3
masthead
17. března 1904.
5
article
turním a národním požadavkům a chováňí se vlády
jsou vinny nečinností parlamentu. Čeští poslanci jsou
ve spravedlivé obraně. (Pollesk u Čechů.
Posl. Winter navrnuje konec debaty. (Oho
mezi českými poslanci.)
Posl. Klofáč navrhuje jmenovité hlasování, jež
provádí se, protože návrh je dostatečně podporován.
Posl. dr. Abrahamowicz hlasuje mýlkou
»ne«, což Čechové přijali s hlučným potleskem.
Návrh na konec debaty přijímá se 127 proti 7
hlasům a po volbě hlavních řečníků rokování pře
rušeno.
Posl. dr. Ryba: K dotazu na předsedu podal jsen
dnes dotaz v příčině smutných událostí, které se sběhly
dnes v noci v ulici Turnérské, a které jsou pro Vídeň
toto město dříve tollerantní, potupou. (Souhlas Čechů.
Vylíčil jsem, jak němečtí turnéři a studenti (Volání
Všeněmečtí studenti, všeněmečtí poslanci!), kteří s
shlukli v hoteli „Savoy“, snad opilí pivem a rozohněni
slovy, k smělým germánským činům, brali se k Ná-
rodnímu domu a tam se postavili. Vylíčil jsem, kterak
toto, tentokráte barevné stuhy nenesoucí klukov-
stvo „Vandalie“ (Pochvala Čechů.), chtělo bořit Ná-
rodní dům český, náležející českému živnostnictvu
(Slyštel Slyšte!), za vedení poslanců. (Hlas-
Kde je Lueger?) Vylíčil jsem, jak kameny a holem
rozbili v několika okamžicích všecka okna. (Slyšte
Slyšte !)
Posl. Relchstädter: Tak se chrání živnostníci.
Posl. dr. Ryba: Vylíčil jsem, jak vytrhal
okenice, strhli štít a rozmlátili dvéře,
roztloukli nádobí a okenice. (Nevole u Če-
Posl. Skála: O tom ministerstvo neví
Posl. Fresl: To se děje v říšském sídelním městě
Vídni za patronátu policie
Posl. Choc: Dr. Körber sem dnes nepřišel.
Čecho
Posl
Winter
Klofáč
doktor
Abrahamowicz
Ryba
Vandalie
Hlas
Lueger
Nevole
Fresl
Choc
Körber
Vídeň
Ná
Slyštel slyšet
slyšet slyšet
6
article
Předseda: Prosím, aby řečník nebyl vyrušován
Posl. dr. Ryba: Čekali jsme, že dr. Körber ihned
odpoví na dotaz. Zdali pak mu jako ministru vnitra
jsou tyto věci známy? Učinil jsem tento dolaz
Pledseda: Prosím, abyste činil dotaz. (Odpor
Čechů. Hlasy: Nechle ho domluviti, proč berete
ochranu ministerského předsedu?)
Posl. Maštálka: Proč jste dotaz neodevzdal dru
Körbrovi?
Posl. Spinčič: Měl jste ho dát telefonicky zavolat
(Hlasy u Čechů: Ministerský předseda organisuje bu
řičel
Posl. dr. Šusterčič: Jsou také dlouhé dolazy, ne
jen krátké.
Předseda: Prosím za klid.
Posl. dr. Ryba: Prosím, nechte mne domluvit
vždyť víte, že mluvím krátce: Opakuji: Podal jsem
tente dotaz v té příčině, poněvadž policejní komisai
který měl službu ve schůzi, ve které se mluvilo o vl
kém průvodu proti českému domu, věděl co s
chystá. (Slyštel Slyštel)
Posl. Spinčič: Úřadníci Körbra, Körbra objek
tivnéhol
Posl. dr. Šustorčič: U nás si policie vymyslila
že Slovinci stříleli z revolverů.
Posl. dr. Ryba: Vždyť také policejni strážníci,
kteří provázeli průvod na dlouhé trati ze 6. okresu do
15. na všechen způsob něco věděli. (Zajisté.) Policejní
věstník, jenž rozesílá zprávu o každé nepatrné krádeži.
také měl o tom vědět, ale ani tento věstník nem
zmínky o tom. (Nevole u Čechů. Hlasy: Fují)
Posl. Špinčič: Kdyby něco spáchali Slované, t
se to nabubři.
Předseda: Prosím pana řečníka, aby podal dolaz
Posl. dr. Ryba: Následek toho byl, že vídeň-
ské listy — vyjma dva — nezmínily se
o tomto hanebněm skutku ani řádkou
(Slyšte! Slyštel)
Posl. dr. Ryba: Šlápne-li v Praze někdo germán-
skému poslíčku na kuři oko, nebo srazí-li mu čapku
uveřejní se hned zprávy na celé sloupce.
Posl
doktor
Ryba
Körber
Čecho
Körbr
Šusterčič
Šustorčič
Slovinec
Nevole
Slovan
Praha
Slyštel Slyštel
7
article
Předseda. Žádám pana řečníka, aby podal dolaz
(Odpor Čechů.) Křičte, jak chcete, konám svůj úřad
a šetíím jednací řád a připomínám panu řečníkovi
aby učinil dotaz na předsednictvo, ke kterému se při-
hlásil, ale dosud ho neučinil. (Trvalý hluk.)
