ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f75d0e20-771d-11dc-80fb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 45, person 48, org 9, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
obl rájd
3 masthead
pkele
4 masthead
V Praze, v sobotu 27. června 1908.
Praha
5 masthead
Číslo 176.
6 article
Na rannt a odpol. listr před lání set v Praze v sdnainlstraei na nařsie . . . . . . 2 K za čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsle a čtvit 14. . . . . 7 K 50h ve Blialkách na měsíc . . . . . . 2 K 30h Pošlon: a měsíe nvrkia . . . . 9 K oo rjí mo, K so Ba měnít ne čtrrt va . . . . 1I K con
Praha
7 article Maďaři a národnosti.
Maďaři a národnosti. Pohlížíme li na některé novější zjevy nárednostní politiky maďarské, bezděčně vzpomínáme slov, jež pronesl proslulý ně- mecko francouzský spisovatel Ludvík Börne v letech třicátých minulého století o tehdejší německé inteligenci, pravě o ní, že touží po věci nemožné, »snažíc se spojiti lásku ke svobodě s bázní před policif«. V podobné asi situaci nalezají se nyní Maďaři, zvláště pak vládnoucí koalice, kteráž by ráda uhájila pověsť uherské ústavnost jakožto výkvět svobodomyslnosti před evrop ským veřejným míněním, ale současně pod touto vlajkou propašovati míní bezpodmíneč nou hegemonii nad uherskými národnostmi, nešetříc jazyková práva jejich ani v onom rozsahu, v jakémž je prohlásil zákou ná- rodnostní Známé násilné prostředky a nepočetné procesy, jichž v posledních letech použival a používají, aby zastrašili národnostní pra- covníky a zarazili nezadržitelný postup uvě- domění a vývoje národnostního měly všaki dobrou svou stránku, tu totiž, že před širým světem odbalily faleš pósy maďarské a že daly mu hodně hluboko nahlednouti, jaký je obrovský rozdíl mezi parádním krojem maďarským, jenž vypočten jest na vnější efekt, a mezi nedbalkami, v nichž vystupuj doma proti národnostem. Proto lze pozorovati v poslední době mezi vládnoucími stranami maďarským snahu, na novo vyleštiti štít uherské ústav nosti.
Maďar Börne
8 article
Vedle tohoto, na snadě ležícího motivu jsou však ještě jiné neméně vážné příčiny jež nutkají Maďary k tomu, aby přece jen v čas dospěli s národnostmi k dokonalejšt formě zápasu, než bylo posavadní křiklave používání převahy silnějšího a vládnoucího Vláda koaliční podle své dohody s Vidn jest na sklonku svého programu, ji však zá leží na tom, aby v nějaké, třeba pozměněné formě udržela se při vesle i potom, až pře vzaté úkoly, včetně s volební opravou do- konči, a tu jest neudržitelný poměr, v němž se ocila jak k národnostem, tak k Chor- vatům jedním z nejvážnějších mraků, jenž vrhá stíny do budoueno-ti. Nad to nastala v posledních letech tak vážná proměna ve stycích mezinárodních, že ani Maďaři ne- mohou s ní nepočítati, což zvláště stalo se znatelným po schůzi revelské, po níž časo- pisy maďarské dospívají k názorům, že na ostatní Evropě sami ničeho nepožadují, ale své že musí hájiti. Ale s touto obranou by to asi podivně dopadalo, kdyby stáli tu od cizeni a na krev znepřáteleni s veškerým uherskými národnostmi.
