2
masthead
V Praze, v pátek II. října 1907
Praha
4
article
Ea ranní a odpol. Hst
pledp lácí se
v Praze v admzinistrael
. . . . 6R —k
s dvoji donášken
na nalsín
dttta . . . . 7 K 50h
ve sliavh: 2 K 30
na mác4e-
Pošton:
na msenie
čtvrt leia . . . . 9 K 60
s drojí zisilkou
.:.ke
na mění
ct ak
Praha
5
article
Němci na sněmu a po něm.
Uplynulé sněmovní zasedání minulo se
tedy se svým velkým povoláním provésti
zemskou volební opravu a konec, který za-
sedání a období ještě čeká — kdož ví, bude-l
v tom ohledu jslavnější. Nikdo nevěřil do
opravdy, že tu sněm dá, co měl dáti, aniti,
kdož mu z toho v závěrečné bilanci zase-
dání dělají důrazně vážnou výtku, počínaje
pathetickou věštbou zkázy z ústředního or-
gánu českoslovanské sociálně demokratické
strany, slibujícího »běda všem !« až po
stoudný vzdech starostátnického orgánu nad
tím, že »padla pod stůl otázka spravedli-
vější úpravy zem. volebního řádu na pod
kladu lidovém.« Bylo by zpozdilé projedná
vati ještě jednou příčiny a různochodné složky
sil, kteréž břemenem v komisi a komitétu
uvázlým nehnuly; jsou vesměs zřejmy. Na
veliký čin dovršení volební svobody a vše
obecnosti také na našem sněmu jsou lhůty
stručny, síly krátky, a možno říci, že kdyby
bylo šlo straně sociálně demokratické o
uskutečnění volební opravy již v tomto ob-
dobí tak upřímně jak se tváří, byli bychom
spatřili zázraky eneržie slibované k volbám,
»jakých země česká ještě neviděla,« již
vlastně uskutečněny. Přes to vše platí io
volební reformě do sněmu království českého
zbanalisovaná slova Zolova, jest na postupu
a nikdo postup její nezastaví, toliko že kroky
její jsou ještě volnější než zasedání sněmu
tohoto království. Jako každý velký pokrok
i volební jest vlastně fysikalní zkouškou pev-
noty dosavadního volebního bezpráví zem-
ského »tahem«; bezpráví praskne jednou na
jisto, ale teprve potom budeme viděti, co to
stálo sil a budeme snad shovívavější k to-
muto dosavadnímu snémovnímu nezdaru.
Němec
Zolův
6
article
Nejstřízlivější proroci politické povětr
nosti mají za to, že hlasování sněmu samého
o volební opravě bude předcházeti jistě nej-
méně jedno hlasování lidu o tomto před-
mětu, čili, že volební opravou zabývati se
bude sněm teprve po volbách, konaných
v tomto jediném znamení.
Jenom velká a hluboká vlna vynese po-
klad ze dna a s takovým rozsáhlým pohy-
bem počítají naši Němci, soudě podle jich
jednání na sněmu i konání, zařízeného pro
dobu mimosněmovní. Že hotoví se Něme
v Čechách k velikému činu jest jisto. Jak-
mile spatřili na sněmovním stole vládní před-
lohu reformy volební, vzkřikli jedním moc-
ným hlasem: Nyní, anebo nikdy! A lomoz,
s jakým chystali se k sněmování, když už
je zmařiti s to nebyli, umělů extase jich
radikálního rozčilení a poprask jejich na
sněmu, kdykoli jen nohou stoupl na pole
s německým výstražným věníkem, to jest na
pole politiky zásad, nikdy dosud nebyl tak
dovedně ukrutánský, jako tentokráte, nehledě
ani k resonanci voličstva i veškeré německé
veřejnosti, udržované v horečném napjetí za
všech příležitostí všemi prostředky a pomů-
ckami aparátu, s nímž německé výtečně se-
hrané organisace, od volksratu až po sdru-
žení sborů autonomních, dovedou zacházet
virluosně.
Předmětem akce jest provedení šíleného
smězdění politického programu německého
v Čechách s reformou volební, nejen opětné
rozvinuti, ale i konečné provedení všech ná-
roků, spojených s neuskutečnitelným postu-
látem německým, jenž směřuje k rozdělení
země u příležitosti ohraničování volebních
okresů se všemi důsledky nové organisace
zemské autonomie.
