ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 00fda320-7135-11dc-b321-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 36, person 64, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 2. července 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 18l.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpllácí set v Praze v administraci něsíe . . . . k—k čtvit lota s dvají donáškou na měst na čiv iota . . . . 7 K 50h ve flialkách: 2 K 30 na měsfe- Poštou: na měsíe . :: ko zn čtvrt lela s dvojí zieilkou na měsíe na čtvrt leta . . . n K so
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 1. července. (Zvl. ulgr »Nár. Listů«.) 12 hod. 20 min. Korrespon- dent »Rusi« telegrafaje z Kajču ze dne 14./27. m. m.: Náš oddíl jízdy byl napaden u Kajěu nepřátelskou přesilou a ustoupil k Seňunčanu. Vlak zdravotní vyjel odtud, ale Japonei stříleli po něm. Dělostřelectvo poško- dilo vagony. Vlak měl sbírati raněné cestou, když však byl napaden Ja- ponci, vrátil se do stanice 15 /28. června. 36.000 Japonců táhlo na prů- smyk dalinský, kde měli Rusové po- sice. Japonské síly sestávaly z části armády Kurokia a Oku. Dalin jest dlouhým horským průsmykem. Naši střelci obsadili frontu, jeden prapor pak usadil se v pravém úbočí horya batterie po obou stranách vyslaly na- před setniny, jež kryly cesty. Dne 16./29. června ve 4 hodiny ráno za- čala bitva znovu. Tři batterie nepřá- telské, jedna s výše započaly ohe na naše batterie. Pěchota nepřátelská ohněm naší batterie hnala se úprkem a chtěla proniknouti z pravého křídla. V tom přišla zpráva, že dvě kolon nepřátelské nás obcházejí. Pravé křídlo naše táhlo na třetí nepřátel- skou batterii, která byla nucena opu stiti svou posici. Ve dvě hodiny od- poledne náš malý oddíl zaujal novou poslci. Zvláštní zpráva Nového Vremene z Liaojanu popisnje bitvu v průsmyku dalinském. Japonci stříleli mitraille- sami na náspy. Řetěz nepřátelských střeleů přiblížil se na 200 kroků. Japonci počali obcházeti se dvou stran. Očekává se bitva u Simandže a Kajču. Mezi 300 vojáky pohraniční stráže a škadronami japonskými svedena byla krvavá potyčka. Nepřátelská jízda ujela. 13 vojínů u kadet Lipen raněni. Z Vladivostoku, 1. července. (Zvláštn telegr. »Nár. Listů«.) Naše eskadra opětně vyjela na moře a s úspěchem bom bardovalo Genzan. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Rus Japonec Petrohrad Oka kadet Lipno Vladivostok Simandža krok
6 article Ještě ke změně taktiky
Ještě ke změně taktiky Pokládáme to za známku čile proudícího zájmu na veřejných záležitostech, že o návrhu dra. Mattuše, aby „zaměněna byla obstrukce ji- nou formou parlamentního boje“ — ač směřuje proti posavadnímu postupu delegace české — rozproudila se klidná a věcná rozprava, jíž účastní se vydatně zvláště oni politikové, jejichž vůdči postavení toho vyžaduje, aby čelili námit- kám, v první řadě jim platícím. Byť i bylo pravdou, že postup posavadní se děl a děje za souhlasu celého klubu poslaneckého a že se mu dostalo schváleni většiny voličstva, jest neměně
Mattuš
7 article
uznanou pravdou, že v každé veřejné akci při- padá největší odpovědnost na ty, jež „communis opinio“ považuje ať právem či neprávem za nej- lépe informované, čemuž již nasvědčuje sama vnitřní organisace klubu poslaneckého, jenž pro- vádění svých záměrů, jako to činí všecky kluby ostatní, vkládá do rukou obmezeného počtu svých členů. Proto jsme vítali obsažnou odpověď, již v „Nár. Listech“ na úvahu dra. Mattuše dal tyto dny dr. Kramář a zaznamenáváme dnes neméně ochotně projev, jejž z téhož podnětu dal dr- Stránský ve dvou článcích brněnských „Li- dových Novin““ Dr. Stránský odsuzuje návrh dra. Matluše z příčin velice pádných a přesvědčivých. Pro- bírá jej jak po stránce formální tak věcné obrňuje svou úvahu zároveň parátní obranou po savadního postupu obstrukčního. Po formální stránce vytýká dru. Mattušovi že staví se spíše po bok vlády než českého poselstva, čili „že dodává vládnímu systému dra Körbra nové posily.“ Pokračuje pak takto: Mnoho-li tato pomoc vydá, to závisí od pevnosti a politické vyspělosti če- ského národa. Pravíme národa samého, poněvadž na kolik známe smýšlení a náladu po- slanců jeho, nejsme ani na okamžík v pochyb- nosti o tom, že odolati dovedou a také odolají svodům, jimiž politickou úvahou p. dra. Mattuše lákáni jsou do takového postavení, vněmž ná- rodu českému kyne velká pohroma na jeho poli- tické váze a straně mladočeské, zodpovědn dnes za budoucí utváření se věcí českých, jistá záhuba a smrt.
