1
article
Jerií bylo uzavřeno, ze druhdy nejznamenitějs
vlastnost tohoto starce, čítajícího těžko změři-
telné tisíce let, jeho neprostupnost, kteráž Praze
tolikrát posloužila k obraně ano i záchraně, jes
moderní velké Praze závadou, vyšehradská skál
stojí Pražanům v cestě.
Mohutná tendence splavnění Vltavy a její
pobřežní úpravy také uvnitř Prahy, a vliv její
který boří všechny překážky přímočarému jejímu
průhonu Prahou v cestu se stavící, nezastav
se před posvátným Vyšehradem v představě
pražské a vůbec české, až do nedávna nedo-
tknutelným, a ježto nutnost tato poznána, jest
otázka proděravění Vyšehradu již jen otázkou
rychlého postupu prací k vybudování tunelu o prů
měru devíti metrů.
Proti tomuto návrhu stavěny byly předevčírem
jen důvody tak zvaného historického lyrismu
teprve v druhé řadě důvody hospodářské, ohledy
k povážlivému finančnímu stavu matičky. Prahy,
kteráž jenom z mateřských ohledů ke svým dě-
tem za vyšehradskou skalou dlícím a ku Praze
až dosud marně ruce vztahujícím odhodlává se
k značné finanční oběti. »Děti« tyto, jak známo,
nacházejí se také v obvodu kruhu, vyměřeném
známým osmikilometrovým kružidlem pana dra.
Jerie
Vltava
Praha
Praga
posvátný Vyšehrad
2
article
Záhoře. Leč i výhody, kteréž kynou částem
města Prahý, ležícím při celé na pravém po-
břeží vltavském projektované trati komunikační.
byly vedeny přívrženci vyšehradského tuneludo
pole. Zkrátka nebýti důležitých příčin a životně
důležitých, nebylo by usnesení kvalifikovanou
většinou, jímž sdny« celistvosti vyšehradske
skály spočtěny.
Avšak nelze upříti, že jen těžko lzese
smířiti s vědomím jistoty a že Vyšehrad ode
dneška bude předmětem soustrastných pohledů
a myšlenek se strany pražské. Toto vítězstv
všední nutnosti a prosaických ohledů nad pojíy
— i když připustíme jen poeticky estetickými
nesnadno se nese a včerejší potlesk z loží
galerii v zasedací stni sboru není projevem.
k němuž se bez výhrady kde kdo v Čechách
přidá.
Záhoř
Prahý
Čechy
3
article
Historický smysl národa českého živě bude
dotčen touto služebností Vyšehradu ku spoho-
dlnění a zkrácení vzďálenosti mezi nadpraž-
skými obcemi a Prahou. Nejstarší svědek české
předpřemyslovské doby a potomní nádherne
sídlo českých knížat, o jehož rozkvětu za
Vratislava II., Vladislava a Soběslava docho-
valy se zkazky, nasvědčující přímo báječ-
nému rozkvětu městské kultury české, dávno
spíše než na půdě pražské stanula noha ně-
mecká, má býti nyní podroben moderní operaci
technické, opatřen průduchem.
Jaký div, že představa tato spojena jest
s dojista přehnaným pojmem znehodnocení pa-
mátnosti skalistého Vyšehradu, jehož temeno
ozdobeno bylo od pradávných dob nejstarším
hradem českým, Kosmovým »Chorastanem«, po-
zději pak nejskvostnější městskou korunou,
městem Vratislavovým, kvetoucím až do dru-
hého ztrestání Zikmunda Pražany před Vyše-
hradem 1420, kdy Vyšehrad z moci Zikmu
dovy vzat a v ssutinu obrácen.
Vratislav II
Vladislav
Kosmův
Chorastan
Vratislavův
Zikmund
Vyšehrad
Praha
Soběslav
skalistý Vyšehrad
Vyšhrad
4
article
Teprve po drahných stoletích opatřen vy
šehrad novou zděnou korunou, když v postupu
fortifikací, zahájených po třicítileté válce Ferdi-
nandem III. i až po Karla VI. trvajících, pro
měněn v citadellu, Gbuíženou strastnými pamětmi
tereziánských válek. Tak noří se vyšehradská
skála z tůně vltavské a prašedé hloubky dějin
českých se stopami nejstarší své a nejnovějš
doby, Libušiny lázně v boku, trudný, chmurný
věnec fortifikační na temení a tak dívá se teskně
na Prahu.
