ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f8d5d2e0-8f19-11dd-a22a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 41, person 112, org 4, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek I7. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 285.
4 article
aranní a večerai Hlety předplacl se V Praze v admainistranl- na měsii na čtvrt ista. . . S K — * dvoji donáškou na čtvrt leta : . . . ike ve fliálkáck na města sKNo Poštou na měsle. Ba dvrt ieta . . . . B k onl s dvojí sšsllkou a měsle ri:. Z
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a s přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6 article První srážka.
První srážka. Rychle kvapící historie krise v králov- ství Českém tentokráte dříve než jindy dá- vá za pravdu politice, hlásané národní stranou svobodomyslnou. Kdo se vzpíral účasti českých stran na jednání s vládou, nyní snad už vidí, co by se bylo stalo, kdy- by všichni zaujali jeho stanovisko: jisto je že by byl na nynější útok Němců následo- val pád knížete Thuna — ale není jisto, zda by byl také pádem hraběte Stürgkha. Ukázala se správnost postupu, který jsme nepřetržitě hájili: že zájem české věci žá- dá, aby se naše strany jednání s vládou zúčastnily.
Němec Thun Stürgkh
7 article
Němci ovšem prozatím trvají na poli- tice, kterou zahájili svým chomútovským sjezdem, na politice, řízené náladou daleko více než politickými úvahami. Jejich hlava nás ovšem bolet nemusí, ále tolik vidí při nejmenším velká část z nich, že si tím za- tarasují cestu a přiostřují otázku, která se týká celého státu, na otázku osobní, na o- tázku, kdo smí být konferencím přítomen a kdo nesmí. Je docela přirozeno, že jim hrabě Stürgkh nemohl vyhovět. Musíli to už předem vědět sami, poněvadž tu přece jde o knížete Thuna, jenž byl v čelo krá- lovství povolán důvěrou panovníkovou a také na doklad toho okázale vyznamenán knížecím titulem, tak že je krátce nemysli- telno, aby teď na pouhé nějaké telefoni- cké vyzvání mohl být z úpravy poměrův království vyloučen anebo dokonce pro- puštěn. A konference samy mají, jak to už ministerský předseda rovněž prohlásil, na- vázati na výsledky porad z minulého roku, na onen bohatý materiál, jenž zase byl zpracován za přímé a vynikající účasti kní- žete Thuna, který ho jako tehdejší před- seda do podrobností ovládá. Nemůže tedy na německé straně ani býti požadavku ne- logičtějšího, schválnějšího a lehkomyslněj- šího. Vláda, chce-li opravdu vyrovnání fedrovati, nemůže ani postrádati pomoci místodržitele tak zasvěceného. Útok Němců na něho není tedy pouze útokem proti osobě, nýbrž i proti úspěšnosti jakéhokoliv vy- rovnávacího pokusu, a to zrovna ve chvíli nejvážnější, kdy všecko nutí nebezpečně zaostřenou situaci co možná klidně roz- řešíti.
Němec Stürgkh Thun
8 article
Kníže Thun jistě nelpí na svém úřadu, ani ho nechce zastávati pouze proto, aby byl v království prvním úřadníkem a vy- konával zde administrativní činnost. Při jeho vysokém postavení, minulosti, která přinesla mu už nejvyšší úřad ve státě, př úloze, kterou hrá v konservativní šlechtě, které stojí v čele, i v panské sněmovně, kde předsedal pravici, je zřejmo, že jeho úkol v Čechách byl jiný, vyšší, než aby zde byl jenom místodržitelem: příšel sem, maje plnou důvěru panovníkovu, že svého ovlá- dání sporného materiáli a znalosti poměrů v Čechách plnou měrou užije ve službác země a vyrovnání mezi oběma národy. Je tedy přímo směšné, že přední vídeňský list, vyspav se už poněkud ze svého první- ho nadšení nad novým kouskem Němců. může mysliti na to, aby byli aspoň usmířen tím, že se ke konferenčnímu stolu posadí také ministr spravedlnosti. Kdo pak je vlastně dr. Hochenburger ve skutečnosti, bez té světozáře, kterou mu, škůdci tisko- vé svobody, den ze dne znovu „N. Fr. Pr. nasazuje? Štyrský advokát, jenž nemáo poměrech v Čechách z vlastního názoru ani zdání, jenž sem vůbec poprvé v životě přišel, když letos prohlížel na Borech av
