1
masthead
Ročník XXXXIII
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3. září 1903.
Praha
4
article
Ha ranní a odpol. llsty
přod, lací n
v Praze v sdninhtrai
na poěale
na čtvrt leta . . . . 6 1
s dvoji čonášken
na maěsle
za dtvit leta . . . . 7 K 50
na něito . . . . . . 2 K 90l
Poštont
na měsíe
na čivst lia . . . . 9 K. 50
s drejí zlellkos
a —ePsá
čtnrí leta . . . k e
Praha
6 1
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Před válkou bulharsko-
tureckou?
Před válkou bulharsko-
tureckou?
Z jeviště povstání makedonského došl
zprávy svědčí nejen o mohutném rozvoji sil zá-
pasících a vzrůstu povstání, J jehož plaménk
šlehají již až do okolí Cařihradu. Samy turecké
zprávy doznávají, že počet mrtvých a raněných
v měsíci srpnu dosáhl na obou stranách kolem
2000 a že není úplný, takže možno míti va to.
že ve skutečnosti byly ztráty ještě větší hinulý
pátek a sobotu stálo proti čtyřem střeďiskům
povstaleckým v Nevesce, Vlachově Klisuře, na
výšinách peristerských a ve Smilevu 27 pra-
porů tureckého vojska a tři baterie děl; dle tu-
reckých telegramů byla Neveska po prudkém
útoku dobyta, boje se zúčastníly čtyři prapory
pěchoty a dělostřelectvo; o Vlachovu Klisuru
zápasilo šest tureckých praporů po celý den,
a dle doslechu prý zvítězili Turci, utrpěvše ve-
liké ztráty. Proti výšinám peristerským vytáhlo
deset praporů pěchoty se dvěma bateriemi děl,
ale operce se nezdařila; v boji o Smi
levo stálo na straně turecké sedm praporů pě-
choty, padlo prý 300 povstalců a Turci prý
opanovali bojiště. Když makedonšti povstalei
mohou čeliti již takovým velikým silám tureckým
dosáhla organisace povstání patrně velikého
zdaru.
Současně se oznamuje, že povstání jest
Makedonii již všeobecné, a že vzplanulo na
všech stranách v den oslavy pětadvaceliletého
panování nynějšího sullána. Největši postrach
vznikl v Cařihradě na základě pověstí, že i vi-
lajet drinopolský zachvácen byl povstáním
obýván jest 600.000 Bulhary, 290.000 Turky,
12.000 Řeky a 30.000 Armény, tím dosáblo
povstání spolu i na na pobřeží černomořské
má hlavní oporu v pohoří kol míst Malko-
Trnova, Kirkilissy, Agatopolu a Kára- Bunaru.
Sam
Vlachův
Nevesek
Turek
Bulhar
Řek
Armén
Malka
Agatopol
Kára
Bunar
Cařihrad
Turec
Makedonie
Trnov
Kirkilissy
7
article
Počet sil branných v Drinopolsku odhadují po-
vstalci na 200.000 (?) mužů, rozdělených n
pět obvodů; v každém obvodu pracuje tech-
nický sbor boříci (dynamitový). I v Řecku lze
znamenati proud na prospěch povstání; athénské
časopisy souhlasně oznamují, že turec ké
vojsko řádí velice krutě, a že make-
donští Řekové jsou na Turky nejvýše rozhoř-
čeni; bývalý předseda řeckého ministerstva De-
lijanis hrozí v časopise »Proja«, že Řekové ná-
sledkem řádění tureckého vojska musí zaujat
k turecké vládě jiné stanovisko.
Řek
Řecko
8
article
Dalším důkazem rostoucích — zmatků na
Balkáně jsou nově úloky turecké na cizí kon-
suláty, nejnověji stříleno do oken sídla rakou-
ského konsula ve SKoplII. Následkem toho
sama Turecká vláda oznámila zástupeům vel-
moci v Cařihradě, že jest se obávati útoků na
cizí zástupce a konsuly, takže sesilila bez-
pečnostní opatření k jejich, ale i ke své
vlastní ochraně. Na ruské velevyslanectví v Ca-
řihradě došly výhrůžné listy turecké, v nichž
se oznamuje, že bude všecek majetek a vysla-
nectví ruské zničeno; následkem toho sesílil
ruský velevyslanec svou stráž, povolav mužstvo
ze staniční lodi ruské do svého paláce. V Caři-
hradě provedla turecká vláda četná zatýkání
Bulharů, Arménů a Mladoturků. Patriarchát
podal vládě turecké stížnost na řádění ture-
ckého vojska proti Řekům makedonským.