A konečně nyní přijde čilé XX. století
bez dalších okolků cum applausu současného
pokolení podívá se do vnitřností vyšehradských.
zející otvory v prsou a zádi Vyšehradu budou
reversem i aversem slávy, již Pražané přičinili
k slavné minulosti starého bracha, od nespočet-
ných věků rozvrásčelého až po hladinu Vltavy
a hluboko pod ní... Fysiognomie vyšehradské
skály se změní a až její nitro provlečeno bude
konečně snad i trollevovým drátem a až pro-
jížděti budou ní zvonící elektrické vlaky, těžko
bude přimýšleti si k vrcholu posvátného Vyše-
hradu světlý nimbus záře, jakou na něm neru-
šenou vidí ještě doba, kteráž, co nemůže nive-
lisovati, to aspoň probourává. Je to hořká škoda,
ale spojení Podola s Prahou ji vyžaduje. A tak
platí Praha za moderní svůj rozvoj těžkými ka-
pitály ze svého historického majetku.
Libušin
Pražan
Praha
Vltava
Podol
Vyšhrad
Karel VI
5
article
Denní zprávy.
— Páni agrárníci při práci. Páni agrár-
níci se činí. Třeba že mnohý z nich hoví si
ještě doma na problematických vavřínech, se-
braných ve volbách sněmovních, ostatní rozvijí
již v parlamentě na celé čáře mnohoslibnou čin-
nost. Úžasné je zejmena bohatství nových my-
šlének, s nimiž dostavili se do sněmovní arén
a potom obratnost a parlamentní vycvičenost,
jakož i elan, s nímž vrhají se v seč vždy tam,
kde zuří nejprudčeji. Při čínnosti tak znamenité
ale nezanodbávají cnost nejkrásnější — s krom-
nost. Jakkoli nedávno ještě tomu, co hlásali.
že českého rolníka spasí jen poslanec rolnik.
jakkoli nepřestávali dokazovati, že jen oni do-
vedou vymoci břemeny přetíženému stavu rolni-
ckému úlev, jakkoli nepřestávali ve svých novi-
nách, ve svých řečech, ve svých prokla macích
a manifestech sami sebe prohlašovati za spasitele
rolnictva — vystřízlivěli ihned z tohoto svého
domnění, aby oddali se klidnější a poněkud též
rozumější úvaze a autokritice, jakmile měli vo-
lební certifikát v kapse. Dnes na př. píšou doslovně
»Přáli bychom si jmenovitě, ab
li do náš přestal naději svou sklá-
dati v poslance a počal o svých
záležitostech pracovati také sám.
6
article
— Tak! Nepomůže mu tedy ani pan Kubr, a
pan Hrubý, pan Prášek, ba ani pan Zázvorka
Proč pak to nenapsal orgán české selské frond
týden před volbami sněmovními? Nechť si po-
všimnou ti, kteři dali se zatáhnouti do vleku
tak zvaných agrárníků, něžného pokynu, aby
nespolehali se na poslance, nýbrž aby laskav
pracovali o svých zájmech sami. Toť se vi, z
tam, kde jich je zapotřebí, totiž v parlamentě
pracují a chtějí i na dále pracovati páni agrá
níci s obezřelostí, vytrvalostí a se vzornou píl
V každé věci, jež se týká zájmů zemědělských
jsou vždy první a vždy jsou to nové a origi-
nální myšlenky, které v pravém toho slova
smyslu po sněmovně trousí. Tu i tam ovšem
se agrárníkům stane, že dostaví se, jak se říká,
s křížkem po funuse, jako včera, kdy ráčili se —
dle dikce zlomyslných lidí — blamovati dotazem,
který podal bystroduchý vůdce jejich, ohledně
závazné zemědělské organisa ce,
kterou dle jeho hlubokého přesvědčení má přímo
za základ uzdravení nynějších smutných poměrů
zemědělských. Páni se ptali ministra orby, je-li
Kubr
Hrubá
Prášek
Zázvorka
Páňa
7
article
Ekcellence hotova, návrh skoncovaného zákona
o závazných společenstvech zemědělských, jehož
další rozvedení se zemskému zákonodárství pře-
nechává, beze všech průtahů vys o ke
sněmovně předložiti a naléhavé mu
projednání ode v zdati. Ministři mívají
zvyk ponechati si času na zodpovídání inter-
pellací, z příčiny té chceme sami učiniti zadost
zvědavosti pánů agrárníků. Odpoví dá m
jim tedy. Vy selští mesiáši, kter
opovažujete se ostatním po-
slancům českým, kteří nejso
ze společnosti »Kódlů« ve v -
deňském radničním sklepě, vy-
týkati, že nekonali povinno st
své oproti rolnictvu, — vy kter
jim vytýkáte lhostejnost, nedba-
lost a naprostou neznalost v hájen
zájmů zemědělských, měli jste si
přečísti pořad jednání včerejší
schůze, kde pod číslem 3. výslo vně
stojí: »Zpráva zemědělského výboru o vládní
předloze s osnovou zákona o zřízení zl á j e m-
ných společenstev zemědělský chl-
— Kdyby byli přečtli si aspoň jednací pořad,
nic víc, byli by zvěděli, že vláda před-
lohu na stůl sněmovní položila.