Thun Němec Hochenburger Čechy Francie panská sněmovna
9 article
Praze trestnice, znalecky zasáhl posud do českých věcí jen jednou, když totiž chtěl svým výnosem rozbíti vyrovnání. To se mu úplně podařilo, právě proto by však poža- davek po jeho účasti na konferencích byl pouhým Gesslerovým kloboukem, pro pod- poru vyrovnání měl by však význam vý- hradně negativní: Zdá se ovšem, že Němci vůbec nepře- stávají doufat, že by se úprava poměrů mohla do Čech přec jenom naoktrojovat. Na české straně se s možností tou ovšem musí počítati, ale právě proto české strany prohlašují svoji ochotu k vyrovnání, aby oktroji zabránily. Těžko je ovšem říci, ne- bude-li konec konců všecko ostatní silněj- ší. § 14. má v parlamentě řadu odpůrců kteří ho hlučně potírají, při tom však, jak- mile začnou obstruovat, dobře vědí, že vlá- da ho na konec pro svoje nutné věci přec jenom užije a všecko bez jejich zodpověd- nosti poměrně hladce skončí. Stejně Němci dělají hned v začátcích obstrukci vy- rovnání, poněvadž soudí, že by by- lo zbytečno přijímati zodpovědnost, za to, co by bylo přes jejich hlavy vládou v Čechách zavedeno. Spolé- hají při tom na svou početní sílu v poslane- cké sněmovně, která by zabránila, aby ne- šel oktroj proti nim, poněvadž by se něme- cké souručenství zle mstilo na vládě, jež by v Čechách něco proti Němcům pod- nikla. Proto s dosti lehkým srdcem hrají va banque a hned na počátku provádějí ob- těžkací zkoušku, zda se vláda skloní před jejich vetem. V této své vášní hrozí vládě. chlubí se, že jsou nepostrádatelnýmí při branných předlohách a vyhrožují, že toho- to postavení užijí proti nim. To činí tatáž strana, která při branné reformě ústy své- ho zástupce Sommra dala volati „Hoch die
Gesslerův Němec Sommr Praha Čechy
10 article
Armee!“ a ubezpečovala, že to dělá jen pro stát a že by pro brannou předlohu hla- sovala za všech okolností. Je vidět, že celé to chlubení, jakoby byli stranou stát udržu- jící, je toliko na výpověď. Stačilo, že se ministerský předseda prohlásil s knížetem Thunem solidárním, aby hned vyhrožovali. že zníčí pohotovost armády. Není tedy po- chyby, že hr. Stürgkh musí hned při prv- ním kroku ukázati, že se diktátu Němců nepodrobí a že není v jejich zajetí, nebot kdyby ukázal slabost a podrobil se, bylo by to velmi špatným počátkem celého smi- řovacího jednání a povzbuzena by byla ně- mecká neskromnost a nesnášelivost, jež dosud každý pokus o vyrovnání rozbíla, do té míry, že by na vyrovnání, žádané njenom českými, nýbrž i německými vý- robními vrstvami, zbývala naděje jenom velmi malá. Zástupcové velkostatku u min. před- sedy hr. Stürgkha a jejich projev pro kn. Thuna. Z Vídně, 16. října. O 4. hod. odpol. do- stavili se zástupci obou skupin velkostatkuv Čechách: dr. Baernreither, hr. Jindřich Clam-Martinic, dr. ryt. Mettal, hr. Ervín Nostitz-Rieneck k ministerské- mu předsedovi na zahajovací konferenci pro dorozumívací akci. Této konference zúčast- nili se se strany vlády mimo to ministr vnitra svob. p. Heinold a místodržitel v Čechách kn. Thun. O podrobném výkladu ministerského předsedy o předmětu a cíli dorozumívací akce, jež má býti zahájena, rozpředla se delší rozprava, za níž zástupcí obou skupín projevili ochotu zúčastníti se vyrovnáva- cího vyjednávání. Při té příležitosti pro- jevili zástupci obou skupin také přesvědčení, že velmi cenn spolučinnost mistodržitele kn Thuna, který osvědčil se jako nestranný
Thun Stürgkh Němec Baernreither Jindřich clam Martinic doktor Mettal Nostitz Heinold Armee Vídeň Čechy
11 article
a velmí zkušený spolupracovník vyrovná- vacího dila, bude i nadále zabezpe- čena.
