ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f55c4ff0-8d75-11dc-9f45-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 124, place 86, work 2, org 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
24. srpna 1909.
4 masthead
Číslo 233.
5 article
posl, dru. Maškovi k těmto úspěchům zastupitelstva klatovského v politica komunální. Po nejpřátelštějším rozloučení odjeli společně do Prahy. Dlužno dodati, že tentokráte správa plzeň ského nadraží vyšla účastnlkům zpáleční jízdy vstří velmi účinně.- Sdělili jsme již, že Měšťanská beseda klatovská usp adala na počest účastníků třetíbo sjezdu českých měsl v sobotu přátelský večírek v sále besedním O uměleckých produkcích večera toho jsme již po dali stručnou zprávu. I dlužno ještě dodati, že př večírku tom pronesena byla řada přípitků a promin- vena byla řada řečí. Mistopředseda besedy p. nolat Fügner pozdravil srdečně bosty; na pozdrav ten od pověděl náměstek dr. Štych. Prof. dr. Jarník poukáza na význam okrašlovacích spolků. Večírku zúčastnila se též hromadná výslavní vý- prava Čechů kašpersko-horských v čele s okresním starostou kašpersko-horským, advokátem drem Sin- grem. Ve svém projevu sdělil dr. Singer, že klatov ska výprava Čechů kašpersko-horských byla tamními Němci tak pronásledována, že účastníci jejt monli se z Kašperských Hor dostali pouze za ochrany čet- nických bodáků. Okr. lajemnlk p. Schaffhauser poukázal na špatný výsledek jubilejní sbírky Nar. jednoty pošumavské nabadal k horiivé součinnosti při prácí menšinové Polom poukázal na veliké zásluhy spisovatele prof.
Mašek Fügner doktor Štych profesor Jarník Čecho Singer Němec Schaffhauser Praha Sina kašperský hora Nara
6 article
Klostermanna o Kašpersko borsko: doby! si jich jednai návště ami krajiny té, jednak svými spisy, jež nad- chly Šomavany k mocnému vzrušení citovému. Okr. starosta dr. Singer uvítal pak mladobole- slavského notáře dra. Kříže. Za svého pobytu v Ka šperských Horách vzbudil tamní menšinu k životua národní živol tak povznesl, že okresní zastupitelstvo tamní nabylo české většiny. Spisovatel prol. Klostermann za velikého vzru šení eitového poděkoval za uznání, jehož se mu do stalo a slíbil, že svým stykům s Kašpersko-horskem zůstane vždy věren. Notář p. dr. Kříž odmítal projevy, jež pro ně byly učiněny, řka, že jen konal svou povinnost jako Čech, Pravil dále, že Čechové a Němci na Kašpersko-horsku byli ode dávna politickými odpůrci leč poměry byly normální do té doby, pokud je ne zničil známý štváč (hlas: Schreiner l); jeho sgitace vzbudila nynější bouřlivé nepřátelství protičeské, jež Němci uskutečňují. Dr. Křiž skončil přáním dobre budoucnosti Čechů kašpersko-horských Všechny řeči narodníbo rázu provázeny byly bouřlivým potfeskem. V přátelské zábavě společenské setrvali účastníe pohromadě přes půlnoe.
Klostermann doktor Singer Kříž Čecho Němec Kašpersko Ka Čechy Schreiner l
7 article Z národnostních bojů na Moravě
Z národnostních bojů na Moravě V Brně, 24. srpna 1909. Když vytýkáme Němcům, že lákají česk děti do svých skol, drze to poplrají, ačkoliv nezameškají ani jedině přiležitosti, aby nevy ehvalovali výhody, plynouci z návšlěvy školy německé. Nejde jim však o děti německé, nikoliv výhradné o české děti se starajt. Podobný dokument péče německých pokro kářů o české děti vydal orgán pokrokové (!) ně mecké strany »Deutsche Volkszei- tunge, vycházející v Novém Jičlně na Moravě. V posledním čísle ze dne 21. srpna úvodní článek nadepsaný »Máme posflat svě děti do německé skoly?« přímo vybízl české rodiče, aby posílali děti do německé školy. Hned na začátku dána nová, zřetelnějsl otázka, dosvědčující, oč jde: »Máme s v děti posílati do německé nebo do české školy?« A hned na to vyblzejí chy- trácky a záludně, aby rodiče uvažovali, která škola zabezpečuje lepší pokrok, kter škola značí budoucí štěstí dítěte. Statistika obou národností je podána tak. jak u Němců už je zvykem — nesprávně.
Němec Morava Brno Nový Jičlně na Morava Deutsche Volkszei
8 article
Němeů je 80 mil., Čechů 7 mil. Když vezmeme do ruky geograficko statistický atlas, vypracovaný Němcem prof. Hickmannem (staré vydání, as přad 10 lety), vidíme, že Němců je 75 mil. — Čechů se Slováky 7.6 mil. Už z tohoto jedi- ného data vidíme nesprávnost. Němeů dle toho za 10 let přibylo 5 mil. a Čechů ubylo, ne hledě ani k tomu, že už i v tomto atlase jsou Němci spočitáni ze všech možných zemí a dílo světa, kdežlo Češi a Slováci jsou počítání je nom v zemích koruny české a v sev. Uhrách Kde jsou smeričti Čechové a Čechové v Dol Rakousích, proti nimž Němci právě tak zběsile řádí? Své argumenty shrnují němečtí pokrokáři ve čtyři hlavní body, jež uvedeme pořadem. 1. Český průmysl je malomocný a bez významný. Jako důkaz uvádějí skandální aféru rourovou v Praze. »Kdo chce v obehodě a prů myslu proniknouti, musí uměti německy.« Mů žeme k tomu jen dodati, kdyby byla Prah objednala roury u německé firmy, byla by tato firma objednávku pražské obce vyřídila po česku jako každá firma, která chce proniknouti, nutně vyřizuje zakázky v jazyku dotyčného zákazníka V obchodě a průmyslu není hlavní pákou řeč nýbrž zdatnost a jakost zboží. Český průmys je právě na vítězné dráze svého rozvoje a ne zadrží ho ani spllání a hana německých po krokářů.
