2
masthead
V Praze, vě středu dne 5. června 1901.
Praha
4
article
Ne viseoy a odaol. listy
1i Nauěný Obzore v
stre leitarsšrní IIliatka
na) přndalaní su
a ce v ad ulnlstrani
Kk
nrěe
na čtv.. Iota . . . .
G K —h
s dvojí čenžškou
50h
za maěsí
aal dsvt letai
7k0h
ve filislkách
9K80
na něilc.
Poštent
s Ka
a měsís . . . . .
skl
na čtvrt lete
s dvojí zásilkou
K so
na měet
. Kso
ns člrrki letn
5
article
Po hospodářských libánkách?
Po hospodářských libánkách?
Ve vídeňském dopise známého berlín-
ského časopisu porovnává se posavadní čin-
nost rady říšské s velikými hody, při nichž
si počínal předseda ministerstva dr. Körber
jako hostitel, který předkládal svým hostem
vše, co hrdlo ráčí. On prý sice původné
hodlal nasytiti své hosty jen jedinou mísou
»druhého železničního spojení s Terstem«.
ale octl se po dlouhé přestávce v zákono-
dárné činnosti náhle před překvapující, ale
velmi povážlivou pracovní horlivosti. Vida
to, vpravil se do situace, souhlasil se vším,
co se žádalo, v několika dnech provedl »mi-
strný kousek« a předložil druhou mísu
s průplavní předlohou, a seznav pochybnosti
agrárníků, rozmnožil ji úpravou řek. A tak
se odbyla veliká hostina, a nastává otázka,
co nyní? »V hospodářském oboru vláda se
vůči národům a stranám takřka vyčerpala,
kapsa jest prázdná. Po tučné hostině dosta-
vuje se obyčejně kocovina.« Kterýsi něme-
cký delegát prý při přijímání delegací horli-
vost sněmovny takto vysvětloval: »Ano, Vaše
Veličenstvo, vždyť pojídáme nyní jenom samé
hrozinky z buchet, až je vybereme, půjde to
dále opět ztuha «
Bývají i takové pohádkové hostiny,o
nichž vypravovátel seznává, »já jsem tam
byl, med jsem pil, po bradě teklo, ale do
úst — se nedostalo.« Podobné zakončení
předpokládá i zmíněný dopis, jenž zdá se
býti dobře obeznámen se záměry předsedy
ministerstva. Pravíť: Veliké hody jsou od-
byty, vláda jest zmocněna, uzavříti půjčky
až do půl druhé milliardy korun na stavby
dráh, průplavů a úpravu řek. Jest těžko po-
věděti, co se bude stavěti, vždyť vláda to
sama neví. Hotové jsou pouze plány pro
druhé železniční spojení s Terstem, vyjímaje
jakž takž zajištěný průplav dunajsko-odersky
a dáno jest pro ostatní průplavy pouhé
jmeno podle řek, kteréž se mají spojiti.
Körber
Terst
6
article
Za tučnou hostinu obyčejně se před
kládává i účet.
Ovšem že ani dr. Körber neopomen
předložiti svůj účet; prozatím dostavil se
s požadavkem vyřízení kvoty na výdeje
společné. Jak našim čtenářům z porady před-
sedů klubovních jest známo, způsobil tento
požadavek pana předsedy ministerstva pře-
kvapení, vždyť padlo i slovo o »nasazeném
revolveru« . ..
Předseda ministerstva okamzitě postil
tento účinek svého požadavku a seslabil jej
ihned v sobotní konferenci klubovních zá-
stupců, kromě toho však zasáhl v pondělí
do rozpravy v plné sněmovně jakousi novou
programovou řečí, v níž svůj ideál soustředil
ve slovech, že ve sporu česko německém
hospodářskou akcí nastalo jaksi příměř
kteréž vedlo ku poznání, že jest cennějšt
tvořiti než zápasiti a že vyrovnání mez
oběma národy by bylo plodnější než boj.
Nejdůležitější prý by byla ovšem formulka
pro uzavření smíru, kteráž by měla počíti
slovy: »Oba národové, obývající
Čechy, chtějí, aby . . .« a věc by
byla hotova. —
Bohužel, vláda sama, totiž nynější mini
sterstvo, nechápe se nijak podnětu,
aby zmíněná formulka se usku-
tečnila a věcným obsahem vlast-
ního jádra nabyla, ona si ani v mysli
své nepředstavuje, že by toto věcné doplněni
formulky mělo nastati již nyní; pro tento
okamžik má starosti jiné: rakousko-uherské
vyrovnání a z něho především kvotu.
