2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 19. září 1907.
Praha
4
article
Na ranní s odpol. listy
ple lalací vai
v Praze v aluinislraai
. . . . . 2 K -
na čtre leta . . . . 6 K —
s dvejí donáskou
n vrž
ns dint laa . . . . 7 K 60 k
ve flíalkácha
na měsíe . . . . . . 2 K 30 1
Poštout
na va řaín
ntr . . . . sRah
a dvoji zákilkoe
na Boěnlr
n stvstl. . . . 1 K e
Praha
5
article
Hlas z Vatikánu.
Hlas z Vatikánu.
Bůh zjevil se na hoře a hovořil, obklo
pený jasem hořícího keře. Náměstek boží
na zemi ozval se v pondělí a slavnostním
tonem své Encykliky zahovořil k věřícím.
Ale jeho hlas nezní s výšin a z jasu. Zdá
se, že vychází z temných kobek, v nichž se
choulila mnišská pověra a kde ve skrytosti
a tajemnosti prováděla Inkvisice své strašné
dílo.
Pius X. vydal svou encykliku proti mo
dernismu, která vzbudí úžas ve vzdělaných
kruzích katolických. Jaký duch zpátečnictví,
zatemnělosti a omezeného středověkého fa-
natismu vládne v tomto nenávistném a in-
kvisitorském projevu nesmířitelného, forma-
bilického katolictví proti pokroku, rozumu,
vědě! Hle, ze sřícenin pověr a lží pozvedá
se fantom církevního absolutismu, mátoha
neomylnosti papežské a chce svými neduži-
vými a zlebnými kletbami, svou scolastickou
fraseologií stavěti se proti mocnému, vítěz-
nému proudění osvobozené myšlenky a chce
svým servilním dechem zhasnouti slunce
vědy a poznání!
Encyklika Pia X. je velkým omylema
velkým opozděním. Tak si mohl dřívější
Pius dovoliti hlásati svatou válku proti všem
snahám, chtějícím smířiti katolickou theologi
s moderním nazíráním. Dobrý Benátčan Sarto,
jenž ve svém vatikanském vězení tak teskní
po městě lagun, tvrdí, že jeho Encyklikaje
splněním učení jeho předchůdce Lva XIII
To je překvapující odhalení. Ale nezdá se
nám, že by tento výpad Pia X. proti moder-
nismu, toto volání po inkvisičním terroru,
po censorství a špehounství, mohlo býti po-
kračováním v tradicích Lva XIII, jenž byl
právě tak jemným a chytrým, jako je PiusX
těžkopádným a prostoduchým. Subtilní di
plomat, jímž byl vyzáblý, duchaplný Lev XIII.
čtenář Virgila, Danta a zajisté i Machiavella,
nedopustil by se ta kového atentátu na zdravý
rozum, jako jeho otylý a bodrý nástupce.
Pius
Benátčan
Sarto
Lev
Lev XIII
Virgil
Dante
Machiavell
Vatikán
laguna
duchaplný Lev XIII
6
article
Papež Pius X stíhá svými kletbam
každé osvícené hnutí mezi katolickým kněž-
stvem, v němž v poslední době probouzel
se opět horlivější tužba sblížiti katolictvís
vědou a pokrokem nových dob, což je ovšem
myšlenka velmi ušlechtilá, ideální, bobužel
těžko uskutečnitelná. Nynější papež odsuzuje
vše, co pro osvobození církve z pout jezo
vitství učinili ti, kteří jako P. Didon usmířiti
chtěli katolické dogma s moderním výkladem
a vzdor Renanovi dokázati oprávněnost
možnost zázraků, nebo kteří jako Loisy
Schell a Leroy propagovali radikalnější ná
zory v katolictví.
Nová proklamace vatikánská líčí po
bromy, jež hrozí věřícím duším od vědy mo
derní, subjektivismu, theorie evoluční . .
Vědychtivá zvědavost, jež chce proniknouti
záhady dogmat, je podle Pla X synthesí ka
cířství a otevřenou cestou k atheismu
A mocně horli pa pež proti neblahé zvěda
vosti (curiositas) a vzpupnému individua-
lismu, který se nepo drobuje pokorně pove
lům autority.
Pius X. pokouší se zachrániti neomyl
nost, autoritu a absolutismus církve a doufá
že jeho mocné slovo postačí, aby zažehnal
modernistické snahy mezi mladším a inteli
gentnějším kněžstvem.
