ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 01f2b950-fd9c-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 16 celkem · entity: person 43, place 20, work 9, org 6
1 masthead
Dne 2. června 1900
2 masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3 masthead
Číslo 150. Strana 3.
4 article
od sv. Kajetána v Praze; pak tichá mše sv. O 3. hod. slavné nešpory, poutní kázání přednese dp. dr. Fra František Doubrava, z řádu maltánského, pak litanie s požehnáním V oktavu Božího Hodu v osm hodin mše sv. s průvodem varhan, požehnání. O třetí hodině odpolední pobožnost s průvodem varhan, po- žehnání. V pondělí svatodušní (jakož i jiné svátky a neděle) v 8 hodin mše sv., exhorta, pože- hnání, v 10 hodin slavná mše sv., po ní hned ká- zání, o 3. hod. o Božích Hodech slavné nešpory, jindy litanie s požehnáním. Zakončí se pak poutní slavnost o svátku Nejsv. Trojice chvalozpěvem »Tě, Boha, chválíme« po slavné mši sv. V obyčejné všední dny mezi rokem jest farní mše sv. s průvodem var- han a s požehnáním vždy o 8. hod. Jiná mše svatá bývá sloužena obyčejně o čtvrt na 8. hod. — Chrám otevřen jest každodenně od 7—12 hod. a od 2—5 hodin.
svatý . Kajetán doktor Doubrava Bož Hoda bůh Praha svatý
5 article
Společná pouť z vikariátu královického na sv. Horu. Duchovenstvo vikariátu královichého usneslo se na loňské pastýřské poradě uspořádati v r. 1900 na oslavu božského Vykupitele a k uctění Rodičky Boží společnou pouť na sv. Horu. Pouť pod- niknuta byla ve dnech 28. a 29. května a zdařila se nad očekávání skvěle. Súčastnilo se jí na 900 pout- níků Čechů i Němců. Zvláště potěšitelným byl veliký počet mužů, mezi nimiž byli četní starostové obcí. Z duchovenstva vikariátního súčastnilo se pouti 11 za vedení k. a. vikáře Frant. Bárty. Pouť tato byla skvělou manifestací katolického smýšlení obyvatelstva zdejšího vikariátu a přinesla zajisté, dík neunavné horlivosti důstojných O0. Redemptoristů na sv. Hoře, hojně užitku duchovního. Těžce loučili jsme se s mí- stem, kde tolik radostí jsme zažili a při dojemných slovech, která k nám na rozloučenou pronesena byla, zarosilo se oko slzou, slzou tklivosti a v srdci všech ozývalo se vroucí přání, aby zase brzy podobná spo- lečná pouť podniknuta byla.
Hora Čecho Němec František Bárt svatý . hoře O 0
6 article
Sjezd českých terciářů sv. Františka konati se bude na Velehradě dne 2. a 3. července t. r. ve spojení s poutí Svatohostýnskou dne 4. a 5. téhož měsíce. Účelem sjezdu tohoto, kterým tento na mnoze neznámý řád vystupuje na veřejnost, jest v první řadě, aby členové shlednouce řady své ve- spolek se posílili, jiné povzbudili a dále porokovali o povinnostech, které jim ukládá nynější palčivá otázka sociální. Známo zajisté, že vyhýbají se né- kteří sterciáři spolupůsobiti v různých pracech z pří- lišné opatrnosti, ačkoliv s druhé strany nelze upříti, že v řadách katolíků samých hledí se na III. řád jako na instituci, která do dnešní napjaté doby na- prosto se nehodí. Promluviti o těchto předsudcích bude tedy úkolem sjezdu, o jehož programu zevrub- nější zprávy podáme v některém čísle příštím, jakož i vhodnou dobu odjezdu vlaku. Rusko a katolíci. Mezi poutníky, kteří při- jeli do Říma za příčinou svatořečení, bylo též dva tisíce Poláků z Ruska. Po dlouhých ča- sech objevilo se z nenáviděněho Ruska tolik pout- níků ve věčném městě. Ruská vláda nečinila nej- menších překážek v této věci, nýbrž ještě pod- porovala toto hnutí. což jest zajisté pozoru- hodným zjevem, který nám připadá jako rozhodný obrat k lepšímu. Poutníky provázel msgr. Polulejon, biskup kovenský.
