1
masthead
Ročník X00xVI.
2
masthead
V Praze, v pondělí II. března 1907.
Praha
4
masthead
Ha ranní a odpol. JIsty
5
masthead
volzenbalo n
ovl
9
article
před,lácí se:
v Praze v administrae
na něsle
na čtvrt lota. . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
K 60 1
na miěsle
na čtvit Lta . . . . 7 K 50 h
na měsio . . . . . . 2 K 30h
L Pošton:
Rar leis . . . . 9 K o0
s dvojí zlalikon
nanr . . . K o
Praha
60 1
L Pošton
10
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národnich Listů“.
Ministr dr. Pacák v Praze.
Z Vídně, 11. března. Ministr dr. Pacák
odjel dnes ráno do Prahy k zasedání sněmu
král. českého.
Schůze důvěrníků křesťansko sociální strany
Z Vídně, 11. března. Křesťansko sociáln
strana z celého Rakouska konala zde včera
sehůzi důvěrníků, neobyčejně hojně na
vštívenou. Předsedal princ Alois Liechten-
stein, politický referát podal dv. rada dr.
Gessmann. Přijat byl volební ma n-
fest, ve kterém se praví, že nejdůležitějším
politickým úkolem doby nejbližší je nové uspo-
řádání neudržitelných nyní poměrů k ze mím
korunyuherskél Chceme Rakousko —
pokračuje se v provolání — ve kterém
žádný národ nevzdychá pod cizím
jhem, chceme říši, ve které vlád ne
svoboda a spravedlnosta V boji proli
osobivosti Maďarů musí hospodářské zájmý Ra-
kouska býti hájeny v celém rozsahu a s hou-
ževnatosti. Heslem strany křesťansko- sociální je
a zůstane: radlěji hospodáťskou r oz-
luku, než dalšř hanebné otroetví.
Ponížení Rakouska vůči Maďarům bylo možno
toliko štvaním různých národů navzájem. Kre-
sťansko-sociální strana odsuzuje každé úmyslné
rozdmychování národnostního boje, avšak bude
šetřiti statků a zájmů německého lidu
v plném přesvědčení. Po výčtu hospodář-
ských požadavklů následují postu-
láty povahy sociální. Naposledy provolána byla
třikráte sláva purkmistrovi dru. Luegro vi.
Obchodní zaměstnanci proti zákonu pojišťujícímu
soukromé úřadníky.
Pacák
Liechten
doktor
Gessmann
Maďar
Praha
Vídeň
Rakousko
Kre
křesťanský sociální strana
11
article
Z Vídně, 11. března. V Ko loseu konala se
včera schůze zaměstnanců obch o d-
nich, kterých sešlo se několik set, by prote-
stovali proti zákonu pojišťujícímu soukromé
úřadnictvo. Předseda Pick referoval o pojišťo-
vání zaměstnanců. Pravil, že zákon ve svěm
hlavním effektu není leč krádeží státem
dovolenou na prospěch soukromých společ-
ností pojišťovacích. Potom mluvil poslanec dr
Ellenbogen, načež německý nacionál
Grünthal dostal se k slovu. Jeho výklady
způsobily pravou bouři nevole. Když bral
v ochranu nový zákon a nazval řeč Pickovu
prohlěšením boykotu organisaci, voláno bouřlivé
»Abzug!« a sám předseda nemoh! si zjednat
v lomozu poslechu. Ve dvoraně došlo k hluč-
ným scénám a srážkám mezi sociálními
demokraty a německými nacionály. Vládní zá-
stupce s chůzi rozpustil. Účastnící zůstali však
ve velkém rozechvění -a došlo k novým
srážkám mezi sociálními demo-
kraty a německými nacionály. P -
tom teprve odešli obchodní zaměstnanci ze
sehůze. Vřava trvala také ještě na ulici, ale po-
volaná stráž policejní přiměla účastníky ke klid-
nému rozehodu.
Ellenbogen
Grünthal
Pickův
Vídeň
12
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Na hrobě březnových obětí.
Z Vídně, 11. března. Včera navštivilo orga-
nisované dělnictvo opět hrob březnových oběti
na ústředním hřbitově, kde dr. Ellenbogen
přistoupil k obelisku a promluvil k dělnictvu.