Čecho Němec profesor Hickmann Slovák Čech Dolo Rakousy Praha
9 article
2. Kdo chce býti kaprálem, musí umět německy. Když už by mělo býti kaprálstv ideálem českého mladika, bylo by věru zají mavo zjistiti, kolik kaprálů Čechů navštěvoval německou obecnou skolu a kolik se jich na učilo německy teprv, když se jich rozum rozvi na základě mateřské řeči. 3. »Kdo chce ve státní službě ku předu. musí uměti německy.« Zde je chyba tisku, nebot chtěli tím patrně doznati, že kdo je rozeným Němcem, jenom ten že bývá protežován, třeb by neuměl česky, ač se to ve státní službě také požaduje. Češti úřadníci umějí všichni německy a přece český lid nucen je protestovati prot usazování německých úřadníků na úkor českých 4. Ditěti, které navštěvuje německou školu otvírá se největší poklad, jaký kultura vůbe poskytuje. A tu jsou vypočítáni všichní velikán v literatuře, hudbě atd. od Waltra z Vogelwelde až po Gutenberga a Zeppelina. Není-li to dosti důkazů pro německou školu? Jakoby opravdu česká škola neposkytoval ničehož a své žáky, učíc je mateřským jazykem jenom ohlupovala, jak ve zmíněném článku na konci doslova je napsáno! V závěrku se praví, že šovinisté, nenávidě- jící Němce, říkají, že české dítě se mrzačí v ně- mecké škole, což prý je těžkou urážkou oněch Slovanů, kteří navštěvovali německé školy přece nejsou mrzáky. Většina českých poslanců prý navštěvovala německé školy a své děti také posílá do škol německých. Jenom širokým vrstvám lidu snaží se namiuviti, že německé školy nepotřebují činí tak proto, aby zůstal lid hloupým, nevědomým a malomoeným. aby ho mohli snáze ovládati.
Čecho Němec Waltr Gutenberg Zeppelin
10 article
Darmo se neříká: Drzé čelo lepší než po- plužní dvůr. To, co všichni paedagogové celého světa uznávají, že jenom na základě mateřského jazyka lze dítěti prospívati a náležitě rozvijeti rozum a všechny schopnosti, to »pokrokovi« lidé němečti popírají a drze hlásají opak toho- Dle uvedeného nikdo nemůže pochybovati, že je to výzva českým rodičům. Hle, jakou péči pro- jevují Němci o děti českého lidu, ti Němci, kteři na každého Čecha by nejraději kyjemse rozpřáhli?
Němec
11 article
Nemyslíme, že by zmíněný článek měl ně- jaký vliv na české rodice. Uvádějíce jej, chtěli jame jen dokumentovati, jak Němcům ve školské otázce nejde o to, aby chránili své děti před útoky české školy — nikoliv, oni dobře vědl, že česká škola německých žáků neláká, že jen své chrání — ale o to jim jde, aby co nej- více děti českých zabrali do svých škol a fím národ český mravně i početně seslabili. Když poukazují na některé naše předáky, kteří studo- vali na německých školách, tož také dobře vědí, že to bylo tehdy, kdy českých škol střed- ních nebylo a že takoví žáci přicházeli učiti se německy do »hlavní« školy když už prvních vědomostí nabyli v české škole a to také dobře vědí Němci, že stará škola německá nevycho- vávala žáky na fanatiky národnostní, jako s děje v dnešní škole německé, čehož důkazy denně na ulicích spatřujeme. sa Na konec několik slov o té ajen něl m- čině«. Radecký nerozohnil své vojáky žádným německým komandem, nýbrž prostým českým slovem: Hanáci, držte sel Mělo by se trochu o tom uvažovati, když se jedná o řeči všearmádní. A je to sotva měsíc, kdy nad naší Hanou vznášeli se v baloně dva vysoci hodnostové vo- jenští, jsouce v patrném nebezpečí. Tu si ani nevzpomněli, že člověk s němčinou kraj světa dojde a v úzkosti napsali na list prosbu: »Hla- náci, držte nás!« Spustili za listem provazya dobří Hanáci je zadrželi. A obešlo se to bez Anna Nesvadliková. němčiny.
Němec Radecká Hanák Hana Nesvadliková
12 article
Manifestační sjezd živnostniků oboru oděvního v Čes. B dějovicich. Z Čes. Budějovic, 23. srpna. (Původní zpr. »Národních Listů«.) Společenstvo oděvních živností v Č. Budějovi- cích a zájmový odbor při zemské jednotě řemesl- ných a živnostenských společenstvech v král. českém v Praze svolal na den 22. t. m. manifestační sjer živnostníků oboru oděvního do Č. Budejovic, který provázen byl pěkným zdarem a zajisté vykonal svo úkol: rozšířil pochopení pro nejnutnější požadavký živností oděvních a povzbudil stavovské uvědoměn živnostníků tohoto oburu. K sjezdu sjelo se asi 130 dele gátů společenste krejčovských ze všech končm kralovství českého rovněž Morava byla zastoupena. Také četné dám byly přítomny. Toliko mistní příslušníe stavu dostavili se v počtu praskrov ném, přišlo jich jen několik. Záslubu o to má zdejší klerikální štáb, je- hož přičiněním bylo společenstvo živností oděvních rozeštváno proto, že odepřelo korporativně choditi na cirkevní parády. Agitováno od člena ke členu, aby se nezúčastnil Tak vypadá klerikalní práce v Č. Bu dějovicích v tomto oboru. V jiných oborech nes rovněž ovoce, třištíc dosud svorný šik Čuchů budě jovických.
