3
masthead
28. prosince 1908. Císlo 357.
4
article
Od 1. října 1909 zřízena bude řádná profesura
(ozlilního a papírnického průmyslu, mimořádná pro-
fesura hospodářské správovědy, mimořádná profesura
pro technologii sklářství, keramiky a zkoušení sta-
vebních hmot, mimořádná profesura pro konstrukce
pozemních a železničních staveb. Během roku 190e
zřízena bude mimořádná profesura pro paralelní
přednášky z vyšší a nižší geoděsie a dvě mimořádné
profesury pro stavební mechaniku a grafickou statiku
Tím konečně bosazeny budou stolice učilelské p
proleseru Šolinovi, který odešel na zasloužilý ol-
počinek 1. října 1906. Při stolici hospodářského stroje-
znaství, při stolici stavby strojů I. běhu, při stolic
produkce rosilinné, při stolici mykologie a při geodé-
tickém ústavu zřízeno bude místo adjunktskě. Pr
zemědělský odbor povolen pro rok 1909 mimořádný
obnos 33.029 korun. Dosavadní zvěrolékařský úslav
české university přidělen k české vysoké škole tech-
nické, povolen plat asístenta a dvou sluhů, jako
i roční dotace 1400 K a příspěvek na režii 700 kor
Lze však pochybovati o tom, že uvedené položky
stačí na úplné vybudování a reorganisování tohot
ústavu.
Šolin
český vysoký škola technickýnický
5
article
Zvýšeny byly řádné dolace těchto učilelskýeh
stohe: Organická a analytická chemie (+ 800 K
grafická statika a stavební mechanika (+ 200 K)
stavba slrojů I. běhu (+ 300 K), geoděsie nižšía
vyšší (+ 300 K), kulturní technika (+ 300 K). Nove
dotace povoleny učitelským stolicím: metalurgie (400
kor), encyklopedie horníctví (200 K), fysikální che-
mie (600 K), chemická laboraloř agrikulturní (500 K).
eukrovarnictví (400 K) a laboratoř pro cukerní prů-
mysl (500 K.
Na stavbu chemiekéhio úslavu povolena pro rok
1909 částka 200.000 K; na provedení slavebních
změn v hlavní budově 5000 kor.
Na adaplace, vnitřní zařízení a potřeby vyučo
vací uvedeny jsou v rozpočlu tyto mimořádné po-
ložky: Pro stolíci bolaňiky 1000 korun, pro stolic
zemědělské bakleorologie a všeobecně nauky o chovu
zvířat 800 K, pro stolici anatomie a fysiologie domá-
cích zvířat 500 K, pro stolici rosllinně produkce 500
kor. a na vědecké zařízení 1000 K, pro chemii agri-
Kulturní 1000 K, na vědecké zařízení učitelské stolice
pro všeobecný spociální chov zvířat 1000 K, na vě-
decké zařízení stolice pro pathologii rástlin 500 K
na vědecké zařízení stolice pro kvantitalivnou analysu
2500 K, na učebné pomůcky stolicé encyklopedie geo-
děsie 1000 K, na zřízení truhlářské dílny fysikálního
ústavu 2000 K atd. Není možno, aniž účelno, veškeré
tylc ceikem nepatrné polozky zde uvésti; stačí uvé-
sti, že na úplné, dnešním poměrům vědy přiměřené
vybaveni ústavů pro vědeckou práci profesorů a po
sluchačů nestačí povolené obnosy a podivením napl-
ňuje, že podobné dotace na vědecké zařízení a na
učebné pomůcky nevyplácejí se najednou, nýbrž no
dvakrát až na třikrát.
kulturní 1000 K
slroj I . běh
kulturní technik
6
article
Z větších položek možno uvéstí tyto: Na vědecké
zařizení docentury pro analytickou chemii 5000 n
pro stolici elektrojechníky 5. a poslední splátka
20.000 K z povoleného obnosu 100.000 K na zařízení
elektrotechnického ústavu a 12.000 korun jakožto a
a poslední splátka z obnosu 60.000 K, povoleného
na zařízení fysikálního ústavu české techniky.
V rozpočtu státním na rok 1909 shledávám ješt
zajímavou položku o příspěvku zemského výboru král
českého na vydržování drívějšího oddělení zeměděl-
sko-technického, které bylo přeměněno na 4letý od
bor kulturně inženýrský.
Na českou techníku přispívá země ročně 10.320
korun a na německou pak obnosem 11.680 K.
Význačnými pro státní rozpočet jsou konečně
tyto dvě položkyi
Na vědecké a informační cesty pro-
Iesorůvšech rakouských vysokých ško
povelenjestobnos 12.000 korun a na pod
pory nemajetným posluchačům všech
vysokých škol celkem 13.000 koruníi
fysikální ústav český technik
7
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, dne 27. prosince. (Voje ns ké
ustupky Maďarům) Z vánočního projevu
vládních listů je už známo, že koruně záleží na
brzkém vyřízení dávných sporných vojenských
otázek a podobně i otázky bankovní, od níž zá
visí další trvání koaličné vlády v Uhrách. Po-
volnost rozhodujleích kruhů k uherským poža-
davkům na poli vojenském způsobila před svátky
rozrucb zejmena v kruzích křesťansko-sociálních,
které neváhaly ve svých orgánech žádati demisí
říšského ministra vojenství podmaršálka Sch ön-
aicha. Bylo jim však ze strany směrodatné už
řečeno, že k demisi Schönaichově není na ten
čas nijaké příčiny. »N. P. Journ« vždy dobře
zpravený o společných věcech říšských, mluve
o pověstech, šiřených o ministru Schönnichovi,
podotýká: Ministr Schönajch těší se úplné dů-
věře netolíko vrchního velitele, nýbrž také dů-
věře následníka trůnu a všech jiných rozhoduji-
eích kruhů, takže je naprosto nepravda, že by
ve vojenské správě byla vypukla nějaká krise
pro ústupky Uhrám na poli vojenském. Může se
pokládati za úspěch br. Julia Andrásse, že se
mu podařilo získati vídeňsk
kruby pro dalekosáhlé vojenské
ústupky ve prospěch Uher a možno
míti za jisté, že v tom případě, když se uher-
ská strana neodvislosti spokojí nabízeným, s je-
jím stanoviskem se sbližujícím rozřešením ban
kovní otázky, dospěje se v obou těchto otázkách
k výsledkům, jakých ještě nedávno nikdo ne-
očekával, ba které nikdo ani za možn
nepokládal.
