ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f8b6a2a0-75c8-11dc-a442-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 83, person 95, work 4, org 16
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
1. března 1907. Císlo 70.
4 article
Než my chceme jíti dále. Chceme, abychom měli v tomto státě přimě- řenou polit. moc. Třeba se nám nepodařilo dosu zmařiti soustavu centralistickou, pak nesmíme dni strpěti, aby se nám z centra vládlo německy Žádáme rovnoprávnost až do nejvyšších úřadův chceme, aby se nám v Čechách nevlátilo Vídeň sky, nýbrž česky. (Výborně!) Český nařod dobyl si svým politickým bo- jem dnes takové posice, že by bylo těžko od- činitelným hříchem, aby ji neužil. Nové posice musí obsadit vojskem, které nejen dovede hájit, ale i s nich bojovat. A to není jen povinností naší, nýbrž i váší. Každý z vás musí býti no- sitelem české demokratické politiky; všeobecné Maovací právo výplní jen tehdy své úkoly, hdyž každý člen národa bude na svém místě vyhoví svým povinnostem. A přoto vás prosím, abyste neškládali růče v klín a byli nositelité mýšlénký, aby politika českého národa byla velkou, jednotnou, hesenou jednílh velikým du- chem ve prospěch velikých cílů, které máme.
Čechy Vídeň
5 article
(Bouřlivý potlesk.) Jsem pevně přesvědčen, ž se najde pochopení pro tuto situaci, že český národ najde sám sebe v tomto poslání a že době tak velké jako je dnešní nebude na po- směch svých odpůrců, nýbrž imponující, jed- notnou silou půjde v před ke konečnému vl- tězství.« Když řečník projevem tímto skončil, uspo řádány mu nadšené ovace. K vyzvání předse- dově, přeje-li si kdo slova, přihlásil se prof Rosa za českou stranu pokrokovou s obvyk- lými výčitkami realistů mladočeskě delegaci hned potom rozumí se nejapně a neinformovaně »Nár. Listům«, ale ve příčině budoucích voleh prohlásil, že kde postaví národní strana svo- bodomyslná dobré kandidáty, tam že realisté volbu budou podporovati, jinak si postaví kan didáty své. Dr. Kramář velmi účinně a přesvědčivě reagoval na slova předchozí, poukázav na re- organisaci strany, jejíž činnost bude tak vše- stranná, upřímně svobodomyslná, lidová pokroková, že dojista v lidech dobré vůle vzbudí víru pracovati v ní a ne proti nl, Zdařilá schůze skončena byla v pozdních hodinách nočních.
Kramář
6 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. nsab Vatikán a Kvirinál. Zdá se, že nastává obrat ve stycích pape žových s italským králem. Zavládla smírlivá ná- lada mezi Vatikánem a Kvirinálem. Zásluhu o to přičísti dlužno biskupovi Mgr. Bono- melliovi, jenž je prostředníkem mezi pape- žem a králem. Mgr. Bonomelli upadl v nemilos papežovu, poněvadž hájil myšlenku rozluky státu od církve. Teď nastalo smíření církevního hod nosty s papežem, jež bylo oslaveno na ban- kotu, jehož se zůčastnil mimo jiné kardinály též kardinál Ferrari, který v loni upozornil pa- peže na »podvratné« názory Bonomellovy. Mgr. Bonomelli oznámil papeži, že král Viktor Ema- nuei odevzdal mu 5000 fr. pro asyl v Simplonu. Papež požádal ho, aby poděkoval králi. Pakse stalo něco, co by bylo nepravdě podobným za předešlého papeže. Mgr. Bonomelli v jakéms úřadním poslání šel do Kvirinálu a kromě krá- lovských manželů navštívil též presidenta senátu a četné osobnosti vládní. Avšak ujišťuje se též, že Bonomelli není muž, který by mohl repre- sentovati smýšlení Vatikánu a že by papež, kdyby se mu jednalo o nějaké diplomatické poslání volil si jiného zástupce. Král zahrnuje Bonomella svou přízní, poněvadž uznává jeho velké zásluhy, kterých si získal o ochranu ital ských emigrantů.
Bono Mgr Bonomelli Ferrari Viktor Ema Kvirinál Vatikán Paks
7 title
Veřejná správa
8 article K reformě správního řízení.
K reformě správního řízení. Podává dr. —0e— sn S velikým převratem, zahájeným u nás p roce 1848 zmizela se světa vedle zastaralýcha nepotřebných právních institucí také zařízení dobrá; mezi jiným to, co by odpovídalo nyněj- šímu řízení správnímu, t. j. souhrnu předpisů o tom, v jakých formách postupují správní úřady, plníce úkoly na ně vznesené. Třeba že ne úplně v nynějším smyslu slova, doba před- březnová měla do všech podrobností propraco- vaný řád pracovní pro úřady správní, kterýv duchu tehdejších dob ovšem měl po výtce ráz úřadních instrukcí, avšak úřadu skýtal bezpeč- nou direktivu jednání. Doba po r. 1848 až hlu- boko do let 70. byla periodou organického pře- tvořování státu. Ochrana poddaných proti moc státní — o to v první řadě šlo — spatřována byla v přiměřeném ustrojení správních orgánů
9 article
Hlavní úlohu při tom hrála reorganisace samosprávy. Jen v druhé řadě při tom myšleno bylo také na správné řízení; o úřady zeměpan- ské v tom směru lépe bylo postaráno (instrukce z r. 1855). Při samosprávě vydávány povšechn procesní předpisy, pokud to nutně souviselo s or ganisací její (na př. předpisy o instančním postupu, opravných prostředcích). Jinak se se- tkáváme e normami procesního rázu v zákonech specialních; předpisy formálního rázu jsou tu přivěskem norem materialních. Odpovídá to úvaze, že jest nemožno správní řízení vtěsnati do stereotypních forem, jaké snese uplatňování práv soukromých před soudy. Úprava procesu administrativního jako adnex zákonů regulujících specialní obory správní, jest dosud u nás pra- vidlem; srovnej na př. dotyčné předpisy řádu živnostenského, řádů stavebních, zákonů o sron- daci pozemků, nového zákona lékárnického. Po- kus Teznerův (Handbuch des österreichischen Administrativverfahrens) zkonstruovati per analo- giam z těchto specialních zákonů zásady procesní všeobecného rázu nesetkal se na prosto s úspěchem pro přílišné sevšeobecňování.