Posl. dr. Ryba: Pane předsedo! Činím-li dolaz,
nemůžete žádat ode mne, abych zde pěl píseň beze
slov. Táži se pana ministerského předsedy, zdali on,
který, ohrožena-li je — prý — bezpečnost Němců
v Praze, jimž nikdo vlasu nezkřiví.... (Odpor v levo.
Čechové volají: Je to pravda!)
Posl. Sokol: Samé utrhání.
Posl. dr. Ryba: ... táži se, zda pan dr. Körber
klerý byltak starostliv o Němcev Praze
chce stejně chrániti Čechy ve Vídni
Činím na pana předsedu dotaz, zda vzhledem na při-
pomenutě momenty chce přimět dra. Körbra.
aby nanášdolaz odpovědělrychle a roz-
hodně. (Potlesk a pochvala Čechů. Volání: Kdeje
dr. Körber, ať sem přijde!)
Posl. Václ. Sehnal: Ministerský předseda, kterýse
bojí sem přijíii.
Předseda: Interpellaci posl. dr. Ryby sdělím dle
jednacího řádu ihned s ministerským předsedou.
Posl. Klofáč: Takové násilnosti, jaké se děly prot
Národnímu domu ve Vídni, nejsou možny ani v Tu-
recku, kde Rakousko usiluje zjednati pořádek. (Souhlas
Čechů.) Dr. Körber četl tento dotaz již před počátkem
schůze, zůstal však doma, místo aby odpověděl. (Vo
lání: Fuj. Körber! To mlčení je výmluvná!) Atten-
tát německý stal se za patronátu poli-
cie. (Slyšte! Slyštel
Předseda: Prosím, abyste činil dotazy řeč nemohu
trpět. (Odpor.
Čecho
Posl
doktor
Ryba
Němec
Sokol
Körber
Václ
Klofáč
Praha
Vídeň
Rakousko
Kdea doktor
8
article
Posl. Kloláč: Lidě kullurní respektovali aspoi
umění a genia. Národu německému, jinak kulturně
vyvinutému, bylo vyhraženo, aby tyto věci šlapal no-
hamn.
Předseda: Pane posl. Kloláči, učiňte dotaz?
Posl. Klofáč: Muž, který v Praze povolává jízdu
nenalézá proti německým násilnostem ve Vídni slov
Jest proto intellektuálním původcem včerejšího lou-
peživého attentátu. (Pochvala Čechů.)
Předseda: Prosím pana řečníka... (Odpor
(OBrácen k českým poslancům): Váš křik mně neim-
ponuje.
Posl. Klofáč: Jestliže minislerský předseda, kte
rého by všichni němečtí uličnici a rvouni měli jme-
novati svým členem, tak jedná, tedy není to beztakt-
nost, nýbrž impertinence. Odpovědí na to — nečiním
dotazu — jest: Fuj, Körber! osnovatel tohoto klu-
kovství!
Posl. Breiter (v dolazu k předsedovi) praví, že
po zákoné a jednacím řádu ministři jsou povinni.
účastniti se sněmovních porad a zodpovídati podané
poptávky a dotazy. Avšak zabnízdil se zvyk, že
ministři, jeli ve sněmovně obstrukce — nebývají pří-
tomni. Ptá se předsedy, ráčí li ministry upozornili.
aby řádně navštěvovali sněmovnu a odpovídali na
dotazy, třeba se provozovala obstrukce. (Hlučná po-
chvala v pravo.)
Předseda odpovídá, že — pokud ví — bývá
ve sněmovně vždy nějaký zástupce vlády.
Posl. hr. Mensdoríf vzdal se zapisovatelství
Předseda ukončil schůzi v 6 hod. 30 min. več.
příští bude zejtra o 11. hodině dopoledni
chů.)
V sobotním dotaze posl. Fresla »po nesprave
dlivém odsouzení kovářského tovaryše Fr. Pejhance
v Heřm. Městcí« má býti správně »po nespravedlivém
odsouzení krejčovského dělníka Frant. Lej-
bance v Heřm, Městci«,
Posl
Klofáč
Čecho
Körber
Breiter
Fresl
Heř
František
Praha
Vídeň
Francie
Heř
Městec
9
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 15. března. (Výsady univer-
sity vídeňské.) Surové jednání německého
studentstva vídeňského s posluchači slovanským
a strannické, čistě šovinistické vystoupení rek-
tera Eschericha pobouřilo krev i v poslancích
polských do té míry, že jeden z nich v krakov-
ském „Czase“ dává většině poslanců na říšské
radě na uváženou, mají-li se i nadále beze všeho
odporu povolovati ohromné úvěry na vydržování
videňské university, která má býti útulkem také
té neněmecké mládeže tohoto státu, pro niž
vláda se dosud nepostarala o potřebná vysoká
učení. Pisatel vypočítává, jak značný počet řád-
ných i mimořádných stolic má vídeňská univer
sita u porovnání s jinými vysokými školami, jak
její roční rozpočet obnáší téměř tolik, jako roz
počet na obě university pražské atd. A pak po-
kračuje: „Dnes německý šovinism osobuje bez
právně pouze jedné (německé) národnosti ústav
vydržovaný penězi všech národů. Zástupcové
těchto národů musejí si tedy dáti otázku, je-li
nadále oprávněno tak výjimečné dotování uni
versity vídeňské. Pouliční výtržnosti universitni
mládeže mají i ten nemilý následek, že ruší po-
koj, jehož jest třeba při jednání parlamentním.