Němec
Nout
Čechy
7
article
Ve svém »Epilogu k českému zemskému
sněmu« se směšnou nabubřelostí a bezmeznou
domýšlivostí psaném, vypočítává včerejší » Pr
Tagbl.«, co všechno kyne Němcům od nastá
vajícího šestiletí, jež prý — neklamou
všechny okolnosti — bude pro Němce roz
hodujícím. Ohromný význam mají prý tudíž
nastavající volby pro celou říši a to si mu-
sejí prý voličové uvědomiti: »volební oprava,
změna zřízení, národnostní rozdělení roz-
počtu, národnostní ohraničení, krajské roz-
dělení, ozdravění zemských financí — řada
hluboce zakrojujících záležitostí očekává svého
řešení...« Komplikace volební opravy s usku-
tečněním německého zemského politického
programu, toto veliké volební heslo dnes
Němci píší v úvod epochy, jakou skutečně
bude doba, jež nadejde formálním rozpuště-
ním sněmu. Zevrubnějším rozvedením petit
německých, zavěšených na otázku volební
reformy, zabývá se článek poslance Petersa.
Tagbl
Němec
Petersa
8
article
Všeněmce, přistupujícího na princip rozdělen
země, uveřejněný v »P. T.«, jakožto »zásadní
základy jednotného volebního programu «. Nelze
zabývati se tuto jednotlivostmi Petersova ná-
vrhu, který žádá takové upravení sněmovního
řádu, aby obstrukce, jediná zbraň německá.
byla Němcům zachována, i aby při sdělávání
nového volebního řádu a zemského zřízení
nebyla Němcům nijak vymknuta. Zajímavo
jest, že poslanec Peters, který nosí mezi ra-
meny patrně velmi geniální hlavu, navrhuje.
aby se Němci samovolně podrobili principu
většiny za německou kurii, kteroua
prý takto obdrží bez velikých koncesí se
své strany a rovněž vzdává se »práva vetae
jež by mu ovšem nejhojnější měrou nahra
dila neobmezená možnost obstrukce. Tu před-
stavuje si v nastávajícím sněmu vůbec jako
vyvinutou instituci, neboť mezi funkcemi jed
notného sdružení německých poslanců uvádí
i »zjištění podmínek, za jakých v každém
jednotlivém případě má býti zemskému sněmu
s německé strany možnost práce přiznána. .. Il.
Petersův
Němec
Peters
9
article
Leč to jsou taxativní jednotlivosti postu-
látů Petersových, jichž uskutečnění jest na-
prosto nemyslitelno, a jež mají pro nás cenu
jenom jako doklad německého přesvědčení.
že přišla skutečně, anebo s nepatrným zpo
zděním nadchází najisto hodina — »usku
tečnění hluboké touhy německého lidu v Če-
chách po konečné národní samostatnosti«,
jak se po svém zvyku vzletně vyjadřuje
»Pr. Tagblatt« o trhanských choutkách Němců
v Čechách.
K svaté válce německé za tisíciletou říši
blaha v »uzavřeném území«, hlásané se zá-
vratným nadšením fanatických dervišů, všechny
německé sekty sdružily se v jednu jedinou
mehalu, jejíž jméno »stálý pracovní výbor«.
Komisi pro volební opravu nebylo možno
prohlásiti za stálou, ale německé strany sně-
movní zřídily se permanentně a kdož by
o tom pochyboval, že funkce jejich stálého
výboru přečká i poslední slovo nejvyššího
maršálka v tomto sněmu ?!
Volební plošina jest takto sama sebou
dána, ať dopadne osud volební opravy, ve
lhůtě sněmu za dosavadního jeho složení
vyměřené, jakkoli, ať volby samotny díti se
budou v době delší či kratší a podle starého
či jakkoli zreformovaného volebního řádu.
Vedle pokrokového demokratismu ke slovu
snad ještě hlučnějšímu přijde otázka nacio-
nalismu, neboť řešiti se mají definitivně osu
dové národů v tomto království. Německé
strany v Čechách naměřují k nevídanému
rozmachu, chladný výpočet energie, chystané
v této dynamice politických sil, ukládá če-
ským stranám souznačné organisační úkoly
a útvary, dovedou porozuměti době, jejímu
nebezpečí a jeho příkazu? A dovedou v tomto
porozumění dospěti až k nezbytnému činu
samotnému?
Petersův
Němec
Čechy
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. října. (Uherský vládn
hlas o vyrovnání.) Z rozmluvy, kterou
měl dr. Wekerle s redaktorem „N. Pest. Jour-
nalu“ vyznívá přesvědčeni, že se uherské vládě
novým vyrovnáním podařilo, postoupiti bez vše-
likých otřesů opět o několik kroků blíže k ho-
spodářské samostatnosti Uher. Bzedůvodny jsou
prý tedy výtky některých časopisů a politiků, že
vláda vydala zájmy uherské Rakousku jen prote
aby se udržela u vesla. Kdyby uherská vláda
byla pohrozila kabinetní otázkou, nebyla by tím
odstranila překážky, stojící v cestě vyrovnání.
