ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 01c1e250-70d9-11dc-be59-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 68, work 1, person 57, org 5
1 masthead
Ročník XXXXIII
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3. září 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 240
4 article
Ha ranní a odpol. llsty přod, lací n v Praze v sdninhtrai na poěale na čtvrt leta . . . . 6 1 s dvoji čonášken na maěsle za dtvit leta . . . . 7 K 50 na něito . . . . . . 2 K 90l Poštont na měsíe na čivst lia . . . . 9 K. 50 s drejí zlellkos a —ePsá čtnrí leta . . . k e
Praha 6 1
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Před válkou bulharsko- tureckou?
Před válkou bulharsko- tureckou? Z jeviště povstání makedonského došl zprávy svědčí nejen o mohutném rozvoji sil zá- pasících a vzrůstu povstání, J jehož plaménk šlehají již až do okolí Cařihradu. Samy turecké zprávy doznávají, že počet mrtvých a raněných v měsíci srpnu dosáhl na obou stranách kolem 2000 a že není úplný, takže možno míti va to. že ve skutečnosti byly ztráty ještě větší hinulý pátek a sobotu stálo proti čtyřem střeďiskům povstaleckým v Nevesce, Vlachově Klisuře, na výšinách peristerských a ve Smilevu 27 pra- porů tureckého vojska a tři baterie děl; dle tu- reckých telegramů byla Neveska po prudkém útoku dobyta, boje se zúčastníly čtyři prapory pěchoty a dělostřelectvo; o Vlachovu Klisuru zápasilo šest tureckých praporů po celý den, a dle doslechu prý zvítězili Turci, utrpěvše ve- liké ztráty. Proti výšinám peristerským vytáhlo deset praporů pěchoty se dvěma bateriemi děl, ale operce se nezdařila; v boji o Smi levo stálo na straně turecké sedm praporů pě- choty, padlo prý 300 povstalců a Turci prý opanovali bojiště. Když makedonšti povstalei mohou čeliti již takovým velikým silám tureckým dosáhla organisace povstání patrně velikého zdaru. Současně se oznamuje, že povstání jest Makedonii již všeobecné, a že vzplanulo na všech stranách v den oslavy pětadvaceliletého panování nynějšího sullána. Největši postrach vznikl v Cařihradě na základě pověstí, že i vi- lajet drinopolský zachvácen byl povstáním obýván jest 600.000 Bulhary, 290.000 Turky, 12.000 Řeky a 30.000 Armény, tím dosáblo povstání spolu i na na pobřeží černomořské má hlavní oporu v pohoří kol míst Malko- Trnova, Kirkilissy, Agatopolu a Kára- Bunaru.
Sam Vlachův Nevesek Turek Bulhar Řek Armén Malka Agatopol Kára Bunar Cařihrad Turec Makedonie Trnov Kirkilissy
7 article
Počet sil branných v Drinopolsku odhadují po- vstalci na 200.000 (?) mužů, rozdělených n pět obvodů; v každém obvodu pracuje tech- nický sbor boříci (dynamitový). I v Řecku lze znamenati proud na prospěch povstání; athénské časopisy souhlasně oznamují, že turec ké vojsko řádí velice krutě, a že make- donští Řekové jsou na Turky nejvýše rozhoř- čeni; bývalý předseda řeckého ministerstva De- lijanis hrozí v časopise »Proja«, že Řekové ná- sledkem řádění tureckého vojska musí zaujat k turecké vládě jiné stanovisko.