Pius
Renan
Schell
Leroy
Pla
7
article
Neobmezuje se však jen na velká slova
rozhorlení a kleteb proti vzpurným a nebez
pečným živlům, předpisuje též prostředky, ji
miž se má vypleniti zlověstný modernismus
Především jde o rozšíření působnosti sv. In
kvisice. V každé diecési má býti zřízeno cen
sorské kollegium k souzení katolických spisů
a knih. Duchovní spisovatelé a kněžští spolu-
pracovníci listů mají býti pod stálým dozo
rem! Tedy censura a policie na kněze, kteř
jsou podezřelí z duševní činnosti! Tento pa
pežský úkaz byl vydán na počátku XX. sto-
letí! A ještě úchvatněji zní další nařízení:
»V každé diécesi bude zřízena dozorě
rada, bdící a potírající moderní bludy
Biskupové budou povinni podávati pravidelně
zprávy Svatě Stolici o činnosti těchto dozor
čích rad !«
Tato nová Eneyklika, která chce ochro
miti každé volnější a rozumnější hnutí v ka
tolictví, jež volá do boje proti modernismu
inkvisici a udavačství, je nejen útokem na
zdravý rozum lidský, ale je rouháním proti
lidské přirozenosti, neboť chce utlumiti zvě-
davost, vrozené dychtění lidské duše po po-
znání, chce potlačiti přirozený pud člověka
po pravdě a vědomosti. Ale tento pud ne-
vymítily z lidstva ani mučírny Inocence III.
ani hranice Loyolovy a jemu nijak neublízi
nejnovější skládání Pia X. Moderní bludy
budou bujeti dále a rozmáhati se vždy více
v lidu, neboť osvícená, svobodomyslna demo
kracie je na postupu, který nezadrží nic, ani
vetché fantomy středověku, zvedající se
z ruin bývalé moci a slávy Svaté Stolice.
svatý . Ina
Ted cenzura
Loyolův
Pius
Svatá
8
article
Po příkladu Francie, která konečně se
zbavila církevní přítěže ve svém státním
ústrojí, po příkladu Anglie, kde liberální de
mokratismus je rozhodující stranou, musí se
vzchopiti střední stav, tvořící jadro národa
a zorganisovati se k mocnému boji proti-
klerikálnímu. Boj ten je rozhodnut ve Franci
od té doby, co její osudy řídili praví repu-
blikáni, od Waldecka-Rousseaua až ke Čle
menceauovi. V Německu je pozorovati nový
vzmach svobodomyslných středních tříd
Sjezd německé svobodomyslné strany lidové
konaný tyto dny v Berlíně, vyzněl pro roz
hodnější postup proti živlům zpátečnickýma
klerikálním. Též u nás musí nastati úplné
vyjasnění v tomto směru. Cestu okazali nám
zakladatelé strany svobodomyslné.
Musíme na ní pokračovati v duchu roz-
hodně demokratickém, pokrokovém a mo
derním a není pochyby, že s námi půjde
většina národa.
Ve »Fortnightly Review« učinil český
šlechtic hr. Lützow, pojednávající o posled
ních rakouských volbách, straně mladočeské
výtku, že se poněkud odklonila od svého
původního demokratického směru Nechceme
uvažovati jak dalece je oprávněna tato výtka,
originální tím, že byla pronešena ústy aristo-
krata Bylo-li v něčem poleveno, zavinila to
snad jakási netečnost k houževnaté a mo-
hutné akci klerikálů, i musíme nyní s tím
větší energií a pronikavostí soustřeďovati síly
veškeré národní naší demokracie k nejinten-
sivnější práci pro duševní i hmotný rozkvět
vlasti i k ráznému postupu proti té upada-
jící moci, kdysi všemohoucí, ale dosud ne-
bezpečné, již burcuje Pius X. k svaté válce
proti osvětě a rozumu.
Waldeck
Rousseau
Lützow
Pius
Francie
Anglie
Německo
Berlín
Fortnightnout Review
9
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 18. září. (Rakouský státník
o zmaru vyrovnání.) „N. W. J.“ otiskuje
rozmluvu s „vynikajícím rakouským státníkem
jenž měl rozhodující vliv na průběh vyrovnacíeh
porad.“ Z rozmluvy s tímto státníkem, v němž
snadno poznati min. předsedu bar. Becka, vy-
svítá, že rakouská vláda vstoupila ve vyjedná.