Pravil, že po čtyřicetiletém úsilí se podařilo do-
moci se pro rakouské národy všeobecného, pří-
mého a rovného práva volebního a vyzval při-
tomné, by se dne 14. května dostavili k voleb-
nímu osudi. Česky promluvil redaktor D vořál
a polsky předák dělnictva Eratowski. Po po-
ložení věnců na obelisk dělnietvo klidně odešlo.
Pumy v Barceloně.
Z Barcelony, 10. března. (K. k.) Na Eamid
ské třídě vybuchla dnes puma. Jeden po
dezřelý člověk byl zatčen. V ulicích byly nale-
zeny dvě další pum
Ellenbogen
Vídeň
Barcelona
13
article
Ze Srbska.
Srbsko
14
article
Sp. Z Bělehradu, 10. března. (Zvl. tel.
»Nár. Listů«.) Na večerní včerejší schůzi kola
radikálních poslänců Pašič oznámil, jakou má
odpověď z Vídně na srbskou notu a řekl,
že ho zpravil vůdce mladoradikálů Stojano-
vič o zahájení obstrukce v ponděl
proti zatimnému rozpočtu, že ale nechtěl mu
Pašič
Bělehrad
Vídeň
15
article
říci, čeho mladoradikálové si přejí a proč ob-
strukci zahajují. Kolo usneslo se ponechati
mladoradikálům, aby dělali, co chtějí.
Munir paša a Feti paša navštívili dnes
dopoledne Pašiče a dlouho s ním mluvili. Dnes
odpoledne byl Munir paša přijat králem
v soukromém slyšení. List »Stampa« sděluje,
že mladoradikálové se zejtra zřeknou obstrukce
proti zatímnému rozpočtu.
1 v čiientvole
unl e
olV Z Balkánu.
Ze Skopije, 10. března. (K. k.) Z rozkazu
genorálního inspektora Hilmi paše bylo ulo-
ženo ksimakamům v Istibu a v Radovistě, aby
rozhodně učinili přítrž řádění albánského lupiče
Adema Čauše a pěti jiných, kteří ta-
mější křesťanské obyvatelstvo velice terorisovali.
Z Cařihradu, 9. března. (K k.) Uskutečnění
starého projektu, zříditi banku i talskou,
považováno bylo se strany italské od zřízení
filiálky vídeňského bankovního spolku za ná-
nodní požadavek. Doufá se, že časem
dán bude nové bance veliký rozsah a zamýšlen
ztíditi filiálky ve Smyrně, Solunu, Monastýru,
Janině, Valoně, Drači, Skadru a jinde. Banka
má získati pro sebe inkaso italského dovozua
vývozu, zároveň však zúčastniti se při tureckých
půjčkách, jakož i hospodářských, dopra vních
baňských a průmyslových podnicích. Zdější ban-
kovní filiálka bude otevřena v červnu.
Pašič
Munir
Stamp
Hilmi paš
Čauš
Janin
Valoň
Drač
Skadr
Balkán
Skopijá
Radovistě
Cařihrad
Smyrna
Soluna
16
article
Námořní síla Anglie.
Z Oxfordu, 10. března. (K. k) První lor
admirality lord Sweedmouth dovozoval ve
své řeči, že Anglie nemá naprosto v úmyslu se
slabiti svoji moc, spíše naopak, že v budou-
enosti, bezohledu na náklad, zůstane
na stanovisku, že její loďstvo musí se vyrovnati
dvěma lodstvům jiných států.
dal
Saský král v Lisabonu.
Z Lisabonu, 10. března. (K. k.) Saský král
byl včera s králem Karlem a korunním prin-
cem přílomen vojenské slavnosti. Večer byla na
jeho počest konána slavnostní hostina o 250 při-
borech, jež zakončena byla koncertem.
Churavost španělského krále.
Z Madridu, 10. března. (K. k) Králi vedlo
se odpoledne lépe a projevil přání, aby mohl
povstati z lože. Osobní lékař z opatrnosti k tomu
nesvolil a nařídil, aby král zůstal na lůžku, aby
nadobro zmizely příznaky chřipky.
Srážka mezi francouzskými vojíny.
Z Paříže, 10. března, Mezi pěšáky (K. k.)
osadního vojska, kteří jsou ubytování v hospítálu
na ostrově Porquirolles u Toulonu, došlo ke
rvačce, při niž bylo mnoho vojínů
zraněno. Musili býti vysláni dělostřelci,
aby byl zjednán klid.
Číňané ve francouzském vojsku.
