Dne 17. června 1900

KATOLICKÉ LISTY

Číslo 164. Strana 3.

příjemnou vzpomínku ještě dnes. A pozdější kartel nedokázal také, že by ve snaze, dojíti svého cíle, po- čínal si příliš jemnocitně. Katolickému středu mohla by v tomto směru činěna býti výtka jenom tenkráte, kdyby byl využil svého postavení v zájmu své strany. Že by byl jako strana toužil po něčem, nebo že by byl dokonce do- sáhl toho na útraty celku, nemůže mu vyčítati nikdo. Nikdy také se nesnažil získati na úkor spravedlnosti nějakých výhod pro jednotlivé skupiny lidu, nýbrž měl vždycky na zřeteli zájmy veškerenstva. Jestliže je zahrnován výčitkami ohledně otázky, týkající se úhrady nákladů na rozmnožení loďstva, činí to právě jen lidé, kteří sledují jednostranné zájmy na úkor celku a neradi by převzali část veřejných břemen, kteráž by právem na ně připadala podle jejich po- platní síly. Celý hospodářský program katolického středu má za svůj cíl jen vyrovnávající spravedlnost a katolický střed nezapomenul toho nikdy. Kdo praví opak, dokazuje pouze, že ne- dovede otázky hospodářské posuzovati objektivně. A na poli ideálním, jako na př. při zákoně Heinzově neučinil katolický střed teprve ničeho, zač bylo by se mu hanbiti. Že osvědčoval vždy a ve všem smý- šlení vlastenecké, musí mu dosvědčiti sama vláda. Nedivno proto, že katolický střed může na činnost, již projevoval v posledním zasedání říšského něme- ekého sněmu, dívati se s úplným uspokojením.

Ve sněmovně francouzské dojde asi co nejdříve na prudké a vášnivé debaty. Bude totiž po- kračováno o zprávě, již podal posl. Troulleto novém spolkovém zákoně. Zpráva obrací se ve svém úvodě velmi ostře proti kongrega- cím. Zákon sám jest velmi příkrý. Kdyby byl při- jat v navrhované formě se změnami od výboru pro vedenými, musily by všecky od státu neuznávané řády vymizeti. Jmění, jež nalézá se v jejich rukou, nepatří, jak dovozuje zpráva Trouillotova, nikterak prý jejich členům, nýbrž připadají prý státu a dle návrhu Brissonova použito jich má býti k nadání pro zaopa- třování dělníků ve stáří. Italská sněmovna sestupuje se dnes. Zase- dání její bude, jak obyčejně, zahájeno trůnní řečí, na kterýžto králův projev můžeme býti letos zvědavi.

Politické poměry v Italii jsou, zkrátka a dobře ře- čeno, neutěšené, a nové volby nezměnily na tom, ačkoliv má vláda daleko silnější většinu nežli dříve, pranic. Vláda chce se vší přísností prováděti nový jednací řád, ale nejkrajnější levice chce tomu zase vší moci zabrániti. Napovědou předsedy ministerstva Pellouxe jest posl. Sonnino, jejž ústavověrná opo- sice označuje jako zlého ducha. Sonnino zavrhuje všecku slabost, všecku povolnost a všecko couvání — a nejkrajnější levice vyzbrojuje se k nejkrajnějšímu odporu. Pěkná to věru vyhlídka pro započínající zasedání! Španělská ministerská rada se usnesla, aby co nejpřísněji bylo zakročeno proti osobám, jež odpírají daně. Ve městě Murcii vypukly násled- kem zavedení potravní daně nepokoje. Lid házel na úřední funkcionáře kamením a rozbíjel okna a ply- nové svítilny. Demonstranty rozehnalo teprve přikva- pivší četnictvo. Ministr zahraničních záležitostí markýz Agailar de Campos sdělil, že situace ve hlavním městě Marokkánském jest vážná. Turecko a Řecko. Porta zaslala včera ře- ckému vyslanectvu notu, jíž vyslovuje přání, aby za- hájeno bylo nové vyjednávání o smlouvu obchodní. Nota stojí však na stanovisku, jež odporuje zájmům Řecka.

