2
masthead
joročnssV lisv číe
7
article
190l.
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
8
title
V Praze, v sobotu dne 23. února.
Praha
9
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 23. února. Dnešní schůze
poslanecké sněmovny očekává se s velkým
napjetím. Nikdo neví, co se stane a jak
dlouho potrvá. Nejvíce zaraženi byli schvá-
lením návrhu posl. Peschky, by se schůze
konala již dnes místo v úterý, ministrpresi
dent dr. Körber a president sněmovny hr.
Vetter, poněvadž vědí, že takové vsunuté
schůze, přijaté proti vůli velké části sně-
movny, nejsou nic naplat. Dělnosti parlamentu
nepomáhají, nýbrž naopak jí škodí a zanáší
se zbytečně do středu poslanců roztrp-
čenost.
Dr. Körber při včerejší poradě předsedu
klubů navrhl, aby se učinil kompromisv
ten rozum, že dnešní schůze bude krátkou
a skončí již o druhé hodině. Zdali bude na
takový podnět přistoupeno, nevíme.
K historii o zadržené interpellaci ob-
sahu pornografického se sděluje: Je zvykem,
že dotazy dávají se presidentem pravidelně
prvnímu vicepresidentovi ke čtení a censu-
rování. V tomto případě učinil tak hr. Vetter
a podal dotaz prvnímu vicepresidentovi
Pradovi. Ten prý chtěl právě zmíněný dotaz
pročísti a zkoumati obsah jeho, když ho
došel telegram, že zemřel jeho synovec
Opustil rychle sněmovnu a interpellace zů
stala nečtena a dostala se tak nikým ne
prohlédnuta brevi manu do protokolu.
Peschek
doktor
Körber
Vetter
Prad
Vídeň
poslanecký sněmovna
10
article
Navrženo, by se v této záležitosti ko-
nala dnes schůze tajná.
Z Vídně, 23. února. Listy otiskují pří-
pis vídeňský, uveřejněný v krakovském
»Czasu« a jednající o jazykové otázce po-
slanecké sněmovny. Připomíná se tam výrok
nebožtíka presidenta kola polského, že ni-
komu nenapadá zaváděti neněmecký jazyk
do poslanecké sněmovny nebo do armády.
K tomu dodává jmenovaný list, že my Če-
chové zanášíme jazykové spory nejen do
vídeňského parlamentu, nýbrž i do armády.
Nebyli bychom se nadáli, že orgán
konservativní frakce polského kola, žurnál
jinak seriósní, bude obstarávati práci našich
nejúhlavnějších nepřátel, kteří neustávají nás
Vídeň
slanecký sněmovna
poslanecký sněmovna
11
article
osočovati, že jsme to my, kteří zanášíme
jazykové otázky do armády.ms
Mohl by přece věděti, že pravdou jest
pravý opak, že jazykové otázky se někte-
rými důstojníky dělají. S naší strany nikdy
nic podobného se nestalo. S naší strany ni-
kdy nebyli Poláci osočováni, že by svými
snahami působili proti nějaké instituci.
Vzpomenutá korrespondence jest také
důkazem, jakým smýšlení m j sou
nyní pánové z kola polského na-
plněni.
Z Vídně, 23. února. Podle »Reichs-
wehr« vyslovil se císař ke druhému vice-
presidentu poslanecké sněmovny dru. Žá-
čkovi na předvčerejší dvorské hostině takto:
»Nalezáte se nyní v těžké situaci. Dostali
jste mnoho turbulentních elementů, a bude
vám snad ještě přestáti těžké boje. Doufám
však, že to naposledy přece půjde.«
Z Vídně, 23. února. Císař prominul
ostatek trestu 26 vězňům. Mezi nimi v muž-
ské trestnici v Kartouzích a v Praze jedno-
mu, v ženské trestnici ve Valašském Mezi-
říčí dvěma.
Z úřadního listu.
Z Vídně, 23. února. Správci statků
arciknížete Bedřicha v Židlochovicích Arnoldu
Schmidovi udělen zlatý záslužný kříž.
Architekt Valentin Seybold ve Vídni jme-
nován učitelem 9. služební třídy na odborné
škole ve Znojmě.
Polák
Bedřich
Schmid
Seybold
Vídeň
Kartouzy
Praha
Židlochovice
Znojmo
poslanecký sněmovna
12
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 23. února. (C.-B.) Císař pro
půjčil cestmistrovi Antonínu Loren zov
v Lovosicích stříbrný záslužný kříž s ko-
runou.
