1
masthead
Dne 7. dubna 1900.
3
masthead
Číslo 95. Strana 3.
4
article
směru zemský výbor. Po té uvádí posl. Nowaek, že libo-
recká obchodní a živnostenská komora zabývala se otázkou
kočujících učitelů živnostenských a dotazuje se, jaké stano-
visko zaujímá v této záležitosti zemský výbor, jakož i ku
nové instituci vládních instruktorů. Přís zem. výboru posl.
Adámek uvádí, že o jmenování instruktorů živnostenských
zem. výbor ani nebyl zpraven. Jest to instituce čistě vládní.
O činnosti jejich zem. výbor bude žádati zprávy. Dle zkuše-
ností nabytých v jiných poměrech podobných, bude se k in-
stituci kočujících učitelů živnostenských sotva kdo kloniti.
Posl. Krejčík vyslovuje svůj vděk, že přísed. zemsk
výboru posl. Adámkovi se podařilo z větší části zaplašiti
pessimistické názory, kterýmiž mnozí doprovázeli zemskou
pomocnou akci živnostenskou. a dotazuje se p. přísedícího,
jak daleko pokročila otázka založení koželužské školy
v království českém, o níž zejména obec kralovéhradecká
se ucházela a velké oběti pro to byla ochotna přinésti.
Adámek
Posl
Krejčík
5
article
Přísedící zemského výboru posl. Adamek praví, že by
bylo záhodno, aby byla poskytnuta zemskému výboru plná
moc, aby v případě, že by sťávající fond cestovní nestačil
i z letošní dotsce 10.000 zl. pro stroje, mohly se ve zvlášt-
ních případech cestovní foudy ještě sesíliti. Bude dlužno
hleděti též k tomu, aby z lůna veškerých vynikajících
odvětví živnostenských jistý počet návštěvníků do Paříže
byl vyslán Ohledně škol koželužských uvádí, že c. k.
vláda odpověděla, že za dnešních poměrů, v jakých je-
dnání ohledně této školy dosud se nalézá, nemůže ještě
podati určitého vyjádření. Posl. Krejčík táže se dále
přísedícího zemského výboru, jak pokročila otázka pře-
vzetí všeob. škol řemeslných do správy zemské. Uvádí, ze
obce, v nichž se školy ty nalézají, rovněž jako jejich učí-
telstvo se zájmem sledovaly dosavadní vývín otázky této
a že dotyční činitelové hledí rozřešení této otázky nalé-
havě vstříc. Přísedící zemského výboru posl. Adám ek
odpovídá, že slavný sněm i komise živnostenská v nej-
bližších dnech obdrží obšírnou zprávu o tom, jak otázka
ta pokročila. Podotknouti dlužno, že vyjednávání o pře-
vzetí řemeslných škol do správy zemské potkalo se s vět-
šími obtížemi, než jsme se nadáli. Od místních činitelů
očekávali jsme větší ochotu. Taktéž stát klade na to
váhu, aby při té příležitosti upraveny byly platy učitelů
na ústavech těchto a bude nutno platy jejich upraviti dle
vzoru učitelů na školách měšťanských a současně. Posl.
Adamek
Posl
Krejčík
Paříž
Ada
6
article
Nowak navrhuje tuto resoluci: Zemský výbor se vy-
zývá, aby v dorozumění s c. k. vládou zprávy o činnosti
instruktorů živnostenských každoročně podávané zem-
skému výboru předkládány byly. Po doslovu zpravodaje
posl. Němce přijata zpráva v plném dosahu a s na-
hoře zmíněnou resolucí schválena Došla petice zemské
jednoty soukromých úředníků v Praze za stanovení 12ho-
dinné pracovní doby v živnostech obchodních a přiděluje
se posl. Hájkovi. Po té schůze skončena.
V dnešní schůzi komise pro záležitosti země-
dělské podával hrabě Chotek zprávu ve příčině
změny pravidel, jimiž se upravují služební poměry učitelů
na hosp. školách v král. českém podporovaných zemí. Po
návrhu posl. Teklého upuštěno od debaty povšechné
a přistoupeno ihned k podrobné. V této dospělo se až
k odstavci XXIII. Debaty při jednotlivých §§ súčastnili se
posl. Teklý dr. Dyk, Peschka, Richter, hr. Wolkenstein.
