1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v úterý 17. záři 1907.
Praha
4
masthead
oliesa stite sne
5
article
Na ranní a odpol. Iisty
předplácí set
v Praze v admínistraci
a npřele
rt
s dvojí čonáškou
na měsle
za čtvt lata . . . . 7 K 50h
ve tlalkách: K sok
na měsíe .
Peštent
n nsk. . . . . 9 K 60
s dvejí zásilkos
nrt vk
Havličkovo a Sněmovní
náměstí . ..
Jen na jedinou otázku čekaly národn
strany české odpověď od česko-slovanské
sociálně-demokratické strany o nedělní mani
festaci na Havlíčkově náměstí shromážděné
Tábor její platil rovnému volebnímu právu
do sněmu zemského a že vypadne co nejdů-
raznější a nejprudší výzvou k sněmu ve pro-
spěch stejného volení všech občanů, silou
slov i demonstračním skutkem, jakého jen
masy strany dělnické schopny jsou, vědělo
se. Ale jedna věc zbývala k zevrubnému
všech pochyb prostému dořešení a to jest
stanovisko česko-slovanské socialy ku pro-
blému poslance Malého, k reformnímu pro-
blému připojení všeobecné kurie volebn
k dosavadním. A odpověď nedělního tábora
na Havlíčkově náměstí je dosti zřejmaa
pro tisíce na táboru shromážděné také zá
vazna.
Malý
Praha
sněmovní náměstí
Havlíčkův náměstí
Tábor
6
article
O všeobecnou volební kurii známého
německého návrhu na změnu zemského vo
lebního řádu, zavadil — aniž by byl ovšem
navrhovatele, aneb jeho sněmovní frakci
jmenoval, soudr. Steiner, který uprostře
své »temperamentní« řeči, znějicí vždycky
jako nepřetržitá kletba všem nesocialistům
vyslovil obavy, že se proti sociální demo
kracii postaví »celý vlastenecký svět« (řečník
počítá do tohoto světa národní strany obou
národností) až »se bude důrazně domábat,
aby na místo všeobecné kurie, nebo dělnické
kurie s nepatrným počtem mandátů zavedeno
bylo všeobecné rovné hlasovací právo.«
Odpor a oposici strany sociálně demo-
kratické proti kusé volební reformě sně
movní vyjádřil sociálně-demokratický nedělní
řečník dále, když mluvil o domnělých kon-
ferencích bar. Becka se zástupci stran
o »paktu kuriovéme. »Domnívají-li se dnešní
zákonodárci — hlásal soudr. Steiner — že
nás uspokojí připojením nějaké kurie k do-
savadním kuriím výsadnickým, klamou se
Steiner
Beck
7
article
Kuriový systém, ta politická starožitnost
z minulého století, musí býti mocí proletariátu
odstraněna neli do nových voleb zemských,
tož novou zemskou sněmovnou. . . . Před
zahájením sněmu znovu voláme po reformě.
po právu a oznamujeme, že nás neuspokoji
žádná z kurií, a hrozíme, že jsme ochotní
sáhnouti i k destruktivní činnosti jako pro-
středku výbojnému, abychom dosáhli s ostat-
ními rovného práva.«
Více než vehemence těchto prohlášen
zajímá nás určitost odmítnutí všeobecné kurie
německo-liberálního navrhu reformního. Neboí
z určitosti té vznika směrnice dalšího po-
stupu strany sociálně demokratické na ce
stách za reformou volební, ať kratších či
delších. Ať se stane cokoli, třeba by se ani
sněm nezachoval podle kategorického impe-
rativu nedělní předmluvy, předeslané orgá-
nem strany táboru, vyznivající slovy: »pro-
vedení volební opravy stalo se dnes prvn
nutností sněmu a bez ní se tento sněm rozejít
nemůže a nesmí« — kdyby tedy Sněmovní
náměstí nevyhovělo hned na poprvé náměstí
Havlíčkovu, strana sociálně demokratická
půjde kolem vnadidla, nastrojeného pron
všeobecnou kurií volební přímo za neztrati-
telnou cenou cíle — a nebude následovati
příkladu svých moravských soudruhů, kteří
bez destrukce spokojili se všeobecnou kurií
Havlíčkův
poprvé náměstí
8
article
To je důležité a pošetilým počínáním
bylo by přeslechnouti hlas strany, která má
nepopíratelnou resonanci ve vrstvách, o jichž
hlasovací právo se reformou v první řadě
jedná. Dělnictvo představuje v povšechném
jednání o reformu voleb do sněmu jednu ze
smluvných stran, a ježto není tak naprosto
vyloučeno, že se sněm přece rozejde, aniž
by volební opravu provedl, není nezajímav
věděti, že neuzavře ani v tom případě kup
na splátky, jak by k němu byla hotova
i vláda i tak zvané umírněné strany ně
mecké
Podle státní filosofie Beckovy jest poli-
tický pokrok dvojí, říšský a zemský, a země
nemají práva dopínati se vymoženosti říšské
všeobecného rovného volebního práva pro
své sněmy, kteréž jako prý nižší organismus
musí projíti všemi fasemi vývoje volebního
práva jako říšská rada. Vševykupiteli, všeob.