Řek Řecko
8 article
Dalším důkazem rostoucích — zmatků na Balkáně jsou nově úloky turecké na cizí kon- suláty, nejnověji stříleno do oken sídla rakou- ského konsula ve SKoplII. Následkem toho sama Turecká vláda oznámila zástupeům vel- moci v Cařihradě, že jest se obávati útoků na cizí zástupce a konsuly, takže sesilila bez- pečnostní opatření k jejich, ale i ke své vlastní ochraně. Na ruské velevyslanectví v Ca- řihradě došly výhrůžné listy turecké, v nichž se oznamuje, že bude všecek majetek a vysla- nectví ruské zničeno; následkem toho sesílil ruský velevyslanec svou stráž, povolav mužstvo ze staniční lodi ruské do svého paláce. V Caři- hradě provedla turecká vláda četná zatýkání Bulharů, Arménů a Mladoturků. Patriarchát podal vládě turecké stížnost na řádění ture- ckého vojska proti Řekům makedonským. Z okolí Iniady a Vasiliky vyskytli se první uprehlíci z pobřeží černomořského v Cařihradě Souhrn těchto poplašných zpráv a návrat knižele bulharského z Uher soustřeďují na novo pozornost na možnost války bulharsko turecké, již mnozí považují za nevylinulel- nou. Proto prý radí zástupei »spřátelenýche mocnosti Turecku, aby rázným zakročením uči nilo povstání rychle konec. Rada ta asi při- chází, jak obyčejně, pozdě, v samolném Cari hradě panuje v obyvatelstvu přesvědčení, že co nejdříve vypukne válka turecko- bulharská. Německé říšaké časopisy již shledávají pro akci tureckou důvody, Dle »Köln. Zigu.« jsou prý »eizí vůdčí kruhy« v Cařihradě následkem
Bulhar Armén Řek Köln Ziga Balkán Cařihrad Ca Iniady Uhry Turecko
9 article
útoků povstaleckých uvnitř země i na po- břeží nakloněny, ponechati Turecku úplně volnou ruku proti Bulharsku, v němž shledávají ohnisko povstání. Sultán prý dotu přeje zachování míru s Bulharskem, pokud ne- dostane se mu od velmocí formálního ujištění, že po ukončení války nevynoří se nové otázky a zápletky, jež by oslabily souvislost provincii evropských s Tureckem. S tétéž strany se tvrdí, že poměry v Bulbarsku jsou následkem po vstání makedonského neudržitelny a že kníže Ferdinand jedině válkou může předejíti vnitřní kalasírofě. Ve Vídní prý vědí o spiknuti proti kníželi, jehož došlo množství výhrůžeých listo. Palác jeho se přísně střeží, rovněž i železniee při jeho návratu. Tato domnělá vnitřní situnce v Bulharsku jest patrně průpravou pro další akci knižete Ferdinanda, jež prý započne ihned po jeho ná vratu zasláním ultimáta turecké vládě. Ultimatum prý podá dr. Stančev bude se v něm žádati uspořádání poměrů v Makedonii a Drinopolsku, protože povstání ohro žuje vnitřní klid Bulharska, zaplavuje knížeciv uprehliky z Turecka a způsobuje mu veliké ná klady. Také musí Bulharsko učiniti bezpečnostn opatření na svých hranicích, což bude spojeno opět s obrovskými výlohami.
Ferdinand Stančev Drinopolsko Turecko Bulharsko Vídeň Makedonie
10 article
Neprovede-li Turecko ibned opravy, nemůže Bulharsko déle snášeti stav posavadní. Rovně ze Srbska se oznamuje, že budou v říjnu po- volánvšiekni záložníci do zbrané ke 14den nímu evičení. Dále prý se Bulhaři ucházejí slovanských výborů v Rusku o vysilání ruskýeh dobrovolníků do Makedonie Podobá se, že již i v Rumunsku učinil přípravy pro všecky případy, ulno zejmen povšimnouti si prohlášení vládního listu rumun ského, na něž asi nezůstaly nedávné porady išelské, konané za pobytu krále rumunského bez vlivu. Pravíť totiž: »Otázka makedonská není jen bulharskou, tam bydli i jiné národnosti s právem na vlastní život, jež se nepoddají novému jhu bulharskému. Bulharští politikové se mýli, majíce za lo, že jim ostatní balkánské státy podaji pomocné ruky k nabytí Makedonie Rumunsko stojí téšně po boky Evropy (Kdo jest to ?) a oněch mocí, jež jsou s ním stejně interessovány. Rovnováha na Balkáně nesmí býi zničena násilnými otřesy.« Rumunsko pokládá se, jak známo, za před voj trojspolkových mocí.
