ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 03487150-7676-11dc-8ef2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 45, person 70, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVI
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 19. září 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 259.
4 article
Na ranní s odpol. listy ple lalací vai v Praze v aluinislraai . . . . . 2 K - na čtre leta . . . . 6 K — s dvejí donáskou n vrž ns dint laa . . . . 7 K 60 k ve flíalkácha na měsíe . . . . . . 2 K 30 1 Poštout na va řaín ntr . . . . sRah a dvoji zákilkoe na Boěnlr n stvstl. . . . 1 K e
Praha
5 article Hlas z Vatikánu.
Hlas z Vatikánu. Bůh zjevil se na hoře a hovořil, obklo pený jasem hořícího keře. Náměstek boží na zemi ozval se v pondělí a slavnostním tonem své Encykliky zahovořil k věřícím. Ale jeho hlas nezní s výšin a z jasu. Zdá se, že vychází z temných kobek, v nichž se choulila mnišská pověra a kde ve skrytosti a tajemnosti prováděla Inkvisice své strašné dílo. Pius X. vydal svou encykliku proti mo dernismu, která vzbudí úžas ve vzdělaných kruzích katolických. Jaký duch zpátečnictví, zatemnělosti a omezeného středověkého fa- natismu vládne v tomto nenávistném a in- kvisitorském projevu nesmířitelného, forma- bilického katolictví proti pokroku, rozumu, vědě! Hle, ze sřícenin pověr a lží pozvedá se fantom církevního absolutismu, mátoha neomylnosti papežské a chce svými neduži- vými a zlebnými kletbami, svou scolastickou fraseologií stavěti se proti mocnému, vítěz- nému proudění osvobozené myšlenky a chce svým servilním dechem zhasnouti slunce vědy a poznání! Encyklika Pia X. je velkým omylema velkým opozděním. Tak si mohl dřívější Pius dovoliti hlásati svatou válku proti všem snahám, chtějícím smířiti katolickou theologi s moderním nazíráním. Dobrý Benátčan Sarto, jenž ve svém vatikanském vězení tak teskní po městě lagun, tvrdí, že jeho Encyklikaje splněním učení jeho předchůdce Lva XIII To je překvapující odhalení. Ale nezdá se nám, že by tento výpad Pia X. proti moder- nismu, toto volání po inkvisičním terroru, po censorství a špehounství, mohlo býti po- kračováním v tradicích Lva XIII, jenž byl právě tak jemným a chytrým, jako je PiusX těžkopádným a prostoduchým. Subtilní di plomat, jímž byl vyzáblý, duchaplný Lev XIII. čtenář Virgila, Danta a zajisté i Machiavella, nedopustil by se ta kového atentátu na zdravý rozum, jako jeho otylý a bodrý nástupce.
Pius Benátčan Sarto Lev Lev XIII Virgil Dante Machiavell Vatikán laguna duchaplný Lev XIII
6 article
Papež Pius X stíhá svými kletbam každé osvícené hnutí mezi katolickým kněž- stvem, v němž v poslední době probouzel se opět horlivější tužba sblížiti katolictvís vědou a pokrokem nových dob, což je ovšem myšlenka velmi ušlechtilá, ideální, bobužel těžko uskutečnitelná. Nynější papež odsuzuje vše, co pro osvobození církve z pout jezo vitství učinili ti, kteří jako P. Didon usmířiti chtěli katolické dogma s moderním výkladem a vzdor Renanovi dokázati oprávněnost možnost zázraků, nebo kteří jako Loisy Schell a Leroy propagovali radikalnější ná zory v katolictví. Nová proklamace vatikánská líčí po bromy, jež hrozí věřícím duším od vědy mo derní, subjektivismu, theorie evoluční . . Vědychtivá zvědavost, jež chce proniknouti záhady dogmat, je podle Pla X synthesí ka cířství a otevřenou cestou k atheismu A mocně horli pa pež proti neblahé zvěda vosti (curiositas) a vzpupnému individua- lismu, který se nepo drobuje pokorně pove lům autority. Pius X. pokouší se zachrániti neomyl nost, autoritu a absolutismus církve a doufá že jeho mocné slovo postačí, aby zažehnal modernistické snahy mezi mladším a inteli gentnějším kněžstvem.
