ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fbfaeb30-8f1a-11dd-a823-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 60, person 128, org 14
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 4. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 303.
4 article
Na ranni a vačerni tinty přtpla cl a e v Praze v adniinlstooei na oiá s na čsvrt ll 2 K — kk nrodvojionájzo o na měsle , K Ne na čtv rt lsta eh Ko as mérie ua nači sst u dr k no vot sásilko so n sa dtvt let V Praze, 4. listopadu. Téměř jsme si již zvykli na Jobovy zprá vy, které k nám zalétají zpod Tater. Sloven sko je jako zaklotá země: žije, trvá, ale ne- hýbe se. Činnost jakoby tam ztrnula. Zevněi ších projevů slovenské aktivity skoro není slovenský národ omezuje se na pasivní pře- trpční maďarských útoků. v e
Praha Tatry
5 article
Organismus slovenského národa jen ži- voří; organického života celku není. Sem tam se najde jednotlivec, který „něco dělá“, který „pracuje pra národ“, obětuje se, přýtvá svými silami, plýtvá proto, že jednotlivec pracuje skoro marně tam, kde ho okolí nepodporuje Na společnou národní buditelskou práci sloveněti lidé nemohou navyknout. Nikdo roz- umný nebude od nich žádat, aby měli tolil nispůchů, kolik má na př. česká menšínov práce, nikdo nebude je vinit z toho, že v zlo- venských městech a dědinách nejeví se tolj národního uvědomění, jako v českých krajích ale jistě nikdo nepochopí, že pokusy o ná- rodní práci jsou tak slabé a řídké. ann Inteligence je sice málo, a fo je bíd která se nedá snadno odstranit, protože ma- darské školy, kterým se slevenský inteligent namůže vyhnout, kdyžtě slovenských ško není, při svém násilném maďarisučním syskému převážnou většinu slovenských mladíků odná- rodní. Ale ještě větší bida je v tom, že ani ten malý hlonček slovenské inteligence neví, co délat, a vyčerpává se osobními spory, intri- kami, různými národními i nenárodními ob- chody, které sice vedou k zbahnění sloven- ského veřejného života, ale které pesud si ne- vynutily Herkula, jenž by vyčistil Augiášův národní chlév.
Herkules Augiášův
6 article
Smutným dokladem těchto poměrů je roz- vral na slovenském jihozápadě, kde se vedle zuřivý boj slovenských klerikálů proti pokr - kářům, který prozatím má ten výsledek, že v prešpurské stolici při volbách do stoličního výboru Slováci utrpěli strašnou porážku. Ze 32 slovenských výborníků udrželo se jen7. Při hanebné desorgenicaci slovenského vedení mohl být zvelen slovenskou uvědomělnu obcí Gajárami madaronský klerikál Trubinyi, kte- rý se vydával za slovenského katclíka. V Md- dře, evengelické obci, zvítězil jen evangelický farář Vladimír Jerkovič, ostatní propadli.
Slovák Jerkovič
7 article
„Slovenský Denník“ poznamenává k to- mu výstižně: „Náboženský rozkol a trenice priniesly ovocic. Pod heslom katolicizmu zví- tazil Trubinyi a iní naši nepriatelia. Juriga nehuul ani prstom. Čoho sme sa obávalí, stalo sa. V mene zákona ukrižovali Krista, v. niene Ježišem prelieva sa krv, v mene katolicizn biju nás, klamú a na žobrácku palicu privá- dzajú Trubinyovci slovenského i maďarského vyznanin. Strašné výsledky těch osobních sporůa intrik, které pláštikom štvaní na obranu ni- kým neohrožovaného katolicismu mají zakrýl osobní hříchy a nešvary vůdců katolického Slovenska. Jméno Jurigovo a Tománkovo bude kdysi v slovenské historii vzpomínáne s litosti i s odporem. S lítosti prote, že p Juriga zmařil tolik nadějí, které se kladlyv jeho skvělé agitatorské schopnosti, jež osvěd- čil náhlým zárodním probuzením slovenského jihozápadu, s odporem proto, že neměl dosti mravního ostychu, aby ustoupil z veřejného života, když si pokálel svůj soukromý živol. ale že naopak vrhl do slovenského života heslo cirkevní nesnášelivosti, aby na útraty slovenského národa si nahradil, co něl ztratit pro své osobní viny. dovztdlessno Tak se děje na slovenském jihozápadě. Jiade nevystupuje zkaženost tak nápadně, ale dobře není snad nikde. Je to smutný facit po- zorování slovenského života. Jakási malát- nost, lhostejnost, všenárodní oblomovština, stojaté vody. Jen ohromná resistenční síla slovenského lidu je zárukou, že tu ještě může být lépe. Nepůjde to rychle, ale ani mizerná přítomnost, ani mluva statistických čisel, kte- ré ukazují na slovenské ztráty, naní dostateč- ným ávodem k černému pesimispu. Nákaza
