ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 04261860-767c-11dc-8a73-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 49, person 71, org 9, work 4
1 masthead
Ročník XXVI.
2 masthead
V Praze, v pátek II. října 1907
Praha
3 masthead
Číslo 281.
4 article
Ea ranní a odpol. Hst pledp lácí se v Praze v admzinistrael . . . . 6R —k s dvoji donášken na nalsín dttta . . . . 7 K 50h ve sliavh: 2 K 30 na mác4e- Pošton: na msenie čtvrt leia . . . . 9 K 60 s drojí zisilkou .:.ke na mění ct ak
Praha
5 article
Němci na sněmu a po něm. Uplynulé sněmovní zasedání minulo se tedy se svým velkým povoláním provésti zemskou volební opravu a konec, který za- sedání a období ještě čeká — kdož ví, bude-l v tom ohledu jslavnější. Nikdo nevěřil do opravdy, že tu sněm dá, co měl dáti, aniti, kdož mu z toho v závěrečné bilanci zase- dání dělají důrazně vážnou výtku, počínaje pathetickou věštbou zkázy z ústředního or- gánu českoslovanské sociálně demokratické strany, slibujícího »běda všem !« až po stoudný vzdech starostátnického orgánu nad tím, že »padla pod stůl otázka spravedli- vější úpravy zem. volebního řádu na pod kladu lidovém.« Bylo by zpozdilé projedná vati ještě jednou příčiny a různochodné složky sil, kteréž břemenem v komisi a komitétu uvázlým nehnuly; jsou vesměs zřejmy. Na veliký čin dovršení volební svobody a vše obecnosti také na našem sněmu jsou lhůty stručny, síly krátky, a možno říci, že kdyby bylo šlo straně sociálně demokratické o uskutečnění volební opravy již v tomto ob- dobí tak upřímně jak se tváří, byli bychom spatřili zázraky eneržie slibované k volbám, »jakých země česká ještě neviděla,« již vlastně uskutečněny. Přes to vše platí io volební reformě do sněmu království českého zbanalisovaná slova Zolova, jest na postupu a nikdo postup její nezastaví, toliko že kroky její jsou ještě volnější než zasedání sněmu tohoto království. Jako každý velký pokrok i volební jest vlastně fysikalní zkouškou pev- noty dosavadního volebního bezpráví zem- ského »tahem«; bezpráví praskne jednou na jisto, ale teprve potom budeme viděti, co to stálo sil a budeme snad shovívavější k to- muto dosavadnímu snémovnímu nezdaru.
Němec Zolův
6 article
Nejstřízlivější proroci politické povětr nosti mají za to, že hlasování sněmu samého o volební opravě bude předcházeti jistě nej- méně jedno hlasování lidu o tomto před- mětu, čili, že volební opravou zabývati se bude sněm teprve po volbách, konaných v tomto jediném znamení. Jenom velká a hluboká vlna vynese po- klad ze dna a s takovým rozsáhlým pohy- bem počítají naši Němci, soudě podle jich jednání na sněmu i konání, zařízeného pro dobu mimosněmovní. Že hotoví se Něme v Čechách k velikému činu jest jisto. Jak- mile spatřili na sněmovním stole vládní před- lohu reformy volební, vzkřikli jedním moc- ným hlasem: Nyní, anebo nikdy! A lomoz, s jakým chystali se k sněmování, když už je zmařiti s to nebyli, umělů extase jich radikálního rozčilení a poprask jejich na sněmu, kdykoli jen nohou stoupl na pole s německým výstražným věníkem, to jest na pole politiky zásad, nikdy dosud nebyl tak dovedně ukrutánský, jako tentokráte, nehledě ani k resonanci voličstva i veškeré německé veřejnosti, udržované v horečném napjetí za všech příležitostí všemi prostředky a pomů- ckami aparátu, s nímž německé výtečně se- hrané organisace, od volksratu až po sdru- žení sborů autonomních, dovedou zacházet virluosně. Předmětem akce jest provedení šíleného smězdění politického programu německého v Čechách s reformou volební, nejen opětné rozvinuti, ale i konečné provedení všech ná- roků, spojených s neuskutečnitelným postu- látem německým, jenž směřuje k rozdělení země u příležitosti ohraničování volebních okresů se všemi důsledky nové organisace zemské autonomie.