Pius Renan Schell Leroy Pla
7 article
Neobmezuje se však jen na velká slova rozhorlení a kleteb proti vzpurným a nebez pečným živlům, předpisuje též prostředky, ji miž se má vypleniti zlověstný modernismus Především jde o rozšíření působnosti sv. In kvisice. V každé diecési má býti zřízeno cen sorské kollegium k souzení katolických spisů a knih. Duchovní spisovatelé a kněžští spolu- pracovníci listů mají býti pod stálým dozo rem! Tedy censura a policie na kněze, kteř jsou podezřelí z duševní činnosti! Tento pa pežský úkaz byl vydán na počátku XX. sto- letí! A ještě úchvatněji zní další nařízení: »V každé diécesi bude zřízena dozorě rada, bdící a potírající moderní bludy Biskupové budou povinni podávati pravidelně zprávy Svatě Stolici o činnosti těchto dozor čích rad !« Tato nová Eneyklika, která chce ochro miti každé volnější a rozumnější hnutí v ka tolictví, jež volá do boje proti modernismu inkvisici a udavačství, je nejen útokem na zdravý rozum lidský, ale je rouháním proti lidské přirozenosti, neboť chce utlumiti zvě- davost, vrozené dychtění lidské duše po po- znání, chce potlačiti přirozený pud člověka po pravdě a vědomosti. Ale tento pud ne- vymítily z lidstva ani mučírny Inocence III. ani hranice Loyolovy a jemu nijak neublízi nejnovější skládání Pia X. Moderní bludy budou bujeti dále a rozmáhati se vždy více v lidu, neboť osvícená, svobodomyslna demo kracie je na postupu, který nezadrží nic, ani vetché fantomy středověku, zvedající se z ruin bývalé moci a slávy Svaté Stolice.
svatý . Ina Ted cenzura Loyolův Pius Svatá
8 article
Po příkladu Francie, která konečně se zbavila církevní přítěže ve svém státním ústrojí, po příkladu Anglie, kde liberální de mokratismus je rozhodující stranou, musí se vzchopiti střední stav, tvořící jadro národa a zorganisovati se k mocnému boji proti- klerikálnímu. Boj ten je rozhodnut ve Franci od té doby, co její osudy řídili praví repu- blikáni, od Waldecka-Rousseaua až ke Čle menceauovi. V Německu je pozorovati nový vzmach svobodomyslných středních tříd Sjezd německé svobodomyslné strany lidové konaný tyto dny v Berlíně, vyzněl pro roz hodnější postup proti živlům zpátečnickýma klerikálním. Též u nás musí nastati úplné vyjasnění v tomto směru. Cestu okazali nám zakladatelé strany svobodomyslné. Musíme na ní pokračovati v duchu roz- hodně demokratickém, pokrokovém a mo derním a není pochyby, že s námi půjde většina národa. Ve »Fortnightly Review« učinil český šlechtic hr. Lützow, pojednávající o posled ních rakouských volbách, straně mladočeské výtku, že se poněkud odklonila od svého původního demokratického směru Nechceme uvažovati jak dalece je oprávněna tato výtka, originální tím, že byla pronešena ústy aristo- krata Bylo-li v něčem poleveno, zavinila to snad jakási netečnost k houževnaté a mo- hutné akci klerikálů, i musíme nyní s tím větší energií a pronikavostí soustřeďovati síly veškeré národní naší demokracie k nejinten- sivnější práci pro duševní i hmotný rozkvět vlasti i k ráznému postupu proti té upada- jící moci, kdysi všemohoucí, ale dosud ne- bezpečné, již burcuje Pius X. k svaté válce proti osvětě a rozumu.
