severně za Zambesim, nebo z Cíny neb

Jaursa místopředsedou sněmovny sochu štrasburskou smutečním závojem. Policie dnes ráno závoj odklidila. Z Bukurešti, 14. ledna. (C.-B.) U pří- ležitosti Nového roku vydal král armadě denní rozkaz, ve kterém poukazuje na vítěznou válku před 25 lety, v níž si vojsko získalo vavřiny. Král bude prý vždy vůči těm, kteří dle své povinnosti život svůj pro velikost vlasti obětovali, hluboce uznalýma zachová jim trvalou paměť. Král vyslovuje ke konci pevnou důvěru, že také nynější armáda ukáže se v každé době, kdybyjí král potřeboval, hodnou svých statečných druhů. Z Petrehradu, 14. ledna. (C.-B.) Bylo sestaveno zvláštní loďstvo, čítající 23 parníků a 2 lodi nákladní za tím účelem, aby chránilo plavbu na Amuru a Usuri jakož i na přítocích Amuru před čínskými říčními piráty a obyvatele levého břehu amurského před Činchusy, aby udržovalo pravidelné spojení mezi kozáckými osadami na řekách Usuri a Sungari, aby pozorovalo břeh mandžurský a v době války aby spro- středkovalo sbírání vojska. Z Berlína, 14. ledna. (C.-B.) Korunn prine Vilém odjel v 11 hodin večerdo Petrohradu. Z Říma, 15. ledna. (C.-B.) Kardiná Parocehi dnes ve 2 hod. v noci z em řel Z Paříže, 14. ledna. (C.-B.) Komise poslanecké sněmovny pro záležitosti zahra- niční a koloniální usnesla se dnes požádati ministra zahraničních záležitostí, aby jí před- ložil, dříve než zahájí porady o smlouvě se Siamem, jisté listiny, smlouvy této se ty- kající.

Z Paříže, 14. ledna. (C.-B.) Asi 300 studujících lákařství uspořádalo dnes večer po skončených přednáškách pro- jev proti professorovi Poirierovi. Policie zakročila a studenty rozptýlila. Dva byli zatčeni. Z Paříže, 14. ledna. (C.-B.) V offici- osní nótě »Tempsu« se připomíná, že pod- plukovník Picquart náleží skutečně k oněm, kteří by mohli býti účastnými dobrodiní zákona o opětném přijetí oněch důstojníků do služby, kteří byli z trestu propuštěnis polovičním platem. Z Madridu, 14. ledna. (C.-B.) D Ceuty došly zprávy z Tetuanu, v nichž se praví, že následkem rozčilení mezi sou- sedními kmeny kabylskými obyvatelé město opevnili. Obávají se, kdyby pretendent zví- tězil, že by Kabylové vzali město útokem. Z Madridu, 14. ledna. (C.-B.) Španěl- ský vyslanec v Tangeru de Cologan ozna- muje, že vzhledem k tomu, že jest preten- dent v blízkosti Fezu, se cizinci i konsu- lové usnesli město opustiti. Z Cařihradu, 15. ledna. (A. C.) V těchto dnech budou přijati sultánem ve společném sly- šení rakousko-uherský velevyslanec a ruský vele- vyslanec. Oznámí mu požadavky obou mocnost ve příčině reforem v Makedonii. Společná nota, této záležitosti se týkající, byla už Porte podána.

Z Nového Yorku, 14. ledna. (C.-B.) Dle telegramu ze San Dominga zpravila vláda amerického vyslance o tom, že nemůže vyhověti požadavku ve příčině okamžitého zaplacení 6500 liber šterlinků společnosti trati Clyde-Steamship. Z Washingtonu, 14. ledna (C. - P.) Ve sněmovně zastupců podal předseda ju- stičního výboru resoluci, kterou se výbor vyzývá, aby po zevrubném setření sdělil sněmovně svůj názor o tom, má-li kongre právo prohlásiti, že nastala nutnost převzíti veškeré uhlí, uhělná ložiska a uhelné doly ve Spojených státech, jakož i všechny trati. všechna jednatelství atd. pro dopravu ubel- nou nutné. Dále se výbor vyzývá, kdyby nutnost toho uznal, aby předložil sněmovně dotvěnou osnovu zákona. Z Washingtonu, 14. ledna. (C.- B.) Sněmovna zástupců přijala 228 hlasy proti osnovu zákona o rabatů daně z uhli. Johannesburgu, 13. ledna. (C. - B.) Ministr osad Chamberlain navštivil dnes dva doly, ve kterých si dal vysvětliti dobývání zlata a odebral se pak do báňské komory, kde měl poradu se zástupci báň- ských interessentů. Ministr žádal správce dolů, aby jevili vlastenecké smýšlení a promlouvaje o otázce dělnické poukázal na obtiže a zlé následky z přibírání dělníků z krajů, ležících z Indie. Cmnacaa, 14. ledna. (C.-B.) Vene zuelská vláda nařídila nucenou půjčku ve výši 2 mill. bolivarů, splatnou pouze vene- zuelskými státními příslušníky.

