svobodomyslnou frakci dr. Winner
za sociální demokraty Singer a za konserva
tivní Normann a za volné konservativní kníže
Ratzfeldt. Centrum nechce podati interpe-
laci a jeho řečník Hartling uchopí se slov
až v debatě po odůvodnění interpelací.
Jednou z obětí elsařovy aféry je skutečný
tajný rada legační K lehmet, jehož propuštění
se očekávalo, neboť Jento úřadník měl svě-
řeno prozkoumání článku v »Daily Telegrapha.
»Frankf. Zig « oznamuje, že rada K le h me
s několika rady bude propuštěn ze zahraniě
ního úřadu.
Winner
Singer
Hartling
Frankf
15
article
Ještě jeden interview císaře Viléma
Německo se nemůže ještě vzpamatovat
z trapné sensace, kterou způsobila »sdílnoste
císaře Viléma anglickému žurnálu, a již zase
bylo ohroženo novou pohromou z přílišné vý-
mluvnosti svého císaře!. V poslední chvíli před
vyjítím listopadové americké »Century M aga-
zine« bylo potlačeno vyjítí článku, obsahu
jícího rozmluvu cisaře Vilém a I
s americkým publicistou Willia-
mem Halem. Toto faktum ukazuje, do jakýeh
zmatků přivádí nerozvážnost Viléma II. politiku
německou!
Německá vláda měla obavy, že by uveřej-
nění nového interviewu císařo v
mohla přivoditi nejvážnější zápletky,
proto zasadila se prostřednictvím svého vyslanee
ve Washingtoně všemi prostředky, aby
bylo zabráněno uveřejnění osud
ného článku. Autor článku Hale svolil, vy-
žádal si vydání svého již vysázeného článku,
čímž utrpěl vydavatel revue škodu 15..000 dol.
Revue uspořádá nový náklad bez článku
Williama Hala. Tvrdi se, že císař sám uznal
Vilém Německo
Vilém anglický
Vilém
Hal
Vilém II
Washington
Willia
Centura M aga
16
article
svrchovanou nutnost potlačení článku
a že nasadil všecky diplomatické páky
aby uveřejnění zabránil
O události se oznamuje z Nov. Yorku
Nakladatelství »Century Magazine«, jednoho z nej-
lepších měsíčníků amerických, ohlásilo, že v pro-
sincovém sešitě uveřejní rozmluvu, kterou mě
její známý spolupracovník William Hale s eí
sařem Vilémem II. Rozmluva konala s
na lodi »Hohenzolleru« na norském pobřeží.
Hale byl hostem císařovým. Hale hovořil celý
večer s císařem, který mu svěřil své názory
o událostech a osobnostech. Zejména řekl eísa
své názory o Rooseveltovi, o křesťan
ském náboženství, o válce a pravém povolán
bohatství. Hale psal tuto část na adresu ame-
rických miliardářů. Dále mluvil císař o princi
pech architektury a o římsko-katolické církvi.
V politických kruzích amerických se tvrdí.
že v »Bílém domě« ve Washingtoně vznikly
obavy, že by následkem mezinárodn
rozháranosti mohlo uveřejněn
císařova interviewu způsobit Americ
velkou škodu.
York
Hal
Vilém II
Roosevelt
Washington
Centura magazín
bílý dům
17
article
Nová aféra v Casablance.
Francouzská vláda ohlásila, že pošle do
Berlina zprávu policejního komisaře Borda
v Casablance o známě přihodě. Zpráva nebyl
však dosud zaslána, ačkoliv materiál o vyšetřo-
vání má již francouzská vláda v rukou. Něme-
cká vláda nemůže dosud zkoumati, jak dalece
je správné stanovisko francouzské a svaluje se
sebe vinu průtahu aféry. Jeden z důvodů od-
kladu je, že francouzský právní znalec Reg-
nault, dlící nyní v Berlině, nemohl dosud vše-
cky listiny prozkoumati. Bude to asi ještě ně-
jakou chvíli trvati, nežli obě vlády si podají
konečné vysvětlení. Teprve pak bude možn
stylisovati formulku politování.
V Berlině panuje náhled, že se rozčilení
ve francouzské veřejnosti opět brzo uchláchol
a že nebude nic překážeti smirnému
vyřízení aféry.