Waldeck Rousseau Lützow Pius Francie Anglie Německo Berlín Fortnightnout Review
9 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 18. září. (Rakouský státník o zmaru vyrovnání.) „N. W. J.“ otiskuje rozmluvu s „vynikajícím rakouským státníkem jenž měl rozhodující vliv na průběh vyrovnacíeh porad.“ Z rozmluvy s tímto státníkem, v němž snadno poznati min. předsedu bar. Becka, vy- svítá, že rakouská vláda vstoupila ve vyjedná. vání s pevným úmyslem, uzavříti jen takové vyrovnání, jehož bilance by byla pro Rakousko přízniva. Těžištěm vyjednávání nebyly otázky státoprávné, nýbrž zvláště hospodářské. Bilance musila by býti přízniva ať již pomocí kvoty, nebo jiné finančně-hospodářské otázky. Uhry však žádaly za zvýšení kvoty takovou náhradu povahy hospodářské, že by se tím bilance zhor- šila v náš neprospěch. Rakouská vláda byla by se vzdala zvýšení kvoty, kdyby se nám po- skytla jiná, stejně cenná náhrada. Ale Uhry an na to nepřistoupily. Rakouská vláda neřídila se při vyjednávání sentimentálnými city, nýbrž vy- cházela jedině z věcného stanoviska. V nynějším kabinetě nacházejí se úřadníci, mající značné odborné vědomosti a zkušenosti, pak vynikající vůdcové stran, parlamentárníci, kteří dovedou posouditi, může-li parlament smluvené vyrovná- ní přijati nebo ne. Takový kabinet může parla- mentu předložiti jen dobré vyrovnání, znamena- jící příznivou bilanci. V té věci jsou hranice možnosti povně vytčeny. Za tyto hranice nemůže jíti ani žádný příští kabinet ...
Praha Rakousko Uhry
10 article
Také na uherské straně — dodal státník — jevily se z počátku přiznivé disposice; aleje tomu několik dní, co se u uherských pánů ob- jevil obrat, který se patrně vysvětluje vlivem uherských poslanců, nepřejících vyrovnání. Na otázku, bude-li se ve vyjednávání pokračovat koncem září nebo až v říjnu, státník odvětil,že nevi! V Praze, 18. záři.(Potřcba nového vy- jednávání s Uhrami.)Vyrovnaci konferen- ce se včera rozešly a není známo, bude-li se v nich ještě pokračovati. Jestliže obě vlády další porady o vyrovnání pokládají už za marné, bude třeba nových konferencí, jimiž by se upravil poměr Rakouska k Uhrám od Nového roku 1908. Do- savadní úmluva rakousko-uherská, jež vešla v život císařským nařízením za vlády Thun- Kaizlovy dne 21. září 1899, pozbude platnosti dne 31. prosinc 1907 a téhož dne pozbývá platnosti také aynější kvota, stanovená panovní- kem letos jen na půl roku. Spolu s ustanovením o kvotě pozbude platnosti také rozbodnutí, že na společné potřeby říšské má se užiti nejprvé výnosu cel. Bude tedy třeba nového usne- sení smí-li se výnosu cel užiti na společné po- třeby také od 1. ledna 1908, aneb použije-li o té doby každý z obou států svých cel na sve potřeby. Z Turč. sv. Marlina, 16. záři. (Dle pra- chetického vzoru.) Slovenský národní poslanec Milan Hodže svolal na den 22. t. m. do Ziliny voličskou schůzi. Přívrženci maďaron- ské strany neodvislosti, aby znemožnili schůz Hodžovu, ohlásili na týž den a na témž náměstí kde se měla konati schůzě slovenská, svou zo- ličskou schůzi. Služn;, vymlouvaje se, že nemá po ruce dosti četnictva, aby se mohl zaručiti z pořádek v době konání schůzí, zapověděl obě. čímž vyhověl přání Maďarů.
Kaizlův Marlin Milan Hodža Hodžův Maďar Praha Uhry Rakousko Thun
11 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Lži o Čorné Hoře. Náš bělebradský zpravodaj podal telegrafi cké návěští o článku „Samoupravy“, kterým se za lživé prohlašuj“ všecky zprávy, delší dobu tak úsilovně rozšiřevané, jakoby mezi vládami a dynastiemi srbskou a černohorskou byla ja kási nevůle, která se projevuje diplomatickými nepříjemnostmi a komploty. Článek „Saoupravy“ je příliš důležiý aby slovanský list mohl přestati na pouhé zmín ce o něm. Článek prohlašuje zejména za lež 1. zprávu, jakoby na Cetyni zatčeni byli ně- kteří srbští důstojníci pro jakési spiknuti prol životu knížete Nikoly, a že u zatčených byly nalezeny dopisy, které by mohly kompromitovat srbský důstojnický sbor a dovésti do formalného prerušení diplomatických styků mezi Srbskem a Černou Horou. Pravda jest, že v úřadních sty- cích mezi oběma srbskými státy nebylo není ničehož, co by zmíněné zprávy z da- leka opravňovalo; 2. zprávu, jakoby černohorská vláda měla cosi proti osobě srbského diplomatického zástup- ce na Cetyni. Novému představiteli Srbska do stalo se na Cetyní tak vlídného přijetí, jak vždy: 3. zprávu, kterou nejprv uveřejnil „Pest Ll.“ ve formě dopisu z Podgorice, jakoby blízký příbuzný kněžny Mileny, černohorský kapetán Jovan Vukotié, odsouzen byl na tři leta osm mě- síců za to, že u něho nalezeno bylo psaní jeho bratra, důstcjníka v srbské armádě, jež vyzý valo (nepravi se koho) ke zjevné vzpouře prot knížeti Nikolovi a slibuje se za tím účelem peně- žitá pomoc z Bělehradu (opět se nepravío koho). „Pest. Ll.“ věděl i tom, jal byl odsou zenému čten rozsudek přede vším důstojnickým sborem černohorským, jak byl degradován a p. A celá ta historic jest pouhý vý- my sll Z bělehradských listů rozšiřují lži o Černí Hoře „Beogradske Novine“ a „Stampa“, někdy aké „Odjek“.