Čes . Budějovice Č . Buděj Praha Č . Budejovice Morava
13 article
Sjezd, jejž předcházela v sobotu večer důkladní předchozí porada, zabajen byl o 10. hod. dopol. ve velké dvoraně besední. Zabájil jej jménem svolavatelů p. V. Kareš předseda zájmového odboru krejčovského z Prahy uvitáním účastníků a přečtením jednacího řádu. Na to zvolen do předsednictva a sice: z I. předsedu p. V. Jabůrek, starosta společenstva oděvního z Č. Budějovic, za II. předsedu pan A Holubička, předseda zem. svazu oděvních spo- lečenstev na Moravě, za místopředsedy pp. V. Ma rek, člen obch, komory a předsrda společenstv z Tábora, Bočan z Plzně a Skřivánek ze Ži- žkova; za zapisovalele pp. K. Charvat, jednatel oděv. společenstva v Č. Hudějovicích a Šámal z Slaného. Předseda p. Kobůrek, ujav se své fonkee. představil přilomné bosty pp. presidenta obch. prům, komory čes.-budějovické Fr. Patzá ka, zá- stupce Zem. jedn. živn. společenstev B. Sehšt- tingra a zást. c. k. živn. instruktora dra Poláka p. K Vávrovského, komisaře oděvního spole čes. budějovického. Pan dr. Polák zastal omluvný přípis. Na to p. K. Vávrovský pozdravsl sjezd jako zástupce živn. instruktora, p. Scbáttinger za Zem. jedn. živn. spol., p. Fr. Patzák za obch. živu, komoru, jejimž jménem ujistit živnostnictv oděvního oboru pinými sympatiemi a veškerou ocho- tou, pro zájmy živnostenské i nadále pracovati.
V Kareš V Jabůrek Holubička V ma Bočan Skřivánek K Charvat Šámal Polák Vávrovský doktor K Vávrovský Patzák Praha Č . Budějovice Morava Tábor Č . Hudějovice Slaný Francie svaz oděvní spo
14 article
Když byly přečteny došté pozdravné dopisy, po- zdravili sjezd přítomní zástupci krejčovských spole- čenstev z Plzně, z Brna, Kladna, Žizkova. Tabora Prahy (Staré město, Nové město, Hradčany, Mal strana) Karlína, z Podřipska atd. Na to následovaly jednotlivé referáty, a sic pojednali: p. V. Kareš z Prahy o poměrec mistrů krejčovských a hospodářsko živnostenské politice; p. Fr. Vorši lák z Karilna o živnostenském řádu se sta noviska řemesla krejčovského; p. A. Z. Kříž, odb. redaktor z Prahy, o odborné organisaci m strů krejčovských a tisku. Rádi konstatujeme, že referáty přednášeli n řečníci tuctoví, nýbrž odborníci, ovládající materiá“ i slovo dokonale, všestranně vzdělaní, což na sjezdec lohoto druhu nebývá vždy pravidlem. Zejména před- nášky prvých dvou řečníků vzbudily živý zájem učinily trvalý dojem svou propracovaností a věcností Po řečech referentů uděleno slovo p. J. Svá- tkovi z Č. Budějovic k pojednání o mistn! ch poměrech. Ježto čas byl již velmi pokročil, ome- zil se p. řečník jenom na věci nejnutnější. Poukáza na dobrou snahu správy společenstva, pracovati svorně ve prospěch dobré věci živnostnické, kterážto snaha jest však křížena podkopnickou prací některých osob ve společenstvu a hlavně zdejším vedením strany křesťansko-sociální, která laké proti tomuto sjezdu agitovala. Řečník odsnzuje zatahování politiky do živnostenských společenslev a apeluje, aby se živnostníci svorně semkli k práci na prospěch zájmo svého stavu. Na to pan Šámal z Kladna doporučil ku přijetí tuto resoluci »Živnostmictvo odboru krejčovského, shromá žděné na manifestačním sjezdu živností oděvních v Č. Budějovicích dne 22. srpna 1909, usnáší se po vyslyšení referentů pp. V. Kareše z Prahy.
V Kareš Šámal Plzeň Brno Kladno Žizkov Tabora Praha Stará město Nová město Hradčany Karlín Podřipsko Praha Francie Č . Budějovice Mala strana
15 article
Fr. Voršiláka z Karllna a A. Z. Kříže z Prahy na následujícím projevu: I. Přítomní mistři krejčovští, jako mohutná součást středního stavu výrobnlho, hlásíme se hrdě k národnosti české, slibujeme, že vždy přísně dbáti budeme zvelebení a udržení ho spodářských, stavovských a národních snah a pů- sobiti k tomu, aby odborné požadavky stavu krej- čovského, jako součást velké otázky živnostenské. byly předmětem bratrského přijetí a bájení všech vrstev a politických stran v národě českém. Vzhledem k tomu, že k vývoji hospodářskému politickému a národnímu jest v prvé řadě zapotřebi zdatnosti řemeslné a obchodní, jakož povšechného občanského vzděláni, pro hlašujeme, že se vším úsím a všemi směry domá- hati se budeme zdokonaleulavybudován odborných apokračovacích škol pro obě pohlaví, jakož i doplnění učitelstva těchto škol zdat nými silami z řad odbornfvů.