Neměla před sebou nepřítele slabého, neb t
i rakouská vláda bájila houževnatě svých poža-
davků, jsouc k tomu nucena svým poměrem k ra-
kouskému parlamentu. „Osnovy vyrovnacích zá-
konů — pokračoval dr. Wekerle — jež budou
v brzku předloženy parlamentům, přesvědčí kaž
děho, že vyrovnání jest zcela spravedlivé a z
daných obtížných okolnosti lepšího nebylo
možno dosíci. Platí to o Uhrách stejně jako
o Rakousku. Víme dobře, že dohodou ministrů
není ještě dána záruka, že také parlament naše
úmluvy schválí. Jest velice pravděpodobno, že
se vyskytne oposice, jež ledaco vytkne našim
úmluvám; ale vyrovnání je dílo smrtelníků, kteři
nejsou neomylni. I rakouští vyjednavači musejí
přiznati, že nevymohli všeho, co si přáli. Za dvě
neděle bude každý viděti, že nemáme příčiny
něco zatajovati. Parlament může promluviti své
slovo, může naši úmluvu zamítnouti, ale ne-
upře, že vzhledem k odporu druh
strany nemohli jsme více dobytia
méně obětovati. Vláda předstoupí tedy
klidně před parlament, majíe vědomí, že neza-
dala žádný uherský zájem, ani se nezpronově-
řila žádnému uherskému stanovisku.
Wekerle
Praha
Uhry
Rakousko
11
article
V Praze, 10. října. (Úmluvy želez
niční v novém vyrovnání.) „Pest. Ll.
prozrazuje onu část úmluv nového vyrovnání
jež se týká otázky železniční. Dle jeho infor
mace, za jejiž správnost ovšem neručíme, ra-
kouská vláda svoluje, aby se na těšínské tra
košicko-bohumínské dráhy položily druhé kole,e
a nádraží bohumínské se rozšířilo, jak bude vy-
žadovati rostoucí doprava. Rozšíření to bude ra-
kouskou železniční správu státi asi 4 miliom
korun; na druhou kolej košické dráhy dá se
další státní záruka. Za to navzájem uherská
vláda se zaváže, že provede železniční spojen
dalmatských drah s chorvatskými a tedy i s ra-
kouskými tím, že vystaví ogulinskou dráhu
nejdéle do r. 1911. V otázce železniční ch
tarifů rakouská vláda odepřela jakékoli ome-
zování, takže oba státy budou míti v té věci
úplnou volnost. Ale Uhrám zabezpečují se
ústupky, potřebné pro spojení se západní Evro-
pou. Oba státy uznávají navzájem stejná práva
v otázce tarifové, přesně vytčená v obchodní
smlouvě s Německem. Uherská transportní dař
za plavbu po Dunaji odpadá. Jest to náhrada
za osvobození od daně uherské renty, nacháze-
jící se v Rakousku.
Z Vídně, 9. října. (Návštěva rakou-
ských universit v letním semestru.
Praha
Uhry
Německo
Dunaj
Rakousko
Vídeň
12
article
Dle úřadního výkazu ministerstva osvěty byl
v minulém letním semestru na všech rakou-
ských universitách 21.504 posluchači, z nichž
bylo 1344 bohoslovců, 9535 právníků, 3100
mediků a 7525 posluchačů filosofických fakult
Na české universitě pražské bylo všech
posluchačů 3417 a sice na fakultě bohoslovecké
100 řádných, 7 mimořádných; na fakultě práv-
nické 1352 řádní, 242 mimořádní, 18 hospitan
tek; na lékařské fakultě 356 řádných, 9 mime-
řádných posluchačů a 8 řádných posluchaček
na fakultě filosofické 985 řádných, 246 mim -
řádných posluchačů, 26 řádných, 84 mimořádné
posluchačky a 38 hospitantů. Na polské uni-
versitě ve Lvově bylo všech posluchačů 3097.
na polské universitě v Krakově 2623; nn
německých universitách bylo zapsáno ve Vídni
Lvov
Krakov
Vídeň
posluchač filosofický fakulta Na český univerzita
13
article
7360, v Inšpruku 1026, v Štyr. Hrade
1756, v Praze 1407 a v Čornovc ích
764 posluchačů.
Inšpruk
Praha
14
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 10. října.
Kyjevská polytechnika,
Na všech středních i vysokých školách
v Rusku je vládou podle místných poměrů sta-
noven jak úhrnný počet posluchačů, který sm
býti přijat, tak procento posluchačů židovských.