Němec Nout Čechy
7 article
Ve svém »Epilogu k českému zemskému sněmu« se směšnou nabubřelostí a bezmeznou domýšlivostí psaném, vypočítává včerejší » Pr Tagbl.«, co všechno kyne Němcům od nastá vajícího šestiletí, jež prý — neklamou všechny okolnosti — bude pro Němce roz hodujícím. Ohromný význam mají prý tudíž nastavající volby pro celou říši a to si mu- sejí prý voličové uvědomiti: »volební oprava, změna zřízení, národnostní rozdělení roz- počtu, národnostní ohraničení, krajské roz- dělení, ozdravění zemských financí — řada hluboce zakrojujících záležitostí očekává svého řešení...« Komplikace volební opravy s usku- tečněním německého zemského politického programu, toto veliké volební heslo dnes Němci píší v úvod epochy, jakou skutečně bude doba, jež nadejde formálním rozpuště- ním sněmu. Zevrubnějším rozvedením petit německých, zavěšených na otázku volební reformy, zabývá se článek poslance Petersa.
Tagbl Němec Petersa
8 article
Všeněmce, přistupujícího na princip rozdělen země, uveřejněný v »P. T.«, jakožto »zásadní základy jednotného volebního programu «. Nelze zabývati se tuto jednotlivostmi Petersova ná- vrhu, který žádá takové upravení sněmovního řádu, aby obstrukce, jediná zbraň německá. byla Němcům zachována, i aby při sdělávání nového volebního řádu a zemského zřízení nebyla Němcům nijak vymknuta. Zajímavo jest, že poslanec Peters, který nosí mezi ra- meny patrně velmi geniální hlavu, navrhuje. aby se Němci samovolně podrobili principu většiny za německou kurii, kteroua prý takto obdrží bez velikých koncesí se své strany a rovněž vzdává se »práva vetae jež by mu ovšem nejhojnější měrou nahra dila neobmezená možnost obstrukce. Tu před- stavuje si v nastávajícím sněmu vůbec jako vyvinutou instituci, neboť mezi funkcemi jed notného sdružení německých poslanců uvádí i »zjištění podmínek, za jakých v každém jednotlivém případě má býti zemskému sněmu s německé strany možnost práce přiznána. .. Il.
Petersův Němec Peters
9 article
Leč to jsou taxativní jednotlivosti postu- látů Petersových, jichž uskutečnění jest na- prosto nemyslitelno, a jež mají pro nás cenu jenom jako doklad německého přesvědčení. že přišla skutečně, anebo s nepatrným zpo zděním nadchází najisto hodina — »usku tečnění hluboké touhy německého lidu v Če- chách po konečné národní samostatnosti«, jak se po svém zvyku vzletně vyjadřuje »Pr. Tagblatt« o trhanských choutkách Němců v Čechách. K svaté válce německé za tisíciletou říši blaha v »uzavřeném území«, hlásané se zá- vratným nadšením fanatických dervišů, všechny německé sekty sdružily se v jednu jedinou mehalu, jejíž jméno »stálý pracovní výbor«. Komisi pro volební opravu nebylo možno prohlásiti za stálou, ale německé strany sně- movní zřídily se permanentně a kdož by o tom pochyboval, že funkce jejich stálého výboru přečká i poslední slovo nejvyššího maršálka v tomto sněmu ?! Volební plošina jest takto sama sebou dána, ať dopadne osud volební opravy, ve lhůtě sněmu za dosavadního jeho složení vyměřené, jakkoli, ať volby samotny díti se budou v době delší či kratší a podle starého či jakkoli zreformovaného volebního řádu. Vedle pokrokového demokratismu ke slovu snad ještě hlučnějšímu přijde otázka nacio- nalismu, neboť řešiti se mají definitivně osu dové národů v tomto království. Německé strany v Čechách naměřují k nevídanému rozmachu, chladný výpočet energie, chystané v této dynamice politických sil, ukládá če- ským stranám souznačné organisační úkoly a útvary, dovedou porozuměti době, jejímu nebezpečí a jeho příkazu? A dovedou v tomto porozumění dospěti až k nezbytnému činu samotnému?