Poslední zprávy znějí z Paříže: Fran-
couzský velvyslanec Cambon, jak sděluje
z Berlína »Agence Havas«, vyložil včera vy-
slanci šl. Childerlenu - Wächtero v
názor franeouzské vlády na aféru v Casablance.
Německý diplomat obnovil návrby německé
vlády, obsahující známé dva dodatky. Cam-
bon opětně zamítl přijeti těc hto
dodatků a vyslanec Childern- Wäch-
ter prohlásíl, že oznámí to říšskému kan-
»Matin« uveřejňuje následující prohlášen
německého velvyslance knižete Radolina:
Stejně jako já poznali jste smiřlivou ná
ladu ve veřejném mínění obou zemi. Se zřete
lem k těmto smiřlivým pocitům nedá se souditi.
že bychom nedospěli ku rozřešení pro obě
mocnosti uspokojivému a zájmy obou chrá-
eléři.
Cambon
Havas
Casablanca
Berlín
Rega
Paříž
Fran
Camelopardalis
Borda
Matin
ChildernWä
19
article
Politické schůze.
Politické schůze.
Voličská schůze na Král. Vinohradechi. V neděli
dne 8. t. m. dopoledne o 1/21I. hodině konala se
v Národním domě na Král. Vinohradech velká vo-
ličská schůze, svolaná »Politickým spolkem pro poli-
tický okres král. vinohradský«, za účastenství as
500 voličů ze všech občanských kruhů Král. Vino-
hradů. Schůzi předsedal městský radní p. Holeček
a přítomni byli zemští poslanci pp. dr. Podlipn
a Krejčí a korporativně zúčastnili se jí členov
městského zastupitelstva s náměstky pp. Burešem
a Bilkem v čele. Schůzí vanula povznesená ná-
lada. Když byl předsedající radní pan Holeček
poukázal na důležitost volby, udělil slovo kandidátu
pro říšskou volbu, zemskému poslanci p. dru. Kosr-
nerovi, který v řeči téměř dvouhodinné rozvinul svůj
program ve směru politickém, národním, kulturním.
hospodářském a sociálním, i nebylo jediné olázky
z aktuálních požadavků našich politických, národních,
kulturních, hospodářských a sociálních, které by se
nebyl za opětovného souhlasného potlesku přítom-
ných případně dotkl. Neopomenul arciť také projeviti
svoje názory o přítomné situaci politické, které
dlužno podrobněji registrovati tím spíše, ježto — jak
toho vydal v debatě svědectví zemský poslanec dr
Podlipný, byl to právě nynější kan-
didát dr. Koerner, který platně, energick
a houževnatě ve straně zastával směr.
jehož výsledkem bylo poslední usne-
sení širšího výkonného výboru.
Král
Holeček
page
doktor
Podlipn
Bureš
Bilek
Podlipná
Koerner
národní dům na Královský
20
article
Poslanec dr. Koerner pravil v podstatě toto
Zde na Král. Vinohradech již v letě a posléze před
14 dny zazněl sigaál k obratu, který nastal v poli-
tické taktice českých stran, spojených v Národním
klubu na radě říáské, a který vedl k pádu barona
Becka. Baron Beck odstupuje a s ním padá Ialešný
koaliční syslém. Baron Beck troufal si ve svém opli-
mismu, když provedl reformu volební a rak. uherské
vyrovnání, na problém, o který um již tolika stát
níků se marně pokoušel, řešení otázky česko-německé
Podceňoval svůj úkol, neznaje poměrů. Zjednal po-
jítko stran velmi chatrné — účast ve vládě;
nedovedl zjednati shodu programovou; společným
programem byla pouze jeho osoba, arciť jen
na tak dlouho, dokud kní byla důvěra,
nebo lépe řečeno důvěřivost. Důvěry t
pozbyl svojí slabostí a povolností k Němcům, umírá
touže nemocí, kterou zemřeli před ním Taaffea
Koerber — a kterou zemře každý jeho nástupce,
který nebude míti odvahy zjednati nejprve
rovnováhu mezi námi a Němci, což ne-
bude na škodu těchto, ale arciť na prospěch státu.