rovnému volebnímu práva nastala by podle
toho v Rakousku druhá křížová cesta a prv-
ním jejím zastavením byla by tedy všeobecná,
anebo dělnická kurie volební. Je jisto, že
sociální demokracie spatřuje v ní skutečně
asi tolik, jako posmívání a uplvání principu
všeob. práva volebního a to veškerým prá-
vem. Ale dalekými perspektivami se názory
mění, a spoléhají-li v té příčině na něco
sněmovní Němci, je to možnost, že prodle-
ním doby ztratila by všeobecná kurie pro
sociální demokracii něco z hrůz, jimž dal
soudr. Steiner tak výmluvného projevu v ne-
děli na Havlíčkově náměstí a že nemohouce
dosící prchavého motýla, spokojí se na konec
přece jenom na snadé lezoucí housenkou.
Beckův
Němec
Steiner
Rakousko
Havlíčkův náměstí
9
article
A jaké podmínky spojují Němci i s při-
volením svým k všeobecné kurii volební.
jest známo. Bývalý statistik pražské univer-
sity, nyní profesor vídeňského vysokého učení
universitního, pan bar. Wieser, ve svých
prázdninových článcích v »N. Fr. Pressee
uveřejňovaných na mezerách celých stran,
tone v požitcích vysněné skutečnosti, jaká
by v Čechách nastala provedením něme-
ckého programu národnostním rozdělením
země podle národnostních volebních okresů
s krajskou organisací, sněmu na národnostní
Němec
Wieser
Čechy
10
article
kurie a zemského hospodářství rozdělením
národnostních rozpočtů.
Pro Němce znamená volební oprava při
ležitost k uskutečnění jejich utopického mo
delu vyrovnání, jaká se už nikdy ne-
vrátí, to slyšeli jsme od jejich tisku až do
omrzení. Měl to býti socialně demokratický
tlak, jímž hodlali Němci příležitost tuto při
pevniti k lichvářskému vykořistění se své
strany, socialně-demokratická síla měla jim
ohnouti větev se žádoucím ovocem ku po
hodlnému sčesání. České národní strany sně-
movní měly býti internacionále ukázány ja
kožto překážka každého i toho nejmenšího
pokroku ve vývoji volebního práva sněmov
ního a složka sil tisknoucích přetěžké břímě
sněmovní reformy vzhůru, representována
živlem sociálně demokratickým, měla byt
svedena k náležitě působícímu výboji prot
českým směšťackým stranám«.
Jak dnes věci vypadají, přepočetli se
strůjcové tohoto duchaplného plánu náležitě
a to nejenom pokud se týče české sociální
demokracie. V neděli mluvil totiž na Havlí
čkově náměstí také říšský posl. Seliger, který
jménem německého dělnictva prohlásil nej
úplnější shodu se soudruhy českými a ujisti
je, že »provedou boj proti německé buržoasii
a proti německému kapitálu, které před rov-
ným právem skrývají se za nacionáln
důvody.«
My Češi národnostních důvodů proti
všeobecnému rovnému právu volení do sněmu
nemáme, naopak právě z těchto důvodů pro
ně zápasíme v první řadě, jak tomu jesta
bude i na tomto, a třeba-li i na budoucím
sněmu. Pohlížíme-li pak na šachovnici této
partie, zdá se nám, že Němci pozbyli už ve
své řadě figur jedné z nejnadějnějších . .
Němec
Seliger
Čech
11
article
Sněm království českého.
(Schůze 52.)
Sněm království českého.
(Schůze 52.)
V Praze, 16. září.
Dnešní schůze sněmu zaznamenána je
v protokolu jako 52.; sezení minulé konalo se
dne 27. března. Schůze dnešní začala však ne
jinak, než jakoby sezení minulé bylo bývalo
předevčírem, nikoli před půl rokem již; —
zcela všedně.
Na chvíli zavládlo hluboké ticho: Když nej-
vyšší maršálek zemský přednášel posmrtné vzpo
mínky zemřelým poslancům dru. Eduardu Gré-
grovi, Eustachu Neubertovi, prof. dru. Bob. bar.
Riegrovi a světícímu biskupu dru, Kráslovi. Pro
tyto vzpomínky má kníže Lobkovic svůj oficial.
sloh, zpravidla silně stlumoný. Tentokrate mlu-
vil vřeleji, a — zdálo se — i rozechvěně. Zvlá-
ště zesnulému dru. Eduardu Grégrovi věnoval
nejvyšší maršálek vážný projev plného uznání.
dojista upřímně míněného a procitěného, zcela
patrně zdůrazniv státoprávní přesvědčení zemře-
lého velikého Čecha a spolutvůrce národní stra-
ny svobodomyslné. Také jeho činnosti v zem
ském výboru vydal skvělé — zadostučinění. —
Neznámo, zda náhodou neb úmyslně se stalo
že čeští agrárnici nebyli při nekrologu, jímž
sněm uctil památku dra. Eduarda Grégra, na
svých místech ..