Z Vídně, 23. února. (C.-B.) Ministr
obchodu potvrdil opětnou volbu Aloisa
Neumanna presidentem a Karla Kirch-
hofa vicepresidentem obchodní a živno-
stenské komory liberecké.
os ol
Z Vídně, 23. února. (C.-B.) Z obvodu
pražské obchodní komory obdrželi vyzname-
nání, za příčinou výstavy pařížské udělená
člen panské sněmovny František svob. pán
nno
Císař
Loren
Alois Neumann
Kirch
František svobodník
Vídeň
Lovosice
obchodní komora
13
article
K číslu 54.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrac
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
14
article
Ringhoffer komturní kříž řádu Leopol-
dova, president obchodní komory Jan Wo-
hanka komturní kříž řádu Františka Jo-
sefa, obchodní rada Josef Sobotka, říšský
poslanec Josef Bromovský, ředitel praž-
ské strojírny bývalé Rustonky Kamil Lud-
wig, ředitel továrny Ringhoffrovy František
Hering a ředitel pražské umělecko-prů-
myslové školy a malířské akademie Jiří
Stibral řád železné koruny III. třídy,
professor na pražské umělecko-průmyslové
škole Celda Klouček řád Františka Jo-
sefa. Kromě toho byl propůjčen sekretáři
pražské obchodní a živnostenské komory
dru. Františkovi Čuhelovi titul a hod-
nost vládního rady, zástupci sekretáře dru.
Rudolfovi Hotowtzovi titul císařského
rady a koncipistovi komornímu p. dru. Jos.
Gruberovi zlatý záslužný kříž s ko-
runou.
Z Berlina, 22. února. (C--B.) Rozpo-
čtová komise říšského sněmu povolila beze
změny položku rozpočtu v obnosu 15 milli-
onů na doplnění důležitějších pevností. Posl.
Gröber svůj návrh na škrtnutí 3 millionů
odvolal.
Z Paříže, 22. února. (C.-B.) Sněmovna
schválila rozpočet 473 hlasy proti 42.
Z Paříže, 22. února. (C.-B.) V posla-
necké sněmovně navrhl nacionalista Gan
thierde Clagny, aby se vřadila do
rozpočtu položka 6 millionů franků ku pod-
poře dělnictva stiženého zimou a nezaměst-
naností. Návrh byl uznán pilným a přikázán
komisi rozpočtové.
Ze Sofie, 22. února. (C.-B.) »Re-
former«, orgán makedonského komitétu, vy-
světluje prohlášení ruského velevyslance
v Cařihradě v ten smysl, aby se vyvolalo
následkem tureckých ukrutností povstání
v zájmu ruské politiky balkánské. List pro-
hlašuje, že rozpuštění střeleckých spolků jest
předzvěstí absolutistických reakcionářských
plánů, proti nimž budou Bulhaři bojovati
ni
na život a na smrt.
Z Cann, 22. února. (C.-B.) Arcivévoda
Rainer a arcivévodkyně Marie sem
přibyli.
Ringhoffer
Jan wo
František Jo
Sobotka
Bromovský
Lud
Ringhoffrův
Hering
Stibral
František
doktor
Čuhel
Hotowtz
Gruber
Posl
Gan
Clagna
Re
Bulhar
Rainer
Marie
Rustonka
Berlín
Paříž
Sofie
Cařihrad
obchodní komora
uměleckýpr
uměleckýprůmyslový škola Celda Klouček
15
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Čínské obrázky.
16
article
Písmo a tisk.
Jednou z hlavních překážek, jež nedo-
pouštějí, aby evropské ideje do »říše středue
vnikaly a tam jako pokrokový kvas v našem
smyslu působily, jest čínské písmo. Pismo toto
jest ideografické, to jest každé, abychom tak
řekli, písmeno označuje určitý pojem a nikoli.
jako u fonetických písem, jedinou toliko hlásku.
Následkem toho tedy, že každá značka celý
pojem vyjadřuje, jest velmi nesnadno, vyjadřo-
vati čínským jazykem a čínským písmem věci,
které byly dosud Číňanům neznámy. Tištěným
pojednáním, i když sepsána jsou v řeči jim sroz-
umitelné, Číňané zpravidla nerozumějí a nevědí
si s nimi co počíti, dokud jim někdo k tomu
nepodá vysvětlení.