Nikola Milena Vukotié Nikolov Beogradske Novine Stamp Čorný hoře Srbsko Černá Hora Podgorica Bělehrad
12 article
Třeba, aby si čtenářstvo těchto kalných pramenů všimlo a zpředu mělo nedůvěru ke zprávám, které z nich vycházejí. Je tomu deset a více let, co byla proti Černé Hoře a knížeti Nikolovi také zdvižena vojna novinovými lžemi, jež tehdy vídeňské listy rozšiřovalý přímo. Nyní je věc nastrojena tak, že lež se objeví v listě bělehradském, odkudž se podá vídeňským listům telegraficky právě tak, jako jiným. Je to nenápadné a Vídeň, má při tom čisté ruce. Jestli také svědomí, nechce- me rozhodovat. Encyklika proli modernismu. Z německého tisku katolická »Germaniee nevyjádřila se ještě o poslední encyklice. Ostatní nekatolický list ale jest velmi rozhořčen. »Berl. Tegbl.« hrozí rozbořením celého světa, nemen šim prý nežli kdyby nařizovala upálení kacířů. »Tak brutslně, zeela v duchu inkvisice a násil- ného potlačení svobodného pátrání jest psana,« praví list liberální a těší se tím, že církev moe svou v ob ru kullurního života přeceňuje a že střely její odráží o sílu svobodné myšlenky. Leč také u německých katolíků byla ency- klika přijata se »smišenými« poeity. Jestiť ně- mecký katolicism více než v jiných zemích pro- sáklý modernějšími názory. Ovšem ale jes encyklika tato zvláště proti němu namířena.
Berl Vídeň
13 article
Rozpuštěni kapské sněmovny. Kapský parlameut byl rozpuštěn, jelikož vláda jest (v horní sněmovně) v menšině. Mysli se, že strana burská, přející co největšímu osamostatnění osady vůči Anglii, za voleb zvítězi. Malan odmítl převziti novou vládu. Merriman pokládá se nyní za příštiho premiera. Sjezd socialistické strany v Německu. Ve včerejší schůzi sjezdu podával poslanec de Südekum zprávu o pariamentní činnosti poslancův říšských. Výsledkem nepříznivého průběhu voleb řiš ských bylo stabší zastoupení strany v komisích i mezi řečníky. Přes to strana hájí úsilně zájmův svěřených. Mnohé okolnosti poslední doby ukáza y — míní řečník dále — že odpůrci se klamou, soudí-li, že důvěra v lidu ke straně mizí. Strana výkoná svou povinnost K této části programu sjezdového navrhli socia- listé z Fürthu, aby socialističtí poslanci hlasovali pr soclálně prospěšné zákony také ten- krát, když nehoví s plna požadavkům sociální de mokracie. V další debatě projevil poslanec dr Süde- kum mínění, že uměle seskupená většina i v říšském sněmu (liberálně-konservativní!), o níž se Bülow opírá
Malan Merriman Südekum Bülow horní sněmovna Anglie Německo Fürth doktor Süde
14 article
V Praze, 19. záři.
