Číslo 34.

V Praze, dne 4. února 1902.

Ročník VI.

Redakce, administracea expedice Praha, Pštrossova ulice. čísl0 200—I Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty lnserty účtujeme levně a při častejší inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně ožest hodině ranní V pondělí a po svátku vždy o dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za Telejon redaace č. 1126. Slunce vychází v 7 hodin 33 minuty ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 56 minuť večer Bslel

B sl e ov Bbnol a n aolazdou d

S snášelivosti, ie lo edo V Praze, dne 3. února. q Mezi tím, eo se staví 20 kostelů »Los von Rom« v Čechách a v Štýrsku beze vší závady na útraty cizích marek z rajchu, projednávala se ve středu v Berlíně po dlouhé době, 300 let, nová předloha zákona, dle něhož se mají katolíci v Me- klenbursku postaviti ohledně práv, vyznávati víru svou veřejně, na roveň protestantským svým spolu- občanům, kteří si v Meklenbursku nesměli dosud na začátku XX století ani svobodně za své peníze ze sbírek věřících pochodící, postaviti věž a na ni zavěsiti zvony a jimi zvoniti, kdy vyžadovaly ob- vyklosti katolických obřadů. V Meklenbursku do sud se musila každá zvonice vybojovati jako zvláštní akt milostivost vládní, ku kterému bylo dáno tolik závaží, že uskutečniti stavbu nového kostela, znamenalo jíti celou prosebnou cestou kří- žovou. Tak nakládá se s katolíky v Meklenbursku v době hesla »Pryč od Říma«. Konečně dán na přetřes v říši stoleranění paragraf«, který jest pro nás jako protiobraz naší rakouské a ka- tolické snášelivosti nad míru důležitý. Zástupce meklenburské vlády dle podrobného stenogra- fického protokolu — oznámil, že vláda meklenbur burská jest »odhodlána (konečně) zákonem dáti ka- tolíkům meklenburským právo veřejné Bohoslužby a ji podstatně v podobné formě určovati, jak

tmu jest v Prusku a v Bavořích s vyjímkou po- drobného bližšího určení«. Mý bychom rádi všem velebitelům protestantské snášelivosti dali na úvahu předložený paragraf snášelivosti přes 300 let po west- falském míru Dr. Langfeld (mecklenb. zást. vlády) radil aby se neobnovovaly zacelené rány na novo Dle westfal. míru dovolena katolíkům v Meklenbursku toliko domácí pobožnost. Aby však nikdo nemy- slil, že katolíkům dána úplná rovnost s prote- stanty, hned citujeme další zadní dvířka § šnáše- livosti protestantské. Dr. Langfeld pravil: »To však musím doznati, že i největší tolerance na základě zvláštních ústupků nikterak neodstraní ze světa nerovnost, která v tom spočívá, že přísluš- níkům zemským příšluší nárok na plnou svobodu při vykonávání náboženských cvičení, kdežto katoličtí příslušníci si toto právo teprve cestou zvláštního zeměpan- ského ústupku dobýti si musí« — Tady jest dlouhých řečí krátký smysl: co se jiným občanům dává mocí zákona, to katolíkům se dává cestou milostivých zeměpanských ústupků. Kdyby se touto cestou mělo jednatí s odpadlíky: »Pryč od Říma!«, kolik křiku by bylo v rajehu na uti- skování, kdyby týž loket byl přiložen na naše vlastizrádce s »Pryč od Říma !«?

