2
masthead
V Praze, v pátek dne 25. října.
Praha
4
article
Nr »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h-
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
V tísni.
Propuštění kabinetu a rozpuštěni
říšské rady.
Praha
5
article
Z Vídně, 25. října. Jsme v krisi. M
nění se rozcházejí jen v tom, je-li krise ka
binetu, či je-li krise parlamentu, či je-li krise
obou. Vyslovuje se soud, že kdyby vláda dra.
Körbra podala demissi a tato byla přijata.
bude sněmovna rozpuštěna che-
fem nové vlády.
Příčiny, které přiměly dra. Körbra
pohroziti alternativou: buď propuštění kabi-
netu nebo rozpuštění parlamentu, jsme včera
vyložili. Žádné jiné se v listech dnes neuvá-
dějí. Všeobecný jest však dojem, že situace
jest nad míru přiostřena, vážná a kritická
že nastati musí obrat a že nastati musí brzy.
hned, nemá-li se sněmovna ocitnouti před
katastrofou.
Obraz, který poslanecká sněmovna měla
minulý týden, praví »N. Fr. Presse«, když
sestupovala se k první schůzi tohoto zase-
dání, podstatně se změnil.
Nelze se již v tom klamati, že ona
horlivost, kterou rozplamenila v ní progra-
mová řeč páně Körbrova, jest ta tam. Sně-
movna, místo co by kráčela onou cestou
k nejvyššímu cíli, k rozpočtu, zapadá vždy
hlouběji ve spoustě pilných návrhů a ne-
obrátí-li se záhy, zapadne do bahniska ob-
strukce, ze kterého se teprve »na půl« vy-
pracovala.
List ten potvrzuje, že veškerá jednání.
konaná za posledních dnů k tomu účelů,
aby pilné návrhy byly odstaveny a tak aby
se uvolnila cesta k jednacímu pořadu, se
rozbila. Tak způsoben byl stav, který, kdyby
potrval, proměniti by se musil v kritický.
Vláda předevčírem a včera učinila vůdcům
strany nejvážnější rozklady. Vyšlo na jevo,
že dr. Körber vyslovil hluboké politování, že
jeho appell na sněmovnu zůstal posud bez
účinku. Nazírání na situaci, způsobenou na-
stalými obtížemi, bylo při tom jednostejné
Körbrův
doktor
Körber
Vídeň
poslanecký sněmovna
6
article
Budou ještě obnoveny pokusy k odstranění
překážek.
V stejném smyslu pronášejí se i »N.
W. Tagblatt«, »Fremdenblatt«a
»Volkszeitung«. Cizina věnovala prý
pozornost řeči Körbrově, nikoliv však parla-
ment. V resoluci německých stran, včera
usnesené, vidí »Fremdenblatt« důtkli-
vou výstrahu. Parlament, který prý nalezl
sílu k velké akci investiční, spronevěřil by
se sám sobě, kdyby se dal rozdrobiti v malé
a malicherné šarvátky.
»Arbeiter Zeitung« prohlašuje.
že sociální demokraté nižádným způsobem
neodstaví pilný návrh o pojišťování dělni-
ckém pro případ stáří a nedělnosti. Tolikéž
němečtí nacionálové nižádným způsobem
neodstaví pilný návrh ve příčině usazování
se francouzských kongregací v Rakousku.
Při tom jak německá strana lidová, tak
sociální demokraté předstihují se ochotou
k práci. »Arbeiter Zeitung« viní dra.
Körbra, že on jediný nese vinu, že práce
v parlamentě váznou, protože nedal sně-
movně nic, čím by se zabývala za projedná-
vání rozpočtu ve výboru, zejmena že ne-
předložil dosud reformu zákona tiskového
Osobní .
Z Vídně, 25. října. Farář církevní
evangelické obce augsburské konfesse
Brně, sen. Hefman Klebek, jmenován
byl členem moravské zemské školní rady.
— Hlavnímu učiteli paedagogia opavského
Reinholdu Czaschovi udělen za příčinou
odchodu na trvalý odpočinek titul školního
rady.
N W
Czasch
Rakousko
Vídeň
Arbeiter Zeitung
augsburský konfess Brno
Hefman Klebek
7
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 25. října. (C.-B.) Předseda
ministerstva dal jako správce ministerstva
vnitra Vendelínu Böhmovi, starostovi ve
Vrchlabí a soudruhům povolení ke zřízení
akciové společnosti s firmou »Akciový pivo-
var Vrchlabí« a schválil její stanovy.
