1
masthead
7. října 1904.
2
masthead
Přiloha „Národnich Listu
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. října. (Neupřímnost v ra-
kouské politice.) Dr. Körber stěžoval si
ve své nedělní řeči ve schůzi průmyslníků, že
celý veřejný život v Rakousku jest otráven ne-
upřímností. „Slowo polskie“ souhlasí v tomto
bodě s ministerským předsedou, ale dovozuje,
že v neupřímnosti dostihl vrcholu sám dr. Kör-
ber. „Neupřímnost — píše lvovský list — za-
vinila opravdu z velké části státní rozklad Ra-
kouska. Neupřímna jest ústava, která klamnými
volebními řády snaží se zabezpečiti německé
menšině většinu v delegacích, na říšské raděa
v zemských sněmech. Neupřímna jest firma
úřadnického kabinetu, který pod škraboškou
nestrannosti kráči v šlépějích centralisticko-ně-
meckých kabinetů. Neupřímný jest systém
„vášně prosté vytrvalosti“, který jasného znění
§ 14. zneužívá a ukládá národům zákony daleko-
sáhlého významu aneb jim bere práva, schvá-
lená parlamentem. Neupřímný jest vládní tisk.
německý i polský, který vychvaluje úřadnický
kabinet pro triumfy, které visí dosud kdesi ve
vzduchu. Neupřímné jsou stesky nedělního řeč-
níka, že vzhledem k rozkladu parlamentu zbývá
jen absolutismus, jenž bude dbalý hospodář-
ských potřeb obyvatelstva. Neupřímné jest, když
řečník zapomněl, že nejen samým chlebem živ
jest člověk a že silní, zdraví národové mají tak
potřeby politické, jimž nutno vyhověti... Dr.
doktor
Körber
Kör
Praha
Rakousko
6
article
Körber tvrdil též, že vláda bude dále pracovati,
jestliže obstrukce neustane. Ale slova dra. Kör-
bra dávno už nikdo nebere vážně. Předseda mi-
nisterstva bude mluviti řeči, slibovati energickou
činnost vlády, ale současně bude § 14. zne-
užívati k otázkám denní potřeby. Zřídla politické
neupřímnosti v Rakousku, Schmerlingovy ústavy
a jejich dodatků se však nedotkne. Tento pra-
men otravy, mořící stát, jest současně zdro-
jem jeho moci. A proto — končí „Sl. pol.“
jak by se dr. Körber mohl odhodlati zasypat tak
blahodárný pro něho pramen!“
V Praze, 6. října. (Moravský volebn
řád.) Návrh dra. Stránského na změnu morav-
ského volebního řádu sněmovního byl přikázán
stálému výboru a tam tedy na dlouhý čas po-
chován. Ale i odtud vstane z mrtvých, jak po-
znamenává „Inform.“ Neboť tak skandální vo-
lební řád, jaký má Morava a který jest nejhorší
ze všech volebních řádů v Rakousku, nedá se
naprosto již dlouho udržeti. Ať se pp. Fuchsa
Wieser vzpouzejí sebe více, volební řád mo-
ravský opraven býti musí. Pisatel při té příleži-
tosti vzpomíná, jak rozumný byl svým časem
návrh Taaffův a Steinbachův na změnu říšského
volebního řádu ve smyslu všeobecného voleb-
ního práva, a jakého zločinu se dopustila třínoha
koalice na Rakousku, když zmařila provedení
oné opravy.
Körber
Schmerlingův
doktor
Stránský
Fuchsa Wieser
Taaffův
Steinbachův
Rakousko
Praha
Morava
7
article
V Praze, 5. října. (Pomocníci ger-
manisace.) Veliká většina židů v Haliči
hlásí se k obeovacímu jazyku polskému a v po-
litických zápasech stojí na straně Poláků, t.j-
na straně panující tam národnosti. Ale
zcela jiný jest už poměr židů k Polákům v Tě-
šinsku, kde židé jdou už rozhodně s Němci, a
dokonce jiný v Prusku, kde žídé náležejí k před-
ním germanisátorům obyvatelstva polského. Je-
tm z pověstných tří zakladatelů »hakatismu«,
fnančník Hanseman, byl žid. Přes to, že nacio-
nální Němci všude židy od sebe odmítají, tito
vtírají se jich společnosti a v zápasech s národy
slovanskými konají jim velice platné služby. Na
tuto okolnost upozorňuje opětně krakovský
Polák
Němec
Praha
Halič
Prusko
8
article
»Gtos Narodu« a ukazuje, jak všude, kde Slo-
vané válčí s Němci, ať v Polsku, v Čechách,
nebo ve Štyrsku a Korutansku, židě stojí na
straně Němců a vystupují nepřátelsky proti Slo-
vanům. »Charakteristické jest na př. — píše
»G1. Nar.« — vystupování židů v otázce slo-
vanských poboček ve Slezsku. Židé se ve
Slezsku spolčili s německými nacionály, kteř
jsou rozhodní antisemité, aby jim pomohli
utrhnouti Slovanům od úst to nepatrné sousto
spravedlnosti, které jim poskytnuto. V dolno
rakouském sněmě žid Kolisko vyhlašuje protest
proti »poslovaňování« Slezska, v různých měst
ských radách moravských a slezských židé uči-
nili totéž. Vůbec v zemích koruny
sv. Václava židé tvoří germanisa-
torský živel par excellence. V ze-
mích jihoslovanských židů jest na štěstí ne-
mnoho a proto nemají tam tak velký význam,
jako v jiných zemích, ale i tam konají služby
Gtos Naroda
Němec
Slovan
Kolisko
Václav žid
Polsko
Čechy
Štyrsko
Korutansko
Nara
Slezsko
G 1
9
article
Němcům. Slovem germanisace má v židech
nejhorlivější pomoeníky a přátele. Příčina toho,
že židé cíti na německé straně sílu a se vroze-
ným jich plemeni vtipem nadějí se zisku od
všemocné Germanie. S Poláky se nikdy a nikde
upřimně nesbližují a berou-li na chvili polskou
masku, činí to pokrytecky pro okamžitou výhodu,
jsouce hotovi v nejbližším okamžiku přejíti do
tábora nepřátelského. Proto — končí »Glos
Nar.« — zápas se židy jest dnes zápas s pan-
germanismem, tímto nejstrašnějším nepřítelem
Slovanstva a ovšem i Poláků.«
Z Turč. sv. Martina, 4. října. (Obrá-
zek z uherské svobody.) Jeden ze
svato martinských vlastenců odkázal 600 korun
»slovenské školní mládeži« a v posledním po-
řízení zmocnil advokáta Pavla Mudroně, aby
legát spravoval. Pozůstalostní soud nařídil však,
aby se legát vyplatil školskému dozorci turčan-
ské stolice, poněvadž neexistuje nijaké organi-
sace »slovenské školní mládeže« a jedině skolní
dozorce může býti dle intencí zůstavitelových
vhodným orgánem, který dle svého povolání má
právo i povinnost, aby spravoval takový legát.