Co všechno tedy obsahují ty paragrafy o sná- šelivostř? Úplnou rovnost nikoliv, nýbrž tři ústupky: 1. Veřejná bohoslužba, t. j. na místa služeb Božích vztýčiti odznaky církevní: kříže, zvony a pod. To jest jedna »vymoženost-. 2 Ochrana těmto místům a výkonům, jaká se dostává lutheránské církvi, která jest právnickou osobou, čehož katolíkům dosud nebylo dopřáno. 3. Konečně vymezen má býti vliv státu na zřízování far a obsazování jich. Tato toleranční předloha jest dílem či darem nově nastoupivšího vladaře, jakož i ovocem veřejného mínění mezi protestantským obyvatelstvem. Nelze odolati a ne- srovnávati naše poměry s tamními. U nás mohou posvětiti zvony a ulice a náměstí nejúhlavnějímu nepříteli naší země Bismarkovi; naši katolíci ne- směli si ani pověsiti zvon na věž. Z N Jičína pak jsme přinesli zprávu, že zvoní katolickým zvonem odpadlíku pod heslem »Pryč od Říma!«, v Me- klenbursku jest to ústupkem zeměpanským, když si zvon koupiti smí. Při takovém stavu věcí pak se protesťanté ještě chlubí, že mezi studující mlá- deži v »rajchu« jest nepoměrně málo studentů ka- tolických. K tomu patří kus neomalenosti. Jako zvon nechtějí zavěsiti protestanté na katolickou věž, tak nechtějí připustiti, aby katolík zaujal místo v úřadě. Odtud ty stezky, že katolíkům r, a sno peo

Úterý: nsl ls zmi o Sv. Veroniky.

není dána rovnost při obsazování míst a proto též tak malé účastenství ve studiích. Studovati mohou, ale místo dostati jest těžko. Z čeho se těší evan- geličtí bratří od staletí v zemích katolických, to se dává cestou milosti po drobtech na začátku XX. století katolíkům pod jménem § snášen- livosti

dot ijei

Obrázky z rakouského Přímoří. sn

(Původní dopis »Katolických Listů. -) Letošní Nový rok v Přímoří skončil volbami do zemských sněmů. V Istrii udrželi Jihoslované své posice, ačkoliv, kdyby volební řád podobně jako na Moravě byl spravedlivě rozdělen, tedy by docela při- rozeně musila míti slovanská většina v Istrii 20 po- slanců a Vlaši jenom 10 poslanců na zemský sněm, ale to je právě ta šikovnost vládního systému v Pří- moří, že to dovede naopak, totiž že menšina Vlachů má 20 poslanců a proto platí i zde zásada: «Quam parva sapientia regitur mundus« (jak málo jest třeba. moudrosti vládnouti světem). Než nemohou se ze žádné strany shodnouti, kde by vlastné ten slavný zemský sněm v Istrii měl zasedati. Vlaši chtějí v Poreči (Parenzo) a Jihoslované v Pulji, kdež je námořní velmoc a pánové odtamtud by též rádi měli sněm aspoň pro zábavu v Paljl, a proto slavná vláda v Terstu ustanovila zatím istrijský sněm do Kopru (Capo d'Istria), ale kdy se sejde a co svede, to je jiná otázks. Aby se pobouřené mysli rozvaděných národů v Přímoří utišily, našlí páni ve řřídni čarovný proutek: pro Moravu vodní dráhy a v Přímoří podél západ- ního břehu moře jaderského z Terstu do Poreče i Kanfauara novou železnici. Nu a to už něco vydá. Škoda, jen že ta želoznice istrijská je úzkokolejnáa hotový kávový mlýnek a pak ža chybila svým smě- rem. Má-li se Istrle hospodářsky zvednout, musí míti spojení s Rjakou (Fiume) a s Královstvím (Charvat- sko-Slavonsko), ale toho se právě italští irredentisté v Přímoří bojí, aby Jihoslované ještě více nebyli se. svou bratrskou zemí spojeni a na místo železnice z Poreče do Paziny (Pisino), Labiny (Albona), Iky, Opatije, Volosky, Rjeky, raději nic a při tom zůstalo.