Maďar
Schönaichův
Journ
Andráss
Praha
Uhry
8
article
»Pester Lloyd«, pojednávaje o téže věci.
píše, že dr. Wekerle za své poslední vídeňské
návštěvy nalezl sice sítuaci pozměněnou, ale
vojenské vyrovnání s Uhra m
možno pokládati za hotové. Uherská
vláda a vůdcové stran dohodli se úplně, co
mohou v této věci požadovati, aby neutrpěla
jednota a pohotovost armády.
Jest nepochybno, že kruhy, jež nutno
těchto otázkách pokládati za rozhodující, znají
uherská přání a uznávají, že se mohou splnit.
Pod těmito kruhy — praví dále »P. L « —
rozumime krále jakožto nejvyššího vojenského
velitele, společného ministra vojen s tv
jakožto vrchního ředitele vojenské správy a ná
čelníka gener. štábu jakožto povolaného
ochránce organisace a pohotovosti armády
Změna v situaci nastala tím, že křesťansko-
sociálná strana a fendálové z rakouské panské
sněmovny vypátrali v sobě opěl jednou výhradně
patentované rakouské vojenské srdce a mají
větší starosti o armádu a chtějí cítiti rakouštěji
rež nejvyšší velitel, vojenský ministr a chel
gener. stábu. Ale tito pánové musejí zvěděti.
Lloyd
doktor
Wekerle
Uher
P L
9
article
že bez vojenského vyrovnání s Uhrami není ani
řeči o zvýšení braneckého kontingentu, o dvou-
leté činné službě a jakémkoli zvýšení nákladu
na vojsko, náboje a vojenské potřeby. Uhry
však pokládají vojenské vyrovnání za věc, spa-
dající výhradně v kompetenci koruny a proto
také s nikým jiným než s korunou o tyto věci
vyjednávati nebudou. Až půjde o zvýšení kon-
tingentu a nákladu na vojsko, bude ovšem mlti
slovo také rakouský parlament, ale věci, jež se
shrnují v pojem vojenského vyrovnání s Uhrami.
jako plukovní služební řeč, prapory a tomu po-
dobné spadají výhradně v obor pravomoci krále
jako vrchního velitele.
Uhry
10
article
Co napovědělo minulý týden úřadní komu-
níké o vyjednání s uherskou vládou stran vo-
jenských ústupků, petvrzuje se tedy nyní vlád-
ními listy uherskými, takže v této věci nemůže
už býti nijaké pochybnosti.
Z Pešti, 25. prosince. (Persekuce
slovenského tisku.) Dne 18. t. m. stáli
před pešťskou porotou Andrej Obuch, úřadnik
banky »Tatry«, jako pisstel článku »Černovská
masakra« a Jos. Cipár, pisatel »Dopisu
z Ružomberka«, otištěných svým časem v mar-
tinských »Národn. Novinách«. Státní zástupc
shledal v obou statích známé »pobuřování proli
maďarské národnosti« a osočování služného
Pereszlénye. Porotci nedali sluchu obhájci Pavlu
Mudroňovi, přisvědčili žalobci a soud odsoudil
Obucha na 8 měsíců státního ve-
zení a 800 K pokuly, Cipára naz
měsíce vězení a 300 K pokuty.
Dne 22. prosince stál před touže porotou
odpovědný redaktor »Slovensk. Týždenniku«,
Milan Lichard, žalovaný pro bouření proli
maďarskému státu, jež státní zásťupce našel ve
stati »Proti vraždeníu národov — nová politíka.«
Tentokrát stal se v maďarské justici zázrak;
porota neuznala Licharda vinným a státní zá-
stupce nepodal ani zmateční stížnosti. Veselost
vzbudila odpověď obžalovaného na dotaz před
sedův, proč »Slovensk. Týždenník« stále mění
odpovědné redaktory. Odpověď zněla: »Protože
každého pošlete do Vácova (do státního vě-
zeni).«
Obuch
Pavel Mudroň
Lichard
Vácův
Pešť
Tatra
11
article
Pohřeb knižete Jiřího z Lobkovic.
Pohřeb knižete Jiřího z Lobkovic.
Dnes dopoledne, jak se nám z Mělníka telefo
nicky sděluje, putovaly ze všech končin mělnického
okresu zástupy obyvatelstva k Hořínu, aby posledn
poctu vzdaly zesnulému vévodovi roudnickému, kní
žeti Jiřímu z Lobkovic, jehož tělesné ostatky byly
pochovány do rodinné hrobky u zámku hořinského
Z okresů mělnického a roudnického přibyli
k pohřbu zástupcové obcí a měst, deputace spolků
a korporací, zástupcové úřadů statních a j. Četní
šlechlicové přijeli v sutomobilech.
Zvláštním vlakem České severní dráhy přijeli n
Mělník o 10. hod. dopol. zástupcové obce pražské
pp. náměstek starosty J. Jirousek, členové rady měst
ské a sboru obecních starších Březnovský, Hubaček
Náhlovský. Václav Novotný a Slavík, prosidiální la
jemník p. dr. Sobotka, dále přibyl zvláštním vlaken
z Prahy místodržitel brahě Coudenhove, nejvysšt
maršálek princ Ferd. Lobkovic, kněžna Ida Lobkovi-
cová, posl. baron Morsey, Felix baron Aehrenthal
Leopold hr. Nostitz, plukovník Zd. Lobkovic, příse-
dící zemského výboru brabě Vojtěch Schönborn, čle-
nové rodiny zvěčně ého knížete. Dále přednosta po-
mocných úřadů J. Nygrin, rada z. v. dr. Krejčí, te-
ditel sněmovní kanceláře Vyšohlíd a j.
Rakev s tělesnými ostatky zvěčnělého knížele
spočívala v zámecké kapli na skvostné vypraveném
katafalku, obklopeném množstvím drahocennýeh
věnců a palmových kytic a ozářeném planoucími vo-
skovicemi. U katafalku lesníci stáli čestnou stráž.
Za hlubokého pohnutí četných smutečních host
byla rakev snesena do knižecí hrobky.