Mayer, Herbst, Rataj, Jaroš, Hyrš, Kudrnka, Horák a
princ Schwarzenberg. Odstavec 23. jest sporný a protože
se názory velice různí, učinil princ Schwarzen-
berg návrh, aby byl do příští komise zemědělské po-
zván přísedící zemského výboru. Vzhledem k tomu, jakož
i k okolnosti, že byla svolána na odpoledne schůze sub-
komitétu byla pak schůze odročena.
Nowak
Němec
Hájek
Chotek
doktor
Dyk
Peschek
Richter
Mayer
Herbst
Rataj
Jaroš
Hyrš
Kudrnka
Horák
Schwarzenberg
Schwardit
Praha
hospodářský . škola v král
7
article
Zprávy politickké.
Zprávy politickké.
K situaci. Na společné schůzi rakouských a
uherských ministrů předložil ministr vojenství poža-
davek na zvýšení výdaje vojenského. Proti tomu však
se ohradili oba předsedové ministerstev, poněvadž
finanční poměry říše jsou neutěšeny. Proto prý
ministr vojenství po delegacích odstoupí a nástupcem
jeho bude dle pověsti podmaršálek Schönaich.
Má se za to, že neshody budou urovnány. Dnes od-
poledne bylo pokračováno v konferencích minister-
ských. — Předseda ministerstva dr. Körber vydal
místodržitelům přísné nařízení stran oslavy prvního
května. — Co se týče delegací, oznamuje se, že
se sejdou 12. května. — Předseda ministerstva
dr. Szél1 byl dnes přijat v audienci u císafe. Na
zítřek jest ustanoveno sezení finančního výboru v uher-
ském sněmě, kterého se účastní oba ministři ve Vídni
meškající. — Dnes o půl 2. hod. odpol. odejel Jeho
Excellence ministr krajan dr. Ant. Rezek z Prahy
opět do Vídně. Jak se v zasvěcených kruzích má
za to, bylo jeho posláním, aby mezi mladočeskými po-
slanci působil k smírnější náladé, zvláště aby nynější
zasedání českého sněmu bylo rázu hospodářského a
ne politického. Za tou příčinou přijal více osobností
v audienci a radil se s nimi o situaci. Jeho poslání
však podle všech známek nemělo valného účinku.
To vysvítá hlavně z toho, že v nejbližší schůzi sně-
movní bude dán na denní pořádek návrh dra. Pacáka
podaný již v prosinci, aby vláda byla vyzvána, necht
zjedná právo české řeči při soudecha
úřadech státních nejen v zevnějším,
nýbrž také vnitřním úřadování. Dr.
Pacák asi urgoval tento svůj návrh u nejv. maršálka
zemského, aby bylo o něm první čtení. Němečtí po-
slanci stojí na stanovisku rozhodně odmítavém, tvrdíce,
že úprava jazykové otázky náleží na říšskou radu a
budou tedy hlasovati proti přidělení návrhu komisi.
Schönaich
doktor
Körber
Szél
Antonín
Pacák
Vídeň
Praha
stran oslava první květen
8
article
Bude-li pak přijat hlasy velkostatkářů, jak se určitě
očekává, nesúčastní se Němci rokování o něm, jak
to již učinili při návrhu hr. Karla Buquoye a v adresní
komisi.
Jak se ujišťuje, konají se porady mezi konserva-
tivními a ústaváckými velkostatkáří, podle nichž ústa-
vákům má býti přenecháno 18—21 mandátů.
Židé vídeňští se starají pečlivě o to, aby ani
nejmenší stín podezření na ně nepadl. Posl. Schnei-
der podal v dolnorakouském sněmu návrh, aby vláda
nejpřísnější dávala pozor na rabíny a na synagogy
za příčinou svátků velikonočních. Když odůvodňoval
návrh, poukazoval na rituální vraždu. Zemský mar-
šálek dal přes protest posl. Ofaera přečísti celý návrh.