Praha
15 article
dlouho již nepotrvá. Tím vznikne zcela nová situace Svohodomyslní přijdou do oposice, ale s oposici siln seslabenou. Úkol skutečné oposice bude pak ná- ležeti výhradně socialistům. K živé debatě došlo mezi krajní a mírnou frak sjezdu, jakmile se zavadilo o olázku militarismu Podnětem k tomu byla zviáště řeč poslance Naska v říšském sněmu německém, když při vojenském roz- počtu tento sociální demokrat byl pravil: »Za vál k vezmeme i my socialní demokraté pu- šku na záda a budeme vlast hájitl.« Levice sjezdu potírala výrok ten a podala návrh, kterým se socialističtí poslanci říššti vyzývají, aby k příštím debatám v sněmu o vojenském rozpočtu určován byli jen tací řečníci, kteří jsou znám jako rozhodní odpůrci militarismu. Naske označil návrh ten za bezpříkladný tero- rism a za pokus děliti říšské poslance na dvé sku- piny.
Naske
16 article
Posl. dr. Liebknecht míní: Stálé zdůrazňo- vání vlastenectví za pravého »uránadšení« zpeče těne bylo onou řečí Naskeovou. Jest nemístná pro socialistického poslance a musí býti co nejostřej odmítnuta (Živá pochvala jedné části sjezdu.) Posl. dr. Davíd: Bebel mluvil čast podobně jako Naske. Kritika čelí ale jen proti malému Naskeovi, na velikého Bebela se neodvažuje Paní Zetkinová ze Štutgartu žádá co nej- ostřejší potírání militarismu. Posl. Bebel praví, že řeč Naskeova došl po většině jeho svuhlasu i ostatních po- slanců socialistických, byť i každý jeho výrok pode- psati nemohl a nechtěl. Tvrzení, jako by Naske byl mluvil z nějakého »urá-nadšení«, jest prostě pře- hnáno. Posl. Vollmar praví, že strana musí o ne specificky protimilitaristickou propagandu, jak se nyní vyskytuje, jako dosud odmítati, neboť nemůže pře vzlti za ni zodpovědnost. Ke konci zamítnut byl velikou většinou tent návrh sociálně-demokratické jednoty v Krelu: »pr projednávání vojenského rozpočtu mají býti za řeč- níky strany určení jen takoví poslanci, kteří skytají
Posl doktor Liebknecht Davíd Bebel Naske Zetkinová
17 article
V drobném p. vaejít ranní číslo o pobě . . . za odpolední . . na zk Ve šlialkách na venkové ranní čislo. . . . odpolední . . . . . . . . 4 k Inserátv plati se hetově napřed Přečplacení a ineerty přijjmá sdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nachásají se též redakee tiskárna n oxpválce „Národnich L-istá“ Bukopisy se novraceji
Bukopisa Národnich Listat
18 article
plnou záruku za to, že se rozhodně proti mili- tarismu postaví a to ve smyslu resoluce, příjaté na mezinárodním sj-zdu v Stulgartě.« Odatní návrhy byly přísázány k úvaze poslan- cům sociálně demokratickým na říšském sněmu. Spouštěni lloydového parníku „Palacký“ na moře. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) V Terstu, 17. září 1907. Ve velkolepém arsenálu rak uského Lloydu vy- konáno bylo dnes o 7. hod. ranní, kdy příliv dosáhl nejvyššího bodu, slavnostním způsobem spuštění jed- noho z nových parníků lloydových nejmodernějšího typu, jenž ponese jmé 1o slavného historiografa král. českého, Františka Palackého. Slavnostní akt samotný, krátce již vylíčený v předběžné zprávě telegrafické, má beze sporu pro nás Čechy svůj spe- cia ní význam, neboť jde o první veliký parník, určený pro službu dopravní ve Středozemním moři (Terst-Catihrad), jenž v uznání politicsého a hospo- dařského významu král. českého v rakouském statě nese na své přídě jméno největšího Čecha devate- náctého století.
Palacká Palacký Čecho Terst Catihrad
19 article
Na cestě do Terstu k této slavnosti zastihla ná ve Vídni nepříjemna zpráva: Spuštěn lodi, určené původně na nedělní odpoledne, musilo býti na ne- určito odloženo, neboť dělníci v arsenálu odepřeliv neděli pracovati. Nešlo sice o nějaký mzdový spor. který by byla správa rakouského Lioydu ochotně na rychlo urovnala, projektujíc spuštění »Palackéhoe ve spojení s jízdou na zkoušku druhého nového par- níku, nedávn pravě dohotoveného, jenž nese jméno »Baron Beck«, a očekávajíc k oběma slavnostem řadu vzácných pozvaných hostí. Avšak dělnictvo, určené ke spuštění lodi, dílu neobyčejně důležitému zodpovědnému, jež vyžaduje mnoho pečlivých a prac- ných příprav, musilo se podrobiti příkazu tuhé orga- nisace všach ostatních kategoril pracovaích ve spo- lečném arsenálu lloydovém, a příkaz zněl neodvola- telne: nepracovati v neděli, ani v noci s neděle na pondělek. Takovým způsobem po dlouhém bezvýsled- ném jednání ustanoveno spuštění — s ohledem na stav přilivu a odlivu mořského — na dnešní úterý, na 7. hod. ranní.