Theoreticky dala by se tato obtíž arci
hravě překonati: ať odloží Číňané celé to svoje
klikyháhové písmo a přijmou místo něho písmo
latinské! Velmi moudrá to rada, jenom že Čí-
ňanům nikdy ani nenapadne, aby svoje, od
dávných praotců zděděné písmo k vůli líbezným
Evropanům a jejich ideám zaměnili za litery,
jež by se k celému jich vývoji a k celé jich
přirozenosti hodily jako pěst na oko! Stará ci-
vilisace čínská brání se mocně proti takovéto
novotě a není se lze domysliti, že by Číňané
kdy dobrovolně evropské písmo přijali, a že by
k tomu kdy donuceni býti mohli, je také pravdě
nepodobno. Spíše lze soudit, že Číňané, ažsi
jenom válečnou techniku Evropanů dokonale
Číňan
Evropan
17
article
osvojí — což se, jak příklad Japonců ukazuje,
bez ujmy staré národní kultury státi může —
sami postrachem Evropanů se stanou a všechno
evropské pasořitnictví se sebe setřesou.
U jednotlivců a v jednotlivostech je věc
ovšem snadnější a vykazuje úsilí Evropanů tu
a tam již pěkné výsledky. Missionáři dali na
příklad tu a tam natisknouti biblí v čínských
hláskách s latinskými literami, což prý vy-
učování nad míru usnadňuje.
Číňané mají jakousi posvátnou úctu k
svému písmu a opovržení, s nímž na Evropany
hledí, má prý z valné části příčinu také v tom.
že se Evropané ani dost málo nestarají o osu
potištěného papíru, ba že s odhozenými po-
tištěnými papíry svrchovaně nešetrně zacházejí.
To považují Číňané za veliké barbarství. Oni
sbírají pečlivě i nejmenší papírky, na nichž se
činské písmenky nalezají, aby je přiležitostně
do ohně naházeli. Bohatí lidé pak domnívají se,
že činí velmi záslužný skutek, vysílajíce
zvláště k tomu najaté »kuli«, aby procházejíce
ulicemi města pozor dávali, zda-li se nikde ne-
povaluje nějaký potištěný papírek. Ve všech
větších obcích, ba i v činské čtvrti v Hon-
kongu jsou tu a tam umístěny schránky s ná-
pisem: »Mějte v úctě potištěný papír!« D
těchto schránek může každý kolemjdoucí hoditi
psaní nebo tiskopisy, jichž se zbaviti chce,
a je jist, že tyto papíry do plamenů budou
vrženy.
Japonec
Evropan
Missionář
Číňan
18
article
Ježto čínské písmové značky z velmi růz-
ného počtu čárek sestávají, od jedné až do
dvacíti, činila by popsaná nebo potištěná
stránka dojem velmi nesymetrický, kdyby se
každé částce složité značky dostávalo téže ve-
likosti, jako značkám jednoduchým. Proti tomu
pracuje dle možnosti každý čínský učitel. Jemu
záleží na tom, aby všecky písmové značky
stejný prostor zaujímaly; žáci musí se tedy
učit, psáti složité značky těsně a drobně,
prosté pak či jednoduché velice, Na krásném a
elegantním písmu zakládají si v čínské říši
všude. Pěkné psaných písmových značek po-
užívá se různým způsobem k okrasám, pročež
kalligrafové, kteří se v krasopisu dobře znají
všude hojný výdělek nalezají.
19
article
Skoro v každém krámě jsou prázdná místa
na stěnách ozdobena svitky papíru, na němž
vytištěny nebo napsány jsou verše z básníků
aneb okřídlená slova z klassiků. Také na porcu-
lánové nádoby, zejmena vázy, píší a vpalují se
kaligrafická říkadla. Zvláště krásné písmo vře-
závají do tlustých bambusových válců, jimiž si
pak bohatí lidé přibytky vyzdobují. Čtyři věci,
jichž Číňané ku psaní potřebují, nazývají se
»čtyřmi drahocennými věcmi knihopisu«. Jsou
to : psací štětička, tuž, papír a třecí kamínek.
Nejlepší material na psací štětce poskytuje srst
sobolů a lišek; srsti srnců, koček, vlků a krá-
líků užívá se k hotovení štětců levnějších.
Držátka zhotovují se z větví zvláštního druhu
bambusu, kterýž se za tím účelem zvlášt pě-
stuje. Dobré psací štětce musí býti měkké, ale
přec také pružné. Také třecí kamínek má při
psaní důležitý úkol, neboť na špatném třecím
kameni nedává ani nejlepší tuž žádnou uspoko-
jivou barvu. Většina v Číně užívaných třecích
kamenů je z břidly hlinité čili argilitu, kteráž se
na různých místech nalezá v různých jakostech.
Sama sebou vnucuje se otázka: jak tele-
grafují Číňané svým písmem? Ježto žádné abe-
Číňan
Čína