Jiří
J Jirousek
Hubaček Náhlovský
Novotná
doktor
Sobotka
Coudenhove
Ferd
Lobkovic
Lobk
Morse
Aehrenthal
Leopold
Nostitz
Zdeněk
Schönborn
J Nygrin
Krejčí
Vyšohlíd
Lobkovice
Mělník
Hořín
Praha
rada
12
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Na náš páteční článek » Vánoce 1908« od
povídá oficiální orgán positivní politiky »Den« ano-
nymně. Je dlouhatanský, pln nadsazování a pře-
hánění a dokonee »tak a podobně vyznívajíeh
politickou úvodníkovou sekaninou, nanášenou
barvami nejčernějšími«. Ovšem »znějící seka
nina, klerá se nanáší černými barvami,« toť před-
stava veselejší, než seriosní úvahy o situaei
a může dokonce bavit toho, kdo má smysl pro
bezděčný humor. Náš božíhodní článek byl »Dnue
»stále stejným nudným způsobem rozbírání politi-
ckých událostí«. Štéstí, že ještě našel osvobozujíeí
slovo ze začarování nudou, v jaké uvázla ducha-
plná politika našeho politického vedení. Poslední
události na říšské radě, boykotový dekrel Bi -
nerthův, stanné právo, konfiskace čerkých listů.
zkrátka všechno, co následovalo j o parlament-
ním kabinetu Beckově, nesmí býti váděno na
politiku minulou, neboť náleží na účet
politiky přitomné, odpovídající více názorům
kritiků, než našim,« dí »Den«. To se rozumí,
odpovídají kritikové, účet české politiky za par-
lamentního ministerstva Beckova jest tak skvělý,
že nesmí býti oblížen žádnými pasivy, nenáleže-
jícími na ten účet. Suspendování jazy kovýeh
nařízení Stremayrových (kterak je nudné
jednotvárně toto stálé připomínáni jedné
a téže věci!) pro »německé« soudy, kte-
réž bylo ve »Dnu« po nějaký čas i hájeno
na základě soudcovské neodvislosti a nového
civilního řádu — jaká to nádherná položka ve
prospěch positivního účtu českého! A což. via
facti odveta českých soudců poď vřele slibova-
nými auspiciemi mocných a vlivných českých
poslanců, anebo vnitřní český jazyk úřadní n
poštovních ambulancích a vlakových poštách ?
13
article
Řádění »generálního poštmistra« v personáliích
poštovního ředitelství pro království české? Ne-
slýchaný ústupek českého ministra krajana
v otázce výhradně německých nápisů na dráze
pořičské, souhlas s tímto precedentemv
otázce jazykové, který podle pověstí německý
ministr krajan z náprsní kapsy ukazoval
každému, kdo si přál jej viděti! Bez-
příkladně pasivní chování mísťodržitelovo vod
»Wacht am Rheinu« na sněmu a na Při-
kupě, opravdu bezpříkladné i za nynějšího oči-
vidného rakouského fatalismu! Atd atdy Kterak
smí se obřěžovati tento skvělý beckovský úče
položkami dnešní politiky! Přes to, že nynějš
bienerthovská éra jest přímým legiekým výsled.
kem beckovské a přes to že Bienerth na zá-
kladě své zkusenosti z éry Beckovy ví, žes
smí s národem a jeho právy dovolit, co chee
aniž by to mělo nějaký valnější účinek
na řlšské zástupde národa. —
Částečné hlasování jich proti rozpočtovému pro-
visoriu bylo prohlášeno z úst nejautentičtějších
za politickou chybu, ano za politickou hloupost
a až se bude jednat po novém roce o novou
koalici parlamentní, bude český klub slavit své
sjednocení, ani jedna z jeho stran nebude chtí
v koalici scházet. Nár. str. svobodom. pro zásady
Bienerth
Beckův
14
article
jež nám tak světle byly vyloženy ve vánočním.
krátkém a zábavném článku dra. Kramáře, je
hož smysl jest: Poselstvo české musí býti čle-
nem vládní většiny stůj co stůj, třeba že národu
z toho kyne úděl menšiny nejpronásledovanější
a především musí žit parlament, třeba by národ
při tom umřel, neboť: podívejme se na tábor
sociálně-demokratický, v němž jest Rakouskol
Agrárníci pak mají v zásobě praktickou státní
filosofii pana rady Viškovského! „Nevíme, jak
dlouho budou ještě v Čechách z aery Beckovy
vařiti politické polévky, jimž schází koření
novosti a přesvědčivé důvěry v sebe,“ píše
nedělní „Den“. Nuže, těšme se: za tuto po-
lévku, kterou strávil oficiosus vůdčí politiky tak
lehce, kdežto voličstvo svíjí se po ni v křečích,
bude nám brzo navařena nová koaliční polévka,
o koření novosti je již postaráno, jmenuje s
jazykový zákon pro Čechy a krajské rozdělen
v Čechách. Jikry i mlíči pro vánoční polévku
na r. 190911
— Pomocný menšinový školský komíté
koná dnes v pondělí přesné o 7. hodině večern
důležitou sehůzi v zasedací síni Národní rady
české (Vodičkova ulice č. 20).
