p*rl*BMtáral kollagitlit/ (Pechvtl» ? Ufo) • i« ■1Ц«во n» přlité féeoh prostředká jednaolbo řádu, abychom uhájili úitavai práfu a sájmy aaiaho aimcckého lide a odmítli každý útok oa né. (Bourlifá pochvala a potloik v levo.) MioUtr Tyuioránl baron Conrad probírá pak navrženou rosolaci v přlčini středních ikol v semleh obydlených Slovinci vyjma Brojinn. Beaolnee projevuje přáni, aby vynúovini alovin- akých žáků na atředntch ikolách mimo Krajina bylo opraveno takovým apúsobom, jaký zavedla správa vyučováni pro střední ikoly krajinská. Beaolnee sni viak tak, že pochybuji, že by vláda mohla ji považovali aa opravdivou. (Oho ! v prave. Výborně! v levo.) Ministr probírá pak nařízeni pro gymnasia krajinská a praví: Užívat! opa­ třeni bez přlalniných podmínek v jiných zemích, na viech středních ikolách v zemích, které jsou obydleny Biovinci, tndli i v zemích, kde slovinských středních ikol není. (Posi. Tonkli: Toho nikdo nežádá.) Tot požadavkem, který by másel býti alespoň správněji formulován, aby mohl se miti к němu zřetel. (Posi. Tonkli : To platí jen pro žáky národnosti slovinské!) Upozorňuji na to, ie v záležitostech vyučováni musi se miti předetílm na sřeteli vyučováni a pak teprv jazyk Ministr poukazuje pak к vadám vyučováni aa třídách paralelních, které nebyly zřízeny z přičiň jazykových, jaké požaduji se pro Přímoří. Těchto obtíží mohl by pominout! toliko ten, jemni neběží o vyučováni, nýbrž o jiné zájmy. Správa vyučováni milže očekávali kompetentní úsndok toliko od ikolntch úřadň a od odhornlkü Mimo zemská zastupitelstva a zem ské ikolai úřady nezná ministr žádných kompetentních orginfi. (Výborně! v levo.) Sněmovna pokračuje pak v podrobné debatě o rozpočtu.

Poslanec ryt. Moro pojednává o školských poměrech v Korntanech Kdo poměry v zemi zná, dozná, že výborem navrhovaná resoluee ca zavedeni slovinského jazyka na korntanských středních ikolách jest zbytečná, fieěnlk doufá, že jeho londrnbové badon hlasovat! proti rezoluci. Posi, hrabě C or o n ini praví, že jest nutno, aby na střednicb školách v Přímoří bylo více přihlíženo к žákům italské národnosti, a navr- hnje resolnci, aby pro střední ikoly v Přímoří e vynčovacím jazykem německým bylo vydáno nařízeni v příčině zavedeni italské vyučovací řeči na školách italské národnosti. (Návrh se podporuje.) Posi. Ví tě zi č nemůže pochopili výroku ministra vyučování, že masi se dbáti především vyučování a pak teprv jazyka. Řečník prohlašuje, že hade hlasovali proti položce a dokaznje číslicemi, že Slované v Istrii mají vétšiau ; ale vzdor tomu neni tam ani jediné slovanské státní střední ikoly. Není tudíž divu, že eharvát ského obyvatelstva v Istrii ubývá, v dyť ani zemská nařízeni nevydávají se v řeči charvátské. Řečník navrhnje resolnci, aby na státním gymnasia v Pažině byla zavedtna pro charvátské žáky co vyučovací řeč charvátitina.