Mattuš doktor Kramář Stránský
8 article
Dále dít Jsme daleci toho, upírati úvaze dra. Matluše popudu čistě vlasteneckého. Ten pokrok, bohu- dík, jsme učinili v naší veřejnosti, že neprohla- šujeme každé minění od běžných názorů od- chylné za — vlastizradu, ač v tomto případě bychom byli rádi viděli, kdyby to nebyla česká ruka napsala, že pád hraběte Badena — na roz- díl od vytouženého námi pádu Körbrova — „udál se za kromobyčených poměrů“. Patrn tento argument, vytažený z německé zbrojnice na omluvu a obhájení říjnového zločinu, oslni více vrchního ředitele Zemské banky, než če- ského politika. Tuto vystihuje dr. Stránský zároveň jiný formální nedostatek návrhu na změnu taktiky kterýž ještě několikráte se opakuje, že totiž dr Mattuš příliš podlehá německému způsobu na zírání na situaci. Vůči tomu prohlašuje dr. Stránský, že če ská politika musí míti za vodítko, aby „byl za- bezpečen národní byt a neodvislost národa od německé nadvlády“; to jest minimum našicl okamžitých požadavků, ač bychom i nyní byl oprávňěni mluviti o národní samostat nosti. Praví pak dále: Pokládajíce úvahu dra. Mattuše za vážné mínění české hlavy, jež až dosud platila za jednu z nejjasnějších mezi českými politiky staré Riegrovy školy, neváháme podrobiti bližšímu ocenění důvody, jež snesl staročeský předák k usvědčení české veřejnosti, že jest to politi- ckou důležitosti prvního řádu, aby v nynější době zaměněna byla obstrukce jinou formou parla- mentního boje. Jinými slovy jest to prosté upuštění od obstrukce a znovuzřízení dělnosti říšské rady, co se „V mrtvém bodu“ po nás žádá. Již titul sám neodpovídá skutečnosti. Kdo že jest v mrtvém bodu? Pan dr. Mattuš tvrdí, že my nacházíme se v mrtvém bodu naši politiky. Odporujeme co nejrozhodněji tomuto tvrzení znamenanému na svém čele znamením celé vládní a německé žurnalistiky. Nikoliv my.
bůh Baden doktor Stránský Mattuš Riegrův
9 article
avšak vláda dra. Körbra nachází se v mrtvěm bodu, nemohouc dostáti ani jedinému ze svých úkolů, nemohouc upraviti poměr k Uhrám, an uzavříti obchodních smluv, nemohoue docílit smíru mezi národy, nemohouc dosáhnouti děl- nosti parlamentu. Otáčení se kolem § 14. nen žádný život, to jest smrt vlády konstituční. Čín více vláda tohoto prostředku užívá, tím více za- páchá mrtvolou. Budou-li nám hlasy vídeňského tisku o naši vlastní situaci směrodatnými, pak zanechme raději všeho boje. Jest, bohužel, ja- kousi duševní chorobou českého člověka, že rád a snadno podlehá cizímu úsudku, byť to byl soud nepřátelský, že strhnouti se dá planým křikem německého tisku, vypočteným na rozvrat našich šiků. V tomto směru by nám ne škodilo, kdybychom byli poněku nedoslýchavými. Proč bychom byli my v mrtvém bodu? Že nynější rozvrat „škodí úvěru státnímu“? Aj, to by ještě scházelo, abychom my sešedivěli sta- rostmi o rakouský státní úvěr, jehož se užívá vždy proti našim zájmům. Jest to ostatně pravda, že obstrukce v rakouském parlamentě, ať něme cká nebo česká, poškodila státní úvěr? Litujeme, že nikoliv. Neboť rakouská renta neklesla pro obstrukci ani o haléř, důkaz to, že cizina oce- ňuje význam naší konstituce asi tak jako my sami. Zastavte v Anglii nebo ve Francii parla- mentní stroj a svět ztrati milliardy franků. U nás nehne nikdo uchem. Kdyby naše obstrukce byla s to, aby poškodila státní úvěr, to bychom se ještě jednou musili pořádně do ní obouti, aby- chom dokázali svoji moc, jakmile se nám sahá na naše práva a na naši národní česť. Ale věc se mají jinak. Na pouhý podpis císaře a dra. Körbra otevře baron Rothschild dokořán všechny své wertheimky.