vání s pevným úmyslem, uzavříti jen takové
vyrovnání, jehož bilance by byla pro Rakousko
přízniva. Těžištěm vyjednávání nebyly otázky
státoprávné, nýbrž zvláště hospodářské. Bilance
musila by býti přízniva ať již pomocí kvoty,
nebo jiné finančně-hospodářské otázky. Uhry
však žádaly za zvýšení kvoty takovou náhradu
povahy hospodářské, že by se tím bilance zhor-
šila v náš neprospěch. Rakouská vláda byla by
se vzdala zvýšení kvoty, kdyby se nám po-
skytla jiná, stejně cenná náhrada. Ale Uhry an
na to nepřistoupily. Rakouská vláda neřídila se
při vyjednávání sentimentálnými city, nýbrž vy-
cházela jedině z věcného stanoviska. V nynějším
kabinetě nacházejí se úřadníci, mající značné
odborné vědomosti a zkušenosti, pak vynikající
vůdcové stran, parlamentárníci, kteří dovedou
posouditi, může-li parlament smluvené vyrovná-
ní přijati nebo ne. Takový kabinet může parla-
mentu předložiti jen dobré vyrovnání, znamena-
jící příznivou bilanci. V té věci jsou hranice
možnosti povně vytčeny. Za tyto hranice nemůže
jíti ani žádný příští kabinet ...
Praha
Rakousko
Uhry
10
article
Také na uherské straně — dodal státník —
jevily se z počátku přiznivé disposice; aleje
tomu několik dní, co se u uherských pánů ob-
jevil obrat, který se patrně vysvětluje vlivem
uherských poslanců, nepřejících vyrovnání. Na
otázku, bude-li se ve vyjednávání pokračovat
koncem září nebo až v říjnu, státník odvětil,že
nevi!
V Praze, 18. záři.(Potřcba nového vy-
jednávání s Uhrami.)Vyrovnaci konferen-
ce se včera rozešly a není známo, bude-li se v nich
ještě pokračovati. Jestliže obě vlády další porady
o vyrovnání pokládají už za marné, bude třeba
nových konferencí, jimiž by se upravil poměr
Rakouska k Uhrám od Nového roku 1908. Do-
savadní úmluva rakousko-uherská, jež vešla
v život císařským nařízením za vlády Thun-
Kaizlovy dne 21. září 1899, pozbude platnosti
dne 31. prosinc 1907 a téhož dne pozbývá
platnosti také aynější kvota, stanovená panovní-
kem letos jen na půl roku. Spolu s ustanovením
o kvotě pozbude platnosti také rozbodnutí, že
na společné potřeby říšské má se užiti nejprvé
výnosu cel. Bude tedy třeba nového usne-
sení smí-li se výnosu cel užiti na společné po-
třeby také od 1. ledna 1908, aneb použije-li o
té doby každý z obou států svých cel na sve
potřeby.
Z Turč. sv. Marlina, 16. záři. (Dle pra-
chetického vzoru.) Slovenský národní
poslanec Milan Hodže svolal na den 22. t. m.
do Ziliny voličskou schůzi. Přívrženci maďaron-
ské strany neodvislosti, aby znemožnili schůz
Hodžovu, ohlásili na týž den a na témž náměstí
kde se měla konati schůzě slovenská, svou zo-
ličskou schůzi. Služn;, vymlouvaje se, že nemá
po ruce dosti četnictva, aby se mohl zaručiti z
pořádek v době konání schůzí, zapověděl obě.
čímž vyhověl přání Maďarů.
Kaizlův
Marlin
Milan Hodža
Hodžův
Maďar
Praha
Uhry
Rakousko
Thun
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Lži o Čorné Hoře.
Náš bělebradský zpravodaj podal telegrafi
cké návěští o článku „Samoupravy“, kterým se
za lživé prohlašuj“ všecky zprávy, delší dobu
tak úsilovně rozšiřevané, jakoby mezi vládami
a dynastiemi srbskou a černohorskou byla ja
kási nevůle, která se projevuje diplomatickými
nepříjemnostmi a komploty.
Článek „Saoupravy“ je příliš důležiý
aby slovanský list mohl přestati na pouhé zmín
ce o něm. Článek prohlašuje zejména za lež
1. zprávu, jakoby na Cetyni zatčeni byli ně-
kteří srbští důstojníci pro jakési spiknuti prol
životu knížete Nikoly, a že u zatčených byly
nalezeny dopisy, které by mohly kompromitovat
srbský důstojnický sbor a dovésti do formalného
prerušení diplomatických styků mezi Srbskem
a Černou Horou. Pravda jest, že v úřadních sty-
cích mezi oběma srbskými státy nebylo
není ničehož, co by zmíněné zprávy z da-
leka opravňovalo;
2. zprávu, jakoby černohorská vláda měla
cosi proti osobě srbského diplomatického zástup-
ce na Cetyni. Novému představiteli Srbska do
stalo se na Cetyní tak vlídného přijetí, jak
vždy:
3. zprávu, kterou nejprv uveřejnil „Pest
Ll.“ ve formě dopisu z Podgorice, jakoby blízký
příbuzný kněžny Mileny, černohorský kapetán
Jovan Vukotié, odsouzen byl na tři leta osm mě-
síců za to, že u něho nalezeno bylo psaní jeho
bratra, důstcjníka v srbské armádě, jež vyzý
valo (nepravi se koho) ke zjevné vzpouře prot
knížeti Nikolovi a slibuje se za tím účelem peně-
žitá pomoc z Bělehradu (opět se nepravío
koho). „Pest. Ll.“ věděl i tom, jal byl odsou
zenému čten rozsudek přede vším důstojnickým
sborem černohorským, jak byl degradován a p.
