1
masthead
Na »Národní Listve
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
Praha
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 27. února.
Praha
3
masthead
K číslu 57.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
4
masthead
NAk
NAk
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Naka
5
title
Teleronické zprávy „Nár. Listů.“
7
article
Z Vídně, 27. února. Z přihody okresního
soudce dra. Freyera v Chebu stala se a fé ra
mezi delegátem drem. Kramářem
a del. drem. Schreinerem a jednán
německých soudců v království českém, dikto-
vaně nikoliv zákonem; nýbrž fermanem pana
dra. Václava Titty, podle všeho bude m ít
ještě leckterou dohru v parla-
mentě a v celé politice vnitřní, ba
včera v noci po srážce dra. Kramáře s něme-
ckými delegáty pravil kdosi: »První koaliční
kabinet porazil profesor Steinwender, druhy
porazí okresní soudce dr. Freyer.«
Dru. Kramářovi vyčítáno bylo faktum, že
vylíčil panovníkovi jednání okresního soudce
dra. Freyera, německými delegáty jako den un-
ciace. Takový krajně urážlivý výrok jest
úplně bezdůvodný naproti faktu, že pan Freyer
není dokonce osobou neznámou,
že jeho protičeská činnost v
Chebu opětně byla přetřásána
veřejně v parlamentě. Podotýká-
me pouze, že mluvili o něm nejen dr. Kramář
ve výboru, nýbrž také dr. Herold v plenu po-
slanecké sněmovny.
Pan Freyer opětně byl veleben v německ
»Nationální korrespondenci«, byl vynášen do
nebe jako hrdina německý a jako cha-
rakter v německých novinách, opět a opět
v žurnálech, také v »Národních Listech« bylo
praveno, že pan Freyer kalí a kazí celou vnitřní
situaci, zvláště v parlamentě atd. atd. Pan dr.
Freyer jest tedy osobností veřejně po-
vědomou a za své jednání tudíž zodpověd-
nou. Pan Freyer jest úřadníkem státním, jeho
skutky byly uveřejněny a komentovány. Nevíme
věru, jak se může nazvati denunciací, vůči
všemu tomu, odpoví-li delegát na dotaz panov-
níka, co se děje v Čechách, vylíčením činnosti
dra. Freyera, vzhledem na důsledky, které má
činnost ta na veškeru politiku cislajtánskou.
Věc ta má však ještě stránku jinou. »N.P
Pr.« prozrazuje, že němečtí delegáti byli roz-
hořčeni jednak proto, že dr. Kramář mluvilo
Freyer
Kramář
Schreiner
Titta
Steinwender
doktor
Herold
Vídeň
Cheb
Čechy
slanecký sněmovna
unociace
8
article
pánovi z chebské záležitosti, což jest jim patrně
nepřijemným a což prozrazuje, že mají špatné
svědomí, jednak z té příčiny, že císař žád-
ného z delegátů německých ne-
oslovil. Jsme přesvědčeni, že tento negativní
moment jest nahodilý.
Stalo se opět, že císař neoslovil žádného
delegáta a nedělána z toho v českých kruzích
delegačních a v českých novinách pražádná
aféra. Stalo se však také, že císař oslovil dele-
gáty české a slovanské velmi nemilostivě, ba
káravě. Připomínáme pouze důtku, jakou uděli
svého času stařičkému bískupu dakovskému
Strossmayerovi.
Připomínáme, že panovník dostal se do
velmi prudkého rozhovoru s delegáty inženýrem
drem. Kaftanem a drem. Stránským pro české
hlášení českých záložníků, povolaných ke kon-
trolním shromážděním. Připomínáme konečné
výrok panovníkův k dru. Kramářovi za vlády
Körbrovy: »Touto cestou ničeho nedosáhnete!«
My, Čechové, tyto četné projevy pa-
novníkovy jsme klidně sneslia
šli jsme svojí cestou dále, přes to ne-
činili jsme žádných projevů veřejných, nechtěli
jsme obmezovati právo panovníkovo pronášeti
své mínění, ještě méně pak proto
jsme napadli delegáty německé.