Baron Beck Terst Vídeň
20 article
Přes nenadálý odklad pokračovali jame v noci ze soboty na neděli ve své jízdě do Terstu, nebot lákalo nás pozvání ke zkušební jízdě na »Baronu B ckovi«, zvlašť když jsme zvěděli, že jde o lod téhož typu, týchž rozměrů a zcela stejného vnitřního rozdělení i zařízení, jakého má se dostati také »Pa- lackému«. Terstský záliv mořský, jindy v tuto lahod- nou podzimní dobu krásně klidný a smavý, neuvítai nás příliš vlídně. Drobný, teplý děšť a silně zachmu řený obzor věštily příchod bóry, málo vítaný a níjak nečekaný. Přes to shromaždila se přesně k 9. hodině ranní na Molo San Carlo četná společnost pozva- ných hostí a vstoupila na palubu krásného a bohatě vypraveného parníku, svíticího novotou. Na vzdory vší nepohodě lloydová kapela zaujala svoje misto na hořejší kryté palubě a parník za zvuků veselého italského pochodu vyplul majestatně do moře smě- rem k Miramare. Bylo slavnostní dějeuner, byly oficiální řečia přípitky, byla i slavnostní a výborná nálada: nejza- jímavější ze všeho však byla poutavá, třebaže jenom letmá prohlídka strojův a všeho lodního zařizení, nastoupená v průvodu několika lodních inženýrůa ochotného presidenta rakouského Lloydu p. Bechera.
Drobná Lloyd p Becher Terst San Carlo Miramar Baron B
21 article
Parník, určený stejně jako příští »Palacký« ke zrych- lené jízdě na trati Terst-Cařihrad (pro dopravu osob i zboží, rychlosti 131/2 míle za hodinu) je dlouhý 356 a široký 44 angl. stopy. Výška jaho až ke hlavni patubě obnáší více než 25 stop. Celá kostra pořízena z anglické oceli a čtyři prostorná skladiště pro zboží měří 190.000 kub. stop. Šest parních jeřábů slouží ke skládání a vykládání zboží. Rozkošně zařízené místnosti pro pas žéry mají 69 lůžek první a 30 druhé třidy. Rozumí se, že neschází veliká jídelna, kuřácký a hudební salon, nejmoderněji zaří zená ku- chyně, lázně, spižírny, parní topení, elektrické osvět- lení atd. Parník pojme 417 tun ubli a jeho nosnosí netlo obnáší 2384 tuny, brutto asi 3890 tun. Požit- kem i pro lalka jest prohlídka ohromných hnacích strojů dole v podpalubí, ve strojirně i v kotelně a moderního zařízení všech pomocných přístrojův kuchyni, ve spižirnách, v lázních. Výprava míst. nosti, určených pro cestující, při svěm přepychu všude neobyčejné vkusná, umělecky zladěná, a při tom každého místa tak účelně využito, jak jen nej- novější zkušenosti technické a architektonické k tomu vedou.
Palacká Terst Cařihrad anglický ocel
22 article
Tak vypadá tedy »Baron Beck«, tak bude vypa- dati také »Palacký«, a jak nám sdělil pan president Lloydu, bude vyžadovati všecka dokonalá výprave vnitřní, která se pořizuje teprve po spuštění kostry lodní na moře v lodenicích arsenálu, doby asi 8 až 10 neděl, takže zkušební jízda »Paluckého« vykoní se asi koncem listopadu. Přibyli jsme do Terstu v bouřlivých dnech Nejen přiroda, i obyvatelstvo terstské se bouří. Totn největší obehodní a přístavní město rakouské svým žhavým ovzdušlm národnostním aspoň silně připo- míná Prabu, bohužel, touto druhou, nepřijemnou vlastností. Vleklé spory sociální nabývají nebezpeč- ného přiostření spory nacionálními, nenávistí vlaš ského obyvatelstva proti početně silné slovinské men šině v městě, jehož okolí je vesměs a ryze slovinské.
