1
masthead
V Praze, v pátek dne zl. února.
Praha
2
masthead
K číslu 5l.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
Praha
4
article
NAR
NAR
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80 h
Nara
5
title
Teletonické zprávy „Nár. Listů.
6
article
Sli
Sli
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
7
article
K situaci.
K situaci.
Z Vídně, 21. února. Pro bar. Becka —
beztoho zahrnutého a zasypaného samými sví-
zeli, napjatostmi a rozpaky, ba možno říci sa
mými krisemi — přišly opět nové potíže.
Hned za jeden den tři. První jest ukázkou
svrchované německé drzosti. Včer
totiž byli němečtí buršáci vídeňské uni-
versity u dra. Marcheta a ministra Peschky
podávat protestní memorandum prot
zřízení vllašské fakulty právnické
ve Vídni. Je-li pamětní spis takový od aka-
demické mládeže svrchovanou drzostí, jest odů-
vodnění tohoto negativního požadavku dr z o st
ještě nlestoudnější. Poslyšme jen vše.
čeho se buršáci opovažují. Vykládají, že Vla-
chové nemají nejen žádného práva na vysokou
školu již proto také, že nemají na ni peněz a
že by ji musili svými berněmi platiti Němei.
nýbrž že by při příznivém vyřízení požadavku
Vlachů platiti musili svými daněmi také uni-
versitu ruskou, slovinskou a chorvatskou.
»Zeit«, ze které tuto zprávu čerpáme, ne-
sděluje, co pan dr. Marchet a co pan mi-
nistr Peschka německým buršákům odpově-
děli. Nedivíme se ostatně, že němečtí buršác
jsou zvyklí choditi k ministrům, jim
poroučeti a jim zakazovati. Vždyt
roku 1897 troufali si němečtí buršáci ministru
Gautschovi komandovati, že nebude dříve pokoj
na německých universitách, dokud nebudou ja-
zykové výnosy zrušeny. Bar. Gautsch, který jes
jinak velmi rozhodný muž, neučinil, co byl
tenkráte jeho povinností: ukázat pánům
buršákům dvéře a jim říci, že nemají
práva plésti se do státních záležitostí admini-
strativních.
Beck
Peschek
Vl
Vlach
doktor
Marchet
Gautsch
Vídeň
8
article
Druhá věc jest poněkud povážli-
vější. Německé pokrokové strany, jak se vše-
obecně nazývají, se usnesly na společne
poradě, kterou konaly za přítomnosti vele-
moudrého pana Peschky a ke které si povolaly
poslance Kroya, zakročiti u ba r. Becka,
aby do sociálně politického de-
partementu ministerstva obcho-
du dr. Fiedler nebral žádných Čechů
do nového ministerstva veřejných pra c
aby nebral dr. Gessmann mnoho Čechu
nebo křesťanských sociálů. Něme-
cké t. zv. svobodomyslné strany žádají, a by
vůbec oddělení sociálně politicike
nebylo vministerstvu obchodu,
protože v čele tohoto nalezá se Če clh dr.
Fiedler, nýbrž aby tato sekce podřídila se mi-
nisterstvu vnitra a v čelo úřadu toho aby
se dalh člověk, který by poskytl záruku, že
v úřadě tom nebude poslovaňová no.