Eduard Grý
Eustach Neubert
profesor
doktor
Bob
Riegr
Krásl
Lobkovic
Grégr
Čecho
Praha
12
article
Potom předčítal se připravený příval nouze-
vých návrhů a dotazů. Z návrhů nebyl žádný
politického rázu, dotazy však skoro všechny,
látkou všech téměř byl národní spor česko
německý. První místo náleží bez odporu inter
pelaci, kterou dle jednomyslného usnesení klubu
sněmovních poslanců národní strany svobode
myslné podal poslanec Anýž. Přímým podnětem
a předmětem dotazu byly události ervěnické.
prachatické a duchcovské, dotaz však nepřesta
na jich kritice, nýbrž vyslovil také způsobem na
všechny strany nepochybně srozumitelným mi-
nění klubu, z jehož lůna vyšel, o celém duchu
protičeské vládní soustavy, jejímž sídlem je
pražské místodržitelství, a jejímž zodpovědným
představitelem je nynější místodržitel v králov-
ství českém. Po léta neslyšel hrabě Coudenhove
tak ostrý a tak přímo vyslovený projev nedů-
věry, jaký jest obsažen v dotazu posl. Anýže-
Bylo-li vůbec potřebí alzu, že poslanci svo-
bodomyslní jsou vůči vládě úplně volni, poslanee
Anýž ďůkaz ten podal způsobem přímo oká
zalým.
O věcech prachatických a o poměrech če-
ských menšin v uzavíraném území interpelovali
místodržitele také poslanci agrární a dr. Baxa.
Anýž
Coudenhove
doktor
Baxa
13
article
Ce do rozhodnosti a sily se žádný z těchto do
tazů nevyrovná ani z daleka interpelaci, která
vyšla z klubu poslanců národní strany svobodo
myslně.
Z dalších dotazů v pravdě pozoruhodny
jsou interpelace Kaftanova, Macháčkova a Ša-
mánkova.
Také Němci podali dotaz o událostech pra-
chatických — patrně pouze z běžné parlamentn
zvyklosti. Jejich dotaz je myšlenkově praubohý
slabší duchem snad již ani nemohl být.
Téměř dvě hodiny — do půl druhé odpo-
ledne — trvala četba rukopisů všeho druhu. T -
prve potom dostala se sněmovna k jednacímu
pořadu. Byl snadný, nesporný, na pohled ne-
zajímavý a nezávažný. Ve skutečnosti však ni-
koli! Zprávami, jež se přednášely a schvalo-
valy, vykonával sněm důležité svoje právo kon-
trolní nad mnohými miliony peněz, nad ústavy
v zemi vůdčími v oboru své působnosti, a nad
jich činností. A zároveň byl dnešní program sné-
movní schůze těžkou i nezvratnou obžalobou
všech těch, kdož jsou vinni, že sněm se v ny-
nějším šestiletí nesvolával v čas, že se mu ne-
poskytovala doba, nutná k vyřízení jeho ústav-
ních povinnosti, nebo že se čas pro sněmování
získaný utrácel neplodně. Sněm dnes schvaloval
účty české akademie pro vědy, slovesnost a
umění za léta 1902 až 1904, hospodářství Zem
ské banky za rok 1902 a Hypoteční banky za
rok 1905. Sněm je tedy se svou kontrolou
Kaftanův
Macháčkův
Němec
národní strana svoboda
Šmánkův
14
article
skoro o pět let pozadu za přítomným životem
prvořadých ústavů, na něž dozírá. To je sta
tak bídný a tak odporující pravému konstitucio
nalismu, že vinníci musejí se do duše stydět
všichni, ač-li mají ještě tolik svědomí, že v jieh
nitru není zabit každý pocit studu.
O čtyři léta opozděné zprávy, jimiž se dne-
sněm zcela krátce zabýval, vyřídiv je všechny
bez debaty, vyšly vesměs z komise rozpočtové.
Dostane-li tato komise do práce hlavní díl.
svého oboru, řádný rozpočet na přiští rok —
kdož ví? Vždyť se ani neví, bude-li vůbec sně
mu předložena osnova řádného rozpočtu zem
ského, když rozpočtové provisorium je vyřízeni
Učitelkám letních kursů hospodyňskýeh
dnešní schůze sněmu přinesla prospěch, pro
vedši úpravu jich služebních poměrů. Příleži
tosti použil přísedící Adámek ke znaleckému
posudku o českém hospodářském školství vůbee
Dlužno zaznamenati též změnu osobní zn
vládním stolem: zástupcem vlády vedle místo
držitele není již dvorní rada Vojáček, nynějšt
druhý vicepresident c. k. místodržitelství, nýbr
místodržitelský rada Kosina, slynoucí pověst
jednobo z nejzdatnějších úřadníků při místodrži
telství.