Z okolí Iniady a Vasiliky vyskytli se první
uprehlíci z pobřeží černomořského v Cařihradě
Souhrn těchto poplašných zpráv a návrat
knižele bulharského z Uher soustřeďují na novo
pozornost na možnost války bulharsko
turecké, již mnozí považují za nevylinulel-
nou. Proto prý radí zástupei »spřátelenýche
mocnosti Turecku, aby rázným zakročením uči
nilo povstání rychle konec. Rada ta asi při-
chází, jak obyčejně, pozdě, v samolném Cari
hradě panuje v obyvatelstvu přesvědčení, že
co nejdříve vypukne válka turecko- bulharská.
Německé říšaké časopisy již shledávají pro
akci tureckou důvody, Dle »Köln. Zigu.« jsou
prý »eizí vůdčí kruhy« v Cařihradě následkem
Bulhar
Armén
Řek
Köln
Ziga
Balkán
Cařihrad
Ca
Iniady
Uhry
Turecko
9
article
útoků povstaleckých uvnitř země i na po-
břeží nakloněny, ponechati Turecku úplně
volnou ruku proti Bulharsku, v němž
shledávají ohnisko povstání. Sultán prý dotu
přeje zachování míru s Bulharskem, pokud ne-
dostane se mu od velmocí formálního ujištění,
že po ukončení války nevynoří se nové otázky
a zápletky, jež by oslabily souvislost provincii
evropských s Tureckem. S tétéž strany se tvrdí,
že poměry v Bulbarsku jsou následkem po
vstání makedonského neudržitelny a že kníže
Ferdinand jedině válkou může předejíti vnitřní
kalasírofě. Ve Vídní prý vědí o spiknuti proti
kníželi, jehož došlo množství výhrůžeých listo.
Palác jeho se přísně střeží, rovněž i železniee
při jeho návratu.
Tato domnělá vnitřní situnce v Bulharsku
jest patrně průpravou pro další akci knižete
Ferdinanda, jež prý započne ihned po jeho ná
vratu zasláním ultimáta turecké
vládě. Ultimatum prý podá dr. Stančev
bude se v něm žádati uspořádání poměrů v
Makedonii a Drinopolsku, protože povstání ohro
žuje vnitřní klid Bulharska, zaplavuje knížeciv
uprehliky z Turecka a způsobuje mu veliké ná
klady. Také musí Bulharsko učiniti bezpečnostn
opatření na svých hranicích, což bude spojeno
opět s obrovskými výlohami.
Ferdinand
Stančev
Drinopolsko
Turecko
Bulharsko
Vídeň
Makedonie
10
article
Neprovede-li Turecko ibned opravy, nemůže
Bulharsko déle snášeti stav posavadní. Rovně
ze Srbska se oznamuje, že budou v říjnu po-
volánvšiekni záložníci do zbrané ke 14den
nímu evičení. Dále prý se Bulhaři ucházejí
slovanských výborů v Rusku o vysilání ruskýeh
dobrovolníků do Makedonie
Podobá se, že již i v Rumunsku učinil
přípravy pro všecky případy, ulno zejmen
povšimnouti si prohlášení vládního listu rumun
ského, na něž asi nezůstaly nedávné porady
išelské, konané za pobytu krále rumunského
bez vlivu. Pravíť totiž: »Otázka makedonská
není jen bulharskou, tam bydli i jiné národnosti
s právem na vlastní život, jež se nepoddají
novému jhu bulharskému. Bulharští politikové
se mýli, majíce za lo, že jim ostatní balkánské
státy podaji pomocné ruky k nabytí Makedonie
Rumunsko stojí téšně po boky Evropy (Kdo
jest to ?) a oněch mocí, jež jsou s ním stejně
interessovány. Rovnováha na Balkáně nesmí býi
zničena násilnými otřesy.«
Rumunsko pokládá se, jak známo, za před
voj trojspolkových mocí.
Bulhar
Turecko
Bulharsko
Srbsko
Rusko
Makedonie
Rumunsko
Evropa
Balkán
11
article
My sice máme za to, že velmoci dobře si
rozváží, než by se pustily do evropské všlky
pro dědietví turecké — již ze zřelele k Americe,
jež čeká navzájeme oslabení Evropy — ale
to nevylučuje akei místních 8
balkánských. Tato akce a její výsledky
budou vlastní připravou pro řešení osudu ture-
ckého panství v Evropě, a k těmlo přípravám
pačitají se i četné návštěvy panovníků ve Vídni.