Němec
Polák
Glos
Martino
Pavel Mudroň
uherský svoboda
10
article
Pešlská soudní stolice rozsudek tento potvrdila.
Tu Pavel Mudroň zahájil civilní při, domáhaje
se, aby mu legát byl vydán. První instance
rozhodla v jeho prospěch, poněvadž testator
výslovně Mudroně zmocnil, aby peníze spravo-
val. Ale královská kurie zrušila tento rozsudek
opět z toho důvodu, že »slovenská školní mlá-
dež« není právní osoba s organisací, uznanou
od vlády. Jedině vláda a její orgány jsou prý
oprávněny takové legáty přijímati, míti nad
nimi dozor a spravovati je. A tak odkaz slo-
venského vlastence dostane se do rukou ma-
darské vlády, která ho použije ovšem prot
Slová kům!
Ze Záhřeba, 4. října. (Maďarské školy
v Chorvatsku.) Úřadní „Službeni Glasnik“
oznamuje, že zemská vláde, chorvatská udělila
opěl dovolení ke zřízení tří maďarských národ-
ních škol na území království chorvatského.
Dvě školy založili soukromníci (v Brezovici
v Čemernici), třetí ředitelství uherských stát-
ních železnie v Indiji. Tím počet nových m
ďarských škol v Chorvatsku dosáhl letos čísla
26! Pozoruhodno jest, že v témž čísle úřadního
listu sděluje se též změna v chorvatském ná-
rodním školství. Jedna chorvatská škola byla
totiž zavřena, nová nezřízena ani jediná!
Chorvatská vláda vymlouvá se na nedostatek pro-
středků, který jí nedovoluje zakládati nové školy
pro obyvatelstvo, jehož dobrá polovina jest
negramotná. Ale nacházejí-li jednotlivci v Chor-
vatsku prostředky na zřizování škol maďar-
ských, což by se nenašli též jednotlivci Chor-
vaté, kteří by se postarali o nové školy aspoň
v krajích, kde jest jich nejvíc zapotřebí?
Pavel Mudroň
Mudroň
Záhřeb
Chorvatsko
Chor
11
article
Z literatury.
Z literatury.
Keltická literatura.
22 — Rozmezí středověku a novověku char
akterisuje úsilná snaha národních literatur vyma
niti se z latinského područí, snaha po rozkvětu
domácích řečí a domácího ducha. Zdálo se, že
devatenácté stoleti stane se novým rozmezím.
kdy národně rozkvetlé literatury se jednotně
znivellisují, počnou hojným stykem, okamžitými
překlady, rozvinutou kolportáží a sledováním
společných interessů a velkých ideí splývat
opět v jednu duševní obec. Zdálo se, že pro
hiteratury malé, na národním bytu znovu roz
kvétající, nebude místa, že naopak budoucnost
náleží jen literaturám světovým, v nichž ostatn
svým časem přirozeně neb násilně zmizl.
Jak klamné bylo zdání o tom již koncem
minulého století přinášely hojné důkazy stále
úsilněji se obrozující literatury národů malých,
stále ohnovované pokusy o uplatnění a vzkří-
sení literatur zapomenutých, a konečně, přede-
vším, podivuhodný interess — a ne jen vědecký
— o dávnou literaturu starých Keltů, národu
ve svém samostatném bytu dávno vyhynulého,
v jehož potomeích však, ať jsou to již Irčané
Kelt
Irčan
12
article
Walesané, Bretaňci, neb i jiní nepřímí příbuzní,
probouzí se nová touha po obnovení starobylé
literatury a dávných tradic, touha dnes snad
ještě čistě literární a umělecká, která však pro
budouenost snadno může vzbuditi ještě jiné
další tužby. Ale byť by to byla z politického
a sociálního stanoviska dnes ještě čistě plato-
nická láska, pro literaturu má hlubší význam,
než studium starobylých kuriosit. Gaston Paria
v jedné ze svých znamenitých studií o středo-
věkých legendách ukázal již k tomu, jak ne-
obyčejně působila stará keltská literatura na
národní literatury evropské. Keltská kultura st
a sta let před Kristem ovládala západní, Evropu,
a když vítězný postup latinské i germanské rasy
zničil její moc, pak ještě po staleti stálea
stále se vynořovaly v literatuře báječné postavy
krále Artuše, jeho rytířů, kouzelníka Merlina,
a s nimi ozvěna dávné báječné kultury plníla
duše nejen středověkých, ale i našich lidi
až po Wagnera tajemným kouzlem. Mo-
hutný rozkvět keltské literatury na půdě britské
říše v šestém až osmém století zároven
s rozkvětem křesťanství a působením benediktinů,
nová záplava rytřských románů a básní z těch
zdánlivě již mrivých tradic ve Francii v dvaná-
ctém století, úžasné pokroky jejich do Německa
a do Špančl v stoletích následujících, nové je-
jich obrození v operách Wagnerových — to vše
je svědectvím, jak starý keltský duch mocně
zasahoval do národních útvarů literatur evrop
ských a neustále pomáhal oživovati fantasii
evropských národů.