A celá ta historic jest pouhý vý-
my sll
Z bělehradských listů rozšiřují lži o Černí
Hoře „Beogradske Novine“ a „Stampa“, někdy
aké „Odjek“.
Nikola
Milena
Vukotié
Nikolov
Beogradske Novine
Stamp
Čorný hoře
Srbsko
Černá Hora
Podgorica
Bělehrad
12
article
Třeba, aby si čtenářstvo těchto kalných
pramenů všimlo a zpředu mělo nedůvěru ke
zprávám, které z nich vycházejí.
Je tomu deset a více let, co byla proti Černé
Hoře a knížeti Nikolovi také zdvižena vojna
novinovými lžemi, jež tehdy vídeňské listy
rozšiřovalý přímo. Nyní je věc nastrojena tak,
že lež se objeví v listě bělehradském, odkudž
se podá vídeňským listům telegraficky právě
tak, jako jiným. Je to nenápadné a Vídeň, má
při tom čisté ruce. Jestli také svědomí, nechce-
me rozhodovat.
Encyklika proli modernismu.
Z německého tisku katolická »Germaniee
nevyjádřila se ještě o poslední encyklice. Ostatní
nekatolický list ale jest velmi rozhořčen. »Berl.
Tegbl.« hrozí rozbořením celého světa, nemen
šim prý nežli kdyby nařizovala upálení kacířů.
»Tak brutslně, zeela v duchu inkvisice a násil-
ného potlačení svobodného pátrání jest psana,«
praví list liberální a těší se tím, že církev moe
svou v ob ru kullurního života přeceňuje a že
střely její odráží o sílu svobodné myšlenky.
Leč také u německých katolíků byla ency-
klika přijata se »smišenými« poeity. Jestiť ně-
mecký katolicism více než v jiných zemích pro-
sáklý modernějšími názory. Ovšem ale jes
encyklika tato zvláště proti němu namířena.
Berl
Vídeň
13
article
Rozpuštěni kapské sněmovny.
Kapský parlameut byl rozpuštěn, jelikož
vláda jest (v horní sněmovně) v menšině. Mysli
se, že strana burská, přející co největšímu
osamostatnění osady vůči Anglii, za voleb zvítězi.
Malan odmítl převziti novou vládu. Merriman
pokládá se nyní za příštiho premiera.
Sjezd socialistické strany v Německu.
Ve včerejší schůzi sjezdu podával poslanec de
Südekum zprávu o pariamentní činnosti poslancův
říšských. Výsledkem nepříznivého průběhu voleb řiš
ských bylo stabší zastoupení strany v komisích i mezi
řečníky. Přes to strana hájí úsilně zájmův svěřených.
Mnohé okolnosti poslední doby ukáza y — míní řečník
dále — že odpůrci se klamou, soudí-li, že důvěra
v lidu ke straně mizí. Strana výkoná svou povinnost
K této části programu sjezdového navrhli socia-
listé z Fürthu, aby socialističtí poslanci hlasovali pr
soclálně prospěšné zákony také ten-
krát, když nehoví s plna požadavkům sociální de
mokracie. V další debatě projevil poslanec dr Süde-
kum mínění, že uměle seskupená většina i v říšském
sněmu (liberálně-konservativní!), o níž se Bülow opírá
Malan
Merriman
Südekum
Bülow
horní sněmovna
Anglie
Německo
Fürth
doktor Süde
14
article
V Praze, 19. záři.
Praha
15
article
dlouho již nepotrvá. Tím vznikne zcela nová situace
Svohodomyslní přijdou do oposice, ale s oposici siln
seslabenou. Úkol skutečné oposice bude pak ná-
ležeti výhradně socialistům.