Praha
10
article
Nejednou již videňská ulice projevila svůj vliv
na politiku. To je na úkor důstojnosti a zájmů
státních. Vláda i parlament jsou povinny míti to
na paměti a proti terrorismu ulice zaujati vhodné
stanovisko.
Z Vídně, 16. března. (Polská ol d po-
věď německé levici.) Na návrh čtyř-
členného výboru německých stran, týkající se
potlačování obstrukce na říšské radě, kolo polské
podalo následující jednohlasně, bez debaty schvá-
lenou odpověď: K odst. 1., 2. a 3. Polské
kolo pokládá provádění jednacího řádu za výron
oprávněnosti, dané předsednictvu jeho volbou.
Předsednictvo má jednání říditi samostatně dle
platného jednacího řádu. V pochybných přípa-
dech má rozhodnouti sněmovna, při čemžsi
polské kolo rozhodnutí od případu ku případu
ponechává. K odst. 4. Téhož stanoviska polské
kolo přidrží se také při každé rozpravě. Polské
kolo vyjadřuje své pevné, nesčetněkrát už vy-
slovené přesvědčení v ten smysl, že vedle vy-
touženého dorozumění obou národností v krá-
lovství českém platným prostředkem k uzdra-
vení nynějších nenormálných poměrů ve sně-
movně poslanců bylo by co možná rychlé za-
početí změny jednacího řádu. Polské kolo bude
se bez ustání snažiti, aby návrh, výborem pr
jednací řád vypracovaný a již před několika
měsíci za účelem druhého čtení na jednací pořad
položený, byl opět vřaděn do jednacího pořadu
jako jeden z nejpřednějších předmětů a by
projednán.
Vídeň
11
article
Z Pešti, 14. března. (F r. Košuto účin-
nosti obstrukce.) V hlavním orgánu strany
neodvislosti, „Egyetértěši“, Fr. Košut projevuje
své mínění o účincích minulé obstrukce a mínění
to vyznívá pro obstrukci málo příznivě. „Národ
se domníval — praví — že v době ex-lex nelze
vládnouti a zatím státní stroj působí stále bez-
vadně, neboť ex-lex se dotknul pouze přímých
daní, jež tvoří jen čásť státních příjmů. Národ
se domníval, že bez rozpočtu nebude peněz na
placení armády a zatím peníze byly už proto, že
výnos cel slouží v prvé řadě tomuto účelu. Ná-
rod se domníval, že bez odvodu nebude armády;
ale vláda, aniž se potřebovala báti nějakého po-
vstání, mohla klidně ponechati ve zbrani vyslou-
žilce a povolati náhradní záložníky. Nechci sou-
kati dále nit rozčarování, jež značně otupilo ostří
obstrukční zbraně, kdežto za našich poměrů ob
strukce jako strašná zbraň měla zůstati v plně
své síle nedotčena pro doby velikých bojů ná-
rodních.“
Z Pešti, 16. března. (Odvod.) Zákon
týkající se odvodu za rok 1903, byl dle usne-
sení obou sněmoven uherského řlšského sněmu
císařem schválen a dnes uveřejněn. Současn
uveřejňují se v úřadních novinách nařízení hon
vedského ministra, týkající se odvodu.
Košuta
Košut
Pešť
Francie
12
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 16. března.
Angiie do války s Ruskem.
Od nějaké doby tisk německý přikládá
zvláštní váhu všem pověstem pessimistickým
o poměru anglo-ruském. Jest v tom ovšem
zřejmá snaha německé politiky, na niž pouká-
záno bylo i v odhalení našem v jednom z mi-
nulých čísel nedélních, snaha a naděje z pří-
padného konfliktu anglo -ruského kořistiti pro
bližší a nejbližší eíle systému poněmčovacího.
Právě proto však dlužno tyto hlasy německé
zaznamenati jako symptomatické pro vážnost
nynější všeobecné situace mezinárodní.
Vojenský dopisovatel »Berliner Tag-
blattu« z Petrohradu, Godke, sděluje, že, jak
se v tamních vojenských kruzích soudí, nynější
poměr anglo-ruský bude záhy ohrožen a že
válka s Anglil bude následkem
koníliktu rusko-japonského. Pří-
pravy pro eventualitu tu se již dějí a mini-
sterstvo námořnietví zakázalo proto také nají-
mati letohrady pro příšti sézonu na ostrově Ko-
kinu; protože chce ostrov ten vyhraditi si pro
opevnění.