Peschek
Kroya
Beck
doktor
Fiedler
Čecho
Gessmann
Čech
9
article
»Zeite vyzrazuje ihned, koho ti páni na ně-
mecké t. zv. svobodomyslné straně chtějí míti
šéfem sociálně-politického oddělení — jest to
pan dr. Licht, kterýžto pán úplně jest odvislý
na německých fabrikantech. Také navržen po-
slanec dr. Weidenhofer, pán z rodiny
úplně české a tudíž dokonalý renegát, pán,
který se v poslanecké sněmovně jesté ani ne-
ohřál. Pokud se týká ministerstva Gessmannova,
žádají t. zv. svobodomyslné strany německé,
aby dr. Gessmann neměl na pr'o s tou
volnost při obsazování úřadini-
ckých míst, nýbrž aby dvě sekce tohoto
resortu dány byly mužům, kteří by svojí ne-
stranností za to ručili, že nebudou uplatňovány
tendence zpátečnické a klerikální. žilol
Také při obsazování míst dvorniích
radů budiž vzat zřetel na německou stranu
svobodomyslnou v ten rozům, aby nebyli jme-
nováni samí přátelé dra. Gessmanna, nýbrž ne-
klerikální a objektivní úřadnici.o »Zeit« dodává,
že kandidátem německých t. zvo svobodomyslných
stran za země alpské pro hodnost olsekčního
šéfa jest poslanec Dobernig, kandidáť pro
hodnost sekčního šéfa za německé území ko-
runy české není ještě vybrán.
doktor
Licht
Weidenhofer
Gessmann
Dobernig
10
article
Co se tu tropí, jest skutečně v ěící do
nebe volající. Pan dr! Marchet řádí
v ministerstvu vyučování proti Čec hům
způsobem, b který v delegaci českou náplňuje
krajní nevolí. V tomto resortu všelcihi na
místa pol Češích uprlá zd'ně nrá, ač to
jsou místa podřízenější, se neob sl a z u jí.
V ministerstvujustice mají všechna místa
obsazena Němci. V ministerstvu orby
vnitra tolikéž — a tu si osmělují t. zv.
svobodomyslné strany německé diktov al ti,
kdomá přijíti domini ster st va
obchodu a ministerstvasveřej-
ných pracií.
Ještě jedna stránka při tomto krásném pod-
niku německých stran svobodomyslných. Každý
den takřka slyšíme od Němců výtku, činěnou
nám Čechům, že jedinou vzpružinou naší poli-
tiky jest hlad po místech úřadnických a výtku
druhou, že provozujeme politiku postulátní
vyděračnou. Tážeme se, co jest jiného, nežli
politika postulátní a vyděračná, co se tu děje
beze studu veřejně před celým světem v Ra-
kousku ?
Třetí potíži jest projev zastupitelste
četných německých měst, zaslaný německým po-
slancům a vyzývající tyto, aby nejostřej-
šimi zbraněmi vystoupili prot
bar. Beckovi a dru. Kleinovi, poně-
vadž tito prý nadržují nám Čechům, podnikají-
cím výbojné vpády do uzavřeného území něme-
ckého, požadavkem, aby se úřadovalo česky
také při soudech v. ryze německých městech.
(Viz denní zprávy. Red.)
Netřeba dlouhých výkladů, že všechy tako-
véto akce zostřují krisi vnitropoli-
tickou, stěžují existenci bar. Beckovi a činí
Čechům veškerou součinnost s Němci holou ne-
možností.
Čech
Němec
Čecho
Beck
Klein
11
article
Dr. Kramář opravuje.
Z Vídně, 21. února. V N. Fr. Pressee
uveřejňuje dnes opravu dr. Kramář na základě
§ 19. tisk. z.: »Není pravdou, že jsem chtěl
vyrvati dru. Riegrovi mandát, který mu byli
voličové již udělili pro sném říšský. Pravdou
jest, že jsem nikdy nepracoval proti dru. Rie-
grovi a také pravdou jest, že jsem v době
volby semilské neměl ještě 30 let a tudlž ne-
mohl jsem kandidovati a pravdou jest konečné,
že jsem zcela rozhodně neschv aloval
pokus, mařiti volbu dra. Riegra kandidaturou
redaktora Tůmy, postavenou v poslední chvíli.
Není pravdou, že jsem vztáhl ruku proti poma-
zanci národa dru. Riegrovi, pravdou jest, že
jsem tak nikdy neučinil.