Posi. Tonkli dl, že včera měl skutečně v úmysla h’asovati proti rezpočta. JsonC na slovinských středních ikolách takové poměry, které příčí se nejen zásadám paedagogiekým, nýbrž i státním základním zákonům Jest nespravodlivo, aby к národním školám slovinským pojily se střední ikoly německé. Žáci ztratí rok, nežli nančí se jazyka německémn. Řečník přimloavá se za svou resolnci, která Němcům žádného práva neodnimá a jest myšlena opravdu. (Pochvala v piavo.) Na to př/jat konec debaty — Hr. Wurmbrand (proti) pokládá resolnci Tonkliho za nemírnou, provokující, a má za to, že nelze ji provésti. Na základě poměrů na gymnasia g> rickém dokaznje, že Slovinci nančl se velmi snadno německy. Řsčník zmiňuje se o snaze, eloučiti jazyk srbský, charvátský a slovinský, v jeden, n učinili jazyk srbský řečí spisovnou. Důsledky slovinských požadavků byly by neštěstím pro stát. (Obo ! v pravo.) Void jak (pro) hájí resolnci. Nežáiá se za zrušeni německých gymnasii v Mariboru, v Celii a v Gorici, nýbrž jen za zřízeni paralelek. Řečník vyvrací vývody hraběte Warmbraada v příčině slovinského jazyka. Zpravodaj J i r e č e к opírá se výrokům řečníků levice a má za to, žesnaba po sloučeni slovinského, charvátského a srbského jazyka jest chvalitebná, neboť čim větší jest území, ve kterém jazyk panuje, tím přístupnější jest osvětě. Řsčulk, jakož i generální zpravodaj, hrabě С 1 a m, přimlon vaji se za přijeti resoloce. Položka „střední ikoly * schválená ; taktéž i rcsolnce v př.čině státního gymnasia ve Štýrském Hradci Revoluce v příčině středních škol v zemích, ob> dlených Slovinci, odkazuje se s dodatky posi. Cor niniho a Vítěziče po návrhn po-Л. V těíiěe rozpočtovému výboru. — Položka 16. schválena.

Při položce „odb rné učební ústavy* litnje Adámek, že správa vyučováni nepečuje o cen- trnlisováni průmyslnvýťb ikol a o jejich organickou souvislost. Řeč ilk obrážeje se proti výroku potí. dra. Saxe, že němečtí profesoři j-on rádi, ie se Cechů zbavili. Posi. Krejčí nsnává blahodárnou působnost vlády ohledně průmyslových odb irných ikol, přimlouvá se za provedeni jazykové rovnoprávnosti a pronáší nadčji, že správa vynčovánl přáni Čechů vyhoví. Zároveň iádá ta zřízeni ikoly pro průmysl železářský a ocelový v Kladně. Předseda konstatuje na žádost Sebo norera, ie sněmovna jest к ozavlráni neschopnou. — Poti. W i e s e n b u r g má za to, ie pra průmyslové Í40ly bylo učiněno dosud velmi málo. Řočnlk přeje si, ab/ výhoda jednoroční dobrovol- nické blniby byla poskytnuta také žákům státních průmyslových ikei, kteří vyili se ikol měitanskýcb, e probíraje průmyslové odborné ikoly, přej# si koneěaé, aby nalezl eo vétil počet pozlanoi, kteří by tato otázka prozkoumali, by Rzkooako bylo postaveno во roveň ostatním vzdělaným státům Na to přijat konec debaty e sebůte akoniena. — Priiti schůze odbývá se zítra

Lidé ti opičí se jen po

Hlavni podstata řeči hrabáte Richarda Clama v záležitosti kongray. Co předseda kongrnového výboru, podal brabé Clam na základě vyjádřeni poslanců Ozař- kiewieze a Rosera o nynějším stavu otázky kon- gruovó toto vysvětleni: Subkomité, jet od vý­ bore bylo zvoleno к rokováni o této otázce, bylo ve svých pracoch zdrženo nedostatkem ma- teriáln a bylo konečně po marném čekáni nuceno, dotýčné své návrhy výboru přednésti. Tento rokoval o návrzích těchto velmi pilné a vypracoval v předešlém roce návrh zákone, v němž scházely ponze podrobné číselné doklady. Chtě letos tyto doplnili, narazil právě opět na tytéž překážky: neměli dosud po race dozta tečný m&teriál. Nemohl totiž vypočtěn býti finanční dfekt návrhů subkomitétu, ano scházel též i základ, na němž by tvrzeni toto vzepřeno býti mohlo. Výpočet tento viak bylo nntne podali, jelikož se vláda vyjádřila, ie jen tehdy zaujme vůči návrhům výboru určité stanovisko, až ji předložen hade zevrabný výpočet. Taktéž byla vláda vyzvána, aby konečně zaopatřila materiál a předsedovi a zpravodajovi bylo uloženo, týž pak spracovali. V záři roka minulého byl již materiál větiinon po race. Když se však v prosinci řliská rada seila, bylo v něm mnoho opravováno a záležitost nemohla býti až teprv dne 16. února ukončena. Dne 23. února rozeslán byl elaborát členům výborn a vládě a výbor očekává nyní, kdy vláda se nchopl díla.

