1
masthead
Ročník XXXXIX.
3
masthead
V Praze, v úterý 24. srpna 1909
Praha
6
article
Ha ranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administraci
na měsie-
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
na měsle. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K enk
ve filiálkách
na měslo. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsíc.
na čtvrieti . . . . k ooh
s dvoji zásílkou
něsie.
K 80 h
na čtvrt ista . . . . 1i k d
Praha
7
article
eln
ečerní
dání.
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za s
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve filiálkách na venkově
ranní čáslo . . . . .
večerní . . . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed.
Přodplacení a inserty
jimá
administrace v Marisnské ul., 3.
Tam nacházeji se táš
redakce. tiskárna a expedine
„Národnich Listů-
Rukopisy se nevracejí.
Marisnský ulice
8
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Žádně rozpuštění sněmovny poslanců, spíše pro-
měna ministerstva.
Z Vídně, 24. srpna. „Zeit“ také dnes vy-
ličuje situaci kabinetu Bienerthova způsobem
málo růžovým. Jádrem jejích úvah jest, že bude
přece jen nutno, provésti jistou změ nu
systému, má-li míti vláda aspoň poněkud
spolehlivou většinu. Poukazuje na pověsti o re-
konstrukci kabinetu, které se vynořily
hned na konci minulého zasedání, když dr.
Weiskirchner vyjednával s obstrukčními stra-
nami. Praví, že oposice jest dnes dosti silnou.
aby veřejně zastávala požadavek změny systé-
mu, totiž návratu k parlamentární vládě. Boi
proti nynějšímu systému může
vésti oposice s velikým důrazem a
velkými prostředky. Za takových okol-
ností jest pochopitelno, že skutečně se již hor-
livě diskutuje o možnosti obratu systěmu,
neboť také kolo polské má veškeren zájem, aby
krise v jeho lůně, vyvolaná polskou stra-
nou lidovou, nepostupovala. Dr. Glabin-
ski při své akci bude dbáti toho, aby zjednána
byla nová parlamentní většina. Po-
daří-li se nu získati pro podzimní program do-
statečně velkou většinu, aniž by bylo třeba, vy-
hověti požadavku oposice po změně systému,
nutno vyčkati. Režim § 14. nepovažuje nikdoz
pravděpodobný a občasné pověsti o rozpu-
štěnísněmovny jsou pokaždé ihne
ostře vyvráceny. Není tedy nepravdě-
podobno, že na vzdor všemu opačnému ujišťo-
vání oficiosních stran nabude nezbytnost
kabinet rekonstruovati velmi brzy
akutní formy.
Císař o dělnosti českého sněmu.
Z Vídně, 24. srpna. »N. F. P.« problašuje,
že císatův, výrok v Išlu při sudienci k baronu
Bienerthovi pronesený: »Český sněm musí být
stůj co stůj zase dělným«, byl prý adresován
proti politikům obou národností, kteří nechtěj
přistoupiti k dohodě.
Bienerthův
doktor
Weiskirchner
Boi
Glabin
Bienerth
Vídeň
Išlu
9
article
Vládní smiřovací akce.
Z Vídně, 24. srpna. Křesťansko-sociální
korespondence „Austria“ oznamuje: „Hned p
prvním nebo druhém září, jakmile se minister-
ský předseda bar. Bienerth vrátí do Vídně.
sejde se ministerský komitét, dosazený
pro národnostní dohodu německo-českou, a by
vypracoval program smiřov ae
akce. Porady, které započnou 4. září, budou
značného rozsahu. Nejprve má býti vy-
jodnáváno nejen s každým z obou táborů n
českém sněmu zvláště, nýbrž také jedno-
tliví ministři budou jednati s po-
slanci informovanými o speciálních otázkách.
Tato akce má se obmeziti přísně na ná-
rodni pole a nějaké zřetele strannicko-poli-
tické budou co možná vyloučeny. Jestliže na
základě těchto předběžných porad se podaří do-
cíliti, že aspoň společný podklad pro další jed-
nání bude uznán, pak bude podniknut pokus,
společné porady obou národních
skupin a pak by se sešla společná smi
řovací konference, ze zástupců
obou národů utvořená. Také německo-
liherální a český konservativní velkostatek zú-
častní se této akce a vlivu těchto obou skupin
přikládá se značný význam. V obou táborech
velkostatkářských zavládlo přesvědčení, že ná-
rodnostní spory nesmí tak, jako dosud, postupo-
vati. Vlastní poznání a dále podněty, dané
v tomto směru z vysokých a nejvyšších míst,
způsobily, že velkostatkářská kurie, která na
českém sněmu má rozhodující počet hlasů, vzdá
se dosavadní pasivity a při urovnání národních
sporů bude spolupůsobiti. Při té příležitosti se
záhy ukáže, pokud jde o poctivé národnostní
spory, anebo pokud rozhodují strannická a osob-
ní ctižádost. Naděje na rychlé rozhod-
nutí ve smyslu dohody nejsou ovšem
příliš veliké, ale zřetel na dobro státua
lidu a zejména na rozhárané zemské finance
nesmí býti oběma spornými stranami dále igno-
rován.