Adámek
Kosina
15
article
Nejvyšší maršálek zemský zahájil sclůzi o 11
Nejvyšší maršálek zemský zahájil sclůzi o 11
hod. 30 min
U vládního stolu místodržitel království českéh
hr. Coudenhove a místodržitelský rada Kosina
Galezie obsazeny byly velmi četně.
Došlých spisů bylo 53, mezi nimi zprávy legiti
mačního výboru o žadoslech soudů za vydání posl.
Jos. Anýže, Jos. Krejčika a Franka Steina, zpráva
komise školské o peticích spolku lékařů pokladen-
ských, sdružení praktických lékařů a spolku prakti-
ckých lékařů v Praze proti vyloučení pokladenských
a praktických lékařů při obsazování míst školních
lěkařů, zpráva komise pro záležitosti okresní
obecní o petici Čechů v Liberci o vydání zemského
zákona o právním poměru království českého ke
král. hradu pražskému, zpráva komise školské o pe-
lici zemské Ústřední jednoty učitelstva měšťanských
škol českých v král. českém za změnu zákona ze
dne 19. prosince 1875 č. 86 z. z. o obsazování míst
ředitelských a učitelských na veřejných měšťanských
školäch v království českém, zprava komise školské
o peticích okresů, obcí a místních školních rad o
vybudování měšťanské školy připojením čtvrtěho
ročníku, zpráva zemského výboru, týkající se refun-
dace nákladů něktevých úprav na potoce Botičí obei
pražské z fondu pro úpravu řek v království českém,
zpráva zemského výboru, týkající se refundace části
nákladů, spojených s úpravou řeky Radbuzy, prove-
denou městskou obcí plzeňskou, z prostředků fondu
pro regulování řek v království českém, zpráva zem-
ského výboru o stavu národního školství v královstvo
českém za rok 1906 atd.
Potic podáno 61.
Schválené zálony
zrojryss mursši« zemsky ndélil, že sankciono-
váno bylo usnesení sněmu ze dne 27. března t. r.
o vybírání zemských přirážek na rok 1907, jakož
osnova o změně § 75. prvniho odstavce zákona z
dne 27. února 1902.
Coudenhove
Kosina
Galezie
Anýž
Jos
Franco Stein
Čecho
Praha
Liberec
Radbuza
sdružený praktický lékař
spolek praket
český k král . hrad
stav národní školství
16
article
Posmriné vzpomínky.
Nejvyšší maršálek zemský: Slavný sněme! J
mi smutnou povinností (poslanci povstávajl) upozor
niti na to, že slavný sném utrpěl bolestné ztrály
úmrtím čelných svých členů. Doe 1. dubna zemřel
neočekávaně posl. dr. Eduard Grégr. Náleže
sněmu od roku 1861 a byl po delší čas nejen věkem,
nýbrž i dobou svého příslušenství ke sněmu nej-
starším jeho členem. Od prvního začátku obnove
ného politického života naší vlašti hrál dr. G rég
vynikajicí ůlohu. Zastupoval své pře
svědčení horlivě a účinně. Seč by
chránil zájmy národa, jemuž příslušel. Není
pochybnosti, že v politických bojich, které po mnohá
leta v tomto sněmu byly vedeny, stal vžd
v popředí. Politické dějiny a státoprávní
snažení našeho národa po dobu těmět půl stoleti
jsou nerozlučně spojeny s jménen
tohoto muže, který od prvního počátku pů-
sobil svou razností, pilností a rozváž-
ným jednáním a který všem, již měli ptí-
ležitost s ním býti ve spojenl, zůsta
nezapomenutelný m.
Po jistou dobu byl také přísedícím zemského
výboru a zastupoval referát humanitních ústavá.
v nichž byl příčinou, že staly se dosti značne
změny a úpravy. I po této slránce jsme m
zavazáni velikými díky. Jest zajímavo
poukáží-li k něčemu, co snad i lěm, kteří ho dobřo
znali, bude se zdáti podivným. Jemu sluší děkovati
že ve veřejných nemocnicích a humanilních ústavech,
která bezprostředně podléhají zemskému výboru, při-
brány byly dle možnosti za ošetřovatelky řádove
sestry; on byl příčinov, že když vystavěn byl ústav
pro choromyslné v H. Beřkovicích, byly do něho
př jaty za ošetřovatelky tyto sestry; velmi tomu
přál, aby ve veřejných ústavech ošetřování nemoe-
ných bylo jim svěřeno.
Doe
doktor
Grégr
H . Beřkovice
17
article
Podotkl jsem dříve, že jeho jméno jest neroz
lučně spojeno s politickými dějinami naší vlasti
Jako vynikající politik, jako muž rázný
a skutečně horlivý viastenec zůstane
v paměti každému, kdo měl příležilost býti
s ním ve styku. (Výborně !)