doktor
Koerner
Král
Beck
Baron Beck
Němec
21
article
Pádem ministerstva Beckova a usneseními čtvrteč-
ními stojíme tu osamostatněni a volni, bez závazků
a přítěží, stojíme tu oproti každému, kdo bude po-
volán nastoupiti dědictví Beckavo, chladní až po
srdce. Víme, že je dnea 8. listopadu a dovedemse si
vypočitat, mnoho-li dnů zbývá do konce roku, víme,
co třeba parlamentu do konce roku vykonat, víme,
že co žádá zahraničná situace, víme, žádná strana
parlamentní nesnese úřadnického kabinetu a para-
grafu 14, vime, že tlačí vládu zdola zástupci
dělnietva, jichž požadavkům neodpíráme podpory.
víme, že rozpušlění parlamentu by nezměnilo sítuaci,
víme, že proti českému národu nelze vládnouti.
Vyčkáme klidně a pevně, co situace nyní pro nás ni-
koliv nepříznivá, přinese. Jest na drubé straně, aby
nám činila proposice; my nebudeme za nikým běhat.
22
article
Třeba jen, aby všlchni zástupci českého národa
bez rozdílu byli za jedno při řešení krise — ne
již kabinetu a vlády — nýbrž politiky celého státu.
Rečník prohlašuje se proti taklice pouhého »nee,
pouhé negace zchce pojit, ne trhat, chce jednotit, ne
rozdvojovat, chce tvořit, nikoliv jen bořit!
Po řeči dra. Körnera následoval bouřlivý, dlouho-
trvající potlesk.
Promluvili pak ještě pan dr. Ulrych, poslanci
pp. Krejčí a dr. Podlipný a za poštovní úřad-
nictvo vrchní kontrolor pan Ženíšek. Mohutným,
ba sensačním dojmem působila řeč poslance dra.
Podlipného, který prohlásil kandidáta poslance
dra. Körnera za veskrze důstojného nástupce ze-
snulého dra. Herolda a co do energie, hou-
ževnatosti a silného vzdoru přiznal mu
dokonce přední místo a naznačil, že to byla slla vůle
dra. Körnera, která nejvíce přispěla k pádu
systému Beckovy vlády
Vřelým doslovem předsedy pana Holečka byl
pak schůze za hlučných projevů ve prospěch kandi-
datury dra. Körnera skončenu.
Körner
doktor
Ulrych
Podlipná
Ženíšek
Podlipný
Holeček
23
article
Poštovní úřadníci a zřízenci pro kaudidaturu dra.
Ed. Koernera. Poštovní úřadnictvu a zřízenect-o pla-
katuje veřejné prohlášení podepsané 150 přislušníky
všech kategoril poštovního personálu, ve kterím na
základě usnesení voličské schůze, dne 3. listopaduv
Národním domě konané, doporučuje se co nejvřeleji
kandidatura dra. Eduarda Koernera, advokáta
a zemského poslance v Praze č. 653—II., který
osvědčil na řečené schůzi důkladnou znalost veške-
rých poměrů poštovního personálu.
Národní volební výbor občanů vinohradských vy-
dal pro nastávající volbu toto provolání: Za poměrů
vnitropolitických i zahraničních nanejvýše kritických
bude vám dne 12. t. m. přistoupiti k volbě poslance
říšského a rozhodnouti o tom, kdo bude na radě
říšské za XI. volební okres vašeho města nástupcem
předčasně zesnulého, nezapomenutelného našsho dra.