K živé debatě došlo mezi krajní a mírnou frak
sjezdu, jakmile se zavadilo o olázku militarismu
Podnětem k tomu byla zviáště řeč poslance Naska
v říšském sněmu německém, když při vojenském roz-
počtu tento sociální demokrat byl pravil: »Za vál k
vezmeme i my socialní demokraté pu-
šku na záda a budeme vlast hájitl.«
Levice sjezdu potírala výrok ten a podala návrh,
kterým se socialističtí poslanci říššti
vyzývají, aby k příštím debatám v
sněmu o vojenském rozpočtu určován
byli jen tací řečníci, kteří jsou znám
jako rozhodní odpůrci militarismu.
Naske označil návrh ten za bezpříkladný tero-
rism a za pokus děliti říšské poslance na dvé sku-
piny.
Naske
16
article
Posl. dr. Liebknecht míní: Stálé zdůrazňo-
vání vlastenectví za pravého »uránadšení« zpeče
těne bylo onou řečí Naskeovou. Jest nemístná pro
socialistického poslance a musí býti co nejostřej
odmítnuta (Živá pochvala jedné části sjezdu.)
Posl. dr. Davíd: Bebel mluvil čast
podobně jako Naske. Kritika čelí ale jen proti
malému Naskeovi, na velikého Bebela se neodvažuje
Paní Zetkinová ze Štutgartu žádá co nej-
ostřejší potírání militarismu.
Posl. Bebel praví, že řeč Naskeova došl
po většině jeho svuhlasu i ostatních po-
slanců socialistických, byť i každý jeho výrok pode-
psati nemohl a nechtěl. Tvrzení, jako by Naske byl
mluvil z nějakého »urá-nadšení«, jest prostě pře-
hnáno.
Posl. Vollmar praví, že strana musí o ne
specificky protimilitaristickou propagandu, jak se nyní
vyskytuje, jako dosud odmítati, neboť nemůže pře
vzlti za ni zodpovědnost.
Ke konci zamítnut byl velikou většinou tent
návrh sociálně-demokratické jednoty v Krelu: »pr
projednávání vojenského rozpočtu mají býti za řeč-
níky strany určení jen takoví poslanci, kteří skytají
Posl
doktor
Liebknecht
Davíd
Bebel
Naske
Zetkinová
17
article
V drobném p. vaejít
ranní číslo o pobě . . . za
odpolední
. . na zk
Ve šlialkách na venkové
ranní čislo. . . .
odpolední . . . . . . . . 4 k
Inserátv
plati se hetově napřed
Přečplacení a ineerty přijjmá sdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nachásají se též redakee
tiskárna n oxpválce „Národnich L-istá“
Bukopisy se novraceji
Bukopisa
Národnich Listat
18
article
plnou záruku za to, že se rozhodně proti mili-
tarismu postaví a to ve smyslu resoluce, příjaté na
mezinárodním sj-zdu v Stulgartě.«
Odatní návrhy byly přísázány k úvaze poslan-
cům sociálně demokratickým na říšském sněmu.
Spouštěni lloydového parníku
„Palacký“ na moře.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
V Terstu, 17. září 1907.
Ve velkolepém arsenálu rak uského Lloydu vy-
konáno bylo dnes o 7. hod. ranní, kdy příliv dosáhl
nejvyššího bodu, slavnostním způsobem spuštění jed-
noho z nových parníků lloydových nejmodernějšího
typu, jenž ponese jmé 1o slavného historiografa král.
českého, Františka Palackého. Slavnostní
akt samotný, krátce již vylíčený v předběžné zprávě
telegrafické, má beze sporu pro nás Čechy svůj spe-
cia ní význam, neboť jde o první veliký parník,
určený pro službu dopravní ve Středozemním moři
(Terst-Catihrad), jenž v uznání politicsého a hospo-
dařského významu král. českého v rakouském statě
nese na své přídě jméno největšího Čecha devate-
náctého století.
Palacká
Palacký
Čecho
Terst
Catihrad
19
article
Na cestě do Terstu k této slavnosti zastihla ná
ve Vídni nepříjemna zpráva: Spuštěn lodi, určené
původně na nedělní odpoledne, musilo býti na ne-
určito odloženo, neboť dělníci v arsenálu odepřeliv
neděli pracovati. Nešlo sice o nějaký mzdový spor.
který by byla správa rakouského Lioydu ochotně
na rychlo urovnala, projektujíc spuštění »Palackéhoe
ve spojení s jízdou na zkoušku druhého nového par-
níku, nedávn pravě dohotoveného, jenž nese jméno
»Baron Beck«, a očekávajíc k oběma slavnostem
řadu vzácných pozvaných hostí. Avšak dělnictvo,
určené ke spuštění lodi, dílu neobyčejně důležitému
zodpovědnému, jež vyžaduje mnoho pečlivých a prac-
ných příprav, musilo se podrobiti příkazu tuhé orga-
nisace všach ostatních kategoril pracovaích ve spo-
lečném arsenálu lloydovém, a příkaz zněl neodvola-
telne: nepracovati v neděli, ani v noci s neděle na
pondělek. Takovým způsobem po dlouhém bezvýsled-
ném jednání ustanoveno spuštění — s ohledem na
stav přilivu a odlivu mořského — na dnešní úterý,
na 7. hod. ranní.