Dotýká-li se posi. Roser sejmena prekérnlbo stava kněži deficientů a tvrdl-li, že učinil výbor teprve návrh na pomoc kuéžím deficientům, jelikož o věci této není ve vládni předloze zmínky; pra- ví-li týž poslanec, že pražský alumnát jest výhradně český, není tvrzení jsho pravdivé A mlnví-li konečné cosi o nemocnýcb, již zemriti musí bez posily a útěchy duševní, jelikož nerozumí jazyka kněze, jest podobné tvrzeni ovšem na místě v nějakém krvavém straiitilovém romàna, ale nikoliv v této sněmevně, mluvt-li se o poměrech v Čechách. Neboť řečník jest pevně přesvědčen, že není v celých Čechách jediného . duchovního, jenž by řeči německé nebyl tolik | mecl£í’- mocen, aby nemohl nemocnému nděliti duševní j útěchy a posily. Nár. Listech“ a myslí si : Může li obyčejný žurnalista, nebo známý dopisovatel „N. L *, človíček to nepatrný, jenž prý redakce všech českých listů již sběhal. skoro každodenně ostouzet! jednotlivé poslance české a spůsobem trhan- ským psát! o českém klubu, proč bychom my pol tickou svou radikálnost nedali ca jevo nějakým osvědčením? — „Nár Listy“ nás za to pochválejí, vyhlásí za nejpokročilejší atd. občany a nebudou nás více nazývat! hejly politickými, jako to činily za doby mladočeského odštépenství. Ano tytéž „Nár Listy“, které v národě našem již tolik zla natropily a které i nyní z pouhého kšeftu provozují protiklubovní agi- gitaci, v čís P8. farizejsky naříkají, že se „politická slušnost u nás bagatelisuje a že v úpadku jest náš veřejný život“.

„N. L“, domohše se trochu předplatitelů, provozují staré své řemeslo, štvou zbytečně lid při volbách podporují pokoutní kandidatury a kaceřují každého, kdož к jejich praporu se nehlási. Tak i u nás podporují štvanici proti poslanci Zeithammerovi, jenž pojednou několika křiklounům nezdá se býti tak svobodomyslným jako — J. S Skrejšov- sky. vydavatel pclovládního listu, s länder- bankou spřáh utého. Snad si někteří ti naši politikové myslí že ten „stavitel tribun“ bude odebírat) z Hořic kámen nebo aspoň přimluví se za hořické kameníky u podnikatele staveb bar. Schwarze, jenž ukládá provise v la iderbance Zda liž se nám pro takovou radikálnost (!) nevysměje celý svět a nezavdáváme li sami úst&váckým fakciosům příležitost к posměškům? — Jistý občan jest proti školské novelle proto, že by snad piatiti musil za vyučování němčině; a on už dal chlapce svého do německého města na „handl*. — Klub český měl by se ve všech listech, pravici příznivých, ozvati proti štvá- ckému řemeslu .Nár. Listů *