Z Pekina, 10. března. (K. k.) Ministerstvo
vojenství (Luchunpu) určilo 15 chovanců vojen-
ské školy v Paotinfu, kteříž budou ve Francii
studovati vojenství.
Sweedmouth
Karel
Číňan
Anglie
Oxford
Lisabon
Madrid
Paříž
Toulon
Pekina
Francie
Porquirolle
Luchunp
18
article
dot dei
pses jl
zpdo n
Zmařený atentát.d
M. Z Varšavy, 10. března. Odhaleno zde
bylo široce rozvětvené spiknutí a za-
bavena korespondence s petrohradskými nihili-
sty, z níž vysvítá, že ke konci března měl se
prověsti atentát na několik vel ko-
knížat. Spiklenci vystoupiti chtěli v balo-
nech a házeti z nich pumy. Zatčeno bylo
18 o sob.
Nenokoje na vysokých školách.
Z Petrohradu, 10. března. (K. k.) Městský
hejtman ohlasuje veřejnými vyhláškami, že za
kročí, nepřestanou-li nepokoje na vysokých ško
lách.
Varšava
Petrohrad
19
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. března. (Uherské vyro
nánl.) Páteční porady dra. Wekerla se zá
stupci vlády rakouské byly, jak už sděleno, vě-
novány otázce spotřební daně. Dle »Pester Lloydu«
sluší pokládati za jisté, že v principu do-
šlo na dorozumění o vyloučení po
Uravních daní. Se strany rakouské nečiní
se prý už námítky proti tomuto uherskému po-
žadavku. Nyní hledá se způsob, jak by se od-
stranilo poškozování obapolných zájmů, jestliže
potravní daň bude v obou stálech. stanoven
Lloyd
Praha
21
article
jinak. Aby se usnadnily obchodní styky obou
států, má prý se podržeti přikazovací řízení.
O vyrovnání uherském rozepsal se opětně
v »Linzer Volksbl.« zemský hejtmann dr. Eben-
hoch. Dle jehu názoru pragmatická sankee
není státní smlouva mezi Uhrami a dědičnými
zeměmi rakouskými, nýbrž fundamentální smlouva
mezi stavy jednotlivých zemí s jedné a panov-
nickým domem s druhé strany. A právě proto
prý, ať si mezi Uhrami a Rakouskem nastanou
jakékoli přehrady, pragmatická sankce nemůže
býti zrušena jednostranně ani Rakouském ani
Uhrami, nedá-li k tomu svého svolení koruna.
Vše, co by se proti fundamentální soustavě
podniklo bez svolení panovníkova, bylo by bez-
práví formálné i materiálné, byla by revoluce.
Jestliže tedy forma dualismu z roku 1867 sama
se zhroutí jako vyžilá, neb násilně se zru jí,
nemůže tím býti dotčeno trvání monarchie, jen
když bude ihned o to postaráno, aby nový
útvar, který bude zřízen na místo dualismu,
nebude odporovati životním podminkám mon-
archie, stanoveným pragmatickou sankcí. A to
právě jest úkolem státníků, kteří řídí nynějš
vyjednávání mezi oběma státy. Vyrovnání z roku
1867 není samo sobě účelem. Pryč s ním.
není-li, jak se zdá, už nic jiného, než zdroj
věčných sporů a nespokojeností v obou státech.
doktor
Eben
Uhry
Rakousko
Linzer Volksblishing
22
article
Alo na jeho místo nutno postaviti něco jiného,
co by do pragmatické sankce vlilo nový život
a vytvořilo by dílo, jež by zabezpečilo Habs-
burkům nerušenou držbu Rakouska i Uher a
monarchii by přivedlo k novému rozkvětu. S ta-
kového stanoviska — končí dr. Ebenhoch —
pohližíme klidně budouenosti vstříc a nemůžeme
ani v úplné rozluce obou států spa-
třovati neštěstí, dokud bude zabezpečeno, že
všechny země, náležející k monarchii, zůstanou
v nedílném držení koruny habsburské.
V Praze, 10. března. (Z volebního
ruch u.) Sociální demokraté postoupili v před-
volební práci tak daleko, že mají dnes už kan-
didáty pro všechny volební okresy německé.