Aj Rothschild Uhry Čína Anglie Francie
10 article
Když jsme minulé soboty psali o úvaze dra Mattuše v „Nár. Listech“, zůmyslně jsme po mlčeli o jeho exkursi na pole hospodářské; uči nili jsme tak proto, že v několika článcích před tím jsme dokázali nedůslednost různých „prů myslových ústředí“ k obstrukci: německou ob strukci podporovaly, českou odsuzují; rovněž jsme dle úřadní statistiky za posledních pět let o zahraničném obchodu provedli důkaz, že z trvání české obstrukce nejen neutrpěl újmy, ale ještě se polepšil. Dr. Stránský probírá i hospo- dářské výtky, jež dr. Mattuš ve svém „mrtvén bodu“ uvedl, ač nevynikají zvláštní původnosti Dr. Stránský na ně odpovídá: Pan dr. Mattuš nás vyzývá, abychom zkou mali následky nynějšího rozvratu pro průmys a obchod. To učinil již před ním způsobem mnohem tklivějším žurnalistický hlasatel vídeň ské plutokracie, p. Benedikt z „N. Fr. Presse“ a my mu nešli na lep. Textilnímu průmyslu se již od dávných dob nevedlo tak dobře jako lon a letos. Brněnští továrníci vydělávají sta a ti- síce. Největší a nejsolidnější komisionáři sukna nemohou uspokojiti své zákazníky, jelikož nen dosti zboží. Nejmenší bankovní filiálka v Brne měla za prvních pět měsíců tohoto roku obrat
Mattuš Stránský doktor
11 article
60,000.000. Český jeden továrník barchentů zřídil si dalších 500 mechanických stavů. Prů- mysl železářský od jara letošního roku valně se uzdravuje. Krise v železářství nejprudčeji vy- stupovala a dosud panuje — v Americe, kde není žádné parlamentní obstrukce. Loňská úroda v rakousko-uherském státě vynesla 2 mil- liardy korun. Eskompt rakousko-uherské národn banky vykazuje v prvním pololetí tohoto roku o 158 millionů korun více, než roku loňského. Pravda, smutné události v několika zálož- nách mají neblahé následky. Avšak souviší tento zjev s naší politikou ve Vídni? Či nekradli ti Drozdové, Mikyškové, Turečtí, Dvořáci et tutti quanti ještě před obstrukcí? Avšak — regulační práce na Labi byly zastaveny. A proto máme
Drozda Mikyška Dvořák Amerika Vídeň
12 article
před Vídní kapitulovati? Národ nesmí býti chou- lostivým. Bratří v království vyčítají rádi Mora vanům, že tito nejsou dosti říznými v národnost ním boji. Jest v tom něco pravdy. Ale za to jsme zde otužilejšími a vytrvalejšími. Kdyby byla Mo- rava v sedmdesátých létech na ohromný ter útisk osvětový i hospodářský odpověděla kapitu lací, byla by dnes celá německou. Avšak Mo rava to vydržela, nepodala se, strádala a trpěl a dosud trpí a přece zde rosteme jako buci. V Čechách, když se někomu šlápne na kuří oko křičí hned kde kdo: „Změňme taktiku!“ — Trp kozáče, budeš atamanem! Leč nikdo nepřehlížej, že každý nemístný ústupek v národnostním boji těžce se mstí ... Dr. Mattuš praví, že „německá obstrukce povalila ministerstvo a zbavila Čechy jistých vý hod, pro sebe však žádné kořisti neodnesla .. Čechové však dosud z obstrukce mimo mravní úspěch také neodnesli ničeho.“ Nuže, ani tato diagnosa neni správnou. Kořist Němců je právě velký mravní úspěch a naše obstrukce se do- může mravního úspěchu teprv tehdy, jestliže v svých konečných výsledcích vyrovná se ob- strukci německé. Vždyť jen proto odsoudili jsme sami svého času co nejostřeji každou obstrukci, žádajíce na Němcích, by s námi souhlasilia k tomu cili jednací řád změnili. Kdyby byli tak učinili, byli by tím doznali, že nejednali správně. zlomivše vaz zásadě většinové. V tomto pak do znání bylo by pro nás spočívalo zadostučinění byť jen mravné ceny, za niž byli bychom mohl od obstrukce upustiti. Oni však tak neučinili obviňujíce nás, že ničíme stát sami, zdráhajís vzdáti možnosti k novému znásilnění sněmovny A vůči takověto tartuferii osvojuje sobě dr Mattuš všechny ty liché jejich důvody ku poko- ření české obrany a radí nám ke mravní — sebe vraždě.
