1
masthead
Ročník XXXXVIII.
4
masthead
V Praze, v sobotu 27. června 1908.
Praha
6
article
Na rannt a odpol. listr
před lání set
v Praze v sdnainlstraei
na nařsie . . . . . . 2 K
za čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měsle
a čtvit 14. . . . . 7 K 50h
ve Blialkách
na měsíc . . . . . . 2 K 30h
Pošlon:
a měsíe
nvrkia . . . . 9 K oo
rjí mo, K so
Ba měnít
ne čtrrt va . . . . 1I K con
Praha
7
article
Maďaři a národnosti.
Maďaři a národnosti.
Pohlížíme li na některé novější zjevy
nárednostní politiky maďarské, bezděčně
vzpomínáme slov, jež pronesl proslulý ně-
mecko francouzský spisovatel Ludvík Börne
v letech třicátých minulého století o tehdejší
německé inteligenci, pravě o ní, že touží po
věci nemožné, »snažíc se spojiti lásku ke
svobodě s bázní před policif«.
V podobné asi situaci nalezají se nyní
Maďaři, zvláště pak vládnoucí koalice, kteráž
by ráda uhájila pověsť uherské ústavnost
jakožto výkvět svobodomyslnosti před evrop
ským veřejným míněním, ale současně pod
touto vlajkou propašovati míní bezpodmíneč
nou hegemonii nad uherskými národnostmi,
nešetříc jazyková práva jejich ani v onom
rozsahu, v jakémž je prohlásil zákou ná-
rodnostní
Známé násilné prostředky a nepočetné
procesy, jichž v posledních letech použival
a používají, aby zastrašili národnostní pra-
covníky a zarazili nezadržitelný postup uvě-
domění a vývoje národnostního měly všaki
dobrou svou stránku, tu totiž, že před širým
světem odbalily faleš pósy maďarské a že
daly mu hodně hluboko nahlednouti, jaký
je obrovský rozdíl mezi parádním krojem
maďarským, jenž vypočten jest na vnější
efekt, a mezi nedbalkami, v nichž vystupuj
doma proti národnostem.
Proto lze pozorovati v poslední době
mezi vládnoucími stranami maďarským
snahu, na novo vyleštiti štít uherské ústav
nosti.
Maďar
Börne
8
article
Vedle tohoto, na snadě ležícího motivu
jsou však ještě jiné neméně vážné příčiny
jež nutkají Maďary k tomu, aby přece jen
v čas dospěli s národnostmi k dokonalejšt
formě zápasu, než bylo posavadní křiklave
používání převahy silnějšího a vládnoucího
Vláda koaliční podle své dohody s Vidn
jest na sklonku svého programu, ji však zá
leží na tom, aby v nějaké, třeba pozměněné
formě udržela se při vesle i potom, až pře
vzaté úkoly, včetně s volební opravou do-
konči, a tu jest neudržitelný poměr, v němž
se ocila jak k národnostem, tak k Chor-
vatům jedním z nejvážnějších mraků, jenž
vrhá stíny do budoueno-ti. Nad to nastala
v posledních letech tak vážná proměna ve
stycích mezinárodních, že ani Maďaři ne-
mohou s ní nepočítati, což zvláště stalo se
znatelným po schůzi revelské, po níž časo-
pisy maďarské dospívají k názorům, že na
ostatní Evropě sami ničeho nepožadují, ale
své že musí hájiti. Ale s touto obranou by
to asi podivně dopadalo, kdyby stáli tu od
cizeni a na krev znepřáteleni s veškerým
uherskými národnostmi.