Juriga Krist Jurigův Tománkův Slovensko
8 article NAl
NAl pronikla dosud jen do inteligence; lid je za- choval?, ale bez vůdců, slepý, nezorganiso- vaný. Ovšem, ani politické organisování sloven- ského lidu není bez překážek. Zkusili lot kdo byli v šrpou na poradě slovenského klub v Turč. Sv. Martině. Právě druhá správní in- stanne, podzupanský úřad turčanské stolice rozbodl o jich odvoláni se z rozsudku slúžno - ského úřadu. P. Lacku, Igora Pietra, G. lzáka podžupanský úřad osvobodil. G. Jzáka proto. že zbabčle zradll ostatní a vymluvil se, ž odešel ze zchůze, jakmile se dověděl, že schá- ze neni úřady povolena, J. Hanulovi. J. Au- dustovi. VI. Lackovi, 1. Benkovi a JI. Burja- ov snižil trest s 200 K pekuty a 5 dní vazby a100 K pokuly, P. Mudrchovi, J. Gregorovi. nkovi. dru. V. šrobárovi zmtěníi Iresi na 300 K pokuty, ostatním na 200 K po- kuty, v připadě sl. Taťany Štefanovičové po- žsí pztnnoveni o pedminečném vdsouzení a uopondoval rozsudek na 1 rok. V odávednžn prohlásil, že podle mninisterského nařízení r. 1875 č. 1508 národnostní spolky jako spol- ky politické jsou zakázány. Ať se brání, kdo vhal má svázané rucel
Nal P Lacek Igor Pietr G Jzák J Hanul Lacek Benek P Mudrch J Gregor Štefanovič Turč svazek . Martin slovenský klub
9 article Telefomcké a telegrafické
Telefomcké a telegrafické zprávy „Národnich Lisču . m Olázka volební opravy halicské. Z Vídně, 4. Histopadu. Předseda ukrajín- ského klubu dr Konstantin Levický ráno šem přijel ze Lvova. Prchláeil zurnalistém parlamentě „Nemnáme, o čem bychom s vlá- dou ještě jednali. Co jsme chtěli, pověděli jsme místedržiteli dru. Korylowskému, pověděl jsme Polákům, a pověděli jsme hr. Stürgkho- vi: Žetrváme na kompromisu stra volebníreformy, uzavřeném s bývalým místodržitelem drem. Bobrzyňskim, že ne- chceme nic více, ale nepřijmeme také nic mé- ně. Pokuil týká ze šložaní zemského výboru. jsme cchotni přistonpiti na kte- roukoli z obou alternativ. Buď bude Poláků 5 a Rusíni 2. nebo bude Poláků 7 a Ru- síni 3. Mistodržitel dr. Korytowski za- hájil v neděli jednání se stranami bloku, které jseu proti podotčenému kom- promisu. Ve čtvrtel. musí býti se svými pora- demi po té stránce hotov.dea bonihsie Záležitost české šktoly ve III. ckresu vídeš- ském vlee Z Vídně,. Hstopadu „Neusg W/iene Tagblatt“ oznamuje: V poslední schůzi zastu- pitelstva II. okresu oznámil okresní starosta Spitaler, že vídeňská stavební deputace za- mítla rekurs Komenského ve příčině používání místností v Schützengasse 31 a že další re- kurs proti tomuto rozhodnutí jest nepřípustný, takže česká škola zůstane uzavřena. Okresní starosta sdělil dále, že prý v posledni dobe bylo ve III okresu vileňském otevřeno mnoho pokoutních škol čezkých. Okreení rada. Nosek sdělil, že sám přišel na takovou jednu po koutní českou školu, jež sestává ze dvou míst- ností a jednoho kabinetu, v níž dvě čenké učitelky vyučují 16 divek. Učitelky jsou prý placeny majitelem domu. Bylo usneseno, aby také tento případ byl oznámen školnímn úra- dům.
Konstantin levický Polák doktor Korytowski Spitaler Komenský Nosek Vídeň Lvov Národnich Lisč
10 article Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 4. listopadu. K. k.) „Wiener Zeitung uveřejňuje oznámené již propůjčení hraběcího stave ministru finanef dru. ryt. Zaleskému. Onemocněli. Z Vídně, 4. listopadu. Bývalý předseda posl necké sněmovny dr. Viktor sv. p. Fuchs a zem- ský heitman bornorakouský Havser těžce one- mocněli Zdravotní stav Košutův. Z Pešlí, 4. listopadu. K Frantkčkovi Košulovi který onemocněl záchvaty srdečními, povolání byl tři vniversiání profesoři. Noc ztrávil Košut velmi špatně.