doktor Mattuš Čecho Němec Vídeň Čechy
13 article
Pan dr. Mattuš posuzuje situaci s hlediska poněkud nízkého, než aby správně doceniti mohl význam české obstrukce. On spatřuje účel české obstrukce v docílení, aby zaveden byl český jazyk do vnitřní správy státní a aby zřízena byla druhá česká universita na Moravě. Tento názor je tuze plochý. Kdyby nějaká konkretní otázka byla osou české obstrukce, pak by si tak opatrný a tak silným pudem po sebezachování vybavený státník, jakým je pan dr. Körber, věděl rady, an by jednoduše buď vyhověl aneb v jiném směru náhradu opatřil. Avšak zde jde o velký princip. Úsilí Němců o zrušení jazykových nařízení jejich odpor proti druhé české universitě byly jer jakousi fángli, viditelnou a pochopitelnou ně- meckému davu, kdežto v pravdě šlo jim o mno- hem více, totiž o restituci a zabezpe- čení německé nadvlády v Rakou- sku. Hrozili se vládního systému Badenova.
doktor Mattuš Körber Němec Badenův český univerzita na Morava
14 article
Gautsehe a Thuna jako pokračování v díle, hr Taaffem započatém ku pozvolnému vývoji my šlenky rovnoprávnosti a poněvadž nesměli a ne mohli dobře říci, žo bojují proti zá sa- dám, vytknutým v státních základ- ních zákonech, namířili svůj od- boj proti konkretnímu výrazu ja- zykové otázky, když zároveň ve veřejnost německé zfalšovali její význam. Německý vzdor nedal se ve svém počínání rušiti ani otázkou rakousko-uherského vyrovnání, ani obchodním smlouvami, ani nějakou hospodářskou tísní, ani tím ,že „financt říšské v tak zbědovaném stavu nebyly po celé čtvrtstoletí“ a také ne tím, že „zemědělci nemohli se dovolati pomoci“, ba ani ne tím, že hlavní sloupy jejich vojů „průmyslníc shasínali oheň pod kotly a propouštěli dělníky“ , nýbrž vytrval do okamžiku, kdy jim činitel v Ra- kousku, dosud rozhodující, totiž koruna, přiše na pomoc a pomohl jim vyhoupnouti se zase do sedla. A tu jim opět nebylo zrušení jazykových nařízení cilem, nýbrž jen onou viditelnou a davu V drobném prodejis ranní číslo o zob5 . . . za S odpolední . . . . . . . za 2 h Ve filialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . odpolodní . . . . . . . . Bh Inserá ty platí se hetově napřea Fřečplacení a inserty přijímá admini- strace v Mariznnké ulici č. s. Tam nschásejí se t4t rečakne tiskárna n expedisn „Nárudních L.istá“. Rukopiny se novracejí.
