Strana 2.

ŽENSKÝ LIS

6. číslo.

Nejdůležitějším bodem ve výchově mládeže bývá období, kdy tato vystupuje ze škol a nassáta všeobec- nými školskými vědomostmi, vstupuje do života. To- muto nesmírně důležitému mezníku v životě měla by býti věnována nejpečlivější pozornost. Jest to doba, kdy utvářející se povaha zapouští kořeny a dojmyv této době prožité mají rozhodující vliv na celé další utváření povahy. Mnoho lze v této době ještě zachrá- niti, mnoho plodného možno získati Zkušenosti organisátorů ve hnutí soc. dem. mlá- deže, často mluví o obtížích, jaké poskytuje získávání hochů a děvčat v této době pro sekci. Není možno užíti tu obvyklé agitační formy, mysl je ještě nepři- pravena, způsob myšlení primitivní, a slova o sociál- ních theoriích, o stanovisku třídním, minou se většinou zcela svého účele. Způsob výchovný, aby docílil u mlá- deže v této době výsledků, musí užíti jiných prostředků, přiblížiti se mladému duchu a jeho fantasii

Vhodnou formou pro to jsou tak zvané Besedy mládeže, jak se kdesi již osvědčily. Jejich programem je především přednáška, promluvená někým povolaným, velmi populárním způsobem o přístupném thematě (o společnosti, ukázky z ostatních věd, o zřízení státním a t. pod.), řešená způsobem volnějším, nežli dle ob- vyklých suchých, školských osnov. Na to připojí se program zábavný, jako je recitace, hudba, zpěv a trochu humoru, vše uzpůsobeno dle prostředků a schopností vedoucích soudruhů. Recitace možno sestaviti se zře- telem k určitému autoru s krátkým výkladem o něm. Důležito jest, aby k účinkování zváni byli jen skuteční odborníci. Jsme přesvědčeni, že tento způsob jest nej- správnějším řešením výchovného problému v přechod- ném období po vystoupení ze školy Doporučujeme organisacím žen, aby společně se sekcemi mládeže, případně Děl. těl. jednotami chopily se prakticky této myšlenky, a ve větších místech, kde lze získati vhodnou místnost, Besedy mládeže pořádaly. V tomto směru již s úspěchem působí „Jednota žen a dívek“ v Žižkově, která za součinnosti, hlavně ze řad učitelstva, pochopila správně myšlenku tuto a pro do- savadní jí případné Besedy získala překvapující ná- vštěvy, hlavně ze řad, což je faktem potěšujícím, žen- ské mládeže. Pokrokovému učitelstvu naskytá se tu dosud nedotčené pole záslužné a vzdělavací činnosti. Tento článek nevyčerpává vše, co prakticky o Be- sedách mládeže možno pověděti, má účelem vzbuditi prozatím zájem pro tuto myšlenku. Vrátíme se k němu v některém článku poznovu. Redakce by taktéž s po- vděkem přijmula v otázce této výměnu názorů. Karel Salaba.

