Str. 430

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Ročník XXXVII.

jím doplňkem. Dobytkaření založené venkov- cem na krmivech přikupovaných jen výji- mečně se může vypláceti a v praktickém životě nemá takové dobytkaření nikdy dlou- hého trvání. Při mimořádném průběhu po- větrnosti loňské se skrovnými žni skytajícími poměrně jen málo krmných odpadků byl přirozeně veškeren zřetel zemědělců obrácen k tomu, aby, pokud možno brzy, vypěstována byla v samotném hospodářství dostatečná náhrada za drahá krmiva obchodní a tím hospodářství aby bylo postaveno na vlastní své samostatné nohy. Dle toho řídila se již opatření vykouaná v minulém podzimu, dle toho musí se říditi i naše snaha v běžném jaru. Na zimu pečlivý, prozíravý rolník sel směsky ozimé (ku př. žito sv. janské a vikev ozimou, žito ozimé s řepkou ozimou a p.), aby co nejdříve z jara bylo v hosp. nové krmivo, které by nouzi ze stájí vypudilo. Ještě před jarými směskami, byť byly voleny rostliny rychle rostoucí, skytne seč vojtěžka, jetel, louky — zvlášť vyhnojené močůvkou, které mají vzrůst rychlejší. Tak získána bude první pomoc a ukončí se hladová perioda minula. Než neměly by se s přílivem nove zelené píce do stájí složit ruce v klín: je třeba znenáhla zas nashromáždit nové dosta- tečné reservy pícní, aby ne- mohly se opakovat po druhé při nepříznivých poměrech po- větrnostních hromadné výpro- deje stád, je třeba, aby i v le- tech méně příznivých dovedi náš zemědělec si z reservy pícní tak shromážděné vypo- moci. Zřídka ale kdo uváží, která rostlina skytá ze stejné plochy stravných živin nejvíce, skli- dí-li se v středních žních z ha g

44 2048 pšenice boby 20 40 2100 seno jetelové — 40 1276 [160 — 3400 zemáky krmná řepa700 100 5288 Z tohoto jednoduchého vý- počtu vidno, že střední žeň řepy krmné 11/2 kráte tolik hodnoty škrobové ze stejné plochy osevné skytá jako boby a 3—4 kráte tolik jako stře- dní seč jetelová. Řepa krmná je tedy jednou vysoce pro du- ktivní plodinou, která jiné rost- liny pícní produkcí živných lá- tek daleko převyšuje. Příčinou toho jesť to, že řepa krmná využitkuje plodivé síly země a paprsků slunečních až pozdě do podzimu. Kdyby hospo- dáří srovnávali množství produkované hmoty picnin, zajisté po zásluze byli by věnovali osevům řepy krmné daleko větších ploch. Pomocí řepy krmné jest možno lacino pro- dukovati veliké množství snadno záživných Doporučujeme našim rodinám

Kolínskou cikorku surovin krmných, které nad to skoro všechen dobytek velice rád žere. Jednoduchým vý- počtem snadno se přesvědčíme. že jednu jednotku živnou lze nám nejlaciněji produ- kovat kulturou řepy krmné. Tam, kde pilně provozuje se dobytkaření, hlavní a základn

Obr. 197. Hrachor libovonný.

Obr. 198. Hrachor lesní. básí je buď řepaření, buď pěstování řepy k mné ve větších rozměrech. Klasickým pří- kladem v tomto směru může nám býti ma- ličké Dánsko, které od let 70tých do doby dnešní svou plochu řepy krmné více jak ze- sedminásobilo. Poměr ten umožnil vysoce intensivné dobytkaření v Dánsku. V Němec- ku v téže době plocha věnovaná pěstění řepy krmné stoupla jen o 20%, přes to ale nesmí se zapomenouti, že Německo má mno- ho půd, které jsou pro řepaření méně vhodny (půdy rašeliné, písčité „Geesty“, půdy štěr- kovité ve vysočinách). U nás hlavní zmno- žení kultury řepné připadá arciť na cukrovku. která v krajích řepařských stala se jednou z nejdůležitějších plodin kulturních: zde svý- mi řízky zastupuje vhodně řepu krmnou a vzdor tomu výnosem z cukru cukrovary placeným soutěží zdatně se všemi ostatní- mi plodinami zrnými i průmyslovými. Kraje které pro nedostatek cukrovarů v svém ob- vodu nemohou súčastniti se výnosného ruchu řepařského, jsou hlavně odkázány na kul- turu řepy krmné, chtí-li chovat značné množ- ství dobytka, chtí-li dosáhnout dobytkářstvím rationelně hleděným přiměřeně vysokého u- žitku, chtí-ti intensivně dobytkařiti a dobyt- kářstvím co nejvíce vytěžiti. Věnuje-li se krmné řepě větší rozloha, při intensivním hnojení a náležité péči kulturní docílí se řepou krmnou veliké množství krmných surovin. Arciť, třeba voliti vhodnou odrůdu, náležitě výnosnou.

Není što jen pouhou náhodou, že v severním a středním Německu dle dra H. Schindlera (otázka druhů a rajony nejdůležitějších plodin kulturních v Německu) převládá hlavně eckendorfka, v Bavořích a Würten bersku oberndorfka, v soused. Sasku hlavně leutovická řepa krmná, v Porýní „lankerka“. Všeo- becně na sortách krmné řepy žádá se výnos co možno nej- vyšší. Válcovitá eckendorfka hodí se pro většinu půd, po- něvadž je to odrůda otužilá, která snese polohu výsušnější i chudší a při tom uspokojivé výnosy poskytuje. Daleko ale nestejně jakost- né jest semeno byť i toho sa- mého druhu, a dle toho jsou ovládány výnosy. Elitní se- meno z vybraných semenaček o nejpečlivěji prozkoušeném obsahu sušiny, cukru i vý- nosnosti poskytuje lepší zá- ruku než obyčejné tržní zboží, které pochází ze semenaček často i bez všeho výběru vo- lených. Stanice elitním pěstě- ním semne řep krmných se zabývající snaží se vypěstovat semeno vyznačující se produ- ktivnosrí řep vynikajících nejen množstvím a váhou, ale i vy- sokého obsahu vnitřního. Aby pěstitelé snáze k cíli se do- stali, kříží nezřídka druhy vý- značné svou produktivností s druhy vyznačujícími se vyso- kou hodnotou vnitřní. Takto povstala krmná řepa stieghor- ská a friedrichswertská. Frie- drichswertská řepa krmná po- vstala skřížením eckendorfky, a obern- dorfky, tedy spojením obou směrů kulturních,