Körber
Čecho
plný sněmovna
7
article
To jest ovšem věc, kteráž jest s to roz-
rušiti i posavadní horlivost v činnosti rady
říšské, a to tím spíše, čím jeví se býti na-
lehavější. Kvota ustanovena byla posledně,
jak známo, císařským rozhodnutím do konce
měsíce června. Máli se tudíž otázka kvo-
tová vyříditi parlamentně, musilo by se tak
státi urychleně, než kratičká ještě zbývající
lhůta, do konce měsíce, uplyne. Dále se má
nejdéle do konce nynějšího roku vyříditi
urovnání hospodářského poměru rakousko-
uherského, zejmena obchodní a celní smlouva.
Jsou to především Maďaři a jejich vláda,
již postřehli jednak změnu názorů v kruzích
německých a kterým mimo to nastanou letes
volby do sněmu, a proto by rádi co nej-
dříve zvěděli, jak Cislajtanie se
vlastně kobnově vyrovnání ra-
kousko-uherského hodlá zacho-
vati?
Obě krajní křídla tábora německého,
Všeněmci a antisemité, jsou totiž rozhodně
Maďarům nepřátelští; první proto, že Maďaři
se vymkli z německého nadpráví a že jeví
se býti překážkou pudu německého na Vý-
chod, druzí mimo to i proto, že obchodni
monopol Vídně značně oslabili.
Orgán antisemitů také nemešká, a jak-
mile seznal požadavek předsedy ministerstva
dra. Körbra ohledně vyřízení záležitosti kvo-
tové, ihned v ostrém článku včerejším za-
ujal rozhodné stanovisko nejen proti poměru
kvotovému pro Uhry 34.49 a pro Cislajtánii
65.6, a ačkoliv jindy ličívá hmotnou
zbědovanost v Uhrách, tentokráteví
pouze o ohromném rozvoji druhé poloviny
říše, a proto raději prý dá přednost zřízení
celních šraňků mezi oběma polovinami říše
a vyloučení jakékoliv finanční vzájemnosti,
než by schválil vzpomenutý poměr kvotový
34.4 a 65.69.
Maďar
Vídeň
Uhry
Cislajtánie
8
article
Podle toho by ovšem rokování o kvotě
v parlamentě cislajtánském bylo počátkem
konce pracovní horlivosti. To měl na mysli
i dr. Pacák, když počátkem dubna t. r. na
schůzi klubu národní strany svobodomyslné
takto se vyslovil:
»Nahoře dobře vědí, že jsme proti cen-
tralismu a že nám jde o tento důkaz za
každou cenu. Tento důkaz neprovedeme my.
nýbrž naši odpůrcové sami. Necháme-lije
jen chvíli tancovati volně a pustíme je, ku
projednání rakousko-uherského vyrovnání,
uvidíme, bude-li parlament dělným.«
Předseda ministerstva dr. Körber ovšem
by nechtěl, aby tyto konce již nyní nadešly
a aby Maďaři seznali, že není naděje na
parlamentní vyřízení vyrovnání. Proto dle
»Reichswehru« má v úmyslu spokojiti se nyní
pouze prvním čtením kvotové předlohy,z
čehož by v Uhrách čerpali dojem, že roz-
tříštěnost v Rakousku minula a dle toho by
se zařídili. Proto by se přikázala kvotová
předloha po prvním čtení výboru pro vyrov-
nání, a ježto do 11. t. m. konečně kvotu
vyříditi nelze, ustanovila by se koncem
června opětným rozhodnutím panovníkovým
na další půl leta. Jinak prý se dů bezpečně
očekávati, že v dalším sezení rady říšské
i tato záležitost zdárně se skoncuje
Kdo asi správněji prorokuje, orgán anti
semitů anebo »Reichswehr«?
Pacák
Körber
Maďar
Uhry
Rakousko
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. června. (Uznání česk
delegaci.) Poslanecká sněmovna rokovala
dnes po druhé o kořaleční předloze, vrácené
z panské sněmovny. Druhý odstavec zákona by
přijat tak, jak si toho přeje vláda a jak jej při
jala také sněmovna panská, čímž doeileno sou
Praha
panská sněmovna
10
article
hlasného usnesení ohou sněmoven a není tedy
již nijaké překážky, aby nový zákon byl vládou
panovníkovi předložen k sankci a prohlášen.
