Ročník XXXXIX.

olem olhr

V Praze, v pátek 15. října 1909.

Číslo 285.

Ha ranní a večerní liety předplácí se: V Praze v administracit Ba měsie- na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškoui na měsic. . . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách sa měsic. . . . . . 2 K 30 h naměsi. Poštoui na čtvrt ieta : . . . 9 K o0h a dvoji zásilkou na čtvrt ieta . . . 11 k o

ečerni danl. v arobném prodejle ranní čislo o sobě . . zat večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově- ranní čislo . . . . . . vočorní . . . . . . . . 5 b Innerátv plati se hotově napřed. Přodplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se těl redakca, tiskárna a expedine „Národních Listů“ Rukopisy se nevracejí.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. K situaci Bienerlhova ministerstva. Z Vídně, 15. října. Ministr dr. Žáček vráti se dnes večer z Brna. Faktum, že nejede do Prahy, zavdalo německým a vládním novi- nám podnět mluviti o tom, že krise kabi- netu jest odstavena samými če- skými jeho členy, ba německé a vládní noviny mluví o českých ministrech tónem tak pohrdavým, že zjitřiti musí útok jejich mluvy v každém Čechovi krajní ne- voli. Namlouvají veřejnosti, že dr. Bráf Žáček, nebude-li korunou demise jejich při- jata, zůstanou, ba tvrdí dále, kdyby Žaček a Bráf také potom setrvali na svojí demisi, že kusý babinet Bienerthův vládnouti bude dále. To jest asi přáním Němců, které jest podporo- váno také lvovským »Slovem Polským«, jež i v tomto připadě staví se docela n stranu Němců.

Proti bagatelisování celé krise ministerské. proti bagatelisování českých ministrů a prot bagatelisování české delegace a českého národa uveřejňuje »Arbeiterztg.« pozoruhodnou stať, ve které se praví: »Takovou nevinnou příhodou, za jakou ji pokládají oficiosové Bienerthovi, by odchod českých ministrů z kabi- netu nezůstal. Předně není lhostejno, zdal Čechové ve vládě zastoupeni jsou či nejsou Takovou nulou, jak si myslí německo- nacionální velikášství, národ šestimilionový přec ještě není. takže by mohlo býti věcí vedlejší, zdali nějakou vládu opírá čili nic. Oba čeští ministři nezabrá- nili sice ani opposici ani obstrukci Slovanské jednoty, ale jejich vystoupení z kabinetu mělo by přece určitý smysl. Tímto odchodem dostal by se Čechové jako národ do protivy ke státu. Vláda Bienerthova, která může, majíc české ministry ve svém středu, aspoňformálně ujišťovati že je národně nepředpojatou, byla by nyní vysloveně proličeskou. Tak hravěa snadno, jak soudí »N. Fr. Pr.«, nelze dnes vládnouti proti Čechům. Kabinet bez českýeh členů svých změnil by podstatně svůj ráz Bylby německo polskou aliancí proti všem ostat- ním Slovanům a zdali by potom mohl spoléhati na trvanlivost, o tom dovolujeme si vážně po- chybovati.«

Ofciosní hrozba Čechům Z Vídně, 15. října »Mittagszig « — list vládní — uveřejňuje stať, nadepsanou »Ochrana Němcům«, kterou zakončuje těmito slovy: »Sta- rou dobromyslnosti nelze už čeliti frivoln bojovnosti Čechů. Terrorismu českých politiků zlomiti — toť poža- davek nejen sebezáchrany Námců, toť také po vinností rakouského státu, který českým vzdo- rem trpěl jíž dosti.« Český klub Z Vídně, 15. října. Ceský klub koná schůzi v úterý 19. t. m. o 10. hodině dopol Dr. Kramář do Vídně. Z Vídně, 15. října. Posl. dr. Kramář předseda Českého klubu, opustí zejtra Krym. kde dlel od počátku měsíce července a přibude do Vídně v úterý, aby súčastnil se zasedán říšské rady. Nový president vzchního zemského soudu ve Vidni. Z Vídně, 15. října. Podle »N. Fr. Pr. stane se presidentem vrchního zemského soudu vídeňského, do jehož obvodu náležejí Dolní Ra- kousy. Horní Rakousy a Salepurk, po bar. Ka- linovi předseda zemského soudu vídeňského bar Vittorelli. Myslíme, že bude zajímavo zvě- děti, že p. Vittorelli byl kandidátem ministerstva justice, když bar. Bienerth sestavoval nynější svůj kabinet. Proslýchalo se dříve, že nástup- cem Kalinovým stane se předseda vrchního soudu tyrolského baron Call. Baron Call však namitl, že se mu z Inšpruku nechce. Kromě toho je pořáde ještě kandidátem pro ministerstvo justice.