Podobná opatření chystají se na jiných mi-
stech Finska a baltického pobřeží. Taktéž
na hranici turkestanské kvapí se
velice se zbrojením. Rusko jest prý
naprosto odhodláno vytrhnouti proti Indii, nev
se ale dosud, zvolí-li cestu přes Pamir nebo
přes Persii (?) »Nov. Vremja« sama pak sděluje,
že Persie hemží se agenty anglickými, kteři, roz-
šiřujíce lži o japonských vítězstvích, hledí perské
obyvatelstvo proti Rusku podnítiti. Také »Byrž.
Praha
Rusko
Petrohrad
Godke
ko
Finsko
Indie
Pamir
Persie
Berliner tag
13
article
Vědomosti« potvrzují tuto okolnost ve svých
zprávách z perských provincií Korozanu a Sei-
stonu. »Novoje Vremja« nevěři proto ujištěním
daným v Londýně nedávno býv. lordmayorem
Dimsdalem o přátelství Angličanů k Rusku a po-
ukazujíc také k výpravě do Tibetu dokládá
»Anglie naopak v těchto chvílích posílá děla
pušky nejmodernějšího vzoru na svou hranie
indickou a vyzbrojuje lodi tichomořské společ-
nosti kanadské ohlašujíc jim, aby byly uchystány
na rekvisice brzké.
»Ruse pak píše: »Jest zřejmo, že po
ukončení války nynější budeme
musit čeliti Unii a nepochybně
i Evropě. Bylo by dobře, aby Rusko užilo
nyní na Dálném Východě jen části vojska svého
a aby dalo všem na jevo, že jest hotovo pře-
konati i vážnější úklady, kdyby se mu kladly«.
Krávy místo volů — pro armádu.
Jak mnoho jest shnilého v italském ná-
mořnictvu a vojsku, ukázal již proces Belllota
contra Fersi. Ale odhalení, jež učinil konserva-
tívní poslanec Santini v italské sněmovně,
zasahují již až do tragikomického rázu. Mezi
firmami, jež při dodávkách pro vojsko a lodní
mužstvo vojenskou správu podvádějí, jest i firma
Merello. Tato dodala oves uměle barvený
když správa vojenská ho odmítla, hned jaly se
pro ni působiti u ministrův parlamentní vlivy.
Famosní firma ta jest prý ale ještě smělejší,
neboť majíc voly dodati, dodává krávy, jimž
umělým a tedy jistě bolestným způsobem dodává
prý vzezření volů, po případě býků. Tak aspoř
vyprávěl poslanec Santini a bez — úsměvu
Důvěrník firmy Merellovy, jenž jinak jes
i úřadníkem v ministerstvu ná
mořnickém, sluje ovšem Porchetto (pr
sátko).
Angličan
Ruse
Santini
Merellův
Porchetto
Londýn
Rusko
Anglie
Evropa
Merello
Korozan a Sei
Novoj Vremja
14
article
Napjetí mezi Španělskem a Portugalskem.
Vláda portugalská dává prohlašovati, že
ze zřetele na zbrojení Španělska vyšle teď sama
další posily na hranice a že zamýšlí i zálohy
svolati. Vláda portugalská ovšem zbrojení za
hájila nejdříve a to na inspirace z Anglie
jejž jest spojencem, jak v nedávných přípiteích
oficiálních za návštěvy anglického loďstva v Li
sabonu bylo výslovně doznáno,
K podrobnostem zbrojení porlugalského sdě-
luje se ještě, že do Elvasu oproti Badojozu špa-
nělskému posláno 3000 mužů. Všechna veli-
telství divisijní dostala důvěrné rozkazy v pří
čině mobilisace.
Největší list portugalský »O Seculo « praví.
že přes všechno tajení jedná se tu o zřejmou
již mobilisaci. Tuto oporu politiky anglické por
tugalští poplatníci draze zaplatí. Vláda chystá
se novými finančními zákony vystřebati z nich
poslední ještě groše. Proti novým brancům pro-
testovalo občanstvo portugalské ostatně včera
tím, že uzavřeny byly v Lissabonu veškery
krámy a závody.
K vyzvědačské afféře ve Francii.
Prazvláštním dojmem působí, že ministn
námořní odmítl nacionalistickému poslanci Be-
nyovi odpověď na dotaz po této afféře vyzvě
dačské, poněvadž jest prý soudní vyšetřování
ještě v běhu.
Ku podivu, v afféře Dreyfusově ministř
páně Combesovi neváhali nikterak ve prospěch
Dreyfusa podávati ve sněmovně »objasnění«, aě
soudní »řízení« také teprve bylo v běhul
»Petit Journal« tvrdí, že Martin vyd al
také italskému vyslanectví plány
a tajné dokumenty a že dostal z
to 14.000 franků. Ilalské vyslanectvo — jak
již bylo stručně sděleno — to popírá. Také ja
ponské vyslaneeivo původně popiralo.
Badojoz
Be
Dreyfusův
Combes
Petit
vyd
Španělsko
Portugalsko
Anglie
Francie
15
article
Porážka anglické vlády v dolní sněmovně.
