le jich předsteTfiistvft pracemi re mookám jsou přetlteoa. Poslanec J i r e £ e к navrhuje bat;, cot se přijímá. Kn slovo byl jeité přihláien poslanec dr. D o r d l k, jent prohlašuje se pro návrh komise. К sávdrko mluví zpravodaj dr. Jan P a- 1 а с к ý, jent vřele doporu£oje návrh komise a háji samosprávné naie úřady před výčitkami, jako by nedovedly tyto sdělati výkazy právné a jako by smyslu uemély pro věc vele- přešel к dennímu pořádku. Poslanec Šindler navrhnje, aby věc odkázána byla opětně zemskému výboru к důkladnému uváženi. Poslanec óelakovský mluví rovněž ve prospěch žádosti města Zbraslavic a navrhnje pro případ, že přijat bale návrh komise, aby sněm přešel к denuimn pořádku aspoň в poznámkou .pro tentokrát.“ i Při hlasováni zamítají se návrhy poslanců J vyslantem v Šindlera a Celakovského a návrh к >mi=e velkou většinou se přijímá. Poslanci kníže Traattmannsdoiff a K. Tůma skládají slib. Předseda petiční komise hrabě Chotě к žádá, aby dotčená komise nemnsila věci méně důležité dávati do tisku. Schválenu. Tlm schůze skončena. Přlíti schůze v sobotu

Politický přehled domácí. V Praze, dne 20. července Pánům německým liberálům našim dostává se stále nových a nových důkazův, jak amýšll o jich řáděni ostatní svět. Nejnovéji pronesl se o politice jich velmi případně maďarský list .Egyértetés*, jenž mezi jiným pzaví : .Spôsob, jakým by liberálové rádi v Rskonskn vládli, podkopal by samotná existenční podmínku Rakouska. Naproti torno zastupuje politika br. Taaffea nejen zájmy dynastie, nýbrž i existenční právo většiny rakouských národův proti aggre- aivnlmn postupováni německého plemene. Dnes možno již říci, že nejnovějši dějinný vývin pro vieckn budoucnost učinil naprosto nemožnon onn německou nadvládo, štátni i úřední šířeni ger- manisace, na niž rakouská bnreankratie déle jednoho století pracovala. A to, co se příčí vnitřním potřebám a přirozeným existenčním pudminkim státu, nemožno pokládat! za odůvodněné a ospravedlněné domnělými požadavky zahraniční politiky. Naie styky • Německem a Francii mohou býti jakékoliv, nemohou viak nad tlm rozbodovati, ba ani na to miti vliv, které vládni zásady neb systémy by měly přijití к platnosti uvnitř hranic říše. Proto nutno zavrhnonti neostávající snaha ústavověrných, jit chtěj! oprávněnost své politiky я oposice odůvodnili prospěchy zahraniční politiky. Kdyby i pravdou bylo, co pravdou není, že by totiž nezbytnou podporou spolku s Německem byla nadvláda Němců v Rakouska, pak by přece ručička na váze okazovala v tom smyslň, ie spolek a Německem jest sice potřebou nynéjii situace, naproti torna viak že onen vnitřní systém, jenž vyhovuje národnostním, dějinným apolitickým záj mům Rakouska, jest pro věčné časy platícím požadavkem existence celé říše. Jiná volba zde neni.

Politický přehled zahraniční. V Praze, dne 20. července. Nèmeclto. .Wolff ivo bureaux* konec de­