Maďar Chor Evropa
9 article
Tak si vysvětlujeme, že během letošníh roku ministr vyučování hr. Apponyi nařídil aby na učitelských ústavech, dle národnost- ních obvodů, v nichž leží, se vyučovalo i ja zykům národním. Tak si vysvětlujeme,že ministr vnitra hr. Andrássy požaduje na úřad nicích, aby byli znali jazyka lidu, v jehož středu působí; tak pochopujeme i opatření jež primas uherský a arcibiskup ostřihomský Vaszary učinil ve příčině vyučování jazyka slovenského v semináři ostřihomském. Jest ovšem pravda, že státní a církevní služeb níci lépe dovedou působiti pro stální ideu uherskou, budou-li dorozumívati se s lidem v jeho rodném jazyce, ale s druhé strany se nedá upříti, že opatření tato přece jen pro národnosti jsou ústupkem, jenž znepoko- juje maďarské přepjatce protinárodnostní rázu Banffova. Ovšem schází ještě mnoho, než vůdčí politikové maďarští dospějí ku pře- svědčení, že nejlépe budou brániti to, c jest jejich, když uherské samostatnosti nakloněným národnostem popřejí úplný volný rozvoj, aby ony to byly, jež by mohly tvrditi že »ani jedina velmoc centrální, ani jeden veliký stát nepěstuje s takovou úetou, sluš- ností a láskou jinojazvčné krajany, jako to činí stát uherský«, jak to ovšem předčasně prohlásil bývalý předseda ministerstva Szell na sjezdu maďarských spolků »kulturních«, o němž napsaly slovenské »Nár. Nov.«, že »byl snad jediný z veřejných, politických pracovníkův, jehož činnost měla aspoň stín humanismu a spravedlnosti a za jehož vlády nebylo ani jediného politického procesu
Andrássy
10 article
Szell pokoušel se také omýti poměry uherské před Evropou v řeči na sjezdu onom proslovené, prohlásiv, že »nemají před- sudkův proti oněm spoluvlastencům, jejichž mateřský jazyk není maďarský, že nikoho neobmezují v jeho zákonném právu, v jeho jazyku, v jeho obyčejích, ale že pouze chtějí, aby se všickni hlásili k uherské (správněji maďarské. Red.) státní idei a že se mu s dorozuměti s krajany jinojazyčnými«. Netřeba zvlášť připomínati, že státní idea uherská není totožná s maďarskou, coz v jazyku maďarském se nerozeznává. Že i Szell měl na mysli jedině maďar skou státní ideu, to sám v řeči své dovodil a proto vyslovil požadavek, že »Maďaři musí hospodářsky i kulturně býti v popředí před jinojazyčnými krajany, jinak nechť si tito rozvíjí svoji kulturu«; i mezi horami že však bývá jedna nejvyšší. Uherský stát prý každého objímá, kdo při něm stojí, jen když »neposlouchá učení, kteréž vniká z venčí«. Takové učení prý vniká i mezi uherské Němce ze země, »kde jinak zatáčejí s jino jazyčnými občany«. Ale dá se ve státu opravdu ústavním dekretovat, až kam se smí díti vývoj kul- turní? Závodění kulturní mezi národy musí
Szell Maďar Němec Evropa Reda
11 article
býti volné, nijakými zákony nesešněrované a tak ani maďarské kulturní závodění nesmí proti národnostem užívati nijakých obmezo vacích a donucovacích prostředků, aby uhá jilo své předáctví. Národnosti beztak jsou v soutěži kul- turní u veliké nevýhodě, nemajíce takové podpory státní v nákladných ústavech jako Maďaři. Szell také se dovolával dějin a toho že národnosti přes osm set let zachránily svůj jazyk a obyčeje, což pokládá za důkaz. že nebyly utlačovány a že je Maďaři ne- chtěli vybubiti. Ale Szell zapomíná při tom, že do třicátých let minulého století sami Maďaři neměli programu jednotné idey ma- ďarského státu, a že od těch dob národnosti se octly v horším postavení, než v před chozích osmi stech letech. Minulosti uherské svědčí slova jednoho z králův uherských, že stát »jediného jazyka« jest křehký slabý, když jej obývá více národův.
Maďar
12 article
I člen sněmovny magnátů a vydavatel »Budap. Hirlapu« Rákosi náleží k těm, kdož počínají pociťovati potřebu nalézti výcho- disko z posavadního neudržitelného poměru k národnostem, ale i on náleží k těm, kdož chtějí, aby koza byla syta a kapusty ne- ubylo. Pravilť ve své nedávné řeči pešťské Jest nutno, abychom uznali, že člověku, kter byl vypěstován mateřským jazykem, jehož rozum v jazyku tom počal pracovati, v němž počal projevovati své city, jímž naučil se jmenovati vše, co je mu milé, — že tomu člověku, nechať natahujeme logiku jakkoliv, nebudeme s to vysvětliti, že jiný jazyk je milejší, lepší, krásnější a žádouenější Činiti lidem v takových věcech násilí, to nevede k dobrému, nepřináší to prospěchu a způso- buje jen nenávist, antipatii a činí podezře- lým i tu trošku dobrého, jež by se snad dala dosíci. Ale třeba tak upraviti vládní politiku, aby na jistém stupni zralosti každý člověk uznal, že je mu znalost maďarštiny v Uhrách všestranně prospěšnou.