Porážka vlády Balfourovy byla včera sen-
sací. Dnes v Londýně odpoledníky šly přímo
na dračku. Ovšem utrpěla vláda porážku, jak
již z depeší jest známo, toliko při podřízené
školské záležitosti irské a jen následkem naho-
dilé n přítomnosti voliké části vládních poslanců
— v podobném případě své doby také Glad-
stone neodstoupil — nicméně má věc aspoň
symptomatický význam: dokazujeť, jak jest
vládní většina rozhárána a beze vši kázně. Sám
premier Balfour nebyl přítomen i musil býti na
kvap přivolán. Opposice vitala ho bouřlivým
voláním a sněmovna byla dlouho u velikém
rozčilení. Většina vládní pospíšila si ale, aby
vyslovila vládě důvěru, ale stalo se tak pouze
většinou 25 hlasů. Kde jsou doby více než
100hlasové většiny vládní? V celé zemi působí
tudiž včerejší událost jako morální porážka
vládní a zajisté nebyli jsme as včera daleko
pravdy, když zaznamennli jsme předpověď, že
vláda Balfourova počítá života svého již jen
na týdny !
Balfour
dolní sněmovna
Balfourův
Londýn
16
article
Choroba Vilémova.
Madridské zprávy tvrdí, že Vilém II. př
svém příjezdu do Viga churavěl a že nemohl
tudíž přijati úřadů městských. Dle všeho míněn
naše, že povážlivá hrtanová choroba Viléma II
z konce minulého roku není ještě úplně zaho
jena, bude doložena i příštími příznaky cho
robnými.
Pius X. a Loubet.
»Press Associated« sděluje z Říma, že
papež jest odhodlán učiniti vše možné, aby
umožnil návštěvu Loubeta ve Vatikáně.
Povstání v německé osadě jihoafrické.
Zvláštní zpravodaj berlinského »Local-
Anzeigru« sděluje z Vindhuku, že oddil majora
Glarsenappa, když byl uzavřel anglickou hranie
proti přestupování Hererův, vrátil se do nitra
osady, aby podporoval tam obkličování He
rerův.
Proti návratu jezoviřů do Německa.
»Evangelický svaz« v Německu vydal svým
předsednictvem v Halle provolání, v němž se
za příčinou povoleného návratu jezovitů do Ně-
mecka praví: »Milliony evangelických křesťanů
Německa četnými projevy a protesty nadarmo
se ozývaly! Nedbáno výstrah před světoznámými
rušiteli církevního a národního míru, před členy
Společnosti Ježišovy. Aby získaly se okamžite
výhody státně politické, udeřeno ve tvář ně me-
ckému protestantismu a jeho organisovanému
církevnímu zastupitelstvu.« — Nemáme k řeč
té vzrušující nie více dodati.
Vilém II
Pius
Loubet
Glarsenappa
Hererův
He
Vilémov
Vigo
Řím
Vatikán
Německo
evangelický svaz
Halle
Press Associated
Ježišův
LocalAnzeigra
17
article
Pouliční demonstrace v Brně.
Pouliční demonstrace v Brně.
Z Brna, 16. března.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Nedělní surové vystoupení zdejší obecní
policie proti českému obyvatelstvu má své do-
zvuky. Patrně zalíbilo se toto radničním pánům
že policie od té doby vytkla si za svůj živel: za-
kročovat — ovšem dle svého způsobu — proti
hrstce českých lidí, ať je to kdekoli. Včera došlo
k takovému „zakročení“ na ulici Rudolfské.
V jistém hostinci na Ratvitově náměsti konala se
včera večer schůze pekařského dělnictva. Po
skončení její ubírali se účastníci Rudolfskou
ulicí, kde procházelo se české občanstvo. Z ne-
nadání vrazila policie do Rudolí-
ské ulice mezi klidné občanstvo
a počala je rozháněti. Pouhé provolání
„Na zdar!“ ji tak podráždilo, že osvědčila n
novo svoji surovost. Rudolfská ulice stala se je-
víštěm pravého honu na české lidi.
Policie hnala se za nimi na Velké náměstí a do
několika ulic a také několik jich zatkla. Tak
daleko to došlo za nynějšíhc režimu u nás, že
českému občanstvu není volno ani klidně se pro-
cházeti!
Vyhláška rektora německé techniky.
Na černém prkně německé techniky zdejš
objevila se tato vyhláška:
Rudolfský
Brno
Rudolfska
Rudolit
Rudolfský
Velká náměstí
18
article
Milí komilitonil
Dle hodnověrných zpráv, které mne došly
udály se minulou neděli stejně jako dějí se puste
výtržnosti proti německým studentům v Praze
také zde v Brně násilné útoky na po-
sluchače naší vysoké školy, které
mne naplňují rozhořčením a to tím více.
ježto jsem se dověděl, že naši němečtí posluchači
chovali se důstojně a klidně, ale vzdor
tomu byli zákeřnickým způsobem na-
padeni. Těchto událostí nelze dosti politovati
a já vás ujišťuji, mili němečtí komili-
toni, svou spokojeností nad Vaším
důstojným chováním, prosím však,
byste se nedali strhnouti přáním po násilné od-
vetě, jelikož následky toho mohly by býti nedo
zírné jak pro vinné, tak i nevinné. Povzneste se
milí komilitoni, nad tyto surovosti a odplácejte
zlomyslným. útočníkům svým nejhlubším opovr
žením.