Bienerth
Vídeň
Austria
10
article
Císař děkuje za oslavu Haydnovu.
Z Vídně, 24. srpna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna-
muje: Císař vydal na základě zprávy ministra kultu
a vyučování o průběhu stoleté oslavy Haydnovy
konané v posledním týdnu měsíce května t. r. tente
vlastnoruční list:
Milý hr. Stürgkhu! Vzal Jsem Vaši zprávu
průběhu stoleté Haydnovy oslavy se zájmem na vé-
domí a vyslovuji Své uspokojení, že tato vlastene
cká slavnost byla tak důstojná a tak četně na
vštívena.
V Lázních Išlu, 13. srpna 1909.
Vládou nepotvrzený ředitel dívčího lycea.
Z Terstu, 24. srpna. »Piecolo« pod nápisen
»Vláda ve službách biskupské kurie« oznamuje.
že obecní výbor terstský jmenoval nedávno prof
Candottiho ředitelem městského dívčlho
lycea a místodržitelství se u ministerstva vyučo-
vání za jmenování to přimlouvalo. Ministerstv
však prof. Candottiho nepotvrdilo. Toto
rozhodnutí spůsobilo v Terstu velké rozčilení,
protože jest zjevno, že jde o klerikální kousek.
Prof. Candotti zúčastnil se svého času agitane
proti neoprávněným a zákonem nepředepsaným
náboženským cvičením na školách, kterážto sgi
tace měla, jak známo, úspěch, neboť ministr
vyučování dr. Marchet tehda prohlásil, že
děti nemohou býti nuceny k návšlévě nepřede-
psaných náboženských evičení. Obecní výbor
retrvá na svém rozhodnutí a požádá nejprve
ministerstvo, aby mu sdělilo příčiny, pro které
prof. Candotti nebyl potvrzen.
Rekurs spolku »Volná škola«.
Z Víduě, 24. srpna. »Volná škola« pods
protí rozhodnutí ministerstva kultu a vyučování,
kterým byly vyučovací ústavy »Volné školy«
zavřeny, rekurs správnímu soudu. Škola bude
za všech okolnosti v druhé polovině září zase
otevřena.
Haydnův
Wiener Ztg
Stürgkh
profesor
Candotti
doktor
Marchet
Vídeň
lázeň Išlu
Terst
Piecolo
obecní výbor
11
article
Zakázaný opoziční tábor v CEorvatsku.
Ze Záhřeba, 24. srpna. (UH. tel, kor. kanc.) Po-
slanci Pribičevič a Stojanovič svolali na včerejšek
tábor lidu do Dooru. Poněvadž byl zakázán, konali
jen důvěrnou schůzi, v níž oba poslanci mluvilio
politické situaci.
Prolikoaliční zchůze v Chorvalsku
Ze Záhřeba, 23. srpna. (Uh. tel, kor, kanc.) V
hod. večer konala se schůze, svolaná socialistickou
stranou. Zahájil ji dělnický vůdce Demetrovič řečío
všeobecném volebním právu. Poslanec Jiří Šurmin
pojednal pak o hospodářském programu vlády, při
čemž zejména nepříznivě kritisoval dělnický poji-
šťovací úřad. Inženýr Kolár odsuzoval pak politiku
chorvatsko-srbské koalice.
Výminečné stavy na Rusi.
Z Pelrohradu, 23. srpna. (K. k.) Ve Fergansku
v městech Samarkandu, Taškendu, Čardžuhu, jakož
i ve středoasijském železničním pásmu byla mimo-
řádná ochrana nahražena sesílenou.
Stojanovič
Šurmin
Kolár
Čardžuha
Záhřeb
Uh
Rus
Pelrohrad
Samarkand
Taškend
12
article
Politická amnestie ve Francii.
Z Paříže, 23. srpna. (K. k.) President Falliěres
podepsal dekret, jímž dostává se milosti »sobám.
odsouzeným pro různé tiskové přečiny a politické
zločiny. Mají býti okamžitě propuštěny na svobodu.
Vzdncholoď „Bayard Clement“.