Čechy
Vodičkův ulice
národní rada český
rada Viškovský
aero Beckův
15
article
— Spolek německýcli zaměstnanců v Praze vy-
dal ve včerejších německých novinách zdejších „dů-
tklivou výzvu k německým soukromým zaměstnan-
cům.“ Vykládá jim o boji, který němečtí zaměst-
nanci musí vésti ve třech frontách: národní, hospo-
dářské a sociální. Především jde prý o zajištění ná-
rodni; němečtí zamestnanci vynasnaží prý se, aby
zabránili svému zneprávnění (Entrechtung“) v obon
rárodním, které prý jim hrozí v pojišťovacím ústav
„utrakvistickém“, jakým bude pořišťovací ústav pra-
ský. „Spolek německých zaměstnanců“ opakuje t
lež, odjinud převzatou, již sám zajisté nepochiopil
poněvadž míněný utrskvismus“ je ve skutečnosti
plná rovnoprávnost národní i jazyková, tedy pravý
opak jakéhosi „zneprávnění“. Tomuto „zneprávnéní“
míní spolek čeliti výzvou, by se do povinné státn-
pojišťovny pražské pro soukromě úřadnictvo všichn
němečtí zaměstnanci obchodní hlásili jazykem něme
ckým. Další obsah jejich projovu zní však tak, ž
Praha
16
article
vzniká vážná pochybnost, byl-li opravdu vydánv
prvé řadě z důvodů národnostních a že namanuje s
otázka, není-li falešný, přímo prolimyslný odkaz n
„zneprávnění“ v oboru národním pouhou záminkou
k obraně obchodních zaměstnanců německých prot
hospodářské a sociální nepřízni jejich zaměstna
valelň. „Spolek německých zaměstnanců“ varujet
tiz všechny příslušníky svého stavu velice důtklivě
před agitací jakýchsi vídeňských „Ústředních svazů
a „Ústředních spolků“, za nimiž prý se skrývá vlast
ně jen lakota zaměstnavatelů, kteří chtějí při poli-
štění svých zaměstnanců něco ušetřiti. Tato kritik
vyjímá se překrásně právě proto, že před několik
dny azitoval německý tisk pro pojištění německých
soukromých úřadníků a obchodních zaměstnaneů
u pensijního spolku „Svazu německých spořitelen“
kdežto nyní organisace německých zaměstnanců vy-
slovuje se pro jich přihlášku do státní pojišťovny
odmítá tedy vlastně pojíštění u úslavů náhradních
svaz německý spořitelna
17
article
Mezi německými zaměstnavateli a zaměstnanci j
tedy v prvořadě nyní otázce způsobu pojištöní sta-
robního důkladný rozpor.
— Z české techniky. Pan Karel Hulla z Litovle
na Moravě podrobil se dne 19. t. m. druhé státn
zkoušce ze strojního inženýrství a uznán způsobilým
s vyznamenáním.
— Úmrti. Na Král. Vinohradech zemřel dne 27
t. m. p. Josef Řehák, řídící učitel v. v. v 66. ro
svého věku. Pohřeb koná se v úterý dne 29. t. m
o 2. hod. odp. z ústřední síně olšanských hřhitovů
V neděh dne 27. t. m. zemřela v Karlíně pan
Alžběta Strenitzová, roz. Mautnerova ve stáří
81. roků. — V sobotu dne 26. t. m. zemřel na Březo
vých Horách ve věku 86 let pan Ferdinan
Frantal, otec redaktora časopisu »Zájmy Jihu« ve
Strakonicieh.
Hull
Král
Řehák
Strenitzová
Mautnerův
Březa
Ferdinan
Litovel
Morava
Vinohrady
Olšanský
Karlín
18
article
— Také kulturní projevy německého obchod-
nika. Majitel průmyslového závodu kůjné huti a lo-
patárny v „Ježku“ u Rokycan, pan Karel Holub. má
spojení s mnoha velkoobebody želozářskými v Praze
Plzni, Brně, ano i ve Vídni a v mnoha větších ven
kovských městech Čech, Moravy a Slezska a rovněž
i v tak zvaném uzavřeném území v Čechách, jak
v Mostě, Chomutově atd. Jako pravý obchodník po-
slouží každému rád at Čech nebo Němec, avšok ja-
kožto Čech má tiskopisy valnou vělšinou ryze
české a tak asi stalo se, že omylem jisté lirmi
v uzavřeném území zaslán byl personálem páně Hlo-
lubovým oběžník český. Že by se přečtením tohcte
oběžníku německá firma neotrávila, jesí na bíledni
vždyt mnohý český obchodník od mnoha a mnoha
firem německých dostává pouze a výhradně jen ně-
mecké dopisy a cenníky. Avšak zmíněná německá
firma s českým oběžníkem krutě naložila: na kou-
sky jej roztrhala a panu Holubovi vrátila ve zviáštn
obálce, na níž vidno jest, že pachatel tohota hrdinství
vzleky překypěl, neboť ji vyzdobil poznámkami Hleil!
Sieg! Hache! Allheil! Gut Heil! a Nieder mit den
Tschechen! a jinými až sprostými projevy, patrně
na doklady kulturní výše, kterou byl ovládán.
Ježek
Holub
Němec
Čo
Hla
Hach
Allheil
Rokycany
Praha Plzeň
Brno
Vídeň
Čechy
Morava
Slezsko
Most
Chomutov
nieder mit den Tschechen
Gut Heil
19
article
— Odbo ové organisace státně zlízenecké a úlol
na ně jest programem veřejné schůze státních zří
zenců veškerých kategoril, klerou svolává Jednota
státních zřízenců pro země koruny české, jíž se
zúčastní Zemská jednota zřízenců drah a Spolek po
štovních a telegrafních zřízenců. Schůze koná se
dnes v pondělí dne 28. prosince o 8. hod. večen
ve velkém sále Národního domu na Král. Vino-
hradech Fozváni jsou pp. poslanci a zástopcí svazu
všeúřadnického.
— Našemu plactvu v době krutých mrazů a sně
hových vánic bývá velmi zle. Zejména plactvo, které
nezdržuje se v houštinách hlubokých lesů, trpívá
často krutým hladem a k velké naší ztrátě bídně
hyne. Ježto užitek ptactva jest všeobecně znám, je
tedy povinností každého člověka, aby učitečné
ptactvo chránil a šlědrou rukou v době zlé mu za-
sypával. Účelně upravené zásypy a krmftka debře se
osvědčují. Zejména pak krmitko, které pořídil Zemský
spolek pro chov drůbeže a ochranu plactvu dle ná-
vrhu jednatele p. Jos. Jeřábka. Milovníkům ptaciva.
kteří by taková krmítka do svých zabrádek pořídit
chtěli, mohou dle vzorku — jenž vyvěšen jest v Rie
grových sadech na stromě proti nové škole podě
Zižkovy ulice dáti je zbotoviti. Vzorek znázorňoje
krmitko jednoduché, praktické, levné a originální
neboť zhotoveno jest z kulatého borového polena
. zv. »kuláče«, v němž vyříznuty jsou poschodovtě
tři dosti hluboké kapsy pro krmivo. Protože jsou
korou porostlé, zdají se ptačímu svělu nejvíce při
způsobeny. Přípevňují se drátem na kmeny strom
ke straně východní. Informace podá ochotně správa
Riegrových sadů, neb p. Karel Kudera, ředitel obecné
školy na Král. Vinohradech.