Praha
Brno
19
article
Hausner, rektor.
Hausner
20
article
Jak viděti, dovedou němečtí rektoři mlu
viti jadrněji. Rektor Hausner nepokrytě prohla-
šuje, že s drzou provokací a rvačkami svých
„komilitonů“ jest spokojen! Neznít
jako posila pro příští neděli?
Deputace Národní rady u místo“
držitele. Dnes dostavila se k místodržiteli
hr. Zierotinovi deputace Národní rady, se-
stávající z předsedy dra. bar. Pražáka
brněnského jejího odboru dra. Pluhaře
žádala tam s důrazem, aby státní správ
postarala se o to, aby výtržnostem
tam německou svévolí vzbuzeným
a z brněnské radnice organiso-
vaným přítrž byla učiněna. Zároveň
poukázala na nutnost sestátnění
obecní policie, jež německé výtržníky za-
tknouti se zdráhá a si libiti dá, když holemi od
nich napadána jest, kdežto proti klidnému če-
skému lidu zbraň tasí a tím sama rozjitření do
lidu vnáší. — Zda toto zakročení pohne místo-
držitele k energickému pollačení příčin nepokojů
a výtržností, nelze ovšem bezpečně říci
Německá luza proti Kubelikovi.
Z Lince, 16. března.
Rektor Hausner
Zierotin
Pluhař
Kubelik
národní rada
21
article
(Pův. zpráva »Nár. Listů-.)
Kubelíkův koncert zde skončil, jak včera
již stručně sděleno, skandálem v koncertní sín
dosud nevídaným. Němečti nacionálové umínil
si, že musí koncert zmařiti stůj co stůj. A poda-
řilo se jim to také. Již minulý týden prolétaly
zdejšími a lineckými listy zprávy, ohlašující, že
dojde k demonstracím. Ale fakt, jakým způso-
bem se tento plán provede, předstihl všechny
předpovědi. Půdu ke skandálu němečtí nacioná-
lové připravovali již někotik dní. Den, kdy
Kubelík se dostavil do Lince, byla situace nej-
výš napjatou. K 1/48. hodině večer počalose
shlukovati studentstvo, podporované různým
živly německo-nacionálními, před tak zv. domen
obehodnictva, kde koncert se měl konati. K 8.
hodině, na kterou dobu byl počátek koncertu
ustanoven, počítal se zástup obecenstva a vý-
tržníků již na tisíce. Demonstranti blokoval
hlavní vehod v úmyslu, zameziti přístup obe-
censtva, hlavně však proto, aby zamezili Kubelí-
kovi přístup do sálu. Každý návštěvník koncertu
přivítán byl hlasitým „Fuj a Abeug!“ Povozy
byly zastavovány, ba, na dámy bylo neslušným
způsobem pokřikováno. Přer to však naplněn
byl sál vybraným obecenstvem, avšak místa
k stání zabrali němečtí nacionálové. Kubelík,
jemuž byla dána výstraha, nejel hlavním veho-
dem do sálu, nýbrž sestoupil s vozu způsobem
nepozorovaným a vešel pak postranním vchodem.
Kubelíkův
Kubelík
22
article
Odebral se s průvodem svým do tak zv. síně
pro umělce a první práce byla, uzavření všech
vchodů do této síně, aby se demonstranti ne-
mohli do vnitř dostati. Jakmile potom umělec
se objevil na estrádě, počal skandál. Stu-
denti nekřičeli, ale řvali: Abcu
Kubelikl a piskali na píšťalky. Obe-
censtvo v prvních řadách hlučně akklamovalo
Kubelíka a dámy mávaly šátky. Kubelik začal
ihned první číslo koncertu, Bachovu „Sonatu“,
což znamenalo pro německé nacionály s tupňo
vání pokřiku. V tomto okamžiku spustil
dav před koncertním domem, křičel „Abeu
Kubelik“ a hned potom zanotována „Wacht am
Rhein“. Hra ovšem zanikla. Slušné obecenstvo
vybízelo energicky přítomné demonstranty, aby
síň opustili. Zejmena důstojnictvo — bylo při-
tomno na 40 důstojníků — bylo na straně
umělce. Došlo z toho k bouřným výstupům.
Kubelík
Bachův
Abeu Kubelik
Ob
Wacht be Rhein
Abca Kubelikl
23
article
Ovšem neprospělo to valně, výtržnosti se jen
stupňovaly a povstal pravý chaos. Kubelik však
hrál klidně dále a nevšímal si toho, ce se dálo.