Ve středu konali proto židé schůzi a protestovali proti
tomu. Včera pak přednesla tutéž stížnost deputace
rakouské israelské unie předsedovi ministerstva dru.
Körbrovi, který je ujistil svojí přízní a slíbil podle
možnosti přání splniti.
V Haliči hrozí na sněmu rovněž obstrukce.
Posl. Hupka podal návrh stran zvláštních předpisů
dědičných pro střední majitele usedlostí a k obmezení
dálitelnosti selských statků, což jest ku prospěchu
rolnictva. Dosud rozděloval se statek mezi dědice,
zemřel-li majitel jeho bez závěti, nyní pak má děditi
jedno z dítek a ostatní vyplatiti. Druhý návrh míří
k zavedení útulků rolnických. Aby byli rolníci pro to
získáni, nabízí se jim úleva v placení daní a při-
rážek. Sedláci však jsou proti obmezení svobody, ač
tato svoboda zavádí nejvíce statků k úplnému zni-
čení. Polská lidová a soc.-demokratická strana chce
zameziti provedení návrhu obstrukcí.
Němec
Buquoy
Posl
Körbr
Hupka
Sedlák
Halič
9
article
Vůdce středu dr. Lieber uzdravil se již
tak, že mohl nastoupiti cestu do svého rodiště Cam-
bergu, kam bez pohromy přijel. Všichni němečtí ka-
tolíci radují se z jeho uzdravení; nemoe jeho trvala
od 25. ledna a byla velmi nebezpečná.
V Prusku sestoupila se dnes zemská želez-
niční rada, aby zkoumala působení zmenšených sazeb
dovozu uhlí na ceny uhlí, po případě aby jednala
o jich zrušení vzhledem k veliké spotřebě uhlí.-
Veliké vzrušení působí v Čechách vypovězení 100 če-
ských horníků z Rothenbachu u Lehnic následkem
nařízení lehnického vládního presidenta. Horníci byli
pokojni, v práci byli již od více let a nikomu nebyli
na obtíž. Takto počíná si vláda německá vůči Rakousku
jako spojenci.
Sjezd katolických učitelů v Německu
bude pořádán ve velikonoční týden ve Fuldě, půso-
bišti sv. Bonifáce, kde se bude jednati o vážných
otázkách stavovských. »Germania« uveřejnila vzletné
provolání k tomu konci, v němž mimo jiné poukazuje
na církevní památnosti tohoto města.
Bulharská půjčka. Bulharsko zamýšlí u Ru-
ska učiniti půjčku 100 mil. franků, které mají býti
pojištěny výnosem mořského cla.
Papež a francouzští katolíci. Francouzská
vláda zahájila, jak jsme již oznámili, před nedávnem
nový útok na katolickou církev. Na štěstí upustila
ještě zavčas od zřejmého pokračování ve zjevném kul-
turním boji, ačkoliv zásadně nebyl uzavřen žádný mír
a nebezpečí hrozí francouzským katolíkům neustále.
Soudilo se z toho, že sympatie, jež choval sv. Otec
po Francii, poněkud vychladly. Neprávem. Sv. Otec
přeje si naopak, aby republikánská státní forma ve
Francii byla všestranně uznávána.
Osvědčil to na novo vůči biskupu z Grenoblu,
monsign. Henrymu, jenž byl v Římě přítemen
konsistoři, v níž byl jmenován. Papež přijav pak no-
vého biskupa ve slyšení, měl s ním delší rozmluvu.
Lieber
svatý . Bonifác
Henry
Camelopardalis
Čechy
Lehnice
Rakousko
Německo
Fulda
Bulharsko
Francie
Grenobl
Řím
10
article
Pastýřský list, s kterým nastupuje monsignor Henry
svůj pastýřský úřad, obsahuje hlavně projevy, kteréž
beze vší pochybnosti se týkají všech katolíků ve
Francii. V pastýřském listě tom se praví: »Není
žádného náboženství jedné strany a nemůže ho býti;
jest jen náboženství Francie . . . . Přesvědčení sv.