Maďar
Chor
Evropa
9
article
Tak si vysvětlujeme, že během letošníh
roku ministr vyučování hr. Apponyi nařídil
aby na učitelských ústavech, dle národnost-
ních obvodů, v nichž leží, se vyučovalo i ja
zykům národním. Tak si vysvětlujeme,že
ministr vnitra hr. Andrássy požaduje na úřad
nicích, aby byli znali jazyka lidu, v jehož
středu působí; tak pochopujeme i opatření
jež primas uherský a arcibiskup ostřihomský
Vaszary učinil ve příčině vyučování jazyka
slovenského v semináři ostřihomském. Jest
ovšem pravda, že státní a církevní služeb
níci lépe dovedou působiti pro stální ideu
uherskou, budou-li dorozumívati se s lidem
v jeho rodném jazyce, ale s druhé strany
se nedá upříti, že opatření tato přece jen
pro národnosti jsou ústupkem, jenž znepoko-
juje maďarské přepjatce protinárodnostní rázu
Banffova. Ovšem schází ještě mnoho, než
vůdčí politikové maďarští dospějí ku pře-
svědčení, že nejlépe budou brániti to, c
jest jejich, když uherské samostatnosti
nakloněným národnostem popřejí úplný volný
rozvoj, aby ony to byly, jež by mohly tvrditi
že »ani jedina velmoc centrální, ani jeden
veliký stát nepěstuje s takovou úetou, sluš-
ností a láskou jinojazvčné krajany, jako to
činí stát uherský«, jak to ovšem předčasně
prohlásil bývalý předseda ministerstva Szell
na sjezdu maďarských spolků »kulturních«,
o němž napsaly slovenské »Nár. Nov.«, že
»byl snad jediný z veřejných, politických
pracovníkův, jehož činnost měla aspoň stín
humanismu a spravedlnosti a za jehož vlády
nebylo ani jediného politického procesu
Andrássy
10
article
Szell pokoušel se také omýti poměry
uherské před Evropou v řeči na sjezdu
onom proslovené, prohlásiv, že »nemají před-
sudkův proti oněm spoluvlastencům, jejichž
mateřský jazyk není maďarský, že nikoho
neobmezují v jeho zákonném právu, v jeho
jazyku, v jeho obyčejích, ale že pouze chtějí,
aby se všickni hlásili k uherské (správněji
maďarské. Red.) státní idei a že se mu s
dorozuměti s krajany jinojazyčnými«.
Netřeba zvlášť připomínati, že státní
idea uherská není totožná s maďarskou, coz
v jazyku maďarském se nerozeznává.
Že i Szell měl na mysli jedině maďar
skou státní ideu, to sám v řeči své dovodil
a proto vyslovil požadavek, že »Maďaři musí
hospodářsky i kulturně býti v popředí před
jinojazyčnými krajany, jinak nechť si tito
rozvíjí svoji kulturu«; i mezi horami že
však bývá jedna nejvyšší. Uherský stát prý
každého objímá, kdo při něm stojí, jen když
»neposlouchá učení, kteréž vniká z venčí«.
Takové učení prý vniká i mezi uherské
Němce ze země, »kde jinak zatáčejí s jino
jazyčnými občany«.
Ale dá se ve státu opravdu ústavním
dekretovat, až kam se smí díti vývoj kul-
turní? Závodění kulturní mezi národy musí
Szell
Maďar
Němec
Evropa
Reda
11
article
býti volné, nijakými zákony nesešněrované
a tak ani maďarské kulturní závodění nesmí
proti národnostem užívati nijakých obmezo
vacích a donucovacích prostředků, aby uhá
jilo své předáctví.
Národnosti beztak jsou v soutěži kul-
turní u veliké nevýhodě, nemajíce takové
podpory státní v nákladných ústavech jako
Maďaři.
Szell také se dovolával dějin a toho
že národnosti přes osm set let zachránily
svůj jazyk a obyčeje, což pokládá za důkaz.
že nebyly utlačovány a že je Maďaři ne-
chtěli vybubiti. Ale Szell zapomíná při tom,
že do třicátých let minulého století sami
Maďaři neměli programu jednotné idey ma-
ďarského státu, a že od těch dob národnosti
se octly v horším postavení, než v před
chozích osmi stech letech. Minulosti uherské
svědčí slova jednoho z králův uherských,
že stát »jediného jazyka« jest křehký
slabý, když jej obývá více národův.
Maďar
12
article
I člen sněmovny magnátů a vydavatel
»Budap. Hirlapu« Rákosi náleží k těm, kdož
počínají pociťovati potřebu nalézti výcho-
disko z posavadního neudržitelného poměru
k národnostem, ale i on náleží k těm, kdož
chtějí, aby koza byla syta a kapusty ne-
ubylo. Pravilť ve své nedávné řeči pešťské
Jest nutno, abychom uznali, že člověku, kter
byl vypěstován mateřským jazykem, jehož
rozum v jazyku tom počal pracovati, v němž
počal projevovati své city, jímž naučil se
jmenovati vše, co je mu milé, — že tomu
člověku, nechať natahujeme logiku jakkoliv,
nebudeme s to vysvětliti, že jiný jazyk je
milejší, lepší, krásnější a žádouenější Činiti
lidem v takových věcech násilí, to nevede
k dobrému, nepřináší to prospěchu a způso-
buje jen nenávist, antipatii a činí podezře-
lým i tu trošku dobrého, jež by se snad
dala dosíci. Ale třeba tak upraviti vládní
politiku, aby na jistém stupni zralosti každý
člověk uznal, že je mu znalost maďarštiny
v Uhrách všestranně prospěšnou.
