2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 14. října 1909.
Praha
4
article
Na ranní avečerní listy
předplání se
V Prazo v administracii
na měsíc.
na čtvrt lota . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou:
na měslo. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K e2h
ve filiálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30 h
Poštou:
na měsle.
na čtvrt ieta . . . . 9 K o0h
s dvojí zásilkou
na měsle
na čtvrt lsta : . . . 11 K d0
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Nejbližší úkol české politiky.
Z Vídně, 14. října. Pallas Athéné nemohla
Achilla chrániti pečlivěji a horlivěji, než svým
štítem kryje »N. Fr. Pr.« kabinet bar. Bienertha.
jenže »N. Fr. Pr« není Pallas Alhéné a bar.
Bienerth není Aehilles. Podle »N. Fr. Pr.«
mohly by se politické věci vyvinouti nyní zcela
klidně a nevinně. Dr. Žáček a dr. Bráť nechat
si odejdou a zbytek kabinetu nechať vládne ještě
němečlěji než dosud. Tak si věci představuje,
tak si věci přeje »N. Fr. Pr.« Na štěstí její
votum ještě v rakouské politice nerozhoduje
Stanovisko její jest na všechen způsob důkazem,
jak hřebínek Němcům rakouským narostl, mů-
že-li jejich hlavní orgán prostě
diktovat, že kabinet bar. Bienertha
must vládnouti dále také bez če-
ských ministrů, jakoby český národ byl
nějakým cikánským táborem, nebezpečným mu-
jetku a živolu. Právě tento německý pych, tato
německá zpupnost a panovačnost, která
myslí, že v tomto státě jest samojedinou, mu s
býti zlomena tak či onak. To je s
problém, to jest úkol, to jest nej-
bližší povinnost české politiky.
vůči které všechny ohledy ostatní ustupují do
pozadí.
Pallas Athéna
Achilles
Bienerth
Pallas
Aehilles
doktor
Žáček
Bráť
Němec
Vídeň
Francie
6
article
Bienerthovo ministerstvo.
Z Vídně, 14. října. Německé noviny a ně-
mecké kruhy nedovedou se spřáteliti a smířři
s nezměnitelnou a neodvratnou skutečnosti, že
druhý kabinet Bienerthův jest odbyt, překonán
a poražen a myslí a věří pořáde, že dr. Sehrei-
ner a dr. Hochenburger budou vládnouti proti
Čechům a Slovincům na věky věkův. Lze však
míti za jisté, že druhé ministerstvo Bienerthovo
náleží minulosti a že jest úmyslem, vyříditi
formality se změnou ve vládě co nejrychleji.
Máme o tom informace z pramene bezpečného.
Německé zdejší listy a jak sem lelegrafují
z Prahy, také německé listy pražské namlouvají
veřejnosti své, že jest možné, aby kabínet Bie-
nerthův zůstal v úřadě také tenkráte, kdyby
z něho dr. Žáček i dr. Brář odešli. Tato mož-
nost jest ahsolutně vyloučena bar. Bienerthem
samým.
Bienerthův
doktor
Sehrei
Hochenburger
Čecho
Žáček
Brář
Bienerth
Vídeň
Praha
7
article
Porady českých poslanců.
Z Vídně, 14. října. Parlamentní komise
svazů poslaneů českých svolána jest
na ponděli 18. t. m. na 6. hodinu večerní.
Český klub sejde se ve Vidni v úterý
o 10. hodině dopolední.
Slovanská jednota koná tamtéž
schůzi v úterý o 3. hodině odpolední.
Z Vídně, 14. října. Klub katolicko
národních poslanců českýh na říš-
ské radě koná schůzi ve středu 20. t. m. na
10. hodin u dopolední.
Dr. Žáček.
Z Vídně, 14. října Ministr krajan dr. Žá
řek včera odpoledne přijel do Brna. Od svého
úmyslu, vypraviti se na cestu do Prahy, vůbee
upustil.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 14. října. (K. k.) »Wr. Zlg.« sdě-
luje: Císař jmenoval rozhodnutím ze dne 11. října
ministerské tajemniky v ministerstvu železnie
dra. Huga Rieho a Ludvika Paula ná-
městky ředilelovými v VII. třídě hodnostní stát-
ních úřadníků a zároveň propůjčil jim s pro-
minutím poplatků titul víádního rady.