František Poutník Velehrad Rusko Řím
7 article
Nový kostel v Miláně. Dnes vysvětí J. Em. kardinál arcibiskup milánský nový kostel, zasvěcený Spasiteli, jejž byl na své útraty dal postaviti. Bylo ho nevyhnutelně potřebí pro nejlidnatější střed města. Slavné služby Boží bude v něm konati zítra v ne- děli světící biskup. Hudba chrámová. V chrámu Páně sv. Cyrillaa Methoděje v Karlíně provedena bude na Hod Boží svato- dušní o půl 10. hod velikolepá mše z D-dur pro soli, veliký (4— 8hlasý) smíšený sbor a varhany od věhlasného skladatele Fr. Liszta. Mimo to: „Veni sete. Spiritus“ pro 3 damské hlasy a varhany a 8hlasé „Pange lingua“ od O. Horníka, Offertorium „Confirma“ pro soprán a varhany od G. Eggersa, „O salutaris hostia“ z C-dur pro mužské hlasy od J. Knahla. Po mši: „Tebe v jitřních hodinách“ od J. L. Zvonaře. — V pondělí svatodušní: Mše z C-dur č. 4 pro smíš. sbor capella od O. Horníka, „Pange lin- gua“ z Didur od Ant. Förstera. Po mši „Otče náš“ z F-dur od P. I. Čajkovského.
J em Liszt Spiritus Confirma G Eggersa J Knahl Zvonař Förster I Čajkovský Milán Karlín Francie Vit set Páně svatý . Cyrillao Methoděj boží svatý Cdur Pange lino Fdur
8 article Zprávy denní.
Zprávy denní. *Sv. missie za ochrany bodáků. Asi 5 přívrženců zásad Wolfových v Damníkově, kteří na neštěstí zasedají v obecním zastupitelství, usmyslili si za každou cenu překaziti sv. missii, kterou Otcové C. SS. R. od 12.—23. května v obci konati měli. Hlavní, ale skrytí strůjcové odboje byli místní uči- telové. Za tou příčineu podali k c. k. hejtmanství v Lanškrouně ohražení a žádali zákaz této missie pod záminkou, že za veřejný pokoj ručiti nemohou. Mimo to zaslán byl farnímu úřadu od obecního za- stupitelstva ferman, v němž hrubě vyzývali, aby mis- sionáře odvolal. Toho terorismu se však farář nelekl a ohradil se osobně u hejtmanství proti takovému násilí s ujištěním, že se missie bezpodmínečně konati bude, Ručí-li obecní zastupitelstvo za pořádek, když navštíví naší obec socialista říšský poslanec Kiege- watter a proti všemu řádu bouří, aneb do spolku »Bund der Deutschen« v Damníkově zavítá z Lan- škrouna štváčský advokát dr. Hartmann a nacionální bouře provozuje, musí ručiti obecní zastupitelstvo i tehdy za pokoj, přijdou-li pokojní služebníci církve, aby kázali pokoj lidem dobré vůle. Nabízenou četni- ckou asistenci p. hejtmanem farář s díky odmítl. Za takových okolností přijeli dpp. missionáři do obce ve vší tichosti a započali dílo své. Když však zaslechl míštní četnický závodčí od protestujících vyhrůžky proti dpp. missionářům, poslány do Damníkova čtyři četníci, kteří v plné zbroji po dvě noci fary střehli, třetího pak dne na na zakročení fvráře odvoláni byli. Naši Wolfiáni měli ještě jednu záminku k bouření.
Wolfův Kiege doktor Hartmann Damníkov Lanškroun Lana spolek » bund der Deutschen
9 article
Místní farář dal postaviti na místě, kde v rozboře- ném farním chrámu Páně stál hlavní oltář, krásný gotický kříž z hořického kamene většinou vlastním nákladem. Kříž tento se měl za příležitosti sv. missie posvětiti. Když však na kříž byl vyryt nápis: »Missionskreuz«, způsobil tento nový nápis mezi Wol- fiánskou cháskou takovou bouři, jako kdyby z čista jasna do nich uhodil hrom, neboť ten nápis má pro budoucí časy hlásati, že se tu konala sv. missie, kterou vší mocí chtěli překaziti. Nicméně kříž tento za účastenství vůkolního duchovenstva co nejslavněji byl posvěcen. Lidu při sv. missii každým dnem při- bývalo a missie měla výsledek ten nejskvělejší. Z oby- vatelstva, které čítá sotva 2000 dusí, a za příčinou výdělku mnoho jich mimo obec dlí, přistoupilo 1148 ke stolu Páně, mezi nimi většinou i ti z obecního zastupitelstva, kteří svým podpisem proti missii prote- stovali. Místní farář také hned prohlásil, že příštího již roku bude se konati obnova. Jak tichý byl pří- jezd dpp. missionářů do obce, tak velkolepý a slavný byl odjezd. Zástupci obou zdejších spolků a veliký dav obecného lidu se slzami v očích loučil se s dpp. missionáři a na znamení vítězství odváželi si malými dívkami jim darované kytice. Nourvalé chování proti sv. missii v obci pohnulo jistou zbožnou rodinu k tomu, že slíbila faráři během měsíce složiti 1000 korun na ten úmysl, aby se pořídila fundace pro ko- nání sv. missií v Damníkově. Svůj pak zármutek nad zdařenou sv. missií zapíjeli protivníci při láteření na missionáře ze středy až do půl 4. hodiny ráno svátku Nanebevstoupení Páně. Lid má ještě dobrý základ náboženský, toliko třeba se vymaniti z tero- rismu, jaký v obcích vždy provozuje hrstka Wolfiánů listy otrávených pašů.