František Voršilák Praha Karllna a A . Z
16 article
Příslušníkům stavu našeho doporačujeme vřele aby sdružovali se na podkladě od borné m. Poslance české, bez rozdllu stran, žádáme. by vedle hájení našich národních práv dbali bo spodářských potřeb českého lidu, jmenovite živnostnictva a pečovali pilně jak o docílení reformy nevhodného zákonodárství. tak i žádoucí o chrany středního stavu před výstřelky velkokapitálu, dosažení žádoucí podpory vládních činitelů, zlevnění tarifů, zvýš ní dovozu a posilnění politiky středních stavů vůbrc. II. Prohlašujeme dále, že nově upravený řád živnostenský nás úplně neuspo kojuje: 1. protože ženy dle § 14. D i na dále při na- stoupení živnosti odévnické přidrženy nejsou k provedení rovnocenného průkazu způsobilosti, jak proveden býti musí se strany mužů; 2. protože ženy i na dále mohou i v nejzámož- nějších rodinách po domácku provozovati řemeslo krejčovské bez provedení průkazu způsobilosti na újmu řádných živnostníků obého poblaví a 3. protože g 38 A i na dale připoušti, aby ma- jitelé živnosti obehodních, kteří obchod s oděvem dne 1. ledna 1907 jíž provozovali, brali míru na oděv a dávali jej dle libosti své u nám«zdných svých mistrů a dělníků zhotovovatí, kdežto nám jenom milostivě dovoluje opravovati a spravovati. Nehledě k jiným ještě nedostatkům řádu živ nostenského, žádáme ve směrech těchto o náprav.
17 article
Zvláště trvame tu i při požadavku svém na uzá konění dílen, za zrušení práce do- mácké a za zákaz vydávání práce z domu. III. Vyslechnuvše referát p. redaktora A. z Kříže, prohlašujeme, že jedině úplná orga n- sace jest s to, přivoditi zlepšení poměrů stavu našeho, jakož i čeliti proti poškozovatelům řemesla. žádáme, by ona společenstva, která dosud nejsou členy »Zem. jednoty tem. a živnost. společenstev v král, českém«, se ihned za členy přihlásila, zři zovala zájmové odbory krejčovské a vysílala do ústředního výboru své delegáty. Odborný časop »Krejčovské Listy« budiž obligatorně zaveden nejen u všech společenstev krejtovských, ale i smí- šoných pro naše přístušníky, kde nutno zájmov odbory, pokud nestávají, za říditi. Naší Zemskou jednotu řemeslných a živnosten- ských společenstev v král. českém v důstedku to- hoto neuspokojivého prohlašení žádáme, aby v za- stoupení a jménem naším domáhala se náprav tuto tlumočených, by pokud ji možno přičinila s o to, aby přáni a spravedlivé požadavky naše svého splnění došly.« K slovu přihlásila se celá řada účastníků sjezdu kteří přednesli k jednotlivým referárům svá mínění jakož i dodatky, načež resoluce jednomyslné schvá lena a sjezd doslovem předsedy p. V. Kabůrka za končen. Účastníci sešli se pak k spol čnému obědu v re stauraci besední, odpoledne pak věnovali se pro hlídce města neb podnikli výlety do okoli. nee
Kříž V Kabůrka
18 article Denní zpravy.
Denní zpravy. — „Český sněm musí se zase státi dělným!“ Tento panovníkův výrok, pronesený k minister skému předsedovi bar. Bienerthovi a jím tlumo čený nejvyššímu maršálkovi princi Lobkovicovi je dnes předmětem úvah obou orgánů pražského kasino a zároveň stal se jim novou záminkou k dalšímu přiostřování sporu česko- německého Dle českého tisku pravil panovník ministerskému předsedovi: „Český sněm musí za všech okol- ností státi se zase dělným“; dle tisku německé ho řekl: „Český sněm musí býti učiněn děl- ným“. Ať již přesnější je to neb ono znění, z normálních poměrů politických by citovaným slo- vům panovníkovým bylo rozuměno v ten smysl. že mocnár uložil nynejší vláde dosažení dělnost sněmu českého, a že pro vládu nastanou dů- sledky, nebude-li s to, aby tomuto úkolu dostála.
Bienerth Lobkovic
19 article
Četba výkladů, jež panovníkovu výrcku daly orgány kusina, připouští mínění, že německému kasinu mocnářův projev nebyl příjemný. Na všechen způsob rozvíjejí pak všecku kejklířskou zručnost, aby obsah i směr císařových slov vy- ložily ve smyslu protičeském. „Pr. Tagblatt lopotí se s výkladem, že slova ta prý „ne- mohou přece nic jiného znamenati, než výzvu aby Němcům dána byla možnost od obstrukce sněmovní upustiti a zúčastniti se prací.“ Heslo panovníkovo: sněm musí se státi dělným prí nemůže znamenati nic jiného, než „poukaz na důvody, proč sněm český dělným není“. Při tom si „Pr. Tagbl.“ vzpomněl na českou obstruke v poslanecké sněmovně, a zajisté uznal, že jeho logika by doslovně mohla býti převzata pro ře- šem poměrů na říšské radě; pospíšilť si s pou- hým tvrzením — toliko s tvrzením, a to ne libo- volným jenom, nýbrž zjevně zlovolným — že německá obstrukce na sněmě je nutna, česká na říšské radě však že byla jen oposicí, zpupně přepjatou až v obstrukci. A tak se „Pr. Tagbl. dostal tam, kam dospěti chtěl: k diktátu, zaě by Němci byli ochotní od obstrukce upustiti.