Dne 28. kvělna byl povolán na věčnost inžený
Eduard Neubert, klerý po delší dobu naleže
snému a vynika zejména ve správě hlavního města
Praby. Roku 1900 byl zvolen též za druhého ná
městka starosty a v záležilostech, kleré souvisely
s jeho povolaním inženýrským, pracoval ve prospěch
hlavního města co nejúčiunějí. Byl poslancem zem
ským za Prahu Holešovice a Vyšehrad. Zachováme
mu věrnou pamět.
Dne 29. kvělna zemřel universitní profesor dr.
Bohuš Rieger, syn věhlasného muže, který po
dlouhou dubu pávem imenován byl otcem národa.
Neubert
doktor
Rieger
Praha Holešovice
18
article
Dr. Bohuš Rieger zdědil po svém otci vroucí lásku
k vlasti. Osvěděi ji ovšem jiným způsobem než jeho
otec, způsobem svým vlaitním, tím že věnoval sv
veškeré síly vědecké působnosli. Ja ko vědátor, zejména
v oboru historického práva, vynik
způsobem neobyčejným. Děkujeme mu z
celou řadu znamenitých děl. Byl badatelem svědomi-
tým a dokonalým. — Odchodem jeho utrpěla citel-
nou ztrátu nejeu universita Karlo-Ferdinandová, al
také celý český národ.
Dne 27. července byl povolán na věčnost světíe
biskup dr. František Krásl, který jakožto po-
slanec kurie velkoslatkářské náležel po delší dobu
sněmu. Byl to muž, který nejen ve vlastním kněž-
ském povolaní, ale i v oboru věny lheologické kona
vynikající práce. Výtečnost jeho v oboru vědeckém
zřejmě dokázána by a tim, že byl zvolen dopisujícím
členem České akademie. Jako výborný kněz a doko-
nalý spisovatel dosáll konečně nejvyšiho úřadu
bierarchického tím, že byl jmenován biskupem, a t
světicím biskupem v Praze. Jeho milá povaha zajiste
zaslouží, abychom mu zacbovali laskavou pamět.
Upozorniv na úmrtí čtyř jmenovaných poslanců
po německu, skončil nejv. maršálek zemský česky
doktor
Rieger
Krásl
Praha
univerzita KarlaFerdinandová
Český akademie
19
article
Sl. sněm povstáním podal dokaz. že je srozuměn
Sl. sněm povstáním podal dokaz. že je srozuměn
lat ve
20
article
aby do protokolu dnešní schůze byl zaznamenár
výraz soustrasti nad úmrtím jeho vynikajících členo.
Návrhy.
Návrhy na poskytnutí příspěvku na úlevu nouz
krajích, živelními nehodami postiž ných, podal
poslanci Lipka a soudr., Iro a soudr., Wüst a soudr.
Ungermann a soudr., dr. Klndermanu a soudr., Wal-
ter a soudr., Krütznar a soudr., Spiess a soudr.
Heinzel a soudr.; posl. dr. Kindermann podal návrh na
stavbu dráby z Hainšpachu na saskou hranici.
Další návrhy podali: posl. Blahovec a soudr. na
poskytnotí podpory obyvatelstvu okresu volyňskéh
a strakonického z prostředků zemských a státních
posl. Dostál a soudr. na poskylnutí podpory oby
vatelstvu v okresu poličském z prostředků zemských
a státních
posl. Srdínko a soudr. na poskytnutí podpory
obyvatelstvu 23 obcí v okresu královéhradeckém
z prostředků zamských a státních
posl. Landa a soudr. na poskylnutí podpor
obcím v okresích libochovickém, slanském, velvat
ském a roudnickém z prostředků zemských a státních
posl. Žďárský na poskytnutí podpory obyvatel
stvu v okresích česko-dubském a turnovském z pro
středků zemských a slátních
posl. Mohl a soudr, na poskytnuti podpory oby
valelstvu v okresu novostrašeckém a lounském z pro
středků zemských a státních.
Za čtení tohoto návrhu byly s galerie, vyhražené
pro obecenstvo, házeny dolů listky, jimiž strana ná-
rodněsocialní dovolává se zákonodárných sborů, aby
působily k odstranění pan jící drahoty denních po-
třeb životních.
Nejvyšší maršálok zamský upozornil, že házení
listů s galerie je nepřípustno a že da vykliditi galerii
bude-li se v ton pokračovati
Lipka
Wüst
Ungermann
doktor
Klnderman
Spiess
Heinzel
Kindermann
Dostál
Srdínko
Blahovec
21
article
Posl. Wolí: Prosím, aby bylo aspoň postarán
o to, aby lístky byly dvoujazyčně! (Veselost.)