Novým zákonem opatří se zemským finaneím če-
ským značný důchod, bez něhož by úprava uči-
telských platů byla nemožna. Vyřízení tohoto zá-
kona, důležitého pro všechny severní korunní
země, jest z největší části zásluhou delegaee
české, jíž náleží také zásluha, že předloha prů-
plavní opravena a přijata v té formě, jak může
vyhověti potřebám severních zemi. To uznává
nyní také »Dzienik Polský«, jenž ukazuje na
veliké oblíže, s nimiž bylo zápasiti české delegaci,
poněvadž v době, kdy došlo na uklidněni v říš-
ské radě, stranou o svá práva válčící byli právě
Čechové. »Každý uzná — píše »Dzienik Polskýe
— že Čechové zhostili se svého úkolu dovedně,
že vyšli z boje s velikou ctí a dobyli pro své
voliče jako náhradu válečnou obrovské odškodné.
Češti poslanci mohou tedy směle stanouti před
svými voliči a nad to jejich rozumná politik
zabezpečila jim uznání celého ostatního Rakouska.«
V Praze, 4. června. (Pojišťován
soukromých úřadníků.) Sociálně-poli-
tický výbor říšské rady započal již své porady
o předloze stran pojišťování soukromých úřad-
níků. Na projednání předlohy v nynějším jarním
zasedání ovšem již nedojde, ale jest naděje, že
bude projednána na podzim. Dříve ovšem výbor
musí přovésti v osnově zákena značné změny.
neboť v tě formě, jak vyšla z ministerské kan-
celáře, jest nepřijatelna. To uznává i zpátečnický
lvovský »Przeglad«, jemuž z pravidla každé
vládní přání jest už zákonem. I tento list po-
kládá za nejslabší stránku vládního elaborátu
jeho veskrze centralistický duch
Čecho
Rakousko
Praha
11
article
Všechny agendy nově pojišťovny mají se sou-
střediti ve Vídní a ministr vnitra má býti vlastně
jejím neobmezeným pánem. Má míti dle před
lohy vrchní dozor nad pojišťovnou, má rozho-
dovati o tom, která z trvajících již pojišťoven
může býti pokládána za náhradní pojišťovnu pro
soukromé úřadníky, má jmenovati předsedu po-
jišťovny atd. Mimo to všechny kapitály nové
pojišťovny, a budou to peníze veliké, mají se
nahromaditi ve Vidni a tam mají býti spravo-
vány. »Proti takovému centralismu — praví
»Przegl.« — musíme protestovati co nejroz-
hodněji a pochybujeme, že by se na říšské radě
shledala většina, jež by schválila projekt, bijíeí
tak urážlivě do očí zásadám samosprávy.«
Pro haličské poměry rusko-polské jest cha-
rakteristické, že »Galičanin«, jenž současně jedná
o téže otázce, ohražuje se proti tomu, abyse
pro Halič zřídilo samostatně oddělení pojišťovny
Neboť haličská samospráva, jak dokazují při
klady, dává prý mnoho příležitosti k beztrest
nému loupení ciziho majetku. Haličtí autono
misté přivykli prý ke krádežím tak, že by ne
bylo možno spolehnouti na ně ani v nové po
jišťovně.
Vídeň
Halič
12
article
V Praze, 3. června. (Uhry a rakouské
investice.) Výdatná hospodářská činnost rakou-
ského parlamentu dotkla se nepříjemně některých
uherských kruhů, které ve vnitřní rozháranost
rakouské viděly nejlepšího pomocníka k povzne-
sení politického významu Uher. Hospodářsky
silné Rakousko mohlo by dle jich domnění od-
níti v brzku Uhrám jich politickou prioritu,
kterou tam pokládají již za své vlastnictví. Tak
si stýská na př. »N. P. Journ.«: Jakkolivje
obrat v Rakousku potěšitelný, přece nezůstane
příjemný jeho dojem v Uhrách nezkalený. Už
mnohokráte se v Rakousku veřejně prohlašovalo,
že se rakouské národnosti musejí spolčiti k hospo-
dářskému boji proti Uhrám. Investice mají se
státi zbraní k našemu hospodářskému pokoření
Jho rakouské superiority má na nás býti vlo
ženo finančně a hospodářsky. Kdyby se to po
dařilo, pocítili bychom také politickou inferioritu
Journ
Praha
Uhry
Rakousko
13
article
byť by nám sto paragrafů zaručovalo paritu.