Teznerův
10 article
Že není dosud mimo Teznerovu knihu sou- stavného výkladu o rakouském procesu admini strativním, jest (mezi jiným) následek roztříště- nosti zákonné úpravy otázek nás tuto zajímají eích. Povšechných vyčerpávajících před pisů procesních máme u nás pohříchu málo buďtež uvedeny zákony o říšském a správním soudě. Ostatní normy zabývají se po výtce otázkami speciálními, na př. lhůtový zákon z roku 1896, platný pro obor zeměpanských úřadů po- litických (i školních). Právě naznačené nedostatky našeho záko- nodárství nezůstaly bez vlivu na praktické pro- vádění správních zákonů materielního rázu. Pro- vádění to není myslitelno bez jistých v ů d č l ch, základních hledisek, jichž zákonné sianovení nám právě schází. Judikatura správního soudu jest dokladem toho, s jakými obtížemi se dedu- kovaly tyto maximy, někdy s poukazem na »po- vahu věci«, jindy s odkazem na obdobu. Př nejjemnější jhristické umění zůstávají však me- zery, jež nelze pouhou konstrukeí vyplniti. T nedostatky našeho administrativního procesu, ply- noucí z mezer zákonodárství. K tomu přistupuj vady, podávající se málo šťastného řešení otázel positivně legislací luštěných. Nedostatky tohoto způsobu jsou jednak na- sledkem nezdařilé organisace správy, jednak vy- plývají z povahy procesnich norem samých. O obou bylo poslední dobou dosti debatováno a můžeme na temto místě mnoho předpokládati. V celku sluší uznati, že pouhou organisací (a k tomu převážně spěla Körbrova reforma) správy neodčiní se vady procesu správního.
Teznerův
11 article
Těžiště reformy tkví v změně předpisů proces- ních samých. Inteligentní funkcionář veřejný do- vede síce z normy vyvoditi vodítke pro uspo- kojivé, právnímu přesvědčení hovící řešení, seč méně inteligentní není, avšak intelekt jeho ne- může jíti proti positivnímu, avšak nepřiměře- němu právu. Dosavadní právní stav vyžaduje na seriosním správním úřadníku zvýšené juristické erudice a jemnosti myšlení. Tak na př. úřadníka soudního lepší tech- nika materielních zákonů do oboru jeho čin- nosti spadajtcích, theoretické prozkoumání zá- konů těch, jakož i (ve velkém celku) dokonslé normy procesní zbavují pochybností, s nimiž zá- pasiti jest správnímu úřadníku jak pro nedoko- nalý mnohdy zákon materielní, tak nedostatečnou normu formální. Rozdíl ten dovede oceniti, kdo poznal praxi soudní a správní. Tak se takě vy kládá zjev letos prof. Brockhausenen trefně charakterisovaný, že v rakouské byro- kracii zeměpanské jest tradici nespatřovati v1 instanci činitele samostatné vůle a inteligence. Návrhů na reformu správního řízení byla u nás podaná celá řada. Nejsou to v celku ná- vrhy, vyčerpávající, mnohé ani nechtějí být vrcholem dokonalosti. K takové skromnosti vede navrhovtele tato praktická úvaba Formální potíže jsou tu kamenem úraz
Brockhausenen
12 article
Kompetenění hranice mezi mocí zákonodárnou říšskou a zemskou s jedné a mocí nařizovac s druhé strany působí skrupule. Vydatnou re- formu lze čekati — o tom není pochybnosti. — jen zákonem, ježto nová úprava není myslitelna. aniž by se změnila právní sféra stran. Je však možna úprava jen zákonem říšským nebo jen zemským, rosp. pokud má závažné slovo jak řiš- ská rada tak sněm? Bez říšské rady nelze se obejíti, pokud by se měnila chystanou reformou základní pravidla o organisaci úřadů správ- ních (8 11. lit. 1) zákl, zák. stát. o zast. říše) S tím musil počítati projekt Körbrův. Pokud pak jde o hranici mezi kompetenci sněmů a říšské rady v ostatních směrech, sluší míti na očích, že sbor, usnášející se o materiálním obsahu zá- kena, jest povolán stanoviti také formální normy sloužící ku provedení zákona toho. A to bez zřetele na te, vykonávají-li zákon úřady země- panské nebo autonomní. Něco jiného nemá pod- kladu v positivním zákonodárství rakouském Tomu odpovídá i praxe; srv. stavební řády, ob- sahující normy rázu formálního, také trestního Pochybnosti v tom směru tu a tam se v příčině kompetence sněmů vyskytující zažehnala novi stylisace, jíž se dostalo § 12. cit. zák. o zast. říše zákonem ze dne 26. ledna 1907 č. 15. ř. z. v ten smysl, že sněm může v záležitoslech do jeho příslušnosti spadajících vydávati také před- pisy, týkajicí se trestního práva soudního i poli- cejního, rozuměj: i formálního rázu.