že výbor o ní rokoval a zpráv
schválil a že zpráva ta je již n
jednacím pořadé, by o ní bylo roz-
hodnuto v plenu. Zde tudíž zazname-
náno agrárnické blamáže číslo první.
— Čeština ve vídeňských kostelích.
Ekcellence
Kódl
zpráva zemědělský výbor
8
article
V Praze káže se v několika katolických koste-
lích do měsíce několikráte německy — a kostelv
ty jsou prázdnv. Ve Vídni, kde žije několik se
tisíc Čechů — víc než sto tisíc bylo jich na-
počtěno — nekáže se česky nikde. Arcibisku
vídeňský a ostatní vysoká hierarchie, která
záležitosti té rozhoduje, vykládá si apoštolské
poslání: sjděte a kažte všem národům !« patrně
se stanoviska Wolfova. Čas od času podnika
se pokus získati pro Čechy vídeňské nějaký
kostel — kněží českých tu nadbytek — však
pokaždé se v rozhodný okamžik. vloží do toho
některá »směrodatná osobnost«, která ale do
kostela nechodí a věc maři. Francouz, Angličan.
Vlach, Madar, Rus atd. má ve Vídni příležitost
Čecho
Wolfův
Francouz
Angličan
Vlach
Madar
Rus
Praha
Vídeň
Čechy
9
article
být přítomen bohoslužbě ve svém jazyku, jen
Čech ji nemá. — A právě tak, jako zo kato-
lických chrámů, vyloučena je čeština ze zdejších
evangelických. Ne ale vinou úřadů církevních
ale vinou — vlády, jež má tak zvanou
c. k. církevní radu v hrsti, třeba ža
tato instituce nalezá se v přímém odporu s to-
lerančním patentem, v němž ustanoveno, že má
evangelická církev právo spravovati své. cír-
kovní záležitosti sama a autonomně. Je zde-
právě shromážděný konvent vyznání ovangeli-
ckých a tu by bylo na čase, aby se otázkou
českých bohoslužeb aspoň v církyi reformované
energicky hnulo. O církvi augsburské nemlu-
víme, na tu příliš působí heslo »Los von Rom«,
avšak vídeňská obec reformovaná má mezi
svými příslušníky více Čechů než Něm cu
i nenahlížíme vůbec, jak může být církev
jednojazyčnou a jedné národnosti pouze sloužiti.
a proč neni dávno již prohlášena aspoň za
s míšeno u. Dnes k tomu příležitost a my
spoleháme v rozšafnost a vlastenectví českých
členů, kteří jsou v něm ve většině, najmě a le
v národní vědomí superintendenta ze S zal at-
nay ů, že příkoří, které se děje dosud ve ví-
deňské církvi reformované příslušníkům národa
našeho, nebudou více trpěti,
— V hrdlo své stydí se agrární strana,
nebo aspoň pražské její vedení za padoušský
čin, spáchaný agrárním orgánem, mělnickými » No-
vými Podřipskými Listy« na památce dra. Jul.
Čo
Čecho
Jula
Los on Rom
Německo
10
article
Grégra, známým zaslánem podepsaným »agrární
strana«, jež jsme v naší příslušné odvetě také do-
slovně uvedli. Ve svém včerejším vydání zabývá se
pražský orgán agrárnický slotou »N. Podř. Listůe
i píše: »Litujeme, že ničím neodůvodněný
dotaz ten podán jménem agrární strany. Od-
suzujeme se vší rozhodnost í
tuto beztaktnost (jen !) obviňovati
mrtvého a jistě vynikajícího muže
bez důkazů.« Proložené místo toto pro-
kládá »Ob. zemědělců« sama. Agrární strana
se ošívá vším důvodem, neboť to, co ji svědí,
je skutečně morální chorobou její škáry, třeba
by z lásky k mělnickým uličníkům svým vlast-
ním dětem čin jich zamlouvala pouhou » bez-
taktností«.