Rákos
Uhry
13
article
Než Maďaři se snaží nejenom vybříst
ze svého neudržitelného poměru k národ-
nostem, oni zároveň přičiňují se o to, aby
v nich vzbudili podezření vůči těm, kdož
v dobách těžkých při nich stáli a aby v nieh
způsobili nesvornost i co se týká jejich vlast-
ního postupu. Tak nyní se zvláště přičiňuji,
aby vznikly mezi národnostmí strany »umír
něné«, Němcům uberským pak připomínají.
že oni jsou nejvíce ohroženi národnostním
ruchem, tvoříce ostrovy v massách národ-
nosti a že tudíž nemohou jen tak se zne-
přáteliti s Maďary.
I nás Čechů týká se jejich pozornost
Tak uveřejnil »Budap. Hirlap« obšírnější
stať z péra Lájoše Steiera, dle všeho uher-
ského Němce, jenž plnými hrstmi rozsévá
ve stati své »Csehek Magyarországon« (Če-
chové v Uhrách) setbu, z níž vyklíčiti ma
vzájemné podezření mezi Rusy a námi, námi
a Slováky a ovšem i Maďary a námil
Probírá styky a vlivy na Slovensku,
poměr Rusů a nás ke Slovákům líčí úpadek
skupiny svatomartinské jakožto »rusofilské
a vzrůst nových odchylných proudů, zanese
ných do severních Uher z Čech. Upozor
ňuje, že Slované přes všecky druhy vzájem-
nosti nemají společného dorozumívacího ja-
zyka a proto si při svých schůzích »nepříliš
rozumějí«; vypočítává, že směr »rusofilský«
vládne menším počtem časopisů než »če-
ský«. líčí, že směr český pracuje kombinaci
zásad demokratických, socialních a lidově
katolických a podezřívá, že snahy české ne-
vyplývají z ideí kulturních ale politických
Nyní prý Čechové na poli hospodářském
pěstují zájmy své mezi Slováky. Končí pak
»Ruch tento jest nebezpečný Maďarstvu
uherskému státu, a proto pokládal jsem z
nutné, aby veřejnost maďarská hnutí tomu
jasně rozuměla«.
Maďar
Němec
Čecho
Lájoš Steier
Slovák
Rus
Uher
Slovan
Uhry
Slovensko
Čechy
Csehek Magyarországon
14
article
Ač ve všem tom, co vypočítává jakožto
následky českého působení na Slováky nie
nedovede uvésti, co by se nesnášelo se zá
kony uberskými a ač jest si vědom histori
cké a kulturní souvislosti česko slovenské
přece dospívá ke vzpomenutému závěru,
jenž ovšem jest plodem maďarského šovinis-
mu. Nehledě ani k tomu, že sami Maďaři
se snaží přivábiti kapitály a průmyslové pod-
nikání do Uher, nezáleží liž především na
nich samých, aby upravili svůj poměr k na-
rodnostem a tedy i ke Slovákům tak, aby
volně a nerušeně mohli se vyvíjeti kulturně
a hospodářsky? U nás Čechů proti samo-
statnosti uherské a proti historické idei státu
uherského není a nebylo nikdy nepřízně
Kolikráte v dobách nedalekých čeští politi
kové upozorňovali Maďary na společné ne
bezpečí pudu na Východ, kolikráte děly se
pokusy sbližovací na základě zlepšení po
měru Maďarů k národnostem, ale zůstal
bezůspěšné. Chtějí se Maďaři i nyní ještě
vemlouvati v nepřátelství nás Čechů prot
sobě? Jam ardet Ucalegon!