Proto musíme se hotoviti k hospodářskému roz-
hodněmu boji, jehož první srážka nadejde v brzku
při otázce mezinárodních obehodních smluv.
Držíme se pevně dualismu, ale o jeho plody
nesmíme se dáti ošiditi. Jsme zralí pro úplnou
politickou a hospodářskou rovnost. Nesmíme při-
pustiti takové okolnosti, jež by poměr sil pře-
sunuly v náš neprospěcht.
Orgán bývalé strany národní a nyní nej-
horlivější stoupenec Szellův, »Budap. Tagbl.«,
také připoušti, že by se nové rakouské dráhy
a průplavy mohly státi Uhrám nebezpečnými
poněvadž usnadní rakouskému průmyslu konku-
renční boj proti Uhrám. Ale toho se »B. T.«
nebojí, poněvadž také uherská vláda půjde touže
cestou, jako vláda rakouská, o čemž svědčí ob-
sáhlé práce v uherském ministerstvu obehodu,
jež mají za účel připraviti nové vodní dráhy
i pro Uhry.
Uhry
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 3. června.
Albanská otázka.
V popředí vystupuje otázka albanská.
Albanci (Arnauté) v poslední době dopustili se
několikerého hraničného násili naproti Srbsku.
Srbský vyslanec rázné zakročil u Porty a Port
je nucena, starati se o utišení svých divokých
mazlíků. Vypravila k nim do Peči dva posly,
aby jim vysvětlili věc a přiměli je k pokoji.
Lze pochybovati, že Arnauté takové řeči poroz-
umějí, neboť oni rozumějí jen řeči handžáru
pušky. Budou-li v násilí pokračovat, Portě ne-
zbude, než aby naproti nim vyslala vojsko, což
bude miti pro ni neblahé následky tak jako tak
Nejprve bude naproti nim potřebovati značné
síly, neboť Arnauté jsou lid velmi bojovný
A když je na krásně zkroti, připraví se o jediný
národ na Balkáně, jenž ji byl spolehlivou oporou
šlo-li Portě o ujařmení drubých balkánských
národů.
Že by Arnauté přestali páchati násilí na
Srbech, o tom dlužno pochybovati, neboť oni
to ode dávna považují za svůj privílej. Novo-
sadský list tyto dni zaznamenal výrok bohatého
albanského kupce, jenž přišel do Nového Sadu
za obchodem a v rozmluvě s naivností tygras
stěžoval na osud svého národa. Vždycky prý
bylo Arnautům svobodno střileti Srby. Na Srby
chodili jako na zvěř, zabiti Srba nebylo poklá-
dáno za zločin a bylo předmětem zábavy. A na-
jednou Srbové se vzpouzejí a jiní se jich ují-
mají, tak že Arnauté jsou v nebezpeči, že budou
zkráceni o právo, na klerém si velmi zakládali.
Arnautý
Port
Srba
Arnaut
Praha
Srbsko
Peč
Balkán
Nova
Albanec
15
article
Když tak mluví Arnaut, pěstující styky
s civilisovanou cizinou a civilisací evropskou
aspoň z části dotknutý, jak asi mluví jeho sou
kmenovci doma, divocí horalé a pastevci!
Také velmoci, na Balkáně interessované,
soudí, že balkánské věci otázkou albanskou
záhy se zkomplikují.
Pozornost Ruska k Albancům obrátily vlády
srbská a černohorská prosbou, aby Rusko u Vy-
soké Porty ujalo se Slovanů ve Starém Srbsku
a v Makedonii, od Albanců trýzněných. Ruský
vyslanec v Cařihradě učinil tak a podepřel diplo-
matickou akci svého srbského kollegy.
Ale otázka albanská má ještě jinou stránku.
V přímorské, vlastní Albanii, v posledních letech
italská agitace na jihu a černohorská na severu
úplně vytlačily agitaci rakouskou, před málo lety
ještě velmi úspěšnou. Možno říci, že Italie
Černá Hora se tu o vliv přátelsky rozdělily.