Němec poslanecký sněmovna
20 article
Čechové prý musejí zásadně uznati německé po- žadavky, a když pak po temto zásadním uznání se na sněmě začne pracovati, musejí se prý Če chové ještě zaručit, že národní status quo ne- změní ani o čárku u hlásného. Bez této záruky nemůže prý býti dosaženo dělnosti sněmu. — Kdo tento diktát německého veta čte, musí se brati brati všecky své síly, aby na tuto protivnou, drzou provokaci zpupného nadutce, trvale opi lého pouhou existencí nynější vlády, neodpově děl tak, jak by vetřelec takový zasluhoval. — „Bohemia“ počíná si podobně, jako její mez
Čecho Bohemia
21 article
Němei šťastnější soudruh z Panské ulice. „Bo- hemia“ uznala vhodným útočiti proti nejvyššímu maršálkovi princi Lobkovicovi: je prý spolu- vinen německou obstrukcí: chybami, jichž se jako předseda sněmu dopustil z neznalosti jed- nacího řádu. Ať si kdokoli soudí o politické po- stavě nynějšího nejv, maršálka jakkoli, každý nopředpojatý musí o něm dosvědčiti, že sněm řídil i za nejpustější obstrukce německé zcela objektivně, a že právě Němci to byli, kdož žá- dali přímé porušování jednacího řádu a do ob strukce se dostali také proto, že jejich předáe klopýtli přes přesná a jasná ustanovení jedna- cího řádu. Němci potom počínali si proti mar šálkovi tak odporně, že nyní lze pochopiti, kte rak jest jim nepříjemna zpráva, že maršálel prine Lobkovic míní se osobně zúčastniti akce pro uvolnění sněmu. „Bohemia“ chce, aby Če- chové se prohlásili pro německé požadavky — nic víc. Ještě jenom denuneuje nás Čechy Běle- hradem a Moskvou, a potom přestává již jenom na maličkosti: aby Čechové se zaručili za pro- vedení německých rozkazů. Skoro měsíc psala v „N. F. P.“ pro obstrukci celá řada německých poslanců — nyní „Boh.“ povídá nevinně, že prý Němci nehrozí obstrukci — ale jsou na stráži. Uvidíme, dohlídají-li se na ní českého svolení pro německé veto. Doufáme, že nikoli! — Svěcení české školy pod ochranou četnických bodáků. V Novosadech u Olomouee konala se v neděli slavnost svěcení české školy matiční. Protože byla obava, že Němci se vy nasnaží slavnost překazití, svoláno bylo z eele
Lobkovic Němec Čecho Běle Boh Svěcený Novosad Olomouee panská ulice Moskva Bohemia
22 article
Moravy 130 četníků. Opatření bylo rozumné Bylo by totiž jinak došlo k ohromnému krve- prolití, jemuž se tolíko rázným zakročením čet nictva zabránilo. Němei hrozným kri kem snažili se slavnost překaziti bylo jich 7 zatčeno. Mezi zuřivci vynikali hasič z Olomouce, který po četnících házel kamenim a pohicajt z Olomouce v občanském šatě, který jedné dívce české nožem tvá probodl. Byli oba zatčeni. Četníky Němei fotografovali, provázejíce futografování posměš- nými poznámkami proti četnietvu. Dne 29. t. m. má býti v Novosadech uspořádán »Volksfeste a protože je obava, že stanou se nové násil- nosti proti české škole, bude tam povo- láno zase mnozství četnietva. N průvod při slavnosti pokřikovali Němci » Husité, Avaři!« a pod. — Před rokem v téže obe Němec na koni se zprotivil stráži a četník, chtěje užiti zbraně, probodl koně. Němec zuřívě hrozil, že stát mu koně musí, zaplatit, velmi se ovšem přepočítal. Dodati dlužno, že obec Novo- sady odepřela četnictvo ubytovati.
Němei Novosad Volksfeste Němec Avar Morava Olomouc Novasad
23 article
— Úmrtí. V pondělí dne 23. t. m. zemřel zde o 7. hodině ranní pan Josef Kratochvil, praž- ský měšťan, bývalý otec chudých, dlouholetý člen a bývalý starosta gremia klenotníků pražských, v 63. roce, věku svého. Tělesná schránka zesnulého bude ve středu dne 25. srpna t. r. o 2. hod. odpolední v chrámu Páně u sv. Štěpána vykropena a pak na hřhitově olšanském pohřbena. Vzhledem k zaslouži- losti zesnulého žádá výbor gremia své pp. členy hojnou účast na pohřbu. — V Šárce zemřel pan Oskar Kreuziger, úřadník firmy Přet, jenž platně působil v místní organisaci nár. strany svo- bodomyslně. Pohřeb jeho se koná zejíra o 4. hod odpol. v Šárce. — Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Jindřich Stráník, primář a operatér nemocnice v Náchodě vrátil se z dovolené a započal opět ordmnovate — Společný sjezd rolnictva s živnestnictvem.