Petersův Němec Čechy
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. října. (Uherský vládn hlas o vyrovnání.) Z rozmluvy, kterou měl dr. Wekerle s redaktorem „N. Pest. Jour- nalu“ vyznívá přesvědčeni, že se uherské vládě novým vyrovnáním podařilo, postoupiti bez vše- likých otřesů opět o několik kroků blíže k ho- spodářské samostatnosti Uher. Bzedůvodny jsou prý tedy výtky některých časopisů a politiků, že vláda vydala zájmy uherské Rakousku jen prote aby se udržela u vesla. Kdyby uherská vláda byla pohrozila kabinetní otázkou, nebyla by tím odstranila překážky, stojící v cestě vyrovnání. Neměla před sebou nepřítele slabého, neb t i rakouská vláda bájila houževnatě svých poža- davků, jsouc k tomu nucena svým poměrem k ra- kouskému parlamentu. „Osnovy vyrovnacích zá- konů — pokračoval dr. Wekerle — jež budou v brzku předloženy parlamentům, přesvědčí kaž děho, že vyrovnání jest zcela spravedlivé a z daných obtížných okolnosti lepšího nebylo možno dosíci. Platí to o Uhrách stejně jako o Rakousku. Víme dobře, že dohodou ministrů není ještě dána záruka, že také parlament naše úmluvy schválí. Jest velice pravděpodobno, že se vyskytne oposice, jež ledaco vytkne našim úmluvám; ale vyrovnání je dílo smrtelníků, kteři nejsou neomylni. I rakouští vyjednavači musejí přiznati, že nevymohli všeho, co si přáli. Za dvě neděle bude každý viděti, že nemáme příčiny něco zatajovati. Parlament může promluviti své slovo, může naši úmluvu zamítnouti, ale ne- upře, že vzhledem k odporu druh strany nemohli jsme více dobytia méně obětovati. Vláda předstoupí tedy klidně před parlament, majíe vědomí, že neza- dala žádný uherský zájem, ani se nezpronově- řila žádnému uherskému stanovisku.
Wekerle Praha Uhry Rakousko
11 article
V Praze, 10. října. (Úmluvy želez niční v novém vyrovnání.) „Pest. Ll. prozrazuje onu část úmluv nového vyrovnání jež se týká otázky železniční. Dle jeho infor mace, za jejiž správnost ovšem neručíme, ra- kouská vláda svoluje, aby se na těšínské tra košicko-bohumínské dráhy položily druhé kole,e a nádraží bohumínské se rozšířilo, jak bude vy- žadovati rostoucí doprava. Rozšíření to bude ra- kouskou železniční správu státi asi 4 miliom korun; na druhou kolej košické dráhy dá se další státní záruka. Za to navzájem uherská vláda se zaváže, že provede železniční spojen dalmatských drah s chorvatskými a tedy i s ra- kouskými tím, že vystaví ogulinskou dráhu nejdéle do r. 1911. V otázce železniční ch tarifů rakouská vláda odepřela jakékoli ome- zování, takže oba státy budou míti v té věci úplnou volnost. Ale Uhrám zabezpečují se ústupky, potřebné pro spojení se západní Evro- pou. Oba státy uznávají navzájem stejná práva v otázce tarifové, přesně vytčená v obchodní smlouvě s Německem. Uherská transportní dař za plavbu po Dunaji odpadá. Jest to náhrada za osvobození od daně uherské renty, nacháze- jící se v Rakousku. Z Vídně, 9. října. (Návštěva rakou- ských universit v letním semestru.
Praha Uhry Německo Dunaj Rakousko Vídeň
12 article
Dle úřadního výkazu ministerstva osvěty byl v minulém letním semestru na všech rakou- ských universitách 21.504 posluchači, z nichž bylo 1344 bohoslovců, 9535 právníků, 3100 mediků a 7525 posluchačů filosofických fakult Na české universitě pražské bylo všech posluchačů 3417 a sice na fakultě bohoslovecké 100 řádných, 7 mimořádných; na fakultě práv- nické 1352 řádní, 242 mimořádní, 18 hospitan tek; na lékařské fakultě 356 řádných, 9 mime- řádných posluchačů a 8 řádných posluchaček na fakultě filosofické 985 řádných, 246 mim - řádných posluchačů, 26 řádných, 84 mimořádné posluchačky a 38 hospitantů. Na polské uni- versitě ve Lvově bylo všech posluchačů 3097. na polské universitě v Krakově 2623; nn německých universitách bylo zapsáno ve Vídni
Lvov Krakov Vídeň posluchač filosofický fakulta Na český univerzita
13 article
7360, v Inšpruku 1026, v Štyr. Hrade 1756, v Praze 1407 a v Čornovc ích 764 posluchačů.