Z Maisous Laffitte, 23. srpna. (K. k.) Vzducholod
„Bayard Clement“, která vykonala svou poslední zku-
šební plavbu před odevzdáním ruské vládě, překo-
nala před neštěstím všechny výškové rekordy tím.
že vystoupila do výše 1500 m. Poškození je lehkéh
rázu. Vzducholoď jest vyprázdněna a byla dopra-
vena do kolny v Sartrouville. Člun leží ještě v Se
kvaně.
Nový úspěch Bleriolův.
Z Remeše, 23. srpna. (K. k.) Bleriot překonal
dnes odpoledne svým monoplanem při závodech
cenu za nejrychlejší obeplutí závodiště (trať 10 km)
rekord, kterého dobyl včera Lefébvre. Čas Bleriotův
činí 8 minut 42/. vleř. Bleriot získal také světo-
vého rekordu co do rychlosti, uraziv 69 km za ho-
dinu.
Paulhan získal velkou cenu champaňskou a mě-
sta Remeše (trat 50 km) v 1 hod. 1 min
Stávkové výtržnosti v Piltsburgu.
Z Londýna, 24. srpna. (K. k.) Ke stávkovým vý-
tržnestem v Pittsburgu oznamuje „Daily Telegraph“
z Nového Yorku ze 23. t. m.: V úřadním telegramu
z Pittsburgu se praví, že během dnešního dne ze-
mřeli tři ranění, takže je dosud celkem 11 mrtvých
Dle počlivého odhadu byle 40 osob lehce raněno. Še-
rifovi úřadníci, provázeni vojáky, vnikli do domů.
kam uchýlili se stávkáři a jejich stoupenci a prová-
děli hromadné zatýkání. Dnes došly vojenské posily
aby zavedly pořádek mezi 4000 stávkujícími, ktet
stále ještě mají bojovnou náladu a chystají se vyvo-
lati nové výtržnosti,
Falliěres
Vzdncholoď
Bayard
Clement
Vzducholod
Bleriolův
Bleriot
Paulhan
Remeš
Francie
Paříž
Maisous Laffitte
Remeš
Londýn
Pittsburg
Nový York
Daily Telegraph
km
13
article
Boje v Marokku.
Z Meliliy, 23. srpna. (K. k.) Dělostřelecké oddě-
lení, které provázelo transport spíže, zahájílo palbu
na nepřítele a způsobilo mu ztráty. Nepřátelské od-
dělení, které v noci postoupilo, aby napadlo železnic
a položilo miny, mělo velké ztráty tím, že jedna mi
na vybuchla ještě v rukou útočníků.
Z Paříže, 23. srpna. (K. k.) Do Melilly očekávaj
se tři čerpadla a několik vlečných parníků za úče
lem urychlení prací ku prokopání převlaky u Mar
chica. Generální štáb Marinův očekává již netrpě
livě ukončení práce. Včerejší přepadnutí španělské
výpravy, která byla provázena čtyřmi skupinami.
jízdou a dvěma horskými bateriemi, bylo prý velmi
prudké. Na výšinách naproti Siddi Mussa napadli
Kabylové výpravu ze zálohy a sice současně na 20
místech a teprve po velké námaze byli Španěly do-
nuceni k útěku. Španělové měli 7 raněných.
Z Turecka.
Z Paříže, 23. srpna. (K. k.) „Temps“ sdělujez
Cařihradu, že chce velký vezír pohnouti sultána.
aby splatil ruskému carovi návštěvu v Petrohradě
kamž chce velký vezír sultána doprovoditi.
Turecký ministr vnitra Talaat bej prohlásil k zá
stupci téhož listu, že bude věnovati hlavní pozornost
správním orgánům na venkově, aby uvedl úřadnictv
na výši jeho úkolů. O boykotu proti řeckým lodín
sdělil Talaat bej zpravodaji, že učinil všemožná opa-
těení k jeho zamezení a že se nebude rozpakovt
po případě sáhnouti k násilí.
Marinův
Kabyl
Španěl
Maroko
Melilia
Paříž
Melilla
Mar
Turecko
Cařihrad
Petrohrad
14
article
František Josef v. r.
František Josef
15
article
Nepokoje v Turecku.
Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Dnes srazile
se vojsko s Arnauty, při čemž střílele
se i z děl. Ze Skoplje a Kumanové vytáhly 3 pra
pory se třemi strojními děly do Verisoviče
Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Mohamedáni
ve Skadru jsou rozhořčeni pro zavede-
ní nových sazeh. Bazary jsou zavřeny
Řezníci stávkují. Zásobování města
masem obstarává vojsko.