Vládní demenii. Z Vídně, 15. října. (K. k.) »Fremdenblati« píše: Pražský časopis »Den« sděluje, že svo- bodný pán Bienerth se snaží působiti k tomu, aby pan arcivévodanásledník trůnu pozval k sobě vůdčí politiky české na poradu o poměrech politických. Můžeme ujistiti, že zpráva ta je úplné s my- šlená. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 15. října. (K. k.) »Wiener Ztg« oznamuje: Ministr veřejných prací jmenoval inženýry Rudolfa Fritsche, Jaroslava Cti- bora, Václava Čáslavského, Františka L žičku, Jiřího Webera a Antonfna Ji- ráska vrchními inženýry, pro státní službu stavební v Čechách. — Miuisterstvo vnítra schvá- lilo ve shodě s ministerstvem obchodu změnu stanov, usnesenou na valných hromadách akci- onářů Prvního plzeňského akciové- ho pivovaru v Plzni dne 20. březnaa dne 6. září 1909.

Srbský vyslanec ve Vídní. Z Bělehradu, 15. října. (K. k.) Srbský vy slanec v Petrohradě Popovič sem příbyl. Bavorská sněmovna proti smlouvě s Ruskem na vydávání osob k trestnímu stíhání. Z Mnichova, 14. října.(K. k.) Ve sně- movně poslanecké podal jistý liberální poslanec dotaz, zdali vláda je ochotna vy po- věděti smlouvu, uzavřenou r. 1885 s Ruskemo vydávání osob k trest- nímu stíhání. Předseda ministerstva dr. svob. pán Podewils prohlásil, že výpo věd. jež by nebyla dostatečně motivována, by měla povázlivé následky politické a hospodářské. Vláda smlouvy nevypoví. Na to podali sociální demokraté formální návrh, aby smlouva byla vypověděna. Předseda ministerstva prohlásil, že výpověď by byla činem vůči Rusku nepřízni- vým, k čemuž se vláda nemůže odhodlati. Když se byli poslanci různých stran vyslovili proti smlouvě, byl návrh na vý pověd smlouvy jednohlssně přijat. J Crane nechce býti vyslancem v Číně. Z Washingtonu, 14. října. (K. k.) Presi- dent Taft přijal resignaci Craneovu na jmeno- vání vyslancem činským. Nový carský ukaz pro Finsko. Z Helsingforsu, 14. října. (K. k.) (Svenska Tel. Byrau.) Car vydal dne 7. t. m. ukaz, kterým se osvobozují obyvatelé Finska od branné povinnosti až do té doby, kdy bude olázka vojenská rozřešena zákonem. Za to má stát finský platit ročné příspěvek na účely vojen ské a to na leta 1908 a 1909 po 10 mil. marek, kterýžto obnos je splatný v posledním čtvrtletí každého roku. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 14. října. (K. k.) Hor n sněmovna přijala zemědělský zákon ve druhém čtení. Oposice souhlasila sice se záko- nem, podala však několik návrhů změňovacích.

Španělové v Marokku. 2 Tangern, 15. října. (K. k.) Vyslane francouzský Regnault odebéře se do Pařiže zu- častnit se jednání s vyslanectvím marockým. Revoluce v Nicaragui. Z Colonu, 14. října. (K. k.) Dle telegramu z Blue Fieldsu v Nicaragui porazili povstale u Greytownu vládní vojsko. Z N. Yorku, 14. října. (K. k.) Telegram z Blue Fieldsu (Nikaragua) sděluje, že Juan Estrada obsadil město Rivas a že plukovnik Ugarts dobyl a několika sty povstalců Greytownu. Telegram z Colonu potvrzuje dobytí Greytownu a sděluje dále, že Juan Estrada táhne ke Gra- cialu, kdež jsou soustředěny dva tisíce vládního vojska, aby se postavily proti povstalcům.