české, slovinské a pro většinu okresů polskýeh
a ruských. Dnešní »Arb. Ztg.« přináší třetí serii
svých kandidátů v německých okresích, z nichž
8 připadá na Vídeň a Dolní Rakousy, 7 na ně
mecké okresy městské a 7 na okresy venkovské
v Čechách, 2 na Bukovinu a jeden na kočevský
okres v Kraňsku,
Českoslovanská sociálně demokratická stran
uveřejňuje také již svou kandidátní listinu. Kan-
diduje ve všech 33 českých a 42 okresích ven-
kovských v Čechách, ve všech 30 českých vo-
lebních okresích na Moravě a ve 3 českých
okresích slezských. Z bývalých poslanců kandi
dují Cingr ve skupině polsko-ustravské a Hy
beš v okolí Brna. V Praze kandidují MDe
Houser na Starém městě, na Novém městě red
Schuster, knihař Havránek a sazeč Jelínek, na
Malé straně obchodní přiručí Šip, v Holešovicíeh
dr. Soukup a v Libní red. Němec. Na Vino-
hradech v I. okresu Jos. Skalák, v II. okresu
red. J. Krejčí. Red. Krapka kandiduje v Pro
stějově.
Ala
doktor
Ebenhoch
Cingr
Houser
Schuster
Havránek
Jelínek
Soukup
Němec
Skalák
J Krejčí
Krapek
Rakousko
Uhry
Praha
Vídeň
Dolní Rakousy
Čechy
Kraňsko
Morava
Brno
Libeň
Jos
Reda
Vinohrad
Bukovina
23
article
Posl. dr. K. Kramář v Pardubicích
(Od zvl. zprav. »Nár. Listů-).
Skvělý sjezd národní strany svobodomyslné
vzrušil nadmiru hladinu našeho politického ži
vota. Jeho význačné události, tak hlubokým, ne-
tušeným a poctivě radoslným dojmem působicí,
přenesly se jako kruhy po vodě dál a dál celým
českým světem, zmobilisovaly svobodomyslný
jeho lid, nadehly věrné staré bojovnlky a svedly
kohorty nových pod prapor omlazené, znovu-
zřízené strany.
Šťastný tento obrat ve chvíli vážné a roz-
hodně, slunovrat rozptylující stiny lhostejnosti
rozmrzelosti ve věcech národně politických, ob-
ráží se nyní na sehůzích svobodomyslného lidu
v rušné kampaní volební konaných. Jako by
chtěly býti reflexem a ozvěnou hisťorického sjezdu
žofinského, vyznamenávají se tyto schůze pře-
kvapivou účastí, náladou plnou dobré vůlea
snah, jakož i zájmem a tónem, který je vý-
sadou politického přesvědčení, občanského charak-
teru a mužné zralosti pro seriosní jednání.
Takovou byla sobotní veřejná schůze par-
dubická, svolaná tamním Politickým klubem
svobodomyslným, za pozvání posl. dra. Karl
Kramáře, jako řečníka.
l eenin
je
šomnsje
navole oboni
pon
Posl
doktor
K Kramář
Kramář
Pardubice
24
article
Uvítán bouřlivým potleskem a pozdraven
úvodními slovy předsedy klubu p. Vančury,
promluvil dr. Karel Kramář v podstatě asi takto t
„Není nejmenší pochyby, že doba, ve které
se nacházíme, je nade vše důležitou. Jsme na
prahu poměrů nových, daných přijetím voleb
reformy a nacbázíme se právě v počátcích voleb-
ních zápasů. Přiznávám, že volební boj předsta-
voval jsem si jinak. Doufal jsem, že bude možný
jednotný, svorný postup, abychom ve volbách
našli to, co potřebujeme pro národní život; dou-
fal jsem, že nastane jisté uklidnění a zušlechtění
volebních zápasů. Naděje mé ale byly zklamány.
Půjde se do boje jedni proti druhým e již dle
různých symptomů je vidět, kterak boj ten bud
veden: po starém způsobu útočením na osoby
a strany. Než bylo by hříchem, kdyby si český
národ neuvědomil, jaký dalekosáhlý význam
mají pynější volby. Musím předeslati několik
slov o boji za volební reformu.
Nechť útočilo se proti nám jakkoliv, ať se
říkalo, že boj o volební opravu vedli jsme špatně.
přece musím pevně trvati na tom, že postup
delegace naší při otázce všeobecného volebního
práva byl jedině možným a správným. Kdo
myslí, že jsme mohli dosíci víc, nezná, nebo ne
chce znáti poměry ve Vídni. A jestli ta volebn
reforma byla tak špatná, za jakou se některými
prohlašuje, pak se ptám, proč ji nezmařili? Ale
zrádcovat nás po celém českém národě a pak
neučinit ic na její zmaření, to je politika ne
upřímnosti. (Souhlas.)