doktor Viktor svatý Fuchs Košutův Košut Vídeň Wiener Zeitung
11 article
Z Peští, 4. listopadu. Ve stavu Františka Ko- šuta nestalo včeru večer velmi povážlivé zhor- šn šení. Z uherského říšského sněmu. Z Pešti. 4. lislopadu. (K. k. uh.) Předseda sl. Badthy zahajuje schůzí v 10 bod. 45 min. Opo- slce se dostavila do suěmovny, setrval však prozatím v kulolrech. Po přečtení došlých spi- súsujal se slova předseda a pravil, že v posledn schuzi poslanecké sněmovny byly proneseny četné pekřiky, a že o mnohých z nich dověděl se teprve z protokolu. Ačkoliv velká čšst těchto pokřiko měla by býti pekáréna, chce od toho upustili. Mus věak každého jednotlivěho členu sněmovny co nej- děrszněji žádati a výzvati, aby měl v úctě nejpo- svátnější právo nherského parlamentu, svobodu slo- vu s nernštl ji polřiky. Má za to, že tato důrazní žádost bude míli úspěch, neboť jadnací řád mu přímo ukládá pečováti o žachování klidu a pořád- kn. Nechče zanegbatí žádnou ponáínnost. Nebudou-l jehe síova provánena úspěchem, bude pucen prová- děti jednací řád s nelvětki přísnokt Na to referoval posl. Szász jménem immu- nitního výbaru o záležitostech přidělených výboru posle dních schůzích, které se týhaší poslane Ratha, Szentiványiho a Meska
ko Szász Rath Szentiványi Meska Pešť poslanecký sněmovna Musa
12 article
Posl. Rath zdráhal pe v Boslední schůzi vy- hověti někdejšímu venoseni sněmevny a odpeosit savntovni Posl. Srentiványí a Mesko nevyhověl vbzvání předsedovu, aby jako členové stálého in- kompatibilitního výboru složili slib. K návrhu impunitního výboru uděluje se témi tém poslancům prolokelární důlka. Na to byla bez debstý povšochně a v podrobaosfech schvá- lena osnova zákona o konsulárním soudnictví. Potom projednávána byla zákonná vsnova o sloučení advokátní z soudcov- ské zkoušky. Oposice stále ještě nepřišla do zasedací sině, nýbrž zdržule se v kuloirech. Čeka zatrně, až bude projednáván třetí bod jednacíh pořadu, relorma porotních soudů.
Posl Rath Čeko
13 article
vi sr al
14 article
Cholera v Chorvataku. Ze Zábřeba, 3. listopadu. (K. k. uh.) Dle zprávy zemského zdravotního úřadu vyskytly se v obou posledních dnech na územi Chorvatska a Slavonska celkem 4 nové případy cholery, z nichž jeden skon- čil smrtí. V Záhřebě b předevčírem rozšířeny povvětti, že v arcibiskupé m semináři udál se pří- pod cholery, cuž způsobilo velké rozechvění. Zalím se všuk brzy ukázalo, že nejde o choleru, nýbrž že jeden hlerik zemřel nevyléčitelnou žaludkovou mlímle e chorobou, ne Příhoda při odjezdu srhského generála Jnnkoviča v Karlovcích Z Karlovců, 3. listopadu. (K. k. uh.) Před od- jezdem srbskěho generála Jankoviče udéla se ne- milá příhoda. Nésledkem přílisné horlivosti podří- zeného orgánu bezpečnestního byl zatčen vlak- vedeucí zvláštního srbského vozu, určeného pro denerálá Jenkovíče. Tato příhoda byla však brzo neiuspokojivějším způsobem vyřízena a vlakvedonc byl propuštěn na svobedu, takaže generál Jankovič. kterého zborový velišel svob. p. Rhemen doprovedi ne nádrežímohl odieti dn Břlehradu o Parlsmeniní vulby v ltalii. Z řima, 4. listopadu. (K. k.) Výslodek 101 užš volby je nyní úplně znám. Zvoleni byli 52 stou- penci vládní strany, 17 radlkálů, 5 republikáno. 2 reformni spcialisté, 19 cficišiních sociniistů a katolsků,leh ee Účinek porlameniních voleb italských. Z říma, lstopado. Nesledkem výsledku v- leb do sněmovny urnesla se městská rada Miláně, že odstoupí. Ze stejného důvodu podaldemisiřimský starosta Natha a k jeho radě učinila tak i městská ra da.
Příhoda Jnnkoviča Jankovič Nath Zábřeba Chorvatsko Záhřeb Karlovec Zvolen Milán
15 article
Kouec vladakství v Bavorsku Z Mníchova, 4. listopadu. (K. k.] V dnešní schů- zi sněmovny řišských rad byla bez delší debaty jed- nemyslně schválena osnova zákona o vladařství po referátě šl. Crailshelma, který na konci vyslovil přání, aby zálonné osnova v brzku byla uněmovnou jednomyslně přijata zhrne Belgický král v Hamburku. Z Hamburku, 4. Iistopadu. (K. k.) Belgický kr přijel dnež ráno na zapřenou na zdejší nádrazí, Sir Horace Rumabold. Z Londýna, 4. listopadu. IK. k.) Někdejší angli- cký velevyslanoc ve Vídni Str Horace Rumbola včera večer zemřel. n (ádečl bKokovcov v Paříži. Z Paříže, 4. listopadu. Ruský ministerský před- seda Kokoveov přijede sem zítra z Říma s ru- ským vyslancem a zdrži se zde 8 dní načež odjede do Berlína
Crailshelma Horace Rumabold Horace Rumbola Bavorsko Mníchov Hamburk Londýn Ica Vídeň Paříž Řím Berlín
16 article
Z Říma, 4. listopadu. (K. k.) Ruský ministerský předseda Kokoveov odejel včera večer z Říma do Paříže, nisve Norrý ruský senátor. Z Pofrohradu, 3. listonadu. (Spb. Ag.) Před- nosla vrchní poštovní správy Sevastianov byl spro- šlen toholo mísia a jmenován senátoren. Revolnce v Meriku a Spojené státy. Z Wasbíngtonu, 3. listopsdu. (K. k.) Přodseda vnálního výboru pro zuhraniční záležitosti Baca prohlásil dnes v senátě, že může ulistili, že vláda inárod Spojených států severonmerických ničcho nejsou tak daleky, jako myčlenky dobýti nebo na- býti mexického území. Není všnk na místě disku- tovali o této otázce. Není ovšem daleka doba, kdy se bude mvait tak stéti. Zalím uvažuje se o zále- žitosti té co neipečlivěji a nelsvědomitěji. Necht se však stane cokoliv, bude to schváleno kon- gresem a umerickým národem. Z Nového Yorku, 4. listopadu. (K. k.) „Asso- ciated Presa“ oznamuje z Mexika: Americký jednatel doručil presidentovi Huer- tovi ultimatum. Huerta musí oka- mžitě složiti presidentství a je h o nástupcem nešmí býti ani ministr vo- jenství Blanguet, ani žádný jiny člen jeho kabinetu. Na ultipatum, které bylo odesláno vneděli, nebyla dosuddána odípo v ěl d.