Po Ferrerově popravě. Nezdařené demonskrace v Pešl Z Pešti, 14. října. (K. k.) Uh. tel. kor. kanc. sděluje: Dnes rozšířila se zde pověst, že vedení strany sociálně-demokra- tické zamýšlí rázně protestovati proti po pravě Ferrerově a uspořádati veliké de- monstrace před budovou španělského konsulátu. Policie učinila rozsáhlá opatření a rozestavila silná oddělení policejní stráže před konsulštn budovou, která je v Budíně. Policie neměla však příčiny zakročiti. Před redakcí sociálně demokratického listu »Nepszava« shromáždil se malý hlouček asi 100 osob a táhl za provo- lávání slávy Ferrerovi a za volání »Abzug- králi Alfonsovi třídou Rakoczya. Naděje de- monstrantů, že budou sesíleni chodci, se ne- splnila. Damonstranti se proto rozešli. Později. k 10. hod. v noci, shromáždilo se opět na 150 osob před redakcí »Nepszavý«, načež odebraly se před redakci »Alkotmany«. Policie rozptýlila demonstranty, 4 osoby byly zatčeny, po vy- šetření personalií však propuštěny. Pouliční bouře v Terstu. Z Terstu, 14. řijna. (K. k) Za večerníeh demonstrací, kterých se nezúčastnily lepší živly, pokusilo se asi 1000 osob proniknouti k špa- nělskému konsulátu, byly však stráží zatlačeny. Část demonstrantů táhl městem a vytloukala okna. N stráž, kťerá se proti nim posťavila, bylo vystřeleno z revolveru, nikdo však nebyl zasažen. Jeden strážní k by těžce zraněn kamenem. Ježto se opětně házelo kamením, zakroči většíoddil stráže. Demonstrant a lidé z domů házeli naň opětně kamením. Celkem byly zatčeny 54 osoby. Výsledek prohlídky v oněch domech neni dosud znám.

Demonstrace v Pulji. Z Pulje, 15. října. (»N. Fr. Pr.«) Včera ve zdejším divadle měla se provozovati opereta »Král se baví«, jejíž děj odehrává se ve Špa- nělsku. Když orchostr zanotoval ouverluru, žá- dalo obecenstvo, aby přestalo se hráti, čemuž ihned vyhověno. Obecenstvo zpívajíc potom bralo se městem. Před farou bylo demonstračně plskáno. Policie marně demonstranty rozháněla. Výklad španělskéhio ministra věcí zaliraničních. Z Madridu, 14. října. (K. k.) Ministr zále žitost! zahraničních Allendesala z ai prohlásil jistému dopisovateli, že jej hluboce za- rmoutily události v Paříži, kdež se stal stateční obhájcové veřejného pořádku opět obětí de- monstrantů, Podobné projevy bylo možno očekávat vzbledem na rozechvění, vzniknuvší nepra v di- vými zprávami, jež mají za účel doká- zati nevinu Ferrerovu. V cizině v tisku za- hraničním jsou dva názory. Jeden schvaluje revoluč- ní události barcelonské. Tomuto názoru by vlády nemohly vyhověti. Druhý názor jest, že Ferrer se nezúčastnil událostí revolučních, a- však soud zjistil toto účastenství, na kleré je stanoven trest smrti. Tomuto rozsudku se podrobilo lépe informované veřejné mínění Španěl- ska a veřejné mínění, jež není nakaženo duchem vzpoury, učiní totéž. Nepřátelské projevy v cizině třeba tudíž pokárati, protože demonstranti ne- znaji stav věcí. Doufejmež, prohlásil na konee ministr, že se pozná, že naše jednání bylo opráv- něno.

Demonstrace a stávky v Italii. Z Milana, 14. října. (K. k.) Obecní rada se usnesla v ztýčiti na znamení smut ku černý prapor. Protestního táboru v Areně súčastnilo se obrovské množství lidí. Večer konal se u Porta Romána druhý tábor. Obchody jsou olevřeny. z Říma, 14. řijna. (K. k.) Demonstrace trvaly až do večera, aniž by bylo došlo ku zvláštním událostem. Pak nastal úplný klid. Z Plorencie, 14. řijna. (K. k.) Odpoledne byla stávka všeobecnou. Protestního táboru, který byl večer uspořádán, súčastnilo se 15.000 osob. Z Florencie, 14. října. (K. k.) Pokus de- monstrantů dostati se ke konsulátu španělskému byl jízdou znemožněn. Při tom byli jeden po ručik, 4 vojáci a 4 policisté raněni, též jeden demonstrant byl zraněn. Z Neapole, 14. října. (K. k) Bursa práce se usnesla uspořádati zítra 24hodinnou vše- obeenou stávku, jákožto protest proti popravě Ferrera. Z Milana, 14. října. (K k.) Na zítřek byla vyhlášena v šeobecná stávka.