Vražda tisza-eszl&rsfó-

niitečnon Při hlasováni pHj'majl se návrhy komise t nejsou postačnjlel. Církev vyjednává se všemi a návrhem dra. Riegra. ! mocemi stejné. Tak povznešený státník, jako Dále jest na denním pořádku zpráva ко- kníže Bismark, nemůže vše to zneuznávati; on mise pro věci obecni a okresní o petici měst-{ prohlíží budoucnost přilil bystře, než li aby se aké obce zbraslavické za zřízeni nového okresn, dal politiky s malým rozhledem, kteří by rádi soudního se sídlem úřadn tamtéž ! sily jeho oslabili v neprospéšném pokračováni Zprávu podává poslanec F á č e k, jenž jmé- kulturního boje, ve svýeh velkolepých plánech nem komise navrhuje, aby sněm o žádosti této zadržeti. „Mon. de Rome“ končí poznámkou o konkordátu Napoleonově, jejž nazývá duchapl­ ným dílem tenr de Rome“, aby notě z nízké sféry, náii článek, nadepsaný .Nedorozuměni“, v němí se dokazuje, ie se uvalováni o poslední notě sv. Stolice zaslané pruské vládé, dálo pod vlivem velmi aávatného nedorozuměni. „Mon. de Rome“ přeje si, aby nedorozuměni to bylo odstraněno a aby bylo jasno, pokud se týče úmyslů Vatikánu. Bylo by nepravé, domýšlet! se, te by se byl dal sv. Otec svésti politickými pohnutkami a odvetnou myšlenkou, ana přec známa Jeho mlrnmilovnost a péče, svět poučovali a snaha, veškeré náboženské a sociální zájmy klásti nad politické záležitosti. Potrvává li Církev v odporu, jest to následkem, že garancie jl nabízené

— Dle všeho snaží se tedy „Uoni bylo rokováni o církevní do jakéž ji hrozil sllaěiti hrnbý článek „Nordd. Allg Ztgo.“, povzneseno opět к správnějšímu a vyššíma porozuměni. FVuiícíl©. Diplomatické zastoupeni Francie nemá za republikánské vlády valného i trváni. T i s s o t, jeni se teprve nedávno stal Londýně, nahražen byl již W a d- dingtone m. Místo vyslance ve Vídni jest doend uprázdněno. Jak se proslýchá, jest vy- hlldnnt na né baron des Michels. Taktéž se mlnvi o odvoláni neoblíbeného vyslance v Petrohradě, J a n r e s e. jenž se taktéž na místě svém dosad ani neohřál. — Francouzský senát přijal návrh zákona v příčině zavoděni pevnost- nibo dělostřelectva. — Dle uejnovějil zprávy neodpověděl dosud Grévy na list sv. Otce. Zpráva „ijimes“, že také Ferry poslal sv. Otci list zároveň в listem Grévyho, jest tndlž nepravdivá. Zpráva o odjezdu Lihnug-Shnnga do Tien-Avinn, která se nyní potvrzuje, a nahrazeni tohoto hodnostáře co guvernéra jižních provincii přívržencem mlrn, jakož i návrat čínského vyslance Tseega, jenž byl přítomen dne 14. července po boka Grévyho přehlídce vojska, považuje se za znamení míro- milovné nálady činy. — Francouzský vyslanec Tricon mešká nyní v Pekingu.

Ж4,USltO. Následkem shody mezi Rn skem a sv. Stolici stran nového upraveni církevních poměrů v Polsko a Ruska, opustil nyní bývalý bisknp vilenský, msgr. Krasiňski Wiatku, kde žil od roka 1864 ve vyhnanství a hodlá se osadit trvale v Krakově. Rnská vláda vypláceli bnde mn, jako arcibiehnpo Felifi- skému, roční výslažné. Jeho třetí soatrpitel msgr. Rzewaski, bývalý správce varšavské arcidiecése, vráti se taktéž co nevidět ze svého vyhnanství, čtvrtý z vypovězených biskupů, msgr. Borowski z Žitomlře, povolán byl, jak známo, v čelo jiné diecése. Egypt. Zprávy z Kahýry oznamuji, že poměry v hlavním městě jsou velmi povážlivé. Nemoc roziiřila se v celém městě a úmrtnost se vzmáhá. Lidé, kteří zažili v Egyptě cholera v r. 1865, ojiitejt, že tehdáž nepanovaly v egyptských městech poměry lepil, nežli nyní. Všichni cestajici, kteři odjíždějí z Kahýry, mnsejl se podrobili na stanici lékařské prohlídce, jsou li úplné zdraví. Kdo jest jen poněkud podezřelým, musi zůstali v městě a dopraví se do ustanovené nemocnice. — Zprávy z Damietty osnamoji, ža předevčírem zemřelo tam 20 osob na cholera V Mansnrah zemřelo 48 osob, v Samanndu 14, v Mensaleh 18 a v Siftě 4 osoby. T Alexandrii onemocněly ve atředu 3 osoby, z nichž 1 zemřela.

