Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXVII.

2

V Chrudimi, dne 13. dubna 1912

Chrudim

3

Číslo 29

4

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství

hospodářský průmysl

5

S přílohou „Česká hospoduně“

6 S přilohou „Česká hospoduně a samosprávě.

S přilohou „Česká hospoduně a samosprávě. Vychází každý pátek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno v Chrudimi. Na přílohu „Česká hospodyně“ předplácí se celoročně 6 K. — Předplatné do cizozemska K 12.50, s přílohou K 17.50. — Účet poštovní spořit. číslo 850.036. — Telefon na redakci i administraci „Hospodářského listu“ Chrudim čís. 13. řím. VI. — Rukopisy se nevracejí. — Správa insertní části „Hosp. Listů“ při redakci v Chrudimi.

Chrudim

7

Majitel a zodpovědný redaktor Adolf Eckert, nakladatel hospodářské literatury v Chrudimi Výkonný redaktor Antonín Čekal, odborný zemědělský učitel, em. hosp. správce. Hlavní spolupracovníci: K. Adámek, přísedící zemského výboru v Hlinsku. — V. Teklý, ředitel střední hospodář, školy v. v. na Král. Vinohradech.- V. Bílý, zahradník střed. hosp. školy v Chrudimi. — Fr. Borovec, přednosta dráhy v Chrudimi. — Inž. L. Černovický, civ. geometr ve Vys. Mýtě. E. Černý, hosp. správce v Pašince u Kolína. — V. Černý, tech. úředník fv. J. Pracner v Roudnici. — Jan Červinka, tov. hosp. strojů v Praze. F. Dvořáček, zvěrolékař města Prahy. — M. Florián, učitel kubánské, vojen. školy hosp. v Jekatěrinodaru, Rusko. — F. Halla, odborný učitel zim. hosp. školy v Čes. Brodě. — V. Ježek, řed. úřadu okr. zastup, v Chrudimi. — F. Jirsík, statkář v Červené Rečici. — L. Jozek, řid. z. hosp. školy v Čes. Brodě. — JUDr. J. Kožaný, prof. hosp. akademie v. v. v Táboře. — Inž. Jindřich Křivánek, řed. lukařské a rol. školy ve Vys. Mýtě. F. Lukáš, učitel z. hosp. školy v Nov. Bydžově. — F. Milner, náj. dvora v Dobropůli u Černého Kostelce. — Dr. J. Munzar, profesor král. české hosp. akademie v Táboře. — B.Procházka, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. — B. Ruml, inženýr v Plátěrcích. — J. Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě. — J. Stříteský, profesor střed. hosp. školy v Chrudimi. — Josef Svozil, redaktor v Litovli. — Inž. chem. Zd. Šíma, ve Vys. Mýtě. — F. Udržal, říšský poslanec a statkář v Dolní Rovni. Fr. Uher, statkář v Chotuticích u Peček. J. Vincent, řiditel v Kopřivnici. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.

Eckert Čekal K Adámek Král V Bílá Ing L Černovický E Černá V Černá J Pracner Červinka F Dvořáček F Hall V Ježek F Jirsík L Jozek JUDr profesor hospodářský Křivánek F Milner doktor J Munzar profesor král Prokůpek Ruml J Staroštík J Stříteský Svozil Zdeněk Šíma F Udržal František Vincent F Vysloužil Chrudim Hlinsko Francie . Borovec Mýto Pašinka Kolín Roudnice Praha Rusko Čes . Brod Červená Rečica Tábor Bydžov Černý Kostelec Hunčovice na Morava Litovel Dolní rovný Uhry Chotutice Pečky Kopřivnice hospodářský . škola v Prostějov

8 article

Obsah: Sezonní dělnictvo haličské. — I. česká rolnická výprava do Francie. (Dok.) — Nouze o píci a pěstování řepy krmné. — Zkušenosti s nakažlivým zánětem pochvy krav a infekčním zmetáním (B. Schriever). — Proti myším přiro- zenými jich nepřáteli. — O vhodnosti hrachoru. Zvědy a odpovědi. — Drobné zprávy. Drobnosti národohospodářské. — Drobnosti hospodářské. — Rozmanitostí. — Literatura. —- Tržní zprávy. — Reklama. — Uprázdněná místa. — Inserty.

Francie Doka

9 article Sezonní dělnictvo haličské.

Sezonní dělnictvo haličské. ení tomu dávno — as pět roků- kdy proud polských dělníků se- zonních výhradně bral se do Ně- mecka, a poněvadž dál se v nad- bytku, v množství větším než Němci po- třebovali, a poněvadž tehdy emigrace se- zonního dělnictva do Německa byla uspo- řádána a výhradně spočívala jen na soukromé iniciativě vůdců paret případně na iniciativě dělníků samotných, neuspokojila ani za- městnavatele ani dělníky. Tu nezřídka bylo viděti dělníky polské na pochodu v partách i jednotlivě táhnoucích se od vesnice k ves- nici, tábořící pod širým nebem, klepali zde, klepali onde, sháníce se po práci. Mnohý hospodář byl by jich rád upotřebil, ale do jeho odlehlejšího rajonu nesvedla náhoda prácechtivý lid a lid zas dlouhým potulováním po kraji, dlouhým hledáním práce zatím mařil zbytečně drahý čas, který by se byl mohl užitečné práci vě- novat a utratil poslední své úspory, které z domu na cestu byl vzal. A konec konců byl, že nezřídka žandarmové lid bez za- městnání a také bez peněz postrkem do Rakouska hnali. Než karta brzy se obrátila, čím více zprůmyslověly Čechy, tím větší depopulace venkova nastala: lid dělný stěhoval se z na- šeho venkova do měst, intensivnější forma hospodářská vyžadovala ale naopak i u nás více dělných sil než dříve. Přirozeno, že obrácen byl zřetel k dělnictvu polskému. Tam mezi tím otázky sezonního dělnictva ujmula se tamní vláda zemská a činitelé veřejní, ustaveny emigrační odbory okresní se svým zemským ústředím a usilováno o to