Posl. Strache: My se toho vzdávámel
Další nouzové návrhy podali: Poslanec Ralai
a spol. pro okresy vodňanský a mírovický, poslane
Kotlant a spol. pro okresy náchodský, novoměst-
ský a opočenský, poslanec Chaloupka a spol
pro okresy kostelecký nad Orl, a rychnovský, posla-
nec Kožmín a spol. podali návrh na poskytoutí
vydatné podpory a nezúročitelné zápůjčky, splatné
po deseti letech, obyvatelstvu v okresích sedlčanském
a volickém, jež živelními pohromami letošními utrpěly
obrovskou škodu, okres sedičanský 795.075 K a okres
votický 24 146 K, poslanec Firbas a spol. na udělení
vydatné podpory obyvatelstvu v okresech zambere
ckém a ústeckém.
Posl
Ralai
Chaloupek
Kožmín
Firbas
Orlický
23
article
Poslanec dr. Kindermann a spol. podal
místodržiteli dotaz o nebezpečí zavlečení epidemi
neštovic z Vídně do Čech.
Proti způsobu úřadování míslodržitsle hr. Condenhova
Posl. Jos. Anýž a spol. podali k místodržilel
dotaz o methodé v úřadování c. k. místo-
držitelství v království českém. Do
taz zní:
Vaše Excelence
Celá česká veřejnost, dbalá práva a zájmů na
šeho národa, s údivem a spraedlivým roz-
horlením sleduje soustavnou úřadol čmnnost c. k.
doktor
Kindermann
Condenhův Posl
Anýž
Vídeň
Čechy
24
article
ezataleí-
jeho poslup v oboru národním, pokud c.k
místodržitelství buď oprávněno, buď povinno je do
ného zasahovati. Opírajíc se o své nepopírateln
právo, žádá česká veřejnost od Vaší Excelence, pa-
novníkova zástupce v království českém, i jako nej-
vyššího úřadníka v zemi, abyste dle sv
úřadní přísahy všestranně a spraved-
livě konal svoji povinnost, spočívající na
příslušných ustanoveních celého souboru platných
zákonů. Sleduje-li však česká veřejnost úřadní čin-
nost V. E, má bohužel mnohé a mnohé
důvody ke stížnostem, že Vaše rozhod-
nutí dějí se nikoliv ve smyslu zákona,
nýbrž pod nátlakem určitých kruho
německýcb, dle jejich vůle, ba zvůle,
dle jejich zájmů, s vetejným dobrem
státu a země nesrovnatelných. Řada do-
kladů z doby necelých 6 měsíců dokazuje nepopíra-
telně, že na c. k. místodržitelství ne-
vládne spravedlnost, nerozhoduje ob-
jektivnost a nedodržuje se naprost
rovnoprávnost, všem občanům zákl ad-
ním zákonem zaručená; naopak z celé řady
rozhodnutí, jež se stala v oboru působnosti V. E
jest zřejmo, že c. k. místodržítelství na-
držuje panovačným, zvůl1 diktovaným
snahám a požadavkům politických
stran německých v Čechách, jako jsou: roz-
tržení země, nadvláda Němců v Č
chách, ustanovování a protežování -
řadnictva jazyka českého neznalého,
pronásledování českých minorit, za-
držování a maření právoplatných rozhodnuti, ze-
jména v oboru školství a t. d. Veřejnost
české neušlo, kterak uvnitř c. k. míslodržitelství
Němec
Čechy
Č chy
25
article
V. E. udržuje směr národu našemu ne-
přátelský. Časopisy českými bylo zjištěno, ž
aprobace spisů jest vrukou ůřadník
německých, že úřadníci čeští byli p-
míjeni, do jiné řady stavěni, nežli úřad-
níci němečtí; a tyto zprávy, ač na sm
šlení V. E. nepříznivé světlo vrhaj í, d
dnes nebyly vysvětleny
Dach veřejné správy, v c. k. m'stodržitelství
král. českého rozhodující, jest zkrátka v zása
dách a základech vadný a zavržiteln
a zejmena názor o nadřaděnosti uěmeckého kmen
v těch částech země, jež většinou jsou osazeny oby-
vatelstvem národnosti německé.
Tři plody tohoto nezákonného, avš al
vládními soustavami i úřadní čin
ností V. E. živeného ná zoru, bylo v po
slední době okusiti českému obyvatelstvu, zejměn
v Ervěnicích, Prachaticích a posléze v Duchcověl
V Ervěnicích stalo se českým občanům, kteř
v rámci příslušných předpisů zákonných učinili za
dost svému právu, majestátem koruny za
ručenému, bezpráví mravní i hmotné
dle zákona přímo trestné, aniž by
státní správa, jmenovitě V. E., byla
uznala vhodným, zjednati příslušný m
opatřením správním Čechům ervě
nickým bezpečnost života a majetk
a pořádek veřejný vůbec, natož pak
zjednati průchod jejich právům v ob
ru školstvíl
V Prachaticích správa zeměpan
ská za přímé úřadní účasti V. E. dala se v po-
ručí nenávistné kolerie a jejího na
silí, učinivši strannické požadavk
podkladem pro svá rozhodnutí na ůk
platného zákona o právu spolčova-
cím a shromažďovacím vzhledem k Čechům
vůbec a k prachatickým Čechům zvláště. Když lotiž
prachatická česká Beseda slavila své čivristolelé tr-
vání, byli tam sehnání ze širého okolí němečtí t. zv
»klackáři« na uhájení prý německého rázu proti če-
skému »vpádu«.