(Den dvacátyčtvrtý.) Předseda zahajuje přelíčeni o 9 hodině. Pokračuje se ve výslecbn svědků. Bývalý komi sař Y а у a žalářník Karancsay konfrontuji se в pandurem R о к o u. Tento vypravuje s prvu o prohlíženi mrtvoly dadské, v nit prý mnoho přítomných poznalo Ksterkn. Potvrzuje ndánl svědka Sttise. Dále vypravuje, te byli ruslnitl plavci zavřeni do knrnlkn a te je Vay vyslýchal. Karancsay mu prý řekl, te A. Vogla dobře trýznili. — Předa, (k Vayovi :) Со к tomu podotýkáte? Vay: Řekl jsem jit včera, ie to samá let. Ostatně tento svědek jest od židů spodě, je to faleioý svědek. — Obh. Eötvös: P. Vay říká okázale, že tento svědek byl pod dohlídkou ; ano byl, protože zde v Nyiregyháze json lidé, )it se vynasnažnjl přemluvit a podplatili svědky, již svěděl ve prospěch židů. (Smích v obecenstvo) ; ti pak, kdo ve prospéchn obžalovaných mají dohlídku na jejich svědky, nečiní to jako oni, již — jak se stalo n řeckého kněze — svědky zavírají a poněnji. Vay: Tento svědek je podplacen, já to vlm. Obh. E ö t v ö в : A odkud ? Pátral j‘te pe tom ? V а у : Jakýs Kapocz mi psal, že židé slíbili Rokovi dům, bnde-H svědčili v jejich prospěch. E ö t v ö s : Kdo je ten Kapocz ? V а у : Soukromník E ö t- v 5 в (k Rokovi) : Znáte vy Kapoeze ? Roka: Znám, je to tulák pro vraždu trestaný. Eötvös (к Vayovi): To jsou vaie svědci? Myslím, že se o podobném svědectví nemůže mlnviti vážně. — Dr. H e u m a n n : Je to pravda, že víte od jistého pandora komisarova něco o výslecbn M.

Scharfa ? Roka: Ěeklo se mi, že nebyl Moric bit, komisař však prý chytil jej za nši, vyzdvihl jej až kn stropu a hrozil mo, že jej ke stropu přibije, nepovi li všechno. Eötvös: Viděl jste komisara palcové šrouby ? — Roka: Ano, ale Vay jich nepoužíval. —Dr. Szehely: Jak se jedoalo se Smilovicsem? — Roka: Jako s pánem Co chtél, to se mn dalo. Státní zástupce (к Smilovicsovi) : Je to pravda ? S m i 1 o v i c s : Aoo. — St. zástupce: Zde bylo několikráte praveno, že, dříve ještě než byla mrtvola dadská prohlížena, tisza-dadštl říkali, že jest to nějaká lehká žeužtioa, jelikož se při tom odvolávají na poslance Omdyho, prosim, aby byl on co svědek předvolán (Pohoutl.) Eötvös: Připojuji se k tomu návrhu. Svědek pandur Kasimir, vypravuje jako Roka, že byli zatčeni trýzněni. — Přede, (k Vayovi) : Je to pravda ? — V а у : Vže jest lež, vyhnal jsem Kasimlra a proto ze msty proti mně vy povídá. — Obh. Friedmann: Právě mi bylo sděleno cosi o panu Vayovi, což přednesu v uzavřené schůzi. (Pohnuti.) Pandnr В ak o obviňuje Roka, ie ma sliboval peníze, bnde-li svědčit!, že byl Moric trýzněn. Roka si v křížovém výslechu velice odporuje.

— Svědek M o z g a slonili n Recskiho viděl skrze okno výslech Moricův. Neslyšel prý však nic. Praví též, ie jej židé chtěli natiti, aby jinak vypovídal. Dali mn jisti a on se prý má velmi dobře. — Svědek В а к o, sloha n Recskyho praví, ie nebyl Moric trýzněn a že vypovídal dobrovolně. Totéž tvrdl i svědkyně Szojasová. — Pandnr Szentessyajeho žena popírají, že by byla vdova Solymossyovi řekla, že v mrtvole dadské poznala své dítě. — Dr. H e n m a n n okazuje na to model vorn, na němž má Mathej dokázali, jakým způsobem byla mrtvola podvržena. Důvody Henmannovy viak si odporuji. — Na to oznamuje předseda, že se sond usnesl, aby Onody nebyl za svědka po • volán. Na to přelíčeni odročeno.

