Dne 17. srpna 1902.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 225. Strana 5.

Zbabělci! Ať žijí sestry! Ať žije armáda !« Zámečníci sotva přiložili své nástroje ke mříži školní, když zvedl se prudký a silný dým, který je odehnal. Lidé, kteří jsou za školní mříží, zapálili připravenou hromadu slámy. Lid křičí, co může, a aby oheň lépe hořel, házejí naň větve ze stromů na dvoře školním rostou- cích. »Pryč s paklíčemi! Vy jste lupiči!« kříčí lid na vládní zámečníky a déšť kamenů pere do nich. Vládní komisař poroučí, aby byla přivezena obecní stříkačka, a vojáci hasí stříkačkou oheň. Pak káže komisař, aby proud vody obrácen byl do lidu. Stří- kačka zalévá lidi mohutnými střiky, lidé se otřásají a láteří, ale nerozcházejí se. Studená voda je neochla- dila, spíše více dopálila. Slyšeti stále na lávky na vládu a chválu jeptišek. Komisař dává znova pokym zámečníkům, kteří, vojáky kryti, vylamují mřížový vchod. Otevřeným vchodem vjíždějí četníci na koních do školního dvora. Ve dvoře jest plno mužských, kteří zaťatými pěstmí vyhrožují četníkům. Četníci mohou jen krok za krokem postupovati a dlouho to trvalo, nežli vytlačili hlučící a protestující dav mužů ze dvora. Ale čeká je ještá jedna překážka. U dveří školních stojí zástup žen. Ženy drží se dveří, a jedna druhou za ruce.

»Odejděte!« zní rozkaz. »Nepůjdeme!« odpovídají ženy. Nezbývá četníkům, nežli sesednouti s konía jednu ženu po druhé násilím od dveří odtrhnoutia odvésti. Když odstranili ženy, vyrazili pak četníci za- vřené dvéře a vníkli do školy. Komisař shledal ve škole Parscana, předsedu občanského spolku, msgra. Dulonga de Rosnay, preláta papežského a několik ji- ných osob. Papežský prelát prudce útočí na vládního komísaře, upíraje mu právo zavírati řádové školy. Jak jest rozčilen, volá na úředníka republiky trest Boří. Komisař Moerdes pronikl až do sálu, kde stojí školní sestry. Komisař předčítá sestrám uzavírací Combesův dekret a káže, aby opustily dům. Sestry rozhněvány odmítají. »Jsme ve svém majetku.« Komisař předvolává klášterní představenou a praví: »Odejděte dobrovolně!« »Dobrovolně!« posmívají se všíckní přítomnía představená protestuje proti nezákonítému dekretu. Komisař, nedbaje protestu, klade pečetě na dvéře a vyzývá znovu přítomné, aby odešli. »Neustoupíme leda násllí,« dostává odpověd. Zase nezbývá nežli jednoho po druhém ujatí za ruku a násilím vyvésti. Když měly býti jeptišky čet- níky vedeny, vzaly je dámy za ruce a odvedly si je

Jeptišky a všecko množství lidu valí se do ko- stela, kde arcikněz Le Duc má ku shromážděným řeč. Jest osm hodin a komisař, sledován bouřícím a pokřikujícím lidem, zapečeťuje školní bránu. Tytéž výjevy se opakovaly v ostatních dvou školách, kde komisaři musíli pomáhati četníci a pěší vojsko. V Gousezu u Brestu sedláci, holemi ozbrojení, odehnali četníky, kteří vystřelili, nikoho nezranivše. Potom odešli. Když přišla na posilu kompanie 118 pluku, mohly býti sestry večer ze školy vypuzeny. V Plouezochu byl odpor obyvatelstva zvlášť vášnivý a zámečníka byli by málem utloukli. V Šalnt Jean du Doigt bylo také třeba vylomení dveří Čtyři čet- nici měli co dělat, nežli ode dveří odtrhli sedláka Pressaca, který svým tělem zatarasil vstup do školy. V Ploujeanu zvonili na poplach, všechen lid prote- szoval a křičel: »Ať se vzdá svého úřadu poslanec Cloiré, malre !« V Crozonu šest oddílů četnických a kompanle vojska assistovaly vládnímu komisaři. Bylo třeba před školou dříve odstraniti barrikádu z klád, kterou zde lidé byli postavili. Lidé byli jako divoši — s jedním četníkem praštil rozohněný sedlák o zem. Vojsko už davalo patrony do pušek a mířilo do lidu, tu posl.