Walesan
Bretaněc
Gaston Paria
Krist
Artuš
Merlin
Wagner
Wagnerův
Evropa
Francie
Německo
13
article
Byly to ovšem již velice rozmanité pozdní
podoby, v nichž myšlenky, reci, příběhy ne-
známé nám již literatury se objevovaly u ná-
rodů evropské pevniny, ale dnešní úsili po ob-
novení staré keltské literatury neustává vyhledá-
vati jejich příbuzenství s tím vzácným materiálem,
jehož je tolik ještě nahromaděno v anglických
knihovnách a který teprve nyní působením
mnoha společnosti a učených pracovníků znovu
kriticky se ocitá na očích veřejnosti a budí vše-
obecnou pozornost. Nejvíce se stará Anglie
o starou kulturu, jež rozkvétala svým časem na
jeji půdě: liverpoolská universita vydává list
»Merseina«, v Dublíně vychází »Veltaine«, časopis
rovněž keltské kultuře věnovaný, »irská literární
společnost« stará se o publíkace i o propagandu,
tvoři se dramatické společnosti, vychází množ-
ství vědeckých knih, jimiž šíři se známost staré
literatury a povzbuzuje chuť k tvoření v kelt-
ských jazycích. Německo brzy — právě tak
jako francouzští literární historikové — počalo
k tomuto hnuti s pečlivou pozorností přihlížetia
časopisy spicialně mu věnované nejsou v celé řadě
jiných odborných publikací v obou zemich žád
nou vzácností.
Pro nás má však toto hnutí zajímavose
nejen všeobecnou, jako pro celou Evropu, že oži-
vuje otázky o původním osídlení Evropy, o sou
vislosti evropských literatur atd., ale také tím
že je tak očitým důkazem životní síly a opráv-
něnosti malých literatur v tom velkém moři
jež nazýváme literaturou světovou. Dokazuje.
že život malých literatur národních nezávisí ani
na theoriích, ani na milosti velkých expansiv
ních literatur, ale na vnitřní své hodnotě, na
tvůrčí síle těch, kteří je vytvářeji.
Anglie
Německo
Evropa
14
article
České spisy-
* Viktor Kamil Jeřábek: Idyla slaničky
Hešňůvské. Alois Šašek ve Velkém Meziříčí. 1904
1 K 20 h.
Každý vynález technický, jímž se forma života
zdokonaluje, budí nové světy duševní, myšlenky,
city, touhy. Železnice podkopala staré hrady a roman-
tiku krajinnou, ale přinesla tunely, vzdušné mostyo
staniční život. Vytvořila se hned železniční literatura.
ba i poesie. Z prvu ovšem romantická. Teď už je
realistická. Aby byla opravdu železniční, musí po-
vídka jeviti souvislost duševního živola s formami
nevého ruchu. Lidé musí žíti, mysliti a jednati
z nutnosti udávané změněnými poměry světa. Tak
jedině vnáší železnice nové pole a nový vzduch d-
belletrie. „Idyla staničky třešňůvské“ je takovou
povídkou. Hlavní osoba její Oulehla, přednosta sta-
ničky, člověk, jehožto lidskou bytost formy železnič-
ního života se všech stran svírají, poutají, hnětou
a vězní. Nutí jej, aby se jim zcela a bez odporu
podrobil, jim věnoval nejen svůj čas a službu, ale
i duši a blaho své. Krutý svěrák poměrů chce na
něm, aby zapomněl, že je olcem, že je také obča-
nem, že má nějakou vlast. Ale poměry vždycky ne-
najdou člověka ochotného, aby se tolik vzdal. Jsou
i mezi Čechy a českými úřadníky lidé, kteří se snaží.
aby i v nejkrutějších poutech služebních spasili dů-
stejnost lidskou, lidský cil vyšší, blaho duše, občan-
skou věrnost a lásku k vlasti. Toto potěšitelné fak-
tum povídka potvrzuje, ba i je dokazuje živým zná-
zorněním pravdy. Že si takovou pravdu života če-
ského autor našel, že vyhledal, ocenil a vyzvedl umě-
ním svým tak ryzí a vzácnou povahu, jako je
Oulehla, je přední cnost a hodnota jeho povídky. Vy-
obrazil dobře tu povahu hranatou, širokou, zdravou
a humornou, drsnou, ale ku podivu hlubokou v ellu
a touze. Jeho boj s poměry je vylíčen dojemně.
Jeřábek
Šašek
Oulehla
Velký Meziříčí
Čechy
15
article
Názorný a živý je i obraz míst a figur, nálad a
barev. Malosvětu moderní výroby přibyl dobrý kus
belletrie.
Vbk.
Růžene Jesenská: Ballady a písně.
Ottovy Salonní bibl. č. LI. V Praze, 1904.
Krásná kniha, celá srdce ženy, touhyplné, hudby
plné, duše energické, výbojné, ale i něžné, oddané
obětovné, ryze ženské. Poesie jemná, lahodně vý-
mluvná, nenucená, místy jako improvisace neb oka-
mžitý popěvek, většinou pilně v mysli osnovaného
a hroušeného výrazu, zvláště vynikající v rhytmu
současně slovném, myšlénkovém a citovém. Většina
knihy je lyrika. Piseň nyvá, opuštěné lásky kvílení.