Prvé omezení má za účel chrániti intelligenci.
jež je v Rusku stavem privilegovaným, od zpro-
letarisování, a účelem druhého omezení jes
chrániti převahu intelligence ruské od početné
konkurence intelligence židovské. Počet židov-
ských studujíeích, stanovený pro různé školy
v různých městech, je rozličný. Pohybuje se
od tři do patnácti procent.
Začátkem letošního školního roku vláda do-
volila, aby přijato bylo větší procento Židů,
avšak opomenula zvýšiti úhrnný počet všech
studujících, kteři přijati býti smějí, anebo do-
cela toto omezení zrušiti.
Následky se dostavují. V Moskvě na uni
versitu zapsáno o tolik Rusů a křesťanů méně,
o kolik přijato více Židů. Ještě horší nepoměr
ukázal se na polytechnice kyjevské, kde přijato
Židů přes 50 pct., tak že Židé najednou do-
stali na této škole většinu.
Skutečnost tato pobouřila čásť ruské veřej-
nosti. Listy vytýkaly rektorovi, že jednal v do-
hodě s židovskými esy kyjevskými a smluvi
s nimi komplot, aby ruští a křesťanští poslu-
chači polytechniky byli od židovských zatlačení
do menšiny. Následkem těchto útoků (či snad
odhalení) rektor a děkan kyjevské polytechniky
vzdali se svých hodností.
Tolik na vysvětlenou k telegrafleké zpráve
o této resignaci.
Žid
Rus
Praha
Rusko
Moskva
15
article
Bosna a Hercegovina za okupace.
»Musavat« píše, že se v okupovaných
zemích náramně rozmnožily požáry, zachvacu-
jící majetky mohamedánských statkářů. Lis
beze všeho tvrdí, že požáry zakládají zločinné
ruce. Počet požárů daleko již převýšil pade-
sátku. »Musavate cituje článek turecko-rakouské
dohody z r. 1879, jenž zní: »Každý nápad na
mohamedány, na jejich majetky i víru bude
nejpřísněji trestán, a dodává, že po paličíeh
nikdo ani nepátrá, tím méně je trestá. List nepřímo
obviňuje katolíky, že tyto požáry zakládaj
protože je jim trnem v oku národní organisace
mohamedánů a pravoslavných, jež nedávno do-
konána. A ukazuje i na vládu, že potměšilou
agitací mezi selským lidem, jí přístupným, šíří
názor, jakoby již samo vlastnictví mohamedánů
bylo »zulumem« (útiskem). Těžká jest výtk
mohamedánského orgánu, že vláda dovede o
ruky paličů zaštítiti berní úřady a žandarmské
kasárny, jež jsou lidu mnohem nenáviděnější,
než majetky agů a begů, a když majetky těchto
statkářů ani prstem nechrání, že je zůmyslně
vydává v šanc paličům.
Lisa
Bosna
Hercegovina
16
article
Pro vlast!
Pro vlast!
Odporná propaganda antipatriotického zu-
řivce Hervéa vzbudila ve Francii jednomyslný
odpor a všechny strany republikánské, až n
jistou socišlistickou čásť krajní levice, odsoudlly
theorie anarchistického nepřítele vlasti.
»Le Temps« vyjadřuje tolo smýšlení fran-
couzské demokracie článkem »Pro vlasť a pr
republiku«, v němž pravi: »Ze všech stra
skupiny i jednotlivci ozvali se rázně proti vy
zývavému vystoupení pp. Hervěa a Jaurésa
proti Francii a republice. Neděle dne 29. záři
byla význačnou řadou takových povzbuzujíeíeh
manifestací. Byl to především president re-
publiky, jenž nevmísiv se v hádku stran, dalv
formě zdrželivé výtečné rady občanům, kteří ho
poslouchali.
Pan Falliéres projevil radost nad re-
publikánskou věrností občanů depart. Lot-et-Ga-
ronne, blahopřál jim, že chápou, že harmonie
zájmů je právě tak nevyhnutelná jako harmonie
tříd pořádku státu a blabu národa.« Vyslovi
se proti stranám, jež seslabují národ, podněcu-
jíce zápas zájmů a tříd.
V téže chvíli, kdy president republiky pro-
nesl svou vlasteneckou řeč, vyjádřil podobné
myšlenky ministr vyučování Briand (Viz předvče
rejší naši zprávu: »Briand proti Herveismu«.
Falliéres
Lot
Briand
Herveismus
Francie
pr republika
Le Temps
17
article
Pozn. red.) ve svém volebním okresu Saint
Chamondu.
»Jsme,« pravil Briand, »republikáni a demo
krati. Jsme a ostaneme vlastenci. Je žalostně
že je vůbec nutno učiniti podobné prohlášení.«
Briand učinil své vlastenecké vyznání
vůči svým socialistickým voličům, shromážděným
na krajském kongresu a dovedl je získati
shromáždění přijalo resoluci, v níž byly za-
vrženy »hnusné theorie těch, kteří dříve volali
»pryč s republikou!« a nyní volají »pryč
s vlasti l«.