Thun Taaff Mariznnký ulice
15 article
pochopitelnou fánglí, kdežto pravým uspokoje- ním jejich snah bylo znovuzřízení theorie, že bez jejich souhlasu nelze v Rakousku ukájeti i sebe oprávněnější národní požadavky národů slovanských, najmě národa českého. Této theorii dal dr. Körber svým vládním systémem prakti- cký výraz. Ona jest nyní praktickým státním zá- kladním zákonem, kdežto skutečný státní zá- kladní zákon prohlášen za theorii. A jestliže jsme dříve stavěli se v odpor co nejrozhodnější proti ústavě rakouské z důvodů naší politiky státoprávní, musíme nyní z důvodů vydobytí pouhé rovnoprávnosti, z důvodů uplatnění své politické váhy, z důvodů obnovení rovnováhy po- staviti se v odpor co nejrozhodnější proti no- vému státnímu základnímu zákonu Körbrovu. A v tomto odporu musíme a nemůžeme jinak než osvojiti sobě obdobně methodu a taktiku Němeů. Byl to absolutismus, jenž neohližeje se ani po vůli většiny národů, ani po vůli většiny par- lamentní, vládu ústavní sesadil a svoji vlastní nastolil. O vše ostatní, co vláda úřadnická po- třebovala, totiž rozklad většiny, postarala se již sama tím, že dovedla pravici osekati od Poláků a alpských Němců. Či nezná dr. Mattuš vývoj věcí po pádu hr. Thuna?
doktor Körber Polák Němec Mattuš Thun Rakousko
16 article
Vláda většiny musila ustoupiti vládě men- šiny. Je něco podobného možným ve státě kon- stitučním? Toť přece znásilnění parlamentarismu a jen tam možným, kde parlament si dá něco takového líbit. A rakouský parlament, týž par- lament, za jehož dělnost, za jehož zdraví, z jehož budoucnost láme dr. Mattuš své oštěpy, týž parlament mlčel a neměl sluchu pro výkřik české delegace, jenž vydral se z hrudi nikoliv pouze nad zrušením jazykových nařízeni, nýbrž nad násilím a zvůlí absolutismu. Pan dr. Mattuš mluví v úvaze své též o ůjmě, jakouž trpí obstrukcí i naši „přáteléa spojenci“; na to odpovídá dr. Stránský: My chtěli se dohodnout s Poláky i s Němci konservativními o společný postup na obranu ústavnosti. Když propuštěn byl hr. Thun a zru- šením jazykových nařízení kapitulace Vídně před německým vzdorem stala se skutkem, a nadto ještě dosazena byla vláda hr. Claryho, jež ni- čeho společného neměla se sněmovní většinou, tu prohlásili jsme výslovně v exekutivním komi- tétu pravice, že nezahájíme obstrukci, jestliže pravice, jež měla tehdá většinu dvaceti hlasů, s námi dá nové vládě menšiny odpověď způ- sobem jedině konstitučním, totiž zamítnutím rozpočtu. Pan Jaworski však měl ve svém srdci
doktor Mattuš Stránský Polák Němec Thun Jaworský Vídeň
17 article
již novou lásku a mluvil cosi o „Staatsnoth- wendigkeiten“. Několik dní na to samovolně „patnáctku“ — rozpustil. Zajisté by byla ráda česká delegace středem a vůdcem těch stran, „které krví, postavením a úkoly svými jí jsou blízké“, avšak Poláci jsou vezdy „praktičtí“ po- litikové. Či nezná pan Mattuš opojné svody sy- stému Körbrova? Může národ český soutěžili s prostředky vládními? Národ český bude teprv tehdá hledaným „středem a vůdcem“ oněch stran, až provede důkaz o své moci a síle, důkaz o své rovnocennosti s Němci v boji o svoji vlast- ní svobodu, jakož i o ústavnost v říši. Nemů- žeme-li zabrániti, aby absolutismus jednal proti vůli parlamentní většiny, poněvadž nás spojenci naši nechtěli podporovat ani v postupu zcela kon- otitučním, pak nezbývá nám než připravovati obrod státní správy tím, že obstrukcí zbavíme absolutismus i těch posledních hadrů, jimiž při- krývá svoji ubohou nahotu, a nutíme jej vzítí na sebe onu zodpovědnost za vše, kterouž navykl sobě ukládati na bedra — parlamentu. Ve vlastní režii se méně snadno vládne, než když nebezpečí nesou zástupcové lidu. Ano, chceme otevřený, nepokrytý, očividný absolutismus, aby- chom jej konečně jednou a pro vždy mohli ubít. A jakým právem hledá pan Mattuš jinde