Kratochvil Štěpán Kreuziger MUDr Stráník Náchod Přet
24 article
Z Brna, 23. srpna. (Pův. zpr.) Včera konal s v Brodku u Nezamyslic velký sjezd rolnictva morav- ského současně s živnostnictvem. Siezd konán by u příležitosti uzavření hospodářsko-živnostenské vý stavy. Sjezdu přítomni byli přís. Vaca, cís. radu Janda, živn. rada Chytil, posl. Albrecht přods. star. sboru Hošek, starosta Plumlova Lou bal, dále četní starostové okolních obcí, živnosten- ské korporace: sdružení živnostníků z Vyškova Prostějova, okresní spol. živn. a jednota krejč. z Prostějova, živnost. organisnce z Dobroměli atd. atd. Velký tábor konal se pak na výstavišti Mluvili p. red. Mlčoch, taj. Drobný. Ve spo- lečné resoluci se praví: „Shromáždění, vyslechnuvše referáty zástupců strany agrární a živnostenské, pro- hlašuje: Za nejlepší cestu k národnímu, hospodář- skému a sociálnímu i kulturnímu povznesení a sa- mostatnosti středních vrstev, jakož i národa, pova- žujeme organisování se těchto na podkladu stavov- ském. Přejeme si proto solidárního postupu polit- ckých organisací rolnictva a živnostnictva, neb jedině v tomto vidíme záruku zdárného vývoje obou těchto veledůležitých složek národa. Protestuje- me se vší rozhodností proti násilí, pá- chanému na dolnorakouských našick bratřích a žádáme vládu naši o nejroz- hodnější zakročení ve prospěch zaru- čení národní osobní i majetkové jis to- ty Čechů dolnorakouských, jakož řádné provádění státních základních zákonů, zaručujících všem národům úplnou rovnost, jinak byli bychom do- nuceni cestou svépomoci zjednati prá- vo svým něrodním příslušníkům. Pro- jevujeme dnešní vládě krajní nedůvě- ru, vidouce v ní představitele germa- nisace a útisku českého národa. Žádám validníhoa zodk
Vaca Janda Chytil přods Hošek Plumlův Lou bal Mlčoch Drobná Čecho Brno Brodek Nezamyslice Vyškov Prostějov okresní společenský . živnostenský
25 article
starobního pojištování at živnostnictva. rolnictva nebo dělnistva na podklad úplné rovnoprávnosti o sloučení poji- stění v jedno. Proti novým daňovým břemenům stavíme se krajně na odpor, pokud zatěžují malé střední vrstvy, neboť tyto většího zdanění už ne- snesou. Je-li potřebí skutečně peněz k účelům opráv něným, ať stát daněmi postihne třídy kapitalistické — Německý soudce — agitátorem v taláru. Z Li berce se nám píše: Dne 21. t. m. byl zdejší léka p. MUDr. V. Šamánek volán jako svědek ku přelíčen u c. k. krajského soudu. První otázkou, již mu před seda senátu položil, byla: Nechtěl byste radějí ně mecky vypovídati, když všichni v tomto procesu t činí? A když pak v odpověď obdržel rozhodné: „Ne- chci!“, konal se výslech v řeči české. Tak dalek jde německá troufalost! Muž, který je znám jako za- stance jazykové rovnoprávnosti v uzavíraném územ království českého, který již před 30 lety poča! dra- hými procesy klestiti cestu této zásadě, který u ve- řejných úřadů vždy bájí právo své n uteřštiny — to- hoto muže chce předseda dotyčného senátu odklonit od jeho zákonitého práva jazykového u soudu? Ž by řečenému soudci smýšlení a dosavadní postup v národních otázkách jmenovaného svědka byly ne známy, jest vyloučeno — už z formulování otázky samé. Tím více musíme odsouditi pokus lakový, pro- tože nám Čechům otvírá smutnou perspcktivu absolutní nestrannosti německých soudců v tomto království. Namane se ihned otázka: když už si ně- mecký soudce dovolí s uvědomělým a tak známým svědkem tak postupovati, co si dovolí s méně vzdě- laným a v boji méně otužilým Čechem? A další otázka: Kdo jest vinen tímto kormutlivým zjevem?
MUDr V Šamánek Čecho
26 article
My sami a naše dolegace na radě říšské. Propustili jsme bez řádné odvety Cheb, propustili jsme prote- rování našich soudců, nedosazování jich do t. zv. „uzavíraného území“ a dáváme si dosud líbiti ně- mecké veto i ve školství souk romém, kde Němei nám nedovolí ani za vlastní naše peníze zříditi si soukromé školy: ležíť u ministra vyučová- ní žádosti o české soukromě škol střední již několik let nevyřízeny, ač- koli bylo vyhověno úplně zákonným předpisům. Jest věru na čase, pláti se naší delegace: Kdy jakým prostředky doufáte svrhnouti tento vládní systém s německým vetem? — Hrabě Vojiěch Sternberg contra Hajn. N den 14. září nařízeno jest před c. k. krajským jako porotním soudem v Chrudimi hlavní přelíčení o ž- lobě hr. Sternberga proti redaktorovi „Osvěty“ Aloisu Hajnovi pro přečin proti bezpečnosti cti. Právní za- stupování hr. Sternberga po dru. Juliu Nejedlém převzal královéhohradecký advokát JUDr. Bedřich Petr.