Slovák
Maďar
Čecho
Uhry
Jam
Ucalegon
15
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 25. června. (Neuznané man
dáty na říšské radě.) Nový volební zákon
pro říšskou radu nařizuje mimo jiné, že všechny
mandáty mají býti nejdéle do roku ode dne volby
prozkoumány a bud uznány nebo prohlášeny za
neplatné. Poslední říšské volby vykonány loni
v posledních dnech měsíce května, a letos kon-
cem května vypršela tedy lhůta, do které man-
dáty měly býti prozkoumány. Avšak veliká část
mandátů nebyla podnes sněmovnou schválena
poněvadž o nich nebylo rozhodnuto dosud an
Praha
16
article
v legitimačním výboru. Pro ten případ stanoví
nový volební zákon, že předseda poslanecké
sněmovny nemá déle čekati na zprávu legiti-
mačního výboru, nýbrž má všechny do té doby
nevyřízené volební protesty předložiti plenární
schůzi a poslanecká sněmovna má o nich roz-
hodnouti. Předseda Weiskirchner skutečně vy-
hověl zákonu a do jednacího pořadu zařadil již
protesty proti četným mandátům. Až sněmovn
vyřídí rozpočet a podané dosud pilné návrhy,
došlo by na volební protesty. Rokování o nich
zabralo by však tolik času, že by se do letních
prázdnin vůbec nedošlo ku předlobám, na jichž
vyřízení vládě nejvice záleží. Tyto vládní před-
lohy mohou se však dostati na jednací pořad
před volební protesty zas jen pomocí pilných
návrhů. Proto vláda vyjednává nyní s vůdei
vládních stran, aby podali takové pilné návrhy
a zabezpečili jim potřebnou dvoutřetinovou
většinu. Podaří-li se to vládě, o čemž sotva
možno pochybovati, zůstane pěkně ustanovení
nového volebního zákona, které má zameziti.
aby v zákonodárství nerozhodoval poslanec, jenž
nenabyl mandátu způsobem zákonitým, bned
v prvém roce po vydání zákona mrtvou liferou
poslanecký sněmovna
17
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Zahájení pruského sněmu
Ministerský předseda kníže Bülow zaháji
dnes pruský sněm čtením nejvyššího pose'stvl
Prohlásil pak, že král chce na podzim členy
sněmu osobně pozdraviti a ohlásil osnovu zá-
kona o vybírání poplatků evangelickou zemskou
eírkví na zálohy k zlepšení plalů nuzným du-
chovním. Předseda panské sněmovny provola
pak králi slávu.
Panská sněmovna zvolila v dnešní prvé
schůzi aklamací opět dosavadní předsednictvo
Válečné zbrojení Brazilie čili — Japonska.
Nejvělší jihoamerická republika tato obsta
rala u loděnic anglických hned najednou n
kvap 27 lodí válečných, z nichž některé typu
»Dreadnoughtu«, největší to lodi anglické. Uu
Kruppa objednala 125 dělových baterií. Vše
má býti dodáno do r. 1909. Tvrdí se, že Br-
zilie objednala to vše na účet Japonska, kteréž
skrývá nové obrovské zbrojení svoje a jež dle
všeho chce z případné srážky evropských států
kořistiti. Ovšem japonský vyslanec v Londýné
to popírá.
Bülow
Brazílie
Japonsko
panská sněmovna
18
article
Grover Clevelanů.
Grover Clevelanů.
Trapnou nemocí zesnul včera ve Spojených
státech bývalý president jejich, jeden z nejpo
pulárnějších mužů Ameriky, známý pocti
vostí i očistou správy, kterouž provedl v Augi
ášově chlévě, kterýž byli vybudovali předehoz
presidenti na zdravém a nadějném základě v
liké republiky! Žel při nynějším návalu udá
lostí nejakutnějších lze nám vzpomenouti pro
dnešek života muže toho jen několika rysy nej
význačnějšími:
Cleveland Grover (° 1837 v Caldwellu)
Grover Clevelan
Grover
spojený stát
Amerika
Caldwell
19
article
Byl původně učitelem, pak advokátem v Buflfalu,r
1881 zvolen za purkmistra buffalského a r. 1882 po-
volán za guvernéra státu novoyorského, v kterémžlo
úřadě vynikl nezištností, rázností a ad-
ministrativním nadáním, tak že r. 1884 o
strany demokralické jmenován kandidálem předsed
nictví republiky a zvítězil nad republikánem Blai-
nem. Sestaviv ministerstvo umírněné, hleděl vlád
nouti nestranně a mírnil stranu demokratickou nedo-
pouštěje, aby vítězství svého zneužívala; i ponechá-
val osvědčeně úřadniky na mistech jejich, třeba byli
jeho politickými odpůrci, ve slátní správě za-
vedl spořivost místo dřívější marno-
tratnosti a proto také zakročil r. 1887 svým
vetem proti novému zákonu pensijnímu. Poněvadž
se přebytky zbytečně hromadily v pokladně státní.
zamýšlel provésti opravu celnictví a rozšířiti svo-
bodu obchodu, avšak snahy tyto odvrátily od něho
i četné demokraly, tak že r. 1888, když opět se uchá-
zel o předsednictví a opravu celní prohlásil za pod-
statnou čásť vládního programu svého, podlehl repu-
blikánskému soupeři Harrisonovi. V zahraniční po
litice Cleveland Grover vystupoval rozhodně prol
Anghi zvláště v otázce rybářské. R. 1889 odstoupi
z útadu.