Pravdou jest, že dr. Rieger choval se ke
mně v posledních letech svého života s blaho-
vůlí opravdu otcovskou, která byla mojí radostí
a moji potěchou. Není pravdou, že musím jako
psanec a sbéhlík v týchž obcích semilských bo-
jovati o mandát na život a na smrt, pravdou
jest, že proti mínění výkonného výboru naší
strany, která pokládala vítězství v tomto voleb-
ním okrese taktka za nemožné a zrovna mě
jakožto předsedu klubu nechtěla vydati even-
tuální porážce, šel jsem dobrovolně do boje vo-
lebního, abych podnikl pokus zachrániti mandát
naší straně. Pravdou jest, že jsem tak neučinil,
abych dostal mandát a mohl si vybrati.«
doktor
Kramář
Riegr
Tůma
Rieger
Vídeň
12
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 21. února. (K. k.) „Wr. Ztg.“ uveřejňuje
tento Nejvyšší vlastnoruční list:
M Milý svob. pane Gautschil
Jmenuji- Vás opětně předsedou kuratoria rakou-
ského umělecko-průmyslového musea
Ve Vídni, 19. února r. 1908.
František Josef v. r.
Marchet v.
Gautschil
František Josef
Marchet
Vídeň
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
pon
14
article
Kabát bez řádů.
15
article
Jak se sděluje z Kristianie, jest staré obchodní
město Bergen právě vzrušeno zvláštním případem.
Tamější městské zastupitelstvo usneslo se před delší
dobou, projeviti svou vděčnost a úctu k zakladnteli
norské samostatnosti, místru Michelsenovi tím, ž
se má na útraty města objednati jeho podobizna
v životní velikosti a zavěsiti na věčnou pamět v bergen-
ském uměleckém museu. Usnesení došlo všeobecného
souhlasu, sám pan Michelsen, jenž jest rodem z Ber-
genu a ještě nedávno tam měl velký rejdařský závod,
vyšel malíři Henriku Lundovi, pověřenému čestným
úkolem, ochotně vstříc, několikrát mu seděl a na-
posled neopomenul mu za zdařilé provedení obrazu
srdečně poděkovatí. Lund ponechal si podobiznu
ještě nějaký čas v atelieru, aby dokončil některé
podrobností a dodal celku jaksi poslední posvěcení.
Michelsen
Lund
Kristiania
Bergen
Lund
16
article
Ve veřejnosti se zatím snad na záležitost po-
někud zapomnělo, neboť když malíř dle svého slibu
po několika měsících chtěl hotový obraz odevzdati
řediteli musea, bylo mu s příslušné strany sděleno,
že městský výbor podal proti vyvěšení podobizny
protest. Umělec, jemuž bylo, jako by byl spadl s ne-
he, nechtěl věřiti svým uším a spěchal k dozorčímu
úřadníku intendantury, jenž však krčil rameny a po
tvrdil mu, že odmítnuti jest holou skutečností.
Osobně pokládá obraz za znamenité dílo a soudí, že
i většina členů ředitelstva je téhož názoru, ale roz-
hořčení ve sboru městském je tak velké, že nelze
očekávati změnu rozhodnutí.
Na další nalehání naznačil konečně správce
musea, že nespokojenost bodrých otců města nesmě-
řuje proti obrazu samému, proti jeho podobnosti
nemůže nikdo nic namítati, nýbrž spíše proti tomu,
že bývalý státník jest zobrazen v prostém občan-
ském kabátě a beze všech řádových odznaků. Toto
nedopatření jest tím nemilejší, ježto městskému za-
stupitelstvu šlo o to, obmeziti hold výhradně na po-
litické pole. Za těchto okolností učinil umělec krok,
jenž se obyčejně setkává s úspěchem, obratil se na
širokou veřejnost, aby nestranným projevem rozhodla
konflikt v jeho prospěch.