Bulhar Turecko Bulharsko Srbsko Rusko Makedonie Rumunsko Evropa Balkán
11 article
My sice máme za to, že velmoci dobře si rozváží, než by se pustily do evropské všlky pro dědietví turecké — již ze zřelele k Americe, jež čeká navzájeme oslabení Evropy — ale to nevylučuje akei místních 8 balkánských. Tato akce a její výsledky budou vlastní připravou pro řešení osudu ture- ckého panství v Evropě, a k těmlo přípravám pačitají se i četné návštěvy panovníků ve Vídni. Po anglickém králi přijede prý ještě v září ruský car a eísař německý, i schůzka s králem ital- ským jest na obzoru. Ač návštěva anglická dosud neposkytla nijakého pevného bodu ke kombi nacím, přece i časopisy vídeňské i peštskéji uvádějí v souvislost s událo jtmi na Balkáně. - Co se týče opětných porad vojenských o nichž se zvěstuje z Vídně, zůstaveno pro zatím na uváženou čtoucím, zda li porady ony souvisejí více s vojenskými požadavky maďa skými, či se zmatky v Turecku. Z příprav diplomatických zaznamenati dlužno ještě zprávy italské, že pomýšli se na to, svo lati evropský kongres, aby uspořádal záležitost makedonskou. Podnět ke svolání aa prý Anglie, a kongres by se odbýval v zim buď v Londýně nebo v Berlíně. Do té doby ovšem může se odbýti i souboj bulharsko turecký
Amerika Evropa Vídeň Balkán Turecko Anglie Londýn Berlín kongres
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 2. záři. (Akce německéh výkonného výboru.) Když byla dne 7. července t. r. zamítnuta demisse celého kabinetu Körbrova, proslýchalo se, že v druhé polovině srpna započne nové vyjednávání ministerského
Praha
13 article
předsedy se zástupci Čechů a Němců, od jehož výsledku bude prý záviseti, zůstane-li dosavadní vláda u vesla, aneb podá-li znova a to už neod- volatelně žádost za propuštěnou. Srpen minul na vyjednávání nedošlo. Teprve nyní sestoupi se ve Vídni čtyřčlenný výkonný výbor německých stran, aby sám navázal styky s vládou a zjedna si jasno o situaci. Dnes před polednem navštívi tento výkonný výbor, sestávající z poslaneů Bärnreithera, Derschatty, Grossa a Luegra, dra Körbra, jenž prý si přál vyslechnouti jich mínění jaké ústupky Uhrám byly by přípustny se stano- viska německého. Za dvouhodinné návštěvy pro- hlásili členové výkonného výboru, že říšs ká rada by měla býti svolána ihned poněvadž za nynější uherské krise, která nezů stala bez vlivu také na Rakousko, jest vzhledem k národním požadavkům uherským nezbytno aby se o těchto olázkách vyslovil také rakouský parlament. Mluvilo se prý také o politické si tuaci vůbec, zvláště pak o vyřízení uherskéh vyrovnání. Dr. Körber prohlásil, že před počát kem října parlament svolati nemůže; měsí září bude prý vyhrazen zemským sněmů m. Od dra. Körbra odebral se výkonný výbor německých stran k ministru vojenství ryt. Pit- reichovi, aby zakročil vzhledem ku prodlou- žení služby vojáků třotího ročníku a vzhleden k výkladu Chiarovy formule, pokud se týče po- volání do zbraně všech letos odvedených rekrutů zemské obrany. Od výsledku tohoto zakročen bude prý záviseti, odebere-li se užší výkonný výbor také k ministru zeměbrany hr. Welsers- heimbovi.