12 article Jednání velkostatkářů s Němci.
Jednání velkostatkářů s Němci. Z Vídně, 16. října. „Deutschböhm. Korr. oznamuje, že po koníerenci u minister- ského předsedy odebrali se členové panské sněmovny hr. Nostitz a dr. Baernrei- ther do hotelu Sacherova a konali tam 11 hodiny trvající konferenci s poslanci Pache- rem, drem. Schreinerem a drem. Rol- lerem. Členové panské sněmovny zpravil zmíněné poslance o dnešní poradě s minister- ským předsedou a zmínilí se také o situaci. která včerejším případem nastala. Usnesen nebyla učiněna žádná. Kn. Thun neodstoupí. Z Vídně, 16. října. Korresp. „Zentrum) obdržela toto sdělení: Místodržitel kn. Thun nevyvod rozhodně ze včerejšího odmitnutí Němeů z Čech konsekvence, které jsou jimi očekává- ny, tím méně, že všichni ostatní činitelé, in- teresovaní na česko-německém vyrovnání strany, ústavověrný velkostatek nevyjímaje. účast kn. Thuna na dohodovacích konferen- cích pokládají za nutnou, neboť místodržitel od počátku účastnil se vyrovnávacích akcí má pevnou vůli také pracovati na jejich fina- lisování. Protesty, které byly se strany Němcůz Čech proti kn. Thunovi činěny, jsou naprosto nemístné, poněvadž místodržitel nebyl příto- men vyjednávání jako zástupce některé jediné strany a nelze přece také v Čechách vysky- tující se stížnosti uvésti v souvislost s vyrov- návacím dílem a jeho chance tím ohrožovati. Nyní záleží na Němcích z Čech, zda v doho- dovací akci budou pokračovati, nebo bude definitivně přerušena. Domněnku, jakoby krise mohla býti rozřešena, kdyby kn. Thun vzdal se další účasti ve vyjednávacích konferencích dlužno rozhodně odmítnouti, neboť kn. Thun nemůže opustiti misto, které tam jeho úřa- dem býlo určeno při dohodovací akci.
Němec Nostitz doktor Baernrei Pache Schreiner Rol Thun Čo Vídeň Thun Němcůz Čechy Čechy panská sněmovna Sacherov
13 article Němci na ústupu.
Němci na ústupu. Z Vídně, 16. října. Jak se zdá, uznávaj již Němci, že včerejším, na odiv stavěným od- porem k místodržiteli kn. Thuno- vi, osnovaným hlavně J. E. drem Schreinerem, neprovedli takticky e věcně nejchytřejší kousek. „Deutschböhmi- sche Korresp.“ uveřejňujenos z vůdčí ně- mecké strany v Čechách komentář k včerejším událostem a praví: „Jak již z ofi- ciálního komuniké německého o nekonán konference německých členů předsednictva s ministerským předsedou vychází na jevo, nelze mluviti o přerušení vyjednávání, ke kterému vláda dala podnět. Události včerejší tvoří pouhé, ačkoliv nepříjemné inter- mezzo, které by se bylo jistě mohlo zameziti, kdyby Němci nebyli postaveni před fait ac- compli. Na vládě bude nyní záležeti, aby v té či jiné formě zjednala předpoklady pr opětné zahájení předběžných po- rad a při tom dlužno jí míti na paměti, že Němci za žádných okolností nepřipustí jaké- koliv vyjednávací modality, které by vyklá- dány mohly býti tak, že usnesení chomutov- ského sjezdu nebylo považováno v plném roz- sahu platným. Usnesení tehdejší jsou stále je- ště direktivou pro politiku Němců z Čechv nejbližší době. Pokud jde o sdělení, učiněná minister- ským předsedou včera Čechům o příštím vy- rovnacím jednání, dlužno podotknouti, že sky- tají se jími i v případě, kdyby potíže, které nyní naskytly se v nové vyrovnávací akci byly odstraněny, přece jen velmi za- chmuřené vyhlídky. Hlavně požadavek Němců, aby v těchto vyjednáváních národ- nosiní ohraničení bylo zajištěno, ne- byl do jednacího programu vůbeo lie
Němec Schreiner Čecho Vídeň Čechy
14 article
pojat a německé plenární schůzi bude třeb uvažovat, zda při tomto nerespek to- vání německých požadavků vlá- dou vůbec mají býti meritorní vyrovnávac konference obeslány a to tím spíše, že vlád také v ostatních ohledech (zemské volební re- formě a jazykové otázce u zeměpanských úřadů) nebere žádného ohledu na námitky pronášené velmi často s německé strany.