Le »Temps« vidí v nedělních vlasteneckýeh
projevech, mezi něž patří též resoluce sjezdu
radikálů-socialistů z depart. Haute-Garonne, na-
mířená ostře proti Hervěovi, dobré znamenía
končl: »Od jednoho konce Francie k druhému
zaznívá všeobecné »Sursum corda«.
Debaty kongresu v Naney, rouhavé řeč
Hervéovy, prudké výpady Jaurésovy v jeho řečí
pronesené v sále Tivoli-Vauxhall, pobouřily svě
domí všech občanů, milujících svou vlast. Jsme
přítomni mobilisaci pro republiku a pro vlast.
Celý národ francouzský se pozvedne a zakřikné
herveisty: »ani krok dál!«
Briand
Hervéův
Jaurésův
Saint Chamond
HautGaronne
Naney
Tivoli
Vauxhall
Sursum
18
article
aeo
Vláda francouzská proti německým papírům.
K pařížskému dopisovateli »Berl. Tagblattue
vyjádřil se zástupce vlády francouzské, ač ne
jmenovaný, přece prý s vahou autentičnosti
»Vláda, ač zná přání politických a finančníel
kruhů německých pro připuštění německých
papírů na bursu pařížskou, nemůže s
ujmouti iniciativy v této věci, ne-
boť každá vláda i země musí s
přáti, zůstane-li kapitál ve vlastn
zemi a když prosplvá podnětům
vlastním. Že vláda neb země nemohou
s nadšením přijímati stěhování kapitálu doci
ziny, jest jasno s
Německý sněm řišský.
Sněm tento zaháji dle berlínských zprá
22. listopadu opět svá sezení.
Bebel do Ameriky.
Jaurěsova »Humanité« sděluje, že Bebe
bude pořádati příštím jarem v severní Americe
řadu přednášek.
Arcibiskupství poznaňské.
Nynějším kandidátem vlády pruské pro
stolec tento jest Pater Nazarius, dotud ve fran-
tiškánském klášteře v Cáchách »působící«. Po
zornost vlády obrátila se k němu proto prý, že
jest spisovatelem polsko-německé zpovědní knihy
Berl
Bebel
Amerika
severní Amerika
Cáchy
19
article
Schůze lidu v Pečkách.
Schůze lidu v Pečkách.
Polilický občanský klub pro Pečky a okolí svola
na neděli 6. t. m. do Peček velkou manifeslační schů-
zi ve prospěch všeobecného práva volebního do sně-
mu království českého. Na schůzi té podal zárovei
říšský poslanec prof. J. Vlad. Hráský zprávu o p
savadní činnosti říšské rady
Schůzi za hojné účasti občanstva všech politi
ckých stran zahájil uvitáním řečníků o 3. hod. odpo
lední předseda klubu p. Jos. Kozák.
Poslanec J. Vlosd. Hráský, podá vaje zprávu
říšské radě, připomenul úvodem, že různými a čet-
nými fornálnostmi při ustavení nové říšské rady
byla skuločná práce zdržena; byly však podány
mnohé důležité návrhy, zvláště poslanci národní stra-
ny svobodomyslé. Řečník pojednal pak o poměrec
mezi českými stranami; zmínil se o smutných pomě
roch v Českém svazu, který není společným klubem
poslanců českých, jaký mělo na zřeteli voličstvo
nýbrž pouhým svazem a to ještě jen dočasným. ŘŘReč-
nikovi milejší byl by spoločný klub, byť i se silnou
oposicí, než tento svaz.
profesor
J Vlad
J Vlosd
Hráská
Pečky
Český svaz
Polilický občanský klub pro Pečky
národní stra
20
article
Poslanec inž. Hráský promluvil potom o důle-
žitých předohách, o starobním a invali dním pojišťo-
vání, o druhé české universitě, o předloze na sni
žení daně cukerní a poukázal důrazně na potřebu
boje proti stálému zdražování potravin a proti kar
telům, jež nesvědomitě zvyšují ceny surovin; zvlá
ště se rozhovořil o kartelu železářském a uhelném
Poukázal k tomu, že vláda jako majitelka dolů sama
by předcházeti měla dobrým příkladem při snížení
cen; místo toho však pronajímá všechny dolya
dává kažlému volnost pro nesmírné zvyšování cen
Dále poukázal na cukerní daň v Rakousku, uváděje
že pouze v našem státě převyšuje daň cukerní cenu
výrobní a že jen u nás je vůči ostatním státům nej-
nižší konsum, naproti tomu však nejvyšší daň spo
třební
Mluvě o nynější pasivní resistenci železničních
zřízenců, vyslovil své upřímné sympatie jejich zá
pasu, jako zápasu zcela oprávněnému
Na konec své poutavé řeči vyslovil se prof. Hrá
ský pro všeobecné právo volební do sněmu a pro
hlásil, že chce pro ně dle sil svých pracovati.