Čecho Němec Bärnreither Derschatta Körbr Körber Chiarův Vídeň Uhry Rakousko
14 article
Potud referát o dnešní akci čtyřčlenného v konného výboru. K němu dodává se z Vídně V dobře informovaných politických kruzích se proslýchá, že vláda předložila čtyřčlennému vý boru německých stran myšlénku, aby ně mečti poslanci vstoupili ve vyjed návání s českými za tím účelem, aby se parlamentní situace vysvětlila a umožnilo se parlamentní vyřízení uherského vyrovnání. Vůdčí politikové německýeh stran drží se však zásady: Pro vyrovnání Uhrami za daných poměrů žádné ústupky! V téže věci zaslal vynikající člen panské sněmovny (prý baron Chlumecký) „N. W. Tagblattu“ ná- sledující list: „Dualismus dle mého soudu jest v koneích. Provedli jsme z rozvážnosti skoro více, než bylo rozumno. Učiníme-li prý krok, ve- doucí k rozložení armády v národní atomy, zmiz jediné nolli me tangere, které ještě zbývá a jímž se úspěšně odrážely leckterá národnostní tužby. Snažil bych se nyní zachrániti pro jednotu říše, co se ještě dá zachrániti: lodstvo a vnějši diplomatické zastoupení. Nepokládám však za správno, aby se ruce složily v klín a zkoušelo se prodloužením stavu ex-lex a provisorní vládou unaviti uherskou opposíci. Opposice, která m své kořeny ve většině, nedá se znaviti Návrh, aby se učinil nyní pokus vyrovnání česko-německé, poklá dám za zeela pochybený. Němci nebyl nikdy oprávněnější, nepovolovati nijakých ná rodních ústupků, než právě nyní.“ Jsou-li tato slova odpovědí na nějaký přín dotaz dra. Körbra, pak je to odpověď zasloužená.
Chlumecký N W Opposice Němec Vídeň Uhry panská sněmovna
15 article
Němci, mající Körbrovo slovo, že bez jich do- volení nám Čechům neučiní po právu, nemohou ve své zpupnosti ani jinak odpovidati. My ovšen s Němci o svá práva tahati se nebudeme; t starost náleží vládě, chce-li, aby měla v Ra kousku dělný parlament. V Praze, 2. září. (Všichni letosí od- vedení zeměbranei povoláni k čin- né službě.) Ministerstvo zemské obrany vy dalo právě následujíeí nařízení: Zákonemi ze dne 26. února 1903 byl koutingent novobranců pro zemskou obranu stanoven čislem 14.500, kromě braneů z Tyrolska a Vorarlberska. Poněvadž Chiarovo obmezení k § 2. branného zákona ne týká se zařadění tohoto kontingentu, nařizuje se: 1. Všichni, k zemské obraně odvedení brane povolávají se k činné službě dne 5. října t. r. 2. Z náhradních záložníků povolá se k osmi- nedělnímu výcviku tolik mužstva, pro kolik jes pohotově dosti sil, potřebných k jich výcviku. K tomuto nařízení poznamenává „N. W Tagbl.“: „Tímto opatřením ministerstva zemsk obrany povolává se tedy k činné službě v Rakou sku skutečně o 4500 mužů více, než do savad. V Uhrách nebyli, jak známo, dosu s to vymoci si ani starý kontingent novobranců a o nějakém jeho zvýšení není již vůbec ani řeči Provedení rozkazu ministerstva zemské obrany bude tedy za všech okolností novým, jedno stranným obtižením Rakouska, je ve velkém zamezil návrh Chiarův.“ Z Pešti, 1. září. (Dienes v Ameri ce. Pověstný z úplatkové afféry Szaparyovy býv poslance a rodaktor „Egyetertéše“ dostal seuž šťastně do Ameriky. Dle zpráv, došlých z Nového Yorku, dva americké maďarské časopisy již mu nabídly, aby vsloupil k nim do redakce. Dienet vyžádal si prý čas na rozmyšlenou, do kteréh z obou lístů má vstoupiti, neboť oba listy mu pr nabízejí velmi slušné podmínky, jako výtečnému žurnalistovi
Němec Körbrův Čecho Chiarův N W Tagbl Praha Tyrolsko Vorarlbersko Uhry Rakousko Pešť Amerika Nový York
16 article Politické zprávy zahraničně
Politické zprávy zahraničně Vitte a Pleske Ruské listy vysvětlují změnu v osobě ru ského ministra financi proslým způsobem. Po smrti I. N. Durnova uprázdnilo se místo předsedy „ministerského komitétu“ a car si vybral Vitte za jeho nástupce. V systemu správy ruských fi- nancí nemění se tím nic, což vysvítá z toho, že nástupcem Vittovým v úřadě ministra finanet učiněn jeho nejbližší spolupracovník, Eduar Pleske, a neméně z toho, že Vitte na výslovné přání carovo dále povede jednání o novou ob chodní smlouvu s Německem. 300.000 din. na srbskou kralovraždu. Bělehradský „Narod“ prohlašuje za lež nej- novější „odhalení“ o srbské kralovraždě, jež společně učinili redaktor bělehradského „Ná- rodního Listu“ a dopisovatel „Neue Freie Presse“. V dementi se praví: „Myslíme, že do pisovatel „N. Fr. Pr.“ je tak dobře obeznámen s disposičním fondem, že mohl dobře věděti, že tu nejde o nie víc, leč o zúmyslnou lež.