Inšpruk Praha
14 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 10. října. Kyjevská polytechnika, Na všech středních i vysokých školách v Rusku je vládou podle místných poměrů sta- noven jak úhrnný počet posluchačů, který sm býti přijat, tak procento posluchačů židovských. Prvé omezení má za účel chrániti intelligenci. jež je v Rusku stavem privilegovaným, od zpro- letarisování, a účelem druhého omezení jes chrániti převahu intelligence ruské od početné konkurence intelligence židovské. Počet židov- ských studujíeích, stanovený pro různé školy v různých městech, je rozličný. Pohybuje se od tři do patnácti procent. Začátkem letošního školního roku vláda do- volila, aby přijato bylo větší procento Židů, avšak opomenula zvýšiti úhrnný počet všech studujících, kteři přijati býti smějí, anebo do- cela toto omezení zrušiti. Následky se dostavují. V Moskvě na uni versitu zapsáno o tolik Rusů a křesťanů méně, o kolik přijato více Židů. Ještě horší nepoměr ukázal se na polytechnice kyjevské, kde přijato Židů přes 50 pct., tak že Židé najednou do- stali na této škole většinu. Skutečnost tato pobouřila čásť ruské veřej- nosti. Listy vytýkaly rektorovi, že jednal v do- hodě s židovskými esy kyjevskými a smluvi s nimi komplot, aby ruští a křesťanští poslu- chači polytechniky byli od židovských zatlačení do menšiny. Následkem těchto útoků (či snad odhalení) rektor a děkan kyjevské polytechniky vzdali se svých hodností. Tolik na vysvětlenou k telegrafleké zpráve o této resignaci.
Žid Rus Praha Rusko Moskva
15 article
Bosna a Hercegovina za okupace. »Musavat« píše, že se v okupovaných zemích náramně rozmnožily požáry, zachvacu- jící majetky mohamedánských statkářů. Lis beze všeho tvrdí, že požáry zakládají zločinné ruce. Počet požárů daleko již převýšil pade- sátku. »Musavate cituje článek turecko-rakouské dohody z r. 1879, jenž zní: »Každý nápad na mohamedány, na jejich majetky i víru bude nejpřísněji trestán, a dodává, že po paličíeh nikdo ani nepátrá, tím méně je trestá. List nepřímo obviňuje katolíky, že tyto požáry zakládaj protože je jim trnem v oku národní organisace mohamedánů a pravoslavných, jež nedávno do- konána. A ukazuje i na vládu, že potměšilou agitací mezi selským lidem, jí přístupným, šíří názor, jakoby již samo vlastnictví mohamedánů bylo »zulumem« (útiskem). Těžká jest výtk mohamedánského orgánu, že vláda dovede o ruky paličů zaštítiti berní úřady a žandarmské kasárny, jež jsou lidu mnohem nenáviděnější, než majetky agů a begů, a když majetky těchto statkářů ani prstem nechrání, že je zůmyslně vydává v šanc paličům.
Lisa Bosna Hercegovina
16 article Pro vlast!
Pro vlast! Odporná propaganda antipatriotického zu- řivce Hervéa vzbudila ve Francii jednomyslný odpor a všechny strany republikánské, až n jistou socišlistickou čásť krajní levice, odsoudlly theorie anarchistického nepřítele vlasti. »Le Temps« vyjadřuje tolo smýšlení fran- couzské demokracie článkem »Pro vlasť a pr republiku«, v němž pravi: »Ze všech stra skupiny i jednotlivci ozvali se rázně proti vy zývavému vystoupení pp. Hervěa a Jaurésa proti Francii a republice. Neděle dne 29. záři byla význačnou řadou takových povzbuzujíeíeh manifestací. Byl to především president re- publiky, jenž nevmísiv se v hádku stran, dalv formě zdrželivé výtečné rady občanům, kteří ho poslouchali. Pan Falliéres projevil radost nad re- publikánskou věrností občanů depart. Lot-et-Ga- ronne, blahopřál jim, že chápou, že harmonie zájmů je právě tak nevyhnutelná jako harmonie tříd pořádku státu a blabu národa.« Vyslovi se proti stranám, jež seslabují národ, podněcu- jíce zápas zájmů a tříd. V téže chvíli, kdy president republiky pro- nesl svou vlasteneckou řeč, vyjádřil podobné myšlenky ministr vyučování Briand (Viz předvče rejší naši zprávu: »Briand proti Herveismu«.