Zprávy církevní- Církevní slavnost. Dnes konáme památku sv. Adolfa z rodu hrabat z Tecklenburga ve Vestfálsku, který byl 28. biskupem v Osnabrücku (1216—1224). Jsa ještě mlád, byl povýšen na biskupa, avšak v krátké době svého působení si získal mnoho zásluh o biskupství. Zvláště se chválí jeho dobročinnost vůči duchovenstvu, jeho pokora a jeho podpora chudých a nemocných. Již za svého života byl v pověsti svatosti; po své smrti byl uctíván, že z úcty k němu zbožní věřící neodvážili se vstoupiti na místo v dómě, kde byl pochován. Biskup František Vilém dal r. 1615 jeho kosti vykopati. Jeho slavnost se koná v diecési osnabrücké 11. února, jinde dnes, ačkoli slavnostně za svatého římskou Stolicí vyhlášen nebyl, podobně jako Karel Veliký. Dnešního dne konají se v pražských čtvrtích průvody Božího Těla. Slavnosť Božího Těla koná se v Žižkově dnes, v neděli; o 8. hodině ranní sloužiti bude vsdp metropo- litní kanovník dr. Sedlák pontifikální mši sv., po níž půjde průvod k oltářům po městě. Osobní věstník duchovenský z areidiecése pražské. Dp. Kaplický Josef, farář v Stradišti, byl inve- stován na faru v Lauterbachu. Dp. Vorel Václav, farář v Zeměchách odešel do diecese litoměřické, kdež investován byl na faru v Strenicích. Dp. Wagner Ondřej, farář v Na- hořeticích, byl vyznamenán udělením expositoria canonicale.

Ústanoveni byli vpp.: Beránek Jan, kooperator v Libni, administratorem duchovní správy tamtéž; Bronec Josef, kaplan ve Zvoleňovsi, administratorem v Zeměchách; Kračmera Bedřich, katecheta v Holešovicích, za katechetu při měšť. chlapecké škole u Sv. Kříže Většího v Praze na Starém Městě; Štenc Antonín, kaplan v Divišově, za admi- nistratora tamtéž; Waldmann Jiří, administrator v Lauter- bachu, za adminisratora v Stradišti. — Konkurs byl vypsán na fary: v Kozmicích od 22. května (do 3 července); v Stra- dišti od 5. června (do 17. července); v Zeměchách od 7. června (do 19. července); v Kolodějích od 15. června (do 13. července) a na děkansyví v Divišově od 7. června do 19 července Osobní věstník duchovenský z diecése brněnské. Jmenováni byli vdpp. Cyrill Riedl, aseso bisk, konsistoře a farář u sv. Jakuba v Brně děkanem v městě Brně, Jan Novotný, konsistorní rada, správce dě- kanství měřínského a farář v Radostíně děkanem měřín- ským. — Synodálky uděleny byly dp. Josefu Skotákovi, ka- planu v Bilovicích. Úmrtí. Dne 13. t. m. o 2. hod. zemřel v Hranicích náhle vdp. Josef Čech, kníže-arcibiskupský konsistorní rada, kněz jubilant farář hranický, jsa 75 let stár. Zesnulý na- rodil se roku 1825 v Palhanci ve Slezsku, na kněze byl vysvécen roku 1849. Pohřeb zesnulého byl konán v sobotu o 9. hodině. R. i. p.

Korunovační slavnost na Sv. Hoře. Největší tato výroční slavnost svatohorská připadá letos na neděli, dne 24. června. K slavnosti té přichází na Sv. Horu tisíce a tísíce lidu z vůkolí a z vzdálených měst a dědin. Pořá- dek velkolepé této marianské slavnosti jest tento: Od 5 h. z rána slouženy budou mše sv. a uděluje se vyzpovídaným sv. přijímání. O 9. hod. uvítáno bude slavně procesí z král. horního města Příbrami, vedené vsdp. děkanem s assistencí, jehož se súčastní slavná městská rada, c. k. úřady, sbory priv. ostrostřelců a veteránů, katolické spolky atď. Ihned následuje slavnostní kázání, jež míti bude minister redem- ptoristů z Prahy, vsdp. P. Karel Nováček. Po kázání sloužiti bude u Císařského oltáře pontifikální mši svatou vys důst. p. Dr Jan Sedlák, metrop. kanovník u sv. Víta. Po uděleném svátostním požehnání zpíván bude do- jemný „Svatohorský Zdrávas“, po kterémž zázračná socha Panny Marie, od kněží v mešních ornátech, v průvodu ne- sena bude ambytami za zpěvu: „Tisíckrát pozdravujem Tebe“, a za hlaholu zvonů a střelby a zvuků kapel uni- formovaných sborů. Jest to v pravdě vítězosláva královny Svatohorské. Po návratu k Císařskému oltáři udělí pl. tit. p. pontifikant posvátnou sochou nečetnému lidu požehnání, modle se při tom: Nos cum prole pia, benedicat Virgo Maria (nechť s dítkem svým svatým nám žehná Panna Maria!) — Odpoledne konají poutníci různé pobožnostia o 5. hod. jest slavné sv. požehnání.