I N Durnův Neue Frei Německo Francie Eduar Pleske
17 article
Německé řišské finance. Účetní závěrka říšského rozpočtu něme- ckého za správní rok 1902, právě skončená, vy- kazuje, jak jsme již stručně sdělili, schodel 30,722.522 marek. Řádné příjmy, pokud plynou do říšské pokladny, vynesly v Německu 21,988.128 marek méně, nežli rozpočteno. Pří jem z cel a tabákové daně, z nichž plyne do říš ské pokladny, jenom 130 millionů marek, pře výšil rozpočtovou položku o 13,860.000 marek Z daní, které ponechány jsou spolkovým státům vynesla daň ze spotřeby kořalky o 3,250.000 a z kolků o 2,203.000 m. méně, čímž uveden plus z tabákové daně snížilo se na 8,400.000 m Obnosu tohoto však spolkové státy neobdržely protože použilo se ho na základě zákona ze dne 28. března 1903 k úhradě výpůjčky, schválené říšským rozpočtem na rok 1903 a spolkovým státům následkem toho poukázány příjmy jen ve výši rozpočtených obnosů. Z daní, plynoucích do říšské pokladny, vy- nesly méně, nežli rozpočteno: daň z cukru, dan z melasy, daň ze sladování a ze směnečních kolků. Nová daň ze šumivých nápojů vynesl s dodatečným zdaněním téměř 4 mill. marek. Průmyslové říšské podniky vykazují, kromě státní knihtiskárny, menší čistý žisk, nežli rozpočteno. Za to říšský rozpočet na vojsko překročen o 2 milliony marek a rozpočet námořnictva o 24 mill. marek. Vojenské pense v Německu. V mnichovském „Vtrldu.“ čteme: „Pře čtvrt millionu marek vyžadují důstojnicke pense, které byly v roce 1903 v Německu nově uděleny a tyto pense musí se platiti 25, 30 anoi 40 let, protože mládí, robustní síla kypící zdraví vyhozených důstoj- níků, oněch nevinných, politování hodných
Německo
18 article
v arobuém prodejí rnuní číslo o zobě . . . . . . na2 odipoladní Ve filislkách na venkona ranní číslo. . . . . .. Pipol ednní Inseráty plali se hotově naplee Přečplacení a inserty plijímá zdatnl strace v Miarianské ulici č.3. Tam naeházejíi no též redlabee tiskárna a ezpodice . Národnich Listů“ Eukopisy so nevracsjí
Miarianský ulice
19 article
obětí „omlazovací a oklešťovací theoric“ za- račují jim dlouhý život. Vysocí páni nazý- vají tento obnos maličkosti, pracující, avšak n vždyeky práci mající lid a také i nejloyálnější občanstvo nazývají celou tuto methodu — nějak zcela jinak. Zdá se, že v jistých kruzích jsou takřka slepí a hluší vůči nebezpečím, která se takovýmto „chytrým“ jednáním přímo přivolávají, nebot nespokojenost denně se šíří a prohlubuje nejen u živlů, beztoho již nespokojených, ale i ve ve- škerém pracujícím a daně platícím lidu, zejmen pak v řadách důstojníků, protože jejich ex stence, otázka žaludková, denně jest ohrožena Proto také jest nával ku povolání důstojnické mu, či správněji řečeno: pro vyhazov z něho každého roku menší, a v Prusku klesl od r. 1900 o 30—409. Rozumný, prozíravý otec zajisté jen velice nerad věnuje svého syna tak pochybnému a ne- vděčnému povolání, které mnoho stojí, ale spo- kojenosti nepřináší .. Italské manévry.