Roku 1893 byl Cleveland presidentem
znovu zvolen a zůstal jím tentokráte do konee
lhůty úřadní, do roku 1897. Potom usadil se
v Princetonu (ve státu New Jersey) jako pro-
fesor státních věd, žil ale namnoze v ústraní
provázen tím nejkrásnějším, čeho se může
dožiti jen člověk dobré vůle a zásad věených
úetou a přátelstvlm i politických odpůrců svých
Harrison
Grover
Cleveland
Princeton
New Jersey
20
article
Státní převrat a hrůzovláda
v Persll
Státní převrat a hrůzovláda
v Persll
Vítězství reakce v Teheranu.
Dle depeši dnešních z Teheranu jsou re-
akeionáři pány situace. V zatýkání a
draucování se pokračuje. Zavládá všude
panika. Všecky kanceláře listů, obchodní míst-
nosti a politické kluby byly vydrancovány a za-
vřeny. Choť Zahira es Dauleha, teta
šachova, spáchala samovraždu, když
byl její dům zničen.
Také v Tebrisu vyjednávání stran je
dosud bezvýsledné. Od včerejšího odpoledne jest
slyšeti i v tomlo městě tu a tam výstřely.
Venkov potáhne na Teheran.
Na rozdíl událostí teheranských v perskýeh
provineiích revoluce pokračuje stále více. Revo-
lucionáři sbírají po krajích vojsko a chtějí pak
táhnouti na Teheran.
Napjetí s Tureckem zostřeno.
Rozhořčení mezi Portou a šachem vzrůstá.
Do té chvile nepřijal sullán perského vyslance,
který ho za audienci žádal. Vyslane
hrozl, že odjedc. Ruský vyslanec hled
prostředkovati.
Turecko
21
article
Liakov, vítěz teheranský.
Liakov, kterýž velí nyní perskému vojsku
v Teheranu, jest sice původem Rus, ale od leb
už v perských službách. Přibyl před časem do
Teheranu s posláním zvlášlním z Petrohradu.
ale zůstal tam a vstoupil potom do služeb ša
chových.
Perská armáda sestává ze řadového i ne
pravidelného vojska a ze tři armád: teheran-
ské, ispolunské a tourské. Řadové vojsko čítá
81 praporů pěchoty po 10 setninách, jízdeckou
brigádu, 22 praporů polního dělostřelectva
tak zvanou kozáckou brigádu o 3 plucích
Kromě jednoho pluku sestává tato z vojáků
najatých. Ale jest to vesměs perské vojsko
kozáckou zve se proto, že za vzor ve výeviku
organisace a výzbroji sloužili ji ruští kozáci.
Ovšem nalezá se u brigády té ještě as 8—10
ruských cvičitelů, kteří jsou ale jen v perskýeh
službách. Protože německé listy píší neustále
tak, některé z nevědomosti, jiné z úmyslu, jako
by v Teheranu řádili ruští kozáci, třeba to opět
konslatovati.
Výrok šachův a proklamace Jeho
Šach prohlásil v audienci poslancům povo-
lené, že musí zodpovědnost za krveproliti při-
čísti lidu, který střílel na vojáky, klidněs
chovající. Chtěl jen pořádek znovu zjednati
Slibil ale odpušténi vinníkům, včetně endžume-
nův, zastaví-li dobrovolně boj.
V proklamaci k lidu prohlásil šach, že
chce zjednati nejprve klid a pořádek a vinníky
potrestá, načež že bude moci sněm pokračova
v pracích svých. Ústavu zachová a bude pokrok
v zemi podporovati. Terroristickým vlivům poli
tickým učiní prý však konec,
Liakov
Rus
Přibyl
Teheran
Petrohrad
Teheran
22
article
V Praze, 26 června.
Praha
23
article
Iustrukce ruskému i anglickému
vyslanci.
»Novoje Vremja« sděluje, že ruský i an
glický vyslanec v Teheraně obdrželi přikaz
stejný, by dbali přísně anglo-ruské smlouvy.
jež zaručila šachovi trvání jeho dynastie, jinal
ale aby se do vnitřních sporů nemísili, poně-
vadž cizí intervence by zmatky jen rozmnožla
37.000 tureckých vojáků v Persii.
»Novoje Vremja« tvrdí, že postup ture-
ckého vojska jest namiřen zvláště (?) proli
lupům Kurdů. Té chvile stojí v Persli jž
37.000 vojáků.
Vysvětlení na vyslanectví.