Nehistorický pražský Josefov historickým! Pražský sbor obecních starších od dvou chyb (připojení Libně a zkomolené opravy volebního řádu) chystá se mužně k nesprávnému kroku tře- tímu, totiž ku nerozvážnému poškození historického rázu slovanské Prahy tím, že jako jeden muž hodlá na věčnou potupu matičky Prahy odhlasovatl v nejbližší své schůzi — historický ráz ne- historického Josefa nebo-li páté čtvrti nebo-li pražských »Židů«, Opičí láska pražských obecních otců jde ještě dále, chtějíc nehistorický Josefov zvětšiti na úkor a ujmu historického Starého Města. Pochybujeme však rozhodně, že uvědomělé občanstvo Staroměst ské dá si takovou ničím neodůvodněnou libovůli líbiti na mesmazatelné po- skvrnění staré, krví otců svých zbro- cené části! Praha toho bohdá ještě nepotřebuje, aby jí na čelo na všechny příští věky vpáleno bylo židovské znamení! Obecní starší dojista ne- sednou na lepkavý klásek, opatrně políčený židem drem. Scharfem. Josefov měří dnes 92 984.6 čtver. metrůva Staré Město má jej zvětšiti a rozmnožiti na 98.920.2 čtver. metrův. Na ploše té má státi nových 106 budov soukromých a 7 veřejných. (Kostel sv. Ducha, synagoga Meislova, Staronová a Klausova, židovská nemocnice, starý () židovský hřbitov, umě- lecko průmyslové museum a obecná i měšťanská škola u sv. Kříže Většího) Již od roku 1898 připravuje se potichu še- redná tato záplata na historický ráz král. hlavního města Prahy.

Co tu bylo hlomozu a hluku, když se jednalo před časem o rozdělení velikého a rozlehlého Nového Města na hořejší a dolejší, kteréhožto roz- dělení užívá stále i úředně pražské c. k. policejní řiditelství. Nepřistoupilo se tehdy na návrh ten, a to jednoduše z toho důvodu, že rozdělení to ne- srovnává se s historií městat Časy však se patrně mění, nebo dnes střízlivý a správný důvod ten již neplatí, jak patrno a zřejmo z návrhu pražské městské rady, přichystaného pro nejbližší schůzi sboru obecních starších. Podívejme se věci blíže na zub sine ira et studiol Josefov nenáleží mezi historické části Prahy, Tomek Josefova nezná a obecní statut pražský z r. 1850 v prvých svých řádcích vypočítává pouze čtyry části města: Staré město, Nové město, Malou stranu a Hradčeny. Josefov nemá tedy vůbec významu histo- rického.. Pátá čásť Prahy pohřešuje také všeho významu politického, jsouc uměle a z potřeby vytvořena vládou pro účely germanisační. Z těchto dvou důvodů ne- lze tudíž nikterak doporučiti další zachování Josefova nebo-li páté čtvrti čili pražských Židů, tím méně vy- sloviti lze souhlas se zvětšením Jose fova na útraty starobylého Starého města, což nelze nazvati jinak nežli smělým rouháním se historii. Avšak ani ve- řejný prospěch nemluví pro zvětšení a zachování Jo- sefova, nebo nelze si mysliti, že by pražská obec musila býti odkázána na Josefov, který není ničím jiným nežli zvětšeným starým židovským městem. Takové staré ghetto u nás ku podivu trvati má dále, kdežto jinde šmahem se ruší.

Mají-li v částech oněch vzniknouti nové budovy, nebude tam rozhodně místa pro nynější obyvatelstvo. Lepší třídy české však sotva se tam budou stěhovati, poněvadž odhlasováním dotyčného návrhu sborem obecních starších nezmizí ne příliš lichotivá památka pražských »Židů«. Nanejvýše vznikla by nová osada Němců nebo židů, a to přece nemůže býti snahou a přáním zástupců slovanské Prahy. Nejlépe by tudíž bylo, aby nehistorický pražský Josefov zmizel z assanace, která by pak zajisté da- leko čilejším tempem pokračovala. V zájmu slovan- ského rázu Prahy vůbec a historického charakteru je- jího zvláště, co nejdůtklivěji v poslední chvíli pozve- dáme varovného svého hlasu k uvědomělým zástup- cům král. hlav. města Prahy, aby nezdvihali rukou svých na podporu návrhu městské rady — na zacho- vání a zvětšení nehistorického, ale germanisačním proudem vytvořeného Josefova.