Rusko jest oběma příznivo a ovšem by si z toho
nic nedělalo, kdyby mezi Italii a Rakouskem vy
pukly k vůli Albanii spory. Italie by v takovém
případě přistoupila ke dvojspolku. Italii na
Albanii velmi záleží a p. Delcassé za svého po-
Arnaut
Slovan
Delcassé
Balkán
Rusko
Makedonie
Cařihrad
Albánie
Rakousko
Italia Černá Hora
16
article
V drobuém prodejii
ranní číslo o sobě . . . za 9h
odpoledni . . . . . . . za 2 h
Ve filialkich na venkovšn
ranní čislo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . Bb
Inseraty
platí se hotově napřeě.
Fřečplaoení a fnserty přijíná adminl-
strace v Marianské ulici č. B.
Tam nachirejí se tel redakee
tiskárna a sxpedice „ Nšrodinich Lista“.
Bukoplsy se nevraosjl.
Bb
Nšrodinich List
17
article
bytu v Petrohradě mnoho se přimlouval za to,
aby Rusko proti albanské politice nebylo.
Protože tu Italie kráčí ruku v ruce s Černou
Horou, Busko nepotřebuje se rozpakovati. Francie
slibuje Italií účinnou podporu, očekávajíc od ní
vzájemnost v severní Africe.
Ve všem tom hraje velkou úlohu kníž
Nikola a již se podobá, že mu souzeno bude
ještě jednou zasáhnouti silnou rukou do kol
dějin.
Ilalie staví v Livorně lodi pro jezero Sla-
derské a Bojanu. Ony pomohou černohorský
obchod vysvoboditi z převahy obchodu rakou-
ského a převésti jej do Italie.
Cesta italského krále do Petrohradu dá tétc
politice definitivný tvar.
Bojan
Petrohrad
Rusko
Francie
severní Afrika
Livorno
Nikola
18
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze padesátá sedmá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 4. června.
V revolučním roce 1848 postavili v noci
na stráž bázlivého legionáře. Pravili mu: Nie
se neboj! Je to hračka. Půjde-li kdo kolem,
zvoláš naň: »Stát! Kdo tu?« a neodpovídli pa-
rolou, na dnešek vydanou, střeliš! Tu stalo s
však, že po půl noci šel kolem budky, před
níž brdina náš hlídkoval, občan, jehož chod
nebyl pevným. Ten postaviv se přímo před
stráž, zvolal na ni: »Stát! Kdo tu?« Ná
heros byl zaražen. Vzchopil se a odvětil ko-
nečně chvějícím se hlasem: »To mám volat já,
ne vy!« Jak skončila příhoda tato, v anekdot
se nesděluje.
Ji připomíná včerejší hovor ministerského
předsedy. Od něho čeká se, žádá se, že bud-
mluviti on o způsobu, jakým by se nejlépe
rozřešil česko německý spor jazykový, že nám
poví s voji měthodu, svůj program, svoj
stanovisko, že přizná barvu, že vystoupí z mlh
a z pol šera, do kterých se halí, co je v úřadě,
a do kterých se skryl zvlášté na posledních
konferencích vyrovnacích, na denní světlo a na
pevně zaujatou, určitou posici a že rozhodně
prohlásí: Takové je mínění moje, taková je
vůle moje a taková je představa mojeo
smíru. Než pan dr. Arnost Körber má jen
úřad, ale představy, mínění a vůle ve příčině
dorozumění česko-německého v otázce jazykové
nemá žádného. Vládnout u něho není rozhodo-
vati na vlastní zodpovědnost a risiko, nýbrž vy-
zývati válčící strany, aby uzavřely smír samy,
aby mu pak dal jen jako nějaká instance nad
stranami svoje placet.
doktor
Körber
Vídeň
poslanecký sněmovna
19
article
O velikém problemu česko- n-
meckém musí míti exekutiv a, třebasi
je vzata z řad parlamentních či z řad byro-
kratických, svoje odhodlání a musí
býti ochotna s ním stát a s ním
padat. Měly-li poslední konference dorozumí-
vací smutný konec, byl tím vinen v první řadě
úplný nedostatek aktivní iniciativy na straně
vlády, která spokojila se rolí passivního diváka,
nemohouc ani povznésti se ke vděčnému úkolu
poctivého makléře.