žalné, toužebné a prosící, proud veršem vylité touhy
individuálné síly. Na formě je znáti přátelský styk
s písní národní, jejíž něhou a roztomilostí obratů
a úsloví duše nasycena. Síla cilu má thema skoro jen
jedno, ale tak je bohalá, že nalézá pořád nové a nově
k němu melodie. Na př. „Moře“, z nejtěžších před-
mětů básnických, a zde silou citu proměněno v nej-
úrodnější situaci, v níž vyvrcholí výkřik stručné, ale
prudké výmluvnosti: „Chci být uchvácena!“ Píse
Ottův
Pís
Růžen Jesenské
Praha
balada a píseň
16
article
„Kdybych mohla“ je celá zhuštěná zpověď, typického
rázu lidského i poetického. Mocně jímají také Roz-
pínám ruce, Hory, hory, O hvězdy, nejvíc ze všech
Ty nepřítomný a Viz jabloně. Každá z ostatních pro
nějaký půvab je hodna svého místa v knize. Něco
oprav tu a tam by neškodilo. Písni Do daleka scházi
konec, Všecky zvony zvonily má první strofu poka-
ženou, jaksi nejde do noty. Ballady jsou skvostnou
ozdobou knize, nejvíce o mračnu, vynikající silou
nové látky a formy. Erbenovská forma je ve Vodníku
a V dušičkové noci dobře vystižena, jen že zde
pouhá pověra, žádná ballada. Žena prapouhým omy-
lem šla v noci do kostela. To nelze pokládati za poesli
Místo omylu kdyby byla nějaká touha, vůbec niterná
příčina. Básně Zrazená a Kladiny třeba o polovičku
zkrátit. Jinak tu patrné obohacení zásob pravé české
poesie,
Roza
Hora
17
article
Vbk.
* Josef Holeček: Kanieletar. Finská národn
lyrika. Překlady. Svazek I. V Praze, vlastním nákla
dem. 1904. Za K 2.40.
V národní poesii je nerozlučné spojení národnost
s lidskostí. Někdy život národní více vyniká, na př
v písních obřadných, jinde zase pouhá lidská stránka
na př. v milostných elegiích a neniích sirotků. Finsk
lyrika národní, jak se nám zde podává, jeví předevšín
sílu národní charakteristiky. Pozornost upoutá předně
že je tu poměrně velmi mnoho zpěvu „o zpívání“
výraz jakéhosi velmi obšírného sebevědomí zpěváko
finských. Píseň tu neletí jako trilky skřívánčí, aby
zpěvák ani nevěděl, že zpívá. Finská píseň zná svů
důležitý vztah k životu a umí se k té důležitosti hlá-
siti. Silně do ní vniká ráz života, kusy epické do ni
vtrušuje, výrazy z konkretního okolí nebo z bájí
někdy celý obraz (Zpěvák jede na saních a pod.). Stavy
cilové nevyjadřují se přímo a subjektivně, ale opisem,
výkladem okolností a příčin. Nejkrásněiší jsou jako
Holeček
Kanieletar
Praha
18
article
všude i zde písně věku panenského, jadrně, rázně, tou-
žebné, hrdé i zpupné. Nářky lásky pro milého v dál
i zoufalé pisně smrti. Jakost lyriky vždy závisí na po-
měru citu k obraznosti a rozumu. Zajímavý je ten po-
měr v lyrice finské. Výraz je stupňovaná, ryzí před-
mělnost. Na př. Smutek chudobné dívky. Smutekje
na ní patrný. V čem? Tichým tonem, bolnýma očima,
zasmušilými lícemi. To sama o sobě zazpívá. Po
sluchači se patrně diví, co to? I vykládá dívka zpě-
vem, odkud její smutek. Ze smutného živola. A ktera-
kého života? Dívka vypravuje život, kde se narodila
v háji v mraze, a jak stále žila v pláči. Výkladem pří-
čin stavu podává se výslednice citová. Způsob ovšem
velmi obšírný, důkladný a pohodlný. Však dovede
býti píseň finská také stručnou. Zajímavé jsou po-
dobnosti s písní českou, a nejen obsahu, i výrazu a
charakteru lidského. Finská panna jako česká si vede
Nechce sedláka, chce pána. V cizině naříká pro domov
a s matičkou se loučí nejbolestněji, u ní jest nejbla-
ženěji. Nemajíc se komu svěřit, svěřuje se stromům
Nejhorši- nepřítelku má v babě rozvodnici. Zvláštní
je, že si někdy zpěvém stýská na to, že pro smutek
nezpívá. Zpívá „o nezpívání“. Myslí tu jaksi hlucěj
a obšírněji, než bývá v prostonárodním zpívání.
19
article
„Kde si osude můj blahý,
kam tě svedly bludné dráhy —
zní velmi uměle a zrale. Stupnice citová je bohatá
od šelmovského humoru až do tragiky zoufalství. Ale
nejvíce je rozmarných, vlipných, veselých. Poutavé
jsou shody výrazu:
„Kdybych tolik zlata měla,
cestičku bych posázela
zcela jako naše píseň. A jiná zas jak Čelakovsk
smutně se těší:
„Tam se pán i nepán sejdou,
do šachty se všichni vejdou.
A shoda národní finské nálady s naší je ve hlav-
ních tónech taková, že bychom vše mohli doslovně
s Finy zpívati, na př. Rozptýlené děti, Otcovské pláče
pole a j. Kniha má předmluvu se studií finského sov-
níku a finské hudby s 19 ukázkami notovými. Vůbec
je vypravena pečlivě. Pořídil autor knihu z ryzí lásky
k umění a přál by, aby v českém obecenstvu získala
mnoho srdcí, která by se krásám ryzí poesie olevřela
Vbk.
Fina
Vbk
20
article
Z čenkých listů.
Z čenkých listů.
* Z Vídně se ohlašuje nový čtrnáctidenník hu-
moristický »Veselá Vídeň«. Nový list slibuje pěstovati
slušný humor, provázený pěknými obrázky. První
číslo má vyjíti 15. t. m. Obsah listu má býti věnován
sice zvlášté věcem a poměrům vídeňským, ale re-
dakce (XVI., Hasnerstr. 28. II. 24.) chce přijímati
příspěvky literární i umělecké také z širších krubů
českých zaslané.