Po anglickém králi přijede prý ještě v září ruský
car a eísař německý, i schůzka s králem ital-
ským jest na obzoru. Ač návštěva anglická
dosud neposkytla nijakého pevného bodu ke kombi
nacím, přece i časopisy vídeňské i peštskéji
uvádějí v souvislost s událo jtmi na Balkáně. -
Co se týče opětných porad vojenských
o nichž se zvěstuje z Vídně, zůstaveno pro
zatím na uváženou čtoucím, zda li porady ony
souvisejí více s vojenskými požadavky maďa
skými, či se zmatky v Turecku.
Z příprav diplomatických zaznamenati dlužno
ještě zprávy italské, že pomýšli se na to, svo
lati evropský kongres, aby uspořádal
záležitost makedonskou. Podnět ke svolání aa
prý Anglie, a kongres by se odbýval v zim
buď v Londýně nebo v Berlíně. Do té doby
ovšem může se odbýti i souboj bulharsko
turecký
Amerika
Evropa
Vídeň
Balkán
Turecko
Anglie
Londýn
Berlín
kongres
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 2. záři. (Akce německéh
výkonného výboru.) Když byla dne 7.
července t. r. zamítnuta demisse celého kabinetu
Körbrova, proslýchalo se, že v druhé polovině
srpna započne nové vyjednávání ministerského
Praha
13
article
předsedy se zástupci Čechů a Němců, od jehož
výsledku bude prý záviseti, zůstane-li dosavadní
vláda u vesla, aneb podá-li znova a to už neod-
volatelně žádost za propuštěnou. Srpen minul
na vyjednávání nedošlo. Teprve nyní sestoupi
se ve Vídni čtyřčlenný výkonný výbor německých
stran, aby sám navázal styky s vládou a zjedna
si jasno o situaci. Dnes před polednem navštívi
tento výkonný výbor, sestávající z poslaneů
Bärnreithera, Derschatty, Grossa a Luegra, dra
Körbra, jenž prý si přál vyslechnouti jich mínění
jaké ústupky Uhrám byly by přípustny se stano-
viska německého. Za dvouhodinné návštěvy pro-
hlásili členové výkonného výboru, že říšs ká
rada by měla býti svolána ihned
poněvadž za nynější uherské krise, která nezů
stala bez vlivu také na Rakousko, jest vzhledem
k národním požadavkům uherským nezbytno
aby se o těchto olázkách vyslovil také rakouský
parlament. Mluvilo se prý také o politické si
tuaci vůbec, zvláště pak o vyřízení uherskéh
vyrovnání. Dr. Körber prohlásil, že před počát
kem října parlament svolati nemůže; měsí
září bude prý vyhrazen zemským
sněmů m.
Od dra. Körbra odebral se výkonný výbor
německých stran k ministru vojenství ryt. Pit-
reichovi, aby zakročil vzhledem ku prodlou-
žení služby vojáků třotího ročníku a vzhleden
k výkladu Chiarovy formule, pokud se týče po-
volání do zbraně všech letos odvedených rekrutů
zemské obrany. Od výsledku tohoto zakročen
bude prý záviseti, odebere-li se užší výkonný
výbor také k ministru zeměbrany hr. Welsers-
heimbovi.