Z Hořička. ulice a Kacencina bubnu a poslalo důtklivé, Č0äké ttčnI dràze a ikolnI n0Tel,a. napomenutí a instrukci poslanci Z, jak ma; z реШ 0d ü 2ákona 0 ltřednlch v otázce skolske novely hlasovati Okres nas ikol4tíh Btiivá se Btále DrDdifm. vrchní inspektor vinou několika kriklounů přijde do takového v dülnI engmovnè brůjil 0ítře ti světla, jako kantón podhpský vinou E. Spin- г4кош| a rDmDn:jk4 konferenca T 8iblni v>Bt0. diera. Ude obskurní na zahálce i obyjcejm i vila ge r0?r éž ti něma _ v Pešti ěla skalaci, z dloube chvíle pouštějí se také do ; é mal4 broiurfl 8 titalem. Kat0,lci pohtiky a dle not Gregrovců diktovali chtějí bcďte ве,и v knIžce té charakt"?rjBoje se p0. ceskemu klubu, jakou cestou měl by se bráti mika Ti8í0va 0b8ah malé knIžk lze v ^ a jak ma hlasovati. Bezpříkladná „domys i- Jt03ti 8hrB0nti v Ž(J ia č Š1 ve. vost“ a politická nezralost, která cerpa poli- Skeró mor41nI - materi4lnI výhodyt jež vl4dam4 ckou mou;rošt z kseftovnických „N. Listů“, 1^ r0íd4nl dostáTaji se pouze protestantům, jest tun vinna, ze množ! lide nemají pojmu ;kdežt0 ketoI;ci .ец že JcUu/B pr4zdnemi o politické Slušnosti a že zpívají jen ty pí-jníbri j ve s?ó BJkr0vn0Bti a pokoře pomáhej! smeky, ktere jim ob čas národní Kačenka, 'lačiti vItézný v02 proteBtanta/; proto vyzývaji jako o jarmárce, predzpěvuje. Kriklounství ' katolki aJb hledíli kabÍDetn Ъв10у/пц^л pohtickou nekažen, hloupou umínénost po- L uož'8e d4 doB4haoQti ¥olbon takých važuji lidé takoví za - svobodomyslnost - в1апсй kteřl odhodláni jsou h4jiti pr4vai BV0. ucice se všemu tomu z „N L.“ 1

, bxly a zájmy katolíků.

Politický přehled zahraniční.

miniitra vynčovánl. zastává-li ze článků, týkajících ее měitanskýeb ikol. Ministr odvětil, ie se při těchto ustanoveních niilo zknienostl minulých let a se zknienostl tich vychází na jevo, že ústavy jako dosavadní měšťanské ikoly nehodí se pro naše poměry. Školy měšťanské mají býti vyiiim nčiliitčm pro ikoly národní a spro- středknjlcim ústavem pro iáky později jiné ústavy nsvitěvnjlcl. Po té pokračuje se v de- batté od § 23 Sness prohlašuje, že nikdy nebude jako poslanec za Vídeň bisso vati pro návrh, jenž škodí velice živnostníkům. T poradě o § 29. a 30. litnje Haase, že němčina nemá být obligUolm předmětem na učitelských ústavech в vysčovacl řeči mimoněmeckon Jest možno, praví dále, že dostanou se na naše ikoly učitelé neznající ani slova německého. Tím sníží se učitelé na nižii stupeň společenského postaveni a mládež žkolnl tím utrpí. Konči návrhem, aby přijal se dodatek : „Na ústavech pro vzděláni učitelů s vyučovací řeči mimoněmeckou jest němčina obligátním předmětem.“ Snese: Předloženi zněni § svědčí o zpátečnickém směru celé předlohy. Proč vynechaly se dějiny paedagog.ky a literatury, proč neuvádí se nic o zdravotní etvi? I Uhry vás předčily. Též Rasa problašnje, že snižuje se Um stav učitelský. Zákon dřívější jest lepši nového. Lienbacher prohlašuje, že sá vazné ustanoveni stran němčiny jest vzbledem к § 19. státních základních zákonů nemístné, však lze očekávat!, že zemské zákonodárství o to se postará, aby osvojili si učitelé jazyk ně- Po té byly oba odstavce beze změny — Branný výber přijal zákon o zemské obraně v třetím čtení a zvolil Mattuša zprávo- dajem. — Od pondělka badon se odbývat! I denně také večerní schůze až do vyřízeni roz- V Praze, dne 10. března