Pařížské demonstrace a projevy. Z Paříže, 15. října. Liga k ochraně lid ských práv usnesla se včera věnovati pa- mátce Ferrerově pomník, kterým slaven býti má jako mučedník svobodné my- šlénky a demokratické ideje. Z Pařiže, 15. října. Rochefort na vrhuje subskripci pro dvě dcery Ferrerovy v Paříží žijící. Sám upsal hned 200 franků. Z Paříže, 14. října. (K. k.) Policie vykonala dnes jestě ve věťším rozsahu opatření na ochranu španělského vete vyslanectví. Před- seda ministerstva Briand prohlásil jistému zpravodaji, že včerejší pouliční výtržnosti- na- byly takového rozsahu jenom proto, že výtržnici mohli použíti podzemní dráhy až do blízkosti velevyslanectví španělského. Pověst, dnes ráno šířená, že zdejší španělské velevyslanectví po- dalo návrh na trestní stíhání různých listů pa- řížských pro urážku krále Alfonsa, prohlašuje se oſlieiálně za nepravdivou. Předsednictvo zdejši obecní rady se usneslo ve přiští plenární schůzi navrhnouti, aby některá ulice byla pojmenována ulice Francesea Ferrera, a dále, aby město Paříž převzalo zaopatření a výchovu dvou vnuků Ferrerových zde ži- jíclch.

Z Paříže, 15. října. (K. k.) Několik listů uspořádalo pro pozůstalé po strážníku Dufres- novi, usmrceném při předvčerejších nepokojích, peněžní sbírky. Z Paříže, 15 října. (K. k.) Včera večer připojilo se ve Quartier Latin asi 2000 osob k tlupě 150 individul, jež měla patrně úmysl způsobiti nové výtržnosti. Tiupa sbořila několik kiosků na boulevardu Saint Germain, byla však brzo zahnána. Stu- denti odebrali se ke španělskému velevyslanectví a strhli se špa- nělské kaple španělskou vlajku, upustili však od úmyslu vlajku spáliti, takže se neudála vážnější příhoda.

Zamezená demonstrace. Z Paříže, 15. října. (K. k.) Řidiči automobilo chtěli včera večer uspořádati projev proti trestům. kterými byli postiženi na udání orgánů pouliční po- licie. Bylo jim to však zabráněno policií, která za- tkla asi 80 osob. Prolesty a výtržnosti ve venkovských městeck fzancouzských. Z Pořiže, 15. října. (K. k.) Večer byly v růz- ných venkovských městech uspořádá- ny protestní projevy proti popravene Ferrera. Starosta v Cherbourgu, socialistický poslanec Mathieu, vrátil španělskému vel- vyslanectví komanderský kříž řádu Isabelina, nedávno mu propůjčený a v přilože- ném listě prchlásil, že by se považoval za zneuctěna, kdyby řád ten ještě dále no- sil. V Toulonu shromáždilo se asi 200 přístav- ních dělníků před španělským konsulátem, kdež za- pěli Internationálu a provolávali „Pryč s vrahyí“ Na to vnikli do kathedrály, zahnali o- soby tam přítomné, převrhali zpověd- nice a poškodili část zařízení. Konečně byli výtržníci četníky zahnáni. Přístavní dělníci v Cette usnesli se na znamení protestu proti popravě Ferrera 24 hodin stávkovati. Kvašení mezi Horníky ve Španělsku. Z Paříže, 15. října. (K. k.) Ze San Sebastiana se sděluje: Cestující, příkyvší do Bilbaa sdělují, ž mezi horníky jest velké rozechvění, následkem če- hož tam bylo vysláno vojsko, aby zamezilo ne- pokoje.