Čecho
Němec
Bärnreither
Derschatta
Körbr
Körber
Chiarův
Vídeň
Uhry
Rakousko
14
article
Potud referát o dnešní akci čtyřčlenného v
konného výboru. K němu dodává se z Vídně
V dobře informovaných politických kruzích se
proslýchá, že vláda předložila čtyřčlennému vý
boru německých stran myšlénku, aby ně
mečti poslanci vstoupili ve vyjed
návání s českými za tím účelem, aby se
parlamentní situace vysvětlila a umožnilo se
parlamentní vyřízení uherského
vyrovnání. Vůdčí politikové německýeh
stran drží se však zásady: Pro vyrovnání
Uhrami za daných poměrů žádné ústupky! V téže
věci zaslal vynikající člen panské sněmovny (prý
baron Chlumecký) „N. W. Tagblattu“ ná-
sledující list: „Dualismus dle mého soudu jest
v koneích. Provedli jsme z rozvážnosti skoro
více, než bylo rozumno. Učiníme-li prý krok, ve-
doucí k rozložení armády v národní atomy, zmiz
jediné nolli me tangere, které ještě zbývá a
jímž se úspěšně odrážely leckterá národnostní
tužby. Snažil bych se nyní zachrániti pro jednotu
říše, co se ještě dá zachrániti: lodstvo a vnějši
diplomatické zastoupení. Nepokládám však za
správno, aby se ruce složily v klín a zkoušelo se
prodloužením stavu ex-lex a provisorní vládou
unaviti uherskou opposíci. Opposice, která m
své kořeny ve většině, nedá se znaviti
Návrh, aby se učinil nyní pokus
vyrovnání česko-německé, poklá
dám za zeela pochybený. Němci nebyl
nikdy oprávněnější, nepovolovati nijakých ná
rodních ústupků, než právě nyní.“
Jsou-li tato slova odpovědí na nějaký přín
dotaz dra. Körbra, pak je to odpověď zasloužená.
Chlumecký
N W
Opposice
Němec
Vídeň
Uhry
panská sněmovna
15
article
Němci, mající Körbrovo slovo, že bez jich do-
volení nám Čechům neučiní po právu, nemohou
ve své zpupnosti ani jinak odpovidati. My ovšen
s Němci o svá práva tahati se nebudeme; t
starost náleží vládě, chce-li, aby měla v Ra
kousku dělný parlament.
V Praze, 2. září. (Všichni letosí od-
vedení zeměbranei povoláni k čin-
né službě.) Ministerstvo zemské obrany vy
dalo právě následujíeí nařízení: Zákonemi ze dne
26. února 1903 byl koutingent novobranců pro
zemskou obranu stanoven čislem 14.500, kromě
braneů z Tyrolska a Vorarlberska. Poněvadž
Chiarovo obmezení k § 2. branného zákona ne
týká se zařadění tohoto kontingentu, nařizuje
se: 1. Všichni, k zemské obraně odvedení brane
povolávají se k činné službě dne 5. října t. r.
2. Z náhradních záložníků povolá se k osmi-
nedělnímu výcviku tolik mužstva, pro kolik jes
pohotově dosti sil, potřebných k jich výcviku.
K tomuto nařízení poznamenává „N. W
Tagbl.“: „Tímto opatřením ministerstva zemsk
obrany povolává se tedy k činné službě v Rakou
sku skutečně o 4500 mužů více, než do
savad. V Uhrách nebyli, jak známo, dosu
s to vymoci si ani starý kontingent novobranců
a o nějakém jeho zvýšení není již vůbec ani řeči
Provedení rozkazu ministerstva zemské obrany
bude tedy za všech okolností novým, jedno
stranným obtižením Rakouska, je
ve velkém zamezil návrh Chiarův.“
Z Pešti, 1. září. (Dienes v Ameri ce.
Pověstný z úplatkové afféry Szaparyovy býv
poslance a rodaktor „Egyetertéše“ dostal seuž
šťastně do Ameriky. Dle zpráv, došlých z Nového
Yorku, dva americké maďarské časopisy již mu
nabídly, aby vsloupil k nim do redakce. Dienet
vyžádal si prý čas na rozmyšlenou, do kteréh
z obou lístů má vstoupiti, neboť oba listy mu pr
nabízejí velmi slušné podmínky, jako výtečnému
žurnalistovi
Němec
Körbrův
Čecho
Chiarův
N W Tagbl
Praha
Tyrolsko
Vorarlbersko
Uhry
Rakousko
Pešť
Amerika
Nový York
16
article
Politické zprávy zahraničně
Politické zprávy zahraničně
Vitte a Pleske
Ruské listy vysvětlují změnu v osobě ru
ského ministra financi proslým způsobem. Po
smrti I. N. Durnova uprázdnilo se místo předsedy
„ministerského komitétu“ a car si vybral Vitte
za jeho nástupce. V systemu správy ruských fi-
nancí nemění se tím nic, což vysvítá z toho, že
nástupcem Vittovým v úřadě ministra finanet
učiněn jeho nejbližší spolupracovník, Eduar
Pleske, a neméně z toho, že Vitte na výslovné
přání carovo dále povede jednání o novou ob
chodní smlouvu s Německem.
300.000 din. na srbskou kralovraždu.