Král
Jeřábek
Kuder
Zižkův
Riegrův sad
20
article
— Pensijní pojištění advokátních a notářskýcl
úřadníků v král. českém stalo se předmětem sporu
Důvodem, pro který toto úřadnicivo, dle názorů ně-
kterých advokátů, pojištěno býti nemů, jest ta okol-
nest, že mundanti a písaři, v advokátních kancelá-
řích zaměstnaní, pouge opisují a tedy že duševně
nepracují. Toto tvrzení — dle prohlášení Zemské
jednoty advokálních a notářských úřadníků — neza-
kládá se na pravdě a směřuje pouze k tomu, aby
zaměstnavatelé ušetřili pejistné několíka korun
Uznává-li se povinnost pojištění solicitátorů, uzna.
se musí také povinnost pojištění mundantů a písarů
neboť by se jinak ani první pojištění nedočkali, Jed
nola chce sledovati případ od případu a vynaloži
veškeré prostředky, aby bída příslušníků stavu ad-
vokátního a notářského úřadnictva opětně nestoupla.
Má-li pojištění býti cenné, musí býti všeobecné, a ne-
může býti dle libovůle pouze na jistou kategorii úřad-
nictva vztahováno. Jednota domáhati se bude i re-
kursv. abv právu ziednán byl volný průchod.
21
article
— Ochrana dívek v Praze. Arcikněžna Marie
Anunciata přijala tyto dny protektorát damského
spolku »Ochrana dívek v Praze«. Spolek, jehož úko-
lem jest dívkám, které samy bez průvodu do Prahy
přijíždějí, poskytnouli ochrany, vysílá ke všem nej-
důležitějším vlakům ve dne i v noci do Prahy nel
předměstí přijíždějícím své ochránkyně, spolehliv
legitimací spolkovou opatřené ženy, jichž úkolen
jest ujímati se dívek, poskytovati jim rady a pomoci
po případě doprovoditi je do místností spolkových.
kde dostane se jim neclehu, bezplatného zaopatření
a dle možnosti i služby Ochránkyně věnují svou
péči též nemecným, dětem a vůbec všem osobám.
které pomoci jejich se dovolávají. Špolek za několi
kaměsíční své činnosti selkal se s netušeným vý
sledkem. Dovolaloť se ochrany ochránkyň přes 450
dívek z venkova do Prahy za zaměstnáním se uchý
livších; zabloudilým dětem, slepcům, starým nemoc
ným lidem, epileptikům a lidem nejrůznějšími ranam
osudu postiženým poskytnuto dle možnosti pomoc
buď okamžité, dočasné neb i trvalé. Spolek jest po-
vahy čistě lidumilné a dobročinné.
— Dary. Členové společenstva řemenářů, bičařů
a hotovitelů štítků k čepicím v Praze, vybrali po
valné hromadě ve prospěch Klubu vlast. přátel dra
Paříka a Třebenicka v král. hlavním městě Praze
tomuto klubu odevzdali K 13.20. Témuž klubu daro
val i letos okresní výbor v Českém Brodé 10 K.
— Tisíc korun na stavbu tělocvičny „Sekolal
česko-budějovického. Šlechetný muž, jenž nepřeje
si býti jmenován, složil prostřednictvím jedncho bra-
tra Sokola tisíc korun jakožto vánoční dárel
na stavbu tělocvičny „Sokola“ česko-budějovického
Krásné dar tento dokazuje, že vzenešené ideály so-
kolství nacházejí stále nových přátel a dovedou na-
dchnouti k příkladné obělavosti.
Anunciata
Pařík
Třebenicko
Praha
Český Brodý 10 K
Sokol
22
article
— Co je v království českém možno v „jubilej-
ním“ roce. Trochu opozděná, ale proto přece velmi
zajímavá jest následující zpráva práchatického něme-
cko-nacionálního týdenníku: V den císalského jubile
vyvěšen byl na nádraží ve Volarech též prapor zem-
ských barev českých. Sotva že se tak slalo, sešel se
veliký zástup poštvaných Němců a cdebrali se k
staniční budově. Dvoučlenná depulace, odebrala s
ku přednostovi stanice a rozhorleně žádala, aby pra-
por červenobilý byl odsiraněn. To se táké ihne
stalo. Zástup před nádražím zpíval při odstraňování
českého praporu „Wacht am Rhein“, načež odtáhl
do města, kde byl přivítán shromáždivšími se na
náměstí spelky německými. Na to pořádána velik
pitka na oslavu tohoto věru významného skulku
— Vnitřek Národního domu na Smíchově svým
účelným a praktickým rozdělením místností a nádher-
nou dekorativní uměleckou výzdobou překonává ve-
škeré očekávání. Hlavní vchod do vestibulu naiéz
se ve Farní ulici, odkudž vstoupí se do zádveří s dvě-
ma postranními pokladnami, sloužícími k úřadování
výborů při koncertech a spolkových zábavách. Z ve-
stibulu vede zvláštní schodiště do suterénu, v něm
nalézati se bude lidová restaurace, bohatě vyzdobená
lunetami od Ládi Nováka. Apartní novinkou, v Praze
dosud neexistující, bude s reslaurací touto sovisíc
zimní kuželník, na němž každá padlá kuželka bude
samočinně oznamována rozsvícenou elektrickou lam-
pičkou. Také kuželník okrášlen jest rozmarnými vý-
jevy z přilehlého živola akud. malířem Mayerem.