Perské vyslanectvo v Berlině prohlásilo ke
zpravodaji »Localanze gru«, že šachovi kladly
se sněmem požadavky přiliš ostré a byl to také
sněm, kterýž při bližení se vojska dal podnět
k boji vrháním pum. Jinak ale vyslanec udá-
lostí lituje, protože všechna inteligenee
perská ústavu vítala s radostí a
protože ústavnost zdá se býti nyní na dlonh
zničena.
Novoj Vremja
Persie
Berlín
Novoj Vremja
24
article
Trochu pravdy o událostech
v Teheraně.
Oproti prvotním, jak obvykle poněkud pře-
mrštěným zprávám německých a částečně
i anglických korespondentů telegraťuje se dnes
z Teheranu do Petrohradu: Šach radí se denně
s vládou o upokojení země. V Teheraně, kdež
jest soustředěno téměř všechno řadové vojsko,
vládne nyní již pořádek. President sně mu
nebyl zatčen. (To potvrzuje i anglická
depeše; německá tvrdila, že byl zatčen a že
mu byla dána i pouta.) Zalčení ale někteří po-
slanci a vůdcové endžumenů. Na sněm dolélly
některé střely jen náhodou. (?) Za všeobeenéh
zmatku chátra odnesla ze sněmu několik ko
berců; to bylo celé plenění sněmu. Za te
zbořen palác prince Zilla, z něhož se na vojsko
střilelo, jedna mešita a 2 kluby. Počet osob
při tom usmrcených není veliký.
Zlověstná ohláška šachu.
Dle téže, jinak konejšivé zprávy petro
hradské prine Zill nabývá na venkově stále
půdy, což může státi se šachu osudným
Endžumeny ohlásily šachu, že bude ještě leto
popraven
Zill
Teheran
Petrohrad
25
article
Sjezd slovanského studentstva
pokrokového v Praze.
(Den druhý)
Druhý den sjezdu slovanského studentstv
zasvěcet, byl dobatě o požadavcích středn
školy. Přes úmorné vedro bylo stále živo
šumno ve velkém sále Měšťanské bosedy praž
ské, kde konána včerejší schůze plenární,
zájem na dobatě v průběhu schůze spiš stoupal
než klesal. Jazyková otázka styků mezislovan
ských řeší se tu prakticky a co nejprostěji, s vý
sledkem znamenitým. Každý řečník mluví svoj
mateřštinou, snaží se mluviti pomalu a co nej
zřetelněji, a každý mu rozumi výborně, i ten-
krát, když řečník dá se unésti zápalem, a spust
rychle. V předsodnictvu je ostatně několik Slo-
vanů v Praze studujících, kteři dokonale ovlá
dají několik řečí slovanských.
Praha
26
article
Jako vzácní hosté dostavili se na včerejš
schůzi poslanee Trylowski, známý co nej
lépe v Praze již z loňského slavného sletu vše
sokolského, a prof. Pogodin z university va
šavské. Oba zúčastnili se debaty významným
projevy. Na návrh moskovského studenta Jefi
movského, jednoho z nejsympatičtějších ci
zích účastníků sjezdu a z nejohnivějších jeho
řečníků, uctěna vřelou vzpomínkou a povstánín
památka zemřelého v těchto dnech slavného
skladatele ruského Rimského Korsako-
va. S krátkou polední přestávkou schůze trvala
od 1/410. ráno téměř do 4. hod. odpolední.
Odpoledne mimo to konaly jednotlivé sekce
národnostní svoje schůze důvěrné, od jejichž
prospěchu si mnoho slibují. Na neutrální a všem
slovanským studentům stejně blizké, stejně po-
hostinné a milé půdě porady studentské maj
V drobném prodejí:
ranní číslo o sobě . . . za
odpolední . . . . . . . za 2 b
Ve flialkách na venkovš:
ranní člslo. . .
vdpolední . . . . . . . . 4l
Inseráť
platí se hotově napřel
Předplacení a inserty pžijímá adninl-
straoe v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakce.
Uskárna a szpedšce „ Národnich L.istů“
Bukopisy se novraeejí.
profesor
Pogodin
Rimskij
Praha
Jefi movský
27
article
průběh Hladký a důstojný svého vážného a vy
soce důležitého předmětu.
Předseda Tvrzický zahajuje schůzi a předčítá
došlé pozdravné telegramy a dopisy od protektorů
slovinské sekce dra. Hribara a prof. Fr. Ilešiče
i od ukrajinského spolku »Prosvita« z Ruska.
Kromě těchto přečten dopis protektora sjezdu red.