Miossec a místní duchovní vložili se do hrozné situ- ace a uklidnili rozvášněný lid, načež vojsko odložilo namířené pušky. I zde byly násilím vyvráceny školní dvéře a se- stry, však množstvím lidu doprovázeny, odebraly s do kostela. V Ploudanielu, Folgoetu, Sesnevenu jakmile do- stali zprávu, že se četníci blíží, zvonili na poplacha do vesnic ihned se nahrnulo množství venkovanů z okolí, z nichž mnozí měli hole se špičatými bodci. Všude kolem škol stojí lid jako hradba a všude opa- kuje se totéž: vládní komisař mluví nadarmo, s čet- níky se lidé perou, vojsko musí vyhrožovati střelbou. Lidé čtou provolání abbé Gayrauda, který praví v něm, že »odpor neplatí republice, nýbrž vládě«. Re- publice se protivitl, bylo by nevlastenecké a proti ka- tolické víře. Ale tl, kteří v Bretanii odpor kladou, dobře rozeznávají mezi republlkou a mezi osobami, které nyní stojí v čele vlády.« V Lauderneauu byly pečetě na škole strženy. Též ve Quimperu vládní komisař — na tomto místě už po třetí — je znova přitlskl. Ve Ferelu a Brieuxu množství lidu demonstrovalo protí četníkům paseivním samy.

odporem. Městská rada v Concarneau poslala Combe- sovi telegrafickou žádost, uby vyhověl přání všeho lidu a školu sester sv. Ducha, kterou navštěvuje 400 žáků, dal začátkem školního roku znovu otevříti. — V Morbilianu usnesli se delegáti obecní, že po třech sejdou se dne 18 srpna ve Vannes, kde v průvodu odeberou se k prefektovi, aby generální radě podalí svůj protest. Ve škole ve Fouesnantu musili vylámati ve zdi díru, když se chtěli dostati do vnítř. Dne 23. srpna uspořádá v Nantesu Jac ques Piou, předseda lidového spolku, veliký tábor lidu. Charette, malre Petit-Maresský, proto, že dovolil plakatovati vyhlášku, proti vypuzování školních se- ster, byl ihned suspendován. Totéž stalo se Brune- lovi, státem ustanovenému dozorci polí, v Mols- don-la Rivibru. V Roscoffu byly sestry vypuzeny, když vojáci 18. pluku, kteří příšli sesílit četníky, nasadili bodáky na pušky. Před dveřml školními v Roscoffa stál hrabě de Mun, který protestoval proti Combesovým dekretům, ale varoval obyvatele, aby se nevydávali v boj s vojskem republíky. »Pane velitelí«, skončil svou řeč hrabě, »nakažte svým lidem, aby sundali bajonetty« »Odložte bajonetty!«, poručil ihned důstojník, načež všecko množství lidu zvolalo: »Ať žlje armáda!« Hrabě de Mun sám pak otevřel dveře školní, řka sestrám, aby ustoupily násilí. »Pane komisaři, konejte svou povinnost«, vyzval pak hrabě vládního úředníka. Úředník, přečta dekrety, přiložil na všecky dveře pečetě.