Bouřlivé projevy v Lyoně. Z Lyonu, 15. října. (K. k.) Včera večer byly před zdejším konsulátem španělským uspořá- dány bouřlivě projevy. Tlupy apačů oblé- haly kavárny a hlídku policejní. Stráž musila opětné zakročiti tasenou zbraní, aby tlupy rozehnala. B ylo vystřeleno několik ran z revolvero čímž bylo několik osob raněno. Očekávané bouře ve španělském parlamentě. Z Berlína, 15. řijna. Z Ma iridu se sdě- luje: Patnáct interpelac! oblásila opo- sice ve sněmovně, kde dojde asi ke schůzím neobrčeině boutliví m. Španělská policie na francouzském území. Z Paříže, 15. října. Poslanec Rouanet podá ve sněmovně dotaz na vládu v příčině španělské policie, vniknuvší do území francouzského, ze- jmena v departementech pyrenejských. Boykot na španělské zboží. Z Brusselu, 15. října. Výkonný výbor Svazu belgických společenstev soci a li stických nařídil boykot veškerého zboží španělského. Zároveň usneseno, předložiti mezi- národnímu Svazu společenstev návrh na všeobecný boykot. Boykot Španělů v Itali. Z Paříže, 15. října. »Eeho de Paris« ozna muje z Janova: Dva parníky španěl ské boykotovány, takže nemohly zboží složiti. Několik spanělských kněží nemohlo vy- stoupiti na pevninu. Pumy v Barceloně. Z Paříže, 14. října. (K. k.) »Agence Havase oznamuje z Barcelony k oznámenému výbuchu pumy: Výbuch stal se za dopravy pumy poli cejními strážníky. Nikdo nebyl poraněn, tako nebyl nikdo zatčen.

FEUILLETON. V Praze, 15. října. (Politika po čarou.) Politika prý pod čáru nepatři. Oho Kdo to praví? Obecně se tak říká, ale neprávem. Proč? Protože je u nás politikou všechno. Je anebo už bylo; bylo a může zase býti. Tedy je vůbec. U nás byly už předmětem politického zápasu a to — jako všecko — zuřivého zá- pasu — literatura, totiž tak zvaná krásná lite- ratura čili básně a belletrie, pak bylo příčinou velikého, několikaletého politického boje divadlo, potom byla cilem krutých politických sporů škola, pak zase rozpoutala krvavý téměř poli- tický zápas pražská radnice, na venkově řepa a co všechno ještě . . . Ba i železné roury pro vodovod staly se praporem politické válečné výpravy. »Té roura !« . . . Nač jen si pomy slíme, všechno bylo, jest anebo bude jistě někdy strategickým cílem politické války. U nás je. prostě a krátce řečeno, politikum všechno. Kdyby tedy politika pod čáru nepatřila, nepatřilo by tam vlastně nic! Ani co na ten čas je předmětem všech hovorů, na příklad baron Blenerth. A přece stává se baron B enerth právě nyní osobností velmi zajímavou. Někteří prorokové politické povětrnosti hlásají totiž s největší určitosti, že bar. Bienerth už padl, že náleží už jenom mi nulosti, druzí naproti tomu vědí jistě a neomylně, že náleží prozatím ještě přítomnosti, ale že bude jistě povolán do minulosti, třetl pak jsou přesvědčeni, že má pan baron sice už žádnou přítomnost, ale ovšem ještě budoucnost a čtvrti opět hlásají, že nemá chef nynější vlády svoji minulost teprve před sebou, ale svoji budou- cnost už dávno za sebou, z čehož by tedy celkem plynulo, že nemá baron Bienerth ani minulosti, ani přítomnosti, ani budouenosti, což je existence zajisté svého druhu jediná a každým způsobem feuilletonisticky poutavá.