Makedonská otázka v novém vydání
Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Pojednávaje
makedonské otázce, dovozuje „Tanin“, že je nyní po-
vinností Porty, zavésti v Makedonii pořádek, když
mocnosti prokázaly omlazenému Turecku laskavos
zrušením reformních orgánů. „Tanin“ dovozuje ne-
zbytnost, aby upravena byla otázka sporných ko
stelů a škol.
Kretská otázka.
Z Alhén, 24. srpna. Z diplomatického pra-
mene se sděluje, že navzdor nalehání Porty
mocnosti nehodiají se zase pouštěti do kretské
otázky. Jsou toho mínění, že po poslední krisi
jest nejlepší, ponechati celý spor nerozřešenýa
chtějí se obmeziti jen na to, aby byl zachován
a respektován dosavadní slav věci. Mužstvo,
které přistálo v Kaneji, asi do 10 dnů zase
odpluje.
Turecko
Cařihrad
Arnauta
Skoplje
Makedonie
16
article
Politický proces v Záhřebě.
Politický proces v Záhřebě.
(Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.)
V Záhřebě, 21. srpna 1909.
Po třídenním odpočinku dnes zahájeno ll
čení. Napřed Accurti odrážel návrhy obhájců
na předvolání něklerých svědků a na čtení ně-
kterých tiskopisů. Posl. Sv. Pribičeviče prohlási
za člověka nehodnověrného a vložil mu do ús
slova, kterých týž nikdy neupotřebil, t. j.: »Do
movina, která nám nedává ochrany, za nic ne-
stojí; tu domovinu my rozbíjeme«.
Aecurti myslí, že by Sv. Pribičevič popř l
jakoukoliv souvislost mezi srbskou samostatnou
stranou a srbským královským dvore m. Ostatně-
už dávno prý se žádalo za vydání toho poslance.
ale některé formálnosti prý věc zdržely.
Ani dra. Franka Accurti u soudu viděti
nechce. Z nelásky k svému »dobrému příteli«
to nedělá.
Dr. Hinkovič ve své replice trefně uvedl
že srbská samostatná strana vzala svůj vznik
v době, kdy ani ve snu se nemohlo mysleti
na to, že dynastie Karadorděvičů rodem panu-
jícím se stane.
Posl
Franco
doktor
Hinkovič
Záhřeb
srbský královský dvůr
17
article
Strana byla u vesla v době, kdy se jí vele-
zrádné pikle připisují. Lidé, stojící u tétc
strany, daleko jsou od oněch dob, kdy hlavy
se plnily frásemi o domovině. Domovina lidu
musí dáti to, co lidu je potřebno.
Accurti jizlivě obhájci vpadl do řeči vý
křikem: »Aha, pešťské mandáty. Až ty mandáty
ztratite, polom domovina bude nešťastnou.« Dr
Hinkovič zuřivce jgnoroval a žádal, aby se pro
zkoumal obsah všech ročníků »Srbobranu«
který byl a je tlumočníkem srbské samostatne
strany. Accurti jen jen na svém sedadle přese
dal a už netrpělivě se rozkřikl:
»Vy chcele prodlužovati líčení.«
Obhájce dobře ho usadil slovy:
»Vy tu nejste předsedou, « ale Tarrabochic
hned ukázal, že Accurti je opravdu svrchova
ným pánem ve dvoraně; zvolal na obhájce
»Nepřestaneteli, vezmu vám slovo.«
Na to Accurti o všechny srbské poslanee
se otřel. Ti prý se v Pešti »trčkovali«, aby vy
dáni (k soudu) nebyli.
Aho
Tarrabochic
Accurt
Nepřestanetel
Pešť
18
article
»Ach! Vy snad jste myslil, že sněm tal
lehce k vůli vám na své právo sáhne ?« zvolal
dr. Tuškan. Dostal za to důtku z úst předsedy
Ten hned obviňoval obhájce, že dělají obstrukci.
Accurti ještě obranou navržené svědky za »ne-
gativní« prohlašuje. Na tu »negativnost« dr-
Hinkovič ukázal. K ní Aecurti počítá ty, kteli
na schůzích, poslanci svolaných, slyšeli řeči,
které svědci obžaloby neslyšeli, či vlastně sly-
šet nechtěli. Jde však o skutečnost a o důkazy
toho, co bylo. Negativními svědky pro Aecurta
jsou i oni, kteří jinak na »zjevy« hledí. Senát
dávno měl odmítnouti celou slavnou obžalobu
Ta nevytýká jednotlivým obžalovaným tresln
činy s vytknutím určitých paragrafů a jen z ni-
cotných »zjevů« kapitály vytlouká. Proto celý
proces je veden nezákonně.