Rákos Uhry
13 article
Než Maďaři se snaží nejenom vybříst ze svého neudržitelného poměru k národ- nostem, oni zároveň přičiňují se o to, aby v nich vzbudili podezření vůči těm, kdož v dobách těžkých při nich stáli a aby v nieh způsobili nesvornost i co se týká jejich vlast- ního postupu. Tak nyní se zvláště přičiňuji, aby vznikly mezi národnostmí strany »umír něné«, Němcům uberským pak připomínají. že oni jsou nejvíce ohroženi národnostním ruchem, tvoříce ostrovy v massách národ- nosti a že tudíž nemohou jen tak se zne- přáteliti s Maďary. I nás Čechů týká se jejich pozornost Tak uveřejnil »Budap. Hirlap« obšírnější stať z péra Lájoše Steiera, dle všeho uher- ského Němce, jenž plnými hrstmi rozsévá ve stati své »Csehek Magyarországon« (Če- chové v Uhrách) setbu, z níž vyklíčiti ma vzájemné podezření mezi Rusy a námi, námi a Slováky a ovšem i Maďary a námil Probírá styky a vlivy na Slovensku, poměr Rusů a nás ke Slovákům líčí úpadek skupiny svatomartinské jakožto »rusofilské a vzrůst nových odchylných proudů, zanese ných do severních Uher z Čech. Upozor ňuje, že Slované přes všecky druhy vzájem- nosti nemají společného dorozumívacího ja- zyka a proto si při svých schůzích »nepříliš rozumějí«; vypočítává, že směr »rusofilský« vládne menším počtem časopisů než »če- ský«. líčí, že směr český pracuje kombinaci zásad demokratických, socialních a lidově katolických a podezřívá, že snahy české ne- vyplývají z ideí kulturních ale politických Nyní prý Čechové na poli hospodářském pěstují zájmy své mezi Slováky. Končí pak »Ruch tento jest nebezpečný Maďarstvu uherskému státu, a proto pokládal jsem z nutné, aby veřejnost maďarská hnutí tomu jasně rozuměla«.
Maďar Němec Čecho Lájoš Steier Slovák Rus Uher Slovan Uhry Slovensko Čechy Csehek Magyarországon
14 article
Ač ve všem tom, co vypočítává jakožto následky českého působení na Slováky nie nedovede uvésti, co by se nesnášelo se zá kony uberskými a ač jest si vědom histori cké a kulturní souvislosti česko slovenské přece dospívá ke vzpomenutému závěru, jenž ovšem jest plodem maďarského šovinis- mu. Nehledě ani k tomu, že sami Maďaři se snaží přivábiti kapitály a průmyslové pod- nikání do Uher, nezáleží liž především na nich samých, aby upravili svůj poměr k na- rodnostem a tedy i ke Slovákům tak, aby volně a nerušeně mohli se vyvíjeti kulturně a hospodářsky? U nás Čechů proti samo- statnosti uherské a proti historické idei státu uherského není a nebylo nikdy nepřízně Kolikráte v dobách nedalekých čeští politi kové upozorňovali Maďary na společné ne bezpečí pudu na Východ, kolikráte děly se pokusy sbližovací na základě zlepšení po měru Maďarů k národnostem, ale zůstal bezůspěšné. Chtějí se Maďaři i nyní ještě vemlouvati v nepřátelství nás Čechů prot sobě? Jam ardet Ucalegon!