Odpfildne o 1. hod. zastavil Onody na olici státního zástupce Szeifferta a hrozil mn podzdviženon holi. Zpráva o tom rozilHla se ihbed v sondai síni a spůsobila ohromné rozčileni. Brzy na to doztavili se do obydli Szeií- fertova baron Barkocza a Alexandr Lonyay ce sekundanti Onodybo, Szeiffert viak pravil, ie moci svého postaveni neni povinen podobné zadostiučiněni dávati a ie souboj nepřijímá. Na to setkal se na alici s Onodym, jenž napřá hnnv na něho hůl, pravil : „Padoucha, sbija tě, opovážli-li se, jeité jednon mne pohanit! !* Jiná verse o události té zni, ie Onody čekal ve společnosti obon řečených mužů na alici na Szeifferta a ie mn pak řekl : „Pronesl jste proti mně podezřelá dova, prosím byste mi dal vysvětleni!“ — Szeiffert odvětil: „Zde nent к toma mista, ve svém bytn vám odpovím 1“ Onody následoval Szeifferta do sondai budovy ; na schodech a v pokuji předsedově ma spila). Na to odebral se Onody se svými přáteli do předsíně, kdež se vyjádřil : „Pošpiní li mne ještě jednon, zničím toho člověka !* V soudní síni panovalo ohromné rozčileni i Onody se tam dostavil a vytrval až kn konci O ’/z na 4. hod. hlásil se obh. E ö t v Ö o slovo a za hlnbekého ticha pravil toto S úplnou zdrcenostl jsem slyšel, ie na státního xáatnpce stal se atentát od osoby, kteri je sde v soadal síni a dává teď předsedovi inameni.

Protože se stal nejen na alici, ale i zde, v soudní hadově, žádám sond, by se postaral o potrestáni vinníka. (Pohnuti.) V této smutné sále- tosti musi býti sondei, ale také úřad, jenž bndz chránit! funkcionáře aspoň na schodech a v soudní síni, úřad, jeni se postará o pokoj a pořá dek a nčini každý atentát nemožným. Žádám za beiokladdé a přísné potrestáni vinníka. (Volkr hink a nepokoj. E ů t v 6 s kričí) : Jeilli se nestane pořádek a nebude postaráno o osobni bezpečnost obhtjců, složíme my viicbni (obhájci svůj úřad a požádáme ta ochrana na vyiilch místech. (Hluk Předseda přes ta chvíli avonl. ai aaitaae konečně pokoj.) Předl.: Nevěděl jsem dosad o té při hodě a račím » to, že se v hadově této Beatane aie; co se stane na alici, su to nemoha odpovídat!. — E ů t v ů ■ : Stalo и to viak sde. — O b h t j ei : Ta vadlejilch alnich zandal budovy byl státní zástupce iaaaltováa 1 Žádáme vy podplacen; bydli v Nyirrgybaze v židovské ho-í a Onody se dal pohuonti к odchodu. — Sieif- šetřeni té věci. — Předa.: Prosim, aby pan atátnl zástupce věc přednesl a učinil návrh. — Státní zástupce: Prosím o shověni do zítřka. Na to vzdálilo se s ohromným hlukem obecenstvo. Na ulici stoji zástup lidu. Poslanec Onody syčí a vyhrožuje, te na Szeifferta počká a jej potrestá ; jeho přátelé jej však chlácholí fert zamýšlí prý dáti Onodybo ihned zatknonti, jakmile by podobný atentát opětoval.

Kronika církevní. Pout gv.-Prokopsků v Sázavě a Cbetouni. Ponti svato-Prokopské v Sázavě súčzstnilo se jako v loni, podobně i letos veliké množství lidi. Již dne 3. t. m. přišlo tam četné proces! pontniků z otady nebovidaké, vedené dp. farářem Dvořákem, pak z osady kolínské, kutnohorské a bystrické, z nichž mnozí vykonali ar. zpověď. V 5 hodin odpoledne vatonpil na kasa- talou věhlasný kazatel P. Votka, eož byl již o poledni z Prahy přijel, aby kázal lidn všecky prostory velikého chráma napínajícímu. Poukázav na to, že sv. Prokop, chndý druhdy poustevník sázavský, nyn' po uplynuti 830 roků po smrti své veliké slávy v katolickém lidn naiem požívá, vysvětlil, kterak sv. mni ten horlivé Boha sloniil, a sice tak, jak Bůh chtěl, kdežto nyní mnozí lidé Pána Boha jen tak alonř.1, jak sami chtějí, ne viak, jak Bůh chce. a kterak BŮh jej za to oslavil. Po kázaní následovaly litanie o sv. Prokopa a požehnáni, jež konal vdp. dělán Farka z Divišova. — К večera při- el z Prahy vys. dp. probošt vyšehradský msgr. Václav Štulc s vdp. kanovníkem Kočim, jimž vice než na hodinu cesty vyjelo četné a pěkně ozdobené banderium s velikým praporem vstříc.