Vídeň
21
article
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
* V záhřebském „Obzoru“ obsáhlé zprávy
bělehradských sjezdech. Sjezd jihoslovanské mládeže
byl obeslán více než 500 studenty a četnými bulhar-
skými a srbskými studeníkami. Byla to slavná mani-
festace idey jihoslovanské shody.
* Chorvatští středoškolští prolesso
usnesli se hájiti zájmů slavovských „Věstníkem“, jenž
1. lednem p. r. bude vycházeti, prozatím čtyřikrát do
roka, svazek o 6 arších. Je to první krok, vymanit
se z podruží vídeňského odborného listu.
* V Crkvenici na Kvarneru dařilo se dobře
polskému léčebnému ústavu dra. Ebersa,
jenž velkou lázeňskou budovu měl v nájmu. Letos.
majitel, arcikníže Josef prodal podník maďarské akc.
společnosti.
* Slovenec otiskuje překlad novelky Jakub
Arbesa „Přes zasněženou planinu“
* Polský malíř a karikaturista Fr. Kostrz e w
ski oslaví letos 60leté jubileum své umělecké činnosti
Stařičký malíř podnes přispívá humoristickými kres-
bami do polských listů, v Tygodniku illustrowanem
má svou stálou rubriku „Z teky F. Kostrzewského“
Jeho specialitou jsou varšavští starosvětáci.
* Divadlo petrohradské herečky pí. Ja vor
ské zahájilo zimní saisonu uctěním památky A. p
Čechova, dramatem „Ivanov“, jež letos má být pro-
vedeno i u nás. Téhož autora „Strýček Váňa“ piěl
těchto dnů jen mírný zevnější úspěch v Berlíně. Va-
silo-ostrovské divadlo v Petrohradě zahájilo saisonu
„Třemi sestrami“ A. P. Čechova.
Maxim Gorkij vyjel si do Helsingfors
k premiéře svých „Měšťáků“. Finové uspořádali mu
řadu ovací.
Slowianin.
Kvarner
doktor
Ebersa
Josef
Arbes
A Čechův
Ivanov
Váňa
Čechův
Gorkij
Fina
Francie
Berlín
Virginie
Petrohrad
Helsingfors
ostrovský divadlo
22
article
Z cizich revul-
23
article
* Björnstierne Björnson v novém dra-
matě „Dagland“ líčí boj starých s mladými, boj od-
stupující generace s novou. Stařec Björnson přidal se
k mládeži.
* V La Vieheureuse článek o ženách Alpi-
nistkách. Mezi vášnivé horolezkyně náleží i královna-
vdova italská Markéla. Mme. Paillorouová v 75. roce
svého věku vykonávala výstupy 18hodinné a ve sněhu
při mrazu 19° C. Miss Richardsonová slezla 116 nej
obtížnějších špiček.
* Basilejský lékař dr. Bunge zkoumal s ou v is
lost alkoholismu s tuberkulosou. Pro-
zkoumal 659 rodičů, z nichž I. 183 nepili lihovi
vůbec, II. 240 pilo méně než litr vína denně. III. 132
pili víc než litr vína, IV. 103 byli alkoholici. Výsledel
dle percentuálních výkazů lze shrnouti větou: poti-
ráním alkoholismu ničí se i tuberkulosa i rozrušení
nervů.
* Polské belletrii minulého roku dle londýnského
„Athenaca“ dominovaly dva romány: Žeromskéhe
„Popioly“ a Reymonta „Chlopi“. První zahajuje no
vou éru hislorického románu v polské literatule, druhý
je sludie selské duše. Jiní autoři vydali jen drobné
práce. J. Siekiewicz teprve ke konci roku začal uve-
řejhovati historický román „Na poli slávy. po krátká
době však změnil plán. Utvoří trilogii a prolo na půl
roku učinil pausu. Populární A. Gruszecki napsal leto
román z prusko-francouzské války „Pruský husar o
těžkou obžalobu pruské armády
* Mnoho pravdy je ve studii M. G. Conrada o tal
zv. nemravné literatuře a o sjezdu „Ligy proti ne-
mravné literatuře“ v „Das litt. Echo.
Björnstierne Björnson
Björnson
Richardsonová
doktor
Bunge
Reymont
J Siekiewicz
A Gruszecki
M G Conrad
Popiola
24
article
*Oskara Wilda drama „Padovská věvod
kyne“ považováno za ztracené. Vědělo se, že jednot
v Americe bylo provozováno, ale rukopis byl ztracen
a dílo tiskem nikde nevyšlo Dr. Mayerfeld nalezl teo
rukopis, psaný vlastní rukou Wildovou a vydá je
v německém překladu tiskem.
* Dánská literatura za minulý rok — dle ton-
dýnského Athenaea vžrostla značně ve všech
oborech. Delitzschova khiha „Bible a Babel“ dala
tu podnět dvěma romanopiscům k pracem o Baby-
lonu. Holfmeyer ve svém „Babylon“ uvádí do doby
Nabuchodonosorovy. Milostný román mladého Žida
a Babyloňanky je středem děje. Za to romár „Babel“
od C. Kohla je vlastně jen snůškou historických fakt
Historický román z doby švědského vpádu do Dánska
(1658) „Lasse Mansson“ od F. Rista těšil se velkému
odhytu. Jiný druh románů obíral se „intimním ži-
vctem“. Zde sluší jmenovati Svenda Leopolda Den
Store Eros — Velké eros), satnu na moderní
sociální život. Otta Rungse (Sidste Kamp — Poslední
bop a j. Jiný druh obírá se životem vesničanů a děl-
nických tříd. V obou nad jiné vynikl Jacob Knudsen,
jehož psychologické obrázky ze severního Jutska
(„Sint“) jsou nejcennějším výtěžkem letošní tvorby.
Zvláště mistrně zachycen místní kolorit. V belletrii
zastoupen silně směr náboženský. V oboru filosofie
vyniklo dílo Haralda Höfídinga, žáka Spencerova
„Modern Philosophers“: v archaeologii dílo prol
Wimmera „O runových památkách“.