Najvětší radost z nové železnice Terst—Kopar— Buje—Motovun—Poreč—Kanfanar mají » Šavrini« Slovinci z okolí Kopra (Capo d'Iatria), jenž se zabý- vají predáváním vajec en gross do Terstu. Dříve mu- sili ty vejce s velikou námahou skoupené z Istrie do- vážeti na oslech (magarci) do Terstu a teď je docela pohodlně a bez nebezpečí vozí za málo po železnici do Terstu. Než kromě železnice z Terstu do Poreče i Kan- fanara máme zde i nový charvatský list »Prava Naša Sloga« a tiskne se v Rjece. Redaktorem jejím jest apostata od víry i národa dr. Ivan Krstič z Dalmacie, jehož platí zemský hejtman Campitelli s výborema jednotlivá vlaská municipia (okresní města) v Istril a platí mu měsíční slušný příspěvek. Ten list »Prava Naša Slga (Svornost) je pravý vlk v jehněčí kůži a způsobil zde již tolik zlého nejen proti národu jihoslovanskému, ale i proti církvi, že byli nuceni nejdůst. páni biskupové, na př. dr. Mahnič na Krku atd., zakázati ho věřícím ve své diecési čísti. Hlavní účel tohoto hanebného listu jest: »Udeř pastýře a rozprchnou se ovce« a proto nešetří ani biskupů ani jihoslovanských kněží a přináší zprávy proti nim většinou lživé a překroucené, že by se za ně nesty- děli ani rudí socíni. A kdo by se odvážil žalovati re- daktora aneb lstivé jeho dopisovately, ten prohrajea ještě musí platiti soudní útraty, neboť ho soudí po- rota sestávající většinou z italských irredentistů. Tako- vého něco je možná jen v Přímoří. A při tomto obrovském zápasu národa jihoslovan- ského v Rakouském Přímoří proti italským irredentl- stům vystupuje na obzor nový nepřítel, a slce pru- šácký vlk, který už nemůže se dočkati, až spolkne jaderské moře a z Rak. Přímoří učiní »Südmarku«.

Pracuje potichu, ale jistě, a k tomu mu dopomáhá zápas Jihoslovanů s italskými irredentisty, neboť »duo- bus litigantibus, tertius gaudet« (kde dva se hádají, třetí se směje). A že to není jenom smyšlénka, po- dáme fakta. Hlavní body a města v Istril jsou v ru- Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Alžbětinek na Šlupi od 1. až do 5. února. kou Němců, a sice: Pulje, Terst, Opatije (Abbazin) atd. Oni mají zde už pět německých gymnasií, kdežto Charvaté i Slovinci, jichž jsou zde dvě třetiny, ne- měli dosud ani jednoho gymnasia a Vlaši měli tolik jako Němci, též pět. Dále obchod i kapitál hlavně, v Terstu i Pulji je v rukou Němců a nyní se staví nová dráha nejkratší z Berlína do Terstu, aniž by se musilo jeti přes Vídeň. Nu a jak a kdy bude Ra- kouské Přímoří pro Německo hotovo, proto přijíždějí sem občas válečné parolodi z Německa a sám ně- mecký princ Vojtěch (Adalbert) nedávno se svým štábem přišli si přehlídnout, je-li vše v pořádkua hotovo. Ovšem, nechceme tímto zde říci, že by dle mezinárodního práva nemohl navštíviti naši námořní velmoc v Pulji a obchodní světový přístav v Terstu jiný panovník aneb jeho loďstvo, ale přivítání, jaké se dějí zde německým parolodím jako z Číny a nyní při návštěvě pruského prínce Vojtěcha v Terstu sem přišlým jménem samého místodržitele v Terstu br.