Baron Beck Palacká Lloyd Terst
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 16. září 1907. H. (Literární subvence zemská. Moravský zemský výbor, resp. zemský sněm, po volil právě subvenci 8000 K na zvelebení chovu králiků. Tentýž úřad dává roční podporu 5000 moravským spisovatelům. Potřeby hospodářské mají v našem lopotném životě převahu nad po- třebami kulturními. Nemůže nás tedy překvapiti. že na Moravě, ve vlasti zdravého smyslu a kri tiky, věnují na zvelebení chovu králiků značnějšl obnos, než na zvelebení literatury. Nevím, kolik obétuje český zemský výbo na králiky. Ale vím určitě, že na literaturu ne dal dosud ani vindry. A to mne zarmucuje v mém sebevědomí člověka z království. Znám uštěpačnost bratr Moravanů. Znají dobře naše slabě stránky a rád se nám posmívají. Jsou tak pyšní na své víno, na své písničky, na své kroje, na své neporu- šené Slovanstvi, ano i na svou literaturu — a t zajisté právem — a teď budou moci s hrdost ukázati na svůj sněm zemský: »Ejhle, jaký zájem má naše autonomie o duševní potřeby země? Plati nejen na králiký ročně 8000 K, ale věnuje též 5000 K na pod poru literátů. Kde jste vy Čechové ?« Ano, Morava je pokročilá, moderní země jakési slovanské Norvéžsko. Ve vlasti fjordů po kládá již dávno zastupitelství národa za svou po vinnost, podporovati nadané muže, kteří přispívají svou prácí k duševnímu povznesení i potěšení svého lidu, okouzlují ho svou fantasil, rozpl meňují jeho mysl, podněcujíce jeho lásku k vla- sti, k lidstvu, ke krásným a ideálním věcem, bez nichž by život byl zoufale prázdným.
Moravan Čecho Praha Morava
24 article
Norové a Švédové vyplácejí podpory a pense vynikajícím spisovatelům. Ibsen i Knut Hamsun v trudných dobách našli pomoci u svých kra- janů, dostávali pravidelně státní přispěvky, jež jim umožnily pracovati i cestovati. Malá země má větší, nutnější povinnosti vůči svým uměl- cům a spisovatelům, nežli velký, mnohomilionový stát, kde úspěch přináší romanopisci a dramati ckému autorovi též blahobyt. Ale jakou exi stenci mohou očekávati v malém národě nej bystřejší hlavy, nejvzletnější duše jeho? Jejieh práce je oběti a někdy i prokletím. I když jsou geniální a lidem svým obdivováni, nemohou žiti z plodů svého talentu, a čeká je byrokratické, umrtvující plaholčení nebo ubijející sterilnost bohémy. Proto správně a šlechetně si počínali zá- stupci moravského lidu, když odhlasovali, aby se každoročně udělil jistý obnos ze zemskýeh financí ku podpoře spisovatelů. Moravští politikové ukázali již jakési po- rozumění pro osvětové nezbytnosti, jež jsou právě tak naléhavé jako potřeba povznesen chovu králíčího. Ano, musíme si doznati a či- níme to neradi, neboť nesmíme zapomenout n moravské vtipkování a pokrčování ramenou nad námi — že moravský sněm stojí kulturně výše nežli český, který dosud nemá tušení o exi stenci nějaké české literatury. Snad bychom mu ji mohli připomenout Co dokázali pro spisovatele v Brně svou vý
Noro Švéda Ibsen Knut Hamsun Company Brno
25 article
mluvnosti a moudrostí dr. Žáček a dr. Šílený to dokáží v Praze hravě dr. Herold, dr Kramář a dr. Pippich, kteři mají takové sym- palie a porozumění pro literaturu a umění, že bez zdráhání poskytnou svou pomoc a vliv vlasti užitečné a jejich voličům zajistě sympa- tické myšlence. Jsme národ malý, života namahavého- plného trampot, a měli bychom po přikladu Norska a Moravy trochu pozornosti věnovat těm, kteři jsou naší duševní ehitou a nejplat- nějšími činiteli a zápasníky lidu svého. Dovolávejme se tedy, aby zemský sněm český povolil též dotaci pro spisovatele ! Jak by se pomohlo básníkům, povidkářům, publici- stům, kteři jsou živi jen svým perem, kdyby se jim dostalo roční podpory, zemského sti- pendin! Byl by to čin nanejvýše kulturní vlastenecký.