Tvrdím a dokáži naopak, že ve všeobecném
právu hlasovacím jsou tak velké prospěchy, že
nikdy neměli jsm tak pevné postavení ve Vídni
jako nyní. Dosud bylo nás demokratických po
slanců asi 65, nyní bude jich na říšské radě
Vančura
doktor
Kramář
Vídeň
25
article
108. Nejedná se o poměr zlepšení, nýbrž o tc,
že pro všechny boje a zápasy bude tato falanx
silná dost, aby se ubránila každému útoku na
český národ. Toto sebevědomí bude rozhodující
pro celou českou politiku. Na této říšské radě
nenajdou Němci s Vlachy žádné rozhodujíe vět-
šiny a třeba byla slovanská jen dvouhlasová —
bájka o německém Rakousku je ta tam. (Tak
jest!)
Než i po další stránce budou poměry na
říšské radě jině. Nejen že demokratické myšlen
ce dobyli jsme vitězství, ale také celou vnitřn
politiku Rakouska postavili jsme ne jiný základ.
Až dosud každá vláda rakouská, když- jednalos
o potřeby státní, spoléhala na privilegované po-
slance všech národů. Nyní těchto privilegova-
ných nebude, neboť o přijetí předloh rozhodo-
vati bude poselstvo lidové. A z toho vyplývaji
státu veliké a závažné povinnosti v ohledu poli-
tiky vnitřní. Stát bude moci nyní jen spoléhat
na důvěru národů k němu a dle toho bude musi
zaříditi politiku svoji tak, aby důvěry té byo
hoder. (Vyborně.)
Lepší toto naše postavení na radě říšsko
žádá, aby posláno bylo do ní poselstvo, jež by
bylo na výši situace. Pošleme-li však tam posel-
stvo rozedrané na frakce a frakcičky, nesvorn
a nejednotné v ctázkách celého národa se týka-
jících, pak nespomůže nová situace nic. (Hlučný
souhlas.) Co je tedy potřebou? Vyvolit poselstvo
jednotné politikou, kvalitativně tak silné, aby
mehlo a dovedlo zdatně čeliti ostatním poslan-
cům z jiných národů.
Němec
Vlach
Rakousko
26
article
Byl mi předhazován ohledně té jednofnost
přilišný optimism. Ale upřiznám upřímně: dělat
politiku českého národa a nebýti optimistou
znamenalo by zoufat. Věřím pevně a nezlomně
že jenom jednotným postupem ve Vídni můžeme
docíliti úspěchů a staneme se imponující silou
(Tak jest! Potlesk.)
Vím dobře, že otázka jednotnosti tříští se
utvořením stran zájmových. Jsme v plném roz-
voji stavovského hnutí a poměry jsou takové, že
pouhé heslo „Sedláci volte sedláka“ platí víe
než argumenty a než sebe rozumější řeč. Vůdce
agrárníků Prášek (hlasy: Dietář), jak víte
neobyčejně rád se odvolává na příběhy v něme-
cké politice. Včera ve sněmu chtěl na př. na-
mluviti posluchačstvu, že při posledních volbách
v Německu zvítězila strana agrárni (Slyšte!).
Z jedné věci si však nechce vzíti poučení z Ně-
mecka, a to je na tom nejzávažnější: že totiž
žádná samostatná silná strana agrární tami není,
nýbrž, že všichní agrární poslanci jsou v nej-
různějších politických stranách. Katolicism je
na př. tam silnější pro agrárníky, než agrární
heslo, neboť velmi silní a mcení agrárníci ba-
vorští jsou v katolické straně středu. (Tak jest!)
A tu, když chodí do Německa pro příklady, snad
by mohla býti dovolena k němu zdvořilá otázka-
V drobném prodcjit
ranní číslo o soba
odpolední . . . . . . . za 2b
Ve flialkách na venkovš-
anní číslo
odpolední
. . . . . . . ab
Inseráí
plati se hetevě napře
Přodplacení a inverty přijímá admini-
straco v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházojí se též redskee
tiskérna a ezpodice , Národnich Listů“.