Falliéres Lot Briand Herveismus Francie pr republika Le Temps
17 article
Pozn. red.) ve svém volebním okresu Saint Chamondu. »Jsme,« pravil Briand, »republikáni a demo krati. Jsme a ostaneme vlastenci. Je žalostně že je vůbec nutno učiniti podobné prohlášení.« Briand učinil své vlastenecké vyznání vůči svým socialistickým voličům, shromážděným na krajském kongresu a dovedl je získati shromáždění přijalo resoluci, v níž byly za- vrženy »hnusné theorie těch, kteří dříve volali »pryč s republikou!« a nyní volají »pryč s vlasti l«. Le »Temps« vidí v nedělních vlasteneckýeh projevech, mezi něž patří též resoluce sjezdu radikálů-socialistů z depart. Haute-Garonne, na- mířená ostře proti Hervěovi, dobré znamenía končl: »Od jednoho konce Francie k druhému zaznívá všeobecné »Sursum corda«. Debaty kongresu v Naney, rouhavé řeč Hervéovy, prudké výpady Jaurésovy v jeho řečí pronesené v sále Tivoli-Vauxhall, pobouřily svě domí všech občanů, milujících svou vlast. Jsme přítomni mobilisaci pro republiku a pro vlast. Celý národ francouzský se pozvedne a zakřikné herveisty: »ani krok dál!«
Briand Hervéův Jaurésův Saint Chamond HautGaronne Naney Tivoli Vauxhall Sursum
18 article
aeo Vláda francouzská proti německým papírům. K pařížskému dopisovateli »Berl. Tagblattue vyjádřil se zástupce vlády francouzské, ač ne jmenovaný, přece prý s vahou autentičnosti »Vláda, ač zná přání politických a finančníel kruhů německých pro připuštění německých papírů na bursu pařížskou, nemůže s ujmouti iniciativy v této věci, ne- boť každá vláda i země musí s přáti, zůstane-li kapitál ve vlastn zemi a když prosplvá podnětům vlastním. Že vláda neb země nemohou s nadšením přijímati stěhování kapitálu doci ziny, jest jasno s Německý sněm řišský. Sněm tento zaháji dle berlínských zprá 22. listopadu opět svá sezení. Bebel do Ameriky. Jaurěsova »Humanité« sděluje, že Bebe bude pořádati příštím jarem v severní Americe řadu přednášek. Arcibiskupství poznaňské. Nynějším kandidátem vlády pruské pro stolec tento jest Pater Nazarius, dotud ve fran- tiškánském klášteře v Cáchách »působící«. Po zornost vlády obrátila se k němu proto prý, že jest spisovatelem polsko-německé zpovědní knihy
Berl Bebel Amerika severní Amerika Cáchy
19 article Schůze lidu v Pečkách.
Schůze lidu v Pečkách. Polilický občanský klub pro Pečky a okolí svola na neděli 6. t. m. do Peček velkou manifeslační schů- zi ve prospěch všeobecného práva volebního do sně- mu království českého. Na schůzi té podal zárovei říšský poslanec prof. J. Vlad. Hráský zprávu o p savadní činnosti říšské rady Schůzi za hojné účasti občanstva všech politi ckých stran zahájil uvitáním řečníků o 3. hod. odpo lední předseda klubu p. Jos. Kozák. Poslanec J. Vlosd. Hráský, podá vaje zprávu říšské radě, připomenul úvodem, že různými a čet- nými fornálnostmi při ustavení nové říšské rady byla skuločná práce zdržena; byly však podány mnohé důležité návrhy, zvláště poslanci národní stra- ny svobodomyslé. Řečník pojednal pak o poměrec mezi českými stranami; zmínil se o smutných pomě roch v Českém svazu, který není společným klubem poslanců českých, jaký mělo na zřeteli voličstvo nýbrž pouhým svazem a to ještě jen dočasným. ŘŘReč- nikovi milejší byl by spoločný klub, byť i se silnou oposicí, než tento svaz.
profesor J Vlad J Vlosd Hráská Pečky Český svaz Polilický občanský klub pro Pečky národní stra
20 article
Poslanec inž. Hráský promluvil potom o důle- žitých předohách, o starobním a invali dním pojišťo- vání, o druhé české universitě, o předloze na sni žení daně cukerní a poukázal důrazně na potřebu boje proti stálému zdražování potravin a proti kar telům, jež nesvědomitě zvyšují ceny surovin; zvlá ště se rozhovořil o kartelu železářském a uhelném Poukázal k tomu, že vláda jako majitelka dolů sama by předcházeti měla dobrým příkladem při snížení cen; místo toho však pronajímá všechny dolya dává kažlému volnost pro nesmírné zvyšování cen Dále poukázal na cukerní daň v Rakousku, uváděje že pouze v našem státě převyšuje daň cukerní cenu výrobní a že jen u nás je vůči ostatním státům nej- nižší konsum, naproti tomu však nejvyšší daň spo třební Mluvě o nynější pasivní resistenci železničních zřízenců, vyslovil své upřímné sympatie jejich zá pasu, jako zápasu zcela oprávněnému Na konec své poutavé řeči vyslovil se prof. Hrá ský pro všeobecné právo volební do sněmu a pro hlásil, že chce pro ně dle sil svých pracovati.