Po přestávce předseda oznamuje, že nyní
již všichni obhájcové mají býti přítomni líčení,
protože ono blíží se ke svému konci.
Potom Aecurti probírá telegrafickou depeši
Nastičova svědka Ljubomíra, Gjovgjeviča, zasla-
nou dru. Popovičovi. Aecurti prý se obrátil na
sarajevské úřady, které s Gjorgjevičem zavedly
policejní výslech. Výsledkem výslechu prý bylo
doznání Gjorgjeviče, že k odeslání depeše byi
přemluven. Tu prý každý komentář je zbyteč
ným a nelze prý jinak, než věc posouditi slovy
doktor
Tuškan
Hinkovič
Nastičův
Ljubomír
Gjovgjeviča
Popovič
19
article
»Zaklela se zemlja raju,
Ja se sve tajne saznaju.«
Accurti potom četl zprávu o tom policej
ním výslechu,
Dr. Budisavljevič dobře poznamenal : »Vše
se pozná. Mnoho věcí na jevo přijde. « A dr
Hinkovič nedůvěřivě zvolal: »Bůh ví, je-li
pravdou to, co tu jste četl.«
»A vy tedy tvrdite, že je tento protoko
padělán?«, s drzým naparováním se rozkřik
Accurti.
»To ne, ale Gjorgjevič i tu mohl lháti,e
děl dr. Hinkovič.
»Krásní svědkové se to sebrali v Sarajevu,«
zvolal Accurti a dr. Hinkovič dobře mu od-
větil: »Vždyť jsou to vaši svědci.«
Odpoledne Accurti zas některé svědky
obrany za »negativní« prohlásil. Dr. Hinkovič
na to dokazuje, že obrana respektuje vlastně
obžalobu více než sám státní návladní. Nesmy
slům ovšem se protiví. Takovým nesmyslem
je i tvrzení Accurtem placeného detektiva
Schmiedta, který tvrdil, že v kterési kuči (domě)
ve Starém Selu bylo uschováno 37 000 pušek.
(Miletiéka na galerii bezuzdně se směje).
Dr. Budisavljevič potom konstatuje, že
všechny návrhy Accurta senátem byly přijaty
ony obhájců odmitnuty. Ukazuje na to, jak
pohodlně se chce Accurti zbaviti svědků obrany
tím, že je šmahem za »negativní« svědky pro-
hlašuje, ačkoliv oni by přinesli positivní dů-
kazy. Tito svědci ovšem Aceurtovi se zamlou-
vati nemohou, protože on rád by dokázal, že
srbský lid jiného nedělá, než jen slávu králi
Petrovi provolává a bánovinu za srbskou zem
prohlašuje.
Po krátkém oddechu Aceurti mluví pro
celé řadě svědků, obhájci navržených.
doktor
Budisavljevič
Hinkovič
Accurt
Gjorgjevič
Schmiedt
Petro
Sarajevo
Selo
bůh vědět
20
article
Třetí sjezd českých měst
Třetí sjezd českých měst
Sjezd v Klatovech-
(Od zvl. zpravodaje »Národních Listů«.)
Z Klatov, 23. srpna.
Dnes skončen byl závěrečnou schůzí třeo
sjezd českých měst za všeobecné spokojenost
a za nelíčených projevů uznání všem součiní
telům, kteří se o jeho provedení zasloužili.
Závěrečná schůze.
O 9. hodině dopolední konala se závěrečná schů
ze sjezdová. Měla ráz po výtce formální
Jednání zahájil předseda dr. Štych; poukáza
na práce sjezdové, načež sdělil, že Svaz pro povzne
sení návštěvy cizinců požádal Svaz českých měst
o podporu jeho snah. Dále došel přípis vídeňského
„Komenského“, žádající, by česká města podporo
vala jeho snahy
Bylo usneseno, obě záležitosti odkázati stálému
výboru s doporučením, aby pečoval o jich řádné
řešení.
Pak promluvil stav. rada inž. Šantrůček jako
zástupce Spolku architektů a inženýrů. Spolek tente
uvítal s opravdovým potěšením zřízení sekce tech-
nicko-zdravotnické při stálém výboru českých měst
a je přesvědčen, že tato sekce se dobře uplatní. Ne-
boť vývoj autonomie poskytuje stále větší pole prác
technika; v celém souboru otázek, jež byly před-
mětem jednání sjezdového jde technik ruku v ruce
s hygienikem a bez jejich činnosti pokrok autonomn
správy sotva byl by možný.