Ad. Černého tohoto znění: »Vážení pánové
Nemoha býti přitomen zahájení sjezdu, pozdravuji
sjezd vřele a přeji jeho poradám a pracím všecek
zdar. Naplňuje mne radostí fakt, že dochází právě
ke sjezdu pokrokové mládeže slovanské v době, kdy
se více než kdy jindy počíná mluviti o sbližování
národů slovanských, o myšlence slovanské. Sjezd
pokrokové mládeže slovanské jest mi zárukou, že
tato myšlenka v budoucnosti dostane se na cesty
správné, které dovedou neb aspoň přiblíží nás
k žádoucimu clli. Myšlenka slovanská může zdatně
prospívati jenom na cestě pokroku, jenom na zá-
kladě ryzích idejí pokrokových. Čim více vyznavača
a přívrženců budou si získávati tyto ideje, tím více
se přiblížíme rozřešení otázky slovanské. Jsou to
ideje slovanské lidskosti, které mají při-
spěti k vyrovnání protiv mezi lidmi a lidskými
skupinami vůbec a ledy mohou uskutečniti i sblížení
národů slovanských. Právo svobodného roz-
voje každé individuality, snaha po nejvyšším
možném sebezdokonalení — toť jsou dvě
hlavní zásady pokroku jedi nce, národa i lidstva.
První stanoví naše povinnosti k jiným, druhá
k sobě samým. Cbě přikazují nám státi proti všemu.
co brání svobodnému rozvoji a sebezdokonalení.
Tvrzický
Hribar
profesor
František
Ilešič
Rusko
28
article
Kdyby tyto principy byly zásadami těch, kdož mají
vliv na život a vzájemný poměr slovanský, kdoz
přímo nebo nepřímo tento život a poměr řídí, i všech
těch, kdož se řídili dávají, nebylo by slova nských
sporů, nebylo by ani ruské revoluce. Kdyby vládly
tyto zásady, nebylo by ve vzájemném poměru slo-
vanském ani úzkého nacienalismu, klerý vede ke
zkracování jiných a k nenávisti národností, ani nábo-
ženského nevražení. Že právě Vy, mládeži slovan ká,
píšele tyto zásady na svůj štíl, to je zjev nadmíru
radostný. A tím radostnější, že rady Vaš. nejsou již
řídké. Čím více porostou, tím více se budeme blížiti
k ideálu slovanskému. A proto radostně pozdravuji
Váš sjezd, prolo celou duší budu sledovati postup
jeho prací, jimž ještě jednou přeji všeho zdaru.
T'o přečtení dopisu, jenž vzbudil radostný sou-
hlas, přikročeno k vlastnímu programu.
První ujal se slova předseda rusínské sekce Za-
lizňak. Praví: Nás je sice v ruské Ukrajině 30 mil.,
přes to však nemáme ani školství obecného, ani střed-
ního, ani universit. Všecko školství z neporozumění
ruské vlády kullurním požadavkům moderní doby je
ruské. Teprve revoluce, přinesší uvědomění de lido-
vých mass, způsobila, že zařizovány jsou soukromé
obecné školy ukrajinské. Nečekáme vůbec nápravy
od samodržaví a proto je vroucím přáním naším,
by proces revoluční dospěl svého cíle v zájmu (?)
národností ruské říše, nebuť jen osvobození ruského
lidu ze jha činovnictva přinese i ukrajinskému národu
v Rusku lepší budoucnost v kulturních zájmech.
Ukrajina
Rusko
rada Vaš
uvědoměný jít lido
29
article
Po něm kol. Nazura mluví o rustnském školství
obecném i středním v rakouské části ukrajinské, Škal-
ství toto, praví, jest velmi zanedbané následkem zá-
konů, které vydal polský sněm. Zvláště smutný je
zákon z r. 1867, který nakazuje, že nesmí být ole-
vřena ruslnská škola tam, kde není školy polské. Ale
nejen zákony, echválené šlechtickosklerikální větši-
nou sněmu, pracují proti ukrajinskému školství, nýbrž
i reakční školské rady polské, které zakazu dělem
selským navštěvovati školy městské. Nutno tonu
rozuměti tak, že selské děti, nemajíce doma školy
ukrajinské, navštěvovaly by alespoň ukrajinskou ško-
lu v městě, ale ani toho se jim nedostává. Historii
školství ukrajinského možno rozděliti na dvě periody
první až do r. 1867, druhá od této deby až po dnešek.
V první periodě vládly v Haliči německé úřady a tu
středních škol ukrajinských bylo více, než v druhě ne-
riodě polské. Po třicetiletém polském ovládání Ukra-
jiny dostává se školského vzdělání 189% Ukrajinců.