Z Vidně, 14 října. (K. k.) »Wiener Zlg.«
uveřejňuje nařízení ministerstva vnitra, spravedl-
nosti, financi, obehodu a orby ze dne 28. zář
1909 ve příčině změny poplatko v
sazby státních ústavů pro zkou-
lení potravin.
doktor
Žáček
Hug Rie
Wiener Zlg
Vídeň
Brno
Praha
Ludvik Paul ný
nařízený ministerstvo vnitro
8
article
Wahrmundovy aféry.
Z Vídně, 14. října. (K. k.) Správní soud
zamitl jako bezdůvodnou stížnost profesora dra.
Wahrmunda pro zastavení jeho seminárníeh
cvičení na universitě inšprucké.
Svědkyně atentátu na císaře r. 1853.
Z Vídně, 14. října. (K. k.) Choť městského
stavitele ve Vídni paní Tropschová, klerá
jako školačka byla dne 18. února 1853 očitou
svědkyní atentátu na císaře a která policii po-
volala na místo činu, byla dnes přijata císařem
ve zvláštním blahosklonném slyšení, které trvalo
čtvrt hodiny.
Istrijský sněm odročen.
Z Terstu, 13. října. (K. k) Zdejší úřadni
list uveřejňuje vyhlášku, dle které z císařského
rozkazu zemský sněm markrabství istrijského se
dnem 16. t. m. odročuje.
Ruští důstojníci v Rumunsku.
Z Bukurešti, 14. října. (K. k.) Rušt
důstojníci sem přibyvši navštívili včera
ústavy vojenské. Večer uspořádal předseda mi-
nisterstva a ministr záležitostí zahraničních Bra-
tiano na jejich počest banket a pronesl přípitek
na cara Mikuláše a jeho statečnou armádu-
Generál Kaulbars vzpomněl vřelými slovy histo-
rických styků obou sousedních států Ruskaa
Rumunska a slavné doby obléhání Plevna a po-
ukázal na vděčnost statečné armádě rumunské,
která v těžkých dobách Rusko podporovala.
Král propůjčil generálu Kaulbarsovi a ostatním
ruským generálům, zde meškajíeím, velkokříže
řádu rumunského.
Wahrmundův
Tropschová
Mikuláš
Kaulbars
Plevno
Vídeň
Terst
Rumunsko
Bukurešť
Rusko
9
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Planá kombinace.
Z Pešti, 14. října. (K. k.) Sdělení, jež uve-
řejnil jistý včerejší večerník o tajném plánu při-
pojiti umírněné živly strany neodvislosti za ve-
dení Košuta a Apponye s vyloučením Justha
a Holla ke straně sedmašedesátníků za vůd-
covství Wekerla a Andrasse, prohlašuje ofi-
ciální orgán strany neodvislosti »Budapest« za
naprosto bezpodstatnou kombinaci.
Z Pešti, 13. řijna. (K. k.) Následkem
srážky, k níž došlo za dnešní konference
strany neodvislosti mezi předsedou sněmovny
poslanecké šl. Justhem a poslaneem
Arpádem S zemtivanyim, dostavili s
po konferenci jeho svědkové k Justhovi, žádat
za vysvětlení. Záležitost byla vyřízena pokojně.
Z říšského sněmu.
Z Pešti, 14. října. (K. k.) (Sněmovna po-
slanecká.) President šl. Justh prohlašuje, že
sněmovna, jak známo, odročila volbu výboru
inkompatibilitního v záležitosti posl. Kolomana
šl. Szela na den 19. t. m. Avšak k velikému
politování svému se dověděl, že poslanec Szel
není pro nemoc s to býti přítomen jednání vý-
boru, k čemuž má dle řádu jednacího plné prá-
vo. Proto předseda navrhuje, aby výbor byl
zvolen později, jakmile posl. Szel se uzdraví,
což jak předseda a sněmovna doufají, bude
brzy. (Hlučný souhlas.) Na to odůvodňuje po-
slanec Lazar svůj návrh ve příčině o pa
tření proti rakouským tarifům bo
jovným.
Košut
Appony
Justh
Holl
Arpád
Koloman
Szel
Pešť
10
article
Po Ferrerově popravě.
Po Ferrerově popravě.
Jak vyslechl Ferrer zprávu, že
rozsudek byl potvrzen.
Z Madridu, 14. října. V úterý o 8. hodině večerni
byl Ferrer zpraven, že ortel smrti, nad ním vyne-
sený, byl králem potvrzen. Ferrer vyslechl zprávu
tu klidně a prosil, aby mu poslán byl obhájce. Nežl
tento přišel, Ferrer psal dopisy skoro po celou noc.