Není momentem rozhodujícím, že provádění
technických a hygienických podníků znamená pro
obce zvýšení výdajů; vždyť obec právě tím způso-
bem k pokroku dospěje, že výdaje tyto podnikne.
Spojení vychovanců dvojích vysokých škol, techniky
a university, skýtá záruku, že práce ty provedeny
budou dobře a správně a s náležitým zřetelem n
ostetiku.
Štych
Komenský
Ing
Šantrůček
Klatovy
svaz pro povzne
svaz český město
spolek architekt
český město
21
article
Spolek architektů a inženýrů, jako středisk
akademicky vzdělaných techniků, hájí vždy zásady
že jenom na základě vědomostí nejvyšších lze oče-
kávati správné řešení otázek ve správě veřejné, při
padajících na obor technický.
Řečník proto žádal sjezd českých měst, aby
zájmu obcí a měst českých byla vždy prvořadá
práce technická vyžadována. (Hlučný souhlas.)
Pan Plavec z Heřmanova Městce poukázal n
známý případ zrušení německé školy heřmanomě-
stecké, poznamenal, že zrušení školy té, jež vůbee
neměla žactva, stálo mnoho práce a námahy a dodal
že česká města, jež jsou v podobné situaci, v jaké
při řečené škole byl Heřmanův Městec, by měla rov-
něž působiti ke zrušení takových zbytečných škol
městská rada heřmanoměstecká jim podá informac
o zkušenostech svých.
Řečník pravil dále, že program letošního sjezdu
byl zejména pro zástupce malých měst velmi poučný
a potřebný a tedy cenný; skončil pak projevem na
děje, že zdárné jeho ovoce osvědčí se při komunál
ních podnicích obecních, jež městům jest prováděti
Zvláště dlužno vítati, že města budou mocí stálý
výbor sjezdový při takových příležitostech požád t
o radu. (Hlučný souhlas.)
Říšský poslanec Fr. Kratochvíl poukázal n
značný úbytek dílenských místností v novostavbách
zejména ve větších a velkých městech.
Tato změna znamená jednak vylidňování, ale
zároveň neprospěch a újmu pro živnostnictvo, jež
je takovým způsobem vytlačováno až na samý ob
vod měst.
Plavec
Kratochvíl
Heřmanův Městec
Francie
spolek architekt
22
article
Zkušenost však učí, Že i město samo má výhodu
z toho, obsahuje-li větší počet živnostníků a zejmé
na, přizpůsobuje-li mu své stavby, neboť v tom při
padě živnostnictvo stává se nejstálejším živlem
měst a vzrostou-li živnosti, zvětší se i poplatní síla
měst. Posl. Kratochvíl poukázal na Poděbradov
třídu v Žižkově, jejíž jedna strana má domy vhodno
pro živnostníky: způsob tento se dobře osvědčil
Řečník doporučil pak i tuto záležitost pěči stáléh
výboru sjezdového. (Výborně!)
Mag. rada Borůvka pak přečetl závěrečná sdě
lení předsednictva, mezi nimi další omluvné telegra-
my, mezi nimi telegratický pozdrav náměstka sta-
rosty pražského p. J. Jirouska.
Po návrhu předsedy dra. Štycha bylo určení
města pro příští sjezd zůstaveno stálému výbonu
sjezdovému.
Posl
Kratochvíl
Mag
Borůvka
J Jirousek
Štych
Žižkov
23
article
Předseda dr. Štych vyslovil pak nelíčený po-
vděk ze znamenitého průběhu sjezdu a poděkova
nejsrdečněji městu Klatovům, jeho městské radě
okresnímu výboru i starostovi města dru. Maškov
za všechnu péči, kterou sjezdu věnovali, jakož
všem účastníkům a referentům sjezdu. Zvláště po-
děkoval zemským výborům, českému a moravské-
mu, za účastenství, žurnalistice za tiskovou práci pro
sjezd i všem městům, jež na sjezd vyslala delegáty
Taktéž poděkoval inž. Zvěřinovi za lízení sekce tech-
nicko-zdravotnické. Skončil pak projevem přání, by
sjezd prospěl veškeré české samosprávě. (Výborně!
Starosta posl. dr. Mašek poděkoval jménem mě-
sta Klatov znova všem za účastenství na sjezděa
vyslovil přání, by účastníci sjezdu podrželi v paměti
své milou vzpomínku na město Klatovy. Zejména
pak poděkoval předsedovi dru. Štychovi za uznání
věnované Klatovům.
MUDr. V. Baur, starosta města Holic, poukázal
na poučný a již tím záslužný význam sjezdu: o orga-
nisaci českých měst má velikou zásluhu královska
Praha, jež se postavila v čelo organisace této
Je povinností českých měst, aby tuto zásluhu města
Prahy vždy vděčně uznávala. (Výborně! Potlesk.)