Kaftan
Stránský
Kramář
Čecho
9
article
Na německé straně však, jako jest tam krajní
nepřátelství k Čechům, tak jest tam také
krajni nedůtklivost a citlivost,
která ihned propukne, sáhne-li se na ni třeba
sebe šetrněji. »N. Fr. Presse« dělá z komára
velblouda. Zveličuje včerejší scénu v noční
schůzi rakouské delegace na něja kou
bouři, namlouvajíc veřejnosti, že v rakouské
delegaci — v této lednici — byly lomoz,
pokřik a hlasitá nevole proti dru. Kramářovi.
Nebylo tam nic, pranic, než ně-
kolik výkřiků pana dra. Schrlei-
nera, popuzeného přípravami pro dnešní zem-
skou volbu v Českých Budějovicích, jako »fuj«.
»udavač«, »zrádce« — to bylo celkem všechno.
Tolikéž redukuje se zpráva » N. Fr. P'resse«
že došlo v chodbě mezi panskou a poslaneckou
sněmovnou k prudké srážce m el zi
direm. Kramářem a drem. Schreine-
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
Čecho
Kramář
Český Budějovice
10
article
rem, na tohle: Schreiner užil o rozmluvě dra.
Kramáře s císařem slova vídeňského dialektu
»vernadern«. Neznáme se ve vídeňském di-
alektu, ale tušíme, že slovo to povstalo roku
1848 a znamená udávati člověka svobodomysl-
ného, demokratického, konstitučního vojenskému
absolutismu. Dr. Kramář ptal se prostě dra.
Schreinera, co ten výraz znamená, načež dostal
v odpověď: »Tolik jako denuncovati.«
Ukazuje-li „N. F. P.“, že to byl poslanec
Dobernig, jenž od předsedy delegace rakou-
ské šl. dra. Fuchsa žádal, aby tento na panovní-
kovi vymohl naprosté mlčení o politice, posu-
zuje vystoupení pana Doberniga velmi jedno-
duše. Dal si říci od dra. Schreinera, aby místo
něho proti dru. Kramářovi vystou-
pil. Věc jest mnohem menší svým roz-
sahem a svojí silou, než jak jest vypravováno
v „N. F. P.“, ve svém dosahu politickém však
velmi povážlivou, poněvadž jest k tomu
zkalením netoliko parlamentní situace, nýbrž
i osobních styků delegátů českých a německých.
Kramář
doktor
Schreiner
Dobernig
Fuchsa
11
article
Připojíme jenom ještě a to zcela všeobecně,
že čeští politikové, poslanci a delegáti ne-
dajísibránitižádnými útoky něme-
ckých novin, německými poslanei
a také žádným podezříváním jimi
soustavně provozovaným, aby kdekoliv, ať jest to
na sněmu zemském, ať jest to na říšské radě,
ať jest to v delegacích, ať jest to před samým
panovníkem, nehájili práv národa
svého co nejrozhodněji a nejpří-
křeji a tolikéž, aby všechny ty, kdož porušují
ona práva jazyka českého, zejména jsou-li to
lidé vládní, ukázali v pravé podobě.
Změna jednacího řádu uherského říšského
sněmu.
Z Pešti, 27. února. 44 poslanců strany ne-
odvislosti konalo noční poradu, ve které
se mluvilo velmi prudce v tom smyslu, že tito
poslanci chtějí teprve vyčkati, jak se vytváří
poměr jejich k ministru vnitra hr.
Andrássovi, nechať se nyní usnesou na
čemkoli v příčině revise jednacího
řádu. „Pest. Ll.“ sděluje, že na této schůzi
uvažována možnost vystoupení ze stra-
ny neodvislost1. V sobotu bude jednati
výkonný výbor o dalších krocích. Ve schůzi té
Pešť
12
article
FEUILLETO
FEUILLETO
Cesta ke slávě.