Není to žádné paradoxon, pravíme-li, že
právě úřadnické ministerstvo může a musí miti
svůj názor o věcech, o které jde, přesnější nežli
kabinet parlamentní. Neboť věci ty jsou hlavně
povahy administrativní, dotýkajíce se — bychom
tak děli — nejvšednějších konkretností správ-
ních a nejprostších výkonů praxe.
Vůči takovým záležitostem každodenním,
zcela blízkým, pro jejichž provádění musí míti
vláda svoji formuli, chce p. dr. Körber for-
muli od poslanců, od stran. Tolik též on
ví, že hlavní věcí při záhadě jest její rozřešení.
doktor
Körber
českýmůj
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Po Dunaji.
Na hranici rumunské. — Verciorova. —
Železná vrata. — TurnSeverin. — Na
dunajském parníku.)
Poslední ještě pohled vrhli jsme na roz-
košné Herkulovy lázně, které závidění hodná
energie Maďarů vyčarovala v divoké a nad po-
myšlení romantické úžlabině nebetyčných, trans-
sylvanských Alp, a již unášel nás vlak stejně
divokým s počátku, později víc a více se sklá-
nějícím ale pěkným krajem do přívětivé Ršavy
která, ležíe při ústi řeky Černé do Dunaje, po
levici má Rumunsko a proti sobě Srbsko. P i
hodiny zdržují nás tu těsně před hranicí ru
munskou, ač nevíme proč. Konečně opouštím
územi uherské, kyneme z daleka pozdrav svů
tureckému ostrovu Ada-Kaleh uprostřed Dunaje,
kdež byli jsme nedávno před odjezdem svým
do Herkulových lázní strávili tak příjemný den,
a za málo okamžiků staneme v první stanici
rumunské, ve Verciorově.
Ale první naše dojmy rumunské nebyly
právě příliš příjemné.
Vjeli jsme do velikého a slušného nádraží
Dviřka vagonů se prudce otvírají, všichni cestu
jící musí vystoupiti, a hranatí nosičové chápají
se našich zavazadel.
Jsme ve veliké, podělné síni. Všude pln
policejních strážníků a u každých dveří rumun
ský statný četník.
Nejprve odebrali nám pasy, jež co nej-
pečlivěji prohlíželi a zaznamenávali do velikých
lejster. Při tom zkoumali nás pichlavýma očimu
a vyptávali se, co a kam. A proč že jedeme
do Bukurešti? Za jakými účeli? A proč ne
přímo? Proč tak velikou oklikou přes Giurgin
A co tam hodláme dělati? A že jen pro zá-
bavu? A vrtěli povážlivě hlavou. Ale konečně
vrátili přece pas, opatřený visem. Pak zotvírali
všechny tlumoky, a dokud vše nebylo nalezeno
v nejlepším pořádku, nepustili nás ven.
Herkulův
Maďar
Dunaj
Rumunsko
Srbsko
Bukurešť
sylvanský Alpa
21
article
A ke všemu bychom byli málem zme
škali vlak.
Majíce dle jízdního řádu dvě hodiny času,
vyšli jsme po odbytých oněch formálnostech z
nádraží ven, abychom rozhlédli se po okolní
krajině. Do městečka bylo na štěstí daleko. Ob
cházeli jsme tedy jenom kolem nádraží, obdivu
jíce se prvním, roztomilým rumunským krojům
ženským, které jsme tu spatřili. Bílý šat a celý
od shora dolů něžným vzorkem vyšíván.
A v šatu tom takové svižné, plné, černooké
černovlasé postavičky, že bychom byli málem
záviděli rozkošnému tomu kroji, že je tak těsně
objímati smí.
Ale pojednou zvláštní ruch v nádraž
vzbudil naši pozornost. Měli jsme sice podle hodi-
nek svých ještě vice nežli plnou hodinu času, ale pre
jistotu vrátili jsme se přece, abychom se přesvěd
čili, oč jde. A vrátili jsme se právě v čas. Ve Vercio-
rově počíná totiž na dráhách čas východoevropský
jenž předehází času západo-evropskému o plnou
hodinu. Vše hrnulo se již do vlaku a my měl
co dělati, abychom si opatřili pohodlná místa
Dráhy rumunské jsou velíce slušné a čisté.
ale také velice frekventovány. Aspoň v letě.