Z Pešti, 24. října. (Č.-B.) Delegáti
dělnických spolků usnesli se vzhle-
Böhm
Vídeň
Vrchlabí
Pešť
akciový pivovar
8
article
Číslo v Praze za 2
a na venkově za 3
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
9
article
dem na nezaměstnanost mnoha tisíců děl-
níků vyslati k ministrovi obchodu deputaci
s prosbou, aby byly prováděny stav by
z nou ze.
Z Pešti, 24. října. (C.-B.) V Bazinu
zvolen byl za poslance na říšskou radu hr.
Jul. Apponyi, liberální agrárník.
Z Pešti, 24. října. (C.-B.) »Uherska
telegr. korresp. kanc.« oznamuje ze Šoproně,
že vyšetřující soudce uvalil na místopředsedu
padlé banky pro úvěr stavební a pozemkový,
Augusta Friedricha vyšetřovací vazbu.
Z Jedlové, 24. října. (C.-B.) Cís ař
přibyl sem o 5 hod. 45 minut odpoledne.
Rovněž odpoledne přibyli arcivévoda Josef
August s chotí a byli na nádraží očeká-
váni a pozdraveni princeznou Giselou
bavorskou. Odpoledne navštívily arcikněžny
pomník císařovny Alžběty.
Z Berlína, 24. října. (C.-B.) Městské
zastupitelstvo přijalo v záležitosti vrchního
presidenta, který nepředložil císaři k potvr-
zení opětnou volbu Kauffmanna druhým
purkmistrem, tento návrh: »V paragrafu
městského řádu, v němž se vyslovuje potvr-
zovací právo koruny pro volby purkmistrů,
nebylo pamatováno na výminku pro případ
opětné volby.
Z listu vrchního presidenta vychází na
jevo, že nebylo dožádáno královské rozhod-
nutí ve příčině opětné volby. Členové měst-
ského zastupitelstva jsou tudíž touto volbou
vázáni a odmítají novou volbu až
do té doby, než dojde rozhodnutí královoe
potvrzení. Dále žádá sbor obecních starších
magistrát, aby podal stížnost u ministra vnitra
na rozhodnutí vrchního presidenta.«
Z Říma, 24. října. (C.-B.) Dle zprávy
»Patrie« zahájil Vatikán vyjednávání ve
příčině zřízení diplomatického zastoupení
v Pekině.
Z Petrohradu, 24. října. (C.-B.)
Velkokníže Michael Nikolajevič odjel
do ciziny. Navštíví také Vídeň a Drážďany.
Z Londýna, 24. října. (C.-B.) Král
Edvard přijal dnes odpoledne v dosti
dlouhém slyšení lorda Salisbura.
Bazin
Jula
Augusta
Josef August
Gisela bavorský
Alžběta
Kauffmann
Michael Nikolajevič
Salisbura
Pešť
Uhersko
Šoproň
Berlín
Řím
Vatikán
Petrohrad
Vídeň
Drážďany
Londýn
Patria
Královský Edvard
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Letem osudy Vyšehradu.
Není divu, že současně s otázkou průkopu
vyšehradskou skalou vyrojily se četné vzpo-
mínky historické ... Uvykli jsme si od staletí
pohlížeti k Vyšehradu jako k národní naší Akro-
poli; a třeba jí byl jen ten kus starého zdiva.
klenutý oblouk, podchycený v závratné výši skal-
ního srázu, líbaného Vltavou; byť to byla jen
ta černavá, zvětralá skála — přece jest to po-
slední očitá zkazka velkolepé tragedie posvátného
Vyšehradu — a proto je nám tak drahá.
Není účelem těchto řádků nějaká apologie vyše-
hradské skály; ale než dotkne se nebozez zvě-
tralých boků tohoto starce, než dokonána bude
moderním zakončením ona tragedie tisíciletí,
budiž vzpomenuto jejího počátku.
Z mlhavých dálav, tajících přízi staroslo-
vanských mythů, noři se půvabné pověsti o Lu-
míru a Záboji, volajících na Vyšehrad do zbraně
junáctvo proti nepříteli, jenž svévolnou rukou
kácí posvátné bůžky a jejich háje; zde pod
ochranou družek Libušiných chová se svato-
cudná voda, desky právodatné, zde scházejí se
kmeti, vladyci a lechové na sněmy a soudy . .
Odtud Libuše pohaněná Chrudošem posílá svého
bělouše s posly k stadickému oráči Přemyslu,
jenž předurčen, aby stal se praotcem panovni-
ckého rodu domácího. Přemysl přináší na po-
svátný Vyšehrad lýkové střevíce, aby potomci
jeho byli pamětlivi, z jakého rodu pošli . . . A
dál vypráví báje o silném Bivoji, o Horymírově
skoku, o Libušině zlatém loži, ieií lázni. o Je-
zerce a o rytířích, kteří podobně jako v Bla
níku zde vyčkávají svoji hodinu . . . Tolik z čel-
nějších bájí . ..