IVéineolco. Jak se dopisovatel berlínské „Germanie“ dovídá, obsahuje odpověď císařova na drahý dopis sv. Otce v prvé části své výraz nejúplnéjil spokojenosti, že sv. Otec vyloučil povinnost oznamovací ze zásadních otá zek. V dopisn tvém klade císař a král též na to váha, že jest konstitnčním vladařem a že v této záležitosti mnsi vláda jeho vymoci si svoleni parlamenta. Potvrdi-li se tato zpráva, pak zajisté získají velice na pravděpodobnosti z vládních krabů vycházející zprávy o chystané clrkevně-politiské předloze. Liberálové cvšem json velice rozjitřeni nad zpráven o této nové vládni předloze a rozkřiknjl, že kabinet ve avém nynějším složení ani nemůže podali v záležitosti té novou předloha. Jak dalece oprávněný jest tedy požadavek liberálů za změna ministerstva, nemožno ještě rozhodnonti, tolik je t však jisto, že revise zákonů směřující kn emirn za pomoci liberálů jest naprosto nemožná. Italie. Y poslední schůzi sněmovny odůvodňoval Marielli svou interpelaci o egyptských záležitostech. Řežnlk přeje si obnovení přátelských styků z Francií a nepocbopnje, proč Italie zdráhala se připojili ее к anglické akci v Egyptě, ěimž by si byla pojistila postaveni v středozemním moři. Ačkoliv jest přívržencem přátelství s Rakonskem a Německem, byl by přece nerad, aby to překáželo svobodě akci Italie v středozemním moři. — Priiti konsistoř ustanovena určitě na 16. března. Francie. Vláda zamezila mocí schůzi dělníků na pátek určenou ; jak bnde však dále? Neznadno dá se potlaěiti hnát! 100.000 dělníků hladových, bez zaměstnání Jedině ve Fenboarg St Antoine nelezá se 60 000 truhlářů bes práce ; co pak se týče oněch 40.000 dělníků, zaměstnaných n staveb, kteří se též sshůie měli zúčast-

Politický Ä-SSMJtÄ» Z Vidné. Jazykový výbor poslanecké iné- ústavy na neurčitý čet odročena, leč aapr, movny odbýval včera ichůai, v uli posi. Ma- némo atvofila io uynl ivl&itai „Lig« pro r dejzki idélil správa o návrhu Warmbrendtové vizi1, zostávajte! z radikálních ilvlů poslanec) ohledné německé státní řeči. Те správě té laěmevny, obecni rtdy, se iurnaliztú a předs«, pravi se, ie v praxi můie beztoho německá řeč epolkových. Spolek tento semýill v nejbliWi l( považována býti se slátal, neboť jeet řeči bota odbývat! v Tivoli-Vaoxhallu svou prv úřadni, parlamentimi i armádní a proto by byla sobůsi. — Brněnský liet „Nouveliihte* o,a zákonnú kodifikace německé štátni řeči úplně' moje : Vévoda so Guarirei obdržel od ministi zbytečná ; usneieno tedy, aby ее přešlo к don- války žádanoo dovolenou a nastoupli inad jit nlmn pořádku. Storm oznámil na to, že podá pondělí, 12. března z Cannosa společné z hn zprávo menšiny a ie ji bude ve inémovné za- bitem Rénandem de Montegnecem zamýiletio stopovat! ; debatty o správě větiiny se meniina ! svoji velkoe cesta. Oba ее odeberou ihned { nezúčastni. Wnrmbrandt polemiaoval proti ni- Kavkasska, aby studovali přípravy ruské armi« kolika místům zprávy větiiny, lei brabö Hoben-1 pro tnrkestanekoa výprava Odtud vydají se ^ wart konštatoval, ie ее debatta o tom nemůže, dél Oxu a branie efgznietanzkýcb bod do Indi připustí ti. Zpráva. Madejského byla scbváleaa. i aneb se opětně vrátí přes Samarkand ku sever — Školský výbor pokračoval taktéi včera v de- Cesta tato bode trvat! nejméně iest městců, battě o ikolní novelle. Poslanec Snese tázal se ťieol£.o. Z Athén Molla včera zprštJ ie Knmnndnros, jehež nemoc byla před nějaký] časem telegraficky oznámena, nmlrá.

Husito. Car Alexandr III. odebéf se nejspíše ještě před kornnovaol na krátký ii do Moskvy, aby se přesvědčil o stavu přlprti ných prací ke slavnosti korunovační. Y rozho dajících hrázích přidávají se к náhledn, aby i slavnosti v Moskvě obmezily jen na stránka nl boienskoa a národní, kdežto ostatní slavnoei se mají odbývali v Petrohradě. Kníže Alexand bulharský oznámil úředně, že zastupovali bad při korunovaci zvon zemi sám. — Chef státí policie, Pbwe, vrátil se před několika dn z Moskvy, kamt se byl odebral, aby vyietř zprávy, jež se rozšiřovaly o novém spiknuti úmyzln nibilistův, jemnž se tajní zřízenci poli cejnl dostali na stopo. Vyšetřováním se opravd zprávy jich potvrdily. V jednom domě, v alici hady se měl koranovačni průvod bráti, nalezen bylo množství djnamitu a jiných třaskavýc látek. Následkem toho zatčeno bylo množsti osob. I v hlavním městě zmocnila se polici množství podezřelých lidí. — Některé berlinsk listy přinášej! zprávu o zatčeni šlechtičny Engeoi Fiegoerovy v Charkově U zatěené nalezen bylo mnoho důležitých listin a klíček к šifroví ným depeším, jimi se podařilo ihned rozlušti několik z nalezených n ni listin. Zatčená dc pravena byla ihned do Petropavlovské pevnosti Jest prý jisto, že se nihilisté ještě před korn novaci chystají к nějaké akci. Dle zpráv naie zeno bylo před několika dny ráno na alexai drovřkém mostě několik pohozených proklamai v nichž se obecenstvo upozorňuje, aby se stři žilo jiti do Moskvy. — Jak se proslýchá, de stavi se kn korunovaci otec carevnin, kr! dánský.