Sevastianov Huer Řím Paříž spojený stát Nový York Asso Mexiko Huerta Kokoveov Aga
17 article Listopadové novýšení.
Listopadové novýšení. Z Vídně. 4. listopadu. (K. k.) [Armádní věst- ník.) Jebo Veličenstvo císař jmenoval od 1. listopadu: generálem pěchoty pol. podm. Ottu Melxnora 5l. ze Zwelenstammu; polním zbrojmistrem pol. podm. Puhalla šl. Brlega, který jmenován byl současné velitelem 5. sboru a velícím generálem v Prešpurku; generálem pěchoty pol. podm. Blažeje Schemuu, který sou- časně byl jmenován velitelem 16. sboru a velícím generálem v Duhrovnice: polními podma r- šálky gezerálmajory Viktora Mayera. Adolfa ryt.
Ott Melxnora Brlego Blažej Schemuum Mayer Adolf Vídeň Prešpurk
18 article
Brudermauna, Pavla Kestřanka. Josefa Strasser 1. Obenheimera, Arnošta šl. Frorsicha. Václava Tertalna, Karla 5l. Rebrachu, Klaudia Czibulku, Alfreda Krausse, Arnáda Támesza šl. Fogarasa, Emila Reinoldu. Jana Lenze. Gustava Schava senerůlmajory plukovníky: Antonína An- driena, Adolfa Kutzlnigga, Antonina Schiessera, Ar- nošta Hürmanna ryt. z Wüllersdorfu a Urbalru, Karla Matasiče 5l. Plagaje. Arthura Kattnekera Eduarda Kasrogsa, Redolfa Büzkla, Stanislav Grzyvinského. Mikdáše lštvanoviče z Ivansky Emericha Turezera. Alexandra Bandiana. Gustava Mallásze. Kleta Pichlera. Alíreda sl. Hiake. Josef Poleschenského, císař jmenoval dále 14 podplu- kovníků plukovníky v generálním štábu, podplakovnšky plukovniky v dělostřelockém po pří- padě ženijním štábu, dále u pěchoty mysliveckých a technických zborů 15 u jizdy 4. u polního a bor- ského děloelřelectva 6. u vezatajstva 1, v lnže- nýrském důstojnickém sboru 4 podplukovníky plu- kovníky. Dále podplukovníky ve sboru gene- rélního štábu 31 majora v dělostřelsekém stábu v ženijním štáhu 3 u pěchoty mysliveckých a tech- nických sborů 96. u jizdy 1f. u vozatajstva a zdra- votních sborů dva najory; majory ve sbor generálního stábu 16. v dělostřeleckém štábu 5, v žanijním štábu 4. u pěchoty, mysliveckých a technických sborň 115 selníků, mezi jiným Max- miliána svob. pěna Catinella, kterž byl jmenován křídelním pobočníkem Jeho Veličenstva, u polního a horského dělostřelectva 23 selníků, u jizdy 19 rytiistrů, u pevnostního dělostřelectva 10 setníků.