Pukopiny se nevraceji-
pe
Prášek
Vídeň
Německo
27
article
což není zájem našeho národa něco vyššího, než
katolicism pro německé agrátníky? (Bouřlivý
souhlas.) Což nemáme právo žádati, aby stavov-
ské a agrární zájmy podčinily se zájmu celého
národa? (Tak jest!) Kdyby v zájmu této věci
sloučili se všichni poslanci čeští v jeden mo-
hutný národní klub ve Vídni, v jednu velikou
organisaci, pak by zajisté hájení jednotlivých
zájmů a stavů — tedy také agrárních — bylo
mnohem účinnějším, než když zasadí se o ně
třeba s velikou vehemencí jedna frakce. Proti
zdravému kompromisu v této věci žádný z po-
slanců českých kterékoliv strany by ničeho ne-
měl. (Výborně, potlesk.) Musím e při té příleži-
tosti zmíniti o jedné veliké nespravedlivosti,
která se předhazuje ze zvyku spíš než z pře-
svědčení národní straně svobodomyslné, jejíž
poslanci prý nehájili dosti zájmy agrární. Na to
mám odpověď jen jednu: sněmovní prolokoly
jsou litera seripta, v nichž každý může se do-
čísti, že s tím, s čím chodí agrární poslanci, to
že už dávno hájili a zastávali poslanci mlado-
čeští. (Bouřlivý souhlas.)
Podobně má se věc se zájmy živnostnictva,
kterě jest právě jako strana agrární velkou
složkou celého národa a nikdo nemůže pochy-
bovati o tom, že dlužno hájit jeho zájmy ne-
méně než tyto, avšak že možno tak účinně
opět jen jednotným postupem velké strany a ne
stavovskou frakci.
Vídeň
hutný národní klub
28
article
Říká se, že pro hájení jednotlivých zájmů
je potřebí jisté radikálnosti. Stávaly se pokusy,
aby se živnostenská otázka spojila s politikou
radikální Já tvrdím: každá politika musí býti
hotova býť jak radikální, tak umírněnou. Radi-
kálnost z principu — odpusťte to slovo — je
hloupost. (Tak jest.) Ano — to je správné sta-
novisko, aby živnostnictvo české mělo své nej-
lepší zástupce ve straně a já jsem přesvědčen,
že naše strana přání to s povděkem uvítá, ne-
boť vidí v tom dobrou vůli a vlastenectví ře-
meslnictva, podčiňuje-li se celému programu ná-
nodnímu.«
Řečník uvažuje potom o otázce kvality bu-
doucího poslance: »Nebeřte výběr poslanců na
lehkou váhu, neboť v parlamentním životě s
hlasy nejen počítají, ale i váží. Způsob vystu-
pování, talent, vědomosti a rozhled politický,
znalost poměrů, slovem representace budící úctu
mnohdy více pomůže věci než největší křik.
Parlamentní práce není konečně žádnou
hračkou. Jen nedopatřením nebo zlomyslně se
zákonodárná činnost považuje za něco, co do-
vede každý. Netvrdím, že jen doktoři a pro-
fasoří mohou býti poslanci; tím může být
kdokoliv jiný, ale musí přinésti jistou míru vě-
domosti všeobecných, politických a odborných.
Neboť jsou práce parlamentní, na které po-
slanec bez příslušné míry inteligence nestačí.
Mohu směle tvrditi, že právě mladočeská dele-
gace svou kvalitou dobyla si respektu kruhů ví-
deňských a to už v letech 90.; nyní pak při
volební opravě. A právě v příštím parlamentě
čekají novou delegaci velice obuížné a složité
otázky, jako otázka reformy financi a zejmena
rakousko-uherského vyrovnání.