Slovák Maďar Čecho Uhry Jam Ucalegon
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 25. června. (Neuznané man dáty na říšské radě.) Nový volební zákon pro říšskou radu nařizuje mimo jiné, že všechny mandáty mají býti nejdéle do roku ode dne volby prozkoumány a bud uznány nebo prohlášeny za neplatné. Poslední říšské volby vykonány loni v posledních dnech měsíce května, a letos kon- cem května vypršela tedy lhůta, do které man- dáty měly býti prozkoumány. Avšak veliká část mandátů nebyla podnes sněmovnou schválena poněvadž o nich nebylo rozhodnuto dosud an
Praha
16 article
v legitimačním výboru. Pro ten případ stanoví nový volební zákon, že předseda poslanecké sněmovny nemá déle čekati na zprávu legiti- mačního výboru, nýbrž má všechny do té doby nevyřízené volební protesty předložiti plenární schůzi a poslanecká sněmovna má o nich roz- hodnouti. Předseda Weiskirchner skutečně vy- hověl zákonu a do jednacího pořadu zařadil již protesty proti četným mandátům. Až sněmovn vyřídí rozpočet a podané dosud pilné návrhy, došlo by na volební protesty. Rokování o nich zabralo by však tolik času, že by se do letních prázdnin vůbec nedošlo ku předlobám, na jichž vyřízení vládě nejvice záleží. Tyto vládní před- lohy mohou se však dostati na jednací pořad před volební protesty zas jen pomocí pilných návrhů. Proto vláda vyjednává nyní s vůdei vládních stran, aby podali takové pilné návrhy a zabezpečili jim potřebnou dvoutřetinovou většinu. Podaří-li se to vládě, o čemž sotva možno pochybovati, zůstane pěkně ustanovení nového volebního zákona, které má zameziti. aby v zákonodárství nerozhodoval poslanec, jenž nenabyl mandátu způsobem zákonitým, bned v prvém roce po vydání zákona mrtvou liferou
poslanecký sněmovna
17 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Zahájení pruského sněmu Ministerský předseda kníže Bülow zaháji dnes pruský sněm čtením nejvyššího pose'stvl Prohlásil pak, že král chce na podzim členy sněmu osobně pozdraviti a ohlásil osnovu zá- kona o vybírání poplatků evangelickou zemskou eírkví na zálohy k zlepšení plalů nuzným du- chovním. Předseda panské sněmovny provola pak králi slávu. Panská sněmovna zvolila v dnešní prvé schůzi aklamací opět dosavadní předsednictvo Válečné zbrojení Brazilie čili — Japonska. Nejvělší jihoamerická republika tato obsta rala u loděnic anglických hned najednou n kvap 27 lodí válečných, z nichž některé typu »Dreadnoughtu«, největší to lodi anglické. Uu Kruppa objednala 125 dělových baterií. Vše má býti dodáno do r. 1909. Tvrdí se, že Br- zilie objednala to vše na účet Japonska, kteréž skrývá nové obrovské zbrojení svoje a jež dle všeho chce z případné srážky evropských států kořistiti. Ovšem japonský vyslanec v Londýné to popírá.
Bülow Brazílie Japonsko panská sněmovna
18 article Grover Clevelanů.
Grover Clevelanů. Trapnou nemocí zesnul včera ve Spojených státech bývalý president jejich, jeden z nejpo pulárnějších mužů Ameriky, známý pocti vostí i očistou správy, kterouž provedl v Augi ášově chlévě, kterýž byli vybudovali předehoz presidenti na zdravém a nadějném základě v liké republiky! Žel při nynějším návalu udá lostí nejakutnějších lze nám vzpomenouti pro dnešek života muže toho jen několika rysy nej význačnějšími: Cleveland Grover (° 1837 v Caldwellu)
Grover Clevelan Grover spojený stát Amerika Caldwell
19 article
Byl původně učitelem, pak advokátem v Buflfalu,r 1881 zvolen za purkmistra buffalského a r. 1882 po- volán za guvernéra státu novoyorského, v kterémžlo úřadě vynikl nezištností, rázností a ad- ministrativním nadáním, tak že r. 1884 o strany demokralické jmenován kandidálem předsed nictví republiky a zvítězil nad republikánem Blai- nem. Sestaviv ministerstvo umírněné, hleděl vlád nouti nestranně a mírnil stranu demokratickou nedo- pouštěje, aby vítězství svého zneužívala; i ponechá- val osvědčeně úřadniky na mistech jejich, třeba byli jeho politickými odpůrci, ve slátní správě za- vedl spořivost místo dřívější marno- tratnosti a proto také zakročil r. 1887 svým vetem proti novému zákonu pensijnímu. Poněvadž se přebytky zbytečně hromadily v pokladně státní. zamýšlel provésti opravu celnictví a rozšířiti svo- bodu