2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 7. února.
Praha
3
masthead
K číslu 38.
Číslo v Praze za 2n
a na venkově za 3h
Praha
4
article
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakc
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Boj o presidium.
Z Vídně, 7. února. »Zrušte jazyková
nařízení,« voláno bylo z levice, »a vše půjde
hladce!« Jazyková nařízení se zrušila. Hladce
však nejde nic, ba nejde vůbec nic. »Roz-
bijte majoritu,« voláno z levice, »a všechno
půjde hladce.« Majorita pravice rozbita,
nejde nic. Ani volba presidenta.
Dnes táž »Neue Freie Presse«,
jejíž ceterum censeo bylo zničiti většinu
pravice, naříká nad chaotickými poměry ve
sněmovně poslanecké záhy po volbách do
říšské rady a hořekuje, že není žádné vět-
šiny. Protože jí levice sama nemá, list appel-
luje na Poláky, aby podporovali kandidaturu
levice, zamítli kandidaturu Fuchsovua
tak dokázali, že jsou pro dělnost sněmovny
Boj stran při volbě presidenta, který by
skončil vítězstvím jednoho a porážkou dru-
hého, byl by prý neblahým počátkem za
sedání!
Čeho se lze, nadíti od něme-
ckého presidenta, prozrazuje »O s
deutsche Rundschau«. Ukládá ne-
zvolenému ještě presidentu německé levice
za přední úkol, nepřipustiti žádnýc
neněmeckých písemných inter
pellací, které prý jsou provokací a pod-
rýváním základů parlamentarismu.
Ještě české pozvánky na ples města
Vídně.
Z Vídně, 7. února. Purkmistr vídeňský
dr. Karel Lueger zaslal »Ostdeutsche
Rundschau« tuto úřadní opravu: »Není
pravda, že pozvánky pro české poslance
opatřeny jsou českou adresou. Pravda je na-
opak, že veškeré pozvánky, zaslané členům
poslanecké sněmovny, měly adresu: »Pan
. . . ., člen poslanecké sněmovny«, a že
jména vzata byla ze seznamu poslanců, jejž
vydala officiálně kancelář poslanecké sně-
movny.«
Pravdu mají jak dr. Lueger tak
»Ostdeutsche Rundschau«. Českým poslan
Roza
Polák
Fuchsovu
doktor
Lueger
Vídeň
Neue Frei Presse
dělnost sněmovna
Ostdeutsche Rundschau
poslanecký sněmovna
8
article
cům dostalo se skutečné některým pozvánek
se jmenem českým. To se stalo proto, že
v seznamu poslanců jsou obsažena na př
jmena: Karel Kramář (nikoli Carl Kramář).
František Schwarz (nikoli Franz Schwarz),
Václav Sehnal (nikoli Wenzel Sehnal), Václav
Březnovský (nikoli Wenzel Březnovský) atd.
Politika v parlamentě.
Z Vídně, 7. února. »Arbeiterzei-
tung« naléhá, aby se provedla v poslanecké
sněmovně neprodleně politická de-
bata. Sněmovna nemůže se jí vyhnouti.
Poslanci nejsou jako stádo ovcí, které se dá
hnáti k tak zv. hospodářské práci. Trůnní
řeč není tentokráte pouhým výpočtem osnov,
naopak uhozeno v ní několikráte na politický
tón. Bylo by takřka abdikací, kdyby se
strany zřekly možnosti, vysloviti své míněn
naproti vládnímu výkladu o státě a nezbyt
ných reformách.
Zdali taková debata bude debatou o pil-
ném návrhu na dosazení adresního výboru
hned, nebo o návrhu, kterým se vyslovuje
souhlas sněmovny k výzvě vlády, pracovat!
je zcela lhostejno. Avšak politická
debata nedá se odvrátiti a je tudíž
záhodno, aby sněmovna ji záhy začala, by
ji mohla co nejdříve zkoncovati. Bude-li pre-
sident zvolen v pátek, může diskusse začíti
Po osmiměsíční přestávce snesou rakouští
národové zase několikanedělní parlamentní
řečnění.
Kramář
Schwarz
Sehnal
Wenzel Sehnal
Březnovská
Wenzel Březnovská
Vídeň
Arbeiterzei
9
article
Krvavá volba v Uhrách.
Z Pešti, 7. února. O výtržno-
stech, jež se udály ve Maróš Vasa
hély při volbě do říšského sněmu, sdělují
se tyto podrobnosti: Volební akt byl dopo-
ledne klidný. Odpoledne shromáždily se
velké zástupy lidu. Povoláno četnict vo.