Bělehradský „Narod“ prohlašuje za lež nej-
novější „odhalení“ o srbské kralovraždě, jež
společně učinili redaktor bělehradského „Ná-
rodního Listu“ a dopisovatel „Neue Freie
Presse“. V dementi se praví: „Myslíme, že do
pisovatel „N. Fr. Pr.“ je tak dobře obeznámen
s disposičním fondem, že mohl dobře věděti, že
tu nejde o nie víc, leč o zúmyslnou lež.
I N
Durnův
Neue Frei
Německo
Francie
Eduar Pleske
17
article
Německé řišské finance.
Účetní závěrka říšského rozpočtu něme-
ckého za správní rok 1902, právě skončená, vy-
kazuje, jak jsme již stručně sdělili, schodel
30,722.522 marek. Řádné příjmy, pokud plynou
do říšské pokladny, vynesly v Německu
21,988.128 marek méně, nežli rozpočteno. Pří
jem z cel a tabákové daně, z nichž plyne do říš
ské pokladny, jenom 130 millionů marek, pře
výšil rozpočtovou položku o 13,860.000 marek
Z daní, které ponechány jsou spolkovým státům
vynesla daň ze spotřeby kořalky o 3,250.000
a z kolků o 2,203.000 m. méně, čímž uveden
plus z tabákové daně snížilo se na 8,400.000 m
Obnosu tohoto však spolkové státy neobdržely
protože použilo se ho na základě zákona ze dne
28. března 1903 k úhradě výpůjčky, schválené
říšským rozpočtem na rok 1903 a spolkovým
státům následkem toho poukázány příjmy jen
ve výši rozpočtených obnosů.
Z daní, plynoucích do říšské pokladny, vy-
nesly méně, nežli rozpočteno: daň z cukru, dan
z melasy, daň ze sladování a ze směnečních
kolků. Nová daň ze šumivých nápojů vynesl
s dodatečným zdaněním téměř 4 mill. marek.
Průmyslové říšské podniky vykazují, kromě státní
knihtiskárny, menší čistý žisk, nežli rozpočteno.
Za to říšský rozpočet na vojsko překročen o 2
milliony marek a rozpočet námořnictva o 24 mill.
marek.
Vojenské pense v Německu.
V mnichovském „Vtrldu.“ čteme: „Pře
čtvrt millionu marek vyžadují důstojnicke
pense, které byly v roce 1903 v Německu
nově uděleny a tyto pense musí se platiti 25, 30
anoi 40 let, protože mládí, robustní síla
kypící zdraví vyhozených důstoj-
níků, oněch nevinných, politování hodných
Německo
18
article
v arobuém prodejí
rnuní číslo o zobě . . .
. . . na2
odipoladní
Ve filislkách na venkona
ranní číslo. . . . . ..
Pipol ednní
Inseráty
plali se hotově naplee
Přečplacení a inserty plijímá zdatnl
strace v Miarianské ulici č.3.
Tam naeházejíi no též redlabee
tiskárna a ezpodice . Národnich Listů“
Eukopisy so nevracsjí
Miarianský ulice
19
article
obětí „omlazovací a oklešťovací theoric“ za-
račují jim dlouhý život. Vysocí páni nazý-
vají tento obnos maličkosti, pracující, avšak n
vždyeky práci mající lid a také i nejloyálnější
občanstvo nazývají celou tuto methodu — nějak
zcela jinak.
Zdá se, že v jistých kruzích jsou takřka
slepí a hluší vůči nebezpečím, která se takovýmto
„chytrým“ jednáním přímo přivolávají, nebot
nespokojenost denně se šíří a prohlubuje nejen
u živlů, beztoho již nespokojených, ale i ve ve-
škerém pracujícím a daně platícím lidu, zejmen
pak v řadách důstojníků, protože jejich ex
stence, otázka žaludková, denně jest ohrožena
Proto také jest nával ku povolání důstojnické
mu, či správněji řečeno: pro vyhazov z něho
každého roku menší, a v Prusku klesl od r. 1900
o 30—409.
Rozumný, prozíravý otec zajisté jen velice
nerad věnuje svého syna tak pochybnému a ne-
vděčnému povolání, které mnoho stojí, ale spo-
kojenosti nepřináší ..
Italské manévry.