Kdo má chuť, ať si tuto melafysickou čil nadsmyslnou existenci zobrazí známými rysy a barvami nynější politické siluace v rozmilém našem předlitavském Rakousku. Tato sítuace podobá se celkem povšech- nému stavu věcí v Uhersku potud aspoň, že se na obě zcela případně hodi refrén nezapomenuté snad ještě pražské odrhovačky: »Nejde tole Ale a dodatkem osvíceného proroctví všech slepých i vidomých mládenců: »A nepůjde to!- Pan baron Bienerth a jeho tiskoví protektoři soudí sice a věří snad také, že jeho kára —čí pardon: automobil! — s rachotem snad, ale přece, ku předu pojede, avšak kdo někdy už spatřil porouchaný automobil, nemůže této jejich naděje sdilet. Viděli jste už někdy takový moto- rový vůz, když na silnici uvázl, protože »to dále nešlo a nemohlo jít?« Neviděli, ale já viděl

Bylo to v Korutanech, na krásné horské silniei uprostřed nádherné alpské krajiny. Automobil najednou ne a ne! Pomáhali mu všelijak, přišel i »zkoušený podkovář« nebo snad dokonce »nadkovář«, ale nic platno — panstvo muselo nechat drahocenný vehikl v »širém poli« a jít pěšky až k nejbližšímu hotelu. Odtud poslali pro pomoc do sousedního panského dvora a nížepsaný jda polom při západu slunce na pro- cházku potkal nádherný automobil firmy »Fiat«... tažený dvěma páry volů! Podívaná pro bohy A tak stane se dle všeho i politickému automobilu barona Bienertha. Pan baron žene teď svou německou politiku plnou parou — č ne: plným benzinem ku předu, ale už stroj uvnitř povážlivě heká a teď přichází cesta strmá jako do nebe, přes horu slovanské nevolea hrozící obstrukci. Pane barone, oč se vsadíte: že se nehnete po výročním dnu říjnového di- plomu s tím svým ultraněmeckým automobilem ku předu, leda že by vás vytáhlo nahoru . . několik párů českých volů! Ale na ty už ne- spolehejte! Zmizeli. Vaše dračí sémě dalo vznik zcela jiným mocnostem a ty pomáhají jenom dolů, dolů se slunné výše do říše zapomenutí. Tak hovořím v duchu k jeho excelenci, ale ona takovéto myšlenkové telegrafli bez drátu

nerozumí. Pan baron vzal si do hlavy, že se stal u nás zrovna tak nezbytným, jako v Uhrách jeho kolega dr. Wekerle. Tam za Lilavou mají už asi tři leta stálou ministerskou krisi, ale ta záleží jenom v tom, že dr. Wekerle jezdí stále do Vídně, ohlašovat demissi ministerstva, po- dávat ji napřed ústně a potom písemně, potom vykládat kdo všechno by se nemohl státi jeho nástupcem, dokazovat, že nedá se dělat nie jiného, než se dělá a dávat se vždy znovu a znovu jmenovat. To je politická hra tuze hezká, a co dovede dr. Wekerle, proč by nedovedl baron Bienerth? K smíchu! Prosté Kolumbovo vejce. A potom: už sama parita čili rovnos žádá, aby co se v Uhrách ustalilo, také v Ra- kousku bylo vyzkoušeno — ať se tomu říká třebas také »krise«, rakouská krise, krise tam a krise tu . . krise může se státi, dejme tomu, normálním, zcela pravidelným stavem na obou březích Litavy — hezky je beztoho stejně tu i tam.

Tak tedy, vytrubují hlasatelé nynějšího mi- nisterského presidia, krise bude, dr. Žáček půjde, dr. Brář půjde, snad ještě někdo jiný půjde. ale pan baron Bienerth zůstano. Jako dr. We- kerle každého půl roku činí, hodí baron Bienerth zase několik svých mužů přes palubu, moře bude míti svou kořisť, všechna bez toho jenom ličená oposice bude míti »svůj úspéch« a třetl ministerstvo B enerthovo vypluje z hrozíci zá plavy jako apotheosa pravé, vytřibené, ryzí ra- kouské »krise«, která potrvati má, až dozrajou ty jisté věci, které prý přijíti musí, ale o kte- rých se ještě psáti nesmi . . . A teď něco skoro vážnéhol Pisateli těchto řádků pravil ondy jeden z vynikajících německých politiků: »Proč usi- lujete, vy Čechové, o svržení barona Bienerlha Váš boj je marný: ministerstvo Bienerthovo sice padne, ale Bienerth zůstane, a kdyby na konec i on padl, jeho duch zůstane a bude vás krolit dále . . . Nezapomínejte, že se na- lezá Rakousko ve znamení nejvrouenějšího přátelství s Německem. Rakousko je rozehiřáto horoucí vděčností k Německu, že mu Německo dopomohlo ke klidné annexi Bosny a Hercego viny; z veliké pak, hluboké vděčnosti k německé řiši musí hověti, musí zadost činiti tiše proje- vovanému, ale velmi srozumitelnému přání Ně- mecka, aby v Rakousku se nevládlo proti vůli a přání německéko lidu. Aliance mají své zá- kony a podmínky: dva těsně spolčené státy ne- smějí ani uvnitř dělati politiku protichůdnou.