Z Berlína, 14. října. »Local-Anzeigru« te-
legrafují z Madridu: Ferrer napsal svoji závět
Ferrerův
Ferrer
Madrid
Berlín
LocalAnzeigra
11
article
ale nechtěl se ani vyzpovídat, ani modliti, nýbrž
ztrávil noc před popravou v rozmluvě se svým
obhájcem. O 9. hodině byl veden na popraviště.
Do poslední chvíle zůstal klidným. Stoje byl
zastřelen, neboť zdráhal se leh nouti.
Pokus intervence papeže na pro
spěch Ferrera se nezdařil.
z Říma, 14. října. Papež učinil v Madridu do-
taz, zdali by zakročení pro Ferrera mělo příznivý
výsledek. Španělská vláda odpověděla: Nikoliv! Aby
tedy nebyl odmítnut, upustil papež od každé akcea
prosby za milost pro Ferrera. Vatikánské kruhy od-
mítají nyní všechnu zodpovědnost za popravu Fer-
rerovu.
Velké demonstrace v Pařížl.
Z Paříže, 14. října. Několik tisíe
lidí shluklo se na náměstí pře
španělským vyslanectvím. Toto bylo
střeženo jízdní i pěší policejní stráží. Lid volal
»Pryč s vrahy! Pryč s kněžoury !«. Jeden po
licejní strážník byl zastřelen
Z Paříže, 13. října. (K. k.) Již po 9. hodině več
začsly se oživovati ulice v okoli španěl-
ského velvyslanec tv I. Skupina, v jejíž čele
byl poslanec Vaillant a členové výboru Ferrerova
pokusila se proraziti policejní kordon, byla však za-
Ulačena. Demonstranti utvořili pak prů-
vod a syčíce a pískajíce táhli ulicemi
K -0. hod. byly v Avenue Villiers rycble po so-
bě vypáleny dvě rány z revolverů. Jeden
policejní strážník byl výstřelem raněn a musil býti
odvezen do nemocnice, Policie vyklidila uli-
ce tasenými šavlemi. Za projevu byl pře
španělským velvyslanectvím policejní stráž-
ník na kole raněn výstřelem z revol-
veru, jiný policejní strážník byl raněn těžce a té
jeden municipální gardista byl lehce raněn. Byl za-
tčen těž muž, jenž střílel na skupinu poli-
cejních agentů, v jichž středu stál policejní
prefvkt. Prohlásil ve velkém rozechvění, že střílei
jenom do vzduchu, nemaje v úmyslu někoho raniti.
Ferrer
Vaillant
Ferrerův
Řím
Madrid
Fery
Paříž
12
article
O 11. hodině več. zapálili demonstrant
prázdné automobilové omnibusy, vra-
cející se do garáze. Byli republikánskou gar
dou rozehnáni. Při tom bylo mnoho osob raněno
Též později strhly se srážky mezi orgány ve-
řejné moci a demonstranty. Při zakročen
municipální gardy bylo několik demonstrantů zatče-
no. Muž, jenž vystřelil na policejního agenta z r-
volveru, byl zatčen. Prohlásil, že se jmenuje Della-
torre, že je obchodním zřízencem a mexickým pří
slušníkem státním. Popírá však, že svým výstřelen
zasáhl agenta. Zatčený Dellatorre není Mexikán, ný
brž Španěl. O 11. hod. več. byl důstojník gardy repu
blikánské střelen z revolveru přímo do tváře. Byl od
vezen do nemocnicc. Poslanec Jaurčs obklopen členy
redakce „Humanitě“ a provázen tisícihlavým zástu
pem, zpívajícím Internationálu, srazil se s oddílem
policie, mohl se však bez překážky dostati do re-
dakční místnosti „Humanité“
Z Palíže, 13. října. (K. k.) Demonstrace
měly po nějaký čas ráz povstání. Po-
uliční svítilny byly převrženy, stromy
vytrhány a automobilové omnibusy za-
palovány. Na policejního prefekta by
lo čtyřikrát z revolveru vystřeleno.
Della
Mexikán
Španěl
Jaurčs
Humanitý
13
article
Jedna koule letěla u samé jeho tváře. Zatčený Španě
Dellatorre je nebezpečný anarchista šponělský.