Vercio
22
article
Usedli jsme v kupé, jež sdílelo s námi několik
mladíků a mladá pikantní panička, Polka, v Buku-
rešti za plnokrevného Rumuna provdaná, která
jela s námi již z Herkulových lázní, vybraně
francouzsky hovořila a ze všech sil se snažila,
aby stala se nám, zejmena na domácí půdě, co
nejvíce užitečnou.
A sotva že jsme usedli, objevíl se ve dveřích
policejní komisař, prohlédl si nás, vstoupil a z
ním zalarasil dvéře obrovský strážník.
Komisař tázal se rumunsky a když neroz-
umějíce, jsme neodpovídali, také francouzsky
máme-li pasy. Podali jsme mu je po řadě, jen
jediný z mladiků se nehýbal
»Kde je váš pas?« zahřměl netrpělivě vel
možný pán.
Mladik podal mu ho loudavě.
»Jak jste stár?« tázal se komisař.
»Třicet roků.«
»Zde stojí 32, jak to?«
Rumun
Herkulův lázeň
23
article
»To je snad mýlka.«
»Mýlka! Mýlka v úřadní listině!« durdil se
úřadník. »To je podezřelé ! Máte nějaké doklady
že jste to vy ?«
»Nemám.«
»Nemám,« opakoval komisař hiněvivě. »Co
jste-li někdo jiný?«
»Dejte mi pokoj a můj pas.«
Úřadník byl na rozpacích. »Měl bych chuť —e
pravil zdlouhavě, probodávaje takřka očima mla-
díka, jehož báječný klid jej rozčiloval.
»Možná, že by vás to mrzelo.«
V tom ozvalo se zvonění, které v Rumun
sku dosud odstraněno není, úřadník mrštil mu
pas do klína a bruče něco, odkvapil, Mladíkse
usmál a ochotně vykládala nám naše polská Ru
munka celou rozmluvu tak, jak jsem ji byl vy-
Zdá se věru, že Rumuni nesousedí na darmo
s ruským naším strýčkem a že jsou také velice
učeliví. Ostatně celý balkánský poloostrov jde
aspoň ve věci této svědomitě za Rusy. Stejně
tak děje se v Srbsku, v Bulharsku a v Turecku.
při čemž však Bulhaři jsou poměrně přece jestě
nejliberálnější.
Jedeme podél Dunaje, jenž čeří se víe
více a znenáhla hukot svůj s rachocením va-
gonů v přelibeznou pojí harmonii. Blížímes
pověstným Železným vratům a s napnu-
tím hledíme jim vstříc. Ale jsme zklamáni.
S obou stran sice vyvýšené břehy, mezi nimi
zůžuje se Dunaj z posavadních tisíc metrů na
šest set. Ale představovali jsme si vodní dráhu
v místech těchto plnou příkrých, vysoko čnícíel
skalísek a útesů, jež zbyly z oněch skalníeh
stěn, s nimiž dunajský veletok po nekonečné
věky zuřivě bojovati musil, nežli vynutils
volného průchodu.
Nic z toho. Na několik tisíc metrů, v te-
rénu silně se sklánějícím, rozhozeny jsou bez
četné balvany a skály, které znenáhla přechá-
zejí uprostřed řeky v plochý, vodami omývaný
a tudíž vyhlazený, několik set metrů dlouhý
hřbet. S příšernou rychlosti vali se špinave
vody Dunaje mezi skalisky, rozbíjejí se v běla
Rumun
Rus
Bulhar
Srbsko
Bulharsko
Turecko
Dunaj
24
article
ličil,
vou pěnu, a zahýbajíce pak plným proudem
k levému břehu, prolétnou takořka neširokou
uličkou, již postupem dob si byly vymluly
Bylo-li vody málo, každá loď zastaviti musíla
ve Ršavě, a vrátiti se odtud zase. Bylo-li však
vody dosti, pak i pro statnou a výborně vede-
nou loď bylo velikým úkolem, aby bez pohromy
dostala se uličkou. Však celá řada lodi vět-
ších i menších, ba i dokonce turecký jeden
válečný koráb ztroskotaly se v nebezpečných
místech těchto.