Koerner
Praha
národní dům
24
article
Josefa Herolda. Voličové! Vykonejte volební právo
své po zralé úvaze ! Nedejte se zlákat heslem, abyste
hlasovacím lístkem náladově demonstrovali! Volební
lístek dává právo, ukládá však také vážnou zodpo-
vědnost. V době tak těžké jest vaší povinností, abysle
vyslali do zákonodárného sboru sílu platnou, způso-
bilou a osvědčenou, která by nejen naše politické,
národní a kulturní požadavky neústupně a znergicky
hájila a obecnému pokroku dráhu spolu razila, ale
byla současně také zastancem vašich zájmů hospo-
dařských a sociálních. Jest nám třeba ne hlasatele
planých hesel a negace, nýbrž muže činorodé práce,
rozhodnosti, odvahy a odhodlanosti. Mužem takovým
jest náš kandidát dr. Edvard Koerner, advokát
a zemský poslanec v Praze č. 653——II., který, jak
všeobecně je známo, jest pracovníkem ve všech smě-
rech vyspělým, pokrokovým, energickým a ve veřej-
ném životě již osvědčeným. Zejména naše národní
a jazyková práva naleznou v něm bojovníka nad
jiné způsobilého. Dr. Koerner jest kandidátem veške-
rého občanstva našeho města, které mu právem vě-
novalo svou důvěru. Živnosiníci, průmyslnici, ob-
chodníci, majitelé půdy! Úřadníci a zřízenci veřejní
i soukromí! Učitelé, příslušníci svobodných povolaní .
zaměstnanci všeho druhu! Dokažte, že vám záleží
na blahu národa, našeho kvetoucího města i vás sa-
mých, dokažte, že volite s rozvahou a napíšte na
svůj hlasovaci lístek do jednoho jméno dr. Edvard
Koerner, advokát a zemský poslanec v Prazeč.
653—II. Volební kaucelář nachází se: v Národním
domě na Král. Vinohladech, »U Sudů«, Komenského
ulice č. 1, Horákova popovická pivnice, Krameriova
ulice č. 27.
Josef Herold
doktor
Koerner
Praha
Komenský ulice
Krameriův
národní dům na Královský
U Sud
25
article
K vinohradské volbě. Správní výbor sp-
lečensta řezníků a uzenářů na Král.
Vinohradech ohražuje se co nejrozhodněji oproti
tvrzení p. red. Šeplavého, předáka strany nár.-
sociální, které pronesl na schůzi státních zřízen-
ců a úřadníků na Král. Vinohradech, že živnoslníci
a obchodníci na Král. Vinohradech mají zboží dražší
než v Praze nebo za stejné ceny, špatnější jakosti.
Dotkl se i mimo lo zvláště citelně slavu řeznického
a uzenářského tím, když řekl: „chlěji-li naše ženy
uvařiti dobré maso, niusí pro ně do Prahy. Tam, když
na tolo maso nemají peněz, dostanou na ně aspoň chut-
Tím nepřímo řekl, že my zde prodáváme zboží špat-
nější a drahě.
Správní výbor odmílá co nejrozhodněji tolo zleh-
čování živností řeznických a uzenářských na. Král.
Vinohradech a vybízi timto p. redaktora Šeplavého,
aby výroky své ihned odvolal.
Že tvrzení p. Seplavého je nepravdivě, netřeb
nám nijak dokazovati. Toho důkazem je jak velké
množství kupujících koždodenně z celého okolí při-
chází sobě masa na Král. Vinohrady nakoupili.
Zajisté vědí, proč tak činí. Neboť, kdyby nebyli
dobře obslouženi, jistě by našich závodů nevyhle-
dávali. Ba pověst zboží a ceny masa řezníků a uze-
nářů vinohradských jsou tak známé a daleko moc-
nější, než aby nějaké útoky a fráze, na schůzích pro-
nášené, mohly je poškoditi. Na Král. Vinohradech,
dne 9. listopadu 1908. Za správní výbor Ant. Su-
chomel, starosta společenstva
Král
Antonín
Vinohrady
Praha
strana národní
26
article
Victorien Sardou.
Victorien Sardou.
Včera došla z Paříže telegrafická zpráve
ohlašující, že tam v neděli 8. t. m. zemřel
77letý Victorien Sardou, nejstarší a nej-
plodnější ze současných dramatiků francouz-
ských. Na vážnou chorobu stařičkého divadel-
ního autora, který prožil dobu svoji slávy, po-
pularity a nikdy nezklamávajících úspěchů,
upozorňovaly pařížské listy v průběhu posled-
ního roku několikráte, ačkoliv mezitím stále
ještě mohly zaznamenávati zprávy o neustávající
činnosti, a sotva před čírnácti dny byly ještě
divadelní rubriky plny poznámek o jeho novém
historickém dramatě, které pařížské scény
připravují.