Baron Beck
Terst
Vídeň
20
article
Přes nenadálý odklad pokračovali jame v noci
ze soboty na neděli ve své jízdě do Terstu, nebot
lákalo nás pozvání ke zkušební jízdě na »Baronu
B ckovi«, zvlašť když jsme zvěděli, že jde o lod
téhož typu, týchž rozměrů a zcela stejného vnitřního
rozdělení i zařízení, jakého má se dostati také »Pa-
lackému«. Terstský záliv mořský, jindy v tuto lahod-
nou podzimní dobu krásně klidný a smavý, neuvítai
nás příliš vlídně. Drobný, teplý děšť a silně zachmu
řený obzor věštily příchod bóry, málo vítaný a níjak
nečekaný. Přes to shromaždila se přesně k 9. hodině
ranní na Molo San Carlo četná společnost pozva-
ných hostí a vstoupila na palubu krásného a bohatě
vypraveného parníku, svíticího novotou. Na vzdory
vší nepohodě lloydová kapela zaujala svoje misto
na hořejší kryté palubě a parník za zvuků veselého
italského pochodu vyplul majestatně do moře smě-
rem k Miramare.
Bylo slavnostní dějeuner, byly oficiální řečia
přípitky, byla i slavnostní a výborná nálada: nejza-
jímavější ze všeho však byla poutavá, třebaže jenom
letmá prohlídka strojův a všeho lodního zařizení,
nastoupená v průvodu několika lodních inženýrůa
ochotného presidenta rakouského Lloydu p. Bechera.
Drobná
Lloyd p
Becher
Terst
San Carlo
Miramar
Baron B
21
article
Parník, určený stejně jako příští »Palacký« ke zrych-
lené jízdě na trati Terst-Cařihrad (pro dopravu osob
i zboží, rychlosti 131/2 míle za hodinu) je dlouhý
356 a široký 44 angl. stopy. Výška jaho až ke hlavni
patubě obnáší více než 25 stop. Celá kostra pořízena
z anglické oceli a čtyři prostorná skladiště pro zboží
měří 190.000 kub. stop. Šest parních jeřábů slouží
ke skládání a vykládání zboží. Rozkošně zařízené
místnosti pro pas žéry mají 69 lůžek první a 30
druhé třidy. Rozumí se, že neschází veliká jídelna,
kuřácký a hudební salon, nejmoderněji zaří zená ku-
chyně, lázně, spižírny, parní topení, elektrické osvět-
lení atd. Parník pojme 417 tun ubli a jeho nosnosí
netlo obnáší 2384 tuny, brutto asi 3890 tun. Požit-
kem i pro lalka jest prohlídka ohromných hnacích
strojů dole v podpalubí, ve strojirně i v kotelně a
moderního zařízení všech pomocných přístrojův
kuchyni, ve spižirnách, v lázních. Výprava míst.
nosti, určených pro cestující, při svěm přepychu
všude neobyčejné vkusná, umělecky zladěná, a při
tom každého místa tak účelně využito, jak jen nej-
novější zkušenosti technické a architektonické k tomu
vedou.
Palacká
Terst
Cařihrad
anglický ocel
22
article
Tak vypadá tedy »Baron Beck«, tak bude vypa-
dati také »Palacký«, a jak nám sdělil pan president
Lloydu, bude vyžadovati všecka dokonalá výprave
vnitřní, která se pořizuje teprve po spuštění kostry
lodní na moře v lodenicích arsenálu, doby asi 8 až
10 neděl, takže zkušební jízda »Paluckého« vykoní
se asi koncem listopadu.
Přibyli jsme do Terstu v bouřlivých dnech
Nejen přiroda, i obyvatelstvo terstské se bouří. Totn
největší obehodní a přístavní město rakouské svým
žhavým ovzdušlm národnostním aspoň silně připo-
míná Prabu, bohužel, touto druhou, nepřijemnou
vlastností. Vleklé spory sociální nabývají nebezpeč-
ného přiostření spory nacionálními, nenávistí vlaš
ského obyvatelstva proti početně silné slovinské men
šině v městě, jehož okolí je vesměs a ryze slovinské.