Žáček doktor Herold Pippich Praha Norsko Morava
26 article
Věc se mi zdá tak samozřejmou, že ne- cílím potřebu rozohňovati se pro ní nějakým pathetickým plaidoyerem. Socišlní poměry spisovatelů českých jsou žalostné. Každá práce nalezá již aspoň přibližné náležité mzdy a odměny. Práce člověka, který několik hodin se hrbí nad lejstry v berním úřadě i člověka, který v noci sestupuje ve vy- sokých botách do stoky. Musím však doložiti: každá práce užitečná. Bohužel skládat básně a psát povídky, nebo dokonce feuiletony, nepokládá se za práci zvláště užitečnou. Je pravda, že básníci okrašlují svěí svými vidinami, oblažují všednost života svou fantasil. Ale to je jejich věc. Platime si sla víky, aby nám prozpěvovali, vydržujeme si skri
27 article
vany, jásající v modru oblohy nad polemi ? J to jejich věc. A pro blahobyt vlasti nemají an takový význam, jako králfci, neboť není známo že by kde nějaký stát či země vypisovala též podpory na zušlechtění chovu skřivánků a slaviků Ale i kdyby se jednalo o nejpošetilejší po- pěvky, jež vlasatý jinoch vysllá k děvě svých snů a k bledé luně, je to práce, již nutno respektovat a jež, když je podařená a umělecká měla by se patřičně odměňovati. A víte dobře, že básníci nepíší jen milostné vzdechy a dovedou v mysli lidu svého burco- vati pocity ideální, ušlechtilé, pocity nadšení. sebevědomi, lásky, jež v nich často marně bud mocné řeči politiků. A víte též, že romanopise a povidkáři, ličící slavnou minulost svého národa nebo jeho dnešní zápasy a naděje, nejsou vždy jen pouhými kratochvilnými besedníky, ale též rozsévači myšlenek, okazovateli nových cest. Ale jejich práce je špatně odměňována Mzdy všech dělníků vystouply a s nimi též ceny nejprostších potřeb existenčních. Pouze mzdy spisovatelův ostaly celkem takovými, jako byly před 10 neb 25 lety. A přece se zdá,že literární zboží jde dosti na odbyt a že hodně vynáší, ovšem pouze těm, kleři je prodávají Proč by tedy mzda literárních dělníků těchto podnikatelů nemohla stoupnouti, když vše je dražší? Ale o té otázce promluvíme jindy. Je mnoho důvodů, které mluví ve pro- spěch návrhu, aby zemský sněm učinil něco pro úlevu spisovatelů již zasloužilých neb mla- dých nadějných, kleři strádají dnešní sociální ubchostí svého stavu.
28 article
Upozorňuji jen naše spisovately a naše poslance na příklad Moravy. Právě mi bylo sděleno přátely moravskými, že literáti tamní podnikli novou akci, která se zajisté potká s úspěchem, neboť moravšti poslanci dokázali již své inteligentní pochopení pro otázky toho druhu. Spisovatelé moravští porokovali o po- vinnostech země k pracovníkům hiterárníma usnesli se, že se budou domábati v zemském výboru moravském, aby byly splněny tyto jejich tři požadavky : Aby pp. Vilému Mrštikovi a Jos. Uhrovi přiřknuta byla stálá roční gáže literární po 2000 K. 2. Aby zřízena byla zemská dotace na studijní a cestovní stipendia pro moravské spisovatele-beletristy per 5000 K ročně; nej- menši stipendium 500 K. 3. Aby dosavadní zemská dotace pro podporu beletrie na Moravě zvýšena byla na 10.000 K. Mimo to podnik- nuta bude zvláštní akce za tím účelem, aby o rozdílení dotace již existujíci rozhodovala při- měřená porota. Nepochybuji, že podobně i náš sněm bude míti porozumění pro své osvětové povinnosti, jež jsou tím naléhavější, čím stísněnější jsou naše poměry. Čeští spisovatelé měli by se též volně sdružiti k seriosnímu podniku a předložiti své oprávněné požadavky českým poslancům, kterým již prostý cit vlastenecký a kulturní zabrání, aby se vůči tomuto požadavku zachovali netečně neb dokonce odmítavě. Ovšem bude nutno, aby se o věc energicky zasadili přední pracovníci lite- rární.
Mrštik Morava Jos Uher