Pavel Kestřanka Strasser Arnošt Václav Dolna Karel 5 Rebrach Claudius Czibulka Krauss Támesza Reinold Lenz Schava Antonín Ana Kutzlnigg Antoninus Schiesser Urbalr Matasič Kattneker Kasrogsa Redolfa Büzkl Grzyvinský Turezer Bandian Mallász Pichler Poleschenský Obenheimer Ara
19 article
u vezdtajstva a zdravolních sborů 6 setníků: setní- ky: v tenerdlním ztába 23 nadporučtky, v dělo- vtřeleckém stábu 5. v ženljním stábu 1. u pěchoty mysliveckých a lechnických sborů 288 nadporu- člků dále 519 poručíků nadzoručíky a 256 prapor- níků pornčiky: u jízdv: 60 nadporučiků rytmistry 41 poručíka nadporučiv, 12 prsporníků poručíky polního a horského dělostřelectva: 51 nadeoru- číka setníky. 86 poručíků nadporučsky. 49 prapor- ndků poručtky, v něvnostním dělostřelectvu: 14 nad- poručíků setníky, 31 poručíka nadporučíky, 25 pra- porníků poručíky: u vozatajstva: 2 nadporučíky rvtmistry, 24 noručíky nadnoručiky, 18 praporníků poručtky: u zdravotních sborů: 3 nadporučíky set- níky. 2 portěíky nedooručíky, 4 praporníky poru- číky: v auditorlátu: 6 podplukovníků-audltorů plukovniky-anditory, 6 majorů-auditorů podplukov- níky auditory. 5 selníkůauditorů majory-auditory. 24 nadporučiky-avdilory seinikyauditory a 11 po- ručíků v záloze nadporučíky-auditory. Cisař jme- noval ve válečném lodstvu: kontreadmirála Maxmilidna Niegovana viceudmirálem; kapitá- ny řadových lodí Karla Seidensachera Františka ryt. Kella, který byl jmenován přidě- lenim vlajkovým důstojníkem, ministerstva vojen- sbví — námořní odbo —. Ervína Raisp a zl. Ca- ligu, který byl jmenován předáostou námořního kon- trelního úřadu. Botumila svob. p. Mevern-Ho- henberga, který bvl jmenován odlátem přístnv- ního admirálatví, a Alfréda svob. p. Koludel ku
Seidensacher František rýt Kell Raisp Alfréd Maxmilidno Niegovan Caliga
20 article
v črobném prodeji ranei čislo o sobe ee d Ve tijálkách na veakove, ránní čaalo vocerní lnserát- plats zd ub suvo Bapřesj Předplacom a inserty přija we sdni nlstrace v Harlanské ulo novl Tam nacházejí ses tež ředakce, tlskárna a erpedle- Národnleh Llatá? Rukopiay se nsvracsi vověrnaln
Llatý Bapřesj Předplacom
21 article
enor nej ekorse nsbtvsotběhlut který byl imenován velitelen námožního okrestív Terslu, kontreadmirály, dále 9 fregatních kapitánů kapitány řadových lodí, 5 korvetních kapitánů fre- gatními kapitány, 5 poručíků řadové lodi korvel- ními kapitány, a 3 fregatní pornčíky poručiky řa- dové lodi. Císnř udělil pol. podmaršálkům Zikmun- doví šl. Baesákovi tilal a churakter gener šta jízdy a Heřmanovi šl. Colardovi, pevnostnímu veliteli v Přemyšlu, titul a charakter generála pě- choty, general-majorovi Janu Löblovi titula charakter polního podmaršátka. Císař jmenoval nej- vyššího lovčího podplukovníka m. sl. Maxmiliána bro Thuna-Hohensteina a podplukovníka m. sl. Hsona svob. p. Lederera, nejvyššího hofmistra zrcivávody Franliřka Salvatora, plukovníky v tom- to poměr: nejvyššího štolbu, malora m. sl. Ferd hr. Kinského podplukovníkemj dále majora v. z. Ferdinanda prince Lobkoviee podpluko- nikem v.z.
Heřman Löbl Maxmilián Thun Hohenstein Lederer Franliřek Ferdinand Lobkoviee Přemyšl
22 article
Z Vidně, 4. listopadu. (K. k.) [Zeměbra- necký věstník.] Císař jmenoval plukovníky podplukovníky ve sboru denerálního štábu, podplukovníků u pěšího vojska, 1 podplukovníkau jízdy a 1 podplukovníka u hřebčineckého sboru; podplukovniky 3 majory ve sboru generálního štá- bu. 21 majora u pěších sborů, 2 majory u jízdv.z u hřebčineckých shorů a 3 ve stavu důstojníkův ístním postavení; majory 3 selníky ve sboru ge- nerálního štábu, 20 u pěších sborů, 2 rytmistry u jízdly, 2 setníky u dělostřelectva a 7 ve stavu dů- stojniků v místuím postavenií. Salníky, po případ ryimistry 2 nadporučíky ve sboru generálního štá- bu, 46 nadporučíků u pěchoty, 8 u jízdy, 6 u dělo- střelectva a 4 ve stavu důstojníků v místním posta- venír nadporučíky 110 poručiků u pěchoty, 4 u jí- zdy, 9 u dělostřelectva, 2 u hřebříneckých sborůa 1 ve stavu důstejníků v místním postavení: poručíky 94 praporníků u pěchoty. 7 u jízdy, 5 u dělostře- leciva.
23 article Události na poloostrově balkánském.