Goěsa, musí každého pravého rakouského vlastenc naplníti úžasem, kam to vlastně spějeme? Z chvalo- zpěvu na německou říši a Němce v Rak. Přímoří bydlícím přešel místodržitel hrabě Goes na úlohu Němců v jaderském moři, řka: »Německému obchodu i průmyslu otvírají se novou železnicí (z Německa do Terstu) nové cesty k jaderskému moři, do hlavního rakouského přístavu. Německá vojenská marina má veliký úkol, aby šířila a chránila na moři hospodář- ské i politické snahy i výhody Německa Na zemi činí to na místo něho jiní. Od německých severních hranic skrze všechny rakouské země až do našeho moře cítí se poddaný císaře Víléma, cestuje po želez- nici, jako kdyby byl doma. Všude panuje jeho ma- teřský německý jazyk. Němcům staví most na Adriu (moře jaderské) jiní.« Nu, za takovou řeč nemusil by se styděti ani Wolf Cie. Uvidíme, co na to řeknou naši poslanci v delegacích.

Zprávy politické. V Praze, dne 3. února. K situaci. Zítra zahájeno bude tedy zase za- sedání říšské rady. Za tou příčinou konati budou jednotlivé kluby důležité porady buď již dnes, nebo zítra před schůzí poslanecké sněmovny. Tato bude míti v tomto týdnu jen dvě plné schůze: zítra v úterý a v pátek; rozpočtový výbor za to konati bude schůze své téměř každodenně. Nadejdou pak prázd- niny masopustní, takže plná schůze sněmovní za- počnou opět dne 13. t. m. Až do této chvíle zabý- vati se bude sněmovna pilnými návrhy. Budou to: 1) mladočeský návrh, týkající se katastrofy v Jupi- terově šachtě, návrh, k němuž přidruží se nejspíše ještě také zvláštní návrh sociálně-demokratický; 2) pilný od agrárníků poznovu chystaný pilný návrh, týkající se zrušení termínového obchodu a 3) všeně- mecký, až dosud odkládaný návrh, týkající se boerské

války. Bude tedy poslanecké sněmovně možno, při- kročiti k jednacímu pořádku teprve v polovici pří- štího měsíce, a sice bude poslanecká sněmovna zabý- vati se nejprve předlohou o kontingentu branců. Sou- časně s plnými schůzeml bude také rozpočtový výbor nucen, konati ještě celou řadu schůzí, aby dokončil své práce, t. j. aby vyřídil rozpočet ministerstva vy- učování, předlohu o subvenci na assanaci Prahy, dis- posiční fond a finanční zákon. Ždá se podle toho, že rokování o rozpočtu započne v plné sněmovně teprve 20. neb 21. února. Aby vyřízen byl rozpočet ještě do Velikonoc, t. j. před 21. březnem, bude zapotřebí nejspíše také ještě schůzí večerních. Protože však prozatimní rozpočtové provisorium, povolené v pro- sinci, vyprší jíž 31. března, bude vláda nucena ssi žádati za nové provisorium. Kolem Velikonoc dojde pak snad i na krátké sněmovní zasedání, poněvadž celá řada sněmů, mezi nimi zvláště sněm království českého, povolila jen čtvrtletní prozatímní rozpočet.

Rozstěpení v táboře všeněmeckém na- bývá rozměrů vždy větších a větších. Důkazem toho Schönererův list »Unverfälschte deutshe Worte«, kte- rýž ve svém posledním čísle podrobně vyličuje »rozbor mínění« mezl Wolfem a Schönererem. Oba rozešli se prý již r. 1895. Podnět k tomu zavdaly tehdejší ví- deňské volby. Schönerer vyslovil ze tenkrát proti spo- Předplatně pro Praha s donáskou do domu: měsíčně. . . . . K 2.80 8.40 čtvrtletně celoročně.. . . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měníčně čtvrtletně . . . K 9.— ceioročné.. . . K 86.— Předplatné do cízozem- ska: Německa a Srbska: čtvruletně . celoročně.. .. K 48.— Předplstné do Amoriky, Franis, Švýcarska, Ita- lie. Belgte a Anglte: čtvrtletné K 52.s9 Jorocní Telet. administrkce ii26-