Polák Mattuš Němec Nemo
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Lhassa. Svaté město mungolské. Tajemné sídlo tibetského dalajlamy dostává se znenáhla do popředí veřejné pozornosti. Vý- prava Angličanů, pevný úmysl jejich proniknout až do Lhassy, dosud nepřístupného střediska mengolismu, mají o to zásluhu. Jen málo Evro- panům bylo dosud popřáno proniknouti málo do- sud známým Tibetem, až po sám Řím Mon- golů, posvátnou Lhassu. A komu se podařilo pro- niknouti, byl každým okamžikem v nebezpečí že bude prozrazen a ztracen, neboť cizincůn pod ztrátou života nebyl přístup dovolen. Tak Sven Hedin, známý cestovatel, vypravuje o ne zdařených svých pokusech, jež v tom směru by podnikl Velmi vítány jsou proto zprávy muže, jenž díky svému původu kalmuckému, po třikrát šťastně pronikl do samotného svatého města Byl to Zaissan) Ovdžé Narzunov, ruský poddaný jenž ve vědeckém časopise „Le Tour du Monde“ podává zprávu o svých cestách. Narozen ve stepích kolem Stavropolu — píše Narzunov — byl jsem vychován jako jin kalmucké děti: potuloval jsem se na koních bez sedla po stepi široširé. V deseti létech dali mě do školy v kozácké vesnici Sansata, kde jsem pobyl tři léta. Po škole nevstoupil jsem do slu- žeb, ale vrátil jsem se na step. Otce nezasta jsem už na živu. S matkou jsem vedl kočovný živol. Matka naučila mne budhistiekým mo- dlitbám. Oženil jsem se a měl jsem dítě. Pě- stoval jsem chov dobylka a s rodinou kočoval jsem po stepi. Tehdy přibyl z Lhassy sekretář dalajlamy. velký kněz Agnan Dordžev. V naší krajině kázal. obraceje se hlavně proti alkoholismu. Seznámiv se s ním blíže, projevil jsem touhu utvrditi se u víře. Velký kněz svolil, bych se s ním do Lhassy podíval. Když se pak vracel domů, za- slavil se pro mě a tak počala má první pouť do svatého města.
Angličan Sven Hedin Řím Stavropol svatý město Ovdžé Narzunov Le Tour jít Monde Sansata
19 article
3) Zalssan == šlechtie Cesta trvala dlouho a byla obtížna. Jen přechod přes poušť Gobi protáhl se na 22 dní. Bylo třeba celé karavany. Dary pro dalajlamu jscu povinností, bez níž do Lhassy není pří- stupu. Cestou přidalo se ke mně několik spolu- cestujících. Dordžev byl nucen zdržeti se ještě na polovině cesty. Dal mi však listy pro dalaj- lamu. Vyprávěl jsem, že jsem Mongol, poddaný čínský a že jdu do Lhassy vykonat pobožnost Skrýval jsem dle možnosti svoji znalost ruštiny poznámky psal jsem si kalmucky. Mongolové arci hnodle poznali, že to není jejich řeč. Jednou dokonce objevili, že pod šatem nosím ruský ka- bátec, evropské fabrikace. Damoklův meč vzná- šel se nad mou hlavou. Chtěli mi zabrániti další cestu do Lhassy. Nezbylo než prositi a slíbiti od- měnu. Dostali peníze, umlkli, ale ruský kabáte musil jsem spáliti.
Mongol Damoklův Gobi
20 article
Tak dospěl jsem k území, kde rozestaveny hustě hlídky, bránicí západníkům přístup n půdu posvátnou. V srpnu 1898 opustil jsem rodinu a když stanul jsem u cíle pouti, byl březen 1899. Do- spěl jsem ku poslednímu průsmyku, s něhož za jasného počasí viděti bylo v dáli město velebné, lesknoucí se zlaté střechy, mohutné stavby chrámů — Lhassa, město svaté! Padl jsem na zemi a zbožně šeptal modlitby díkučinění. Před branou města poznali moji průvodčí domácíh muže, jenž nás zavedl k sobě. U něho žili jsme po všechen svůj pobyt v městě. Město leží n výšině, je obtočeno řekou, jež nezřídka vystu- puje z břehů a zaplavuje okolní roviny. Pobyl jsem několik dnů, zvědavě prohlížeje si nádhern chrámy, bohaté kláštery, a účastně se skvělých bohoslužeb,*) nežli jsem se odhodlal požádati o slyšení u dalajlamy, bych mu odevzdal listy Agnana Dordževa. Asi čtvrt hodiny od středu města zvedá se vrch, asi 300 metrů vysoký, na němž rozložen palác dalajlamův. Je to směs budov, věží a hra- deb, jež v záři sluneční skví se oslnivým zlatem.