Zprávy denní. * Osobní. Rychlíkem dráhy císaře Františka Josefa odjeli včera po polednách do Vídně dr. Kaizl a guvernér banky L. Biliňski s chotí. Vyznamenání. Sv. Otec Lev XIII. jmeno- val pro záslužnou činnost a dlouholeté působení v na- šich spolcích, zvláště v Marianské kongregaci, spolku sv. Vincence de Paula, p. Matěje Víta Zahradnického, faktora knihtiskárny c. k. skladu školních knih, ry- tířem řádu sv. Sylvestra, což jest zajisté u muže práce vyznamenáním zasloužilým. * Parceláři a rolnický poslanec Horák.

»Obrana zemědělců« uveřejňuje pod tímto nápisem pěkně psanou stať proti posl. Horákovi, jenž zasvětil se řemeslu parcelářskému. V Nučicích rozparceloval živnost Čuby, parceluje statek rolníka Chalupy a statek p. Planuše v Mezouni. A po zisku ožebračené častuje. A stať končí: »Srdce se chví bolem při pouhé vzpo- mínce na činnost p. poslance Horáka, která s posla- neckým mandátem naprosto se nesrovnává, k níž člen řiditelstva ústavu peněžního, jakým Hypoteční banka jest, jistě snížiti by se neměl. Vrhnutí se na řemeslo parcelační jest však poslední stanicí páně Horákovou, na níž sešel se s individuy, která ze židovských kruhů až posud se rekrutovala. Ale zůstává stanicí nejne- bezpečnější selskému stavu. Cítil-li k ní p. Horák náklonnost, pak měl dříve resignovati na poslanecký mandát a členství v Hypoteční bance. Pan Horák, který by nebyl poslancem, si může činiti co chce, posl. Horák však podléhá kritice i odsouzení, když parcelářství ze řemesla se oddal. Toho nepopře nikdo a popříti nemůže. Funkce poslance a zástupce lidu jest příliš vznešena, než aby jí zneužito mohlo býti ku snadnějšímu kšeftářství parcelářskému. Funkce poslanecká trpí tímto způsobem nadmíru a naší po- vinnosti jest, veřejně posouditi toho muže, jenž ji tolik kompromitoval činností svou. Činíme-li tak, je- víme hluboký bol nad jednáním poslance Horáka, jemuž voličstvo nemůže více důvěru svoji zachovati. Naopak, ono jest povinno, volati poslance Horáka ku zodpovědnosti a po jeho přiznání se provésti veškery důsledky.«

* Wolflani a rakouská hymna. Z Těšína se oznamuje: Minulé soboty večer koncertovala ka- pela těšínského oddílu 54. pluku v Köhlerově za- hradě v Těšíně. Pejednou přišlo do zahrady několik německých nacionálů, kteří — když ve směsi růz- ných písní hrána byla rakouská hymna — počali různými pokřiky demonstrovati. Zároveň vyzvali ka- pelníka, aby hrál také »Wacht am Rhein«. Poněvadž společnost Wolfianů přes důtklivé napomenutí v de- monstracích neustala, poručil přítomný setník 54. pluku kapele, aby koncert přerušila a ihned se odebrala do kasáren, což se také stalo. * Z Cáslavi se nám píše: Dne 6. května t. r. odbývalo se v Golč. Jeníkově u Habrů sv. biřmo- vání, udílené J. M. ndp. biskupem králové-hradeckým Brynychem. Pan Richard Fiedler a jeho choť, majitelé panství Golč. Jeníkova, nabídli se všem dětem všech nádenníků, čeledínů, deputátníků a služek za kmotry, při čemž každý chlapec podělen byl skvostnými stří- brnými hodinkami se stříbrným řetízkem a nově ra- ženou pětikorunou v pouzdře. Choť jeho pak obdaro- vala dívky, kterým za kmotru byla, každou skvostnou modlitební knížkou a též nově raženou pětikorunou v pouzdře, takže dobrodinci tito, kteří v Golč. Jení- kově, i po celém okolí svými dobrými skutky známi jsou, obětovali chudým těmto dětem na dárky v upo- mínku obnos kol 2000 zl. Mimo dítek těchto svých podřízených, byli oba páni manželé za kmotry i mnoha dětem rodičů přespolních. *Pro kněze nemocí stíženého darovali dále dpp.: Leopold Vrzák v Bystrém 10 kor., Vojt.