obchodu, avšak snahy tyto odvrátily od něho i četné demokraly, tak že r. 1888, když opět se uchá- zel o předsednictví a opravu celní prohlásil za pod- statnou čásť vládního programu svého, podlehl repu- blikánskému soupeři Harrisonovi. V zahraniční po litice Cleveland Grover vystupoval rozhodně prol Anghi zvláště v otázce rybářské. R. 1889 odstoupi z útadu. Roku 1893 byl Cleveland presidentem znovu zvolen a zůstal jím tentokráte do konee lhůty úřadní, do roku 1897. Potom usadil se v Princetonu (ve státu New Jersey) jako pro- fesor státních věd, žil ale namnoze v ústraní provázen tím nejkrásnějším, čeho se může dožiti jen člověk dobré vůle a zásad věených úetou a přátelstvlm i politických odpůrců svých
Harrison Grover Cleveland Princeton New Jersey
20 article Státní převrat a hrůzovláda v Persll
Státní převrat a hrůzovláda v Persll Vítězství reakce v Teheranu. Dle depeši dnešních z Teheranu jsou re- akeionáři pány situace. V zatýkání a draucování se pokračuje. Zavládá všude panika. Všecky kanceláře listů, obchodní míst- nosti a politické kluby byly vydrancovány a za- vřeny. Choť Zahira es Dauleha, teta šachova, spáchala samovraždu, když byl její dům zničen. Také v Tebrisu vyjednávání stran je dosud bezvýsledné. Od včerejšího odpoledne jest slyšeti i v tomlo městě tu a tam výstřely. Venkov potáhne na Teheran. Na rozdíl událostí teheranských v perskýeh provineiích revoluce pokračuje stále více. Revo- lucionáři sbírají po krajích vojsko a chtějí pak táhnouti na Teheran. Napjetí s Tureckem zostřeno. Rozhořčení mezi Portou a šachem vzrůstá. Do té chvile nepřijal sullán perského vyslance, který ho za audienci žádal. Vyslane hrozl, že odjedc. Ruský vyslanec hled prostředkovati.
Turecko
21 article
Liakov, vítěz teheranský. Liakov, kterýž velí nyní perskému vojsku v Teheranu, jest sice původem Rus, ale od leb už v perských službách. Přibyl před časem do Teheranu s posláním zvlášlním z Petrohradu. ale zůstal tam a vstoupil potom do služeb ša chových. Perská armáda sestává ze řadového i ne pravidelného vojska a ze tři armád: teheran- ské, ispolunské a tourské. Řadové vojsko čítá 81 praporů pěchoty po 10 setninách, jízdeckou brigádu, 22 praporů polního dělostřelectva tak zvanou kozáckou brigádu o 3 plucích Kromě jednoho pluku sestává tato z vojáků najatých. Ale jest to vesměs perské vojsko kozáckou zve se proto, že za vzor ve výeviku organisace a výzbroji sloužili ji ruští kozáci. Ovšem nalezá se u brigády té ještě as 8—10 ruských cvičitelů, kteří jsou ale jen v perskýeh službách. Protože německé listy píší neustále tak, některé z nevědomosti, jiné z úmyslu, jako by v Teheranu řádili ruští kozáci, třeba to opět konslatovati. Výrok šachův a proklamace Jeho Šach prohlásil v audienci poslancům povo- lené, že musí zodpovědnost za krveproliti při- čísti lidu, který střílel na vojáky, klidněs chovající. Chtěl jen pořádek znovu zjednati Slibil ale odpušténi vinníkům, včetně endžume- nův, zastaví-li dobrovolně boj. V proklamaci k lidu prohlásil šach, že chce zjednati nejprve klid a pořádek a vinníky potrestá, načež že bude moci sněm pokračova v pracích svých. Ústavu zachová a bude pokrok v zemi podporovati. Terroristickým vlivům poli tickým učiní prý však konec,
Liakov Rus Přibyl Teheran Petrohrad Teheran
22 article
V Praze, 26 června.
Praha
23 article
Iustrukce ruskému i anglickému vyslanci. »Novoje Vremja« sděluje, že ruský i an glický vyslanec v Teheraně obdrželi přikaz stejný, by dbali přísně anglo-ruské smlouvy. jež zaručila šachovi trvání jeho dynastie, jinal ale aby se do vnitřních sporů nemísili, poně- vadž cizí intervence by zmatky jen rozmnožla 37.000 tureckých vojáků v Persii. »Novoje Vremja« tvrdí, že postup ture- ckého vojska jest namiřen zvláště (?) proli lupům Kurdů. Té chvile stojí v Persli jž 37.000 vojáků. Vysvětlení na vyslanectví. Perské vyslanectvo v Berlině prohlásilo ke zpravodaji »Localanze gru«, že šachovi kladly se sněmem požadavky přiliš ostré a byl to také sněm, kterýž při bližení se vojska dal podnět k boji vrháním pum. Jinak ale vyslanec udá- lostí lituje, protože všechna inteligenee perská ústavu vítala s radostí a protože ústavnost zdá se býti nyní na dlonh zničena.