Kříž Páně Damníkov Lido
10 article
Kleště. »Rad. Listy « ve své nevyzpytatelné moudrosti, která hraničí však s pravým opakem, hází faráře a žida do jednoho pytle a volá patheticky »Oba, žid a farář, znázorňují ramena kleští svírajících náš venkovský lid — klerikalismus tiskne jeho ducha, židé ho vyssávají hmotně. A oba tyto živly žijí (!) při tom spolu v přátelství a oběma to jde k duhu — na naše (»Rad. Listů«? Pozn. red.) útraty.« Již z této ukázky snadno lze poznati, jak »radikálně« zmíněný list smýšlí o duchovenstvu a kterak rozumí své práci vzdělavací mezi českým národem. Co platno takovému soudnému listu uváděti na pamět, že katolická církev jest zakladatelem vší vzdělanosti moderní, což se je- vilo ve školství, neboť ona sluje právem jeho matkou. Co platno mluviti o památkách stavitelských, malíř- ských a jiných, k niž náboženství dalo podnět. Že pravá vzdělanost nevylučuje náboženství, těžko pře- svědčovati lidi, kteří neumějí ani katechismu a přece chtějí býti výbornými theology. Že klerikalismus jest radikálům nepřítelem podle Gambettova hesla: »Kle- rikalismus — toť nepřítel,« také není se čemu diviti, poněvadž něčeho nového dosud nevynalezli. Spokojují se odpadky starých ošumělých frází. Terrorismus »Ra- dikálních Listů« dlužno nazvati pravými kleštěmi, které chtějí udržeti myslící lidi v porobě vlastní strany.
Gambettův
11 article
Místní vojenský velitel pražský šl. Glotz vyznamenal se opětně dle známého svého způ- sobu jako již několikráte. Ve své zarputilosti proti českému národu vyjádřil se ve čtvrtek večer k jistému konduktorovi velice nepřístojně — že prý na českou pakáž čeká u Národního divadla 5 vozů motoro- vých — kdežto u nového německého divadla nikoli. — Při nejmenším jest tato urážka z úst vysokého vojenského hodnosty drzostí a českému obyvatelstvu král. matičky Prahy musí se dostati od vojenské správy povinného dostiučinění, aspoň jde li této správě o klidné spolužití obou národností, o něž všechny české strany politické vší silou se snaží. — Na počátku včerejší schůze městské rady pražské přihlásil se ke slovu p. cís. rada Schwarz a poukázal na zprávu v denních listech, jež charakteristickou jest pro osobu pro Prahu velmi důležitou a mající značný vliv na veřejnost. Podobný případ nebyl by snad podivným, v Praze však musí vzbuditi rozhořčení a rozčíiení. Jedná se o aféru plukovníka Glotze, jenž veškerý národ nazval »českou pakáží«. Týž pán již dříve měl aféru na pražské dráze elektrické, nikterak důstojnou; byla oznámena sborovému velitelství, a tímto sděleno, že věc je vyřízena — neznámo však jakým způsobem.
Glotz Schwarz Praha národní divadlo
12 article
Nyní opětně urazil veškeré občanstvo pražské a celý národ český; považuji to za urážku velikou a prosím, by zakročeno bylo v kruzích nejvyšších, aby česká národnost chráněna byla před útoky členů nedotknu- telné armády. — K této interpellaci připojil se pan měst. rada dr. Baštýř, poukazuje k tomu, že represen- tace města jest povinna učiniti vše, co v naději na úspěch učiniti možno. Po té jednomyslně schválen byl návrh, by ku sborovému velitelství odebral se pan starosta a v záležitosti té co nejdůrazněji intervenoval; mimo to aby byla podána důtklivá žádost říšskému ministerstvu války, by dotyčný vojenský hodnostář byl co nejdříve z Prahy vzdálen, by nedošlo k dalším horším konsekvencím. — K těmto interpellacím při- pojil se pan měst. rada Mellan, jenž vyslovil své po- litování nad tímto případem, klada důraz na to, jak lze pak od nižšího důstejnictva dožadovati se šetrného a slušného chování k občanstvu, když hodnostáři před- cházejí takovýmto příkladem. Navrhl telegrafickou intervenci u ministerstva války a u předsedniatva klubu poslanců českých. * Rodinný zjev v katolickém životě.