Ing
Hráská
Rakousko
21
article
Po něm ujal se slova za stranu národně-sociáln
p. Slavíček. Vítá, jak potěšitelný zjev, že p. posl.
Hráský rád příchází mezi své voliče, což mělo by
býti příkladem pro poslance oslatní, zejména ty
kteří po celé období trvání parlamentního nedostavi
se mezi voličstvo, ba i do říšské rady jen zřídk
dojíždí. Potom široce uvádí důvody, jež vedou stran
národně-sociální do boje pro všeobecné volební prá
vo do sněmu, a co od něho si slibují. Končí pak vý
klad svůj výzvou na stranu svobodomyslnou, aby
se postarala o zdemokratisování práva volebního do
sněmu, když strana národně-sociální všude v užších
volbách do řišské rady položila své hlasy pro stranu
svobodomyslnou
Když byl ještě p. O. Hrázský jměnem Občan
ského klubu poděkoval oběma řečníkům a vyzva
přítomné k účinnější práci politické, navrhl jako
výslodek jednání resoluci, jež byla jednomyslně při
jata.
Hráská
Hrázský
22
article
Přijaá resoluce zní:
Občanstvo, shromážděné na manifeslační schů
zi Politického občanského klubu v Počkách dne
6. Híjna 1907 prohlašuje se rozhodně pro všeobecn
volební právo do sněmu království českého, jak se
stanoviska lidské rovnosti a důstojnosti, tak i se
slanoviska národního a žádá svého zemského po-
slance prol. Fiedlera, jakož i všechny ostatní parla-
mentní zástupce českého lidu, by se co nejrozhodněj
a nejupřímněji o to zasadili, by všeobecné volební
právo do sněmu slaroslavného království českého c
nejdříve bylo uskutečněno
Shromážděné občanstvo přeje si vřele, By všech-
ny naše politické strany našly se tu opělně při spo-
lečně práci
Vyslechnuvše pak zprávu svého poslance na
radě řišské pana prof. J. VI. Hráského, děkujeme
mu za ochotu, s jakouž vstupuje ve styk se svým
voliči a přejeme si upřímně souhlasně s resolue
poděbrdskou, by nejen on, ale i všichni pokrokov
zástupci českého lidu na radě říšské pracovali o nej
tužší shodě na vídeňské půdě vždy nám nepřátelské
a vůči vládě stavěli se vždy do rozhodně oposice
tam, kde hověti chce Němcům v jich nespravedlivýc
a hrabivých choutkách na (kor práv a cti českého
národa.
Fiedler
profesor
Hráský
Němec
23
article
Rovněž přejeme si olevfeně, By politika všech
českých poslanců pohybovala se vždy v mezích roz
hodného boje za upíraná práva a vedona byla povždy
tak, by nepodlamovala nejcennější zbraň v bojích
každého národa, důvěru v sama sebe
Žádáme brzké uskutečnění zemské živnostenské
rady
Protestujeme proti nespravedlivému jmenován
úřadnictva!
Žádáme vládu a poslance naše, by postavili se
proli slálému zdražování životních potřeb.
Prolestujeme a důrazně voláme vládu k zodpo
vědnosti pro události, jež zabanbují všechen cit pr
právo a jež každodenně snášeti musí české menšiny
v poněmčeném území. Zejména odkazujeme na bo
o českou školu v Ervěnicích, jemuž pro hrubost a ná-
silí Němců není snad rovna v dějinách vzdělanost
lidslva!
Poslance naše pak voláme k obraně bezbran-
ných a k bedlivému sledování událostí na severu to
hoto království, by nepadla na národ náš příhan
že snese klidně i nejhroznější útisky a bezpráví
Žádáme vůbec poslance důtklivě, by po příklad
poslanců německých byli s menšinami našimiv
V drobném paouvjit
ranní čtslo o sobě
zn S
odeoledni . . . . . . . za 2h
Ve flislkách na venkově-
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4a
Inserál
plati se hotově apře
Předplacení a inserty přijímá »dmníni-
strace v Marianské ulici č . 3
Tam nachárají se těž redake
Ulskárna a expedice „Niirodnich Llstů“
Rukopiny se novraceji.