15 title
Politický přehled.
16 article Země české.
Země české. K psychologii německého odřeknutí. Poněvadž se pří jedné přiležitosti stal že místodržitel kníže Thun nevložil svou ruku do nabídnuté pravice Excelence Schreinera nastavila nyní Schreinerova Excelence kni žeti Thunovi nohu, právě když měl vstoupil do konferenční síně v předsednictvu minister stva k prvnímu vyrovnacímu roku s Něme z Čech. A nyní Němci očekávají, že kníž Thun o tuto nohu klopýtne a upadne a s nim i předseda ministerstva hr. Stürgkh, jenž se s knížetem Thunem vede pod paží úplné soli- darity, s ním stojí i padá. Ze všech kvalit tohoto činu, třebas či- nitel nebyl výslovně doznán, soudíme na pů vodce s větší určitostí než všichni lovečtí od- borníci ze stop pod štabajskou Alpou na šel- mu, šířící na všechny strany mezi tamějším sedláky hrůzu. Ano, to jest „pravý staročeský zeman“, jak stojí v knize vzájemného osudu obou národních kmenů v Čechách, to je bý- valý plzeňský notář, dnešní ministr mimo službu dr. Schreiner od hlavy k patě. Hra- dištské panství nadační nedostalo do nájmu jeho protekční dítě a Sporckovu nadání za- chráněno jmění do statisíce jdouci, o něž větš nájem zaplatí za celou dobu družstvo če- ských rolníků, ale za to také nemá se dostati království Českému vyrovnání, mezi jeho ná- rody, tentokráte tak jisté! Všechna potměšilá poťouchlost schreinerovská čpí z tohoto vý- konu, uzlík na oprátce, jimž zardousena má býti dohoda mezi Čechy a Němci, prozrazuje prsty nejprohnanějšího politického intrikána v této polovině říše. Že šlo o osobní žáhuv této pletce, jejíž ubohost tak harmonicky se
Thun Schreiner Schreinerův noha Nout Němec Stürgkh doktor Sporckův Čechy
17 article
snáší s mízerií i vnitřní rakouské situace, vidno z toho, že její strůjce dal dojíti až na dramatické její vyvrcholení, až se mu pod ruku dostala sama osoba knížete Thuna. C se stane, co se s německé strany chystá, bylo zatajeno do poslední minuty, až bylo jisto, že se v bezprostředním soujedství konferenční síně Stürgkhovy, pro Němce přichystané, na- chází kníže Thun s ministrem vnitra bar. Hei- noldem, a tu dostavil se na mistě německých zástupců Rafael Pacher, aby hr. Stürgkhovi způsobil „vysoce dramatickou scenu“ akusti- cky vypočtenou pro vedlejší místnost. Ke sce- ně této musilo dojíti, ta nesměla být nikomu ušetřena, na té osnovateli jejímu, Schreine- rovi, nejvíce záleželo a k vůli ní, aby se zda- řila, ponechán i hr. Stürgkh do nejposled- nější vteřiny v naprosté nevědomosti o tom že Němci nepřijdou a proč nepřijdou. Kdyby nebylo běželo o skandál v první řadě, bylo by bývalo snadno Němcům zachovati se slušněji, pokud to v jich povaze možno. Mohli přece už pozvání odmítnouti s odůvodněním. že se za vyrovnací stůl s knížejem Thunem neposadí, jak nyní do celého světa rozkřikují neboť že kníže Thun bude na vyrovnacích jed- náních zúčastněn, nebylo pro Němce žádnou novinkou. Ještě jednou „Německý zemský sněm v Čechách“. Ve sporu Volksratu s Verbandem ujal s nejnověji slova známý liberecký politik dr Turnwald k pokusu o sblížení obou tak zá- sadně rozvaděných stanovisek. Číní to zná- mou methodou smiřovatelů, kteří dávají v zá- sadě oběma stranám za pravdu — přiznává poslancům, že jim náleží výhrada u vedení