Při „Ciacconě“ přilétlo do domu několik ka-
menů, které prorazily okna; zároveň povstal ryk
na chodbách. Němečti nacionálové totiž prorazili
hlavní kordon policie a hnali se do prvního po-
schodí, aby zmařili koncert. Jelikož však našl
vchod do sálu uzavřený, počali zpívati všeněme
cké písně. V sále rozechvění dostoupilo vrchole
Dámy omdlévaly. Tu arranžér oznámil
že ze takových poměrů koncert dále se nekoná
Na to byl Kubelík spontanně akklamován sluš-
ným obecenstvem, které bylo nesmírně rozčilen
sprosťáctvím německých nacionálů. Ve zmatku
tom musil se ještě několikráte obecenstvu děko
vati. Vstoupil pak do vedlejšího sálu, kde ve-
škery chodby se opětně uzavřely. Zatim stá-
val se řev na chodbách stále zuři-
vějším. Odcházející obecenstvo bylo příme
insultováno. Potom demonstranti, myslíce, že
Kubelík se odebral postranní chodobou do ho-
telu „Krebs“, hnali se k tomuto hötelu. Kubelík
tam ovšem nezastali, ale rozbili okna ho-
telu. Kubelík byl k naléhavé intervenci od-
veden se svou družinou do malého pokoje kon-
certního domu a hlídán úřadníky a několika de-
tektivy. Situace změnila se zatím před hotelem
„Krebs“. Demonstranti se totiž dověděli, že
Kubelík mešká ještě v domě obchodnictva a že
zamýšlí nočním vlakem opustiti Linec. Dav hnal
se hned po Landstrasse, aby zamezil
Kubelíkův odjezd.
Kubelik
Krebs
Kubelíkův
Linec
24
article
Částečně se to demonstrantům podařilo. Ně
mečtí nacionálové obstoupili koncertní síň, če-
kajíce na Kubelika. Asi 20 strážníkům podařilo
se zatlačiti zástup do ulice při hlavním východu.
Zatím smluven plán, aby Kubelik opustil ohro-
ženou půdu malým prostranstvím a unikl povo-
zem do stanice Kleinmůnchen, asi 4 km. smě-
rem k Vídni od Lince vzdálenému. Provázen
impressariem Skřivanem, policejním úřad
níkem a detektivem, mohl Kubelík — ana strá
zaměstnávala demonstranty v 5 ulicfchi — vkro-
čiti do fiakru, který nejprudčím tryskem od-
vážel ho do stanice. Jen tak unikl Kubelik po-
hromě. Na nádraží musil čekat dvě hodiny na
vlak, ve strachu, že se rozzuřený dav za nim
rozběhne. Podotknouti sluší, že byl konsignován
prapor pěchoty, který však nebyl politickým
úřadem k intervenci povolán.
Sděluje se ještě, že při včerajších demon-
stracích byl poraněn kamenem na
oku i mistodržitelský rada Aichel-
burg, jenž jel zástupy ve fiakru; baronka
Döringova byla dokonce z vozu
vyhozena.
Při vytloukání oken v hotelu »Szels« vy-
tlučena byla okna i v síni, kde náhodou právě
německý »Panský klub« měl večírek, jemuž
přílomny byly i choti a dcery místodržitelovy.
Kubelik
Skřivan
Döringův
Kleinmůnchen
Vídeň
Linec
rada Aichel
km
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Linecká revolta proti Janu Kubelíkovi
mohla by posloužiti za pádný důkaz, nač.
straně jest v tomto státě převaha kultury, na
české či německé, kdyby takového důkazu bylo
ještě zapotřebí. Pražským a vůbec všem něme-
ckým listům, kteréž za posledních dnů tolik se
naházely »luzou« a »lájí« kolem sebe, ukázal
Linec, co je to skutečná, zvířecími instinkty
zpěněná, běsnící zuřivostí zachvácená luza. Proti
německo nacionálnímu doktoru, který vedl zá-
stupy linecké »intelligence« k útoku na kon-
certní síň, v níž shromážděna byla německá
společnost, aby přijala neocenitelné dary umění
z rukou českého mistra, jest i ten nejposled-
nější pražský »výtržník« ze dnů minulých tolik
jako anglický lord proti rowdyovi. S obzvláštním
důrazem a falešnou pósou utrpení ukazoval ka-
siňácký tisk k tomu, že největší současný heree
německý Kainz musil v pražském německém
divadle hráti s četnickou stráží před portálem,
Linec se postaral o protějšek v tomto srovnání.