Ing Hráská Rakousko
21 article
Po něm ujal se slova za stranu národně-sociáln p. Slavíček. Vítá, jak potěšitelný zjev, že p. posl. Hráský rád příchází mezi své voliče, což mělo by býti příkladem pro poslance oslatní, zejména ty kteří po celé období trvání parlamentního nedostavi se mezi voličstvo, ba i do říšské rady jen zřídk dojíždí. Potom široce uvádí důvody, jež vedou stran národně-sociální do boje pro všeobecné volební prá vo do sněmu, a co od něho si slibují. Končí pak vý klad svůj výzvou na stranu svobodomyslnou, aby se postarala o zdemokratisování práva volebního do sněmu, když strana národně-sociální všude v užších volbách do řišské rady položila své hlasy pro stranu svobodomyslnou Když byl ještě p. O. Hrázský jměnem Občan ského klubu poděkoval oběma řečníkům a vyzva přítomné k účinnější práci politické, navrhl jako výslodek jednání resoluci, jež byla jednomyslně při jata.
Hráská Hrázský
22 article
Přijaá resoluce zní: Občanstvo, shromážděné na manifeslační schů zi Politického občanského klubu v Počkách dne 6. Híjna 1907 prohlašuje se rozhodně pro všeobecn volební právo do sněmu království českého, jak se stanoviska lidské rovnosti a důstojnosti, tak i se slanoviska národního a žádá svého zemského po- slance prol. Fiedlera, jakož i všechny ostatní parla- mentní zástupce českého lidu, by se co nejrozhodněj a nejupřímněji o to zasadili, by všeobecné volební právo do sněmu slaroslavného království českého c nejdříve bylo uskutečněno Shromážděné občanstvo přeje si vřele, By všech- ny naše politické strany našly se tu opělně při spo- lečně práci Vyslechnuvše pak zprávu svého poslance na radě řišské pana prof. J. VI. Hráského, děkujeme mu za ochotu, s jakouž vstupuje ve styk se svým voliči a přejeme si upřímně souhlasně s resolue poděbrdskou, by nejen on, ale i všichni pokrokov zástupci českého lidu na radě říšské pracovali o nej tužší shodě na vídeňské půdě vždy nám nepřátelské a vůči vládě stavěli se vždy do rozhodně oposice tam, kde hověti chce Němcům v jich nespravedlivýc a hrabivých choutkách na (kor práv a cti českého národa.
Fiedler profesor Hráský Němec
23 article
Rovněž přejeme si olevfeně, By politika všech českých poslanců pohybovala se vždy v mezích roz hodného boje za upíraná práva a vedona byla povždy tak, by nepodlamovala nejcennější zbraň v bojích každého národa, důvěru v sama sebe Žádáme brzké uskutečnění zemské živnostenské rady Protestujeme proti nespravedlivému jmenován úřadnictva! Žádáme vládu a poslance naše, by postavili se proli slálému zdražování životních potřeb. Prolestujeme a důrazně voláme vládu k zodpo vědnosti pro události, jež zabanbují všechen cit pr právo a jež každodenně snášeti musí české menšiny v poněmčeném území. Zejména odkazujeme na bo o českou školu v Ervěnicích, jemuž pro hrubost a ná- silí Němců není snad rovna v dějinách vzdělanost lidslva! Poslance naše pak voláme k obraně bezbran- ných a k bedlivému sledování událostí na severu to hoto království, by nepadla na národ náš příhan že snese klidně i nejhroznější útisky a bezpráví Žádáme vůbec poslance důtklivě, by po příklad poslanců německých byli s menšinami našimiv V drobném paouvjit ranní čtslo o sobě zn S odeoledni . . . . . . . za 2h Ve flislkách na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4a Inserál plati se hotově apře Předplacení a inserty přijímá »dmníni- strace v Marianské ulici č . 3 Tam nachárají se těž redake Ulskárna a expedice „Niirodnich Llstů“ Rukopiny se novraceji.