Z Poliže, 13. října. (K. k.) O půlnoci měl před-
seda ministerstva Bryand rozmluvu s policejním pre-
fektem Lépinem, jenž prohlásil, že výtržnos tiv
okolí vyslanectví španělského nejsou
dílem manifestantů, nýbrž Apačů, kteř
chtěli pak vřavy použíti, aby vypáčili portál jistěho
bankovního závodu. Stráž musíla několikráte zakro-
čiti, až se jí konečně podařilo je rozchnati. Jeden
zrančný policejní agent, jenž byl odvezen do ne-
mocnice, podlehl svému zranění. Bylo zatčeno a
50 osob.
Z Paříže, 13. října. (K. k.) Senátor departemenu
Bouches du Rhon Flaissičres ohlašuje, že při sejit
dlání.
Lépin
Apač
Stráž
Paříž
Bouches jít Rhon Flaissičre
14
article
se senátu podá dotaz ve příčině stanoviska, jaké
hodlá francouzská vláda zaujati po popravě Ferrera
vůči vládě španělské.
Z Paříže, 13. října. (K. k.) Jak pozdě večer bylo
konstatováno, byl za demonstrací jede
policista usmrcen, druhý těžce zraněn
Jeden poručík a dva muži gardy republikánské, dále
hlidač, poličejní ředitel Touny a policejní komisal
byli raněni. Policejní prefekt Lépin
utrpěllehčí popáleniny u pravého oka,
způsobené výstřelem, jenž šel u samě jeho
tváře. Počet raněných demonstrantů není znám. Mno-
ho jich prchlo.
Z Paříže, 14. října. Při včerejších výtrz
nosťech zraněno bylo přes 100 demon
strantů.
Z Faříže, 14. října. Polieie zvěděla, že dne
večer ve čtvrti latinské budou spáleny prapory
které byly včera strženy se španělského kostela.
tolikéž pak voskové figury, představující čelno
osoby Španělska.
Další protesty, demonstrace a
boykoty.
Z Lisabonu, 13. října. (K. k.) Španě
ské vyslanectví jest policejně
střeženo, poněvadž jsou obavy před pro-
jevy proti popravě Ferrera.
Z Marsilie, 13. října. Generální rada při
jala všemi hlasy mimo dva jako jednací pořad
protest proti popravení Ferrera, jehož celou
vinou bylo prý jeho politické přesvědčení. Na
to byla schůze na znamen
smutku ukončena. Před hlasováním
protestoval prefekt proti tomujt
pořadu jednacímu a opustil za
sedací síň.
Z Říma, 13. října (K. k.) »Agenzja Stefani«
sděluje: Komora práce vyzvala lid římský, aby
se dnes večer shromáždil na Plazze Colonna,
by uspořádal projev. Skutečně by! pod-
niknut pokus demonstrovati na
Piazze Colonna a pak na Colr su
Umberto a v jiných ulicích. Policie
následovala manifestanty, snažicí se dostat se
ke Kapitolu a rozptýlila je, aniž se udála nějaká
značnější příhoda. Úřady vykonaly rozsáhlá
opatření. Španělská velevyslanec t v
byla vojensky střežena.
Ferrer
Stefan
Plazz Colonna
Colonna
Umberto
Paříž
Faříž
Španělsko
Lisabon
Řím
Kapitol
15
article
Z Říma, 14. října. Deputace předsedů
stran lidových odebrala se na kapitol a prosil
profesora. Balloriho, aby vztýčil s mu tečn
prapor na kapitolské zvonici. Pro
fesor Ballori odvětil, že by sám rád vyhově
prosbě té, že však vyčkati musí pokynů purk-
mistra.
Z Janova, 14. října. Dělnici v přístavu se
usnesli dneškem počínaje boykoto va
všechny lodi španělské.
Z Řima, 14. října. Městské zastupitelstve
se usneslo navrhnouti, aby náměstí s
Ignáce bylo pro příště pojmenováno ná
městím Františka Ferrera.
Z Řima, 14. října. Zastřelení Ferrera způ
sobilo zde pocity nejbolestnější. Noviny repu-
blikánské a sociálně-demokratické jsou plny
vyhrůžek. Ostatní noviny litují, že špa-
nělská vláda nedbala hlasu vzdě
laného světa, který prolestoval proti středo
věkému soudu vojenskému v Barceloně jedno-
myslně.