Körbrův úřad země
13 article
Úspěšná reforma řízení správního provésti by se dala tedy jen za přispění říšské rady a sně- mů. Reformátoři praktickým smyslem vedení spokojují se proto reformou skromnější, jež by se však dala provésti bez aparátu zákonodárstv říšského a zemského. Stranou při tom nechávají vůbec řízení před samosprávnými úřady, pro něž pokládají cestu nařizovací za nepřípustnou. Při úřadech zeměpanských možno— pro náš úkol — lišiti, jak známo, ce do zvláštností, ří- zení před úřady politickými v záležitostech po- všechných a trestních a řízení před úřady finan- čními. I řízení před úřady finančními vypouští se v zmíněných reformních návrzích, z nichž uvádím zvláště projekt Teznerův. uveřejněný v „Gerichtszeitung 1902, Linggův a Brunnsteinův. Cesta v těchto projektech (zvláště u Teznera a Lingga) volená, vychází z úvahy, že nařízení stačí tam. kde nezasahuje se do právní sféry jednotlivců. Pokud by změna dosavadního právního řádu ne- byla možna bez ochoty a spolučinnosti stran, spokojují se projekty reformni úlohou dobrého rádce. Stranám má býti dáno na ruku, aby ve vlastním zájmu podřídily se dobrovolně novým formám řízení, dávajícím záruku úspěšnébo ře- šení sporu. Úřady správní by nařízení ta vázala mocí subjektivního poměru služebního. Tuto cestu ostatně volila také vláda, srov. nedávný výnos Beckův, jenž zavdal Brockhause- novi podnět k interesantním poznámkám.
Teznerův Linggův Brunnsteinův Tezner Lingg Beckův
14 article
Zabralo by příliš místa, kdybych chtěl ze- vrubně uváděti obsah reformníeh návrhů takto zdrželivě stylisovauých. Snad stačí, že jsem podal jejich povšechnou charakteristiku. Obsah jejich skizzován budiž v těchto rysech: Ná- vrhy obmezují se na řízení, zahrnované pod t. zv. správní justici, t. j. úkony správníe úřadů korespondující činnosti soudů. Jde o r- zení, prováděně za účasti strany resp. stran. Návrhy čeliti chtěji nejhorším stránkám dosa- vadního stavu. Je při tom příznačno pro nynější poměry, že se důrazi klade ua formální věci. Pokrok se vídl v tom, aby na př. úřad, vy- dávaje výnos, si uvědomil, která čásť jeho vý- roku znamenati má změnu v právní posie účastníků. Odtud požadavek, aby enunciat (= výrok rozsudeční) zevně byl odlišen od dů- vodů, na jichž uvedení se klade akcent. Fakti- eký podklad nechť se zjišťuje i tam, kde není dosud výslovného předpisu — za účasti stran. Tyto nechť v případech jednoduchých spokojí se s t. zv. předbůžným vyřízením, proti němuž jim přísluší ovšem právo námitek, majících v zápéti zavedení pravidelného řízení (zavedeno nyní u správního soudu). Plaiduje se pro man- dátní řízení, pro které se, jak známo, rozhodl také dolnorakouský zákon o volební povinnosti. Než místo, v této rubrice mi vyhražené, nutí mne, abych další úvahy odkázal na jinou dobu. Zbude pro ně celá řada otázek, tuto vůbec ne- dotčených.
15 article
Projev sympatií ruským studentům ve Lvově, Včera dopoledne konala se v Praze veřejná schůze za účelem porokování o událostech na uni- versitě ve Lvově a o tužbách Rusů za zřízení ruské university ve Lvově. Za rokování došlo k exodu polských studujících, což se však stalo spíše z nedorozumění, které snad později bude vysvětleno. Exodus části Poláků měl v zápětí prohlášení jich. že vystupují ze Svazu studentského. Schůze měla tento postup: Jménem Svazu českoslovanského studentstva za- hájil schůzi p. MUC. Vrbenský a uvital zejméne dvor. radu p. prof. dra. Horbaczewského. Potom by předsedou schůze zvolen p. JUC. Výstup, místo předsedou učitel p. Frint a. Pan MUC. V rbenský v delší ředi vyložil proč byla schůze svolána. Nejprve vytkl, že u nás ve veřejnosti jevilo se málo zájmu pro události na lvovské uviversitě. Kdežto prý jindy byly pořádány bohoslužby za vítězství ruských zbraní, o lvovských událostech se vůbec nemluvilo. Ba v časopisech ně- meckých jevil se o lvovské události větší zájem nei v českých. Po tomto paušálním obvinění tisku i obe- censtva, bez kterého u nás žádná schůze ani ne- skončí, řečník vylíčil zápas Rusů s Poláky o univer- sítu. Rusové domáhají se svých kulturních práv, ale vládní režim jim je odpírá. V Haliči je 8,090.00 Rusů a 3,340.090 Poláků; Rusové obývají krásné lány, které jim ale nepatří.