Předseda dr. Štych prohlásil pak třetí sjezd če
ských měst skončeným.
doktor
Štych
Zvěřina
Mašek
MUDr
V Baur
Klatovy
Holice
Praha
24
article
Souhrnné reso uce,
dne 22. t. m. v odpolední schůzi přijaté zní:
Třetí sjezd českých měst král. českého v Kla
tovech ve dnech 21.—23. srpna 1909 konaný, po-
jednav o úpravě měst po stránce estetické, technické
a zdravotní se zvláštním zřetelem k zachování sta-
rých památek, rázu měst a krás přírodních, pokládá
za nutné, pokud jádro otázek jest všem městům spo-
lečné, doporučiti následující výsledky svého jednání
A. Ve příčině úpravy měst po stránce
L. historického vývoje,
II. estetické a
III. technické, doporučuje šetřiti následujícíeh
zásad
Ad I. 1. Budiž pořízen soupis památek histori
ckých, uměleckých a přírodních.
2. Budiž zřízen stavební archiv městský, obsa-
hující veškeré plány, fotografie, případně i modely
a kresby prací technických, v tom kterém městě pod
niknutých; archiv budiž katalogisován a yeřejně
přístupný.
Ad II. Provádějí-li se celkově neb částečné úpra-
vy měst, mají-li se postaviti nové skupiny budov
po případě provésti pouze jednotlivé stavby nebo
adaptace a různé změny ve městě, budiž po stránc
estetické pamatoxáno na to
25
article
1. aby se neporušil novými úpravami ladný cel
kový obraz města z dálky.
2. aby získány byly nové zajímavé pohledy na
jednotlivé části města jak zevně, tak uvnitř, které
by se k celkovému rázu a obrazu města harmonicky
přimykaly a rhytmus, rázovitost a jednotu stavby
mésta nerušily.
3. aby postaveny byly jednotlivé rázovité bu-
dovy, krásně ve svých poměrech, jednoduché v
výzdobě, které by se ladně připojovaly ke svému
okolí, ať již původu starého nebo novějšího a tvořily
s ním sladěnou jednotu.
4. aby starých budov bylo co nejvíce šetřeno.
poněvadž jimi zachovávají se při stavbě měst kul-
turně historické klenoty, které městu zůstanou vždy
cennou ozdobou a nehynoucím svazem mezi kulturní
minulostí, přítomností a budoucností. Jich zacho-
váváním dává se podnět k zajímavým řešením cel-
kové úpravy města, a stanoví se jistá střediska, s
estetického stanoviska velevýznamná.
5. aby byly zachovány všechny přírodní krásy
a památky, jakož i drobné předměty historicko-kul-
turní.
6. aby byla věnována úpravě města zvýšená
pozornost vůbec, jmenovitě rozšiřováním poznání
zásad estetiky v nejširších vrstvách lidových a účin-
nou podporou snah ochranných a okrašlovacích
spolků.
27
article
5. Dohled nad prováděním plánu budiž svěřen
odborným městským úřadum technickým
B. Ohledně technicko-zdravotních požadavků pro
L. odvodňování měst,
II. zásobení zdravou pitnou a užitkovou vo-
doua
III. čištění měst
vyslovuje se III. sjezd takto
Ad I. Obyvatelstvu každého velkého i malého mě-
sta a městyse hrozí po stránce zdravotní nebezpečí,
jsou-li v něm provedena kanalisační zařízení, nevy-
hovující technickým požadavkům, to jest, jsou-liv
něm zřízeny pumpy nebo stoky z nedostatečného,
splašky propouštějícího stavebního materiálu a jsou-
li nevyčištěné splašky svedeny do veřejného toku
(řeky, potoka a p.) uvnitř města.
Prolo se doporučuje
1. stoky soustavně zřizovati dle jednotného plá-
nu, v nějž by pojato bylo celé území městské dle
plánu upravovacího
2. vypracovati plán kanalisační dle zásad plat-
ných pro soustavu splachovací, jednotnou neb oddíl-
nou poněvadž tato nejlépe vyhovuje poměrům v če-
českých městech:
3. veškeré splašky odvésti rychle z příbytků lid-
ských a pokud možno nejrychleji z města do veřej-
ného toku mimo městoj
4. stoky zřizovati z nepropustného stavebníh
materiálu;
5. splašky před vyústěním vyčistiti.
Ad II. 1. Zkažené studně buďtež v našich mě-
stech vyloučeny z používání a nahraženy řádným
ústředním vodovodem technicky dokonalým.