Němec Čecho Německo Rakousko

10 article

přebytek polského lidu dělného obrátit z Německa raději do Čech. A to se také stalo. Prvý rok na pokus umístěno v Čechách as 400 dělníků, druhým rokem přes půl třetího tisíce a loni přes 5 tisíc. A jako u nás podobně i francouzské zemědělství trpí se zprůmyslověním země nedostatkem dělných sil a stejně jako k nám vyváženi tito dělníci i do Francie. Societé centrale d'agriculture de Merthe et Mossele podobně jako náš centrální ústav zemský pro bezplatné sprostředkování služeb a práce, jenž opírá se o ústavy okresní pro bezplatné sprostředkování služeb a práce stále ve větším a větším množství lid polský do Francie importuje. Tím ale rázem přestal nadbytek dělného lidu polského, jejž byli před tím Němci ze země své vyháněli. Tytam jsou časy, kdy pokorně tlupa polská za tlupou se smek- nutými čepicemi žebrala na prahu rytíř- ských statků o práci. Dnes naprosto ne- viděti krajinami německými táhnoucí děl- níky polské. Všecko má svůj konec i vy- hánění dělníků polských z Německa. A byli to právě Češi a byli to Francouzové, již rozumí také tomu, aby dělnou sílu polskou dovedli upotřebit pro svůj zájem.

Merth Němec Čech Francouz Německo Čechy Francie

11 article

Jindy za sprostředkování dělné síly polské těžili sprostředkovací kanceláře t. j. osoby soukromé; stávali se případy, kdy dělník ze mzdy své 400 K, musel sprostředko- vateli zaplatit i 180 K a jízdu si hradit ze svého. Dnes tomuto vydírání dělnictva i rolnictva sprostředkovací ústavy zemské učinili přítrž, cestovné sem i zpět hradí zaměstnavatel, kteréž při mimořádných sle- vách na jízdném, jež pracující lid požívá, není velké. (Do Prahy až z Polska přijde celé cestovné za 1 osobu jen as na 24 K.) Tedy dnes dělnictvo polské je na tom mnohem lépe než před 5 roky. A také práci sezonní v Čechách i ve Francii dává přednost před prací v říši německé. A to leze Němcům za nehty. Dnes agenti jejich sami již vyhledávají Poláky i Rusiny, rádi přicházejí k té samé dělné síle, kterouž

Němec Polák Rusin Praha Polsko Čechy Francie

12 article

před třemi, pěti roky ještě jejich „pikl- haubníci“ honili na hranice jako zločince. Odliv k nám a do Francie dělníků polských děje se na úkor Němců. Poláci i Rusíni česky snadno se naučí a i proud do Francie jdoucí — jak z francouzských pramenů vidno, dosti brzy prý si francouzský jazyk osvojuje a s výsledky s dělnictvem tím do- cílenými jsou i francouzští rolníci spokojeni. Arci bylo nutno lid ten z počátku naučit pracovat a zacházet se specielním nářadím viničným i řepným, musel být lidu tomu dán návod k rationelnější práci na poli i v stáji. A poněvadž pro rolnické dělnictvo obměna systému a nářadí není tak zrovna něčím snad zázračným, lid ten v brzce uvykl si novým poměrům a celkem jsou rolníci s Po- láky a Rusíny jak u nás tak i ve Francii spokojeni. Nejnověji chtí Angličané použit polských dělníků do svých rajonů, kde začínají ře- pařit, kde nově postavené cukrovary s pod- zimem mají pracovati. Při vysokých mzdách v Anglii, dá se očekávat, že budou spoko- jeni dělníci polští i tam. Že se to stane zas na úkor Německa, je nepochybno.

Němec Polák Rusín Angličan Francie Anglie Německo

13 article

My máme aspoň tu výhodu, že jsme Po- lákům jednak bližší polohou i jazykem, naše polohy řepné jsou úrodnější severo- německých rovin a tím — jen bude-li lidu dělného vždy dost, aby práce včasně mohly býti vykonány, můžeme docílit zvýšení úrody dříve než Němci v jejich chladnějším, studenějším, na sever otevřeném, místy pozdnějším, místy zas studeném okeánském klimatu. A tím zároveň dána nám možnost snésti i zvýšení dělnické mzdy, k níž v příštích deceniích nezvratně dojde, spíše než Němci. Čeho měli Němci v minulu hojnost a čím nejvíce plýtvali, toho dnes již mají málo a v budoucnu budou mít ještě méně. Přejde je brzy chuť štvát jino- jazyčné pracovníky, již beztak jen na jejich blahobyt se dřou za skrovnou skyvu chleba, vyhánět z říše své jako zločince. Dnes již nedostatek lidu dělného brání jim provádět intensitu v onom žádoucím rozměru. Čisté výnosy z pastvin a z lánů řepných jsou

Němec