Rus profesor doktor Frint Polák Lvov Praha Halič svaz českoslovanský studentstvo
16 article
Území náteží velkostatkářům a šlechticům, kteři jsou balastem näroda a jimž ruští dělníci pracnj za 15—20 krejcarů denně. Jak vypadá svoboda Ru- sínů za vlády Poláků, ukázalo se při říšských vol- bách v roce 1897, kdy lid ruský byl střílen o vojska i četnictva. A jako se odpírají Rusům poli- ticků práva, tak se jim upírají i kulturní požadavky A jestli se vyčítá, že v Haliči je tolik a tolik anal- fabetů, nese lento režím za to zodpovědnost. V Ha- liči je 33 gymnasií, z nichž 28 náleží Polákům a celý třímilionový národ jich má jen 5. Za 40 le byla v Haliči zřízena jen 4 ruská gymnasia.A své uníversity Rusové dosud nemají. Oo tu svádí s nejvíce bojů. V Haliči jsou 2 university a sice ve Lvově a v Krakově. Lvovská byla založena r. 1784 V roce 1848 chtěla z ní vláda udělati universitu ru- skou, později však v roce 1872 vláda z politické- ho kšefto; aby získala si polskou šlechtu, prohlásila lvovskou universitu za polskou. Tedy universita, pů- vodně připravovaná pro Rusy, byla jím definitivně odňata. Rusové nezávídějí university Polákům, nech jieh mají několik, ale žádají jedinou universitu pr seba. Do tě doby, než cíle svého se domuhou, žá dali ruští studenti na lvovské universitě, aby nej jednodušší jejich národní požadavky byly respekto vány a sice: aby bylo na ivovské université dovo leno zřizovati katbedry ruského jazyka, aby směl Rusové skládati zkoušky ve svém rodném jazyku. legitimace aby byly v jazyku ruském. Že požadavky tyto byly oprávněné, vysvítá z počtu posluchaců ruských na universitě lvovskě.
Polák Rus Ted univerzita Halič Lvov Krakov krejcar
17 article
V roce 1894 bylo jich 420, v roce 1898 553, v roce 1901 610, v roce 1905 792 a nyní přes 800 a toliké studentů jest na universitách v cizině. Toto množstv posluchačů opravňuje, aby žádali za vlastní univer- sito, zejměna když v Černovicích je německá uni- versita pro 500 posluchačů. Rusové necítí se n Ivovské universitě doma, zejména když v akade- mickém senátě jsou také profesoři, kteří se osvědčií jako velcí nepřátelé požadavku Rusů. V roce 1902 přes 600 posluchačů ruských opustilo lvovskou universitu, podávali petice a všechny jejich kroky byly marné. Proto dospěli k tomu úsudku, že cestou legální ničeho se nedomohou a proto jedním činem zoufalství bylo provozování bouří. Staly se v r. 1906 a znova před nedávnem. Když ani stát, ani správa země nevyhovuje, je — dle náhledu řečníka — úplně správné, volí-li národ cestu jakoukoli, aby svých p- žadavků dosáhl. Už delší dobu byl vzduch nasycen výbušnými látkami; stačila jiskra, aby vše vybuchlo. Touto jiskrou byla matrikulace. Na začátku roku podala akademická mládež k akademickému senátu ivovské university žádost, aby respektován byl jazyk ruských posluchačů. Rektor zavázal se čestným slovem, že při imatrikulaci nebude přednesena žádná formule, aneb že Rusové budou moci ve svém rod- ném jazyku formuli odříkati. Rektor ujistil, že od- stoupí, nebude-li slib jeho splněn. Přes to byla imatrikulace v jazyku polském. Právník Rus Bu- činski upozornil na slib rektorův, prohlásil, že se Rusové imatrikulace nezúčastní a druhého dne byl relegován. Dne 23. ledna provokoval Rusy profesor Viňař proslovením »o zlotřilé mládeží“.
Rus Viňař Černovice
18 article
Za to Rusové demolovali několik místností a sbilí profesora. Rektor nepoužil svých práv, nýbrž telef- noval pro policii. Více studujících bylo zatčeno všichni propuštění až na dva. Řektor dále svolil, aby v budově universitní se ubytoval policejní komisař Dále žádal místodržitele, aby původcové výtržnost byli přísně potrestáni a místodržitel mu to přislíbil Později prováděno zatýkání a zatčeno celkem 85 ru- ských studentů, kteří byli ve vazbě 21 dnů úplně bez vyšetřování. Dne 18. února oznámili vrchnímu soudu, že je to nespravedlivé a že dne 21. února zahájí stávku hladem. Ve Vídni byly pořádány na- dšené schůze a ty pomohly. Šestnáct zatčených byl propuštěno na svobodu, ježto se dokázalo, že té doby vůbec na universitě nebyli. Osvobození odepřeli od- chod až budou všichni propuštěni, což se stalo po složení záruky 30.000 K. Ruský lid uspořádal stu- dentům nadšené ovace, které ve lvovské radě městské byly však označeny za »hanebné ovace, uspořádané zločincům.« Studenti byli ve vězení 21 dnů úplně neoprávněně. Řeklo se, že se dopustili zločinu vzpoury a že na to je trest smrti. Nehledě k tomu, že tento trest nastává v případě stanného práva, přece dlužno upozornit, jaké jsou rozdíly v nazírání na universitní demonstrace. V Inšpruku byly bouře horší a přece není známo, jaké vyšetřování bylo za vedeno! Řečník končí projevem sympatil ruským stu- dentům. (Hlučná pochvala)
Rus Vídeň