Němec
Ervěnice
Niirodnich Llstus
24
article
stálém osobním styku a časlěji k jich povzbuzenl
mezi ně zavítali a informace o důležitém boji men-
šinovém na místě hlodali
Konečně projevuje dnešní schůze nejživější sym-
patie železničním zřízencům v nynějším jich zápas
o zlepšení existence a žádá poslance o nejúčinnější
jich podperu v boji tom
Otázka pitné a užitkové vody pro
Prahu a předměstí.
Správní rada společné vodárny pro Prahu a před-
městí konala včera odpoledne rchůzi, již se za před-
sednictví pana Čeňka Gregora zúčastnili pp. Hubáček,
Červený. Prokopec, dr. Jahn, Žák, Bureš, dr. Koldin-
ský, inženýr prof. Vejdělek, Schiller, dr. Scharf, sta-
vební rada Vlček, dále referent magistrátní rada dr.
Jirgl a stavební rada Frigl.
Dvě důležité předlohy byly na jednacím pořadu
a sice rozpočet společné vodárny na rok 19
a elaboráty různých variantů na opatřování vody.
Jednání pro obsáhlost materiálu bylo odročeno. Př
generální debatě o rozpočtu dotkl se starosta města
Smíchova pan dr. Koldinský olázky připojení Smí-
chova ke Praze. Uvedl, že dřívější podmínky připojení
jsou zanechány a že nálada ke připojení je na Smí-
chově dokonalá, takže by se připojení mohlo státi
bezpodmínečně. V případě připojení dala by se olázka
opatření vody pro Prahu a předměstí ovšem snadněji
rozl štit.
Zmíníme se především o rozpočtu na r. 1908,
který má následující položky: Dozorčí a správní rada
1000 K, na kancelář v Praze 43.437 K, na kancelát
stavební v území prací 58.000 K, stavba vodárny
s vodovody 5,208.545 K. Se stavbou vodárny započne
se asi 15. března 1908. Celková potřeba na r. 1909
rozpočtena je obnosem 5.350.000 K a k její uhražení
mají přispěti: obec pražská 58.4 proc. = 3, 124.. 400 K.
kariínská 4 proc. = 214.000 K, smíchovská 8 8 proe.
Gregor
Hubáček
Červená
Prokopec
doktor
Jahn
Bureš
Koldin
profesor
Vejdělek
Schiller
Scharf
Jirgl
Koldinská
Praha
Smíchov
Frigl
25
article
=470.800 K, Král. Vinohrady 21.7 proc. == 1, 160.950 k
a žižkovská 7.1 proc. == 379.850 K
Zajímavé jsou rozpočty, vypracované na různé
varianty opatřování vody.
1. Dle stavu nynějšího obnáší roční reži
Prahy a spojených obcí na opatřování vody 1.368. 535k
a průměrná výrobní cena 1 m3 vody je 6.84 hajéřů.
2. Kdyby se zavedla od Káraného pouze pit ná
voda, byl by celkový náklad 9,288.686 K, roční
režie 691.828 K a průměrná cena 1 m' vody pli
10 000 m3 20 hal., při 20.000 m' 10.7 hal.
3. Varianta dle návrhu p. řed. Kukly (pitná
voda od Káraného, nynější vodárny rekonsiruovati,
bez filtrace): celkový náklad 11,024.475 K, roční
režie 2,049.880 K, průměrná výrobní cena 1 me
10 22 hal.
4. Varianta: pro domácí potřebu voda od Kára
ného, pro průmysl a potřebu veřejn u voda nefiltro-
vaná: celkový náklad 19,743 839 K, roční režie
2,752.230 K, cena 1 m2 11.6 hal.
5. Varianta též ale s tím rozdílem, že by se pro
průmysl a veřejnou potřebu dodávala voda illtro-
vaná: celkový náklad 24.302.527 K, roční režie
3,183.618 K, cena 1 m9 13.42 hal.
6. Varianta: pitná voda od Káraného do sto-
jánků, ostatní voda fiitrovaná s použitím vodáren.
Celkový náklad 19,628.567 K, roční režie 2,803.574
K, cena výrobní za 1 m3 11.77 hal.
7. Daíší varianta: pilná voda od Káraného do
stojánků, ostatní voda fiitrovaná bez použití nyněi-
ších vodáren: celkový náklad 25,358.202 K, roční
režie 3,046. 422 K. cena za 1 m2 12.7 hal.
8. Konečně varianta posledni: jednotná voda
od Káraného: celkový náklad 24,748.500 korun
toční režie 2,785.732 K, cena výrobaí za 1 m
11.7 hal.
Projekt prof. J. Kouly na průkop
pláně letenské.
Král
Kukla
profesor
J Koula
Praha
I 10 22
m 3 20 hala
m 2
hala . 6
26
article
(Přednáška ve Staroměstském klubu občanském.)
