ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 03729e20-7640-11dc-a47e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 24, person 27, org 4, work 1
1 masthead
Na »Národní Listve ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách
Praha
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 27. února.
Praha
3 masthead
K číslu 57. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h
Praha
4 masthead NAk
NAk na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Naka
5 title
Teleronické zprávy „Nár. Listů.“
6 article
Nová aféra.
7 article
Z Vídně, 27. února. Z přihody okresního soudce dra. Freyera v Chebu stala se a fé ra mezi delegátem drem. Kramářem a del. drem. Schreinerem a jednán německých soudců v království českém, dikto- vaně nikoliv zákonem; nýbrž fermanem pana dra. Václava Titty, podle všeho bude m ít ještě leckterou dohru v parla- mentě a v celé politice vnitřní, ba včera v noci po srážce dra. Kramáře s něme- ckými delegáty pravil kdosi: »První koaliční kabinet porazil profesor Steinwender, druhy porazí okresní soudce dr. Freyer.« Dru. Kramářovi vyčítáno bylo faktum, že vylíčil panovníkovi jednání okresního soudce dra. Freyera, německými delegáty jako den un- ciace. Takový krajně urážlivý výrok jest úplně bezdůvodný naproti faktu, že pan Freyer není dokonce osobou neznámou, že jeho protičeská činnost v Chebu opětně byla přetřásána veřejně v parlamentě. Podotýká- me pouze, že mluvili o něm nejen dr. Kramář ve výboru, nýbrž také dr. Herold v plenu po- slanecké sněmovny. Pan Freyer opětně byl veleben v německ »Nationální korrespondenci«, byl vynášen do nebe jako hrdina německý a jako cha- rakter v německých novinách, opět a opět v žurnálech, také v »Národních Listech« bylo praveno, že pan Freyer kalí a kazí celou vnitřní situaci, zvláště v parlamentě atd. atd. Pan dr. Freyer jest tedy osobností veřejně po- vědomou a za své jednání tudíž zodpověd- nou. Pan Freyer jest úřadníkem státním, jeho skutky byly uveřejněny a komentovány. Nevíme věru, jak se může nazvati denunciací, vůči všemu tomu, odpoví-li delegát na dotaz panov- níka, co se děje v Čechách, vylíčením činnosti dra. Freyera, vzhledem na důsledky, které má činnost ta na veškeru politiku cislajtánskou. Věc ta má však ještě stránku jinou. »N.P Pr.« prozrazuje, že němečtí delegáti byli roz- hořčeni jednak proto, že dr. Kramář mluvilo
Freyer Kramář Schreiner Titta Steinwender doktor Herold Vídeň Cheb Čechy slanecký sněmovna unociace
8 article
pánovi z chebské záležitosti, což jest jim patrně nepřijemným a což prozrazuje, že mají špatné svědomí, jednak z té příčiny, že císař žád- ného z delegátů německých ne- oslovil. Jsme přesvědčeni, že tento negativní moment jest nahodilý. Stalo se opět, že císař neoslovil žádného delegáta a nedělána z toho v českých kruzích delegačních a v českých novinách pražádná aféra. Stalo se však také, že císař oslovil dele- gáty české a slovanské velmi nemilostivě, ba káravě. Připomínáme pouze důtku, jakou uděli svého času stařičkému bískupu dakovskému Strossmayerovi. Připomínáme, že panovník dostal se do velmi prudkého rozhovoru s delegáty inženýrem drem. Kaftanem a drem. Stránským pro české hlášení českých záložníků, povolaných ke kon- trolním shromážděním. Připomínáme konečné výrok panovníkův k dru. Kramářovi za vlády Körbrovy: »Touto cestou ničeho nedosáhnete!« My, Čechové, tyto četné projevy pa- novníkovy jsme klidně sneslia šli jsme svojí cestou dále, přes to ne- činili jsme žádných projevů veřejných, nechtěli jsme obmezovati právo panovníkovo pronášeti své mínění, ještě méně pak proto jsme napadli delegáty německé.