19 article
Po přečtení dopisu p. Ad. Černého a jeho na- zíránína tuto otázku vyslovil sympalie ruským stu dentům za Slovince pan JUC. Lotrič. Poněvadž mluvil chorvatsky, žádal vládní komisař, aby řečníci promluvili v jazyku českém, komisaři srozumitelném Slova ujal se pak p. inž. Pinkus jménem stře- diska Poláků, žijících v Praze »Ogniska Polského«, Řečník vytýká p. Vrbenskému nemnformovanost ve věci a že pocity nechal se unésti k jistým nesprav- nostem. Jest velkou chybou, že dva národové v zemi, místo aby hleděli získati něco od vlády, vzájemně se potírají. Jest to smutné zejména u národů slovan- ských. Naše stanovisko jest, že uznáváme úplně kul- turní směry a snahy Rusů, ale nemůžeme souhlasi se všemi taktickými body, které provádějí. Souhla- síme zejména s tím, že usilůjí o samostatnou univer- situ russkou. My tuto snahu vřele budeme podpo- rovati jako podporujeme snahy Čechů po zřízen české university v Brně. Nemůžeme však souhlasil s utrakvisací ústavu polského, nemůžeme připustit. aby 20 milionům Poláků byla jedna universita vzata. Polské studentstvo souhlasí se snahami studentstva ruského. Ruští studenti dopustili se chyby,že dříve žádali utrakvisování university Ivovské; ted žádají svou vlastní universitu a pro tu se vyslovili i studenti polští. Řečník prohlašuje jménem »Ogniska Polského«: Úplně uznáváme kulturní snahy ruského národa, uznáváme plně jejich požadavek o samostat- nou ruskou universitu a velice litujeme přiostřen poměrů mezi mlädeží ruskou a polskou. (Souhla u Poláků.) arn spis
Černý JUC Ing Pinkus Polák Rus Čecho Praha Brno univerzita Ivovský
20 article
Pan Vrbenský doporučil tuto resoluci: »Studenti a občané, shromáždění na veřejne schůzi »u Čížků« dne 10. března 1907, poroko- vavše o sporu polsko-ruském, jenž se v posledn době opět prudce rozvinul na universitě lvovské usnášejí se vzhledem k otázce té na následujícím projevu: 4 Spatřujíce hlavního a odvěkého již vinníka ne- udržitelných poměrů baličských v priVilé go- vané šlechtickorklěrikální spřávě země, vyslovujeme své nejhlubší, opovržení těm kdož násilnickým systémem chtějí zabrániti vol- nému bospodářskému a khitprnímu rozvoji por beného národa maloruškého, zrovna tak, jako, bouří cit náš proti utiskování Poláků vládou pru skou a ruskou. Jedinou cistou k odklizení nešťast ných poměrů a nedorozumění, z vědomí křivdý plynoucích, spatřujeme v provedení úplné rovno- právnosti obou národů, Halič obývajících a v po- skytnutí ruskému kmení všech kulturních insti tucí k rozvoji vlastních, dosud ujařmených sil v přední řadě též zřízením rusk university ve Lvově. Cítíce stále i vlastní své odstrkování a poni žování, dobře chápeme oprávněné stížnosti druhéh a chceme spravedlivé měření všem. Projevujeme své upřímné sympathie ru- skému akademickému studentstvu, které za uni versitu, tento spravedlivý požadavek svého národa už dlouhá léta vynakládá vše, bez ohledu na svou vlastní existenci. Protestujeme proti jednání akademického senátu university Ivovské, který vzdav se bez dlouhého rozmýšlení svých práv při posledních bouřích n universitě, nechal za sebe jednati policii v místn stech universily.
Vrbenský Polák Halič Lvov univerzita Ivovský
21 article
Protestujeme proli jednání polské policie a pol ských soudů vůci ruským akademikům. Žádáme zastavení všeho vyšetřování proti aka demické mládeži ruské z úvaby, že 85 akade miků bylo vězněno neoprávněně úbrnem 255 týdne a vytrpělo 4denní hladovou stávku.« Pan Frinta navrhoval dodatek: »Očekáváme pevně od poslanců nové rady říšské, že učiní opa- tření, aby na jednací pořad byla uvedena záležitos zřízení české university v Brně, ruské ve Lvově a slovinské v Lublani. Pan Struk navrhl dodatek: »Vyslovujeme své potěšení nad jednáním a stanoviskem polskýc pokrokových studentů, jak se projevila na sehůz v technice oproti politování hodnému počínání Všepoláků (kteří přepadli ruské studenty a stu- dentky)«ádl jnše Mezitím žádal polský student o slovo. Předsed mu vysvětlil, že smí se z nařízení vládního komi saře mluvit jen česky, že tedy nebude možno udě liti jemu slovo k proslovení polskému. Řečník po- kládali to za projev Polákům nepřátelský. Inženýn Pinkas navrhoval proto dodatek k resoluci, v němž se vyslovuje politování nad tím, že zástupci pol ských studentů nebylo dovoleno promluvit. Po tomto sdůlení někteří polští studenti opustili místnosť za značného hluku a nepokoje. Předseda sdělil, že pokrokové polské student stvo ve schůzi setrvalo. (Potlesk.) K tomu p. inž Pinkas prohlásil, že i ti, kteří odešli, jsou pokro koví a přejí Rusům. Po delší debatě a různých vysvětlivkách byl schválena resoluce p. Vrbenským navržená i s do- datky pp. Frinta a Struky; naproti tomu resoluce p inž. Pinkasa byla zamitnuta.