Z Paříže, 14. září. Španělský vyslanec do
stavil se předevčirem k Briandovi a prosil jej
aby působil na francouzské noviny, aby tylo
psaly o Španělsku tónem mírnějším. Tato žá-
dost vyslechnuta ledově.
Z Biarice, 14. října. (K. k.) Agence Havas
oznamuje: Španělský senátor Ottega prohlásil
v rozmluvě s jistým novinářem, že poprava
Ferrera učiní ve Španělsku a v Evrop
hluboký dojem. Ve Španělsku chy
stají se vážné události. Popravou
Ferrera budou urychleny. Rev -
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za S
večerní . . . . . . . na 4k
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . 6k
Inseráty
platí se hotově napřod.
Předplacení a inserty přijime
udministrace v Marianské ul., s
Tam nacházejí se táš
redakce. tiskárna a sxpedice
„Národních Llstů-
Rukopisy se novracejí.
Ignác
Ferrer
Briand
Havas
Ottego
Řím
Janov
Řima
Barcelona
Paříž
Španělsko
Biarice
Evropa
národní Llstus
16
article
luce nebude míti ráz politický
nýbrž sociální. Král není osobně zodpo-
vědný. Vinu mají klerikálové.
Z Florencie, 13. řijna. (K. k.) Před-
sednictvo obecní rady, složené z členů
stran nejkrajnější levice, zaslala předsedovi cor-
tesů telegram, v němž se protestuje prot
popravě Ferrera.
Z Brusselu, 14. řijna. Přes 100 studentů
pokusilo se včera demonstrovati před špa-
nělským vyslanectvem. Byli však zallačeni,
Na předměstí Ixelles vypískán byl při kinema-
tografickém představení obraz krále Alf o n sa
španělského. V jednom obchodě, ve kterém vi-
sel jeho obraz, roztřískána o kna.
Z Říma, 14. řijna (K. k.) Též v Neapoli,
Janově a Spezii konaly se večer pouli čn
průvody a protestní projevy proti
popravě Ferrera. Neudála se žádná
přihoda.
Z Buenos Aires, 14. října. (K. k) Poprava
Ferrera způsobila zde bolestné pohnuti. Listy
vyslovují názor, že ve Španělsku se
chystá období nebezpečných kon-
ťliktů a navrhují bojkotování špa-
nělskýchlodí a zboží.
Z Milána, 14. října. (K. k.) Za příčinou
protestních projevů proti popra-
vení Ferrera byly o 8. hodině ve-
černí všecky obchody zavřeny.
Dómské náměstí bylo naplněno hustým davem,
jenž se choval úplně klidně. Promluvilo něko-
lik řečníků, mezi nimi posl. Turati, kteříž po-
pravu Ferrera odsuzovali. Shromáždění minul
bez všeliké přihody.
Stíhaný obhájce.
Z Paříže, 14. října. »Matinu« oznamuje se
z Barcelony: Proti obhájei Ferrerovu, setníku
Galceranovi zavedeno bylo vyšetřování.
Bude postaven před vojenský soud
a nejsplše zbaven hodnosti a odsouzen k něko-
likaleté vazbě.
Ze zemských sněmů.
Protičeský zákon na sněmu dolno-
rakouském.
Ferrer
Matin
Ferrerův
Galceran
Florencie
Brusel
Na předměstí Isel
Řím
Neapol
Janov
Spezia
Buenos Aires
Španělsko
Milán
dómský náměstí
Paříž
Barcelona
král Alfa
17
article
Z Vídně, 14. října. (K. k.)
Vídeň
18
article
Zemský sněm projednává známý návrh vý-
boru ku projednání otázek národnost-
nich ve příčině užlvání zemského ja-
zyka na zemském sněmu a u úřadů sa-
mosprávných. Výbor navrhuje zákon,
jenž stanoví:
Zemský sněm rokuje v jazyce německém. Úřad-
ním a jednacím jazykem výboru zemského a orgánův
a ústavů jemu podřízených, jakož i obecních zastu-
pitelstev měst s vlastním statutem a jejich orgánů
a ústavů jest jazyk německý. Pokud se týče úřad-
ního a jednacího jazyka ostatních zastupitelstev
obecních a jejich orgánů a ústavů zůstane při uží-
vání, jaké bylo u těchto obecních zastupitelstevv
první polovici roku 1909. Pro usnesení sněmu zem-
ského o navržených změnách zákona toho platí tytéž
předpisy, jako pro usnesení na změnu zemského zří-
zení. Z obcí v zákonu zmíněných, ve kterých má
býti úřadní a jednací jazyk upraven dle užívání,
jaké obecní zastupitelstva zachovávala v první polo-
vici r. 1909, třeba se zmíniti pouze o obcích Chor-
vatské Nové Vsi. Poštorně a Hlohovci v politickém
okresu mistlhašském, protože ve všech ostatních
obcích dolnorakouských byl ve zmíněné době ně-
mecký jazyk jazykem úřadním a jednacím. Dle úřad-
ních zpráv, podaných výboru zemskému, úřaduje se
v obcích Chorvatské Nové Vsi. Poštorné a Hlohovci
ve vnitřní službě jazykem českým, kdežto styk za-
stupitelstev těchto tří obcí se všemi úřady státními
děje se jazykem německým. Podobně jest styk všech
tří obecních zastupitelstev s autonomními sboryv
zemi, zvláště s výbory silničními, výborem zemským
a konečně s okresní školní radou výhradně německý.