Hrabě Vojiěch Sternberg Hajn Sternberg Nejedlý JUDr Bedřich Petr Cheb Chrudim
27 article
— Žádná cholera na Moravě. Z Brna, 24. srp- na. (K. k) Se zřetelem k novinářským zprávám případu cholery v Napajedlech se sděluje úřadně Ruská studentka, jedoucí ze Lvova do Curychu, one mocněla dne 21. t. m. večer v osobním vlaku Kra kov—Vídeň, poživši uzeniny; vyskytly se u ní prud ké příznaky žaludeční choroby a byla ve stanici Na pajedlech vynesena z vozu, kdež ji železniční lékaí prohlédl, neonemocněla-li nakažlivou střevní nemo a dal ji dopraviti do tamějšího isolačního pavilonu Úradní lékař příslušného politického okresního úra- du zjistil však již příštího rána, že studentka se úplně uzdravila a že podezření nakažlivé nemoci je vyloučeno. — Dědínova výstava v Turnově byla dne 22. srpna olevřena a obashuje ve dvou prostorných sálech přes půldrubého sta obrazů, skizz, akvarelů kreseb. Byť v tomto množství nebyl zastoupen celý rozsah umění jednoho z nejvšestranějších umělců. které jsme kdy měli, bohaté fase jeho rozvoje po- dány jsou velmi zájímavě a jasně vystupují předn vlastnosti jeho tvorby, hluboké studium, bravurní kresba, svěžest a působivost barvy, především sebe vědomá a neúnavná snaha ovládnulím všech čiste malířských prostředků dospěti k vírtuositě ve vyjá- dření přírody barevnou harmonil. Ja to starý, ale nejvyššt cíl malířského umění a je charakteristick pro Dědinu, že nehledá ho pouze cestami moderním a nejmodernějšími, nýbrž vrací se ke klasicismu
Dědínův Morava Brno Napajedla Lvov Curych Vídeň Turnov
28 article
velkého umění. Četné menší práce, ke kterým jen nucen malými poměry, v nichž žije, provázejí vze- stupnou linii jeho tvoření, ale nezastiňují ji niktera ani tak dalece, aby měli omluvu pro neporozumění ti, kteří již po prvých výstavách Dědinových u nás v Čechách dali je na jevo. Lokálního rázu přídává výstavě sbírka vzácného umění ciselérského vesměr majetek setníka p. Khola oď Em. Fuschse, pensiono- vaného učitele zdejší c. k. odborné školy ; vystaveny jsou charakteristické práce klenotnické, větší plakela, soška sv. Antonina, pracovaná pro býv. arcibiskupa pražského a j. Výstava polrvá do 12. září k. r., načež má ji přejmoutí Česká beseda v Liberci. První, kdo pro přenešení výstavy do Liherce osvědčili věcný zájem, jsou sociální demokraté liberečtí s »Ještědským Obzorem« v čele, který vřele dává na jevo poroz- umění pro kulturní význam výstavy mezi našimi menšinami. — Pražský krajinský spolek učitelstva měšť. škol odvedl spolku »Komenský« ve Vldni za ka- ždého účastníka ferialního kursu grama- tickébo po 1 K, celkem 33 K. — Bezplatný kurs hygienický se zřetelem k školám mateřským, opatrovnam a jeslím, pořáda Spolek pro zájmy ško! mateřských v Praze, Školská ul., v budově měšť. divčí školy. Polad: Povšechná zdravověda. O tě- lesném vývoji dítěte. Praktický výcvik pro případy prvě pomoci než přijde léksř O chorobách ženských. Kurs začne 6. září l. r. o 8. hod. ranní a řiditi jej bude sl.
Dědinův Khol em Antoninus Komenský Čechy Liberec Praha školský ulice
29 article
MUDr M. Peigerova, em. sekund. lékařka české dětské nemocnice, lék. c. k. všeobecné nemocnie odděl. prol. Thomayera. Venkovské účastnice korsu upozorňujeme na schůzku 5. září o 6. hod. več. v Ženském klubu českém, Jungmannova třída čís. 7. Tamléž sděleny budou bližší informace ohledně bezplatného ubytování. Dodatečně možno se přihlá- siti v den zahajení. Pro nečleny spolku činí poplatek za kurs 10 kor. Hlavní výhry české loterie, jakož i jiné výhry bude moci v několika dnech obecenstvo si prohléd- nouti a tím o solidnosti jich se přesvědčiti. Drub výhra (automobil) je již vyslavena ve výkladu fy. Laurin Klement na Joseiském náměstí a první blavní výhru (přes 20 brilantových šperků), jakot jiné výhry z oboru tohotu právě instaluje firma F. a D. Malý na Ferdinanzové třídě u Národniho divadla. Naše obecenstvo, zvláště dámy, bode pře- svapeno buhalosti a krásou šperků těch, Daší české to výroby. Zajímavý zjev přírodní. Učitel p J. Vandas orouboval před časem v Prcině několik blehů hrušní. Jak známo, rouby hruškové na hlohu se ujímají, cuž e i zde slalo. Dnes lze spatřiti v plotu u rosovické ilnice krásný stromek hruškový s podnožem hleho- vým, klerý obsypán jest ovocem. — 21 + 38. Tyto číslice značí věk dvou osob které v životní své hře sehrály v noci na dnešek poslední akt. Hra započala v obci Hloubětíně za Kar- línem a sice velmi nězně, poeticky. Za dávných ča- sů, jak to slýcháváme a čítáváme, roztoužení jinoši za svitu luny v pozdní noci čekávali u okénka, pěli roztomilé písně a byli celi posedlí, když se konečně okénko otevrelo. A což to bylo za radost a potěšení, když okánko bylo tak nízko že bez nebezpečí dalo se slézti! „Měsíc jde dál on všecko ví — co uhlídal: to nepovi!“ Ano, to bylo tenkrát, za starých doh.
M Peigerův Thomayer Laurin Klement D Malá J Vandas Jungmannův třída Joseiský náměstí Hloubětín Kara Národni divadlo
30 article
Teď jsou jinačí poměry. Zejména v Hloubětině. Tam se v noci také dvéře otevřely, také bylo slyšet evrli- kání, toužení a jiné zvuky. Paní mistrová, truhlářka, 38letá, opustila svoje sídlo a uspořádala dostavení- čko chasníkovi, 21letému, který byl tímto vyzna- menáním celý zkoprnělý. Patrně se z tohoto překva- pení velmi záhy vzpamatoval, neboť při druhé ná- vštěvě měl úplně svěží náladu a po třetí už byl hluchý a němý. Paní mistrová řekla pomocníkovi. že pojede s ní do Brna a pomocník jel. Kdyby byla paní mistrová jela na některou planetu nebo za oceán, nebo do horoucích pekel, jistě by ji slepě do- provázel. Včera večer oba opustili Hloubětín a pu- tovali do Prahy. Odtud dnes ráno měli nastoupit ce- stu do Brna. Nedošlo však k tomu. Pan mistr v čas přijel a odjezdu zabránil. Pomocník byl tentokrá dvojnásob zkoprnělý, když jej zatkli a oznámili mu. že bude stíhán pro zločin únosu! To je zvrácenost nojmů! Není-liž v zákoně citelná mezera? Což pak pomocník nemá poslechnouti paní mistrovou? A co ta čísla: 21 + 38? To všechno paragraf o únosu ne- zná a tak pomocník, slepě oddaná domácí náležitost paní mistrové, s údy třesoucími, očima uplakanýma putoval — do vazby. A pořád uvažoval, že v zákono- dárství jest nějaká citelná mezera! — Drobné místní zprávy. Františka Oesterreich- rovů, 52letá vdova po obchodníku z č. 553—I. v Ce- letné ulici klouzla a při pádu utrpěla tak vážné zra- nění na pravé ruce, že musila být dopravena do nemocnice. — Při taneční zábavě, pořádané v noci na dnešek v hostinci č. 133 v Podolí, způsobilo ně- kolik podnapilých tanečníků výtržnost, poněvadž jim hostinský nechtěl nalít. Za intervence hlídlky byli nepokojní hosté vypuzeni na ulici, odkudž. počali kamenovati hostinec a rozbili velkou skleněnou ta- buli v ceně 20 K. Pachatelé se rozprchli.