13
article
„Nová Patti“, Louisa Tetrazziniova, mladá ital
ská pěvkyně, jež byla nedávno objevena v Londýně
nyní v monhattanské opeře v Novém Yorku, uchva-
cuje americké obecenstvo, líčí v anglickém listě za-
jímavým způschem oocity, jaké ji ovládaly při prv
ním vystoupení v Covent Gardenu i v Hammerstei-
nově opeře v Novém Yorku.
Tetrazziniov
Nová Patt
Londýn
Nový York
Hammerstei
Covent Garden
14
article
Nadšená chvála anglických hudebních kritiků na
pjala nanejvýš očekávání novoyorského obecenstva.
ale nescházelo také skeptiků, kteří očekávali vystou-
pení Italky s jakousi nedůvěrou. Bylo by bláhovosti
a nepravdou, kdybych chtěla popříti, že jsem byla
hrozně rozčilena, když jsem poprvé vystoupila za
rampovými světly Manhattanské opery. Bylo to něco
jiného než v Londýně, kdež jsem byla ještě úplně
neznáma a kde se dalo vše získati a nic ztratiti. Po-
sud vidím před sebou mnoho prázdných řad v pří-
zemí Covent Gardenu, a zdvořile ihostejné chování
obecenstva v ložích. Atmosféra velké nudy leželav
prostoru a bylo mi, jako bych četla v každé z těchto
nehybných tváří: Přišli jsme, abychom se jeden ve-
čer hrozně nudili, pospěš si, prosíme a zkrať to, po-
kud možno. Pro zpěvačku mé povahy bylo toto obe-
censtvo jakýmsi vyzváním, ba více, pramenem inspi-
race. Krev moje se vzbouřila, bylo mi, jako by celé
moje cítění přecházelo v můj zpěv a každá žilka mé-
ho těla chvěla se vůlí, podmaniti si toto obecenstvo
o němž jsem věděla, že se dá těžko získati, ale jed-
nou získáno, zůstává věrným. Potom jsem cítila, jak
ponenáhlu magnetický proud tvoří spojení přes ram-
pová světla mezi mnou a obecenstvem. A později —
při následujících mých večerech nebylo již žádných
prázdných řad v parteru.
Ale v Novém Yorku očekávaly mne jiné okolno-
sti. Noviny oznamovaly, že již několik dní před mým
vystoupením se platily za lístky neslýchané cenya
že celý Nový York bude v opeře, aby mne slyšel. Dva
dni před tím dávali v Metropolitan Opera House „Tra-
viatu a všechny listy chválily provedení. Věděla
Italka
Londýn
Nový York
Covent Garden
Metropolitan opera House
15
article
jsem tedy, že mne očekává nejen ostrá kritika, ale ta-
ké srovnávání, hrozná to můra pro mladého umělce
Londýnské obecenstvo zdálo se mi říkati: „Nudím
se.“ — V Novém Yorku měla jsem pocit, jako by mi
odevšad znělo vstříc: „Víme vše o tvých úspěších,
ale nevěříme z toho ani slova, pokud nás nedonutíš.“
Nebylo divu, že jsem cítila stísněnost v hrdle, když
jsem vystoupila, abych zpívala píseň „Libiamo.“
Každý zpěvák mi porozumí, řeknu-li, že jsem
z počátku sotva poznávala svůj vlastní hlas. Cítila
jsem hned, že prošlo domem jakési hnutí tajeného
sklamání. Zdálo se, že každý šeptá svému sousedu:
„To jest tedy ta velebená Terazziniova, to jest ta
žena s hlasem, jenž se v Londýně tak líbil?“ Tento
okamžik pochybnosti mne zachránil, všechna moje
stísněnost zmizela jako kouzlem, nalezla jsem opět
vládu nad svým hlasem a znova zachvátila mne ona
horečná, nezadržitelná vůte zvítěziti, jakou jsem po-
cítila tehdy před lhostejnými tvářemi v Covent Gar-
denu. Zpívala jsem arii a pak „Semper Libera“ jako
bych vůbec nestála na jevišti a měla jsem jediný
nádherný pocit úplného rozplynutí v umění.