Kaftan Stránský Kramář Čecho
9 article
Na německé straně však, jako jest tam krajní nepřátelství k Čechům, tak jest tam také krajni nedůtklivost a citlivost, která ihned propukne, sáhne-li se na ni třeba sebe šetrněji. »N. Fr. Presse« dělá z komára velblouda. Zveličuje včerejší scénu v noční schůzi rakouské delegace na něja kou bouři, namlouvajíc veřejnosti, že v rakouské delegaci — v této lednici — byly lomoz, pokřik a hlasitá nevole proti dru. Kramářovi. Nebylo tam nic, pranic, než ně- kolik výkřiků pana dra. Schrlei- nera, popuzeného přípravami pro dnešní zem- skou volbu v Českých Budějovicích, jako »fuj«. »udavač«, »zrádce« — to bylo celkem všechno. Tolikéž redukuje se zpráva » N. Fr. P'resse« že došlo v chodbě mezi panskou a poslaneckou sněmovnou k prudké srážce m el zi direm. Kramářem a drem. Schreine- Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
Čecho Kramář Český Budějovice
10 article
rem, na tohle: Schreiner užil o rozmluvě dra. Kramáře s císařem slova vídeňského dialektu »vernadern«. Neznáme se ve vídeňském di- alektu, ale tušíme, že slovo to povstalo roku 1848 a znamená udávati člověka svobodomysl- ného, demokratického, konstitučního vojenskému absolutismu. Dr. Kramář ptal se prostě dra. Schreinera, co ten výraz znamená, načež dostal v odpověď: »Tolik jako denuncovati.« Ukazuje-li „N. F. P.“, že to byl poslanec Dobernig, jenž od předsedy delegace rakou- ské šl. dra. Fuchsa žádal, aby tento na panovní- kovi vymohl naprosté mlčení o politice, posu- zuje vystoupení pana Doberniga velmi jedno- duše. Dal si říci od dra. Schreinera, aby místo něho proti dru. Kramářovi vystou- pil. Věc jest mnohem menší svým roz- sahem a svojí silou, než jak jest vypravováno v „N. F. P.“, ve svém dosahu politickém však velmi povážlivou, poněvadž jest k tomu zkalením netoliko parlamentní situace, nýbrž i osobních styků delegátů českých a německých.
Kramář doktor Schreiner Dobernig Fuchsa
11 article
Připojíme jenom ještě a to zcela všeobecně, že čeští politikové, poslanci a delegáti ne- dajísibránitižádnými útoky něme- ckých novin, německými poslanei a také žádným podezříváním jimi soustavně provozovaným, aby kdekoliv, ať jest to na sněmu zemském, ať jest to na říšské radě, ať jest to v delegacích, ať jest to před samým panovníkem, nehájili práv národa svého co nejrozhodněji a nejpří- křeji a tolikéž, aby všechny ty, kdož porušují ona práva jazyka českého, zejména jsou-li to lidé vládní, ukázali v pravé podobě. Změna jednacího řádu uherského říšského sněmu. Z Pešti, 27. února. 44 poslanců strany ne- odvislosti konalo noční poradu, ve které se mluvilo velmi prudce v tom smyslu, že tito poslanci chtějí teprve vyčkati, jak se vytváří poměr jejich k ministru vnitra hr. Andrássovi, nechať se nyní usnesou na čemkoli v příčině revise jednacího řádu. „Pest. Ll.“ sděluje, že na této schůzi uvažována možnost vystoupení ze stra- ny neodvislost1. V sobotu bude jednati výkonný výbor o dalších krocích. Ve schůzi té
Pešť
12 article FEUILLETO
FEUILLETO Cesta ke slávě.