Chor
Hlohovec
Poštorná
19
article
Pokud bylo možno dále vyšetřiti ještě bližší podrob-
nosti rokování ve schůzích výboru obecního a míst-
ní rady školní v těchto třech obcích, bylo konstato-
váno, že se rokuje ve všech třech obcích česky, po
případě slovácky, že protokoly v Poštorné jsou české
a německé, v Nové Vsi a IIlohovci výhradně ně-
mecké. Věci stran vyřizují se v obci Poštorné podle
řeči podání, německy nebo česky. V Chorvatské No-
Poštorná
20
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
A. V. Kolcov.
Dne 17. října (dle ruského kal. 4. října)
bude v Petrohradě oslavováno 100. výročí na-
rozenin ruského národního básníka Alekseje
Vasiljeviče Koleova, jenž v literatuře
byl takřka samoukem a jehož poesie byla bez-
prostředním výrazem citu a života básnikova.
Dřive býval za datum narození A. V. Kolcova
uváděn 2. říjen 1808, avšak novější biografové
jeho, především V. N. Mamontov, zjistili, že se
Koleov narodil 4. října 1809 jako syn bohatého
průkopníka a obchodníka s dobytkem ve Voro-
něži. Z obšírných životopisů Kolcovových známo
je dostatečně, jak voroněžský knihkupec Kaškin
byl první, jenž mladého chlapce opatřoval četbou
a byl prvním rádcem jeho při skládání veršů,
jimiž se obíral 12—13letý hoch ještě dřive, než
se naučil řádně pravopisu.
A V Kolcov
Vasiljevič Koleův
A V Kolcův
Mamontov
Kolcovův
Kaškin
Petrohrad
21
article
Teprve v polovici let 30., když otcem po
slán byl za obchodem do Moskvy, uveden byl
A. V. Kolcov spisovatelem Stankevičem
který první upozornil některé redakce na origi
nálního samouka, do tamějších kroužků literár
ních a brzy na to vydaná kniha veršů (Sto-
chotvorenija) založila jeho zvučnou po-
věst. Život na stepi, láska a zbožňování volné
přírody i jejich krás, líceň vesnického života
chvála rolnického stavu jsou hlavní předmět
poesie Kolcovovy, v niž vynikající místo zaují-
mají především jeho plsně milostné, které pro-
stotou formy a citovou silou patří k pokladům
ruské poesie.
Zajímavý a pozoruhodný je způsob oslavy
památky Kolcovovy, jak jej aranžuje petrohrad
ský »spolek gramomnosti«: V Národním domě
nspořádána bude v den 100. výročí veliká slav-
nost, při níž vstupné na všecka místa stojí
10 kopějek! A. V. Mamontov přednášet
bude »O národním postovi A. V. Kolcovu,e
P. B. Potěchin bude čísti jeho verše, diva-
delní sbor a jednotlíví umělci budou taktéž re-
citovati nebo zpívati písně Kolcovovy, jež téměř
všecky byly hudebně spracovány, načež násle-
dovati budou živé obrazy, přiléhající k výjevům
z jeho básní a apotheosa s pomnlkem poety.
A V Kolcov
Stankevič
Kolcovův
A V Mamontov
A V Kolcův
Moskva
národní dům
verš
kopějka
22
article
V berlínské Komické Opeře použí-
vali při nové výpravě Lortzingova »Py-
tláka« značného počtu školních dětí jako sta-
tistů k rozmnožení sborů. Tyto školní děti byly
pod dozorem několika učitelů, jichž byl nápad
soukromým podnikem, a byly v jejich průvodu
také do divadla voděny i zase domů doprová-
zeny. Policejní úřady však zakročily proti tomu
a zakázaly účinkování dětí školou povinných na
scéně vůbec a v jakékoli formě jako nepří-
pustné.