Thun Stürgkhův Němec Pacher Stürgkh Čechy
18 article
O drobném prodejie ranní člsle a soba večernl Ve fillálkách na venkově ranní člslo to večerní lnseráts plati se kotevě napřad Předplsconi a inserty přijime administrace v Marianské ul, a Tam nacházojí se tái redakce, tiskárna a srpedlee „Národnich Listů“ Eukopisy se nevracei
19 article
politiky a veškerá za ni zodpovědnost, ale ne- upírá Volksratu oprávnění zasahovati do po- litických záležitostí a kritisovati postup po- slanců. Zejména se diví, jak mohl Ringelhah- nův návrh na „Zemský sněm Němců v Če- chách“ věsti ke sporům mezi poslanci a kru- hy Volksratu; to prý jest tím nepochopitel- nější, že úmysl takového stálého zřízení již po dlouhá leta ve veřejných schůzích se pře- třásá za souhlasu a přízně jednotlivých po- slanců. Provedení takové organisace nebylo dosud jedině proto podniknuto, že nebylo lze pro usnesení této korporace anebo její výbory vymoci — exekutivní moc — praví dr. Turn- wald. Podle usnesení chomutovského sjezdu mají všechny sjezdy něm. důvěrníků v bu- doucnu obdržeti stálý útvar a rozčlenění. Jmé- no „Německého zemského sněmu v Čechách“ zvoleno pro toto stálé zastoupení jen z toho důvodu, aby také na venekbyl osvěd- čen pevný úmysl zříditi pro Něm- ce v Čechách samostatný správný obvod — dí dr. Turnwald — a blahodárnost německého zemského sněmu doličuje ještě všelijak jinak, ale kde vzít pro něj výkonnou moc, o tom nikde ani zmínky v rozsáhlém jeho článku.
Němec doktor Turnwald Čechy Německo
20 article
Tvrzení, že se k svému činu odhodlali teprvé, když zvěděli, že kníže Thun byl na do- polední konferenci s Čechy přítomen a se zú- častnil i meritorního jednání, jest pouhý směšný bliktr, aní kvartáni by se svému třídnímu, ně- jaký jich exces vyšetřujícímu nevymlouvali — takhle! že se kníže Thun vedle předsedy mi- nisterstva a ministr vnitra vyrovnacích jednáni zúčastní, toť bylo pevně stanovenou podmín- kou těchto konferencí. A právě od toho oka- mžiku, kdy to bylo nade vši pochybu takřka úřadně prohlášeno — ustaly všechny pusté útoky na osobu knížete Thuna jak na schůzích, tak v resolucích i tísku německém s „N. Fr. Presse“ v čele, aby vzbuzeno bylo zdání, že se Němci smířili s přítomnosti a účastenstvím knížete Thuna na konferencích a že tedy upu- stili od protestů, které by se byly musely s blí- žícím datem první konference naopak stup- ňovati a skončiti odmítnutím pozvání vůbec. V tom případě by ovšem nebylo došlo k „vy- soce dramatické scéně“, ani hr. Stürgkh ani kníže Thun by se nebyli propůjčili za její di- váky a posluchače... Že se tato nejapná in- trika až do konce provedla, dlužno přičitati tomu, že tak ohromná nejapnost nebyla za možnou pokládána a tudiž předvídána.