Novoj Vremja Persie Berlín Novoj Vremja
24 article
Trochu pravdy o událostech v Teheraně. Oproti prvotním, jak obvykle poněkud pře- mrštěným zprávám německých a částečně i anglických korespondentů telegraťuje se dnes z Teheranu do Petrohradu: Šach radí se denně s vládou o upokojení země. V Teheraně, kdež jest soustředěno téměř všechno řadové vojsko, vládne nyní již pořádek. President sně mu nebyl zatčen. (To potvrzuje i anglická depeše; německá tvrdila, že byl zatčen a že mu byla dána i pouta.) Zalčení ale někteří po- slanci a vůdcové endžumenů. Na sněm dolélly některé střely jen náhodou. (?) Za všeobeenéh zmatku chátra odnesla ze sněmu několik ko berců; to bylo celé plenění sněmu. Za te zbořen palác prince Zilla, z něhož se na vojsko střilelo, jedna mešita a 2 kluby. Počet osob při tom usmrcených není veliký. Zlověstná ohláška šachu. Dle téže, jinak konejšivé zprávy petro hradské prine Zill nabývá na venkově stále půdy, což může státi se šachu osudným Endžumeny ohlásily šachu, že bude ještě leto popraven
Zill Teheran Petrohrad
25 article
Sjezd slovanského studentstva pokrokového v Praze. (Den druhý) Druhý den sjezdu slovanského studentstv zasvěcet, byl dobatě o požadavcích středn školy. Přes úmorné vedro bylo stále živo šumno ve velkém sále Měšťanské bosedy praž ské, kde konána včerejší schůze plenární, zájem na dobatě v průběhu schůze spiš stoupal než klesal. Jazyková otázka styků mezislovan ských řeší se tu prakticky a co nejprostěji, s vý sledkem znamenitým. Každý řečník mluví svoj mateřštinou, snaží se mluviti pomalu a co nej zřetelněji, a každý mu rozumi výborně, i ten- krát, když řečník dá se unésti zápalem, a spust rychle. V předsodnictvu je ostatně několik Slo- vanů v Praze studujících, kteři dokonale ovlá dají několik řečí slovanských.
Praha
26 article
Jako vzácní hosté dostavili se na včerejš schůzi poslanee Trylowski, známý co nej lépe v Praze již z loňského slavného sletu vše sokolského, a prof. Pogodin z university va šavské. Oba zúčastnili se debaty významným projevy. Na návrh moskovského studenta Jefi movského, jednoho z nejsympatičtějších ci zích účastníků sjezdu a z nejohnivějších jeho řečníků, uctěna vřelou vzpomínkou a povstánín památka zemřelého v těchto dnech slavného skladatele ruského Rimského Korsako- va. S krátkou polední přestávkou schůze trvala od 1/410. ráno téměř do 4. hod. odpolední. Odpoledne mimo to konaly jednotlivé sekce národnostní svoje schůze důvěrné, od jejichž prospěchu si mnoho slibují. Na neutrální a všem slovanským studentům stejně blizké, stejně po- hostinné a milé půdě porady studentské maj V drobném prodejí: ranní číslo o sobě . . . za odpolední . . . . . . . za 2 b Ve flialkách na venkovš: ranní člslo. . . vdpolední . . . . . . . . 4l Inseráť platí se hotově napřel Předplacení a inserty pžijímá adninl- straoe v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakce. Uskárna a szpedšce „ Národnich L.istů“ Bukopisy se novraeejí.