Události na poloostrově balkánském. vzáe Řecko-turecké jednání o mír. Z Borlina, 4. listopadu. „Lokalanzelger“ sdě- luje z Athén: Pro obtížné telegrafické dorozumění tureckých delegátů s Cařihradem turečti dele- gáti z Athén odpluli, aby opatříli si nové informace. Řecká vláda sdělila velmo- cem podstatu vyjednávání, aby ukázula svou ocho- tu vůči Turecku. Anglický vyslanec navštívíi včera řeckého ministra zahraničních záležitostí. Žaloby bulharských zajatců na Řeky Ze Solje, 3. listopadu. (Ag. tel. balg.) Bulharsti důstojníci a lékaři, ktoři byli řeckými válečnými za- jatci, zaslali ministerskému předsedovi Venizelovj telegram, ve kterém proleslují proti nebumannín způscbu, jakým se s nimi nakládslo Nová hranice mezi Černou Horou a Srbskem. Z Cotynaě, 4. listopadu. Porady o c hranleích se Srbslem byly za vzájemného uspokojani skenčeny. Černá Hora obdrží Plevlji. Dakovo a cele úrodné la sonv si území u Metolice. Stížností aibanského obyvajelstva na Řeky. Z Říma, 3. listopodu. [K. k.) „A gennzia Stefani oznamuje z Valony: Po schůzi, které se zúčastníl několik set osob, většinou vystěhovalých ze spor- ných území na jihu Albanie, bylo členům mezl- nárední kontrolní komise odevzdáno memorandum, ve kterém vede se stížnost na utiskování Albanců v jižních územích a na velmoci, jakož i na civill- spvané národy vznáší prosba, aby život alben- ských bratří byl chráněn a jejich země byla pokud možno brzo vyklizena cizím vojskem.
Řek Stefan Valon Atény Cařihrad Turecko Černá Hora Srbsko Dakovo Řím Albánie
24 article
Pro zvelebení Albanle Z Vídně, 4. listopade. Večerni „Fremdenblatt- se dovídá, že rakouský Lloyd poskytuje členům ra- kouského spolku ke zvelebent Aibanis (Albanský komitét) podstatné slevy jízdného do Albanie a zpět. Přihlášky přijomají se denně ve Vídni. Kohl- markt č. 20 Rakouský všeúřadnický svaz protí německo- d vále nacionálnímu svazu. Zazaamenali jeme enchdy, že německo-nacio- nělní sraz na rnlské radě ce usnesl přerušití veškere styky s ústřodním svazem rakouských spolků stát- ních úředníků, pončyadž tento všeúřadnický sva
Lloyd Kohl Vídeň Albánie
25 article Z revuí a časopisů
Z revuí a časopisů V Pražské Lidové RevuřIX., čí. 9-10) ukončuje státní zástupce dr. K. Drbehla svoji studti „K psychologii soudů porot- nich“, která je bozpodmínečnou obhajobou porot. Vyanívá v závěr: „Soudy porotní nachovají v sobě nilterak nějaké větší nebezpečí nespravedlivých odnouzení, ale vynikají nad soudce právníky, že nesoudi jen čin trostný a jeho pachatele, nýbrž clověka jako pachažele se všemi jeho lidskými chyhami a slabostmi. Vystihujíce ve svěm výroku subieklivní trestuhodnost, vyrovnávají tak protivy a mocery mezi šublonou objoktivních předpisů zá- konných a skutečnými poměry a vztahy života lid- ského.“ Tím postupem ovšen se stává, že porola osvobodí vinníka, t. j. pachatele, jejž by soudce z povolání odsoudil: v jejím výroku neuplatáuje se výhradně názor o právní povaze spáchaného a posuzovaného činu, nýbrž i její přesvědčení o trestuhodnosti pachatelově. Tímm však také porola plní důležitě poslání socišlní. Vyrovnává příkresti zákona, jenž se nemůže dosti pružně přizpůsobo- vati době a jenž docela ve své všeobecnosli ne- může se přispůsobovati ošobním poměrům těch, kteří mu podlébají. Perola soudí podle svědomí. tedy zcela po volná své úvaze a ne dle litery zá- kona; může osvoboditi, i kde našla vinu objektivní. nůže činiti, co soudci z povolání dosud u nás není možno „Soudce nemůže — alespoň za zákonů touto dobou u nás platných — ku provinilci Híci: Synu zhřešil jsi, ale vina tvá se ti odpouští. Jaou státy, v nichž jsou smysl pro instituci soudnía důvěra ve výrok soudcovský tak vyvinuty, že se i olázka o trestuhodnosti i proti psanému zákonu ponechává volné úvaze seudcově, na př. v Anglii.