Němec Ervěnice Niirodnich Llstus
24 article
stálém osobním styku a časlěji k jich povzbuzenl mezi ně zavítali a informace o důležitém boji men- šinovém na místě hlodali Konečně projevuje dnešní schůze nejživější sym- patie železničním zřízencům v nynějším jich zápas o zlepšení existence a žádá poslance o nejúčinnější jich podperu v boji tom Otázka pitné a užitkové vody pro Prahu a předměstí. Správní rada společné vodárny pro Prahu a před- městí konala včera odpoledne rchůzi, již se za před- sednictví pana Čeňka Gregora zúčastnili pp. Hubáček, Červený. Prokopec, dr. Jahn, Žák, Bureš, dr. Koldin- ský, inženýr prof. Vejdělek, Schiller, dr. Scharf, sta- vební rada Vlček, dále referent magistrátní rada dr. Jirgl a stavební rada Frigl. Dvě důležité předlohy byly na jednacím pořadu a sice rozpočet společné vodárny na rok 19 a elaboráty různých variantů na opatřování vody. Jednání pro obsáhlost materiálu bylo odročeno. Př generální debatě o rozpočtu dotkl se starosta města Smíchova pan dr. Koldinský olázky připojení Smí- chova ke Praze. Uvedl, že dřívější podmínky připojení jsou zanechány a že nálada ke připojení je na Smí- chově dokonalá, takže by se připojení mohlo státi bezpodmínečně. V případě připojení dala by se olázka opatření vody pro Prahu a předměstí ovšem snadněji rozl štit. Zmíníme se především o rozpočtu na r. 1908, který má následující položky: Dozorčí a správní rada 1000 K, na kancelář v Praze 43.437 K, na kancelát stavební v území prací 58.000 K, stavba vodárny s vodovody 5,208.545 K. Se stavbou vodárny započne se asi 15. března 1908. Celková potřeba na r. 1909 rozpočtena je obnosem 5.350.000 K a k její uhražení mají přispěti: obec pražská 58.4 proc. = 3, 124.. 400 K. kariínská 4 proc. = 214.000 K, smíchovská 8 8 proe.
Gregor Hubáček Červená Prokopec doktor Jahn Bureš Koldin profesor Vejdělek Schiller Scharf Jirgl Koldinská Praha Smíchov Frigl
25 article
=470.800 K, Král. Vinohrady 21.7 proc. == 1, 160.950 k a žižkovská 7.1 proc. == 379.850 K Zajímavé jsou rozpočty, vypracované na různé varianty opatřování vody. 1. Dle stavu nynějšího obnáší roční reži Prahy a spojených obcí na opatřování vody 1.368. 535k a průměrná výrobní cena 1 m3 vody je 6.84 hajéřů. 2. Kdyby se zavedla od Káraného pouze pit ná voda, byl by celkový náklad 9,288.686 K, roční režie 691.828 K a průměrná cena 1 m' vody pli 10 000 m3 20 hal., při 20.000 m' 10.7 hal. 3. Varianta dle návrhu p. řed. Kukly (pitná voda od Káraného, nynější vodárny rekonsiruovati, bez filtrace): celkový náklad 11,024.475 K, roční režie 2,049.880 K, průměrná výrobní cena 1 me 10 22 hal. 4. Varianta: pro domácí potřebu voda od Kára ného, pro průmysl a potřebu veřejn u voda nefiltro- vaná: celkový náklad 19,743 839 K, roční režie 2,752.230 K, cena 1 m2 11.6 hal. 5. Varianta též ale s tím rozdílem, že by se pro průmysl a veřejnou potřebu dodávala voda illtro- vaná: celkový náklad 24.302.527 K, roční režie 3,183.618 K, cena 1 m9 13.42 hal. 6. Varianta: pitná voda od Káraného do sto- jánků, ostatní voda fiitrovaná s použitím vodáren. Celkový náklad 19,628.567 K, roční režie 2,803.574 K, cena výrobní za 1 m3 11.77 hal. 7. Daíší varianta: pilná voda od Káraného do stojánků, ostatní voda fiitrovaná bez použití nyněi- ších vodáren: celkový náklad 25,358.202 K, roční režie 3,046. 422 K. cena za 1 m2 12.7 hal. 8. Konečně varianta posledni: jednotná voda od Káraného: celkový náklad 24,748.500 korun toční režie 2,785.732 K, cena výrobaí za 1 m 11.7 hal. Projekt prof. J. Kouly na průkop pláně letenské.