Tajemství velkých a okázalých úspěchů
Victoriena Sardoua spočívalo v jeho
bezpečně, hladké, routinované dramatické stavbě,
v umění připravovati efektní scény, psáti parádní
role pro první herečky a v oboru dramatu
občanského, salonního i historického, v kome-
diích rafinované, prudké, často hrutální machy.
Proto V. Sardou brzy po prvních svých úspě
ších divadelních v první polovici šedesátých
let stal se nejhledanějším a nejpopulárnějším
dramatikem, proto jeho sláva přešla brzy i z
hranice, a ještě dosud ovládá bezpečně všechny
seény v Evropě i v Americe. Jeho nejlepší
komedie — »Madame Sans-Gene«a
»Divorcons« (v českém překladě známá
pod titulem »Cyprienna«) — jsou do slovně
světoznámy. V dřivějších lelech okázalé triumfy
klidil se svojí »Vlasti«, s »Fedoroue.
»Toskou« (jež sloužila za podklad ke stejno
jmenné vlašské opeře Pucčiniové, a řadou jiných
dramat historických i pseudohistorických.
V. Sardou narodil se v Pařiži 7. záři 1831
a první svůj kus »La taverne des ětudiantse
napsal r. 1854. Od r. 1877 byl členem fran-
Victorien Sardou
V Sardou
Divorcons
Toska
Paříž
Evropa
Amerika
Cyprienn
vlašský opera
SanGenus
27
article
couzské Akademie. Psal i prosou, vtipné cau
serie, články položurnalistické a několik románů
jež však nemají valného významu.
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpěvohra Národního divadla V nedělním před-
stavení Wagnerova »Lohengrina« připadl pare
Ostrudin poprvé sl. Miře Koroščově. Jedině
snad mohutnost slečnina orgánu doporučovala tuto
volbu, neboť jinak pěvkyně zřejmě jen nutila svoj
hlas, zvyklý jásati ve výšce, do nižší polohy. Ná-
sledkem toho nezněl dostatečně a byl tentokrátv
účinu ještě seslaben nesnesitelným tremnolem, jehož
jsme dosud u slečny v té míře nepozorovali. Kdežto
v prvém jednání ensemblový zpěv minul ještě uspo-
kojivě, výjevy s Telramundem a s Elsou ve druhém
jednání ohroženy byly tremolováním nejen po tech-
nické stránce zpěvu, ale i ve výrazu, jenž má tu byt
klidný oproti výčitkám mužovým, odhodlaný a pevný
k činu, řezavý v pokryteckém lkání před Elsou,
tvrdý ve výbuchu mstivosti. Dramatický výraz trpěl
ovšem také nesrozumitelností českého slova v ústech
pěvkyně a chudou hrou. Představení vůbec nesvítila
příznivá hvězda. Distonovalo se často v solech
sborech, sama pl. Slavíková, zpravidla tak intonačně
pevná, kolísala místy, nejcitelněji v balkonové scéně.
Wagnerův
Lohengrin
Ostrudin
Koroščův
Elsa
Slavíková
Ná
národní divadlo
29
article
Skutečné však pokroky v ovládnutí role i rozvíjení
krásy zvukové činí p. Pácal.
+ Jednola pro orchest ální hudbu má již zejtr
o 7. hod. večer v Rudolfině prvý z letošních kon-
certů, dirigovaných K. Kovařovicem. Generální zkou-
ška koná se zejíra od 10 hod. dop. v Rudolfině.
+ Sedmá symfonie Mahlerova provedena byla
dne 27. října v Mnichově řízením autorovým.
I zde orchestr sestlen na 100 členů, a se zkouškami
započato týdnem vpřed. V Mnichově má Mahler řadu
odpůrců, v pevný kruh semknutých, s Mottlem včele.