Nový York
Londýn
Covent Gara
16
article
Když jsem skončila vysokým E, vzkypělo to
dole v obecenstvu. Mocný jásot se zvedl, nekonečná
bouře pochvaly a v to znělo „bravo“ a „bis“ mých
krajanů. Nevím, jak dlouho tato malá bouře trvala,
zdálo se mi, že jsou to hodiny, ve skutečnosti však
to bylo jen asi deset minut. Polo mechanicky jsem se
ukláněla a opět ukláněla, napřed sama, pak s jinými
pěvci, pak s ředitelem Campaninem (jenž jest ostatně
mým švakrem), potom se samým Hammersteinem.
Když konečně opona spadla, spěchal Hammerstein
nadšeně ke mně a pravil, že jsem získala novoyorské
obecenstvo Jako žena dala jsem se hned do pláče,
kde by muž snad se smíchem vyhodil klobouk do
výše.
= Nemravná školní lázeň. Město Bonn počalo
již asi před dvaceti lety opatřovati své školy po-
stupně sprchovými lázněmi. Když byly před několika
lety připojeny obce Dottendorf, Kessenich, Poppels-
dorf a Endenich, počaly se také v těchto školách,
jež navštěvuje mnoho dětí továrních dělníků, postup-
ně zrizovati lázně. Tak byla zřízena lázeň při škol
kessenišské, které mělo používati také zactvo z blíz-
kého Poppelsdorfu. Lázeň tato jes. zařízena stejně
jako v mnohých jiných městech. Hoši nosí při kou-
pání plavky, dívky koupací obleky. Kessenišský evan-
gelický farář si zařízení prohlédl a nenamítal proti
němu ničeho, ale katolický farář z Poppelsdorfu
prostě zakázal nejprve dívkám a pak i hochům své
farnosti používati lázní, jež byly zřízeny městskou
správou a dodatečně školním úřadem důtklivě dopo-
ručeny. A nejen to, farář hrozil dívkám, jež do lázní
chodily, že je vyloučí z přijímání a obcházel s ka-
plany sám ppo domech farníků, zakazuje rodičům,
aby dětem nedovolovali školních lázní používati.
Campanin
Hammerstein
Kessenich
Poppels
Bonn
17
article
Kaplani prý dokonce bili děti, jež do lázní chodily.
Když byl dotázán, co proti lázním může namítati,
žádal za opatření, aby se děti svlékaly v oddělených
kabinách a mohly se dostati ke sprchám mezi příč-
nými stěnami, aby se navzájem neviděly. Nehledě
k tomu, že takové opatření nebylo nikde uznáno
nutným a činilo by také dozor při koupání nemož-
ným, jest známo, že takové tajnůstkářství nevinné
mysli dětí ještě spíše přivádí na nekalé myšlenky a tak
mravnosti nejen neprospívá, nýbrž ji přímo ohrožuje.
Takto činí se zbrklostí farářovou blahodárné sociální
opatření ilusorním.
= Komu náleží Falklandské ostrovy? Z Lon-
dýna. 25. února. Jak se „Globe“ dovídá z Paříže,
uveřejňuje tamější v kancelář argentinského listu
„Prensa“ následující zprávu z Buenos Aires: Italský
vyslanec v Buenos Aires vyjednával s argentinskou
vládou o dodatcích ke světové poštovní smlouvě, sjed-
naných r. 1907 v Římě. Smlouva má se rozšířiti na
všechny britské osady a při tom figurovaly Falkland-
ské ostrovy jako anglická država. Na to odpověděl
argentinský ministr zahraničních záležitostí, že repu-
blika pokládá ostrovy za svůj majetek a proto nemůže
smlouvu přijati bez protestu proti přičítání ostrovů
k britským osadám.
= Důstojník odsouzen pro krádež. Z Teme-
šváru, 25. února. Vojenský soud odsoudil husar-
ského poručíka Popovicse pro krádež na rok do ža-
láře a k degradaci.
Kaplan
Falkland
Popovics
Lon
Paříž
Buenos Aires
Řím
Tout