29
article
Pan zpresident Prášek tvrdil, že otázku tu
posuzuji se slanoviska svě továrny (Veselost.),
ale tu musím při vší komičnosti tohoto tvrzení
konstatovati, že prozrazuje malé nazírání a oce-
ňování velkých otázek. (Tak jest !) Nemůžeme
nikoho nutit, aby se postavil v této otázce na
stanovisko vyšší neb nižší, ale právě pokud
vyrovnání rakousko-uherského se týče, žádný
politik nesmí zapominati, že samostatné celní
území uherské mohlo by míti za následek, že
by Němectvo zdejší usilovalo o vstoupení Ra-
kouska do celní jednotys Německem. Nesto-
jíme-li však na roztržení celní jednoty mon-
archie, nemůžeme také na své útraty hájiti ce-
listvost území celního za každou cenu. Maďaři
jsou právě tak povinni v interesu svého národa
nepracovati »pour le roi de Prusse«. (Tak
jest.)I 9 doC bo ozitmib a
Ačkoliv nepřitel náš nebyl nikdy tak silný
jako nynt, přece jsme dokázali toho, že uznáno
ve Vídni, že nelze vládnouti proti národu če-
skému ani bez něho: Již to, uhájiti posici naši
ve Vídni, znamenalo samo o sobě úspěch a více
než si kdo myslí. Pokud se výtek ohledně tak-
tiky týče, tu zařizovali jsme dle poměrů. Ne-
zdařila-li se oesta mirnosti, přešli jsme v opo-
sici, mnohdy velmi rozhodnou, takže nemám
přičiny, proč bychom se báli předstoupiti s dů-
tozsinn
19 n
věrou před češktý lia)
Prášek
Nesta
Maďar
Pruss
Německo
Vídeň
30
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Několik listků do památníku ju-
bilea dra Edvarda Grégra
Osmdesáté narozeniny nestárnoucího dra
Ldvarda Grégra vzrušily celou českou společnost
a zajísté nejvíce překvapily mladistvě svěžího
jubilanta.
S drem. Grégrem jsem se poprvé setkal
t 1862 nal velké slavnosti odhalení pamětní
desky na rodném domku Havlíčkově v Borové
unž vedl čety sokolské. Z vynikajících účast
níků této nezapomenutelné slavnosti našeho
nkřišení žije samojediný dr. Edv. Grégr.
Slavnostní řečníky dra. Sladkovského
Baráka, jakož i dra. Jul. Grégra, V. Vávru aj-
dávno kryje země.
tso om
Akademický malíř L. Ferber, rodák borov-
ský. maloval památní obraz těto slavnosti, slo-
lený z nejvýznačnějších její momentů. Ve středu
byl imposantní postup sokolských čet, vedených
dr. Grégrem po návrší k bomevskému kostelíčku.
Obraz tento byl v r. 1866 Prušáky ukraden.
Při obnovených všeobecných volbách do
tsěmu království českého byl dr. Grégr zvolen
nev
ve volebním okresu venkovských obcích zastu-
pítelských okresů vysokomýtského, skutečského
a hlineckého, jež v prvém období zastupoval
dr. Čupr a od těch dob jest poslancem tohot
Nejkrásnější upomínky z mého veřejného
života pojí se k době, kdy dr. Grégr naše hor-
ské okresy mobilisoval k národní práci a k zá-
pasům politickým. Mocným vlivem plamenných
řeči Grégrových roztály ledy. lhostejné netečno-
sli. Když v letech bojů deklarantských ctihodná
vláda vídeňská rychlým opakováním voleb se
pokoušela náš lid unaviti a utýrati, opaku docí-
lila. Tehdy bylo i v nejodlehlejších horských
vískách pokládáno zvolení za volitele za velké
vyznamenání a k volbám se dostavovali naši
horští voličové i v nejkrutější zimě do jed-
nohol
Grégr
Ldvard Grégr
Havlíčkův
doktor
Edv
Sladkovský Barák
Jula
V Vávra
L Ferber
Čupr
Grégrův
32
article
Nebyla to oběť malá, vždyť vykonání volby
voliči z obcí od pomezi česko-moravského ve
Vysokém Mýtě vyžadovalo i tři dnů. A volb
sama v konservativním tehdáž Vysokém Miýtě
byla velkou slavnosti, dr. Grégr byl obestřen
nimbem apoštola budítele, stal se miláčkem
svého voličstva, jemuž imponoval netoliko pl
mennými slovy, ale také neohroženým hájenín
pravdy a práva.
V bojích za opuštění pasivní politiky, zvláště
pak za obeslání sněmu, prolomilo voličstvo na-
šeho okresu hradby politiky nečinného vyčká-
vání a uložilo dru. Grégrovi, aby vstoupil do
sněmu království českého, i kdyby byl samo-
jediný.
Tehdáž vystupoval proti dru. Grégrovi jak
kandidát zástupce politiky pasivní dr. D., kterýž
rozpoutal dosti povážlivou agitaci volební.
Oba kandidáti se střetli ve schůzi voličů
přímo před volbou. V břitké replice dr. Grégn
va
mimo jiné pravil:
»Přátelé, na počátku obnoveného zřízen
ústavního jsme vyšli všichni společně k jednomu
cili, k obnovení moci a slávy českého národa
Na lopotné cestě jsme dospěli k dravé řece.