Thun Němec Stürgkh Čechy
21 article
Pacher a soudrüzi ovšem měli zapotřebí co nejhlučnějšího škandálu pro jeho dojem na německý tábor a hojivý účinek na roztržku způsobenou v stoupenectvu Verbandu Volks- ratem. Nedostatek politické urbanity, proká- zané co možná demonstrativním afrontem proti místodržiteli, získati má německým poslancům zpět v hojném nadbytku důvěru voličstva, co ii pozbyli revoltou „Volksratu“, neboť třeba že dra. Tittu hodně proháněli, s koně jej sho- díti nedovedli. K vůli tomu nepochybně po- stavili se pánové tak ochotně za nástroj dru. Schreinerovi v tom očekávání, že se zase všechna politická karta v jich vlastním táboře v jich prospěch obrátí a že situaci opanují. Co však nesporně a nad slunce jasněji dokázali, toť fakt, že vyrovnání v Čechách jest už tou nejposlednější důležitostí, na kterouž by Němci vzali ohled. Osud dohody jest pánům na čisto lhostejným přes zřejmé nebezpečí je- jího zmaru, ano jest pravděpodobno, že s ním najisto počítají. Co se stane s konferencemi nadál, na to dnes ještě není dobře vidět, ale každému, komu byl propůjčen politický náhled, musí vidět jednu věc: Jak brilantně bychom dnes ve vyrovnací otázce stáli — ať se její další vývoj dá jakýmkoli směrem — kdyby šik če- ských stran, prohlásivších se pro vyrovnání a vídeňské koníerence obeslav- ších, byldnesúplný, bezmezerl Stra- ny českého tábora, které tak neučinily a své odmítnutí předsedovi ministerstva vzkázaly
Pacher Titta Schreiner Němec Čechy Verband Volk
22 title
FEUILLETON.
23 article Bitva u Lipska.
Bitva u Lipska. V táboře spojenců byla zatím všeobecná důvěra ve vítězství. Schwarzenberk ještě 16. října večer rozeslal rozkazy k útoku, který měl býti nazejtří z rána obnoven, v těch však již přidělena hlavní úloha Bennigsenoví a Colloredovi, jichž pří- chod jistě očekáván, na pravém křídle, kdež měl býti podniknut hlavní útok. Poněvadž však Fran- couzi z rána nečinně setrvávali ve svých stano- vištích a Colloredo teprve o desáté hodině přitáhl odložen útok na druhou hodinu odpolední, Collore- do pak poslán, aby zesílil levé křídlo. Poněvadž však na 18. říjen případal výroční den bitvyu Tarutina z r. 1812, v níž se Bennigsen vyznamenal. přiměl cat Alexándra Schwárzenberka, že vůbee útok až na druhý den odložen. Napoleon z rána radil se s Muratem i se svými maršály. Všem na rtech lpěla rada ustoupiti, ale nikdo neodvažoval se ji pronésti. Když však ne- docházela žádná zpráva o výsledku poslání hraběte Merveldta, učinil připravy k bitvě. Proti Blüichrovi určen za vrchního velitele Ney, jemuž dostalo se posily sborem Reynierovým, maršál Arrighi a pol- ský generál Dabrowski měli hájiti severozápadní předměstí lipská. Generálu Bertrandovi, který již v třetí hodině ranní byl v Lindenavě, rozkázal Napoleon, aby vyklidil spojence z cest k Sále Erfurtu vedoucích. Z rozkazu toho zřejma již jest péče o spořádaný ústup.
Schwarzenberk Collored Fran Collor Bennigsen Alexándra Napoleon Murat Merveldt Ney Reynierův Arrighi Dabrovský Bertrand Lipsko Erfurt
24 article
V plné důvěře ve vítězství, ježto došly zprávy že vmísí se v boj i Bernadotte, zahájili o deváté hodině ranní 18. října spojenci útok. K velikému svému překvapení shledali, že pahorek Kolmherk o nějž bylo v sobotu krvavě bojováno, byl Fran- couzi opuštěn, a že tito na celé čáře ustoupili. Ben- nigsen ihned jal se manévrovati, aby obklíčil levé křídlo nepřitele. Poněvadž byla domněnka, že Ra- kušané zamezují Francouzům ústup k Sále, a že tudíž jim zbývá jediná cesta k Labi, snažil se Ben- nigsen tuto cestu jim zatarasiti. Následkem tohe ocitl se maršál Macdonald v tísni u Holzhaus musil po rozkaze Napoleonově ustoupiti k Stötte- rici. Ve středu Murat hájil Probstheidu, na nii spojenci marně hnali po čtyřikráte útokem. O pá- té hodině předjelo na rozkaz Napoleonův záložní dělostřelectvo a počalo zkázu chrliti do řad spo- jeneckých, v téže chvíli však počali spojenci vítě- ziti na březích řeky Parthy, uzavírajíce rychle ve- liký poloukruh kolem Lipska. Byl to Bennigsen. který vytlačil Francouze z nejdůležitějších posie počal obcházeti jejich levý bok Tím byla bitva ztracena. Napoleon sváděl v- nu porážky na přechod asi 3000 Sasů ke spojen- cům, ale událost tato nerozhodovala: bylť počet přeběhlíků proti 500.000 bojovníků, v bitvě zu- častněných, nepatrný a také nebyla jimi vydána spojencům žádná důležitá posice.