profesor Pogodin Rimskij Praha Jefi movský
27 article
průběh Hladký a důstojný svého vážného a vy soce důležitého předmětu. Předseda Tvrzický zahajuje schůzi a předčítá došlé pozdravné telegramy a dopisy od protektorů slovinské sekce dra. Hribara a prof. Fr. Ilešiče i od ukrajinského spolku »Prosvita« z Ruska. Kromě těchto přečten dopis protektora sjezdu red. Ad. Černého tohoto znění: »Vážení pánové Nemoha býti přitomen zahájení sjezdu, pozdravuji sjezd vřele a přeji jeho poradám a pracím všecek zdar. Naplňuje mne radostí fakt, že dochází právě ke sjezdu pokrokové mládeže slovanské v době, kdy se více než kdy jindy počíná mluviti o sbližování národů slovanských, o myšlence slovanské. Sjezd pokrokové mládeže slovanské jest mi zárukou, že tato myšlenka v budoucnosti dostane se na cesty správné, které dovedou neb aspoň přiblíží nás k žádoucimu clli. Myšlenka slovanská může zdatně prospívati jenom na cestě pokroku, jenom na zá- kladě ryzích idejí pokrokových. Čim více vyznavača a přívrženců budou si získávati tyto ideje, tím více se přiblížíme rozřešení otázky slovanské. Jsou to ideje slovanské lidskosti, které mají při- spěti k vyrovnání protiv mezi lidmi a lidskými skupinami vůbec a ledy mohou uskutečniti i sblížení národů slovanských. Právo svobodného roz- voje každé individuality, snaha po nejvyšším možném sebezdokonalení — toť jsou dvě hlavní zásady pokroku jedi nce, národa i lidstva. První stanoví naše povinnosti k jiným, druhá k sobě samým. Cbě přikazují nám státi proti všemu. co brání svobodnému rozvoji a sebezdokonalení.
Tvrzický Hribar profesor František Ilešič Rusko
28 article
Kdyby tyto principy byly zásadami těch, kdož mají vliv na život a vzájemný poměr slovanský, kdoz přímo nebo nepřímo tento život a poměr řídí, i všech těch, kdož se řídili dávají, nebylo by slova nských sporů, nebylo by ani ruské revoluce. Kdyby vládly tyto zásady, nebylo by ve vzájemném poměru slo- vanském ani úzkého nacienalismu, klerý vede ke zkracování jiných a k nenávisti národností, ani nábo- ženského nevražení. Že právě Vy, mládeži slovan ká, píšele tyto zásady na svůj štíl, to je zjev nadmíru radostný. A tím radostnější, že rady Vaš. nejsou již řídké. Čím více porostou, tím více se budeme blížiti k ideálu slovanskému. A proto radostně pozdravuji Váš sjezd, prolo celou duší budu sledovati postup jeho prací, jimž ještě jednou přeji všeho zdaru. T'o přečtení dopisu, jenž vzbudil radostný sou- hlas, přikročeno k vlastnímu programu. První ujal se slova předseda rusínské sekce Za- lizňak. Praví: Nás je sice v ruské Ukrajině 30 mil., přes to však nemáme ani školství obecného, ani střed- ního, ani universit. Všecko školství z neporozumění ruské vlády kullurním požadavkům moderní doby je ruské. Teprve revoluce, přinesší uvědomění de lido- vých mass, způsobila, že zařizovány jsou soukromé obecné školy ukrajinské. Nečekáme vůbec nápravy od samodržaví a proto je vroucím přáním naším, by proces revoluční dospěl svého cíle v zájmu (?) národností ruské říše, nebuť jen osvobození ruského lidu ze jha činovnictva přinese i ukrajinskému národu v Rusku lepší budoucnost v kulturních zájmech.
Ukrajina Rusko rada Vaš uvědoměný jít lido
29 article
Po něm kol. Nazura mluví o rustnském školství obecném i středním v rakouské části ukrajinské, Škal- ství toto, praví, jest velmi zanedbané následkem zá- konů, které vydal polský sněm. Zvláště smutný je zákon z r. 1867, který nakazuje, že nesmí být ole- vřena ruslnská škola tam, kde není školy polské. Ale nejen zákony, echválené šlechtickosklerikální větši- nou sněmu, pracují proti ukrajinskému školství, nýbrž i reakční školské rady polské, které zakazu dělem selským navštěvovati školy městské. Nutno tonu rozuměti tak, že selské děti, nemajíce doma školy ukrajinské, navštěvovaly by alespoň ukrajinskou ško- lu v městě, ale ani toho se jim nedostává. Historii školství ukrajinského možno rozděliti na dvě periody první až do r. 1867, druhá od této deby až po dnešek. V první periodě vládly v Haliči německé úřady a tu středních škol ukrajinských bylo více, než v druhě ne- riodě polské. Po třicetiletém polském ovládání Ukra- jiny dostává se školského vzdělání 189% Ukrajinců. Celé Ukrajinsko rakouské má jen 5 středních škol, kdežto Poláci při stejném počtu obyvatelstva 60. Reálných škol. učitelských ústavů, hospodář- ských a průmyslových škol vůbee nemají. Úla- dy polské na středních školách mají radějí němčinu, než ukrajinskou řeč. Jedna střední škola připadá na 1/4 mil. obyvatcl rusínských a jedna na 76.000 Poláků: Řečník uvádí veliké množství slatistických dat, jichž bude lze užiti v prolokolu sjezdovém jako právě roz- sáhlého materiálu ostalních řečníků. Na to navrženy resoluce, o jichž obsahu hlasováno bude na útorním zase dání.