Kubelík
Kainz
Linec
26
article
Zatím co nebohý Kainz ve všem pohodlí páchal
svůj »magnifikate« na »magnificenci v každém
ohledu«, sepsav a uveřejniv v německých listech
pražských ódu na prof dra. Rabla, vůdce anti-
sionistických Hunů, musil český umělec, jemuž
sama německá kritika přiřkla titul »krále housli«,
z Lince prchnouti ještě večer po útoku zběsi-
lých Teutonů pod ochranou policejního komi-
saře odlehlou ulicí, zvláště k tomu účelu od
policie uzavřenou! Za tento kulturní skandál
stydí se někteří slušnější Linčané a včerejší ví-
deňské listy sdělují, že kousek německo nacio-
nálních Mongolů v Linci »nesměřoval proti
osobě umělcově, ježto se vědělo, že prý Kubelík
sám namnoze od Čechů jest osočován, toliko
prý nebylo za slušno považováno, že uspořádán
byl koncert českého umělce bezprostředně po
událostech pražských v čistě německém městě
jako jest Linec«. Po válečném tanci před kon-
certní místností a v sále samém nelze pochybo-
vati, že by byl Kubelik bez vydatné ochrany
policie děsně pochodil, i není vyloučeno, že by
němečtí hrdinové nebyli váhali vtisknouti na jeho
vavříny zdobenou hlavu po případě i mučed-
nickou korunu. Je-li každý umělec do jisté míry
knězem kultury, možno říci, že se vedlo Kube-
likovi v Linci jako missionáři v zemi— dinýcl
barbarů. To je vděk za to, že teprve české
reprodukční umění hudební, a v první řadě také
Kainz
Hun
Teuton
Mongol
Kubelík
Čecho
Linec
27
article
Kubelík, otevřelo Němcům uši pro skvosty,
ukryté ve skladbách vlastních jejich skladatelů,
činných ještě za kulturní epochy, která Němcům
už nikdy se nevrátí. Ejhle hudbu německé pří-
tomnosti, řinkot rozbíjených sklenných tabuli za
buchotu kamení o parkety ! Ta dvě čísla, jež
bylo dopřáno Kubelíkovi sehráti dříve, než se
praněmecká tato symfonie v koncertní sini roz-
hlaholila, možno pokládali po všech březnových
událostech v Praze a jinde za pohřební píseň
všech nadějí na jakési nikoli smíření, ale doroz-
umění, ba pouhou možnost snesitelného spolu-
žití Čechů s Němci . .. Z drobných episod li-
necké vzpoury proti českému umělei sluší uvésti
ještě, že kamenem zraněn také místodržitelský
rada baron Aichelburg, který zasažen přímo do
oka, baronce Döbingové převrácen kočár, tak
že vylétla z povozu na dlažbu. V holelu, v němž
Kubelík ubytován, vytlučena omylem ozářená
okna v místnosti, v níž slavil »Herrenklub«,
jakési soirée, jehož zúčastnily se choť a dcery
místodržitelovy.
Kubelík
Němec
Čecho
Aichelburg
Döbingová
Praha
28
article
— Český volební výbor v Č. Budějovicích
na základě usnesení schůze své ze dne 15.
března 1904 oproti tvrzení poslance hr. Stern-
berga ve schůzi poslanecké sněmovny dne 10.
března t. r. prohlašuje: Dr. Bedřich prine
Schwarzenberg nemá mandátu od IV. kurie,
nýbrž zvolen byl po dvakráte do rady říšské
jako společný kandidát všech českých
voličů města Č. Budějovic. Tvrzení, že zvolen byl
za velké podpory honců, hajných a kníž. úřadníků,
dotýká se urážlivě všeho českého voličstva česko-
budějoviekého a jest nesmyslnou lžl, kterou po
volbách r. 1897 i 1901 německá žurnalistika
šířila, aby význam českého vítězství volebního
v tak zv. německé državě snížila. Je smutným
zjevem, že poslanec, který zastupuje český okres
volební na radě říšské, informace své o politických
zápasech Čechů budějovických čerpá tam, kde pro
lid český je jen plno zášti, hany a posměchu.
Stern
Bedřich
Schwarzenberg
Č . Budějovice
poslanecký sněmovna
29
article
Používajíce této příležitosti, projevujeme poslanci
svému na radě říšské, J. J. JUDru. princi B.
Schwarzenbergovi, úplnou a ne-
ztenčenou důvěru všeho voličstva a uji-
šťujeme jej, že útoky podobného druhu naprosto
nejsou s to, aby nám daly zapomenouti na
blahodárnou pro nás činnost jeho politickou.
V Č. Budějovicích, dne 16. března 1904. Vo-
lební výbor Čechů česko-budějo
vických.
— Studentstvo kyjovské akademie českému
studentstvu. Posluchači kyjevské duchovní aka-
demie žádají nás za uveřejnění následujícího
listu: „V nynější dobu nemůžeme bez srdečného
rozechvění čísti zprávy o vřelých citech lásky
našich bratří, západních Slovanů. Vojna ukázala
všemu světu i nám samým, že žije duše slovan-
ská, že jsme v pravdě pokrevní příbuzní mezi
sebou, že neštěstí jednoho slovanského národa
živě se pociťuje a snáší i všemi ostatními jedino-
plemennými národy, že toliko v síle tohoto při-
buzenského svazku slovanských národů spočívá
věrná záruka jich dalšího vnitřního rozkvětu
i vnější moci na postrach jich četných nepřátel.
Posíláme svůj srdečný pozdrav i studujícím
bratřím Čechům, bojovníkům za Slovanstvo a
jsme hluboce přesvědčeni, že nijaké útisky hrubé
sily, vězení, žaláře a jiné nástrahy nepřátelské
JUDr
Schwarzenberg
Čecho
Č . Budějovice
kyjovský akademie český studentstvo