Lhassa svatá
21 article
*) Byl jsem přítomen zajímavé ceremonii střelby na hory, kde prý přebývá pronásledovatel buddhismu král Laudharma. Je prý tu více než 3000 komnat a každá z niech prý pojme 999 osob !) Uprostřed zvedá se chrám Po-bran-marko obklopený červenými zdmi (jinde jsou zdi bílé) budova, s jedné strany devitipatrová, s druhé sedmipatrová. V levo od chrámu je soukromé obydlí dalajlamovo, v pravo palác vysokých hod- nostů. Trochu níže jsou příbytky úřadníků, pak mincovna, kde razí se tibetské peníze, nejdoleji obrovský klášter, v němž žije na sta mnichů, pod tím pak jsou příbytky nejnižších úřadníků dvora. V několika okamžicích stál jsem tváři v tvář veli- kému knězi, náčelníku buddhismu, dalajlamovi. Je mladý muž. Narodil se r. 1876, jménem Tombdan Tjamtso. Tvář jeho je jemná, tibet- ského rázu. Je nádherně oděn, liše se od ostat- ních kněží žlutou barvou látky, jemu vyhraže nou. Seděl na trůně, obklopen slem hodnostů. Třikráte padl jsem na zemi před jeho tváří. N to jsem mu podal přivezené dary. Dalajlama po- ložil mi ruku na hlavu a žehnal mi. Pak okusil přivezenou rýži a čaj, čímž předměty posvěceny Na důkaz velké cti, směl jsem posvěcených věc pak užiti. Odevzdav listy Agnana Dordževa, by jsem dalajlamou obdarován 200 stříbrnými lansy (= 800 K) za vyřízené poselství.
Tombdan Tjamtso
22 article
Zůstal jsem ve Lhasse až do dubna Maje byt v chudém domě, chladný a ne- vlídný, toulal jsem se po celé dny po Lhasse činil jsem svá pozorování. Většina mužského po- hlaví ve městě jsou kněží, mniši a pod., odsou- zenci coelibatu. Ženy zdejší, zbaveny naděje na vdavky, věnují se horlivě obchodu. Jsou skoro výlučně obchodnicemi. Číňané pak zmocňují se obchodu tibetského tím, že si vydržují ve Lhasse souložnice Tibeťanky. Obchod ve městě je velice živý. Každý skoro dům má přízemí přeměněno v obchodní místnost. Soukenné a bavlněné vý- robky jsou zde velmi laciné. Drahé jsou korále, tyrkysy, ambry. Škol je několik, ale vesmě slabě navštěvovaných. Děti raději se povalují po okolí, svádí zde svoje bitvy, připravují se k bu doucímu vojenskému povolání. Venkovan tibet ) Agnan Dordžev, jenž byl v Římě u papeže tvrdil, že Vatikán nemůže se rozsahem rovnati p- lácům dalajlamovým ský horlivě vzdělává půdu. V rodinném životě žena vládne domácností, pomahá muži v rolni- ctví, vede domácnost, obchoduje, vaří. Jídla jsou masitá. Jen kněží a mnichové nesmějí požívat mása. Číňané zde zavádějí i čajovny a restau- race, ale jen primitivné. Ženy i muží podlehaj mnohé marnivosti. Skvosty ve vlasech nosí ženy i muži a fintí se směšně. V dubnu 1899 opustil jsem Lhassu, v červnu byl jsem v Pekině a v srpnu 1899 — tedy po plných dvou létech — zase ve stepích ruského obvodu, u své rodiny.