Baron Beck
Palacká
Lloyd
Terst
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 16. září 1907.
H. (Literární subvence zemská.
Moravský zemský výbor, resp. zemský sněm, po
volil právě subvenci 8000 K na zvelebení chovu
králiků. Tentýž úřad dává roční podporu 5000
moravským spisovatelům. Potřeby hospodářské
mají v našem lopotném životě převahu nad po-
třebami kulturními. Nemůže nás tedy překvapiti.
že na Moravě, ve vlasti zdravého smyslu a kri
tiky, věnují na zvelebení chovu králiků značnějšl
obnos, než na zvelebení literatury.
Nevím, kolik obétuje český zemský výbo
na králiky. Ale vím určitě, že na literaturu ne
dal dosud ani vindry.
A to mne zarmucuje v mém sebevědomí
člověka z království. Znám uštěpačnost bratr
Moravanů. Znají dobře naše slabě stránky a rád
se nám posmívají. Jsou tak pyšní na své víno,
na své písničky, na své kroje, na své neporu-
šené Slovanstvi, ano i na svou literaturu — a t
zajisté právem — a teď budou moci s hrdost
ukázati na svůj sněm zemský:
»Ejhle, jaký zájem má naše autonomie
o duševní potřeby země? Plati nejen na králiký
ročně 8000 K, ale věnuje též 5000 K na pod
poru literátů. Kde jste vy Čechové ?«
Ano, Morava je pokročilá, moderní země
jakési slovanské Norvéžsko. Ve vlasti fjordů po
kládá již dávno zastupitelství národa za svou po
vinnost, podporovati nadané muže, kteří přispívají
svou prácí k duševnímu povznesení i potěšení
svého lidu, okouzlují ho svou fantasil, rozpl
meňují jeho mysl, podněcujíce jeho lásku k vla-
sti, k lidstvu, ke krásným a ideálním věcem, bez
nichž by život byl zoufale prázdným.
Moravan
Čecho
Praha
Morava
24
article
Norové a Švédové vyplácejí podpory a pense
vynikajícím spisovatelům. Ibsen i Knut Hamsun
v trudných dobách našli pomoci u svých kra-
janů, dostávali pravidelně státní přispěvky, jež
jim umožnily pracovati i cestovati. Malá země
má větší, nutnější povinnosti vůči svým uměl-
cům a spisovatelům, nežli velký, mnohomilionový
stát, kde úspěch přináší romanopisci a dramati
ckému autorovi též blahobyt. Ale jakou exi
stenci mohou očekávati v malém národě nej
bystřejší hlavy, nejvzletnější duše jeho? Jejieh
práce je oběti a někdy i prokletím. I když jsou
geniální a lidem svým obdivováni, nemohou žiti
z plodů svého talentu, a čeká je byrokratické,
umrtvující plaholčení nebo ubijející sterilnost
bohémy.
Proto správně a šlechetně si počínali zá-
stupci moravského lidu, když odhlasovali, aby
se každoročně udělil jistý obnos ze zemskýeh
financí ku podpoře spisovatelů.
Moravští politikové ukázali již jakési po-
rozumění pro osvětové nezbytnosti, jež jsou
právě tak naléhavé jako potřeba povznesen
chovu králíčího. Ano, musíme si doznati a či-
níme to neradi, neboť nesmíme zapomenout n
moravské vtipkování a pokrčování ramenou nad
námi — že moravský sněm stojí kulturně výše
nežli český, který dosud nemá tušení o exi
stenci nějaké české literatury.
Snad bychom mu ji mohli připomenout
Co dokázali pro spisovatele v Brně svou vý
Noro
Švéda
Ibsen
Knut Hamsun
Company
Brno
25
article
mluvnosti a moudrostí dr. Žáček a dr. Šílený
to dokáží v Praze hravě dr. Herold, dr
Kramář a dr. Pippich, kteři mají takové sym-
palie a porozumění pro literaturu a umění, že
bez zdráhání poskytnou svou pomoc a vliv
vlasti užitečné a jejich voličům zajistě sympa-
tické myšlence.
Jsme národ malý, života namahavého-
plného trampot, a měli bychom po přikladu
Norska a Moravy trochu pozornosti věnovat
těm, kteři jsou naší duševní ehitou a nejplat-
nějšími činiteli a zápasníky lidu svého.
Dovolávejme se tedy, aby zemský sněm
český povolil též dotaci pro spisovatele ! Jak
by se pomohlo básníkům, povidkářům, publici-
stům, kteři jsou živi jen svým perem, kdyby
se jim dostalo roční podpory, zemského sti-
pendin! Byl by to čin nanejvýše kulturní
vlastenecký.