Měli jsme za to, že regulací, berlinským
kongressem r. 1878 ustanovenou, celá tato ne-
bezpečná oblasť vzala za své. Nestalo se tak
a nebylo toho také třeba. Poděi srbského břebu
vylámali během šesti roků a nákladem třicet
millionů zlatých průplav asi 2000 metrů dlouhý
80 metrů široký a as tři metry hluboký, zabez-
pečili ho s obou stran velikolepými, kamennými
hrázemi a odevzdali ho s velikou slávou tuším
před třemi roky všeobecnému uživání. Ale pání
Maďaři se přepočítali. Ukázalo se, že dílo je-
jich, pověstnou maďarskou reklamou do nebe
vynášené, není k potřebě. Spád byl totiž tak
prudký, že za veliké vody žádná loď prou
v něm panující nezmohla, kdežto za malé vody
žádná do něj se nedostala. Nezbylo tudíz,
nežli pastiti se znovu do práce a obě-
tovati ještě několik millionů na opravy.
Poděe
Maďar
25
article
Dnes se jim sice již jezdí, arci za poplat
do nebe volající, ale když my chtěli na tomto
svém výletu ho použiti, řeklo se nám, že t
není možné, poněvadž je málo vody. A sku-
tečně, loď naše vrátila se ze Ršavy proti proudu
zase do Pešti.
Jak patrno, nejsou Maďaři přece jenv
všem tak sťastní, jako v politice.
Za půl hodiny staneme v Turn-Severinu,
odkud hodláme bráti se dále po lodi. Loučíme
se s rozlomilou svou rumunskou Polkou a se-
dáme na slušný povoz, který má nás zavézti
do přístavu, od nádraží dosti vzdáleného.
Hezoučké na pohled, velice pěkně po stou-
pajícím břehu položené měslečko s čilým ob-
chodem a se slušným přístavem, v němž každa
loď, jež Železnými vraty šťastně již projela,
vroucně za to Dohu neb Allahu děkuje, kdežto
ta, která se do nich chystá, do mocné ochrany
jejich se poroučí. A jest to městečko, vele-
zajímavé také pro svou minulost. Odtud klenul
se kdysi na dvaceti a třech mohutných pilířích
na protější, nyní srbský břeb, do dnešní Kla-
dovy, obrovský kamenný most Trajanův, Řekem
Apollodorem z Damasku přes řeku, 1000 metrů
širokou a šest metrů hlubokou, vystavěný. Ne-
patrné zbytky piliřů na obou březích ukazují
dosud zřetelně, odkud most vycházel, a padne-li
voda v Dunaji za parného léta na míru nej-
nižší, objeví se v řečišti i zbytky pilirů ostal-
ních, víc a více rozrývané dravými vlnami. Ale
jakým obdivem musí naplniti dílo, proveden
během krátkých tří roků v dobách, kdy vše vy-
konati musily jen pouhé ruce lidské, dílo, jež
bylo by přetrvalo věky, kdyby je nebyl zničil
již nástupce Trajanův, Hadrián, snad z obavy
před bližícími se proudy národů, na jih se
valicích?
Maďar
Severin
Trajanův
Řek
Apollodor
Hadrián
Pešť
Kl
Dunaj
26
article
A jak důležita a pevna zároveň byla to
asi osada, která chránila tak důležitý přechod
na protější břeh. Tu i tam ve městě, zejmena
pak ve vypráhlém parku veřejněm dosud, arci
celkem již nepatrné zříceniny obsáhlých někdy
staveb a opevnění, římské pomníky a sarkofagy,
a v zemi plno památek na někdejší dobyvatele.
Jako vůbec v krajích podunajských, v nichž
legie římské kdysi uplatňovaly panství césarů,
zejmena také v Turn-Severinu, zanesli by cestu-
jícího měděnými a i zlatými mincemi římskými,
krásně zachovanými, ale zhusta také padělanými.
Dnes ze vší slávy tedy zbylo nemnoho. Ale
život tu velice čilý. Arci jen zásluhou mocné té
řeky, jež jest nyní splavna skoro od svých počátků
až do Černého moře. A jak k tomu patrně přispívá
element židovský, jenž v Rumunsku, jak se zdá,
má obchod v rukou svých. Všude plno tváří,
jež původ svůj zapřití nechtějí ale také ne-
mohou.
Dlouho bylo nám čekati na loď, a proto
času dosti, ohlédnouti se po střízlivých ulicích
města, na jehož nejvyššímn temeni vypíná se
Severin
Černý moře
Rumunsko