V E
Čecho
Ervěnice
Prachatice
26
article
Zástupy německých výrostků a buršů, ozbroje-
ných holemi, klacky, kyji a obušky, urážely do Pra
chatic se sjiždějící Čechy, pustě jim nadávaly celou
cestou »české pakážes a »svinských Čechů«, plval
po nich, a mnohý z českých účastníků slavnost
odnesl si důkladnou ránu. Úřadující vrchní misto-
držitelský komisař Schwarz, místo aby zakročil prol
německým zuřivcům, odsekl posměšně: »Dosu
nejdou do sebe jen at sl nadava jii
V drobném pronejií
ranní čísle o sobě . . . za 9
odpolední . . . . . . . za 2b
Ve flislkáeh na venkově-
ranní číslo. . . . . . . . 10k
odpolodní . . . . . . . . 4l
Inserát
platí se hotově zapřel
Fředplacení a fnserty přijímá sdmisl-
strace v Mlarianské ulicl č,3
Tam nacházejí se též redakee
Uskárna s ezpodise „Národnich Listá“
Rukopísy se nevrnesji
Čecho
Schwarz
Národnich
Rukopísa
Čechy
27
article
C k. okresní hejtman Hiebl měl sice
k ruce 120 četníků, ale neučinil ničeho,
aby zabránil znásilnění Čechů. Ba ko-
misař Schwarz zakazovati chtěl i světlo v oknech
Národního domu. Ještě bůře bylo v neděli 8. září.
Německou rozvášněnou hordu podně-
covali známí štváči, posl. dr. Schreiner,
Nietsche a Kiemann. Netečností úřadů
a řečmi poštvaní Němei vrhali se na
každého neopatrného českého obča na,
který se odvážil za četnický kordon.
na náměstí rozestavený, vykročiti. B
i přes hlavy kordon ivořícího četniciva a komisařů
vládních házeno na Čechy kamením. Když c. k. okr.
hejtmanu Hleblovi přinášeny kameny, do českých
zástupů Němci vrhané, neměl týž pro Čechy jinou
radu, než aby schovali se do uzavřených míslnostl.
Němeům dovoleno vše a Čechům vše
zaká záno.
Němcům trpěno, aby před sochou cisaře Josef« Il.
odbyli si jim dřive zakazaný tábor lidu.
Zástupci vlády klidně přihiiželi k tomu, kterak dr-
Schreiner nejpustšími slovy štval proti českému oby-
vatelstvu a kterak rozeštvana luza německá
ohrožovala Čechy obušky, noži i revol-
very. Němci vztýčili velkoněmecké prapory, české
besedě vyvěšení praporu zakázáno. Na
české lidi pořádán byl německými zběstíci po městě
pravý hon, aniž by se bylo nejmenšího na jich ochranu
se strany vládní slalo. Třetím zjevem zřejmého na-
držován! Němcům se strany zeměpanské veřejné správy
v král. českém byl zákaz, daný tělocvičné jednotě
Sokol v Duchcově. Jednota hodlala včera, dne 15. září
v kroji a s praporem zúčastniti se veřejného cvičení
bratrské jednoty v Oseku. Ale okresní hejímansiví
prý pro napjetí obyvatelstva a pro zachování veřej-
ného klidu a pořádku to zakázalo, kdežto
Nemcům na přání purkmistra renegita a známého
štváče Krische vše povoleno.
Hiebl
Čecho
Schwarz
doktor
Schreiner
Nietsche
Kiemann
Němec
Josef
Čechy
Duchcov
Osek
národní dom
Sokol
28
article
Dlužno při tomto kroku, směřujícím prot
českému Sokolstvu, vzpomenouti, že obyva-
telstvo král. českého jednomyslného
jest názoru, že způsob, jakým se za-
chovala V. E. k velikolepým slavnostem
všesokolským, nesvědči aní o uštech-
tilém smýšlení, ani o zvláštní přízni
V. E. k léto nejpřednější české organi-
saci národní, jejíž zdar a význam tak
mohulně vynikl, ovšem za nepřílom-
nosti V. E, která svou representačn
přízeň obrátila jen ke spolkům něme-
cký m.
Uvedené zjevy jsou dokladem úplné nedo
slatečnosti a naprostého úpadku ve-
řejné správy zeměpanské v královst v
českém, která nerespektujíc sama plat-
ných zákonů základnich, na úkor pří-
slušníků českého naroda nadržuje ne
spravedlivým způsobem německé men-
šině této země.