20
article
V dopise z Říma praví „Frankf. Zeitung“:
„V Benátsku, těsně na rakouské hranici, za-
hájeny před několika dny velké manévry, kte-
rým nelze upříti určité politické
důležitosti. Vždyť jedná se při nich, od-
raziti vpád domnělé armády. Jaká
důležitost se tomuto vojenskému cvičení při-
kládá, vysvitá z toho, že řídí je chef generál-
ního štábu generál Saleta a že zúčastní se ho
královští manželé. Nedosti však na tom: krá-
lovští manželé navštívili dne 27. srpna nejkraj-
nější větší město pohraniční Videm, při čemž
došlo k velice irredentisticky zářícím vlastene-
ckým projevům
Zajímavo jest, pokračuje zmíněný list, že
všechen italský tisk, jakoby na společný povel,
o politické důležitosti manévrů mlčí a obmezuje
se pouze na zpravodajství technícké, ovšem ob-
šírné a přináší jedinou politickou zmínku, že ví-
deňský dvůr vyslal ke králi Viktorovi zvláštního
posla. Jest ovšem mezinárodním zvykem, že
každý stát dává pozdravovati panovníka sou-
sedního státu, kdýž se přiblíží k jeho hranicím;
avšak někteří politikové spatřují v pozdraven
krále Viktora rakouskou vládou více, nežli akt
dvornosti a mluví o vyjednáváních, která mají
umožniti rakouskému císaři návštěvu v Římě a
jiní opět napovídají, že snad jedná sc o úpravu
hranic na východě ve prospěch
Italie, protože dosavadní její hranice nene
proti Rakcusku chráněna.
Saleta
Viktor
Řím
Benátsko
Videm
Zeitung
21
article
Časopis „Giornale d'Italia“ není s vý-
sledkem italských maněvrů spokojen. Vzpomíná
neštěstí při srážce s vojenským vlakem a píše:
„Nemůžeme zatajiti, což ostatně jest přesvěd-
čením většiny lidí, že velké manévry, od nichž
očekávali mnozí vážnou pokusnou zkoušku, ne-
byly dostatečně připraveny a vzbuzovaly již pře-
dem pochybnosti. Jest zajisté smutným zjevem,
že vyjednávání mezi železničními a vojenským
úřady nebyla s to, aby srážce zabránila. Namítn
se snad, že vojenský vlak nebyl předvídán. Naše
úzkosti a obavy a pravděpodobnost nepředvída-
ných věcí jsou nekonečně většími, jedná-li se
mobilisaci všeho vojska. Jest na nl Jtalie sku-
tečně připravena
Giornale d ' Italia
22
article
V Praze, 2. září
Praha
23
article
Výstavy.
Výstavy.
Výstava v Třebíči
od 2. srpna do 8. září 1903
V Třebíči, 31. srpna 1903.
(Původní zpráva »Nár. Listůe.
Školství
Třebíč
24
article
c) Pokračováním školy obecné jsou průmyslově
pokračovací školy z Třebíče, z Třešti a Kyjova
všechny umístěny jsou v jedné světnici a dělí se jak
o stěny tak o stoly rovným dílem. Převážnou většinou
vystavují se výkresy žákovské a z části i písemnosti.
Umíslění prací těchto poslupuje od jednoduchých or-
namentů tužkou kreslených až po komplikované or-
namenty barevné, od jednoduchých nárysů až po mi-
strné nárysy složitého mechanismu v zámcích, otáče-
cích závor s klikou, kloubových spojek, konstrukcí
vídeňského sporáku s obložením kachlovým, šroubo-
vých kol atd. Také písemnosti, popisníky, denníky.
Třebíč
Třešť
Kyjov
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 2. zář.
(Nedorozumění.) Dospěl jsem po
dlouholeté zkušenosti ku přesvědčení, že ne-
zbytně je zapotřebl, aby člověk jasně a přesně
vyjadřoval své myšlenky, ať již mluví či píše.
Jednak čtenáři nemilují četbu v rebusech
a potom neradno je mluvit v obalu již proto,
že ten, s nímž tímto způsobem hovoříte, velmi
často v obalu najde docela něco jiného, než
jak tam byli vložili. Z příčiny té doporučuji c
nojdůtklivěji v dikci střízlivost s pominutím
všech tropů a allegorií.