Sestry odebraly se pak v průvodu do kostela jak šly tlačenieí lidu, bylo slyšetí: »Sláva sestrám!« a »Ať žije svobeda!« pokřikovali ironicky na vlád- ního komisaře. Talansier, maire v Montrodatu a Baroudon, maire ve Sv. Diviši u Mende, byli suspendováni, poněvadž podíl brali na protestních schůzích. V Grenoblu po- staven byl před soud de Miribel, vnuk bývalého chefa generálního štábu, který se přiznal, že dvakrát potrhal pečeti, které na školu sester sv. Tomáše v Mont-Bonnotu přiložil vládní komisař. Doznal, že mu pomáhali jeho dva synové. Tito synové, když otec byl zatčen, mimo to ještě urazili strák. V Monetu po 16 let působily jeptišky tak vzorně, že získaly si přízeň a vděk veškerého obyvatelstva. Když naposled letos při veřejné zkoušce rozdělovaly ceny, všickní liberální a slušní občané dostavili se do školy, aby sestrám projevili svou soustrast, že také musejí odejíti. Georges Lesages, jeden ze zakladatelů školy, měl k jeptiškám řeč, v níž pravil: »Protestuji rozhodně proti omezování svobody svědomí a svobody vyučo- vací. Pevné doufám, že sestry zase se k nám vrátía jako je nyní neradl ztrácíme, tím radostněji je potom uvítáme!« Když sestry odjížděly, rozloučili se s niml všickni obyvatelé moretští velikolepým způsobem. Na žádost rodlčů, aby aspoň jedné jeptišue bylo dovoleno, aby směla ve dvoře svobodné školy dohlížeti na hry dětské, bylo odpověděno prefektem odmítavě. Tu je- ptiška a světská jedna slečna dohlížejí na dětl, jak si hrají na trávníku před školou. »Do školy, kde jeptišky vyučovaly, nesmí žádné dítě vstoupitl,« četli rodiče v rozkaze prefektově. -ab-

Divadlo.

Z kanceláře Národního divadla. Dnes jest slavnostní představení na počest narozenín J. V. císaře a krále Františka Josefa I. Zahájeno bude ra- kouskou hymnou, kterou sehraje orkestr v instrumen- taci Fibichově. Po té hráti se bude Smetanova opera »Dvě vdovy«. Dnešní představení připadá 4. čtvrtce předplatitelů. Obecenstvo se žádá, aby zaujalo svá místa před 7. hodlnou, poněvadž mezi hraním hymny nikdo do hlediště vpuštěn nebude. Zítra bude Lad. Stroupežníckého drama »Václav Hrobčický z Hrob- člc«. Premiéra baletu »Perla Iberská« odkládá se na středu, poněvadž se ukázalo, že vzhledem k velikéa komplíkované výpravě je třeba ještě zkoušky. — Na úterý dne 19. t. m. připadá výroční den 10letého působení naší primadonny paní Růženy Maturové v Národním divadle. V úterý dne 19. srpna 1892 vystoupila paní Růžena Maturová poprvé jako host na scéně Národního divadla jako Santuzza v Masca- gaiho »Sedlák kavalír«. Správa Národního dívadla, uznávajíc záslužnost a umělecký význam působení paní Maturové na jeviští Národního divadla, uspořádá v upomínku na její 10leté působení na Národním di- vadle představení téže opery ve středu, zároveň s pre- mlérou »Perly Iberské«. Středeční představení — jež bude mimo předplacení — se následkem toho poně- kud mlmořádně prodlouží. Na úterek vyžádali si, jak již oznámeno, zástupcové Jednoty českoslovanských řiditelů kůrů, kapelníků, varhaníků a majítelů hudeb- ních škol k svému sjezdu Rozkošného operu »Po- pelka«. Na čtvrtek určeno je Šimáčkovo drama »Svět malých lídí«, na pátek Šamberkova veselohra »Jede- nácté přikázání«. V sobotu bude první reprise baletu »Perla Iberská«.

Hudba. Ke zprávě »Jar. Kocián a hudba ko- stelní« v »Katol. L.« předevčírem v č. 223. ze dne 15. t. m.: Nechtíce se ani slovem dotýkati ve smyslu nepříznivém slavného virtuosa, jehož vážný charakter a ochota i vůči katolickým dobročinným spolkům tak mile každého jímá, nemůžeme přece ne- upozornití na povážlivé počínání, spojovati jméno tak slovutné s produkcemi, jež beze vší závady mohly by býti programem auchovního koncertu, nehodí se však naprosto z posítivních příčin do kostela. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie předpísuje církev (a toho práva snad jí nikdo příti nebude, jako chorregentům povinnosti předpisu tohoto dbátí) Graduale »Propter veritatem, etc. — v Ústí n. O. dávali »Ave Marla«; Offertorlum začíná slovy: »Assumpta est Marla« — v Ustí n. O. zpívali »Ave Maria stela« (?). O in- troltu a communio ani zmínky. Co se mše Führerovy týče, doufali jsme, že v kruzích uměleckých soud o skladbách tohoto genru jest již ustálený. Uveřejňo- vatí jména výkonných pěvců a hudebníků cirkev přísně zapovídá z příčín na jevě jsoucích; také skladeb výhradně sólových beze sboru nepřípouští v kostele při službách Božích. Velice neradi uveřej- ňujeme tyto poznámky, a doufáme, že první z celé duše k nim přisvědčí slavný mistr — jinoch sám, jenž jako pravý umělec jistě dovede si vážiti přesných předpisů církve, a nebude se chtíti nad ně povznášetl.

