Str. 148.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXIX.

rozřezaná dobytku více chutná, projde do- konale zažívacím ústrojím a poměrně se z ní více využitkuje, zejména jest doby- tek nucen ji kousati. A proto právě v le- tech, kde jest slámy nedostatek, má se předkládat sláma celá a řezání je zbytečné. Toliko v tom případu se řezání dopo- roučí, když krmí se menší dávkou píce jádrné, na př. šrotu; tu jest nutno píci jádrnou s řezankou smíchati, právě proto, aby se píce jádrná využitkovala, aby ji do- bytek byl nucen ze směsi vybírati, kousatia nehltati. V případech, kde k slámě přimí- chána jest hojnost plevele, a mezi ním také plevele jedovatého, jest řezání slámy přímo škodlivé, poněvadž dobytek jest nu- cen plevel jedovatý v řezance sežrati, kdežto by ho z nerozřezané slámy vybral. Náhledy tyto potvrdili první fysiologové nové doby a rozsáhlé pokusy provedli ze- jména dr. Damann, Brümmer, Poll aj. Ano ve Švýcarsku celá řada na slovo vzatých hospodářů vý- sledek ten potvrdila. V jednom dvoře krmen dobytek slámou řepnou, v druhém neřezanou, a v posledním dvoře vět- šího užitku poskytnul. Z uvedeného vysvítá, že při krmení slámou zdravou a v poměrech normálních, kde krmí se dostatečnou dávkou píce jádrné, není nutno slámu ku krmení řezat, a že řezání to jest zcela zbytečné. A pakli se sláma řeže, budiž řezanka aspoň co nejdelší — 3 až 4 cm dlouhá — aby dobytče aspoň částečně bylo nuceno kousati. Že by nutno bylo i u nás v směru tom pokusy provésti, ne- třeba ani připomínati.

Skot povezerský. kot povezerský náleží k rázům nížinským. Jest to nejtěžší dobytek z rázů těchtoa chová se na úrodných nížinách — zvaných marše — na březích řeky Vezery, hlavně v Oldenbursku. Hlava skotu toho je kratší než u kmene holandského, ale širší a hranatější. Prostředně dlouhá šíje s úzkým lalokem přechází do široké hrudi a svalnaté plece. Končetiny jsou mo- hutné, stehna svalnatá. Kůže jest černo- bíle strakatou srstí pokrytá. Nohy pod- břišní a část kyčlí jsou bílé, ostatní část těla černá. Na hlavě nachází se bílá lysina. Dojivost jest dobrá, dávají dojnice 2500 až 3200 I mléka ročně, a to dobrého mléka. K žíru jest dobytek ten velice vhodný, zvláště křížením se shorthornskými býky docílilo se dobytka větší schopnosti k žíru. Od r. 1862 zavedeno v Oldenburku li- centování býků, čímž se tamní chov velice zvelebil. Snaha tato směřuje k tomu, aby se vytvořil skot jedné barvy, skot lepých tvarů, těžký, k žíru schopný a při tom dojivostí se vyznačující, a korunována jest tato snaha pěstitelů skvělým výsledkem; krajiny kol Vezery mají nyní krásný a zna- čně hledaný skot, jenž se hojně vyváží. Dojnice, pokud jsou zdravé, se vesměs odchovávají; jalovice připouští se k býku po ukončeném 2. roku. Býčci k chovu méně vhodní se do stáří 3—4 měsíců vyklestí, schopní býčci se připouští v stáří až 13—14 měsíců. Dobytek se 6— 8 mě- síců venku na marších pase, ovšem že ta- mnější pastva jest výnosná; za to jest výživa dobytka toho v zimě bídná. Jinak jest dobytek ten velice otužilým. Přiměřené tržní ceny jsou: 350— 550 K býček 10—13 měsíců. býček 12—16 450—650K jalovice 18měsíčné 300—400K 500—550 K kráva do 3 roků Výsledky chovu skotu povezerského doka- zují, co zmůže jednotné úsilí a píle chovatelů. Obr. 50. znázorňuje býčka kmene toho. oe

Obr. 50.

Býk plemene povezeřanskéh o. (Ukázka illustrací z „Eckertova hosp. kalendáře“.)

Ovocnářství na Moravě nalézá při českém odboru zeměd. radya při odborných spolcích horlivé podpory. V r. 1901 bylo sklizeno: na Moravě v celé polovici říše ovoce jaderného 484.299 a 2,156.027 a „ peckového 816.648n 2,287.812, vína (vinic 11.478 ha) 192.705 hl, v celé polov. říše (253.459.5 ha vinic) 4,795.898 hl Rychlejšímu rozkvětu tohoto důležitého odvětví zemědělství na Moravě, dle zpráv zemědělské rady, dosud velice překáží lhostejnost rolnictva ku pěstování ovo- cných stromů a zeleniny. Na Moravě jest 27.036 ha zahrad, v nichž by mohlo býti 8 milionů ovocných stromů; avšak napočítáno tam bylo pouze 7 mil. ovocných stromů. Na pastvinách, průho- nech a j. dosud ladem ležících produkti- vních pozemcích, jichž jest na Moravě 134.444 ha, by se mohlo vysázeti 40 mi- lionů ovocných stromů. A kdyby se od- čítala 1/4 těchto pozemků jako ku pěsto- vání ovocného stromoví se nehodících, mohlo by býti na Moravě pěstováno na těchto pozemcích 36 milionů ovocných stromů. Kromě toho by bylo lze velké množství štěpných stromů vysázeti také u cest, sil- nic, na březích potoků, na mezích, jakož i na pozemcích, jichž vzdělávání se při ny- nějších nízkých cenách plodin nevyplácí. Velkou překážkou vývoje sadařství na Moravě jest řídká znalost racionálného pěstování ovocného stromoví v rolnictvu. Inspektor ovocnářství a zelinářství Suchý ve své zprávě za r. 1902 mimo jiné touží: Jen zřídka nalezneme v dosti širokém okolí štěpaře, který by poněkud jen ra- cionálnému pěstování ovocných stromů roz- uměl, a také tací rolníci si při mnohých pracích velmi nedovedně počínají. Při této neznalosti pěstování ovocného stromoví od- vracelo se rolnictvo od sadařství, a ovocných stromů na Moravě nepřibývalo, ale ubývalo.

Za těchto poměrů jest hlavním úkolem inspektorů povzbuzování rolnictva ku hoj- nému osazování pozemků, ku pěstování ovocných stromů způsobilých, a současně jich vycvičiti v racionelním ošetřování ovocných stromů a v zužitkování ovoce pro domácnost i prodej. Též nutno získá- vati učitelstvo, kněžstvo, úřadnictvo a j., aby přispívali k zvelebení ovocnářství. Aby svrchu zmíněného účele dosaženo bylo, pořádány v různých částech země ovocnářské 6denní kursy, ve kterých theo- reticky i prakticky probírány nejdůleži- tější otázky ovocnářství se týkající. Takových kursů pořádáno v r. 1902: 11; kromě toho podniknuto bylo 10 přednášek. Při každém kursu bylo vysázeno drahně ovocných stromů vzorným způsobem. Při konání těchto kursů byli účastníci také cvičeni v čistění ovocných stromů. V r. 1902 pořádané kursy čítaly 564 účastníků, a to: 325 rolníků, 173 učitelů, 66 jiných povolání.

S přílohou