Jen s největšími obtížemi dosaženo Odeonu, kde
je právě Mottl pánem, a Mahlerovi různé jiné nepři-
jemnosti činěny. Přes to úspěch díla byl, před vy-
prodaným domem, velkolepý. Tak jako v Praze
i zde ani nejoddanější stoupenci něco podobného
nenčekávali. Provedení zůstalo za pražským v kaž-
dém směru. Zkoušek bylo zde devět, v Praze něco
výše dvaceli, i průpravné s p. drem. Zemánkem v to
počílaje. U České Filharmonie byla radost chápán
a vystihování Mahlerových oprav a pokynů pozor
Pácal
Jednol
K Kovařovic
Mahlerův
Mahler
Mottl
Zemánek
Mnichov
Praha
Český filharmonie
sedmý symfonie
30
article
vati. Jak co vyslovil, již to měl jako na talíři. Ze-
jména mladinký koncertní mistr p. Ant. Maixner vy-
znamenal se neobyčejným chicem své hry a oka-
mžitým pochopením a zobrazením intencí mištro-
vých. Za to ostře kontrastovala tamější nekázeň při
zkouškách se zdejší vzornou disciplinou. O nějakém
šepotu, ba nahlas mluvení, ustavičném sem tam cho
zení u zdejšího orchestru nebylo ani řeči. Oba však
češti filharmonikové i Münchener Tonkünstler-O
chester, s opravdovým enthusiasmem dílo sludovali
cílíce dobře před, kým se nacházejí. Těžkopádnos
německá ovšem i při té disciplině nedovedla nahra
diti musikální krev slovanskou, obzvláště ve větě IV.
v Andante amoroso, kde virluos musí ustoupili
umělci s duší a srdcem v těle. Počet zkoušek v ta-
kových případech ničeho nemění. Zde se však ná-
stroje dechové ukázaly lepšími pražských, ne však
ostatní, smyčce, harfy, ba i znovuzrozené mando-
liny a kytára, jichž stříbrného a samelového hlasu
jsme valně postrádali. Mnichov závidí nesmírně
Praze nedávnou »premieru« »Sedmé« a již nyní do
J. C.
máhá se pro sebe »Osmě« a »Deváté«.
Maixner
J C
Devátá
Andante amoroso
Mnichov
Praha
Münchener Tonkünstler
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Úmztí. Z Londýna, 8. listopadu. (K. k.
Badatel v oboru fysiky a elektřiny William Eduard
Ayrton dnes zemřel.
= Neštěstí na dráze Z Toulose, 8. listop
(K. k.) Vlak, jedoucí z Bordeana do Cetle, vyšinu
se u Grisolles z kolejí. Při tom zahynulo 10 osob
mezi nimi prý i několik vojínů pozemní armády. Ně
kolik vojínů a osob občanského stavu bylo zraněno
z nich 2 osoby těžce. — Z Paříže, 9. listopadu
Včera o 4. hod. ráno vyšinul se u stanice Grisailles
vlak, jedoucí z Marseillu do Cette. Tři va gony
se převrhly. Deset osob bylo us m
ceno a raněných jest více než čty
řicet. První pomoc dostavila se pozdě a byla ne
dostatečná. Nářek raněných, kteří musili za sil
ného mrazu ležeti pod širým nebem, než byla při-
nesena nosítka, byl srdcelomný. Mrtví jsou většinou
záložníci, kteří se vraceli ze cvičení. Ministr Barthon
odebral se na místo neštěstí.
= Hr. Zeppelin u německého císaře. Z Donau
eschingů, 8. list. (K. k.) Hrabě Zeppelin by
pozván na snídani u císaře Viléma v knížecím zámku.
— Z Friedrichshafenu, 8. listopadu. (K. k.)
William
Eduard
Ayrton
Cetl
Grisolles
Barthon
Zeppelin
Vilém
Londýn
Paříž
Grisailles
Marseille
Cette
Hradec
Zeppelin
Dunaj
Friedrichshafen
32
title
Hrabě Zepvelin a prolesor Herge sell vrátil
Zepvelin
33
article
se sem večer z Donaneschingů, kam byli povolání kel
saři. Hraběti Zeppelinovi dostalo se tam velmi srdeč
ného přijetí. Císař Vilém vyslovil se s nelíčeným
obdivem o včerejší plavbě jeho vzducholodi, jež mus
každého přesvědčiti o výhodě tuhé soustavy. Zvlaště
spokojen byl císař s přesností, s jakou hr. Zeppelin
provedl svůj program. Císař byl prý velmi potěšen
že v gondole majestátně se vznášející vzducholod
byl jeho syn. Po slyšení dal se císař s hr. Zeppe
linem na zámecké terase fotografovati.