Denní zprávy. — Nejsme jim po chuti. »N. Fr. Presse«. jež po dlouhou dobu nalezala se, pokud jde o vládu, v disponibilitě, dnes s největším nadšením vrhá se v zápas za dra. Körbra. Bojuje v zadu i v předu pro nynější vládu a dovozuje zejmena, jaké je to šílenství, mařiti dnes čas přetřepá- váním pilných návrhů, bezvýznamných a ne- možných. Proto že se uráčilo panu Zázvorkovi před šesti měsíci podati pilný návrh o chovu hřebců atd., má být odstaveno pro- jednání cukerní smlouvy brusselské, o níž do 1. února musí býti rozhodnuto. Je v tom nějaký rozum, táže se »N. Fr. Presse«, jež dovozuje, že většina návrhů má za konečný eíl utopie aneb záležitosti malicherné. — — Proč se »Neue Freie Presse« tak namahá? Proč roz- čiluje se k vůli věcné neoprávněnosti pilných návrhů českými poslanci podaných, když ví, že účel, proč návrhy ty byly podány, byl docela jiný, než jak v líčené naivnosti jmeno- vaný list předpokládá. Podávali snad před třemi léty Němei návrhy své na jmenovité hlasování o návrzích na jmenovité hlasování z důvodů věcných? Bylo snad pochybnosti, kde většina a kde menšina, aneb bylo třeba stigmatisovati jme- novitým hlasováním poslance z jedné a poslance ze druhé strany? Což ztratilo se »N. Fr. Presse« slovo »obstrukce« z parlamentního slovníku?

Ostatně nejsou pilné návrhy české tak bezob- sažné a utopické, jak je »N. Fr. Presse« vylí- čiti se snaží, naopak celý svět, pokud se o věe interessuje, ví přece, že při většině návrhů těch téměř jednohlasně přijata byla pilnost a ná- vrhy i meritorně sehváleny. — Ke škandálu německých umělců Klingr a Geygra, jichž proces, jak jsme dnes ráno sdě- líli v »soudní síni«, skončil odsouzením prof. Klingra pro urážku na eti prof. Geygra, sluší dodati důležité a zajímavé podrobnosti. Jak se z Berlína sděluje, nebyl prof. Klinger odsouzen proto, že by se mu nebyl podařil důkaz pravdy, že si prof. Geyger neprávem přivlastnil fondy. určené ve prospěch všeho německého umění. Naopak, soud uznal, že důkaz pravdy prof. Klingrem vedený v podstatě jest zdařilý, a nikterak nevyslovil, že professor Geyger jest oprávněn, věnování paní Meyerové považovati za svůj osobní majetek. Prof. Klinger byl prý odsouzen nikoli pro toto tvrzení, nikoli proto, že měl šlechetný úmysl, zachrániti peníze, pí. Meyerovou věnované všemu umělectvu, nýbrž pro urážku, způsobenou prof. Geygrovi, který podal proti rozsudku odvolání. Morální porážku prof. Geygra potvrzuje také jeho vlastní chot, dcera něm. spisovatele Hopřena, kteráž podala žalobu za rozvod, odvolávajíc se na výsledek procesu, Geygra difamující.