Němec
Lád Novák
Mayer
Volary
Smíchov
Farný
Praha
národní dom
Wacht be Rhein
23
article
V přízemku nalézá se obrovská kavárna ce do veli-
kosti a rozměrů jediná snad v Praze, jíž prakticky
rozčleněním místností, překrásnou výzdobou a lu-
xusním zařízením reslauračním se hned tak jiná ne
vyrovná. Kavárna bude rozdělena na čílárnu s vy-
hlídkou do Královské třídy, šachovnu, hernu, míst-
nost se šesti kulečníky s přílehlou umyvárneu
Obrovská jednotná okna místnosti kulečníkové, ve-
doucí do zahrady, zařízena jsou k úplnému spuštěn
do suterénu, čímž v létě možno učiniti z místnost
rázem letní verandu. Do kavárenské kuchyně přivád
se zvláštním vodovodem pitná voda, čerpaná ze stud-
ně v bývalé bolanické zahradě. Monumentálním
mramorovým schodištěm, kolem něhož v přízemku
umislěny jsou po obou stranách šatny, přichází s
do prvého patra k sálovým arkádům s mramorovým
sloupy, s pětiramenným rozdělením, bohiatě archilsk-
tonicky řešeným, se zlacenými mřížemi, pamětním
deskami a promenuárem, z něhož jest příchoJ de
cukrárny, damského salonu, místnostmi, známými
výstavy jubilejní, kuřáckého salonu, damské a pan-
ské toietty. Schodiště, jímž vstupuje, se do předsál
mezi malou a velkou dvoranou, spolů s kavárnou
umělecky vyzdobil akad. malíř Frt. Zatočil. Velk
dvorana, okrášlená neobyvyklou nádberou s. cbro
vitými okny a balkonem do Královské třídy, s estrá-
dou, galeriemi a lorgii pro orkestr, k jejíž výzdeb
použito bylo imitované byzantinské mosaiky, působ
mohutným dojmem. Dvorana jest 26 metrů dlouhá
a 15 metrů široká, asi v rozměrech sálu vinohrad-
ského Národního domu a vytápěna bude otvory ve
stropu umístěnými. Nad galeriemi spočívá osm pustrů
o 37 žárovkách překrásné umělecké práce, jejichž
oboustranným symetrickým umístěním dosáhne se
harmonicky rozvrstveného osvětlení a stínu. Půsa-
bivou dekoraci obou dvoran provedl ak. malíř Frt.
jít cukrárna
Frt
Zatočil
Praha
národní dom
24
article
Fröhlich. Na galeriích s postranním promenuárem
nacházejí se oddělené lože, zařízené komfertem
přepychem nevidaným Malá dvorana s ckny na za-
hradu, co do bohatosti dekorativních okras, velk
dvoraně nikterak nezadávající, sloužiti má prc menšt
zábavy, aneb jako restaurační místnost při velkých
zábavách. Jest 10 metrů široká, dlouhá 18 m Drube
schodiště s příchodem z Královské třídy vede k re-
stauraci, mistnostem Lesedním a bytu restauratéra
Místnosti besední sestávají z útulného salonku s mo-
derním krbem, s okny do Královské třídy a pěknou
vyhlkkou na Prahu, z herny, místnosti kulečníkové
čitárny a výborovny. Vedle místností umístěny jsou
restaurační výtahy a kuchyně. V přízemí, pod besed-
ními místnostmi, nalézá se veřejná restaurace o čty-
řech místnostech a lidovou jídelnou, spoléhající na
návštěvníky ze sousední tržnice. V suterénu jest vý-
čep přes ulici, k němuž vede zvláštní vehod z beze-
jmenné dosud ulice, jenž sloužiti má též za vehod
pro persanál pomocný. V sousedství výčepu umistěna
jest hlavní kuchyně s obrovským sporákem, přívodem
teplé a sludené vody, opatřená všemi nejnovějšími
vymoženostmi technickými, s umyvárnou na sklenice
a výtahy. Vedle ni nalézá se spoušť na sudy, ústíeí
do hospodářského dvorku, k němuž jest přístup při-
mo z ulice. Z kavárny a vestibulu vedou léž východy
do restaurační zahrády, která má býti pravým skvc-
stem moderní zahradní architeklury. Zahradu ahra-
ničují kolem do kela pergoly s dvěma veranlami
a kamennou balustrádou. Stavbu navrhl a řídil dr
Fröhlich
Praha
25
article
Al. Čenský, architekt, a provedl stavitel Bernar
Nedvěd. Členové dozorčí komise byli? JUDr. Al. Kol-
dínský, slarosta, Josef Linhart, náměstek, městští rad-
ní: Frt. Eberl, Frt. Tbüringer. JUDr. K. Hádek, JUDr
Fr. Steiner, Ant, Šimek, Karel Jeřábek, členové obec-
ního výboru: Ant. Cechner, Alcis Eihenický, Jose
Vondráček, ředitel měslské kancoláře, stavební rada
A. Duchoň. Administrátorem stavby byl městský
inženýr Eduard Mestek
— Otázka zkrácení pracovní doby v obchodech.
Čenská
Bernar Nedvěd
JUDr
Al
Linhart
Eberl
Frt
K Hádek
Steiner
Antonín
Šimek
Jeřábek
Cechner
Jose Vondráček
A Duchoň
Mestek
JUDr Francie
Alcis Eihenický
26
article
Dnes v pondělí večer o 8. hod. koná se v zasedaeí
slní obchodní a živnostenské komory hromadou po-
mocnickou pražského obch. gremia svolaná anket
chefů a zaměstnaných z odborů střižního, modního
a galanferního s programem: »Zkrácení pracovní
doby v obchodech.«
— Příhoda ve vlaku. Píše se nám: Když na Ště-
drý den jel vlak od Jihlavy k Něm. Brodu, byl jedan
vůz III. třídy jevištěm tohoto výjevu: Výstup 1. Ve
voze seděli: Dáma, proti ní panímáma se synem
opodál voják. Dáma obdivovala se kráse zimní kr-
jiny, jež kolem oken jedoucího vlaku se mihala Une-
šena dojmy, nepozorovala, že jí z ruky vyklouzla to-
bolka se 60 K a na zem se skulila. Pezeroval to
však bystrozrak panímámin, která mrknutím se sy-
nem se srozuměla. Týž udčlal obratný hmat a to-
bolky se zmocnil. Aby o obsahu se přesvědčil, vy-
tratil se do záchodku, kdež obsah tobolky přendal
do své a prázdnou položil nahoře na prkénko. Výstup
Osoby předešlé, konduktér a četník. Dáma obrá-
tila zrak opět ke své osobě a k velikému překvapení
pohřešila svůj majetek. Strhl se pokřik. Přivolaný
konduktér vzpomněl si, že náhodou ve vlaku nalázá
se četník; zavolal jej a ihned nastal výslech. Možné
že by byl bez úspěchu, ale voják upozornil, že syná-
ček na chvíli z kupé se odstranil. Konduktér pak po-
tvrdil, že viděl jej ze záchodku vycházeti. Šli tedy
tam hledat a našli prázdnou tobolku, již paní za svůj
majetek prohlásila. Peníze byly pak u mladíka na-
lezeny a mařitelce odevzdány. Výstup 3. Osoby
četník, poberta a přednosta. Četník mládence zatkla
— poněvadž musil jeti dále — dopravil jej v Něm
Brodě do úřadovny přednosty, odkudž byle telefeno-
váno četníkům, aby si přišli pro štědrovečerní na-
dělení
teřr
Příhoda
Jihlava
Německo . Brod
Německo
Brod
27
article
— Na vllavských náplavkách počne se zejtra
ráno ledovati. Známky na led prodávají se v kance-
láři obecních náplavek v Náplavní ulici.