— Promoce. Pan MUC. Bohdan Vaíšek
z Vítkovic bude ve čtvrtek dne 24. října o 12. hod.
polední na české universitě Karlo-Ferdinandověv
Praze veřejně prohlášen doktorem veškerého lé-
kařství.
— Jubileum práce. Vzácné jubileum slaví
dnes pan František Martinek, sedlář priv. spo-
lečnosti rakouskouherských státních drah v Praze.
Před padesáti léty, dne 23. října 1851, nastoupil
práci v sedlářských dílnách jmenované společnostia
setrval tam nepřetržitě až do dnešního dne. Jubilant
těšil se po celou tuto dobu pro svou přímou českou
povahu a vzornou píli oblibě jak všech svých před-
stavených, jichž vystřídala se za ten čas arciť celá
řada, tak i svých spoludruhů.
Grégr
N Podř
Vaíšek
Martinek
Ob
Vítkovice
Praha
český univerzita Karla
Ferdinandověv Praga
11
article
— O pozoruhodné zbrklosti německého
byrokrata vypravují »Plzeňské Listy« následovní
neuvěřitelně historky: »Známo je, že plzeňský pan
inspektor Wilhelmi odstraňuje češtiu ze služby želez-
niční kde a jak jen může. Nedávno na inspekční
cestě, chtěje přenocovati v Klatovech, ptal se želez-
ničního úřadníka na blízké stanici, který hotel by mu
doporučoval. Ten, nejsa v Klatovech znám, zavolal
si průvodce vlaku, v Klatovech známého a toho se
přeptával — k největšímu podivu pana Wilhelmiho —
po česku! Wilhelmi, místo poděkování za ochotu, po
německém způsobu úřadníka vyplísnil za to, že ne-
mluvil »úřadní řečí«. Krátce potom byl na inspekci
v blízkém »německém« městě, kde čekal chvíli na
nádraží, přihlížeje pošinování vozů. Najednou sebou
trhl. Jeden ze zřízenců, při pošinování zaměstnaných,
křičí po česku: »Na kterou kolej mám dat ty vozy?
Wilhelmi
Klatovy
12
article
— Wilhelmi zavolá si přednostu a pustí se do něho
(ovšem že po německu) jak může trpět, aby jeho
personál mluvil ve službě česky. — Přednosta za-
ražen omlouval se prohlášením, že právě onen
»přistižený« zřízenec je Němec — že však mluvil
česky, aby v zájmu služby co nejlépe se dorozuměl
se zřízencem Čechem. — Pan Wilhelmi natáhl
obličej a — šel. Až se srazí několik vlaků a zabije
nebo zmrzačí na sta osob — bude to lepší, než
aby si zřízenci vysvětlili službu řečí jim sro zumi-
— Veřejná schůze železničních zřízenoů
konati se bude v neděli dne 27. t. m. o 9. hodině
dopolední v divadelním sále »u Stajgrů«, Vodičkova
ulice. Program: 1. Bytové poměry u všech v Praz
ústících dráh. 2. Jakými prostředky domáhati se zlep-
šení těchto poměrů. Do schůze pozváni jsou také
četní pp. říšští poslanci, organisace žel, zřízenců
úřadníků, jakož i správy dráh. Žádoučno, aby žel.
zřízenci v hojném počtuž se dostavili.
— Jest možným rozvod v manželství
starokatolickém? Otázka tato nebyla dosud jed-
notně praxí soudní rozřešena. Starokatolická círk
sama až do nedávna měla zásadu, že manželstv
starokatolické nelze rozvésti a že na ně vztahují
se jen ta ustanovení rak. zákona občanského, jež
platí pro manželství katolické. Teprve v minulém ro
vyslovila dvacátá synoda starokatolíků zásadu, že na
starokatolickou církev nevztahují se ustanovení § 111.
obč. zák. rak. a že dokonce při manželství staroka-
tolickém nelze užíti ani předpisů § 115. r. zák. obč.
Avšak přes toto usnešení rozhodi počátkem tohoto
elnou.
Wilhelmi
Němec
Čecho
Vodičkův ulice
zákon . občanský