— Maléry radikálně-pokrokového orgánu houstnou. Mentorský jeho debut proti nám v zá- ležitosti svatoňovické školy skončil nezapomenu- telnou a vskutku ojedinělou blamáží a od té doby jakoby měl učarováno stále sedá do pece, ve které hledá nás. Případ s českou měšťanskou školou v Třebenicích, o jejíž otevření se tak hor- livě v minulém svém čísle zasazoval, vzdor tomu, že škola ta byla již počátkem školního roku otevřena, dá se srovnati jedině s urgencí jistého »radikálně« vlasteneckého časopisu pražského, který před dvěma lety naléhal na zahájení stavby Akademie umění ve chvíli, kdy — byla již pod střechou! Naši příslušnou výtku odbývá radi- kálně-pokrokový orgán včera — počítáním řádků naší zprávy o své blamáži, o niž ovšem neod- važuje se ani zavaditi — kapeť z ní ještě krev — a pozváním k reformě našeho menšinového věstníku podle radikálně-pokrokového vzoru. Ten by ovšem krásně vypadal! Kdo by se vůbec chtěl vydati na žurnalistické cesty radikálně-po- krokové, mohl by po případě dojíti až k žádosti za zřízení české university! — K sanaci svato-václavské záložnyv Praze píše se nám z obecenstva: Již jen ně- kolik dní od okamžiku, kdy se rozhodnouti má o osudu svato-václavské záložny resp. ubohých členů a vkladatelů. Sanace valně nepokračuje a naděje na možný konkurs stále hrozí. Listy, klerikálnímu hnutí blízké, odmítají pravdu, jako by svato-václavská záložna nebyla ústayem čistě katolické věci sloužícím. Bylo již několik do- kladů v té věci podáno a přece listy klerikální houževnaté tvrdí, že svato-václavská záložna

byla ústavem jen peněžním bez ohledů jiných. Tvrzení toto vyvrací se v kalendáři »Poutník« z roku 1877, kde uvádí se, že svato-václayská záložna nabyla obecné důvěry, že mimo nadání stala se zároveň mohutnou podporou všelikého katolického snažení a bohatým zdrojem rozličných podniků, sloužících na oži vení víry a povznešení kře sťanské bohoslužby.« Záložna tato může úkolu svému bezpečně dostáti, poněvadž jest v té pří- čině vydatně podporována horlivým kněž- stvem katolický m, podávajícím ponejvíce zprávy o spolehlivosti žadatelů a jiných nezbyt- ných dotazech.« A právě ty ústavy nábožné, které od záložny hmotný prospěch měly, neupi- sují na fond garanční, ba ani neslevují ze svých vkladů! Ti bohatí řádové, ti bohatí duchovní pastýři zaplnají kapsy své. Ti mali vkladatel upisují ochotně ze svých vkladů, ti mali z kněž- stva, jako kaplani, skladají ochotně obnosy na sanaci záložny, jen ti nejbohatší mlčí. Bylo by zajímavo zvěděti, jaké obnosy různé ty korpo- race a řády od záložny dostaly? A co dostala kolej Arnošta z Pardubic? Veřejnost chce zvě- děti pravdu. Pak by ovšem se ti mocní snad rozkývali. Jest zjištěno, že záložna již z prv- ních dob své činnosti byla passivní a přece rozděloval se každoročně zisk! Jsou to peníze poctivé, že možno rozdělovati, když zisku není? Proto nechť k zodpovědnosti trestní voláni jsou všichni členové výboru správního i dozorčího výboru. Proč oni mají býti zbaveni zodpověd- nosti? Proč pak vkladatelé a zvláště členové mají sami nésti důsledky katastrofy, kterou sami nevyvolali a za niž nemohou? Přibližu- jeme se k rozhodnutí. Proto nechť se rozhoupá klidná hladina velebníků, dokud jest čas.

— Dary. Spořitelna ve Zbraslavi roz- dělila chudým města Zbraslavi na místě věnce svému předsedovi panu MUDru. J. Zdeborskému obnos 30 K. — Za příčinou epidemie tyfu byl vydan policej- ním komisařstvím z nařízení místodržitelství oběžník, v němž se upozorňuje na nutnost časté a přísné pro- hlídky společných ložnic a útulen nezaměstnaných, zejmena v cihelnách. Také má být zostřen dozor na provádění desinfekce těch povozů, v nichž onemocnělí byli do léčebných ústavů odvezeni. — Z výroční zprávy léčebného ústavu ortho- pedického p. MUDra. K. pí. Schwarze v Praze. Roku 1902 léčeno bylo v ústavu 116 pacientů; mezi nimi bylo 11 hochů a 115 děvčat. Největší část jejich jevila nerovný vzrůst, zkřivením páteře podmíněný a jen nepatrný počet trpěl zkřivením neb obrnou koněetin.