Mr. Penn.
Wild
Mayerfeld
Wildův
Delitzschův
Babel
Nabuchodonosorův
Žid
Babyloňanka
Kohl
F Rist
Svend Leopold den
Ott Rungs
Knudsen
Höfíding
Spencerův
Wimmer
Babylón
Dánsko
severní Jutsko
Philosophers
Store Eros
Sidste Kampa
Lassa Mansson
25
article
* Věda a práce. Obrázkový časopis pro pokro
ve vš ch oborech průmyslu a věd. Ročník XIII. Re-
daktor Jan Kurz. V Praze.1904. Vyobrazení ze svě-
tově výstavy v St. Louisu. Populárně- technick
články, dřevoryty domácí práce.
* Zprávy komise pro soupis stavebních.
uměleckých a historických památek
král. hlav. města Prahy. Za redakci: dr. K.
Chytil a dr. Luboš Jeřábek. Sv. I. Nákladem
vlastním. V Praze 1904.
* Das Heeres-Strafrecht (Trestní právo vojenské
von Dr. Ernest Fr. Weisl. Wien und Leipzig
W. Brunmüller. 1904.
* Mückovy Praktické příručky. Sv. I. Kapesní
atlas rostlin. Sv. II. Kapesní allas brouků a hmyzu.
III. Kapesní atlas motýlů. Nákladem Emila Šolee
v Telči. 1904.
* Jubilejní sborník památek čáslavských. V upo
mínku na 40. rok činnosti musejního spolku »Včela
čáslavská«. Vydal výbor musejního spolku. V Čáslavi
o sv. Václavě 1904. Nákladem vlastním.
* »Causeries frangaisas“, francouzský besedník
Redakcí prof. Josefa Kubína v Jičině. Ročník III
Nákladem Kabátníka a spol. v Jičíně.
* Divadlo. Časopis pro rozhled po světě diva-
delním. Redaktor a vydavatel Boh. Kavka. Ročník
III. V Praze 1904.
* Mladá hospodyňka. Kniha kuchařská, obsahuje
předpisy pro přípravu jídel dle období ročních. Se
psala a vydala Anna Drůbková. Nákladem vlast
ním. V Praze.
Kurz
K Chytil
doktor
Jeřábek
Ernest František
Weisl
Mückův
Šolee
svatý . Václava
profesor
Kubín
Kavka
Anna drůbkový
Re
Praha
St . Louis
Telč
Čáslav
Jičín
muzejní spolek
das Heere
Strafrecht
Wien und Leipzig W . Brunmüller
26
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
* Tuto neděli utkají se na hřišti v Holešovicíeh
I. mužstvo »Sparty« a S K. »Smíchov« I. »Smí-
chov« mů již dobrou pověst a mužstvo jeho vyniká
hlavně pěknou, účelnou a rychlou kombínací. Poslední
otkání skončilo po velice napínavém a fair hraném
zápase 4: 2 pro »Spertu«. Dá se tudiž očekávati, že
zápas nedělní bude zajímavý a houževnatý, který
předčí zajisté muohé mezinárodní zápasy.
Automobilism.
* Distanční závod pro motorove
dvoukolky Praha-Písek pořádaný »Českým
klubem motocyklistů« dne 9. října doznal přímo re-
kordniho počtu přihlášek. Devět podpisů v třídě tová-
ren a11 v třídě amatérů svědčí a znamenitém zájmu,
jejž »Č. K. M.« o podnik svůj vzbuditi dovedl. TřídaA
(továren) vykazuje přihlášky pěti továren, dostatečný
lo důkaz, že průmysl sám správně oceňuje význam
tohoto závodu. Třída A. (továren): 1. Laurin a Kle
ment, 2. týž, 3. týž. 4. J. Puch (jezdec Nikodem).
5. J. Puch Gjezdec J. Merfait), 6. V. Michl, 7. Laurin
a Klement, 8. Rössler a Jauernig, G. Linser Gjezdee
Brockelt). Třída B. (amatéři): 10. Frodrman, 11. p.
Pekař, 12. A. Bernard, 13. E. Klecanda, 14. Lada,
15. O. Samek, 16. hr. Klatovský (pseud.), 17. Fritsch,
18. Ludvík (pseud.), 19. Kimla, 20. Makovský (pseud.)
21. Silhan.
Střelectví.
* Česká střelecká župa »Pod Vítko-
vem« pořádá v neděli dne 9. října v místnostech
restaurace »Bezovky« v Žižkově své třetí závody ve
střelbě a koncertní zábavu. Závoděno bude o více
cen, věnovaných br. jednotami. Zahájení střelby do-
poledne o 9. hodině, ukončení v 7 hodin večer.
Laurin
Nikodem
Gjezdec
V Michl
Klement
Rössler
Jauernig
G Linser
Gjezdee Brockelt
Pekař
E Klecanda
O Samek
Fritsch
Ludvík
Kiml
Makovský
Vítko
Smíchov
Praha
Písek
Merfait
Bezovka
Žižkov
Sparta
Kle mento
27
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Železářský kartel a české strojírny. Je tomu rok
co provedena byla dávno přetřásavá a vždy uzná
vaná myšlenka sdružení českých strojíren, jejímž úče
lem bylo vedle vzájemného zajištění výdělečného ra
žení cesty specialisaci. Byl nutným tento výsledel
dlouhých úvah. Soutěžné zápasy vedly české strojímny
k tomu, že snažily se, pokud možno, zařizovatis
na všestrannou výrobu, moment, který nejen zalěžo-
val režii značným způsobem, nýbrž který přece jen
nedovoloval krajního zdokonalování se v tomto oboru.