Frinta Struk Všepolák Inženýn Pinkas Pinkas Rus Ing Lvov Lublaň český univerzita v Brno
22 article
Pan Boškovský vyslovil se proti výtržnosten na lvovské universitě, přeje zdar Rusům v jic zápase a rovněž přeje osvobození národu ruskému i polskému, který jest v šlechtickém a klerikální podruží. (Soublas. ) Rusům projavili dále sympatie pan Zala r zt slovinské sludentstvo, p. Rabar za chorvatské, p Davidovič za srbske. Pan Struk promluvil pak o činnosti » Vše poláků«, kteří přepadávají ruské studenty a stu- dentky a nabízeli se soudu vypátrati účastníky bouřli vých výjevů. A to jsou naši budoucí starostové okresní hejtmané a policejní ředitelé! — Pan inž Pinkas vzpomenu! toho, že p. Vrbenský pochva- loval německou žurnalistiku. Té však byly lvovské události opravdovou pochoutkou! Dře této žurnali stiky hr. Posadowski na německém sněmu Polákům odpovídal na jejich stesky o utrpení Poláků v Po znaňsku: »Vy děláte hluk pro nějakého pasáka v škole a zalím vy sami utiskujete své krajany na uní versitě!« Německá žurnalistika využitkovala lvov ských záležitostí pro své cíle a nikoli na prospěch Rusůl Pan Malinovský vysvětlil, proč polští stu- denti ze schůze vyšli: nemohli v ysvětiit ve své ma- teřštině, jak oni o věci soudí, a proto považoval svou přítomnost ve schůzi za zbytečnou. Místo předseda schůze sdělil, že obdrželo předsednictv přípis, v němž ti, kteří odešli, o hlašují své vy stoupení ze Svazu studentstva a sice proto, že s nimi bylo falešně jednáno a nedovolile se jejich řečníku promluvit. Předseda znovu vy světluje, že se řídil dle příkazu vládního komisaře že sám jednal s naprostým ohledem. Po těchto sděleních byla schůze skončena.
Boškovský Rus Zala Davidovič Struk Pinkas Malinovský svaz studentstvo
23 article Denní zprávy,
Denní zprávy, o— Pražští Němci a říšské volby. Na dnešek svolali němečtí radikálové pražětí do buršáckého Grandhotelu protestní voličskou schůzi, svolanou německo-nacionálním Vereinem proti ně meckému kasinu. Řečníci, kteří budou na schůzi této projednávat otázku účastenství pražskýc německých voličů na říšských volbách, ná ležej vesměs táboru všeněmeckému :k. posl. Pache , žatecký dr. Herold, Schreiter a K. H. Wol Orgán pražských Všeněmců, »Deut. Volkabote«. sděluje, že schůze tato znamená »vyhlášení strany německo-lidové v Praze za plnoletou«. A jako taková hodlá vstoupiti do, pražských voleb bez ohledu na židovské liberály, jichž tupení a výsměch nesáhá prý k výši vše- německého opovržení. Pražský židovský libe- ralismus počal prý štváti proti Všeněmcům. teprve potom, když tito prohlásili, že se neho- dlají německým židům propůjčiti za »hlasovac dobytek a nadháněče«. Na vyzvání »Pr. Tagbl.« aby si Všeněmci také sami opatřili volební ná- klady, odpovídá »D. V.«, že to Všenémci tak učiní sami, jim prý ovšem nedá »Česká s po- řitelna« na volby jako německým liberálům. »Pr. Tagbl.« hlásal před týdnem čistotné od- Iišení německých liberálů od nacionálů, jež prý nutno vykliditi z německého kasina. I ptá se »D. V.« židů kasiňáků, pro koho tedy chtěji kasino rozšiřovati, vyhánějí-li z něho německé lidovce? Nejlepší odpovědí na tuto vyzývavos židovských liberálů bude prý čin, t. j. samo- statně zasažení německých nacionálů pražských do voleb.
Němec Pache doktor Herold Schreiter Wol Praha
24 article
— Proti zvýšení kolejného. Výbor okresn v Nechanicích v sezení svém, dne 28 února 1907 konaném, usnesl se jednomyslně protestovati proti zvýšení kolejného na vysokých školách c. k. vládou chystanému, uznávaje, že sociální spravedinost a kuiturní rozvoj národní vyžadují, aby veřejné školství všech kategori bylo bezplatně přístupno všem, kdož po vzdě lání touží i aby tudíž zrušen byl veškerý školn plát na všech škulách. F. Bednář, okresní sta- rosta. — Z Hradce Králové. Okresní výbor v Hradci Krátové ve smyslu svého usnesení ze dne 2. března 1907 protestuje rozhodně proti návrhu vlády na zvýšení kolejného na vysokých školách a naopak s ohledem na nucenou návštěvu škol obecných a sociální spravedlnost, jež vy- žaduje, aby vzdělání umožnéno bylo nejširším vrstvám lidovým, vyslovuje se pro zrušení všec dosavadních platů na veřejných školách veške- rých kategoril. — Úmrti. Z Plzně, 11. března. (Pův telef. zpráva „Nár. L.“) Dnes ráno zemřel zde p. Vincenc Šimerka, c. k. vládní rada bývalý první ředitel české průmyslové školy v Plzni. Zesnulý narodil se 20. ledna 1843 ve Vysokém Veselí. Absolvovav r. 1866 strojnictv ná české technice v Praze, vstoupil jako volontén do želézničních dílen v České Třebové. R. 1867 přijal místo supplentské na obecní reálce v Plzni r. 1869 byl approbován z mathematiky a de skriptivní geometrie pro střední školy české i ně mecké, r. 1877 ustanoven byl profesorem ně mecké průmyslové školy v Plzni, r. 1884 jme
Šimerka Nechanice Hradec Králové Plzeň Praha Český Třebová okresní výbor v Hradec Krátová český průmyslový škola v Plzeň
25 article
nován přednostou strojnickéhio oddělení télioš ústavu. Velké zásluhy získal sobě dleuholetým úsilím o zřízení české průmyslové školy v Plzni, jejíž správcem stal re r. 1885 a ředitelem roku 1890. Titul vládního rady byl mu udělen roku 1898, do výslužby vstoupil r. 1904. Ve své sou- kromé praxi vypracoval mimo jiné statický vý- počet nového železného krovu a stropu pro Ná- rodní divadlo, provedl výpačty železných mosto přes Dunaj u Tullnu, přes Vltavu ze Smíchova na Vyšehrad, přes Radbuzu v Plzni, Tiskem ve- dal četné spisy odborné. Byl činným vynikajícím způsobem v obecní správě města Plzně jako obecní starší a v různých technických oborech Zanechal vdovu, tři syny a dvě dcery. Plobřeb koná se ve středu o 1/44, hod. odpolední. Budiž čest' jeho památce! — Pocta. Na slavnostní valné hromadě hudeh ního spolku „Slavoj“ v Chrudimi, konané dne 9. t. m na paměť 50letého trvání spolku byli jmenování z velké zásluhy o spolek a hudební život v Chrudím prvními čestnými členy pp.: nestor hudebních skla- datelů českých Alois Hnilička, ředitel kůru v. v v Chrudimi a zemský poslanec dr. Karel Pippích, advokát v Chrudími. — Kongres na ochranu dělí uspořádán bude jak jsme již oznámili, ve dnech 18., 19. a 20. březn t. r. ve Vídni. Předseda zemské komise pro král. české, vicepresident zemské školní rady pan Zabusch zv povolané kruhy k nejhojnější účasti. Přihlášky činii jest přímo u přípravného výboru tohote kongresu ve Vídni I., Biberstrasse 2. Členské lístky tohoto kon- grosu, jež lze po zaslání příspěvku 8 K obdržeti jimiž třeba se u pokladny vykázati, opravňují sou- časně ke slevě jízdného na c. k. státních drahách.