Jaký jest úkol organisace mládeže a děl- nických tělocvičných jednot. Dosud není účel organisace mládeže, jak ženské tak i mužské, dosti pochopen a oceněn, a to jak od jednotlivců, tak mnohdy i místními politickými orga- nisacemi, ani organisacemi jednot tělocvičných, a přece jest jasno, že potíráním jedné z jmenovaných organi- sací, znamená potírati obě. Organisace mládeže i organisace tělocvičné mají různé účele, jedny seznamují mládež se zásadami stra- ny, budí smysl pro zápas třídní, budí zájem pro sebe- vzdělání, kdežto úkol tělocvičných jednot směřuje ku utužování těla, sílení zdraví a má i poslání kulturní. Není v obou organisacích, jak mládeže, tak i tělo- cvičných jednot, velkého rozdílu. Když obě organisace ve vzájemné shodě budou pracovati, jistě nebude jedna druhé překážeti, ale jedna druhou doplňovati. Obě or- ganisace najdou práce dost, jen jest třeba práci řádně rozděliti. Na jedné straně třeba mládež politicky a ho- spodářský poučovat a k tomu slouží organisace mlá- deže, na druhé straně nutno též přihlížeti ku zdra- vému tělesnému vývoji, otužování a těmto úkolům mají dostáti Dělnické tělocvičné jednoty. Oběma důležitým úkolům jedna ani druhé organisace sama sobě nestačí. Nestačí proto, že dělnickým tělocvičným jednotám, spol- kovým zákonem není dovoleno, aby mimo tělocviku pě- stovaly i politiku. Hlavně dělnickým tělocvičným jedno- tám věnují úřady neobyčejnou pozornost, aby takto úřady udusily každé hnutí socialistické mládeže. Orga- nisace mládeže mají přec jisté požadavky více méně rázu politického, s kterými jest nutno mládež seznamo- vati a o nich debatovati. Tak jest to otázka reformy škol pokračovacích pro muže i ženy, zkrácení doby pracovní, upravení poměru učebného, mzdy a jiné otáz- ky, na kterých mládež jest interesována a kterými dělnické tělocvičné jednoty se zabývati nemohou.

Proto jest nutným požadavkem, aby všude tam, kde jest organisace mládeže, byla nutně i organisace tělo- cvičná. Jen chuť ku práci a najde se ji pro obě insti- tuce dost a dost. Není třeba rivalství, ale nutně třeba jest svorné práce, kterou vyžaduje doba nynější více než se zdá. Nejen mládež mužskou, ale i mládež žen- skou třeba organisovat. Mnohá mladistvá žena, která do tělocvičné jednoty nevstoupí, neb vstoupiti nemůže, jistě že by se dala získati do organisace mládeže,a proto nesmíme ztráceti ani jedné síly, proto třeba or- ganisace mládeže. Odložme předpojatost a podporujme se vzájemně, neboť v síle organisací mládeže jest bu- doucnost strany

Hnutí dělnic v Rusku a přibývání ženské práce. O ženském proletářském hnutí dělnic v Rusku ne- bylo lze mluviti, i když mezi dělníky počalo se jeviti sdružování a organisování. Revoluční otřesy Ruska pro- budily proletářskou ženu a ona pod útlakem svým po- čala se hlásiti po svém právu. Roku 1906 shledáváme se v různých odborových listech s články dělnic, jež svědčí, že ženy počínají chápat význam a důležitost odborových organisací. V době prvé dumy zahájily socialistické ženy prvou agitaci mezi dělnicemi a v Petrohradě otevřely prvý klub dělnic, jenž po krátkém trvání byl policejně rozpu- štěn. Roku 1907 poznovu učiněn pokus podobný a zalo- žen sociálně d emokratický vzdělavací spolek žen děl- nických, jež za krátko měl 200 až 300 členek. Vzdělavací spolek dělnic se pro vnitřní neshody po půl letě rozešel, čímž nebylo zabráněno, aby ženy po celém Rusku byly organisovány. Ženy dělnické súčastnily se všeženského kongresu r. 1909, jenž obeslán 30 delegátkami a měl ten účel, že proletářské ženy poznaly rozdíl, jež je dělí od hnutí žen měšťáckých. První organisované dělnice, jež utvořily ženské agitační komité, byly krejčové. Agitační a organisační práce mezi dělnicemi, stěžována brutální policií ruskou, ale vzrůst a vyssávání dělnic v továrnách a dílnách byl mocnější vzpruhou organisační než policejní násilnosti a šikány. Rusko-japonská válka měla vliv na stálé při- bývání dělnic v průmyslné práci, neboť nedostávalo se mužských sil pracovních. Jako povolnější, lacinější síla pracovní stala se žena vítanou i kapitalistům ruským. Dle zprávy živnostenského inspektora z r. 1910 bylo ve velkopodnicích zaměstnáno: v Moskvě a okolí 279.947 žen (75% všeho dělnictva), ve Varšavě a oko- lí 96.063 (51.6%), v Petrohradě 94.524 (43.50%), v Char-