13 article
„Nová Patti“, Louisa Tetrazziniova, mladá ital ská pěvkyně, jež byla nedávno objevena v Londýně nyní v monhattanské opeře v Novém Yorku, uchva- cuje americké obecenstvo, líčí v anglickém listě za- jímavým způschem oocity, jaké ji ovládaly při prv ním vystoupení v Covent Gardenu i v Hammerstei- nově opeře v Novém Yorku.
Tetrazziniov Nová Patt Londýn Nový York Hammerstei Covent Garden
14 article
Nadšená chvála anglických hudebních kritiků na pjala nanejvýš očekávání novoyorského obecenstva. ale nescházelo také skeptiků, kteří očekávali vystou- pení Italky s jakousi nedůvěrou. Bylo by bláhovosti a nepravdou, kdybych chtěla popříti, že jsem byla hrozně rozčilena, když jsem poprvé vystoupila za rampovými světly Manhattanské opery. Bylo to něco jiného než v Londýně, kdež jsem byla ještě úplně neznáma a kde se dalo vše získati a nic ztratiti. Po- sud vidím před sebou mnoho prázdných řad v pří- zemí Covent Gardenu, a zdvořile ihostejné chování obecenstva v ložích. Atmosféra velké nudy leželav prostoru a bylo mi, jako bych četla v každé z těchto nehybných tváří: Přišli jsme, abychom se jeden ve- čer hrozně nudili, pospěš si, prosíme a zkrať to, po- kud možno. Pro zpěvačku mé povahy bylo toto obe- censtvo jakýmsi vyzváním, ba více, pramenem inspi- race. Krev moje se vzbouřila, bylo mi, jako by celé moje cítění přecházelo v můj zpěv a každá žilka mé- ho těla chvěla se vůlí, podmaniti si toto obecenstvo o němž jsem věděla, že se dá těžko získati, ale jed- nou získáno, zůstává věrným. Potom jsem cítila, jak ponenáhlu magnetický proud tvoří spojení přes ram- pová světla mezi mnou a obecenstvem. A později — při následujících mých večerech nebylo již žádných prázdných řad v parteru. Ale v Novém Yorku očekávaly mne jiné okolno- sti. Noviny oznamovaly, že již několik dní před mým vystoupením se platily za lístky neslýchané cenya že celý Nový York bude v opeře, aby mne slyšel. Dva dni před tím dávali v Metropolitan Opera House „Tra- viatu a všechny listy chválily provedení. Věděla
Italka Londýn Nový York Covent Garden Metropolitan opera House
15 article
jsem tedy, že mne očekává nejen ostrá kritika, ale ta- ké srovnávání, hrozná to můra pro mladého umělce Londýnské obecenstvo zdálo se mi říkati: „Nudím se.“ — V Novém Yorku měla jsem pocit, jako by mi odevšad znělo vstříc: „Víme vše o tvých úspěších, ale nevěříme z toho ani slova, pokud nás nedonutíš.“ Nebylo divu, že jsem cítila stísněnost v hrdle, když jsem vystoupila, abych zpívala píseň „Libiamo.“ Každý zpěvák mi porozumí, řeknu-li, že jsem z počátku sotva poznávala svůj vlastní hlas. Cítila jsem hned, že prošlo domem jakési hnutí tajeného sklamání. Zdálo se, že každý šeptá svému sousedu: „To jest tedy ta velebená Terazziniova, to jest ta žena s hlasem, jenž se v Londýně tak líbil?“ Tento okamžik pochybnosti mne zachránil, všechna moje stísněnost zmizela jako kouzlem, nalezla jsem opět vládu nad svým hlasem a znova zachvátila mne ona horečná, nezadržitelná vůte zvítěziti, jakou jsem po- cítila tehdy před lhostejnými tvářemi v Covent Gar- denu. Zpívala jsem arii a pak „Semper Libera“ jako bych vůbec nestála na jevišti a měla jsem jediný nádherný pocit úplného rozplynutí v umění.