Záboj
Libušin
Chrudoš
Přemysl
Horymírův
Vyšehrad
Vltava
Libuš
posvátný Vyšehrad
11
article
Ve světle dějin vystupuje Vyšehrad jako
hrad kmenový, založený na ostrožně; je to stře-
disko nejmocnějšího z kmenů slovanských —
Čechů; až do XII. století jest důležitým hradem
župním.
Do X. století býval na Vyšehradě panovník
nastolen pod širým nebem na stolci, vytesaném
z kamene. V knížecí komoře vyšehradské jako
zemský klenot chovány lýkové střevíce až do
XII. věku. Kronikář Kosmas vzpomíná, že ještě
na vlastní oči je viděl a Eneáš Silvius o nich
činí zmínku.
K historii samotného hradu na úsvitě kře-
sťanství pojí se historie založení kostela sv. Kle-
menta knížetem Bořivojem I. U kostela toho
zřízena i škola, do níž chodil sv. Prokop, po-
zdější opat sázavský.
První boj o Vyšehrad připomíná se v roce
1003, kdy za hradbami jeho panstvo, věrné
Boleslavu Ryšavci, uhájilo se proti Boleslavu
Chrabrému. Po vyhnání Polanů z Prahy nastolen
na Vyšehradě roku 1004 kníže Jaromír. Století
XI. a XII. vypravuje o neblahých svárech Př
myslovců.
Z dob utěšenějších vynořuje se bohatýrská
postava Vratislava II., který založil roku 1070
kollegiátní chrám sv. Petra a Pavla a nadal ho
tak znamenitě, že závodil i se samým biskup-
stvím pražským. Vratislav II. také na Vyšehradě
pochován v roce 1092.
V XI. století jasnějšími okamžiky jsou doba
panování Vladislava I. a Soběslava I. Roku 1130
dne 22. června vzpomíná kronikář hlučného
sněmu, který svolal kníže Soběslav, aby vynesen
Kosmas
Eneáš Silvius
Kle
Bořivoj
Prokop
Boleslav ryšavec
Boleslav chrabrý
Polan
Jaromír
Vratislav II
Petro
Pavel
Vladislav
Vyšehrad
Praha
Soběslav
Čech
12
article
byl rozsudek nad Miroslavem, Střezomírem a lé-
kařem, kteří ukládali o jeho život otrávením.
Od polovice XII. století ochabuje sláva
Vyšehradu. Panovníci jakoby hradu tomu se
vyhýbali. V XIII. století činí se pouze v r. 1249
zmínka o Václavu I., že několik dní na hradě
pobyl. V druhé polovici tohoto století nejsou na
Vyšehrad dosazováni už ani purkrabí. Těžkou
ránu zasadil hradu Jan Lucemburský, který
roku 1322 daroval někdejší knížecí palác vyše-
hradskému děkanu Držislavovi s dovolením, aby
zdi hradební pobořil a zdiva užil ke stavbám
kapitolním.
Tím ovšem vlastní hrad scházel, co zatím
kapitola sv. Petra a Pavla zkvétala. Také ve
XIV. století dosáhla největšího lesku a bohatství.
Uvádí se, že se skládala z probošta, děkana,
19 kanovníků obročních a mnoha kněží, kteří
brali požitky z 80 vsí. Paměti zasluhuje pro-
bošt Jan, u něhož nešťastná Eliška Přemyslovna
brala svoji útěchu. Vyšehrad byl svědkem, když
poslední tato haluz rodu Přemyslova odvážena
na Zbraslav v smutečním průvodu pohřebním.
Za doby Karla IV. zdálo se, že vrací se
Vyšehradu bývalá sláva. Obehnán byl po roce
1350 novými hradbami, cimbuřím a věžemi,
zřízen nový palác královský, dosazován sem
purkrabí s čeládkou a zřízeno manství vyše-
hradské. V korunovačním řádu stanoveno, by
slavnost korunovační zahájena byla vždy modlit-
bami na Vyšehradě. Po Karlu IV. nastává opět
úpadek. Václav IV. jen občasně dlí na Vyše-
hradě a císař Sigmund zavítá sem, aby za zlato
vyšehradských svatyň vyplatil své žoldáky.
Hrozným dnem v dějinách Vyšehradu jsou
svátky Dušiček r. 1420. Karlem IV. nově zří-
zený hrad i kapitola změněny po bitvě na pan-
Miroslav
Střezomír
Václav
Jan lucemburský
Petro
Pavel
Jan
Eliška Přemyslovna
Karel Iva
Václav Iva
Sigmund
Vyšehrad
Přemyslov
Zbraslav
Karel Iva
Vyšhradit