Hnilička doktor Karel Pippe Zabusch Dunaj Tulln Vltava Smíchov Vyšehrad Radbuza Plzeň Chrudim Vídeň český průmyslový škola v Plzeň rodný divadlo Slavoj Biberstrasse 2
26 article
— Ezkursie „Obchodní akademie“ v Brně zúčastní se za vedení prol. B. Holmana od 19. března do 3. dubna 1907 přes 30 žáků. Výprava zdrži se půl dne ve Vldni, den v Terstu, 3 v Benátkách, 1/2 v Bologni, 2 ve Florenci, 2 v Římě, 3 v Neapoli (Vesuv, Capri- Pompej), z Ankony pojede do Rěky a zastaví se v Pe- šti. Na exkursi darovali« sl. ředitelství řemesl. „Trž- nice“ 20 K, p. inženýr Ryšavý 30 K, filišlka Živnost bánky v Brně 20 K, Špolek absolv obch. akad. v Brně 20 K, p. J. Mareš, obch., 20 K, pan A. Lukávský. obchodník, 10 K. Z přednášky o leňské exkursi do Hamburku připadla exkursnímu fondu 1/% zisku 15 K. Všem dárcům vyslovuje správce exkursního fondu nejsrdečnější dík a doufá, že i naše peněžní ústavy výpravě podpory neodeprou a že se i jiní přízniv naleznou, kťeří pro důležitost těchto cest. zejména pro náš derost obchodní sabe menším darem umožn tuto studijní ceslu i méně majetným žákům — Sdružené odbory Zemské jednoty soukromých úfadníků pro král. české v severních Čechách: Nový Bydžov, Dvůr Králové n. L., Hořice, Jaroměř, Jilem nice, Hronov n. M., Červený Kostelec, Lomnice n. P.
B Holman Ryšavá Špolek J Mareš A Lukávský Brno Terst Benátky Bologna Florenc Řím Neapol Vesuv Capri Pompej Rěky Brno 20 K Hamburk Čechy Nová Bydžov Dvůr Králové Hořice Jaroměř Jilem Hronov Kostelec
27 article
Nové Město n. M., Náchod, Nová Paka. Rychnov n Kn., Semily, Česká Skalice. Smířice a Úpice pořádají v neděli dne 17. března 1907 přesně o 2. hodině o poledne v Jaroměři v sále hotelu „U modré hvězdy“ schůzi. Na pořadu jsou zprávy výroční a jednání o valné hromadě delegátů Jednoty na 31. března 1. dubna 1907 do Prahy svolané. Na školu kopaničárskou v uherské Slovaš zaslali: Administrace „Nár. Pol.“ v Praze 2 K, J Filo v Külte, Waldek (Německo) 6 K, „Smetana“ pě- vecký spolek v Plzni, 10 K, žákymně II. třídy A. a H divčí školy měšťanské v Roudnici 14 K, Frant. Po- korný, kooper. v Mikulově (Morava), 2 K, Bohumi Zahradník, farář v Ouběnicích, 2 K, Anna Jarošová z Bohušovic 11 K 50 h, B. Rácová na Král. Vinohra- dech knihy a časopisy — Poplatky za hudební produkce v hostincích.