Ve Vídni začala vycházeti nová illustro-
vaná revue, věnovaná umění divadelnímu a hu-
debnímu, s titulem »Der Merker« (Pozoro-
vatel). Novou revui vedou Ludwig Hevesi.
známý maďarsko-německý publicista a redakton
»Fremdenblattu« a dr. Richard Batka, a vy
kazují na půldruha sta spolupracovníků z Ra-
kouska i Německa.
Ve Worpswede, jehož starší malířská
družina již řadu let se vyhýbá hromadnému vy-
stupování, utvořila se nyní nová skupina mlad-
ších výtvarníků, která pod jménem Worps
wedská Včela hodlá pořádati řadu kollek
tivních výstav v důležitějších německých městech
i v cizině. Hlavními tvůrci a činiteli nového
sdružení uměleckého jsou maliří Axmacher
Blau, Krumacher, Peters, Schäfer, Tappert aj
Lortzingův
pa
Pozora
Hevesi
doktor
Batek
Krumacher
Peters
Schäfer
Tappert
Vídeň
Německo
Axmachry Blau
der Merker
Worps
23
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Bosý poslanee.
Když se svého času někteří ruští poslanci
dostavili k zahájení dumy ve svém pracovním
oděvu a po celé zasedání se neodhodlali nějak
svůj zevnějšek změniti, tu se jim mnozí posmí-
vali. Tento »radikalismus« ruských poslanců by
nyní překonán; finský agrární poslanec Pikkole
dosáhl rekordu v primitivitě zevnějšku lidovýeh
zástupců tím, že se dostavil k zahájení zem-
ského sněmu bos.
»Pikkole, zapomněl jste obouti boty!« vo-
lali na něj sousedé, když s holí v ruce přím
od pluhu se ubíral na nádraží, aby odjeldo
Helsingforsu.
»Boty? Nenosím v letě nikdy bot.«
»Ale do sněmu... bos?«
»Nu, myslím, že sněm nezasedá na ledě
nýbrž v teplém domě, tu nepolřebují žádných
bot!« odpověděl bodrý Pikkole na podobné ná-
mitky.
V budově sněmovní nebylo, jak se zdálo
bot skutečně zapotřebí: Podlaha byla potažena
suknem a před senátorem, jenž zkoumal Pik-
kolovy průkazy, byl dokonce koberec, nač tedy
potřeboval Pikkole boty, které nosil jen v zimě
Reportéři finských listů byli však jiného mínění,
jevili živý zájem o bosé nohy pana Pikkolaa
brzy zvědělo celé Finsko, že poslanec Pikkole
nemá žádných bot, neboť — jak se říkalo —
kdyby nějaké měl, přece by je obul.
Nejprve ujaly se otázky obuvi bodrého
Pikkola jeho krajanky a dali se do pletení pun-
čoch pro bosého zástupce lidu. Obuvníci ne-
chtěli se dáti zahanbiti obětavostí žen a dělali
pro bosého Pikkula krásné boty. Punčochy
boty byly pak na jméno Pikkolovo zasílány do
sněmu, kamž docházelo takových zásilek velik
Pikkole
Podlaha
Pikkolaa
Pikkolův
Helsingfors
Finsko
24
article
množství. Z blízka i z dáli, až z nejodlehlejšíeh
končin Finska přicházely punčochy a boty pro
poslance Pikkola, jenž se však neodhodlal ně-
který pár obouti a chodil dále do sněmovních
schůzí bos. Konečně podobala se již sněmovní
kancelář skladišti punčoch a bot. Právě se ro-
kovalo o adrese a debaty neměly konce stejně
jako zásilky punčoch a bot pro Pikkola.
»Pánově,« pravil jednou v noci zoufalý
lajemník debatujícím poslancům, »pánové, skon-
čete. Pojďme na prázdniny, sice utoneme
v tomto moři punčoch a bot.«
»Pikkole«, naléhali jiní poslanci, » Pikkole,
obujte punčochy a boty !« Ale bosý Pi kkole byl
neúprosný a sněm šel ne prázdniny, aniž by
přesvědčený bosák zahalil své dolní končetiny.