2. Tam kde z jakýchkoli důvodů obyvatelstvo
odkázáno jest na odběr vody ze studní domovních
nebo veřejných budiž hleděno k tomu aby se tyto
zřizovaly mimo obvod nákazy a aby byly technicky
bezvadně provedeny; doporučuje se také, aby byla
voda takových studní občas, na př. jednou do roka,
podrobena zkoušce chemické a bakteriologické.
městský úřad technický B
28
article
3. Při zavádění vody do měst a obcí vodovo-
dem ústředním doporučuje se zřizovati, pokud to
možno, vedovod jednotný, t. j., aby táž voda sloužila
k pití i jako voda užitková; pro tento případ hodí
se nejlépe voda pramenitá a spodní. Tam, kde ta-
kové vody není dostatek, nebo alespoň ne v žádaně
jakosti, a nutno používati vody povrchové, budiž
tato čištěna, ať již se jí používá k pítí nebo i jiným
účelům užitkovým a to tak, aby byla zdravotně úpl-
ně nezávadná
Ad I. i II. Projekty a stavby vodáren a kanali-
sací buďtež svěřovány jen spolehlivým odborníkům
a zřizovány za součinnosti zkušených technicko-hy gie-
nických autorit jako poradců
Ad III. V zájmu čistoty města a z toho plynou-
cích vlivů na zdraví veřejné i hospodářství obecní
doporučuje se věnovati zvýšenou pozornost racio-
nálnímu odstraňcvání smetí a odpadků z domů
C. V ohledu zdravotním nutno žádati:
1. Dostatečný přístup světla a vzduchu, zejměna
zakládáním vzdušných ulic a náměstí, prostorných
sadů a hříšť a t. p.
2. Pásmové rozlišení města dle způsobů zasta-
vení, účelu budov a potřeb obyvatelstva.
3. Zdravotně bezvadné zařízení pracoven, to-
váren a bydlišť pro chudinu i pro lépe situované oby-
vatelstvo.
4. Úpravu ulic a náměstí v každém ohledu doko-
nalou, a již předem provedenou tam, kde se povolují
novostavby,
5. Ku posuzování plánů upravovacích po strán-
ce hygienické budiž přibírán lékař.
a náměstí
dom C
Ada III
29
article
Prohlídka města Klatov
Druhá část dopoledne a volná část odpoledne
věnována byla prohlídce památek klatovskýcha
technických podníků obce klatovské.
Dopoledne prohlédnuty kostely a museum, ve
kterém uloženy jsou bohaté sbírky vzácných památek
ze všech oborů, dosvědčující, jak silný a mnoho-
tvárný byl v Klatovech život po celá staletí. Hor-
livým a vzácným průvodcem a interpretem byl kla-
tovský advokát a konservator, okresní starosta dr.
Hostaš.
Odpoledne prohlédli si účastníci sjezdu v prů-
vodu starosty posl. Maška a měst. radního p. Pru-
nara technické podniky klatovské. Výklad podával
městský inženýr p. Pavel Keclík. Nejprve navštívili
městskou plynárnu, jež z 1 q uhlí vyrábí 27 krychl.
metrů a ročně dodává 322.000 krychl. metrů plynu,
po 24 h na osvětlování a po 18 h na účely průmy-
slové. S plynárnou souvisí městská elektrárna, kterou
bylo nutno zříditi, protože plynárna nemohla již
městu stačiti, účetně je též zjištěno, že oba tyto
městské podniky nejsou si navzájem na ujmu.
Odtud jeli návštěvníci do jatek, rovněž dobře
zařízených a pečlivě vedených. Poslední oddíl pro-
hlídky tvořila městská vodárna, jež 42 studnami
o hloubce do 30 metrů jímá vesměs spodní vodu
o 6 německých stupních tvrdosti a o 8—9 stupních
teploty. Rozvodná síť vodovodu, který jest jednotný
(pro pitnou i užitkovou vodu), měří 19 kilometrů. Při
informativním svém výkladu o vodovodu sdělil p.
inž. Keclík, že po zřízení vodovodu úmrtnost v Kla-
tovech klesla z 27 na 23 pro mille, úmrtnost tyfová
z 11/, pro mille na 3/4 pro mille. Tím prokázána je
i zdravotnická úspěšnost vodovodu. Delegati města
Prahy i ostatních měst, prohlídky se zúčastnivší, vy-
slovili se vesměs nejpochvalněji o technických pod-
ulic
nicích obce klatovské a srdečně blahopřáli starostovi
doktor
Hostaš
Mašek
Pavel Keclík
Ing
Klatovy
Kl
Praha