Fran ben Francouz Macdonald Holzhaus Napoleonův Parth Bennigsen Napoleon Sas Labe Lipsko
25 article
Den ukončen přechodem spojenců přes Par- thu, kteří stáli již sotva kilometr od Lipska vzdá- leni. Bitva byla pro Francouze ztracena a již bylc možno pečovati toliko o spořádaný ústup. Napoleon ve svých svatohelenských pamětech svaloval příčinu nezbytného již ústupu na nedo- statek střeliva. Již prý o šesté hodině rozeslal rozkazy k boji na druhý den. Ale o sedmě hodině přišel generál dělostřelectva Sorbier a oznamoval že bylo za dne vystříleno 95.000 kulí, že zásoby jsou vyčerpány a že zbývá sotva 16.000 ran, jimih lze střelbu pouze po dvě hodiny udržovati. Čerstvé zásoby že jsou pohotově toliko v některém vell- kém zásoblšti. v Magdeburce nebo v Erfurtě. Ta- to zpráva prý byla příčinou, že rozhodl se Napo- leon pro ústup k Erfurtu.
Francouz Napoleon Lipsko Erfurta Napa Erfurt rána
26 article
Pozdě v noci vrátil se poražený Caesar do Lipska a sstoupil na Rossmarktu v Hotelu de Prusse, odkudž neúnavně a s obdivuhodnou jisto- tou řídil ústup zmalomyslnělé své armády. Nestranný úsudek našich dnů, zakládajícís pamětmi vynikajících současníků, shledává velmi důležitou příčinu úžasně rychlého Napoleonova pá- du v odsouzení hodném chování se jeho maršálů a generálů, namnoze mužů, které geniální císa povznesl z prachu k nejvyšším hodnostem a k oslňující výši společenské. Alo spolehlivost maršá- lů přestávala, jakmile počalo cisaře opouštěti ště- stí. V předvečer bitvy u Chlumce přiznal se Na. poleon, že tam, kde on sám velí, vítězství vždy sklání se k jeho orlůmi, že však nedaří se jemu tam, kde řídí boj jeho maršálové. V bitvě u Lipska a zvláště na ústupu z ní, bylo lze říci, že padal dříve plášť než vévoda. Přes veškerá pečlivá opatření, jež Napoleon učinil, nabyl ústup jeho armády povážlivých fo- rem. Přes jeho rozkazy nebyly zpraveny ani cesty ani pořízeny potřebné mosty přes Pleissu a El- steru, ač povaha půdy a obou řek nekladla obtíží Nebyly ani určeny ulice, kudy vojsko mělo u- stupovati k Ranštädiské bráně, čímž vyvolán hroz- ný zmatek. V noci ještě nařídil Napoleon lipské- mu magistrátu, aby zvláštní deputace vyprosila si od spojených mocnářů a od knižete Schwarzen- berka ušetření města. Deputace měla tvrditi, že přichází z vlastního popudu a že velitel městský maršál Arrighi, dal jí svolení. V pravdě chtěl Na- poleon získati čas, aby vojsko své pod ochranou noci bez úrazu z města převedl na levý břeh El- sterský, ale naděje tato ztroskotala se o rozhod- nost spojencův. Přes Elsteru zbýval jediný most u Lindenavý k úslupu. 2o rozkaze Napoleonově zůstali maršá
Caesar Pruss Napoleon lipský Arrighi Elster Napoleonův Lipsko Chlumec spojený mocnář Schwardit El
27 article
Maedonald, kníže Poniatowski a generál Lauri- ston v jižním okolí Lipska, aby zadržovali pochod české armády, velení v městě obdržel maršál Marmont. Spojenci, soudíce z houževnatého odpo- ru, jejž včerejšího dne Napoleon po celý den kladl očekávali, že budou Francouzí Lipsko hájiti a uči- nili dle toho přípravy. Ale po celou noc ustupo- vali již Francouzi skrze město a do rána bylo již 100.000 poražených bojovníků na levém břehu el- sterském. Když z rána Rakušané z jihu a ruský generál Langeron ze severu udeřilí na Lipsko, ne- byli Marmont a Reynier již s to, aby pád města před dokonaným ústupem svých zástupův odvrá- tili. O deváté hodině ranní chtěl Napoleon sám, po krátkém rozloučení s králem saským, opustiti mě- sto, ale již bojováno bylo na boulevardu blíže ny- nějšího náměstí Augustova, Napoleon pak a jeho družina musili si pracně klestili cestu k bráně městské. Na mnohých místech byl vchod do mě- sťa zbraní vybojován. Rusové dobyli brány Svato- petrské, Prusové prolomili hradby. Marmont hájil město až do hodiny s poledne, načež, nechtěje býti zaskočen, převedl zbytky svého sboru na levý břeh elsterský.