= Neštěslí na dola Z Bruselu, 6. listopadn.
(K. k.) Na dole Cuesmes u Monsu sřítil se včera
večer štít jedné budovy a strhl do hlubiny 20 dě -
níků. Jeden z nich zemřel, 12 jest těže
zraněno, několik z nich nebezpečně.
— Nehoda v přístavě. Z Lindavy, 8. listo
padu. (K. k.) Při posunování ve zdejším nádraží by
jeden vůz vržen přes převozní remisu v přistavě
Jiný vůz visí s převozního mostu. Převozm doprav
je až na další zastavena. Opravné práce budou vy
žadovati asi 3 až 4 neděl.
Zeppelin
Vilém
Donanesching
Brusel
Lindava
Times
Mons
34
article
= Uprchlík z blázince zatčen. Ze Lvova,9
listopadu. (K. k.) Včera byl zde zatčen útočník Se
rafín Ilnický, který před několika měsíci uprch
z vídeňského blázince na Sleinhofu-
= Uhořela ve vaně. Z Lipska, 9. listopadu
Hrozným způsobem učinila konec svému životu 63
letá manželka železničního hlidače Krausová. Na
plnila vanu lihem, usedla do ní v oděvu a zapálil
lih, takže úplně uhořela.
= Zapovězené karikalury srbského krále a prince
Z Vidně, 9. listopadu. V koloseu a v divadle Kar
lově uvedeny na jeviště figary krále a korunnih
prince srbského. Na zakročení úřadu donucena řed
telstva obou těchto ústavů změnit masky jak krále
tak korunního prince.
= Sebevražda nebo zločin? Jak již sděleno, by
v úterý ráno v Grunevaldu nalezen sochař proí
Harro Maenussen ve svém bytě otráve
ný svítiplynem a soudilo se všeobecně, že spáchal
sebevraždu. Jistá dáma, která Magnussena dobř
znala, zaslala však berlínskému listu dopis, v něm
dovozovala, že sebevraždha jest pravdě nepodobn
a že jde asi o zločin, o příčině smrti pak kolovaly
nejrůznější pověsti. Na základě toho byl pohřeb
jenž se měl konati v pátek odpoledne, odvolán v po
slední chvíli, když smuteční hosté byli již shromá
žděni a mrivela bude soudně ohledána.
Ilnická
Krausová
Magnussen
Lvov
Lipsko
Grunevald
Kara
Harro Maenussen
35
article
Jubilejní bazar matiční.
Jubilejní bazar matiční.
Žijeme v roce tolikerých jubileí, ale jubi-
loum matičních bazarů, které právě včerejškem
došumělo po třídenní slávě na Žofíně, je nej-
milejší, vlastně nejroztomilejši a také hodně
památné, třebaže není ani tak staré. Teprve
deset let trvá zvyklost velikých podzimních ba-
zarů, pořádaných nedoceněným damským odbo-
rem Ústřední Matice školské a již má svoji tra-
dici, svoji bohatou historii, svoji zvučnou pověst.
Toho důkazem právě letošní jubileum, které bylo
zároveň bistorickou retrospektivou, přehlídkou
všech bazarů dosavadních. Nápad sám byl origi-
nální, výborně se povedl a byl, jak se mohl
každý návštěvník jeho přesvědčiti, také svými
průběhem i výsledkem hodně slavnostní, důstoj-
ný jubilejní nálady a jubilejního lesku.
Pražský společenský živo: neni tak přiliš
bohatý na události vskutku veliké a při tom
distinguované a vkusné, aby nezasloužila i tato
stránka jejich býti zmíněn-. A matiční bazary
staly se již zvyklostmi, které zahajují pravdovou
zimní saisonu. Jejich význam národní dán jest
arci jejich účelem, nejpřednějším a nejdůležitěj-
ším, jaký na ten čas máme. Krásná a svými vý-
sledky plodná tradice národních besed a jiných
společensky repraesentativních podniků z deb
červánků českého společenského života v Praze
jimi ožila v nové a šťastně formě. Nebude snad
přehnáno, řekneme-li přímo, že pražské dámy,
které se tak účinně a obětavě starají každoročne
o arzanžování bazaru, konají tím kus velmi pla
Žofín
Praha