doktor K Drbehl lidový RevuřIX Anglie
26 article
Snad se toho i u nás bohdá dočkáme, že alespoň v některých případech bude moci soudce neúpros- ný a všude stejně železnou důsledností dopadajicí zákon objektivní korigovati Zivolní zkušeností Jsout přece již s dostatel známy snahy po zavo- dení instituce podminečného odsouzení a propu- vtění z trestu vůbec. Bohužel, že tyto inslituee mají býti obmezeny jen na případy velice řídké, výminečné a vázány na takové podmínky, že vol- ná úvaha soudcova bude se tu rovnat zase takřka nule. Nevím, jaké jsou to důvody, že se soudcové naši netěší té důvěře, by nebylo třeba jejich vol- nou úvahu tak podrobnými předpisy ve všech smě- rech sešněrovati a že se nevidí v nich vtělení oné velké ideje, již instituce soudnictví vůboc sleduje.“ Mimo uvedený apel pro volnou úvahu soudcovu. jež by jistě značně zesociálněla naši justici, je ještě jedno zajímavé z četných podrobností úvahy. Dr. Drbohlav hájí politickou objektivnost soudů porot- ních. Doklady ze zkošeností poslední doby uka- zuje, že porota se nedává vésti strannickými ohle- dy, aby odsoudila nevinného: ba osvobodí obžalo- vaného, třeba náležel politickému táboru, pro vět- tinu porotců odpůrčímu, a třeba byla jeho vina zřejmá, když jde ověe, které po pravidlu porota nepřísuzuje váhy (urážku na cti tiskem). A tu je zajímava motivace porotního výroku, kterou ve sdělení náně Drbohlavově je jistě pokládatí za aulentickou. V novém zajímavém světle ukazuje výrok poroty, který způsobil své doby mnoho vzruchu a jenž byl využíván — ovšem neprávem, jak svědčí právě dále citovaná motivace — proti národní straně svobodomyslné. Věc týká se dle všech indicií ač dr. Drbohlav to přímo nepov aféry Machar— Národní Listy“. Machar byl tehdv osvobozen. Proč, osvětluje zminka dra. Drbohlavat
Jsout doktor Drbohlav Drbohlavův Machar
27 article
Dobře máme ještě v paměti případ, kde stnly proti sobě strany různých politických táború. U. rážka na cti byla jasna, dokázána, porotci byli většinou stejného politického saýálení ze žalobcem a přece obžalovaného všemi hlasy osvobodili. jaké bylo jich odůvodnění? žalované výrazy ne- svědčily právě o vznešenosti mysli, zakládaly na jisto hrubou urážku na cti. každý to poznával. ala právě prolo, že urážka byla tak jasna, nebylo třebu si to dávati zjišťovati výrokem porotníma celá věc — obyčejně polemiky protivných táborů politických — nestála za to, by někdo byl porotou odsouzen. Tak soudili i vlasíní přívrženci žalob- covil“ uvádí dr. Drbohlav na doklad nestrannosti porot. Ale noní to spolu doklad, jak je přímo ne- možno dávati porolě rozhodovat o urážee na cti? — V ostalním obsahu čisel je: Inž. F. Štěpánek. Káranský vodovad. — Dr. Ot. Ševčík, Hospodář- ské a finanční následky moderní války. — lnž. F. Štěpánek, Vládei vzduchu. — Dr. L.. Jeništa, Hranice života. — Dr. K. Domin, Koření u starých národu. — Výchova n školství. — Národní hospo- dářství. — Různé, — Zdravotnictví. — Literatura a umění. — Divadlo. — Boletrie. — Pražská kro- nika.. ilaloěmr pladdn no„Slovanský Přehled“, jenž zahájil pra- vě svůj XVI. ročník, přináší ve svém 1. čísle člá- nek dra. M. Weingaria „Počátky bogu- milstvi, prvního opravného hnutíu Slovanů. Je to velmi dobrá informace o re- formním náboženském hnutí balkánských Slovanů. která právě u nás, národa s tak eminentní nábo- ženskou minulostí, musí býti vítána i širokým kru- hům čtenářským: Obecně se pokládá za chloubu naší literatury a našich dějin, že české myšleni tak hluboce a vážně pojímalo problém nábožensko- mravní. A přece mezi slovanskými národy nebyli naši předkové sami ve svém horlení a nobyli první.
doktor Drbohlav F Štěpánek Otakar Ševčík Vládei Jeništa K Domin M Weingario divadlo Slovan
28 article
Již čtyři sta let před nimi duchové stejně hlou- baví a vroucně zbožní podobně usilovali o očistu mravní, o nápravu společnosti, o bližší poznání největších záhad. V Bulharsku vzniklo v polovině desátého věku hnutí, zavrhující dosavadní věro- uku i mravouku, zřízení církevní i státní; a od- tamtud se šířilo proníkavě na východ i na západ. jednak podmaňujíc si Řeky říše byzantské i v sa- mém Cařihradě, strhujíc k sobě duše nespokojené a toužící v Srhsku, v Bosně, pak i v Italii, potom ve Francii, konečněi v Německu. A ačkoli nelze vyslovili demněnku, že tento proud myšlenktový rozlil se i do našich krajů, přece aspoň je jisté. že německý nácev Kelzer. odkudž české kací měl původ svůj v řeckém názvu té sekty „čisti“. Učení bogomilů lze dnes sestrojovati jen ze spisů uámitek a výtok jejich odpůrců. Není znám aspoi ani jeden spis o nauce bogomilské, který by po- cházel od členů sekty samé, a lze i pochybovati že vůbec sois takový byl napsán. Dr. Weingart rokonstruuje tu bogomilské učení z polemického or bk eib bsle vpdlarn traktátu Kožmy presbytera. Bogomilové byli de- mokratičtí pesímisté. Zavrhovali zbchntlou, zka- ženou církev, všechny vnější obřady, symbol kříže, starozákonni knihy, oficiálný výklad Písma. Dle nich život lidský je pla neřesti a marněho lops- ceníNač sloužili a pracovati pro bohaté — to se rotiví bubu — k čemu poslouchati svých pánů? Celý svět, zlý a špatný, je zřejmě dílo dáblova.