— Těžká nehoda kočího. Frant. Kozák, 30letý
kočí z čís. 366—VII., vezl náklad ječmene Vítavskou
ulicí v Holešovicích. Nešťastnou náhodou spadl
s kozlíku, zlomil si pravou kliční kost a utrpěl vážné
otřesení mozku. Zraněný byl odvezen do všeobecné
nemocnice.
— Nožem do hlavy. Po půlnoci na včerejšíek
povstal prudký spor v Davidkově ulici v Libni mezi
19letým dělníkem Frant. Havelkou a 22letým kočím
Frant. Bláhou Spor skončil velmi mrzutě, neboť Pa-
velka dostal nožem ránu do hlavy a musil býti do-
praven k lékaři, Bláha byl zatčen.
— Mrzutá koupel dveu školáčká. Vilém Skopový.
13letý školáček z čís. 165 a Karel Bubovič, 12 roků
starý, z čís. 826 na Smíchově, vypravili se u smí-
chovské arény na zamrzlou hladinu Vítavy, ale vrá-
tili se domů velice zarmouceni. Chlapci dostali s
na tenký led, který se pod nimi probořil a oba octli
se v situsci velmi nebezpečné. Plavčík Karel. Vodička
přispěl oběma školáčkům na pomoc a šťastně je za-
chrámil. Ochránce vzal chlapce do svého bytu, opa-
třil jim suchý oděv a potem putovali chlapci smutn
domů.
František
Havelka
Bláha
Vilém
Bubovič
Karel
Vodička
náplavní ulice
Kozák
Vítavska
Holešovice
Davidkův ulice
Libeň
Smíchov
všeobecný nemocnice
28
article
— Výstřel na galezii divadla. V sobotu odpo-
ledne sešli se na galeri libeňského divadla dva mladl
přálelě a toť se rozumí, že se vzájemně vyptávali,
co kloudného a příjemného si nadělili. Zvláštní ná-
hodon naštěděili si oba skoro stejně: Václav Lalek
ſlobertku a Karel Srcha pistoli. A oba byli do dárků
tak zamilováni, že je nosili sehou, ve spodní kapse
dobře ukryté, zrovna na srdci. Neodolali, aby si
v těchto místech, na galerii divadlu, zbraně neuká-
zali. Leč běda ! Jeden z nich pohrával si s bam-
bitkou tak neopatrně, že vyšla rána, jejíž třesknuti
způsobilo v divadle u mnohých nemalé vzrušení.
Šlěstí ještě, že střela nikoho nezasáhla a že před-
stavení se ještě nekonalo, takže při panujítím šumu
výstřel leckdo neslyšel. Než se personál divadla
sběhl, oba mladíci zmizeli, ale jiní diváci na galerii
jejich jména udali. Bode proti nim zavedeno trestni
řízení.
— Vzpurný hest. V sobotu večer povstala velká
srážka mezi bosty v hostinci »U koruny« v č. 21-VII
Nejzuřivějí počínal si host nejmladší, 17letý dělník
Jan Bradáč z Libně, který činil dojem smyslů zba-
veného. Dva policisté dlouho nemohli s ním nic po-
řídit, jak zuřil, ale když vyláhl nůž a ohrožoval je,
stalo se zakročení důrazněji, zuřivý mladík byl pře-
možen a do separace dopraven.
— Osudný vánoční dárek. Školák Karel Kasik
z Bubenče dostal dárkem flobertku, z které včera
odpoledne na zabradě střílel vrabce. Nešťastnou ná-
hodou postřelil 8lelého Josefa Soukupa, syna zá
mečníka z Bubenče č. 149 a způsobil mu poranění
na hlavě.
Lalek
Srch
Šlěst
Bode
Nejzuřivět
Bradáč
Karel kasik
Soukup
Libeň
Bubeneč
galerie divadlo
29
article
— Pro demnělý podvod zatěená zpěvačka. Včera
byla v bezpečnostním oddělení zatčena a po vý-
slechu k trestnímu soudu do vazby dopravena 18letá
operetní zpěvačka Marketa von Ghycsy, na niž ně-
kolik obchodníků podalo trestní oznámení. Ačkoliv
neměla peněz, přece učinila značné objednávky
sice od firmy Frimlovy v Celetné ulici objednala
šaty za 292 korun, v obchodě R. Beibilfa žaket za
250 korun, u firmy Preisslerovy v Karlíně různé
prádlo za 300 korun, u firmy Wienerovy na Václav-
kém náměsti také mnoho zboží. Když objednávky
byly vyřízeny, zákaznice nezaplatila a opatrní ob-
chodnici ji zboží nevydali. Přece však utrpěli škodu.
poněvadž šaty byly zbotoveny dle míry a obchod-
níci nemohou je ihned prodati. Zpěvačka uvedla, že
má nápadníka, který ji dal už jednou 1000 korun
očekávala, že na Vánoce opět dostane tisícovku.
— Frozný čin zoufalé malky. Z Brna, 28. pro-
since. (Tel) Zena píhaře Anna Derschanecká skočila
předevčírem se svými dětmi, 4lelým Hugonem a 5le-
tou Annou, do Švarcavy. Děti byly zachráněny,
malka však vytažena mrtvá
— Krádeže. V Liberci byly spáchány v neci
s 25. na 26. t. m. opět tři drzé krádeže vloupáním.