Stalo se kdysi, že člověku jinak dobré
vůle, ale v jistých věcech polonepřičetnému,
napadlo sbírati ve prospěch básnika, jenž celé
desitiletí okopával již Parnass a dožil se závi
děného věku 28 — vypisuji v písmeneeh
osmadvaceti let — jubilejní národn
dar. Káral jsem to a při tom užil v úmyslu,
ironisovati básníka i jeho přítele, v neopatrnost
fráse, že onen velikostí svou proráží klenbu
Olympu. Mé z nejčistších důvodů vytrysklé ká-
záníčko, jímž jsem nikoho se dotknouti a tím
méně uraziti nechtěl, vyneslo mi: a) bez-
mála souboj, který jedině proto nebyl bojován,
že ztratila se nám náhodou z redakce šavle,
jíž jsme z pravidla své čestné záležitosti vyři-
zovali a že než sehnali jsme druhou, sok můj
zatím ujel, aniž byl vyčkal, až mu dám rytiř-
ským způsobem zadosťučinění a b) kruté ne-
přátelství jednoho z mých dobrých a při tom
Praha
Olymp
26
article
poněkud dlouhých přátel, jenž pro svou tělesnou
zdatnost co do míry onen výrok na sebe vztaboval
a mne pak jako redaktor místního listu tak dů-
kladně strhal, že téhož roku nebyl by ode mne
na Pardubicku ani hladový pes kůrky nevzal
Věc později se ovšem vysvětlila jako nedo
rozumění, ale co jsem měl, to jsem měl
i budiž ruka požehnána, jež mi to udělila.
Případ druhý byl ještě horší.
Je tomu již asi deset let a stalo se t
kdesi v Krkonoších. Německému baronu na-
rodil se synáček a poštovní správce v hraběcím
sídle, rovněž Němec, zaslal hrabětidatikovi český
telegram: »Nejuctivější blahopřání k šťastné
události rodinné.« Načež rovněž české podě-
vání: »Děkuji srdečně za gratulaci.«
Dal jsem tuto událost do novin, aby naši
mladi šlechtíčkové a naši severní pošímistři si
vzali z ní naučení, poněvadž ale jsem si věc
drobet spletl, zejmena to, že na místé chla-
pečka jsem holčičku vyslal do světa, měl jsem
z toho velkou mrzutost, větší ještě než když
před dvaceti léty napsal jsem o jednom bez-
rukém flašinetáři, že mu mláticí stroj utrhl levou
ruku, kdežto on mne proto žalovati chtěl, aby
dokázal, že stroj ten mu utrhl vlastně ruku
pravou.
»Prosím, abyste se snažili vždy precisně
projevovati myšlenky své,« napomínal nás ne-
jednou professor na střední škole, k němuž —
jak výslovně připomínám — nechodil ani zml
něný správce pošty ani mladý baron, který ale
sám si liboval v tom, naznačiti pouze, co plným
ústy řici nemohl neb nechtěl.
, kdyby dnes takových mužů bylo, ni
bych si z toho nedělal, kdyby třeba německy
Němec
Pardubicko
Krkonoše
27
article
byl k hochům mluvil. Nás německy mluvíe
professoři vychovali v ohledu vlasteneckém lépe
než mnozí — nechci generalisovati a křiv-
diti poctivým českým mužům, kteří skřípajíee
zuby, snášejí otroctví, v němž dnes úpí — češt
přednášející professoři dnešní. Výklady jejich
účinkovaly s takovou silou, že v nejlepších z nás
způsobily rozvrat a vehnaly je všechny v docel
jiný směr, než který původně si byli zvolili
Zpozoroval kdysi, bylo mu to vlastně do-
neseno, že založili jsme tajný spolek, jehož úče
lem bylo, osvoboditi vlast a založiti na troskách
Rakouska nový český stát s nějakým bývalým
presidentem jako knížetem, neb s nějakým prin
cem jako presidentem v čele. Professor, jenž
nás měl jako své déti rád, varoval nás a vy
kládal, my že vlasti své a národu nejlíp pro
spějeme, když budeme se co možná dobře učit
jinak ale přece nechtěl rozšlapat s onou bru
tální bezohledností mladický, třeba hloupý
nerozumný enthusiasmus, jak se děje namnoze
dnes. Poněvadž věděl, že v Rakousku je mno
hem nebezpečnější prohřešiti se proti formě,
než proti duchu, snažil se přiměti nás, abychom
se zřekli spolkaření a všeho, co s ním souvisí
Působil na nás v ohledu tom nepřímo, pouká
zav na jistý národ Herodotův, který zrovna tak
jako dnes mají Němci s vládou páně Körbro
vou ve veliké neúctě ústavní princip majority, své
spory a různosti v názorech vyrovnávali tělesnými
zápasy. Kdo druhého skolil, vyhrál, názor jeho
zjednal si tím průchodu. Lapali jsme každé
slovo z professorových úst a následek přednášk
jeho byl, že druhého dne na to jsme spolel
svůj »Bořivoj« rozpustili a jako volné sdružen
hned na to za Vyšehradskou branou o tomz
Herodotův
Němec
Körbro
Bořivoj
Rakousko
28
article
pasem rozhodovali, má-li býti stříbrná rakev s
Jana Nepomuckého rozbita a drahý kov zn
uložen ve velkém, národně revolučním fondě,
neb přelita ve velikou sochu Jana Žižky, jež
by na vysokém kamenném podstavci zdobila
horu Vitkov.