Král Kukla profesor J Koula Praha I 10 22 m 3 20 hala m 2 hala . 6
26 article
(Přednáška ve Staroměstském klubu občanském.) Staroměstský občanský klub svolal na včerejší večer do Sochůrkovy restaurace v Kopmance schůzi, do níž pozval si prof. české techniky J. Koulv, aby jeho členům přednesl a názornými plány i svě- telnými obrazy doprovodil svůj velkolepý projek průkopu stráně letenské, klerý má býti přirozeným pokračováním a rozřešením nové znamenité komu- nikace, která Mikulášskou třídou a novým mostem (asanačním, dosud nepojmenovaným) spojuje Staré město s pravým břebem vltavským. Sál Sochůrkov restaurace byl přeplněn účastníky z kruhů občanstva staroměstského i josefovského. Dostavil se a velmi sympaticky byl uvítán také purkmistr král. hlav. města Prahy dr. Groš. Z členů městské rady obecního zastupitelstva přitomni byli pp. dr. P od- lipný, Lada, dr. Pik, Náhlovský, Kaše. Dále cís. rada Ryšánek, dr. Mazánek, dr- O. Souček, dr. Janatka a mn. jiní. Schůzi zabájil předseda Staroměstského občan- ského klubu p městský rada dr. Podlipný. S po- litováním zmínil se o vylidňování Starého města pražského, odříznutého od ostatního svěla, jež nutně potřebovalo spojení pravého břehu vltavského s břehem levým. Asanační most, dosud beze jména, bud v krátké době již významným pojítkem jeho s pra- vým břehem vltavským, ale dllo to není ještě do- konáno, Jeho vyvrcholením musí býti úprava další — prokopání stráně letenské. Nový most znamená bránu nejen pro Staré město, nýbrž pro celou Velkou Prahu. Vyslovuje vřelé díky prof. Kou- lovi za jeho laskavou účast a velkolepý projekt slibuje nejúčinnější podporu všech svých přátel i všeho občanstva staroměstského.
Sochůrkův J Koulv doktor Groš pik Náhlovský Kaše Ryšánek Mazánek O Souček Janatka Podlipná Kou nový most Praha staroměstský klub staroměstský občanský klub
27 article
Prof. Koula vyslovuje povděk, že již před de- seli lety nalezl ve Staroměstském občanském klubu tolik porozumění a pochopení pro svůj prajekt. Tím raději přišel dnes do jeho středu. K Malé straněa Hradčanům nejde již hlavní proud frekvence, jako za dob dřívějších. Nově poměry vzbudily potřebu hledati nové komunikační cesty. Rýsuje pak stručně osudy a různé peripetie svého původního plánu. Projekt průkopu zadán byl již v r. 1897 — tehdy zdál se být příliš ideálním. Pravilo se, že je to něco pro příští století. Zdálo se lehdy, že Praha má jině, nalehavější a důležitějši úkoly. Nikdo tehdy neluše že projekt brzy ožije a uznán bude všeobecně tak žádoucím, ba naléhavým. Projakt asanační třídy a mostu v jejím pokračo- vání byla vlastně nedomyšlená věc, charskteri- stická pro poměry, jak se dříve na pražské radnici v těchto věcech pracovalo. Kritisuje břitce nesysle- matické a ledabylé provádění regulace v předešlých desetiletích, kde osobní zájmy namnoze doslávaly převahu na úkor celku a velikých úkolů města. Most asanační rychle pokračuje, snad v dubnu či kvělnu příštího roku bude moci být odevzdán k užívání,a prolo řešení další komunikace stalo se nyní nej- akutnějším.
Koula Hradčany Praha Most
28 article
Skizzuje pak způsobem co nejnázornějším obě alternativy, o něž se rnyní jedná — projekt sta- vebního úřadu pražského (slav. rady Václa v k a) a svůj — vysvětiuje prol. Koula co nejobjektiv něji výhody esthetické i hospodářské svého projektu — při stejné poměrně ceně obou (přibližně 2,700.000 at 2,800.000 K). Stav. rada Váelavek navrhuje spo- jení asanační čivrti s plání lelenskou tunelem, jehož ústí na břehu vltavském by ovšem bylo třeba nějak vhodně vyřešiti. Prot. Koula naproti tomu řeší problém mnohem smělejším způsobem: navrbuje úplné prokopání Letné a průkop dekoruje monumen- tální branou na způsob jakési vítězné brány. Vr- kládá pak podrobným způsobem i otázku vhodného spojení na všecky strany, ke Hradčanům i všem ob-
Koula Prot Letná Hradčany rada Václ