Číňan Tibeťanka Agnan Dordžev Maja Řím Vatikán
23 article
V lednu roku 1900 poslal mne Dordžev d Paříže, abych přivezl vázy, objednané pro Lhassu. Carská společnost zeměpisná svěřila m dodati fotografie ze své cesty po Tibetu. Ob- dařila mne krásným apparátem a všemi po- třebami. V únoru odvážel jsem z Paříže 3 bedny ko- vových vas pro kláštery tibetské. Zbytek — 28 beden — měl za mnou býti poslán. Tentokráte vedla mne cesta přes Indii. Hned v Kalkutě jsem se dověděl, že budu na cestě anglickou policií zatčen. Přes to však podařilo se mi dostati se mezi Indy dráhou až do Dardžilingu. Tam mne vstkutku zatkli a po pět měsíců drželi ve vazbě, volné sic, však přece jenom vazbě. Tři svědc k mé žádosti vyslaní z Dardžilingu do Tibetu, dokazovali, že jsem poutník, buddhista, že už jednou byl jsem v Lhasse. Chef policie byl jako hluchý. Svěřil jsem jednomu z nich tři bedny s vásami. Ten však costou zemřel a žena jeho odepřela vásy vydati, tvrdie, že byly jeho ma- jetkem. Ostatních 28 beden mělo stejně zlý osud. Dověděl jsem se o nich teprve, když mne jako vězně dopravili do Kalkuty. Bedny byly prý vydány neznámému muži, dle všeho agentu firmy Cook Son. Konečně se všechno objas- nilo. Firma Cookova skutečně vzala bedny v opa- trování a když jsem se jí legitimoval, dala je dopraviti do Tibetu, ba přiměla i ženu, jež za- držela tři bedny, by je vydala, sice že uvalí n sebe hněv dalajlamy. Bedny se šťastně do Lhassy dostaly, mne však do Tibetu policie anglická ne- pustila. Nemajíc mi co zlého vytknouti, dala mi na vybranou, kam mne dopraviti pod bezpečným průvodem, do Pekina, či do Paříže, či do Ruskar Zvolil jsem Oděsu. A tak mne zavezla vláda anglická na své útraty třídou druhou do Oděsy, zmařivši z mali- cherných příčin moji druhou expedici do Lhassy.
Cookův Paříž Ob Indie Kalkuta Dardžiling Pekina Cook Sono
24 article
Sotva jsem se oetl na ruské půdě, zvěděl jsem, že Agnan Dordžev nalezá se právě v Si- biři, z Zabajkalí. Měl právě úmysl vraceti se do Lhassy. Stačila výměna několika depeší a bylo roz- hodnuto, že Dordžev počká na mne v Urze. Vsedl jsem do prvního rychlíku a v nejkratší možné době sešel jsem se s lhasským hodnostou. Z Urgy vyjeli jsme 5. prosince 1900 a 18. února 1901 byli jsme ve zdech Lhassy. Byl to oprav- dový rekord přechodu přes poušť Gobi. Nor- málně trvá česta pět až šest měsíců, vykonal jsme ji za dva měsíce a 24 dní. Ve Lhasse byl jsem znovu představen dalaj- lamovi. Vítal mne velice milostivě a vyptával se hlavně, jak se mnou nakládali Angličané, když jsem byl v jejich zajetí, a jak jsem se dostal do své vlasti. Za své zajetí dostal jsem od dalajlamy skvostný dar, nádherný koberec z kůže tygří. Dar, jenž skytá různá práva, jako evropský řád. Obdarovaný je zapsán ve zvláštní knize, má právo usednouti na koberec v přítomnosti dalaj- lamově a pod. Kromě toho mi dovoleno foto- grafovati dle libosti po Lhasse a to bylo pro mne obzvláště cenné. Carská společnost zeměpisná alespoň s výsledkom byla spokojena. Za této návštěvy v Lhasse — protáhla s na měsíc — všímal jsem si všeho a hlavně jsem navštěvoval četné a obrovské kláštery. Zpáteční cestu konal jsem opět v průvodu Agnana Dordževa. Ubíral se tentokráte do Petro- hradu k carovi jako posel dalajlamův. Cesta šla znovu přes Indii. Na hranici byl bych málem opět býval Angličany zatknut. Dověděl jsem se, že tu na mne vydán zatykač pro podezřelé rejdy. Než Buddha tomu chtěl, abych bdělým úřadům anglickým vyvázl a tak jsme se šťastně 12. června 1901 přes Bombay dostali do Oděsy. Krátce na to octl jsem se zase ve středu své milé rodiny . .. Dr. B. Prusik.
Agnan Dordžev Angličan Lhass Prusik Zabajkalí Gobi Petra Indie Bombaj