Během roku propuštěno bylo z léčení: 32 vyléčených, 29 zlepšených, 5 nezlepšených; v dalším léčení zbylo koncem roku 50 pacientů. Ústav opatřen jest všem moderními pomůckami k zamezení a léčení vad ortho- pedických, zkřivenin páteře a končetin, nerovného vzrůstu, znetvoření kloubů a obrny syalů: Tělocyik vychovatelský, orthopedický a švédský, másáže in- strumentální a ruční, mechanotherapie i elektrothera- pie. Léčenci přijímají se buď v celé ošetření aneb pouze v určité doby do ústavu docházejí. Mládež, ke cvičením orthopedickým ve vhodně skupiny rozdě- lená, nestýká se v ústavu s nižádným druhem nemoc- ných. Oněm orthopedickým pacientům, jimžto po- měry nedovolují, aby k vyléčení své vady v Praze se zdrželi, podáván bývá návod ku přiměřené životo- správě a kde poměry tomu odpovídají, též vhodné orthopedické přístroje, korsety a jiné mechanické pomůcky v úpravě nejdokonalejší. — Z přírody. Živá obrazotvornost lidu slován- ského okrášlila si roční počasí v přírodě zjevy nadpři- rozenými, vilami rusalkami, lesními vodními pannami a ženami a bůžky dobrými, pro zimu však, chtíc si představiti její chudobu, zlobu, skoupost a nepřátel- ství k veškeru životu, ponechala jen bytosti zlé, běsy, vlkodlaky a j. Jednou jest to stařena s ohromnými zuby, s kostnatýma rukama, v červených střevících, s kouskem ledu ve vyschlé ruce; kde se ukáže, hned všechno pomrzne. Tam zase jest to stařeček s dlou- hou, bílou bradou se rty a nosem červeným, ve sněho- vých šatech a botech z ledu vysekaných. Obydlím bytostí těch jsou lesní chatrče, sněhem posypané, rampouchy ozdobené. Za dob patriarchálních prosili rolníci Mráz, aby jim nechodil na žito, pšenici a ra- ději aby vešel do světnice a s nimi pojedl kyseloa

dolek; nosili mu též jídlo před chalupy. Zlým hostem zimním jest Meluzina nebo Větrnice, na Moravě „žena větrů“. Ve vesničkách krkonošských, kde v údolích i na svazích či lesích horských prohání se vítr úzkými průrvami a soutkami jako ohromnými varhanovými píšťalami a vyluzuje zvuky od tónů nejhlubších kontrabasových až do vysokých sopra- nových a otřásají se chaloupky třeba narovnaným dřívím a roštím obložené, tam lid u stavů a u ko- lečka na chvíli od práce ustane a posiouchá, jak Me- luzina pláče a neštěstí věští. Jen o Štědrém večeru jest pláč Meluzinin předzvěstím šťastného nastáva- jícího roku. Mnohde sypou na okno Meluzině mouku a sůl, aby uvařila kaše pro své děti. Vodníci odpo- čívají v podvodních sídlech, jen z jara anebo i mnoh- dy v zimě vybouřeni ze spánku probouzejí se hladoví; ve zlosti lámou led, rozdouvají vlny a natropí mnoho škod. Jen dobrý domácí šotek sedí v zímě na kamnech a pomáhá hospodyni při vaření. Víly ukryty jsouv zimě v horských svých jeskyních, kdež mají zahrady, ozdobené nádherným kvítím, v zámcích z křišťálu, podlahy i zdi vyložené perlami. Vlézají na zimu do úkrytů těch jako hadi. Nyní již úplně zmizely se světa a objeví se v dobách, až bude lid hodnější a až bude na zemi lépe. Rusalky, které v letě oživují vody, lesy, pole a nivy, na zimu úplně zmizí a objeví se zase z jara, kdy zazelená se pole a rozkvěte vrba.