Ukrajinec Polák Halič Úl
30 article
Pelom uděleno slovo posl. Trylovskému, který jménem klubu rusko ukrájinských poslanců ve Vídni vítá sjezd a přeje pracím jeho nejlepšího zdaru. Pak ujímá se slova prof. university varšavské Pogodin, promlouvaje o rozdílu mezi slovan- stvím starým a novým. Staré slavjanelilství vzniklo v jiné době. Tehdy český národ sotva se pro- budil k živolu Polský po velikých politických bojích a zvláště r. 1863 musil podlehnouti nadvládě. Bul- harsko leželo u nohou sullánových, Srbsko bylo stále rozrýváno bratrovražedným bejem mezi Kara- ďorděviči a Obrenoviči, jen Rusko zachovalo sve politickou samostatnost. Není tedy nic divného, že se k němu obracely zraky Slavjanofilů. Docela jiná je siluace dnes, kdy polský národ jako Fěnix zrodil se k novému živolu, a celou řadou geniů dal nejlepší důkaz taho, že nemůže již býti vyškrtnut z řady existujících národů. Obrovský ekonomický vývoj Čech je nejlepší zárukou, že ten- to národ v budoucnosti zrodí i valike lidi myšlenky, jako byl před lety Hus Slovinci, jejichž existence solva se předpokládala, dnes jsou tak silně ekonomicky vyvinuti, že jejich existence je zaručena. Také u balkánských Siovanů objevují se potěšitelné změny. Bulharsko se vzmohilo, Srbsko, třeba že ještě neskončen tam bratrovružedný boj mezi dynasliemi, přece se probudilo k novému životu. Také v Rusku povstal nový národ: maloru- ský, ten, jenž zrodil Gogola, ne Rusa, nýbrž Malo- rusa. Takové jsou změny během 40 let.
Trylovský Pogodin Obrenovič Gogol Rus Vídeň Srbsko Kara Rusko Čechy Bulharsko Ruska
31 article
Dnes Slovanstvo je mohulně, jemu patří budoucnost. Třeba že německá věda a německá ekonomická moe jsou ještě silny, přece stojí na slaré výšce, kdežto Slovanstvo slále kulturně vy- víjí se ku předu. Ovšem, nevšichni Slované mají ještě politickou samosprávu, přece přes to v kulturně- národnostním ohledu jsou již úplně vyvinu- lými jednolkami. Staré Slovanstvo jen snilo; nové Slovanstvo musi býti reelní. Dnes realisace slovanské vzájemnosli zdá se více konkrelní než dříve. Je záhodno, aby celní hranice ruská byla otevřena pro slovanské zboží, dále aby v Rusku polské a maloruské dějiny nebyly vykládány jako dosud — oliciálně a nespráv- ně. Musíme se sjednotiti, aby už přestaly konečně mezi námi bratrovražedné spory. (Bouřlivý pollesk a ovace Za Bělorusy mluví Ivan Kolada z Vilna. Je tomu 600 lel, co Bělorusové byli v Praze. Byla to doba, kdy jejich literatura vzkválala, kdy tiskli v Praze svou bibli svalou, byl také vydán v jejich řeči litev- ský slatut. Po 500 letech nikdo o Bělorusech nic neví. Nemají ani středního, ani jiného školství. Je to ruská vláda a polská šlechla, kleré perou se o jich existenci. Teprve v poslední době mezi běloruskou inteligencí a mladou ruskou studující mláde- ži povstalo hnutí, jež pracuje o znovuzrozen tohcio potlačeného národa. Jsou vydány první Mitanky mateřskou řečí. Pro tulo věc zvláště se oběluje orga-
Slovan Kolad Rusko Vilno Praha Litva