Oesterreich Brno Hloubětín Praha Ce Podolí
31 article
Zlodějské historky. V Jindřišské ulici před výkladní skřiní jednoho obchodu byl 15letý dělník Rudolí Vítek z Husovy třídy č. 42 v Žižkově zadržen právě v tom okamžiku, když jedné dámě chtěl z kapsy vytáhnouti tobolku. Dva společníci Vítkovi v čas utekli. Zatčený pouliční zloděj byl dopraven do bezpečnostního oddělení. — Zatčená kuplítka. V Holešovicích Byla za- tčena 53letá Anna Jirotková z Král. Vinohradů, která chtěla mladou dívku dopravit do vykřičené místnost v Ústí n. L. Obě byly odvedeny do bezpečnostního oddělení. Když se zjistilo, že Jirotková poslala dra- hou jednu dívku již předem, bylo četnictvo v Kralu- pech dožádáno, aby dotyčnou dívku zadrželo. To s také stalo a dívka vrácena do Prahy. Ttinácliletý sebevrah. (Pův. zpr.) Z Blanska, 22. srpna. Vsobotu nalezen byl za komínem na půdě oběšen 13lelý syn porodní báby Sedlákové v Těchově u Blanska. Přičiny sebevraždy nejsou známy, praví se ale, že bezpochyby hoch zahrál si na oběšeného a zaplatil hru životem. Hoch navštěvoval měšť. školu v Blansku a byl velmi hodným. — Sebevražda pod koly rychlíku. Z Plzně se sděluje: V noci s neděle na pondělí nalezena byla na kolejích za Škodovými závody děsně zohaveně mrtvola mladé ženy. Hlava oddělena nalezena ná- kolik kroků od místa události. Pátráním zjištěno, že neznámá vrhla se pod kola rychlíku. U mrtvoly na- lezena stvrzenka na služební knížku od ponisníh úřadu v Plzni, znějící na jméno Terezie Řynešové K místu sebevraždy přivolaný městský lékař pan dr Fikrle mrtvolu prohlédl, prohlásil, že náleží asi 20leté ženě, načež dal ji dopraviti do umrlčl komory.
Vítek Husův Vítko Jirotková Král Sedlák Škodův Řynešová Fikrle Jindřišská ulice Žižkov Ústí Kral Praha Blansko Těchov u Blansko Plzeň
32 article
— Rodinné neštěstí. Osmnáctiletý Jaroslav Kou- blk, syn vdovy na Skalici u Dobříše, dle jedné vers přišel z čekané a dal mladšímu bratru Františku po- věsiti ručnici, dle jiné prý mladší bratr sjímal pošku se stěny — bratři byli sami ve svělnici a ze zoufa- lého mladšího bratra lze sotva slovo dostati — zkrátka a to jistě neopatrným zacházením vyšla z pušky rána a staršího Jaroslava těžce zranila. Tento po týdenním trápení ráně podlehl. Lze si vysvětliti nezměrný žal matky, která vedle syna i hospodáře ztratila, který spravoval její stateček, jakož i zou- falý stav mladšího bratra. Zatvrzelý kandidát sebevraždy. Květinář Jiš Stibral, 25 roků starý a v Michli bydlící, který v těchto dnech chtěl se zastřeliti a když mu v tom bylo zabráněno, chtěl skočit do Vltavy a opět bez- výsledně, dnes otrávil se sublimátem. Zoufalec byl od- vezen do všeobecné nemocnice. — Dvě důti se opatily. V domácnosti zámečníka Zinka v Jinonicích u Smíchova přeteklo na plotn mléko a když děti chtěly brnek odlábnouti, mlék se na ně vylilo a obě, Bletá Antonie a Sletý Fran- tišek, utrpěly těžká opaření. Děti byly dnes dop a- veny do pražské nemocnice. — Náhlé úmrlí. V domě čís. 827 v Žižkově by- dlíci 67letá Anna Marysková náhle zemřela. Mrtvol odvezena do ústavu pro soudní pilvu. — Neklekli ani nesmekli klobouků před pro- cesím o Božím těle v Přívoze u Mor. Ostravy zame- čničií pomocníci Filka, Válek a Svoda a krajský sru novajíčínský odsoudil je za to dne 23. t. m. co tu- hého vězení každého na 5 dní s postem. — Druhá severní plavba »Thalic«. Dle Rakou- ského Lloydu došlě telegrafické zprávy připřula »Thalie«, konající druhou plavbu na sever, 25. t. a
Jaroslav Kou František Jaroslav Jiš Stibral Zinek Marysková Mor Lloyd Skalica Dobříš Michle Vltava Jinonice Smíchov Žižkov Ostrava Bletý Antonia Sletý Fran