Nový York Londýn Covent Gara
16 article
Když jsem skončila vysokým E, vzkypělo to dole v obecenstvu. Mocný jásot se zvedl, nekonečná bouře pochvaly a v to znělo „bravo“ a „bis“ mých krajanů. Nevím, jak dlouho tato malá bouře trvala, zdálo se mi, že jsou to hodiny, ve skutečnosti však to bylo jen asi deset minut. Polo mechanicky jsem se ukláněla a opět ukláněla, napřed sama, pak s jinými pěvci, pak s ředitelem Campaninem (jenž jest ostatně mým švakrem), potom se samým Hammersteinem. Když konečně opona spadla, spěchal Hammerstein nadšeně ke mně a pravil, že jsem získala novoyorské obecenstvo Jako žena dala jsem se hned do pláče, kde by muž snad se smíchem vyhodil klobouk do výše. = Nemravná školní lázeň. Město Bonn počalo již asi před dvaceti lety opatřovati své školy po- stupně sprchovými lázněmi. Když byly před několika lety připojeny obce Dottendorf, Kessenich, Poppels- dorf a Endenich, počaly se také v těchto školách, jež navštěvuje mnoho dětí továrních dělníků, postup- ně zrizovati lázně. Tak byla zřízena lázeň při škol kessenišské, které mělo používati také zactvo z blíz- kého Poppelsdorfu. Lázeň tato jes. zařízena stejně jako v mnohých jiných městech. Hoši nosí při kou- pání plavky, dívky koupací obleky. Kessenišský evan- gelický farář si zařízení prohlédl a nenamítal proti němu ničeho, ale katolický farář z Poppelsdorfu prostě zakázal nejprve dívkám a pak i hochům své farnosti používati lázní, jež byly zřízeny městskou správou a dodatečně školním úřadem důtklivě dopo- ručeny. A nejen to, farář hrozil dívkám, jež do lázní chodily, že je vyloučí z přijímání a obcházel s ka- plany sám ppo domech farníků, zakazuje rodičům, aby dětem nedovolovali školních lázní používati.
Campanin Hammerstein Kessenich Poppels Bonn
17 article
Kaplani prý dokonce bili děti, jež do lázní chodily. Když byl dotázán, co proti lázním může namítati, žádal za opatření, aby se děti svlékaly v oddělených kabinách a mohly se dostati ke sprchám mezi příč- nými stěnami, aby se navzájem neviděly. Nehledě k tomu, že takové opatření nebylo nikde uznáno nutným a činilo by také dozor při koupání nemož- ným, jest známo, že takové tajnůstkářství nevinné mysli dětí ještě spíše přivádí na nekalé myšlenky a tak mravnosti nejen neprospívá, nýbrž ji přímo ohrožuje. Takto činí se zbrklostí farářovou blahodárné sociální opatření ilusorním. = Komu náleží Falklandské ostrovy? Z Lon- dýna. 25. února. Jak se „Globe“ dovídá z Paříže, uveřejňuje tamější v kancelář argentinského listu „Prensa“ následující zprávu z Buenos Aires: Italský vyslanec v Buenos Aires vyjednával s argentinskou vládou o dodatcích ke světové poštovní smlouvě, sjed- naných r. 1907 v Římě. Smlouva má se rozšířiti na všechny britské osady a při tom figurovaly Falkland- ské ostrovy jako anglická država. Na to odpověděl argentinský ministr zahraničních záležitostí, že repu- blika pokládá ostrovy za svůj majetek a proto nemůže smlouvu přijati bez protestu proti přičítání ostrovů k britským osadám. = Důstojník odsouzen pro krádež. Z Teme- šváru, 25. února. Vojenský soud odsoudil husar- ského poručíka Popovicse pro krádež na rok do ža- láře a k degradaci.
Kaplan Falkland Popovics Lon Paříž Buenos Aires Řím Tout