Bliže Bud Sázavských uvítal dp. farář sázavský čele zástupu lidu vstříc vyšlého vzneieué hosty, kteříž pak sestoupivie s vozn pěšky do poutního chrámu se odebrali, a tu před oltářem krátkon pobožnost .vykonali V den sv. Prokopa slouženy json mše sv. oltáře sv. Prokopa skvostné ozdobeného » bohaté osvětleoého od 5 hodin z rána. V 7 hod. vedl vdp. kanovník Kočí veliké procesí sázavských osadníků od památné studánky sv.-Prokopské do farního chráma, načež ranni kázaní měl bývalý kaplan sázavský a nyní farář vitieký dp. V. Polanecký, jenž poukázav na vzorný život sv. Prokopa, vysvětlil, že sv. opat hlavně dobrým příkladem působil, jimž v každém ohledá řeholntkům i všemu lidu svítil, a že v ny- nějii době, kde zli příkladové zhoubně v lidn křeatanském působí, nevyhnutelně třeba jest, aby věrni křesíané naproti zlým příkladům nevěřících a netečných stavěli své příklady dobré. Po tomto kázáni následovala zpívaná matnra, jii sloužil dp. farář sázavský. Mezi matnron a po ni přišla procesí ze všech okolních farních osad, vedena svými duchovními, z nichž zvlážt četné bylo ono z městečka Skalice. Mimo to přijelo mnoho povozů в poutníky ze vzdálenějilch mlat.

Z duchovenstva byli zde mimo již jmenované vd. pány vdp. vikář černokostelecký K. Hodinář, dále dpp. farári z Kocerad, Konojed, Krůt, Rataj, Skalice, Vavřinče a Voležce, a vp. administrátor Onžia a vp. kaplan z Divišova. — V 10 hod. opět kázal dp. P. Votka, jenž poukázav napřed na to, kterak Bůh sv. Prokopa v životě i po smrti oslavil, pak na základě dějin českých dovodil, ie Bůh národa českému žehnal potud, pokud tento av. Prokopa a ostatní avé patrony ctil a oslavoval; jakmile ale následkem svedení svého к bludům lid núi sv. patrony etiti přestal, stižen jest ranami mnohými a nveden až na pokraj zúhnby; v poslední viak době, kde v národě naiem opět oživla úcta av. patrouft, že nám Bůh na jeve dává přízeň svou, jak patrně stopy toho viděli lze na rozličných událostech z posledních let Kázanim tímto výmluvný kazatel a zvlážt závěrečnými slovy hluboce dojal všecky přítomné. Potom následovala ponti-

osnaninje z Říma, Ie BMoniteur de Rome* pH- nedorozuměních trávu z&růsti a budiž mír mezi Církví a školou! яViribus unitis!“ К jednomu cíli společně pracujmež: к vychováni mravného, zdravého národa!“ Učitel: .Velebnosti, jsem Váš, zcela Váš. Odpustte mi mé chování, že jsem někdy * Farář: .Zapomenuto — odpuštěno. Ostatně jste mi byl i při svém zjevném od póru proti náboženství milejším než mnozí jiní pp. učitelé, kteří nejsou ani ryba, ani rak, ani studení, ani horcí. — — Ale zapomeňme na to, co se stalo, pečuj mež o bu doucnost. Kéž bychom na všech školách ruku v ruce kráčeli duchovní a světští «čitelé a vychovávali mravnou mládež ! Smutný jest ještě stav náboženství nyní na ústavech středních. Nechtějí nahlédnouti, že pouhým věděním, pouhým učením se ne vvchová mládež, ale že hlavním činitelem sostati musí náboženství — — “ Učitel: ,A přece na mnohých učilištích se náboženství ani nepřednáší 1* Farář: .Tot smutné. Technika, uni versita — marně o tom mluviti ! Karle, Karle, když ty’s zakládal vysoké učení pražské, jaký byl cíl tvůj a jak jest nyní na íkolách vysokých ! Ty’e chtěl, aby z vy sokých škol vycházeli mravní, vzdělaní muži, vérai sv. náboženství, ale nyní * Učitel: .A což technika?* Farář: .Tam jest to ještě smutnější! Z vysokých škol a rozličných ústavů vycházejí a do živou vstupují lékaři, professori, iniinýři, tUvitelé atd„ jaon pak