Poslanci národa českého trval
vždy na tom, žádají a také v budoucnu
vždy žádati budou, aby každý Čech
v celé zemi při každém úřadě dom
hati se mobl svého práva svým ja zy
kem a aby každému, zákonem přípust
nému jeho konání byla celá ze m
svreala
Hailce ioholn
hlašují za nesíýchrg, vačeho, Bro-
držitel v král. českém při kterémkol
rozhodování voboru své úřadní pu
sobnosti zaujímal jednoslranné sla-
novisko, vyplývající z diklátu něme-
cké menšiny země, a aby svými roz-
hodnutímí jakkoliv obmezoval vol-
nostuárodních projevů českého lidu
nebo jeho shromažďovací a spolčo-
vací svobodu, ať kterákoliv čásť zem
jest místem jejího vyjá dření, lormo
zákonům vyhovující.
V E
Bro
29
article
Poněvadž V. E. jinými zřeleli věst
se dává při svém úřa dování, prohlašují
podepsaní jako zástupeové na oda ce
ského, že k Vaší Excelenci nemohou
míti a nemají žádné důvěry
Práv jednaciho řadu snému král. českého po-
užívajíce, táží se podepsaní:
1. Min! V. E. zaslávati svůj úřad c.k
místodržitele v král. českém sprave-
dlivě a nestranně?
2. Hodla V. E. přikázati podřízeným
organům zeměpanským, že při sv ém
rozhodováni říditi se musí jen plat-
nými zákony a nikoliv diktáty něme-
ckých štváčů?
3. Jak hodlá V. E konati spravedl-
nost vůči těm živlům obyvatelstva ně-
meckého, které soustavným pronásle-
dovaním českých menšin dopouštějí
se zločinů, jež dle zákonů stihati
jestůradní povinnostípovolaný ch
o rgáno
Proti zvýšení dopravní sazby na hnědé uhli.
Posl. Jos. Macháčak a soudr. podali na místo-
držilele následující dotaz: Jak z uveřejněných zpráv
časopiseckých, jakož i z úřadního jednání obenodní
a živnostenské komory pražské vysvitá, zamýšlí
c. k. ministerstvo železníc zvýšiti sa z-
by na dopravu hnědého uhlí a to, jak
zjištěno, na nátlak soukromých drah, na vozbě
této zúčastněných. Nynější sazby, jež ob-
nášejí v nejdůležitější relaci Most—Smíchov 36 k
za vagon, mají býti zvýšeny postupně na úroveh
tarifů normálních t. j. na 50 K. — Zvýšení toto při
velkém obratu hnědého uhlí v Praze a širokém okoli
by mělo, jak zjištěno, při přirážce 2—14 K na
vagoně veliké zdražení uhli v zápěíí, po-
váží-li se, že roční spotřeba hnědého uhlí v Praze
a v bezprostředním okolí páčí se na 70.000 vagonů.
Posl
Most
Smíchov
Praha
30
article
Takovéto zvýšení sazby nebylo by v žádném směru
odůvodněno, ježto hnědé uhli jako surovina laciná
nutně vyžaduje k odbylu svému i jen do poněkud
vzdálenějších míst vydatných tarifních slev, což
zvláště plati o Praze, kde s hnědým uhlím pronikavě
soulěží blízké kamenné uhlí kladenské.
Důvody fiskální, na něž se dráhy, chtějíce zvý-
šení prověsti, odvolávají, nemohou zde rovněž pa-
dati na váhu, ježto, jak prokázáno zvláště v podání
pražské obchodní a živnosteniské komory k mini-
sterstvu železnic, poskytují dráhy i na cennější pro
dukty velmi značných slev tarifních. V úvaze, že
zdražení dopravy tak důložité suroviny by velkou
měrou poškodilo nejen veškerý prů-
mysl pražský a širokého okolí, nýbrž i nej-
širší kruhy spotřebovatelů, jevi se býti
nutno, aby ke zvýšení tomuto, jež má vlastně v dů-
sledcích svých napomáhati pouze ke zvýšení
příjmů soukromých drah a tím i vý-
kupní renty jejich, žádným způsobem nedošlo,
Vzhledem k tomu táží se podepsaní:
1. Jest V. E., která před nedávnem ještě slíbila
postarati se o to, aby zdražení životních potřeb,
mezi něž ovšem i uhlí v první řadě náleží, bylo
zmírněno, známo, zda vláda k tomuto zvýšení tarifů
na státních drahách chce dáti svůj souhlas?
2. Jaká opatení budou učiněna, aby ke zvýšen
tomuto nedošlor
O událostech pracha tických
podal místodržiteli dotaz posl. Dostál a soudr. V do-
taze líči se podrobně události prachalické, ostře se
kritisuje úřadní jednání prachatického okresního
hejtmana Iiebla, načež se interpelanti táží pana
zástupce vlády:
V E
Dostál
Praha
Iiebl