Denní zprávy pražské. * Brožurka p. prof Rohling« o ritneli vraždě židovské dochází tak valného odbyta, i dožila během čtrnácti dnů již drnbého vydán ač v mnoha tisícich byla vydána. * Na památku sňatku konnntch mai želů rozdílí bratrstvo řemeslníků a živnostník v Praze vždy 10. května dvěma sestárlým а к práci neschopným členům po 16 zl. podpor] Přihláiky a doklady přijímá jednatel К Vc týpka ve Smečkách č. 32 do 15. dubna. * Zemská zdravotu! rada měla přede větrem měsíční schůzi, v niž především koi statován stav epidemii, které v Čechách práv pannjl. Po té vzato na vědomí falšováni lék v jedné venkovské lékárně. Rozhodnuto v reknrs M. Lva z čls. 956—I., který týkal se zápovéej ejrových koži v zmíněném domě. — Jednán o ž&desti gremia lékárníků v Litoměřicích, ab tam směla být zřízena zkonmael stanice na pc traviny a aby potvr enlm zvláštní taxy pro je dnotlivé práce dána byla tomuto zařízeni jakái antoritní podpora. — Vyřízen reknrs Jak. Wien stran zařízeni krnhovky na páleni cihel n Michl a zodpovídán dotaz zemského co trestního sondi zda-li pokrontky v jednom klášteře prodáván třeba považovali za lék. — Yšeobecnon veselo! vyvolala žádost jistého ševče za nděleni privilej ua „neomylný“ léčebný prostředek proti nepři videlné menstruaci. Bylo prý naneseno, aby dš byl žadatel pod dozor policejní

* Výkaz příspěvků na Ústřední Ma ticí Školskou. Přenos posledního výkaz 240.667 zl. 56 kr. Nových sbírek 6.312 il 10 kr Úhrnem 246.969 zl. 66 kr. Vydáni i 31. ledna t. r. 80.374 zl. 76 kr. Zbýr 166.594 zl. 90 kr. V Praze, 28 února 1883. Adol B. Stýblo, pokladník „Ústřední Matice školské.

* Vypovězený sociální demokrftt Horník Em. áikl, jeni zi pro tajné spolčován

* Chudinská kuchjně v Žižkovi ndělila v době od 1. ledna do 1. března cel kem 2218 úplných obědů bezplatné. Ožetřuje?! chndých, podpory hodných osoh. Vřelého nznžt zaálnhojt dámy „kostelního komitétu“ a dobře činný spolek „Vlasta.* Z nových šlechetný-'! dárců jmenovali slnši : J V. císař pán darov* 100 zl., J. Oív. vdp. hrabě František Scbö» born, ředitel semináře, 10 zl. ; pan MDr. Z« lenka 2 zl. ; pan ř(d. učitel Angusta 1 zi.; sii Vořlšková již po drnhé s nznáni hodnou horli vostí podnikla s pani Bistlovon sbírka, jež vý nesla 43 zl. 50 kr. Kéž Bůh vzbndl dobročii némn podcikn torno i na dále dobrodince, b] trváni chudinské knchjné i pro přištl rok p<ř jištěno bylo ! * Horečka vystěhovalecká. V méifc února opastilo Rakousko po atitnl dráze Pod moklím vedonei 696 osob, kteréž vesměs * stěhují do Ameriky. A většina těchto lidi P° cbázl z Čeeb.

T Prase, dne 10. března |