Proto byly snahy specialisační známkou úsilí o po-
krok a další vývoj a nelze nepopříli, že nebyly ne
sympaticky, jak jsme kdysi na tomto místě uvedli
Letos, kdy mělo býli původní sjednání opět obno
veno, změnily se poměry podslatně. Jedna ze zúčast
něných strojíren žádala vyšší kvotu, zatím co žele-
lářský kartel jal se vážně prováděti myšlenku sanace
sdružený český strojírna
28
article
Škodových závodů. Dohoda českých strojíren měla mu
v tom směru skytnouti záštitu a oporu. Pán vé ve-
doucí kartel železářský mají své vzory ve Spojených
státech severoamerických. Výrobní i postupové. Jdou
krok za krokem za vlastním posílením, bezohledně
porážejíce a ničíce slabší. V tomto úsilí žádný pro
středek není špatným. Zcela tak, jak činil Carnegie,
kdy pracoval k převaze své co do kolejníc a p. I on
tvořil kartely, které po málo letech mařil, když jich
ochrany využil k vlastnímu posllení a fusím. I jemu
byly kartely cestou k — porážení druhých. Cosi ob-
dobného — a my na moment tento ihned poukázali
— chystá se v lůně kartelu železářského co do stro
jíren. Škodovy závody jsou po léta passivními a kar
telu železářskému, vlastně pánům za ním stojícím
(konečně osoby jsou kartelem), nemohl tento ne
úspěch býti lhostejným. Již ne proto, že Škodovy zá
vody měly se státi emporiem mocné posice pánů
baňské skupiny v strojírenském průmyslu českém
To by ale znamenalo jeho ohrožení a zlomení jeho
samostatnosti. Proto jsme také ihned zaujali stano
visko proti ůmluvě, ve které by mělo roz
hodující slovo vedení kartelu železář-
ského Speciálně záleželo a záleží nám na tom
aby náš český strojírenský průmysl
který má tolik úspěchů, nebyl vysazen pre-
valenci vlivu německého a pozvolna
převeden — aspoň z části — v ruce německé. Bohu-
žel byly zatím vlivy kartelu železářského silnější nel
klidná úvaha činitelů, kteří v zájmu vlastního bu-
doucna měli před úmluvou na dvacet let utvořenou
vzíti na potaz i jiné interessované vrstvy než něko-
lik členů správní rady, ale to je konečně jich věcía
kázati někomu o tom, jak mná nakládati se svým
Škodův
Carnegie
spojený stát
29
article
majetkem, jest úlohou ne vždy vděčnou. Vzhledem
k dané situaci přináší zajímavý a pozoruhodný člá-
nek »Cons. Corr.« z kruhů průmyslových. Pou-
kazuje se v něm předem na to, jak pod ochranou
vysokých cel vyrosti železářský průmysl rakouský k
moci a síle. Autokratická vůle skupiny vedla ke kar-
telnímu sdružení, jehož pronikavosti nerovná se
žádný kartel cizí, protože by se všude jinde lidi
vláda opřeli podobnému postupu. Dnes, kdy koncen-
trace železářské v hlavních rysech provedeny, chystá
se vedení kartelu železářského zaujmouti i průmysl
strojní. Škodovy závody jsou vyhlédnuty za prostře-
dek k tomu. Genialita Škodova nemohla odpomoci
jich hlavní vadě: musí kupovati surové dělové hlavně
od jiných závodů. A tak zbývají jen nejdražší práce:
zpracování, výprava, zkoušení a p. Tento moment
začasté neblaze působil a když železářská skupina
nabyla v závodech plzeňských vůdčí role, odstraněn
dosavadní ředitel a přichází reorganisátor ze středu
skupiny a s jejímni plány. To stává se právě v mo-
mentu chystané obnovy strojírenské dohody české
a za těchto okolností dochází ke kartelu čtyř strojí-
ren českých. Heslo o zlevnění výroby stojí v popředí.
Poe
Škodův
30
article
»K tomu užívá se všech prostředků: strhují se staré
slévárny železa, aby bylo lze zaměstnati bezdůvodně
a příliš velikou slévárnu novou. Mluví se o speciali-
saci ve všech směrech; propouštějí se staří úřadníci
a dělníci; zakládají se nové drahé kanceláře pro
konstrukce, kalkulace a prodej (nota bene: s ně-
meckým personálem p. r.); odsuzuje se do-
savadní konstrukce atd.« Autor pokračuje: »Slyším
zvěsť, ale víry nemám! Co jest základem levné vý-
roby strojů a kotlů? Levný materiál! Levné železo,
levný plech, levné nosiče — pak lze za stejné pe
níze více vybudovati !« Leč v dané kartelní siluaci
a při přílišné ochraně celní není o levnosti této ani
potuchy. Naopak: kartel železářský vydírá na všech
stranách Dnes k nám Německo nedováží praničeho,
proč? Patrně proto, proto že kartel chránil se proti
jeho soutěží hrozbou, že bude do Německa levněji
prodávati než tamní závody. Tak stal se pánem
doma a diktuje ceny. Vyšší než v Německu, ač vý-
roba zde neni dražší (jen daně jsou vyšší). Jak vy-
uživá kartel celní ochrany patrno z toho: Válcované
železo stojí dnes franko z Prahy 19 K za 1 c.
stejné železo stojí v Německu 103/4 marek čili
Německo
Praha
31
article
12 K 68 hal., okrouhle tedy 13 K. Prodává se tedy
v Německu týž tovar o 6 K levněji než u uás. P le-
chy kotelní (pro parní kotle) stojí u n ás
25 K za 1 q., v Německu pouze 15 K (121/2 mk.)
Jaký to obrovský rozdí!! Doprava z porýnských zá-
vodů činí asi 3 mk., clo 5 mk, u válcového železa,
8 mk. u plechů, tak že se rovná dopravné se clem
téměř domácí ceně německé. Jaká to úžasná ochranal
Kdyby clo dnešní bylo na polovinu
sníženo, neutrpěl by průmysl železář-
ský naprosto žádné škody, který by i tak
mohl vydělati slušné obnosy. Toto snížení bylo by
úlevou obyvatelstvu a překonalo by tak často karle-
lem uváděné výrobní zpozdění Rakouska. Suižením
cla průmysl neutrpí, následkem levných cen zvýší
se spotřeba, povstanou nové závody — ruch se oživí.