Bosna zlomila roku 1878 vaz nám Němcůma po třicíti letech zase vám Čechům. My jsme nyní na koni, my jedeme! Neboť Rakousko bude potřebovati Německa, dokud nebude svým panstvím v Bosně a Hercegovině jisto, jak se říká na vždy, a to tak hned nebude. Proto jsme my Němci klidni a svojí věcí po dohled- nou dobu jistí. Jako se ceny obilí pro nás dě- lají za hranicemi, řekněme v Paříži, tak se děla kurs rakouské vnitřní politiky nyní v Berlíně.e Na moji námitku, že Rakousko má sice závazky k Německu ve vysoké, zahraniční čili obecně evropské politice, ale že musí doma přece délati politiku svou vlastnía proto že nemůže udržovati systém, který do krajního odporu žene český národ, který v Rakousku aspoň je činitelem tak silným, že se proti němu trvale vládnouti ne- dá . . . odpověděl německý politik: »Nena- douvte se přes přiliš! Vy jste v úpadku. Do- kud vás bylo 60 poslanců na říšské radě v je- diném jednolitém klubu, byli jste v parlamentě velmoci, proti jejíž vůli se nie státi nemohlo ale od té chvile, co jste se rozpadli na pě stran, z nichž každá především o svůj vzrůst anebo o svoje nejbližší zájmy pečovati musí, přestali jste býti sami mocností. My pak a vláda máme důvěrnou naději, že atomisace u vás ještě dale pokročí a že o příštích volbách do říšské rady ješťě více na žaludkové strany se rozdrobite a že se pak hospodářskými operace- mi hravě podaři, oč dosud rakouské vlády marně usilovaly: zatlačiti národnostní otázky na druhou, vedlejší kolej. A o to právě jde, aby Rakou- sko mohlo býti sice ke svým národů m do jist míry šetrným, ale přece jenom německým l«

Moje odpověď vyzněla takto: »Že jsme se rozpadly na pět stran a že u nás jakéhosi ohlasu došla hesla žaludková a stavovská, způ- sobilo klamné domnění, že jsme po národnía jazykové stránce již zabezpečeni a že, co ještě scházl, samo sebou dle zákona setrvačnosti při- jíti musí; ale jakmile se ukáže a zjevným stane, že nastalo nové nebezpečí, jakmile náš lid uvidí, že nás máte už za přemožené a zatlačené, že se o nás hraje na politické burse za hranicemi, ožije v nás plnou silou stará, bývalá energie a vy uvidíte volby, jakých snad neuzřeli ani vaši předchůdcové, vaše »veliká ministerstva« z la 1868 a 1872.

Tím jsme si jisti úplně a proto nás ani vaše berllnská protekce ani vídeňská vděčnost neděsí. Důvěřujeme pevně: zdravý smysl če- ského lidu překoná systém Bienerthův, i kdyby v sesíleném vydání byl obnoven, jako smetl všechny dřívější, také z venčí mocně podporo- vaně soustavy . . .« Německý politik usmál se s vysoka a pro- hlášením: »Vy jste nenapravitelný optimista !e ukončil rozmluvu. Tak tedy z týchž asi důvodů, jako zde ci- tovaný německý politik, doufá pan baron Bienerth, že s úsměvem na rtech odolá nynějšímu »če- skému útoku« a že zavede laké v Rakousku melhodu neustupného, nezbytného a neod- klidného doktora Wekerla. Avšak tam za Litavou je jiný svěl a od dávna hlásají tam všem oslatním národům: »In Hungaria est vita, exlra Hungariam non est vita et si est vita, non est ita« — »V Uhrách se žije, mimo Uhry není života a je-li jaký, není taký.« . . . Ano: co v Uhrách možné jest, nejde jinde a baron Bienerth není daleko ještě Wekerlem. Ostalně i dru. Wekerlovi hrozi konečně skulečná výpověď a před palácem ministerského presidia ve Vídni — »čeká už žid s velbloudy«.