20 article
V dopise z Říma praví „Frankf. Zeitung“: „V Benátsku, těsně na rakouské hranici, za- hájeny před několika dny velké manévry, kte- rým nelze upříti určité politické důležitosti. Vždyť jedná se při nich, od- raziti vpád domnělé armády. Jaká důležitost se tomuto vojenskému cvičení při- kládá, vysvitá z toho, že řídí je chef generál- ního štábu generál Saleta a že zúčastní se ho královští manželé. Nedosti však na tom: krá- lovští manželé navštívili dne 27. srpna nejkraj- nější větší město pohraniční Videm, při čemž došlo k velice irredentisticky zářícím vlastene- ckým projevům Zajímavo jest, pokračuje zmíněný list, že všechen italský tisk, jakoby na společný povel, o politické důležitosti manévrů mlčí a obmezuje se pouze na zpravodajství technícké, ovšem ob- šírné a přináší jedinou politickou zmínku, že ví- deňský dvůr vyslal ke králi Viktorovi zvláštního posla. Jest ovšem mezinárodním zvykem, že každý stát dává pozdravovati panovníka sou- sedního státu, kdýž se přiblíží k jeho hranicím; avšak někteří politikové spatřují v pozdraven krále Viktora rakouskou vládou více, nežli akt dvornosti a mluví o vyjednáváních, která mají umožniti rakouskému císaři návštěvu v Římě a jiní opět napovídají, že snad jedná sc o úpravu hranic na východě ve prospěch Italie, protože dosavadní její hranice nene proti Rakcusku chráněna.
Saleta Viktor Řím Benátsko Videm Zeitung
21 article
Časopis „Giornale d'Italia“ není s vý- sledkem italských maněvrů spokojen. Vzpomíná neštěstí při srážce s vojenským vlakem a píše: „Nemůžeme zatajiti, což ostatně jest přesvěd- čením většiny lidí, že velké manévry, od nichž očekávali mnozí vážnou pokusnou zkoušku, ne- byly dostatečně připraveny a vzbuzovaly již pře- dem pochybnosti. Jest zajisté smutným zjevem, že vyjednávání mezi železničními a vojenským úřady nebyla s to, aby srážce zabránila. Namítn se snad, že vojenský vlak nebyl předvídán. Naše úzkosti a obavy a pravděpodobnost nepředvída- ných věcí jsou nekonečně většími, jedná-li se mobilisaci všeho vojska. Jest na nl Jtalie sku- tečně připravena
Giornale d ' Italia
22 article
V Praze, 2. září
Praha
23 article Výstavy.
Výstavy. Výstava v Třebíči od 2. srpna do 8. září 1903 V Třebíči, 31. srpna 1903. (Původní zpráva »Nár. Listůe. Školství
Třebíč
24 article
c) Pokračováním školy obecné jsou průmyslově pokračovací školy z Třebíče, z Třešti a Kyjova všechny umístěny jsou v jedné světnici a dělí se jak o stěny tak o stoly rovným dílem. Převážnou většinou vystavují se výkresy žákovské a z části i písemnosti. Umíslění prací těchto poslupuje od jednoduchých or- namentů tužkou kreslených až po komplikované or- namenty barevné, od jednoduchých nárysů až po mi- strné nárysy složitého mechanismu v zámcích, otáče- cích závor s klikou, kloubových spojek, konstrukcí vídeňského sporáku s obložením kachlovým, šroubo- vých kol atd. Také písemnosti, popisníky, denníky.