Smířice Pol Fila Külte Waldek Smetan František Zahradník Jarošová B Rácová Král Nová město můj Náchod Nová Paka Rychnov můj Kněžná Semily Český Skalica Úpice Jaroměř Praha Praha 2 Německo Plzeň Roudnice 14 K Mikulov Morava Ouběnice Bohušovice H divčí
28 article
Počátkem předešlého roku dohodla se — na silný nátlak kruhů hostinských — Ústřední jednota česko- slovanského hostinství „Hostimil“ s generálním zá- stupcem vídeňské „Společnosti autorů“, pražským advokátem drem, Karlem Geschmayem, o paušál- ních sazbách poplatků za hudebne produkce. Hostinští podvolili se tomu sjednání a vyrovnali se prostřednictvím jednoty „Hostimil““ se zástupcem společnosti. Toliko nedůvěřiví jednotlivci, jichž nebylo možno přesvědčiti, že vídeňská „Společ nost autorů“ bezohledně používá několikerého rož- hodnutí nejvyšší soudní instance a trestně stíhá — nikoliv kapelníky nebo pianisty, nýbrž hostinske, v jejichž místnostech hrají se skladby členů „Společ- nosti“ — toliko tedy tilo jednotlivci zachovali se k do hodě odmítavě. Avšak špatně se jim to po většině vy- platilo. Nedávno ještě čtyři restauratéři měli trapné opletání s trestním soudem a vyhnuli se nepřízni vému rozsudku pouze tím, že se vyrovnali ve chvíli poslední. Ale kromě náležité sazby musili hraditi značné náklady soudního řízení. Tak na př. známý pražský restauratér nucen byl v těchto dnech zapla- titi útrat 170 K. — Poplatky skládaly se loni v mě- síci březnu za dobu od 1. dubna 1906 do konce března letošního roku. K dolazům z kruhů hostin- ských oznamuje Ústř. jednota „Hostimil“, že dohoda platí ještě na 4 leta při sazbách nezměněných. Jest tudíž třeba ještě v tomto měsíci složiti po- platky v kanceláři Jednoty v Praze, na Ferdinandově třídě č. 33. Ke „Společnosti autorů“ přistoupilo ně- kolik dalších populárních skladatelů, mezi nimi tě
Geschmay Praha Ferdinandov třída Hostimil
29 article
Kmoch. Ústřední jednota „Hostimil“ těžce nese, ž nemůže sprostiti hostinské nemilé povinnosti, ale vy- nasnažila se aspoň vymoci sazby poměrně výhodné, jakých není v celém Rakousku. Na tyto sazby beze všech dalších výloh má právo jen přímý člen jed- noty „Hostimil“. Člen nepřímý, totiž příslušník společenstva nebo spolku, jež jsou ve svazku Jednoty připlácí na manipulačním příspěvku 2 K. Kdo zaplati, obdrží smluvný list, který nutno dobře uschovati pro případnou kontrolu. Vysvětlivky jakékoliv podá v ho- dinách dopoledních kancelář Ústř. jednoty „Hostimii.
Kmoch Rakousko Hostimil
30 article
Poplatky přijímají se v této kanceláři od nynějška do konce března. Venkovským hostinským dostane s informaci u společenstevních představenstev, jež také mohou poplatky vybrati a hromadně je zaslati s pří- slušným seznamem osob a sazeb, jakož i s mani- pulačními příspěvky po 2 K kanceláři Ústř. jednoty „Hostimil“. Sazby stanoveny jsou dle tříd: Do třídy I. náležejí hostince, ve kterých pořádají se týdně jeden nebo více koncertů či hudebních zábav, tedy do roka 52 nebo více; tyto hostince platí roční paušál 50 K, Do třídy II. zahrnuty jsou hostince, ve klerých a) pořádají se koncerty a hudební zábavy nepravi- delně, do roka nejvýše 51; paušální poplatek roční 30 K; b) hostince, ve kterých pořádaj se koncertyč hudební zábavy pouze po čas saisony, letní neb zimní; poplatek roční 20 K. Do třídy III. náležej hostince: a) ve kterých nepořádá se do roka koncert nebo hudebních zábav více než 15, a pak b) hostince, v nichž je klavír pro zábavu hosti (tedy nikoliv he- stince, v nichž hraje na klavír zjednaný pianista): paušální poplatek pro celou třídu III. ročně 5 K U tříd I., II. a III. a) nerozhoduje, produkuje-li s kapela nebo pianista. Z dohody vyloučeny jsou: noční kavárny, velké hotely, v nichž hraje se denně, šan- tány, velké zahrady (Král. Obora v Praze, Žofin a jl Ty, jako dosud, musí se dohodnouti samostatně — Král. zemský ústav pro choromyslné v Pras sděluje opětně, že za příčinou dosud trvajícího na- prostého nedostatku místa nelze nemocné do ústar přijímati.
Král Praha Žofina
31 article
— Dury. České dětské nemocnici věnovali: Prv občanská záložna v Praze 100 K, pan Ludvík Schot. majitel domu na Král. Vinohradech 3 K. pan Ivan Netí v Praze 20 K, pí. Růžena Brejchova v Praze Il 100 K, pan P. Jan Vlk. ředitel »Johannea« místo ho- noráře 40 K. — Pan dr. Otto Riegel, advokát v Ústí nad O., daroval místo věnce při pohřbu pí. Augusly Beerové, vdovy po nadlesním, na školní potřeby chudým ditkám v Hor. Jelení 20 K. pan Vincen Beer, nadlesní hraběte Bubna, též 20 K k zmíně- nému účelu. — Sněhem přernšená doprava. Z Olomouce s sděluje: Pro sněhové závěje byla až na další dn 9. t. m. zastavena celková doprava na trati Králíky- Šilperk. — Patsch, Evropa. Leckdy se vyskytne zpráva v níž se lidé posmivají buď pozvolnosti nebo na nosti pošty. Podle pravdy dlužno se zmínifi také tom, když pošta osvědčí důkladnou místopisnou zna- lost. Doklad o tom má p. Patsch, vinárník na Ferdi- nandově třídě v Praze. V Lipsku dlící přííel napel pozdrav na pohledním lístku a napsal českou adresu: „Mošnův stůl v Patschově vinárně — Evropa“. Al stek bez oklik dostal se na stůl Mošnův ve vinár
Schot Král Ivan Netí Brejchův P Vlk Johanne doktor Riegel Beer Bubna Patsch Mošnův Patschův Al Praha Vinohrady Praha 20 Ústí nad O Olomouc Šilperk Evropa Lipsko Dura Prv občanský záložna Ilo 100