Staroměstský občanský klub svolal na včerejší
večer do Sochůrkovy restaurace v Kopmance schůzi,
do níž pozval si prof. české techniky J. Koulv,
aby jeho členům přednesl a názornými plány i svě-
telnými obrazy doprovodil svůj velkolepý projek
průkopu stráně letenské, klerý má býti přirozeným
pokračováním a rozřešením nové znamenité komu-
nikace, která Mikulášskou třídou a novým mostem
(asanačním, dosud nepojmenovaným) spojuje Staré
město s pravým břebem vltavským. Sál Sochůrkov
restaurace byl přeplněn účastníky z kruhů občanstva
staroměstského i josefovského. Dostavil se a velmi
sympaticky byl uvítán také purkmistr král. hlav.
města Prahy dr. Groš. Z členů městské rady
obecního zastupitelstva přitomni byli pp. dr. P od-
lipný, Lada, dr. Pik, Náhlovský, Kaše.
Dále cís. rada Ryšánek, dr. Mazánek, dr-
O. Souček, dr. Janatka a mn. jiní.
Schůzi zabájil předseda Staroměstského občan-
ského klubu p městský rada dr. Podlipný. S po-
litováním zmínil se o vylidňování Starého města
pražského, odříznutého od ostatního svěla, jež nutně
potřebovalo spojení pravého břehu vltavského s břehem
levým. Asanační most, dosud beze jména, bud
v krátké době již významným pojítkem jeho s pra-
vým břehem vltavským, ale dllo to není ještě do-
konáno, Jeho vyvrcholením musí býti úprava další —
prokopání stráně letenské. Nový most
znamená bránu nejen pro Staré město, nýbrž pro
celou Velkou Prahu. Vyslovuje vřelé díky prof. Kou-
lovi za jeho laskavou účast a velkolepý projekt
slibuje nejúčinnější podporu všech svých přátel i všeho
občanstva staroměstského.
Sochůrkův
J Koulv
doktor
Groš
pik
Náhlovský
Kaše
Ryšánek
Mazánek
O Souček
Janatka
Podlipná
Kou
nový most
Praha
staroměstský klub
staroměstský občanský klub
27
article
Prof. Koula vyslovuje povděk, že již před de-
seli lety nalezl ve Staroměstském občanském klubu
tolik porozumění a pochopení pro svůj prajekt. Tím
raději přišel dnes do jeho středu. K Malé straněa
Hradčanům nejde již hlavní proud frekvence, jako
za dob dřívějších. Nově poměry vzbudily potřebu
hledati nové komunikační cesty. Rýsuje pak stručně
osudy a různé peripetie svého původního plánu.
Projekt průkopu zadán byl již v r. 1897 — tehdy
zdál se být příliš ideálním. Pravilo se, že je to něco
pro příští století. Zdálo se lehdy, že Praha má jině,
nalehavější a důležitějši úkoly. Nikdo tehdy neluše
že projekt brzy ožije a uznán bude všeobecně tak
žádoucím, ba naléhavým.
Projakt asanační třídy a mostu v jejím pokračo-
vání byla vlastně nedomyšlená věc, charskteri-
stická pro poměry, jak se dříve na pražské radnici
v těchto věcech pracovalo. Kritisuje břitce nesysle-
matické a ledabylé provádění regulace v předešlých
desetiletích, kde osobní zájmy namnoze doslávaly
převahu na úkor celku a velikých úkolů města. Most
asanační rychle pokračuje, snad v dubnu či kvělnu
příštího roku bude moci být odevzdán k užívání,a
prolo řešení další komunikace stalo se nyní nej-
akutnějším.
Koula
Hradčany
Praha
Most
28
article
Skizzuje pak způsobem co nejnázornějším obě
alternativy, o něž se rnyní jedná — projekt sta-
vebního úřadu pražského (slav. rady Václa v k a)
a svůj — vysvětiuje prol. Koula co nejobjektiv něji
výhody esthetické i hospodářské svého projektu — při
stejné poměrně ceně obou (přibližně 2,700.000 at
2,800.000 K). Stav. rada Váelavek navrhuje spo-
jení asanační čivrti s plání lelenskou tunelem, jehož
ústí na břehu vltavském by ovšem bylo třeba nějak
vhodně vyřešiti. Prot. Koula naproti tomu řeší
problém mnohem smělejším způsobem: navrbuje
úplné prokopání Letné a průkop dekoruje monumen-
tální branou na způsob jakési vítězné brány. Vr-
kládá pak podrobným způsobem i otázku vhodného
spojení na všecky strany, ke Hradčanům i všem ob-
Koula
Prot
Letná
Hradčany
rada Václ