doktor Baštýř Mellan Praha
13 article
Stále se dovoláváme svépomoci a organisace, avšak přece se ještě objevují podivné zjevy, na které dlužno co nejrozhodněji poukázati beze všeho ohledu, poně- vadž se nám jedná o to, aby již jedenkráte náš ve- řejný život byl ozdravěn a postaven na pevné zá- klady. Za příčinou úmrtí jistého majitele hotelu bylo dáno úmrtní oznámení do židovského něme- ckého pražského listu a do českého, jenž směru tomu jest podoben. Nejkrásnější při tom jest, že bratr zesnulého jest knězem, sestra jeho pak řehol- nicí. Jsme přezvědčeni, že nestalo se to vinou těchto, nýbrž zařízením pohřební společnosti, avšak bylo za- jisté v zájmu příbuzných, aby proti podobnému je- dnání se ohradili. Tento smutný zjev se opakuje dosti zhusta mezi českými katolíky, kteří žádají sice, aby jejich jediný list podporoval jejich zájmy a psal o nich, kdykoli něco vykonají, avšak jedná-li se o podporu listu, běží ihned do listů ná- rodně i nábožensky bezbarvých. V té věci učiniti nápravu, jest povinností každého stoupence našeho. * Jak to máme pojmenovati. K vysvětlení milerádi uveřejňujeme přípis předsedy českého odboru zemědělské rady p. Heřmana Jandy nám právě za- slaný: V článku s titulem tímto v č. 146 »Katol.
Heřman Janda český odbor zemědělský rada p
14 article
Listů« ze dne 29. května t. r. otištěném viní se ze- mědělská rada (čes. odbor), že zabraňuje kočovným učitelům přednášeti ve spolcích katolických. Podepsané předsednictvo českého odboru naproti tomu musí ur- čitě prohlásiti, že při povolování přednášek nábožen- ský ráz spolku nikdy nebyl příčinou k zamítnutí žá- dosti. Ježto však přednášky hospodářské v zásadě honorují se pouze ve spolcích rázu hospodářského, musily as 3 žádosti spolků katolických (vesměs za přednášky p. Jos. Dumka) odloženy býti proto, že spolky ty nepřihlásily se mezi spolky hospodářské. To činí se však i spolkům jiným (bez rázu nábožen- ského), pakli dle stanov svých nenáležejí mezi hospo- dářské. Kde hospodářský ráz spolku jest prokázán, nečiní se nijaké závady. Český odber rady zemědělské povoluje dokonce konání každoročních přednášek svého kočovného učitele v seminářích katolických a t. d., takže nelze pochybovati, že v ohledu náboženském vzdálen jest každého stranictví. (Pozn. redakce: Toto vysvětlení nechť povzbudí naše příslušné spolky, aby se přihlásily mezi spolky hospodářské, poněvadž potom bez závady bude jim na jejich žádost povolen řečník se strany zemědělské rady.) L 10. Něco pro zasmání. »Freie deutsche Schule« je také listem politickým. Jakými politickými »pravdami« krmí své čtenářstvo, poznáváme z článku
Dumek Frei rada L 10
15 article
»Das System«, který list ten nedávno přinesl, z něhož vyjímáme toto: »Lehkověrní lidé se domnívají, že potlačování němectví vzalo počátek za Badeniho, ale to jest omyl; o tom pracuje se už dávno různými prostředky: 1. V úřadech: dosazovali se čeští úřed- níci. 2. Ve školách: zavedlo se klerikálně- internacionální vychování. 3. V církvi: do- sazováni čeští kněží. Čechům a Slovincům sta- věly se školy o překot (), ustanovovali se profesoři, kteří musili dělati slovníky, slepovaly se s obtíží slo- vanské jazyky, překládaly se houfně německé knihy, odchovávali se Čechům a Slovincům političtí vůd- cové (Co ty vídeňské vlády všecko pro nás udělaly!), Slovincům se daly vědecky sestavené jazyky (), přeložené knihy, školy s učitely, ně- mecké střední školy se rušily, utvořila se armáda slovanských úředníků, jimiž se zaplavilo německé území, na Moravě a v Čechách se počeštily semináře, To všecko se dálo pod rouškou »rovnoprávnosti «, Němci ztratili Krajinu, ztratili český sněm, ztratili Lublaň a jiná města v Krajině (tedy napřed celou zemi a potom města!), ztratili Prahu, Plzeň, Prostějov — a Němci tomu všemu se nebránili, potřásajíce jen hlavami: »Kam to takhle v Rakousku dojde!«— Teď už scházelo jenom dosaditi ku vládě železnou ruku, aby Němce docela rozdrtila, a tou měl býti
Badeni Čecho Slovinec Němec Morava Čechy Lublaň Praha Plzeň Prostějov Rakousko das System
16 title
Badeni. Ale neosvědčil se a přišel Thun. A když ani
Baden Thun