Třebíč Třešť Kyjov
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 2. zář. (Nedorozumění.) Dospěl jsem po dlouholeté zkušenosti ku přesvědčení, že ne- zbytně je zapotřebl, aby člověk jasně a přesně vyjadřoval své myšlenky, ať již mluví či píše. Jednak čtenáři nemilují četbu v rebusech a potom neradno je mluvit v obalu již proto, že ten, s nímž tímto způsobem hovoříte, velmi často v obalu najde docela něco jiného, než jak tam byli vložili. Z příčiny té doporučuji c nojdůtklivěji v dikci střízlivost s pominutím všech tropů a allegorií. Stalo se kdysi, že člověku jinak dobré vůle, ale v jistých věcech polonepřičetnému, napadlo sbírati ve prospěch básnika, jenž celé desitiletí okopával již Parnass a dožil se závi děného věku 28 — vypisuji v písmeneeh osmadvaceti let — jubilejní národn dar. Káral jsem to a při tom užil v úmyslu, ironisovati básníka i jeho přítele, v neopatrnost fráse, že onen velikostí svou proráží klenbu Olympu. Mé z nejčistších důvodů vytrysklé ká- záníčko, jímž jsem nikoho se dotknouti a tím méně uraziti nechtěl, vyneslo mi: a) bez- mála souboj, který jedině proto nebyl bojován, že ztratila se nám náhodou z redakce šavle, jíž jsme z pravidla své čestné záležitosti vyři- zovali a že než sehnali jsme druhou, sok můj zatím ujel, aniž byl vyčkal, až mu dám rytiř- ským způsobem zadosťučinění a b) kruté ne- přátelství jednoho z mých dobrých a při tom
Praha Olymp
26 article
poněkud dlouhých přátel, jenž pro svou tělesnou zdatnost co do míry onen výrok na sebe vztaboval a mne pak jako redaktor místního listu tak dů- kladně strhal, že téhož roku nebyl by ode mne na Pardubicku ani hladový pes kůrky nevzal Věc později se ovšem vysvětlila jako nedo rozumění, ale co jsem měl, to jsem měl i budiž ruka požehnána, jež mi to udělila. Případ druhý byl ještě horší. Je tomu již asi deset let a stalo se t kdesi v Krkonoších. Německému baronu na- rodil se synáček a poštovní správce v hraběcím sídle, rovněž Němec, zaslal hrabětidatikovi český telegram: »Nejuctivější blahopřání k šťastné události rodinné.« Načež rovněž české podě- vání: »Děkuji srdečně za gratulaci.« Dal jsem tuto událost do novin, aby naši mladi šlechtíčkové a naši severní pošímistři si vzali z ní naučení, poněvadž ale jsem si věc drobet spletl, zejmena to, že na místé chla- pečka jsem holčičku vyslal do světa, měl jsem z toho velkou mrzutost, větší ještě než když před dvaceti léty napsal jsem o jednom bez- rukém flašinetáři, že mu mláticí stroj utrhl levou ruku, kdežto on mne proto žalovati chtěl, aby dokázal, že stroj ten mu utrhl vlastně ruku pravou. »Prosím, abyste se snažili vždy precisně projevovati myšlenky své,« napomínal nás ne- jednou professor na střední škole, k němuž — jak výslovně připomínám — nechodil ani zml něný správce pošty ani mladý baron, který ale sám si liboval v tom, naznačiti pouze, co plným ústy řici nemohl neb nechtěl. , kdyby dnes takových mužů bylo, ni bych si z toho nedělal, kdyby třeba německy
Němec Pardubicko Krkonoše
27 article
byl k hochům mluvil. Nás německy mluvíe professoři vychovali v ohledu vlasteneckém lépe než mnozí — nechci generalisovati a křiv- diti poctivým českým mužům, kteří skřípajíee zuby, snášejí otroctví, v němž dnes úpí — češt přednášející professoři dnešní. Výklady jejich účinkovaly s takovou silou, že v nejlepších z nás způsobily rozvrat a vehnaly je všechny v docel jiný směr, než který původně si byli zvolili Zpozoroval kdysi, bylo mu to vlastně do- neseno, že založili jsme tajný spolek, jehož úče lem bylo, osvoboditi vlast a založiti na troskách Rakouska nový český stát s nějakým bývalým presidentem jako knížetem, neb s nějakým prin cem jako presidentem v čele. Professor, jenž nás měl jako své déti rád, varoval nás a vy kládal, my že vlasti své a národu nejlíp pro spějeme, když budeme se co možná dobře učit jinak ale