Otce jsou v tom nezměnitelné. Odpor, jehož jeho
slova doznala v počtu až příliš velikém, nezvrátil ho
v jeho nadějích, jak sami jsme zaslechli z jeho úst.«
Papež pravil: »Přes utrpení a zkoušky, jež ka-
tolictví prodělalo ve vaší šlechetné zemi, jest jeho
životní síla zcela podivuhodna; žádný národ nepotě-
šuje nás více svým trvalým osvědčováním víry. Na
neštěstí sosnovala činná smělá menšina pravé spiknutí
proti církvi. Povzbuzena jistým srozuměním a váha-
vým odporem, doufá tato strana, že dosáhne svého
cíle co nejdříve, poněvadž tu skutečně nejhorší na-
uky požívají největší svobody a mohly by svésti svě-
domí, duši lidu. Byť by byl váš kmen sebe zdat-
nější, mohl by býti tím vyhlazen. Nejsilnější cha-
raktery nedovedou odporovati jistým útokům. Jest
proto nejvýš na čase, aby Francie opět se vzpamato-
vala. Francie si musí připamatovati, co církev učinila
pro ni od jejího původu. Francie nabyla svých veli-
kých vlastností a expansivní síly svého genia jen
svým naprosto katolickým utvářením a vychováním.
Řízením Prozřetelnosti osud Francie vždycky byl
těsně spojen s osudem křesťanství. Francie měla svou
velikou slávu v dějinách a svou významnou úlohu
v člověčenstvu jen v poměru ku své věrnosti vůči
úmyslům Božím. Co bylo její slávou v minulosti,
zůstává její nezbytnou podmínkou jeji budoucí veli-
kosti. Ale neštěstím doby jest, že Francie stala se
kořistí prudkého strannického rozštěpení. Za těchto
Henry
Otka
Papež
Francie
11
article
V Praze, 6. dubna.
Praha
12
article
bojů mnozí z těch, kteří se odvolávají na nábožen-
ství a jemu také s upřímným srdcem slouží, přidruží-li
se k odpůrcům vlády a ústavy, zřízené hlasy veliké
většiny. Náboženství může jen utrpěti okolnostmi,
s nimiž byly jisté sporné věci zcela nemoudře spo-
jeny: politická nenávist stala se tím nenávistí nábo-
ženskou. Takovýto stav musí trvale státi se nebez-
pečným. Pravdou, učením, jež musí býti zvěstovánaa
osvědčována, jest, že církev nemůže míti
žádné zvláštní lásky pro nějakou
státní formu, pokud je tato forma
právoplatna. V tomto případě nepřísluší církvi
osvědčovati žádné jiné nauky, nežli sv. Pavel, který
upomíná věřící, aby vážili si a ctili státní moc, ať již
má jméno jakékoliv, neboť v republikách jako v mo-
narchiích pochází státní moc, jako výraz vůle lidua
tímto jsouc nesena, původně od Boha.
Pavel
bůh
13
article
Jest proto církvi snadno, žíti s vládou demo-
kratické svobody ve svornosti, neboť vláda takováto
není nutně a sebou samou nepřítelkyní církve. Také
jako republika může Francie ve svém sociálním ži-
votě býti křesťanským lidem, jak Bůh tomu chce, ku
blahu světa. Francie není dnes takovou, jakou by
měla býti, ale může jí býti zítra, jestliže většinu tvo-
řící počestní lidé všech stran — přesvědčena jsouc,
že úpadek vlasti musí bezprostředně následovati za
úpadkem náboženských pojmů — se spojí, aby hájili
ohrožené katolictví Považuji to za možné. Ano jsem
jist, že toho bude dosaženo, neboť od zdravého rozumu
Francie, pudu sebezachování života schopného lidu
a od milosti Prozřetelnosti, jež tento národ určila
k velikým věcem, možno doufati všecko. Kterak však
dosíci této nutné svornosti, když náboženství samo
není povznášeno nad všecky sporné otázky, nýbrž
když vtahuje se do všech sporů, jež rozštěpují Francii?