Celé Ukrajinsko rakouské má jen 5 středních
škol, kdežto Poláci při stejném počtu obyvatelstva
60. Reálných škol. učitelských ústavů, hospodář-
ských a průmyslových škol vůbee nemají. Úla-
dy polské na středních školách mají radějí němčinu,
než ukrajinskou řeč. Jedna střední škola připadá na
1/4 mil. obyvatcl rusínských a jedna na 76.000 Poláků:
Řečník uvádí veliké množství slatistických dat, jichž
bude lze užiti v prolokolu sjezdovém jako právě roz-
sáhlého materiálu ostalních řečníků. Na to navrženy
resoluce, o jichž obsahu hlasováno bude na útorním
zase dání.
Ukrajinec
Polák
Halič
Úl
30
article
Pelom uděleno slovo posl. Trylovskému, který
jménem klubu rusko ukrájinských poslanců ve Vídni
vítá sjezd a přeje pracím jeho nejlepšího zdaru.
Pak ujímá se slova prof. university varšavské
Pogodin, promlouvaje o rozdílu mezi slovan-
stvím starým a novým. Staré slavjanelilství
vzniklo v jiné době. Tehdy český národ sotva se pro-
budil k živolu Polský po velikých politických bojích
a zvláště r. 1863 musil podlehnouti nadvládě. Bul-
harsko leželo u nohou sullánových, Srbsko bylo
stále rozrýváno bratrovražedným bejem mezi Kara-
ďorděviči a Obrenoviči, jen Rusko zachovalo sve
politickou samostatnost. Není tedy nic divného, že
se k němu obracely zraky Slavjanofilů. Docela jiná
je siluace dnes, kdy polský národ jako Fěnix zrodil
se k novému živolu, a celou řadou geniů dal nejlepší
důkaz taho, že nemůže již býti vyškrtnut z řady
existujících národů. Obrovský ekonomický
vývoj Čech je nejlepší zárukou, že ten-
to národ v budoucnosti zrodí i valike
lidi myšlenky, jako byl před lety Hus
Slovinci, jejichž existence solva se předpokládala,
dnes jsou tak silně ekonomicky vyvinuti, že jejich
existence je zaručena. Také u balkánských Siovanů
objevují se potěšitelné změny. Bulharsko se vzmohilo,
Srbsko, třeba že ještě neskončen tam bratrovružedný
boj mezi dynasliemi, přece se probudilo k novému
životu. Také v Rusku povstal nový národ: maloru-
ský, ten, jenž zrodil Gogola, ne Rusa, nýbrž Malo-
rusa. Takové jsou změny během 40 let.
Trylovský
Pogodin
Obrenovič
Gogol
Rus
Vídeň
Srbsko
Kara
Rusko
Čechy
Bulharsko
Ruska
31
article
Dnes Slovanstvo je mohulně, jemu patří budoucnost.
Třeba že německá věda a německá ekonomická moe
jsou ještě silny, přece stojí na slaré výšce,
kdežto Slovanstvo slále kulturně vy-
víjí se ku předu. Ovšem, nevšichni Slované mají
ještě politickou samosprávu, přece přes to v kulturně-
národnostním ohledu jsou již úplně vyvinu-
lými jednolkami. Staré Slovanstvo jen
snilo; nové Slovanstvo musi býti
reelní. Dnes realisace slovanské vzájemnosli zdá
se více konkrelní než dříve. Je záhodno, aby celní
hranice ruská byla otevřena pro slovanské zboží,
dále aby v Rusku polské a maloruské dějiny nebyly
vykládány jako dosud — oliciálně a nespráv-
ně. Musíme se sjednotiti, aby už přestaly konečně
mezi námi bratrovražedné spory. (Bouřlivý pollesk
a ovace
Za Bělorusy mluví Ivan Kolada z Vilna. Je tomu
600 lel, co Bělorusové byli v Praze. Byla to doba,
kdy jejich literatura vzkválala, kdy tiskli v Praze
svou bibli svalou, byl také vydán v jejich řeči litev-
ský slatut. Po 500 letech nikdo o Bělorusech nic
neví. Nemají ani středního, ani jiného školství. Je to
ruská vláda a polská šlechla, kleré perou se o jich
existenci. Teprve v poslední době mezi běloruskou
inteligencí a mladou ruskou studující mláde-
ži povstalo hnutí, jež pracuje o znovuzrozen tohcio
potlačeného národa. Jsou vydány první Mitanky
mateřskou řečí. Pro tulo věc zvláště se oběluje orga-
Slovan
Kolad
Rusko
Vilno
Praha
Litva