Žáček
doktor
Herold
Pippich
Praha
Norsko
Morava
26
article
Věc se mi zdá tak samozřejmou, že ne-
cílím potřebu rozohňovati se pro ní nějakým
pathetickým plaidoyerem.
Socišlní poměry spisovatelů českých jsou
žalostné. Každá práce nalezá již aspoň přibližné
náležité mzdy a odměny. Práce člověka, který
několik hodin se hrbí nad lejstry v berním
úřadě i člověka, který v noci sestupuje ve vy-
sokých botách do stoky.
Musím však doložiti: každá práce užitečná.
Bohužel skládat básně a psát povídky, nebo
dokonce feuiletony, nepokládá se za práci zvláště
užitečnou. Je pravda, že básníci okrašlují svěí
svými vidinami, oblažují všednost života svou
fantasil. Ale to je jejich věc. Platime si sla
víky, aby nám prozpěvovali, vydržujeme si skri
27
article
vany, jásající v modru oblohy nad polemi ? J
to jejich věc. A pro blahobyt vlasti nemají an
takový význam, jako králfci, neboť není známo
že by kde nějaký stát či země vypisovala též
podpory na zušlechtění chovu skřivánků a slaviků
Ale i kdyby se jednalo o nejpošetilejší po-
pěvky, jež vlasatý jinoch vysllá k děvě svých
snů a k bledé luně, je to práce, již nutno
respektovat a jež, když je podařená a umělecká
měla by se patřičně odměňovati.
A víte dobře, že básníci nepíší jen milostné
vzdechy a dovedou v mysli lidu svého burco-
vati pocity ideální, ušlechtilé, pocity nadšení.
sebevědomi, lásky, jež v nich často marně bud
mocné řeči politiků. A víte též, že romanopise
a povidkáři, ličící slavnou minulost svého národa
nebo jeho dnešní zápasy a naděje, nejsou vždy
jen pouhými kratochvilnými besedníky, ale též
rozsévači myšlenek, okazovateli nových cest.
Ale jejich práce je špatně odměňována
Mzdy všech dělníků vystouply a s nimi též ceny
nejprostších potřeb existenčních. Pouze mzdy
spisovatelův ostaly celkem takovými, jako byly
před 10 neb 25 lety. A přece se zdá,že
literární zboží jde dosti na odbyt a že hodně
vynáší, ovšem pouze těm, kleři je prodávají
Proč by tedy mzda literárních dělníků těchto
podnikatelů nemohla stoupnouti, když vše je
dražší? Ale o té otázce promluvíme jindy.
Je mnoho důvodů, které mluví ve pro-
spěch návrhu, aby zemský sněm učinil něco
pro úlevu spisovatelů již zasloužilých neb mla-
dých nadějných, kleři strádají dnešní sociální
ubchostí svého stavu.
28
article
Upozorňuji jen naše spisovately a naše
poslance na příklad Moravy. Právě mi bylo
sděleno přátely moravskými, že literáti tamní
podnikli novou akci, která se zajisté potká
s úspěchem, neboť moravšti poslanci dokázali
již své inteligentní pochopení pro otázky toho
druhu. Spisovatelé moravští porokovali o po-
vinnostech země k pracovníkům hiterárníma
usnesli se, že se budou domábati v zemském
výboru moravském, aby byly splněny tyto jejich
tři požadavky :
Aby pp. Vilému Mrštikovi a Jos. Uhrovi
přiřknuta byla stálá roční gáže literární po
2000 K. 2. Aby zřízena byla zemská dotace
na studijní a cestovní stipendia pro moravské
spisovatele-beletristy per 5000 K ročně; nej-
menši stipendium 500 K. 3. Aby dosavadní
zemská dotace pro podporu beletrie na Moravě
zvýšena byla na 10.000 K. Mimo to podnik-
nuta bude zvláštní akce za tím účelem, aby
o rozdílení dotace již existujíci rozhodovala při-
měřená porota.
Nepochybuji, že podobně i náš sněm bude
míti porozumění pro své osvětové povinnosti, jež
jsou tím naléhavější, čím stísněnější jsou naše
poměry. Čeští spisovatelé měli by se též volně
sdružiti k seriosnímu podniku a předložiti své
oprávněné požadavky českým poslancům, kterým
již prostý cit vlastenecký a kulturní zabrání, aby
se vůči tomuto požadavku zachovali netečně neb
dokonce odmítavě. Ovšem bude nutno, aby se
o věc energicky zasadili přední pracovníci lite-
rární.
Mrštik
Morava
Jos
Uher