přece nechtěl rozšlapat s onou bru tální bezohledností mladický, třeba hloupý nerozumný enthusiasmus, jak se děje namnoze dnes. Poněvadž věděl, že v Rakousku je mno hem nebezpečnější prohřešiti se proti formě, než proti duchu, snažil se přiměti nás, abychom se zřekli spolkaření a všeho, co s ním souvisí Působil na nás v ohledu tom nepřímo, pouká zav na jistý národ Herodotův, který zrovna tak jako dnes mají Němci s vládou páně Körbro vou ve veliké neúctě ústavní princip majority, své spory a různosti v názorech vyrovnávali tělesnými zápasy. Kdo druhého skolil, vyhrál, názor jeho zjednal si tím průchodu. Lapali jsme každé slovo z professorových úst a následek přednášk jeho byl, že druhého dne na to jsme spolel svůj »Bořivoj« rozpustili a jako volné sdružen hned na to za Vyšehradskou branou o tomz
Herodotův Němec Körbro Bořivoj Rakousko
28 article
pasem rozhodovali, má-li býti stříbrná rakev s Jana Nepomuckého rozbita a drahý kov zn uložen ve velkém, národně revolučním fondě, neb přelita ve velikou sochu Jana Žižky, jež by na vysokém kamenném podstavci zdobila horu Vitkov. A poněvadž jsme vyvíjeli »volný spolkový život« velmi čilý, byl následek toho, že než uplynulo čtrnáct dnů, byl z nás každý samá modřina a boule a mimo to že měl každý z ná obličej důkladně rozškrábaný. Později ukázalos to býti nedorozuměním. Dobrý professon nechtěl, abychom se za Vyšehradskou branou nebo na Cibulce mlátili k vůli tomu, abychom touto formou nejpřirozenějšího souboje rozhodli, sluší-li dáti přednost Erbenově »Svatební košilie před Bürgerovou »Lenorou« či ne. Nedorozumění bývá tak často španělskou slěnou, za níž odpůrci vyřídí svůj spor, aby se před světem objevili pak jako smíření přátelé Nedorozuměním dá se vysvětliti všechno- Tvrdí-li kdo o druhém, že byl přistižen, když při hostině do kapsy strkal stříbrné lžíce, dá se věc svaliti prostě na — nedorozumění. Světu pak se ponechá rozřešiti hádanku, jaká že byla podstata tohoto nedorozumění — zdali byly lžice ty jen pakfonové, nebo zdali je A. nestrčil do kapsy proto, aby je neukradl zatím soused B. Když v roce 1867 sešli se Němci s Maďary aby ve dví rozťali tuto monarchii a každý z nieh aby si k provozování národní tyranie zvolil polo- vinu jednu, domnivali se, že nebude nic jiného k tomu zapotřebí, než dobré vůle a dobrého žaludku, aby v nedlouhé době nás nejen spolkli nýbrž i ztrávili.
Nepomucký Žižek Cibulec Erbenův Bürgerův Němec Maďar Lenora
29 article
Teď pojednou si na vzájem vysvětlují,že to bylo »nedorozumění« a že každý vykládalsi tehdy vyrovnání jinak Jak šťastnými můžeme se eítiti, že vůbe se ve svých stycích se světem dovolávati mů žeme »nedorozumění« Mohli bychom kdy ruce podati Prušáku byl by se mohl onehdy konati v Trutnově přá- telský sjezd pruských a rakouských četníků, kdyby nebylo nepatrného »nedorozumění« v roce 1866, které způsobilo, že v každém pruském hnízdě některá ulice se jmenuje Královéhra- deckou? Není ostatně snad státu ve světě, jenž by s druhým nebyl měl nějaké to — »nedoroz- umění«. Kdyby se tomu řikalo vojna, kdyb si byli toho vědomi na obou stranách, co znamená vojna, kdyby žádali dovolení od po- bitých a ožebračených na obou stranách, nikdy by jeden monareha se s druhým nesešel. V ně- kolika letech sevrkne se ale na štěstí i ta nej- větší válka na prosté — nedorozumění, pora- žený, jenž zaplatil vílězi pět milliard, pošle mu ještě nádavkem pět tisícovek na povodní posti- žené a historie, která nezná sentimentálnosti, valí se dále. Nadejde-li však také okamžik, kdy tisíciletý zápas, jejž my Čechové s Němci vedeme, se- schne se v pouhé — nedorozumění? Snad také nadejde Dnes ale menší se ta naděje více než kdykol jindy. Nenávidíme se příliš, než abychom si dozírné době ruce podati mohli
Královéhr Čecho Němec Trutnov
30 title
Jinak-li kdo soudí, pak je to — nedoroz- umění