Nékteří z nás radí, abychom se usadili na
břehu a čekali, až voda odteče. My však na
tom trváme, abychom postavili přes tuto řeku
most, po němž bychom mohli přejíti na protějst
břeh. Tážu se vás, chcete se usaditi na břehu,
nebo chcete s námi stavěti most?«
Hřímavou odpovědí »Stavme most!e
byla schůze ukončena a protikandidát Grégrův
slavně propadl.
aolnl
doktor
Grégr
Grégn
Grégrův
Vysoký Mýto
33
article
Dr. Grégr působil na náš lid netoliko uná
šející, ohnivou výmluvností, ale také neohro
ženou stalečnosti. nonlbs a co
báv a Jošmikoaoben a oněmna dotn
ontot čaleů lasbavose v oinojoštnoa doboonvl
os v a dabosvpio ila ,čonu bodo itsouve
Dr. Grégr byl slavnostním řečníkem při od-
halování mohyly na poli lipanském. Okresn
hejtman českobrodský, veliký byrokrat před ho-
spodinem, ukládal Grégrovi, aby mu předložil
řeč, již bude mluviti, k censuře, což dr. Gregu
odmítl, podotknuv; že bude o bitvě u Lipan
mluviti dle dějin Palackého. Okresní hejtman
dostavil se k slavnosti s dějinami Palackéhoa
snažil se dle nich plamennou řeč Grégrovu sto-
povati, což se mu arciť špatně dařilo.
Nezapomenutelným jest výjev, když okresn
hejtman řeč Grégrovu přerušil a četníkům roz-
kázal, aby řečníka s řečništé odvedli. Rázem
petl se dr. Grégr v háji lesklých bodáků, jimiž
rakouský byrokrat vyvracel historické pravdy.
Dr. Grégr uvítal četníky s opovržlivým vý-
směchem. Shromážděných tisíců zmocnilo se
hrozivé rozechvění, jež však dr. Grégr ztišil
tak okresního hejtmana před zlými následky jeho
— chytrosti — zachránil.
Dr. Grégr ještě před 6 lety předsedal vel-
kému táboru manifestačnímu pod Košumberkem
u Luže, ná němž uchvátil nadšenou řečí.
Velké řeči Grégrovy, jimiž se uvedl do
říšské rady a jimiž vynikl také na sněmě král.
českého, jsou historické dokumenty jeho zásluh
o vče českou. Dr. Grége nevynikal však pouze
n sodiův oln
doktor
Grégr
Greg odmítnout
Palacký
Grégrův
Grége
Lipany
Košumberk
Luže
34
article
Mshlo aban tleo čn oin
35
article
jako řečník velkého slohu, ale byl také neber-
pečným a pbávaným soupeřem v polemice, ne-
dostižným ve sžiravém sarkasmu a bodavé ironii.
Dr. Grégr vždycky míval smíšky na své straně.
Vzpomínám pouze nezapomenutelných zápasů,
jež po leta vedl za pokrokovou školu »s ma-
jítelem velkostatku ve formě květináče za
okneme, Přamererem, kterýž náležel k nej-
větším škůdeům českého školství, s prof. drem.
Palackým a j. Dr. Grégr těšil se velkým
sympatiím ve všech kruzích parlamentních.
V době, kdy byly vzníceny známé spor
na říšské radě, jež vedly ke zrušení jednot-
ného klubu, pravil dr. Rieger: »Dr. Grégr
mi způsobil mnoho mrzutostí, a přece ho
mám takrádle
Proč jsem tyto lístky upomínek sebral?
Abych odůvodnil prosbu k našemu jinošskému
dru. Grěgrovi, aby napsal paměti svého
života, paměti svě doby.
Nic tak rychle nezbledne a nemizí jako
paměť událostí současných, a bez memoirů vy-
nikajících předborníků bude věcí nesnadnou,
ne-li přímo nemožnou, přištím historikům vy.
stihnouti správně události pohnutých dob na-
šeho národního a politického obrození.
Karel Adáme k.
otá odstsu válsls
Gven
onq dolláang au nvilv zod vlslnoaon Ivlmnábon
9 zěs odlnlennotsi dnoděz dolavžnga tašbo
o1abov dotasi zod onlelileym lmsa ol tnšbl
doktor
Grégr
Palacká
Rieger
Karel Adat