Německo
Rakousko
32
article
Ale to vše nemožno za nadvlády skupiny, které jest
lhostejným stav národního hospodářství a křeré nade
vše jde chvíikový zisk. Proto — dodáváme — po-
něvadž jde o skupinu čistě spekulační a bursovní.
Beze spekulací by ani p. Feilchenfeld, ani p. Witt-
genstein, ani p. Kestranek nebyli nabyli v málo lé-
tech tak obrovská jmění. To vše jest jasno. Pro sní-
žení aneho zrušení cla železářského psali jsme na
tomto místě opělně. Jest nejlepším prostředkem
proti drancování, které se provádí skupinou železář-
skou na domácím trhu a nejlejší ochranou před li.
bovolným postupem několika spekulantů. A ještě
jeden moment: Vzpružení podnikavosti, kterého tak
třeba u nás, trpěním politiky, jakou provádí železář-
ský kartel, dosíci nelze. Pravý opak. I v zájmu ho-
spodářské mravnosti bylo by konečně na povolaných
faktorech, aby učinili konec řádění, které balvanem
dopadá na hospodářský vývoj zemí a národů tohoto
státu. Ovšem: vídeňské vlády zde nezakroči. Svou
německostí a svými koncessemi kartel chráněn
byť nedávno p. Körber užil ostřejších slov proti jed-
nomu z vůdců kartelu železářského, k činům asi
sotva se odhodlá A tak nutno stále a stále buditi
zájem širokých vrstev, až konečně vzroste hnuti,
které si vynutí respektu. A pak se ukáže, že to,
co prospělo průmyslu cukrovarskému,
prospěje ještě více železářskému.
Feilchenfeld
Witt
Kestranek
Körber
33
article
Zdražení koží podrážkových? Ve Vídni konána
schůze rakouských továrníků podrážko-
vých koží, na které jednáno o zvýšení cen. Mi-
nění rozcházela se však do té míry, že dohody
nedocileno a zůstane zatím při starém. Usneseno
svolati novou schůzi a působiti na firmy, které se
tentokráte nedostavily, aby ji obeslaly; zatím zvolen
komitét, kterému uloženo vypracovati seznam vyšších
cen a nové platební podmínky
Dražší papír a papírové tovary. Na nedávné
schůzi spolku rakouských zájemníků papíru, ve Vídni
konané, usneseno zvýšili ceny všech druhů papíru,
papírového zboží, papírových pytlíků atd. Čenové
zvýšení, jež nabude ihned platnosti, zdůvodňováno
nedávným průměrným 109% cenovým zvýšením všech
druhů papíru, provedeným továrnami papíru.
Vlna. Z Pešti se oznamuje ze dne 6. t. m.:
Nynější dražba vlny byla slabě navštívena. Zboží
prodávané neuspokojovalo. Ceny uhájeny na výši
četvencové. Z vystavených 4500 baliků polovina
prodána.
Různé zprávy. Jednání o utvoření něme-
ckého kartelu cementářského se dle ber
lInské zprávy nepodařilo. Rýnsko vestfálská skupina
obnovila svoji dohodu do r. 1919 — Bilance Hör-
derského báňského spolku vykazuje po
odpisech 2.890 261 mk. (2,600.119 mk. loni), čistý
zisk 2,811.324 mk (1.508.338 mk). Placena bude 89e
dividenda (loni 4%) prioritním akciím A. Dle zprávy
předložené není zaměstnanost nyní uspokojiva. —
»Ironage« oznamuje z amerického trhu ž ele-
zářského: Rostoucí důvěra ve všeobecný ob-
chodní stav, která se zvláště zračí v průmyslu žele-
zářském, jeví se ve zvýšené kupnosti. Žsleznice
kupují více. Kupci i prodavači jsou stále ještě
sklonní k vyčkávání. Vývozní obchody, které stouply.
jsou výhledny. Smýšlení všech důležitých trhů se co
do surového železa upevnilo.
Čenová
Vídeň
Pešť
34
article
Obchodní a průmyslová komora v Č. Budějovi-
cích kenala dne 3. října III. letošní řádnou veřejnou
schůzi, které předsedal zatímní předseda p. V. Tiepl.
Protokol poslední řádné schůze, jakož i zpráva
kancelářská schváleny byly bez poznámky. Po
zprávě, kterou podal II. sekretář p. dr. Maysl. usne-
seno jednomyslně, aby c. k. místodržitelství pro král.
české podáno bylo dobré zdání v ten smysl, že komora
doporučuje úplné zrušení nedělní práce písá-
renské a kaneelářské v podnicích obchodních
a průmyslových, dosud od 9 do 11 hodin dovoleně,
a to po celý rok. Přijat byl jednomyslně návrh
společného výboru obou sekcí komorních, o čemž re-
feroval p. dr. Maysl, aby místodržitelství pro král.
české bylo doporučeno, by pro celé království upra-
vena byla nedělní práce v živnosti holič-
ské tak, jako jest v Č. Budějovicích, t. j., aby práce
dovolena byla od 6. hod. ranní do 12. hod. v poledne
po celý rok a bez ohledu na masopust. V lomto smyslu
vyslovila se též převážná většina příslušných spole-
čenstev živnostenských. Rozhovoru o tomto předmiětu
účastnili se pánové hožánek, Bambous, Marek,
Vodrážka a Pavlíček. Usneseno bylo, aby ko-
mora podporovala petici, vzešlou z kruhu průmyslníka
na hoř. Vllavě, kterou žádá se místodržitelství, aby
arychlilo jednání o zřízení zahrážky údoli ní
V Tiepl
doktor
Maysl
Marek
Vodrážka
Pavlíček
Vllava
Č . Buděj
Č . Budějovice