Jest proto mým názorem, že ti, kteří zastupují církev,
obmezují svou úřadní působnost, zaujímali nějaké sta-
novisko v politice. V politickém ohledu nemají býti
ničím, ani monarchisty, ani republikány, nýbrž jen
věrnými, nezištnými služebníky své země, kteří bez
zvláštních zámyslů a s upřímným smýšlením podro-
bují se platným řádům, a tím dávají příklad úcty
ku státním mocem a poslušnosti vůči zákonům, pokud
tyto neporušují větších práv svědomí, ani podstatných
řádů církve.«
Budou-li tato slova míti nějaký účinek na obě
strany? Totiž na protirepublikánské katolíky Francie,
aby mír uzavřeli s republikou, a na protikatolickou
vládu svobodných zednářů, aby uzavřela mír s kato-
líky? Pohříchu vyznívají dobře míněná slova až příliš
často bez ohlasu.
Francie
kratický svoboda
14
article
Jesuité ve Francii nepožívají ochrany, jak
se ukázalo v poslední době, ani jako soukromníci.
V Brestu jistý Barthelemi se vedral do kláštera
jesuitského, byl polapen, zatčen, hned však opět osvo-
bozen, poněvadž podle výnosu z 29. března 1880
Jesuité jsou z Francie vypovězeni, nemají tedy záko-
nitého podkladu a právně neexistují.
Atentát na prince Walesského, jenž na
štěstí se nezdařil, jest přirozeně předmětem nesčísl-
ných úvah všeho veřejného tisku v Evropě. Atentát
onen jest jen novým důkazem, jak snadno svádí
v nejnižších vrstvách lidu politické vášně ku zloči-
čům, zvláště pak, jak mezi anarchisty úkladný vra-
žedný návrh na panovnické osobnosti považován bývá
za zásluhu, jež bývá zveličována ještě i vlastní samo-
chválou. Telegrafické zprávy nám již oznámily, že
útočníkem jest šestnáctiletý klempíř Sipido, kterýž
dle vlastního doznání zavražditi chtěl následníka an-
glického trůnu z příčin politických. Nezdar jeho aten-
tátu byl uvítán s velikým povděkem nejen v Angli-
cku, nýbrž v celém vzdělaném světě vůbec. Anglické
časopisy tvrdí, že za atentát odpovědno jestly první řadě
blahovolné a přátelské smýšlení, kteréž platí na ce-
lém evropském světě Boerům. Tvrzení takové může
vyplývati jen z politování hodného bludu. Pochopi-
telnější arciť jest, považuje-li belgický tisk zločinnou
událost za neštěstí pro Belgii.
Walesský
Francie
Brest
Evropa
Angl
Belgie
15
article
Zprávy církowní.
Zprávy církowní.
Z římské Stolice. 3. dubna přijal sv. Otec
ve slyšení vévodu ze Sea di Urgel, syna maršálka
Martinez Camposa a španělského senátora hraběte de
Malladas se synem, dále komtessu Hatzfeldt-Trachen-
bergovu, snoubenku generála barona Loö a paní ba-
ronku z Hartmannů s dcerou a vnučkou. — J. Em.
kardinál Parocchi jest od několíka dnů nemocen.
— Francouzský vyslanec u papežské Stolice dával
veliké diner pro diplomaty, jehož se účastnil veliký
počet římských prelátů. — Výbor průmyslníkůa
obchodníků římských se ustavil, aby pořádal slav-
nosti v příštím měsíci ve více čtvrtích městských za
příčinou prohlášení za svatého blahoslaveného Jana
Křtitele de la Salle.
Osobní věstník duchovenský z diecése
budějovické. Jmenování: Arciknězem domažlického
arcikněžského obvodu jmenován byl dp. Jan Žilík,
lukavický bisk. vikář, skutečný kons rada, biskupský
Se Urgel
Martinez Camposo
Malladas
Loö
Hartmann
J em
Parocchi
Křtitel
Žilík
HatzfeldtTrachen