Učitel: skončilo !* Farář: dneška

po venkově tak zvanou honorací, zasahuji vlivem i působením svým mocně v lid, ale smutná to pravda, že z těch pánů tři čtvrtě jsou bez pevného přesvědčení náboženského, že jsou .moderní katolíci,“ katolíci dle jméua jen !* Učitel: .To ale se nezmění Farář: „Aspoň tak brzo nel Ale nemohouce změniti ničeho Um nahoře, pracujmež úsilovně aspoň Um, kde můžeme — to jest : na školách obecných a městanských a středních! My ode dneška svorně působili chceme “ Učitel: „To slibuji slavně, pane faráři ; znám Vašnost ted lépe než dosud —“ Farář: „Jsem tomu povděčen. Kéž bychom Uk vyhubili poznenáhlu plevel náboženské netečnosti moderních katolíkův ' Yám, pane učiteli, přeji, aby pochybení vašeho syna bylo jeho poslední “ Učitel: (Vstávaje к odchodu.) „Dejž to Bůhl* (Pohnut.) Farář: „Každou chybu lze na-li zcela smazati, aspoň zmenšiti životem novým, lepším !* „Dejž Bůh, aby se to dobře

„Viribus unitis* platí ode Učitel: (Odejde.) Farář: (Sám) ,A Uková jest ted naše pastorace! Podivné jaon ceaty živou Kdož by se byl tehdy v beaídce nadál, ie jeden po druhém z těch pánů přijde .Ego planUvi, deua autem incrementum deti* fikálni mže sv., kterouž za asistence vdp. kano­ vníka Kočího a četného dnehovenatva sloužil vdp. probošt msgr. V. Štulc, jeai po udč'eném lidu požehnáni obrátiv se od oltáře slovy nad míra dojemnými vyzval lid a napnnton myall poslonchajici к modlitbě za av. Otce, za ciaaře a krále našeho, za český sněm, ra rodiny kře- slánské a celý národ český, načež poklekna a oltáře sám modlitba dotýěnou hlasité keual. Musím tuto připomenonti, ie od rána ai skoro dopoledne žetnl poutnici к stola P&né pristupovali, a ie chrám neustále, i odpoledne naplněn byl lidem, jeni prohlížel sobě starobylí památky av.-Prokopského kostela a kláštera; veliká část lidn navštívila i drahý chrám aúaav- ský a pak památnou studánka Po odpoledniel službách Božích odjel vdp. proboit opět dc Prahy, aby se na druhý den zahájeni sněai súčastniti mohl. Patron sázavského chrámu slev p. B. Scbvars dlel tentokráte v Prase za pří- iinoa volby v karii velkostutkářské; nicméně viak byli vdp. proboit, vdp. kanovník i dp Votka v zámka jeho nbytováni. — Pp učitelovi tamní dali si v pravdě aa tom velmi sáleieti aby pěknon bndbon i zpěvem к oslavě slaiet Božích přispěli. (Dokončeni.)

* Církevní oslava radostné události V rodině císařské. Arcibiskupská konsiitoi omamuje, ie hned po dojití správy o radostně události, které bledl vstříc pani ardkněiai Štěpánka, konány budou v metropolitním chráai sv. Vita na poděkováni slavooetQl služby Bolí V té věd učiněno ve aroinměnl a mlatodržitel atria opatřeni, io v přlpada, když by alalo и oanámanl radostné adáloati první raooa ■ dě máti 3 hod. odpol. a 9 hod. příitlho rána koQtcy budou téhož dna vil hodin «lavai slnžby Bolí a .Ta Deam*, když viak vypáleni