Ghycsa
R Beibilfa
Preisslerův
Wienerův
Václav
Zeno
Derschanecká
Anna
Celetná ulice
Karlín
Brno
Švarcava
Liberec
Frimlův
30
article
Neznámí zloději vloupali se do tří krámů a síce
řezníka Josefa Zückera, pekaře Raímunda Fřitachoa
kupce Arnošta Wünsche, vypáčili všude zúsuvky
v pultech a odcizili celkem 60 K v holovosti a různé
zboží. Drobných minci zloději s sebou nevzali. Podle
způsobu, jakým byly všechny tři krádeže provedeny.
soudí se, že jde o tytéž pachatele, kteří spáchali ve
městě také obě dvě poslední krádeže vloupáním.
— Zastřelil se. Slévač Václav Zdvořák, 29 roků
starý v Žižkově u Libně bydlíci, usmrtil se včera
dvěma střelami z řevolveru, které si vypálil do levé
strany prsou. Důvod zoufalého činu není známý.
— Nehoda při bruslení. Na kluzišti v nádvokl
domu čís. 791—II. upadl včera odpoledne při brus-
lení 18letý obchodní praktikant Jiři Vršťala tak ne-
šťastně na znak, že delší dobu byl v bezvědomí.
Teprve po ékařském příspění se vzpamatoval a byl
odvezen do bytu rodičů v Jerusalemské ul. č. 6.
Zücker
Raímunda
Wünsch
Václav zdvořák
Vršťala
Žižkov
Libeň
31
article
— Obeň. V příbytku městského vedál a Karl
Kokeše v domě č. 1182 v Lodecké ulíci—II. vzňaly
se včera odpoledne záclony. Sousedé oheň záhy zpo-
zorovali, dveře bytu vypáčili a plameny uhasili.
— Oběsil ze. Z Liberce se sděluje: V Gersdorfu
u Hrádku oběsil se dne 24 t. m. o 8l hod. večerni na
půdě svého domku 52letý domkář a tevární dělník
Frant. Hausmann, jenž tohoto večera v opilosti s
pohádal se svým 19letým synem Gustavem a zranil
ho těžce v obličeti. Hausmann, jenž byl, ženata
otcem dvou nezaopatřených dětí, odebral se po tomto
výstupu na půdu a spáchal tam sebevraždu.
— Nešiěstí při jízdě na lyších. Z Brna, 29.
prosince. (Tel.) Při jizdě na lyžích zabil se vídeňský
právník Viktor Molitor poblíže Donnersbachu ve
Štyrsku. Byl jediným synem vdovy po lékárníku.
— Náhlé úmrti. Včera zemřel náhle, raněn byv
mrtvicí, pan Gustav Pér, vrchní stavební komisul
u c. k. státních drab v 60. roce věku svého.
Kokeš
František
Hausmann
Gustav
Molitor
Donnersbach
Lodecká
Liberec
Gersdorf
Brno
Štyrsko
32
article
— Z Bělé u B. (K úmrtí starosty města
pana Joseía Procházky.) Oznámili jste již
překvapující zprávu, že dne 18. t. m. večer skonel
náhle, zachvácen srdeční mrtvící, náš vlivuplný
oblíbený starosta měsla pun Josei Procházka, ob-
chodník. Zemřel v době, kdy ho město naše nejvíce
potřebovalo, a proto odchod jeho je tím bolestněj
a ztráta ducha tak činného téměř nenahraditelná.
Pan Jesef Procházka narodil se z vážené rodiny mě-
šťanské v Bělé u H. dne 8 srpna 1855 a po důkladné
průpravě zařídil si ve svém rodišti obchod se zbožím
střížním a galanterním, který v rukou tak přičinli-
vých, jako byly jeho, záhy vzkvetl. Již jako jinoch
projovoval vlasfenecké smýšlení. Byl spoluzak ladate-
lem Českké besedý v Čleské Lípě, která do dnes je stře-
diskem všech tamějších českých trpitelů pod něme-
ckým furorem. Usadiv se pak trvale ve svém rodišti,
nejenom že nepřestnl veřejných záležitostí si všímuti,
ale přikládal všude ruku k dílu, a to s úspěchem.
Joseía Procházka
Josei Procházka
Jesef Procházka
Z Bělá
Bělá
Čleský lípa
33
article
Hlásil se vžďycky a důsledně k národní straně sve-
bodomyslné a také vždy jako opravdu svobodomyslný
Čech všude vystupoval, maje v první řadě na sta-
rosti blaho svého města, které vřele miloval, i blaho
svého národu, k němuž vždy vroucně lnul. Město
naše, vidouc jebo záslužnou činnost, poskytlo mu
také brzo příležitosti k působivější práci, zvolivši
ho v roce 1900 svým starostou, kterýžto úřad pak až
do své smrti podržel. A právě v této hodnosti vy-
konal pro své rodné město jako málo kdo jiný. Hned
v druhém rece svého starostování učinil návrh na
zřízení městské spořitelny, avšak teprve po pělilel
práci její uskutečnění prosadil. Za jeho vedení vzrostl
tento peněžní ústav v době tak krátké měrou netu-
šenou. Krásný pak na náměstí našem, chlouba to
města, o jehož zvelebování stále pečoval, zůstane
rovněž trvalou památkou na jeho snahu o zvelebení
města. Když pak Bělé odňat byl lesnický úslav, což
znamená pro město zirátu nemalou, stále se snažil,
aby jinou náhradu za tuto ztrátu mohl opatřiti zří-
zením nějakého jiného českého ústavu. Nelitoval
námahy a ač chabého byl zdraví, dojížděl stále ke
všem vlivnějším csobám dožadovat se podpory ke
zřízení českého ústavu učitelského v Bělé. Když pok
se v této věci snahy jebo ztroskotaly, zasazoval se
všemožně o zřízení české školy mlynářské v Bělé
a prosodil svým vlivem u obce, že tato odhodlala ze
věnovati ke zřízení této školy obnos 100.000 K, ka
pitál na naše poměry zajisté velmi značný. Bohužel,
nedočkal se výsledku těchio svých snah. Zřízením
škol chtěl zvěčnělý nejenem opatřiti obyvatelstvu
nový zdrej příjmů a podporu k rozkvětu města, ale
i pevnou baštu proti deroucímu se sem němectví
Jako věrný a poctivý Čech stále ze snažil, aby jeb-
Bělá
Bělá
Čechy
český ústav učitelský v Bělá