17
article
Ale tentokrate se pokus nezdařil. Bergenský tisk
přijal zasláno umělcovo velmi nemilostivé a dovo-
zoval proti panu Lundovi, že stanovisko objedna-
vatele v každém případě rozhoduje a musí býti i
proti opačnému mínění maliře uznáno závazným.
Tím podivna tato záležitost prozatím skončila. Pan
Lund obdržel ještě oficiální sděleni, že obraz bude
z musea odstruněn, neodnese-li si ho umělec do
ustanovené lhůty sam.
Kristianské listy případ pouze zaznamenávají,
z humoristicky zabarvených zpráv lze však vyčísti
jakési uspokojení nad dosavadním průběhem sporu
Zdá se, že cela záležitost má nějaké osobní pozadí
a nešťastný malíř stal se jen obětním beránkem. Po-
vážlivým by však bylo, kdyby radikální bergenské
občanstvo pod politickou aegidou Michelsenovou tak
zapomnělo na staré demokratické tradice, že by si
nedovedlo ani představiti státního ministra bez obli-
gátní záře hvězd na zlatem pošitých prsou. nol
Lund
18
article
= Návrh zákona pro časné vstávání byl podán
v anglickém parlamentě. „Early to bed and early to
rise makes a man healthy, wealthy and wise“ (záhy
do postele a časně z postele činí člověka zdravým,
bchatým a moudrým) jest krásné přísloví, jehož
správnost Faždý theoreticky uznává, ale kromě ne-
zbytné nutnosti zřídka je prakticky provádí. V Anglii
poznali rozšafní lidé — nemusili to býti právě ti,
kdož sami časně vstávají — že by se lidského života
dalo mnohem lépe využíti, kdyby nebylo hodinl
Každý řídí se hodinami a ty jsou tudíž kořenem zla.
Kdyby nebylo žádných umělých hodin, řídilo by se
lidstvo přirczenými hodinami všehomíra, totiž slun-
cem a vstávalo by po větší čásť roku zároveň s ním,
ale jako otrok hodin vstává v létě i v zimě průměrně
ve stejnou dobu a zalézá ve stejnou dobu do peřin.
Anglie
19
article
Jednotlivec proti tomuto tyranství mnoho nepořídí,
poněvadž celý veřejný život, práce i zábava, jsou
přistřiženy dle hodin. Aby se docílilo poměrně jedno-
duchým způsobem nápravy a využilo se pokud mož-
no slunečního světla, musila by se provésti změna
hodin a to navrhuje právě osnova zákona, podaná
v anglickém parlamentě, tak zv. „Daylight Saving
Bill“. Dle návrhu maji býti všechny hodiny v prv-
ních čtyřech nedělích dubna nařízeny vždy o 20 mi-
nut napřed, v zaří pak opět přiméřeně později. Ná-
sledkem tohoto zbožného sebeklamu vstal by každý,
kdo obyčejně vstává v 7 hodin, v letních měsících
vlastně v 5 hodin 40 min. Kanceláře, které se zavírají
v 6 hodin, zavíraly by se ve skutečnosti ve 4 hod.
40 min., takže by celá armáda úřadníků a zřízenců
měla volné odpoledne, aby se mohla ve volném
vzduchu projíti, hráti kopanou a provozovati jiné
sporty. Spotřeba umělého světla by se omezila, což
by sice neprospělo akcionářům plynáren a elektráren,
ale za to očím milionů lidí. Wiliam Willot, jenž toto
Kolumnbovo vejce postavil, vypočítal, že jeho návrh
by obohatil Anglii o 210 hodin denního světla. Plán
zdá se býti příliš fantastický, ale vyslovili prý se proň
již někteří vynikající mužové jako lord Roberts, sir
Wiliam Ramsay a londýnský biskup. Jaký osud bu-
de osnova míti v parlamentě, nelze posud říci.
Willot
Roberts
Ramsay
Anglie
Daylight Saving Billa