Poniatowský Lauri Marmont Francouz Rakušan Langeron Reynier Napoleon Rus Svata Prus Lipsko nější náměstí
28 article
Tu však ustupující armádu stihla veliká nehoda. Napoleon nařídil, aby položeny byly pod- kopy pod veliký most elsterský na cestě z Lip- ska k Lindenavě, aby tento v poslední chvíli by do povětří vyhozen a tím spojencům pronásledo- vání zabráněno. Úkol tento byl přidělen plukov- níku Montfortovi, most však vyletěl do povětř dříve, než vojsko přešlo. Napoleon obvinil plukov- níka, že nařídil desátníku a čtyřem vojínům, aby zspálili podkopy, jakmile spatří nepřítele. Část vojska s 80 děly a několika sty vozů byla ještě n pravém břehu. Teď byl zmatek dovršen. Vojácí volali: „Ne- přítel jest nám v týle a mosty jsou zbořeny!““ Mae- donaid přeploval, ale byl až do večera pohřešován.
Napoleon Montfort Mae
29 article
Lavriston utonul, rovněž i kníže Poniatowski, den před tím maršálem jmenovaný. Nesmírné byly oběti, které si na obou stra- něch vyžádalo obrovské třídenní zápolení. Spo- jenci želeli 47.000 mrtvých a raněných, mezi nimi mrtvých 63 důstojníkův a 1964 mužů rakouských. Francouzů bylo mrtvých a raněných 40.000, zaja- lých asi 20.000. 30 francouzských generálů padlo bylo ranéno nebo zajato. Do zajetí upadli maršá- lové Augereau a Arrighi. V Praze a vůbec v severozápadních Čechách věstily již 16. října ustavičné otřesy země, že na půdě saské došlo k veliké bítvě. „Pražské poštov- ské noviny“ oznamovaly již večer 19. října, tedy v poslední den bitevní, na své zadní straně jede- náctý bulletin spojenců: „Vojsko Jeho Milosti na- šeho nejmilostivějšího císaře a jeho spojenců do- bylo pomocí Nejvyššího dne 18. t. m. u Lipska nad francouzským vojskem pod správou císaře Na- poleona toho nejdokonalejšího a nejslavnějšího ví- tězství. Bitva, která toto slavné vítězství za ná- sledek měla, začala dne 16. t. m. a trvala toho dno až do pozdního večera. Dne 17. byla přestáv- ka...“ 20. října přišla do Prahy prvá určitá zprávao boji dne 18. října, která 21. října úřadní zprávou byla potvrzena. Tato bezodkladně otištěna, na ná- rožích nalepena a v divadle oznámena. V pátek 22. října podmaršálek hrabě Neipperk přínesl zprá- vu zevrubnou, která způsobila, že bylo celé město večer osvětleno. Smělé dílo novodobého Caesara bylo bitvou u Lipska vyvráceno. Co následovalo, bylo jen zá- polení o čestné modality Napoleonova odstupu Za několik dnů po bitvě u Lipska zbývala v jeho poslušenství již jen Francie, proti níž vítězní spo- jenci čtverým proudem vedli vojska svá. Dr. J. V. Prášek
Poniatowský Francouz Arrighi Neipperk Caesar doktor J V Prášek spo Praha Čechy Lipsko Francie