A poněvadž jsme vyvíjeli »volný spolkový
život« velmi čilý, byl následek toho, že než
uplynulo čtrnáct dnů, byl z nás každý samá
modřina a boule a mimo to že měl každý z ná
obličej důkladně rozškrábaný. Později ukázalos
to býti nedorozuměním. Dobrý professon
nechtěl, abychom se za Vyšehradskou branou
nebo na Cibulce mlátili k vůli tomu, abychom
touto formou nejpřirozenějšího souboje rozhodli,
sluší-li dáti přednost Erbenově »Svatební košilie
před Bürgerovou »Lenorou« či ne.
Nedorozumění bývá tak často španělskou
slěnou, za níž odpůrci vyřídí svůj spor, aby se
před světem objevili pak jako smíření přátelé
Nedorozuměním dá se vysvětliti všechno-
Tvrdí-li kdo o druhém, že byl přistižen, když
při hostině do kapsy strkal stříbrné lžíce, dá se
věc svaliti prostě na — nedorozumění. Světu
pak se ponechá rozřešiti hádanku, jaká že byla
podstata tohoto nedorozumění — zdali byly lžice
ty jen pakfonové, nebo zdali je A. nestrčil do
kapsy proto, aby je neukradl zatím soused B.
Když v roce 1867 sešli se Němci s Maďary
aby ve dví rozťali tuto monarchii a každý z nieh
aby si k provozování národní tyranie zvolil polo-
vinu jednu, domnivali se, že nebude nic jiného
k tomu zapotřebí, než dobré vůle a dobrého
žaludku, aby v nedlouhé době nás nejen spolkli
nýbrž i ztrávili.
Nepomucký
Žižek
Cibulec
Erbenův
Bürgerův
Němec
Maďar
Lenora
29
article
Teď pojednou si na vzájem vysvětlují,že
to bylo »nedorozumění« a že každý vykládalsi
tehdy vyrovnání jinak
Jak šťastnými můžeme se eítiti, že vůbe
se ve svých stycích se světem dovolávati mů
žeme »nedorozumění«
Mohli bychom kdy ruce podati Prušáku
byl by se mohl onehdy konati v Trutnově přá-
telský sjezd pruských a rakouských četníků,
kdyby nebylo nepatrného »nedorozumění« v roce
1866, které způsobilo, že v každém pruském
hnízdě některá ulice se jmenuje Královéhra-
deckou?
Není ostatně snad státu ve světě, jenž by
s druhým nebyl měl nějaké to — »nedoroz-
umění«. Kdyby se tomu řikalo vojna, kdyb
si byli toho vědomi na obou stranách, co
znamená vojna, kdyby žádali dovolení od po-
bitých a ožebračených na obou stranách, nikdy
by jeden monareha se s druhým nesešel. V ně-
kolika letech sevrkne se ale na štěstí i ta nej-
větší válka na prosté — nedorozumění, pora-
žený, jenž zaplatil vílězi pět milliard, pošle mu
ještě nádavkem pět tisícovek na povodní posti-
žené a historie, která nezná sentimentálnosti,
valí se dále.
Nadejde-li však také okamžik, kdy tisíciletý
zápas, jejž my Čechové s Němci vedeme, se-
schne se v pouhé — nedorozumění?
Snad také nadejde
Dnes ale menší se ta naděje více než kdykol
jindy. Nenávidíme se příliš, než abychom si
dozírné době ruce podati mohli
Královéhr
Čecho
Němec
Trutnov
30
title
Jinak-li kdo soudí, pak je to — nedoroz-
umění