Nyní pak po sněmovních prázdninách přišel
opět do Helsingforsu bos a bude také v tomto
zasedání až do zimy choditi bez punčoch a bez
Novináři však, kteří vlastně hromadné zá-
silky punčoch a bot způsobili, učinili zvláštní
pokus, aby Finové na poslance Pikkola za-
pomněli; Pikkolovo jméno se totiž ve zprávach
o sněmovních schůzích neuvádí jinak než znač-
kou §, poněvadž »pikkole« znamená ve finské
řeči paragraf a všichni čtenáři na to nepřipad-
nou, mluví-li se o poslanci §. Takto snad se
příval punčoch a bot konečně zastavl.
bot.
Pikkola
Fina
Pikkolův
Finsko
Pánov
25
article
Vzduchoplavba
Z Juvisy (Port-Aviation), 13. října. (K. k.) Dne
odpoledne o 4. hod. 35 min. podnikl Latham se
svým jednoplošníkem let. Když aeroplan proletěl asi
polovici kola, byl pojednou stržen větrem a sražen
na zemi, při čemž se zlomilo levé křídlo přístroje.
Latham zůstal bez úrazu.
Z Port Aviationu, 13. října. (K. k.) Ofici áln
výsledky meetingu jsou následující: cena za
nejrychleji vykonaná kola: první de Lambert, cena
společnosti pro zvelebení aviatiky: první Paulhan
druhý de Lambert, třetí Gobron, cena za soubrn
dislancí: první Paulhan, druhý de Lambert, třetl
Gobron. Fournier odešle dnes v noci svůj dvouplošník
na aviatický mesting do Blackpoolu.
O chystané vzduchoplavecká výpravě k severní fočně.
Z Kristianie, 13. října. (K. k.) Spolek norských
vzduchoplavců měl dnes večer ve slavnostní síni uni-
versily první schůzi. Schůze zůčastnil se též král
s družinou. Profesor Hergesell přednášel o vzducho-
plavbě a vysvětloval plán vyzkoumati točnu pomocí
vzduchoplavby, jejž on a hrabě Zeppelin vypracovali.
Cesta bude teprve tehdy možnou, až vzduchoplavba
dosáhne moznosti plout v obvodu o poloměru 2500
kilometrů a až bude možno plouti 3 až 4 dny. Za
dvě nebo za tři léta bude výprava hotova odplouti
a vzducholoď k tomu vhodná bude dostavena již
příštího roku. Roku 1911 mají býti podniknuty delší
plavby na zkoušku nad mořem. Na rok 1912 je
zamýšlena cesta na Špicberky. Špic-
berky budou ústřední stanící výpravy,
klerá bude míti dvě vzducholodi. Jedna
má zůstali jako záloha na Špicberkách a kdyby bylo
třeba, bude druhé lodi možno povolali je jiskrovou
telegrafií. K vědeckému prozkoumání točny jsou pro-
jektovány v létě dvě vzduchoplavby. Po schůzi uspo-
řádal spolek na počest profesora Hergesella slav-
nostní banket.
Latham
Lambert
Paulhan
Fournier
Hergesell
Zeppelin
Port Aviation
Blackpool
Kristiania
Špicberky
Juvisa
PortAviation
první jít Lambert
26
article
= Kalastrofa na Kubě a na Floridě. Z Lon-
dýna, 13. října. Z Havany se telegrafuje: Předvče-
rejší hrozná vichřice způsobila na celém západě
ostrova hrozné spousty. Mnoho menších budov bylo
zbořeno, pět osob bylo usmrceno a 25 zraněno.
V přístavu potopilo sc asi 40 nebo 50
malých lodí. Škoda odhaduje se na 5 milionů
korun. Spojení s ostrovem jest přerušeno Nová ne-
mocnice pro tuberkulosní v Arroyo Naranjo byla
srovnána se zemí. Mnoho pacientů bylo zraněno.
Z Key Westu na Floridě se oznamuje, že město leží
v troskách. Více než 1200 osob bylo v obvodu
Key Westu usmrceno. Škoda páčí se na 10
milionů korun. Na sta cihlových budov a devět tabá-
kových továren bylo úplně nebo z části pobořeno.
Vichřice dosáhla rychlosti 160 km za hodinu. Jsou
obavy, že celá východní část Floridy byla zpusto-
šena.
Key West
Kuba
Florida
Lon
Havana
Key West
km