Není také jeho povinností znáti těchto předpisů, nýbrž chorregentovou. Že podobné necírkevní pro- gramy církevní hudby s celým účinkujícím perso- nálem i »osobním řízením« dotyčného řidítele kůru jednoho z nejpřednějších chrámů v samé Praze no- viny po světě roznášejí, nemůže býti nikomu omluvou ani příkladem, leda výstražným. »Svoji k svému« — církvi dejte hudbu církevní, t. j. takovou, jakou ona si míti přeje a určítě předplsuje. Takové programy, o nichž nahoře jsme se zmínili, jsou co do církev- nosti hudby v kostele (ne v duchovním koncertě) pro tisíce Cyrillistů, Cecíliánů bolestným anachronismem, proti němuž hlasu svého sine ira et studío s úplným i vděčným uznáním ochoty účinkujících i při takovýchto programech necírkevních pozdvibnouti považujeme za svou povinnost. P. Em. Paukner.

Spolkový věstník. ** Národní jednota katolická na Smí- chově súčastní se v pondélí, dne 19. t. m. o 9. ho- dině slavných služeb Božích za příčlnou narozenln Jeho Veličenstva.

Telegramy tiskové kanceláře. Z Vídně, 16. srpna. Místodržitel tyrolský bar. Ervín Schwartzenau, místodržitel dalmatský baron Erazim Handel a zem. president slezský Jos. hrabě Thun-Hohenstein, jmenováni byli taj- nými rady. Z Vídně, 16. srpna. Polní zbrojmistr a zá- stupce vrchního velitele zeměbrany Mořic Schmidt slaví dnes 50leté služební jubileum a obdržel ve- liké množství blahopřání. Dopoledne navštívil ho arcivévoda Rainer. Oslavenec přijal také deputaci důstojníků, která mu jako čestný dar přinesla zlatý služební odznak ve skvostné schránce. Z Bukurešti, 17. srpna. Korunní princ ru- munský a korunní princezna přibyli včera odpo- ledne do Sinaje. Z Kodaně, 15. srpna. Dle zprávy »Ritzauovy kanc.« hodlá podati ministr kultu Christensen říš- skému sněmu počátkem nového zasedání osnovu zákona ve příčině přistoupení Dánská k bernské literární konvenci. Z Bělehradu, 16. srpna. Předseda bulhar- ského ministerstva dr. Danev odročil, jak ozna- muje se ze Srědce, svou cestu do Bělehradu. Z Cařihradu, 16. srpna. Z oficiálního tu- reckého pramene označuje se zpráva jistého paříž- ského listu, že jistý člen rodiny sultánovy byl za- vražděn, za zlomyslnou smýšlenku. Z Cařihradu, 15. srpna. Jak se proslýchá, velitel ruského černomořského loďstva admirál Tyr- sov přibude sem co nejdříve oficiálně a bude přijat sultánem ve slyšení. Admirál nemá prý zvláštního poslání cara ruského. Bližší podrobnosti nejsou do- sud známy. Z Brixenu, 16. srpna. Ve zdejším chrámu světil dnes kníže-biskup Aichner prapor Hoferova spolku. Matku praporu kněžnu Hohenbergovu za- stupovala dáma z ústavu šlechtičen, baronka Irma Aporova. Po slavnostní mši odhalena byla na ná- městí před chrámem pamětní deska v upomínku na to, že 23. prosince 1809 byli zde francouzským generálem Leverolem odsouzení hrdinní obranci