Řek doktor Weingart Bulharsko Cařihrad Boseň Francie Německo
29 article
Nebe, slunce, hvězdy, vzduch, zemi člověka, cír- kev, to vše, ať živé či neživé, ne bůh, ale dábel stvoril. Dábel jenž vládne vším tělosným hmot- ným, poručil lidem ženy polímati, jísli maso, pít víno. Skutečný křestan odvrhuje vnějši malicher- nosti, svátky a obrady cirkve, ví že přijfmání je jen prostý pokrm, neklaní se obrazům, ale modli se v skrytu a po svém si vykládá Písmo. Neehro- mažďuje bohatství, neboťnač rozmnožovati dilo dáblovo? Nemiluje dětí, neboť nač bude nové pe- keleni hřišníků? Bogomilství ovšem neni myšlen- kově původní. Jeho pramcnem je malousijské paulikianství. Ale význam jeho nebyl v zamám učení, nýbrž v jeho aravní opraydovosti, jakou nacházime — pozdkij v českém hnnti nábo- ženskám — Slov. Přehled“ dále obsahuje: F. J Tjutčev, Básně. — Dr. Ani. Bcháč. Velné kapitoly ze sfutistiky Slovanstva (Bosna a Hercegovinal. — Dr. Fr. Tichý, Stojan Michajlovski. — Dopisr. — Rozhledy a zprávy. — Literatura a umění vo, soz
doktor Tichá Michajlovský Dopisr slunce Bosna Francie
30 article
Dr. Ant. Boháč ukopčil v „Obzoru Ná- radohospodářském VI., č. 9.) svoji sludii „Z hospodářské statistik ra- kouské: Obilní ceny a produkce v Ra- kousku“. Z úvah svých víozuje závěr hospo- dářsko-politický:. Platnest nynějších cbehodních smluv vyprší v době ne přílis vzdálené, asi za dv roky začne nově jednůní o úpravu obchodně-poli- tických styků s nelvětšími našími odběrateli dodavateli. A tu je na místě, abychom si uinonili, co nám přinesla naše obchodní a hospodářské po- litika posledního období, v čem nám šla k dubu a v čem našemu hospodářskému celku škodila. Jednou z nejdůležitějších novot, jejíž následky pociťuje každý, byl přechod od mírných obilních cel k sazbám vysokým, ba nejvyšším, a udál se v době, kdy na světovém obilním trhu nastal obrat, dřivější klegání cen se zastavilo a změnilo na kon- ci mmulého a začátku nynějšího století v jejich slonpání, ktorážto vzestupná tendence není po- mijející a přechodná, nýbrž trralá. Tento přechod k vysolým clůmn při nejdůležitötším předmětu na- šeho konsumu měl dalekonáhlé účinky, jakýchi saad ani sami původci nového směru naší obchod- ni peliliky se nenadáli: nastalo zdražení právě cjddležitějších potravin v míře, pro jakou v žád- ném jiněm evropském státě nennjdeme příkladu, široké vrštvy lidevé musily pocititi důsledky toho volice těžec, když pojednou potrava se zdražila o 30. 40. ba 50 i více. Náhradu ve zvýšených výtěžcích půdy, k nimž vyscké ceny mohou býti
doktor Antonín Boháč Ra
31 article
podnětem, tak aby aspcň z části se čelilo účinkům nových cel na ceny když by domácí zemědělství vytěžilo dostatečné množství potravin, bylo by mohlo dáti zemědělství české, to však tvoři ve státním celku fon malý zlomel: v Uhrách, které pro rzkouský obilní trhi jsou rozhodujíci, zůlotalo pii starém, výnosy cbilí dukonce klesají a tí nuincet dovážeti cizí obili roste. Uvážíme-li vše- cko to, vidimne jasně, že bez poškození zájmů cel- ku na této dráze setrvati nemůžeme a nesmímea že se musíme vrátit opět zpět. Klásti požadavek zručení obilních cej nikdo rozumný nebude; zna- menalo by te vydali nače zemědělství nové těžké krisi, ale rovněž tak zase úvádi do krise široké vrstvy lidové, předevštm dělniclvo a zálmy kor- sumontů těžce pošhožuje nynější syštém přemrště- ných cel. Úkolem naší politiky je, jak nalázli střední ceslu mezi oběma zájmy, každým způso- bem setrvání na této střední linii žádá snížení nvnějčích nemožných snzeb, byť i ne na bývalou výší 3 korun, která anad ještě při nynějších pomě- rech a za nynějších světových cen k trvalému od- stranéní agrární krise by nestačila.“ — „Obzor mimo to padává: Dr. Zd. V. Tobolka. Kaizlova činnost v oboru vědy národohospodářské a finan- ční. — Dr. Fr. Hodáč. Hospadářská Morava. — Dr. Fr. Wevr. Vysokoškolská anketa studentská v Braž 1913. — Zprávy. — Rozhledy hospodářské — sociální. — Věstník jednoty průmyslové v Če- chách.
doktor Zdeněk V Tobolka Kaizlův Hodáč Uhry Francie Hospadářský Morava