Když se objevilo, bylo kamenováno
Chvilku chovalo se klidně. Když však ka-
menování nepřestávalo, četnický nadporučík
dal povel: »Palte!« V nejbližší chvíli roz-
prášili se lidé za velkého pokřiku; 4 oso by
zasaženy byly náboji a usmr-
ceny, 6 osob bylo těžce raněno.
Poslanci strany neodvislosti, kteří byli při
volebním aktu, požádali telegraficky mini-.
sterstvo vnitra, aby vzhledem na veliké roze
chvění volební akt byl zastaven. Protože
však správce ministerstva vnitra Koloman
Széll meškal ve Vídni, a odtud nebylo se
nadíti do 2 hodin, že odpoví, byl volební
akt skoncován. Kandidát strany neodvislosti
prošel většinou 10 hlasů. Liberální strana
tudíž okres ztratila.
Széll
Uhry
Pešť
Vasa
Vídeň
10
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 7. února. (C.-B.) Wiene
Zeitung« oznamuje: Císař jmenoval se-
kretáře vikářského úřadu a faráře v Hluboké,
Václava Macka, kanovníkem sídelní kapi-
toly v Budějovicích.
Z Maróš-Vasarhély, 6. února. C.-B.)
Při dnešní volbě poslanců zvolen byl v prv-
ním okresu liberál Bela Pereb většinou
83 hlasů a ve druhém okresu Košutovec Jan
Bedö haz y většinou 10 hlasů.
Z Berlína, 6. února. (C.-B.) V roz-
počtové komisi říšského sněmu navrhl zpra-
vodaj hr. Oriola, aby osnova zákona ve
příčině zaopatření účastníků východoasijské
výpravy a jich pozůstalých byla zamítnutaa
to vzhledem na prohlášení říšského kancléře
ze dne 24. ledna a v uvážení, že musí býti
volná cesta pro jednotnou úpravu vojenského
zaopatřování. Komise vyslovila s tímto ná-
vrhem hr. Orioly souhlas.
Z Berlína, 6. února. (C.-B.) Včerejší
schůze delegátů ústředního svazu německých
průmyslníků vyslovila se všemi hlasy proti
jednomu pro vydatné zvýšení obil-
ních cel a schválila resoluci, jež se roz-
hodně přimlouvá za sněmovní předlohu.
Z Amsterodamu, 6. února. (B.-C.)
Depeše, již obdrželo ministerstvo kolonií,
potvrzuje zprávu »Handelsblattu« o dobytí
tvrze Batu-Ilik. Holanďané mají 9 těžce a 21
lehce raněných, nepřítel ztratil 71 mužů.
Macek
Bela Pereb
Jan Bedö
Holanďan
Vídeň
Budějovice
Berlín
Oriolo
Amsterodam
Bata
Wien Zeitung
MaróšVasarhéla
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Vive la France!
Ze »Zkizz« K. Gustava Vollmoellera.
Nebyl jsem nikdy tím, co se nazývá »vla
steneckým«.
Zřídka přistihl jsem se při pocitu, jenž
horce stoupá do hlavy a potom v zádech za
mrazí, mluví-li se o velkých věcech, o »národu«
a o »svobodě«, o bohu, králi nebo o vlasti —
zřídka!
Co jest vůbec vlastenecké nadšení?
Jeli jsme po jezeře. Pozdní byl večer.
Za savojskými horami čnělo nebe jako
jasná, rudožlutá tabule; za námi byly horya
jezoro mléčně modré. Do těchto dymnatých ba-
rev ztrácely se kotouče kouře z parníku.
U Rouvenaz vstoupila celá škola: hoši a
děvčata, šesti- až dvanáctiletí! Nyní zvlnila se
paluba z předu hnědou opálenou mládeží, jež
se pošťuchovala a boxovala. Malá děvčátka se-
děla tiše a přehýbala se zvědavě přes ebradlí
aby viděla, jak brčálovité vlny stříkají rychle
kolem.
Přešel jsem na příď a bavil jsem se žva-
tlanou frančtinou těch malých.
»Kam jedete, děti ?«
Otáčí se ke mně tmavohnědá hlavička na
pohyblivém, jasně hnědém krčku, dvé udivených
očí utkvívá na mně, slabý hlásek odpovídá do
cela udiveně, skorem s výčitkou. Ovšeml
»Oh, ovšem, jedete nazpět do Lutry! T
se rozumí! To je škola z Lutry ! Jak jen může
tohle někdo nevěděti !«
A zábava děvčat znovu zabzučí; pohodlně
opírám se o zábradlí; milé hlásky hovořío
K Vollmoeller
bůh
Lutry
Franca
12
article
vlnách zelených a modrých, o raecích, jež tamv
zadu viděti, a o divokých labutích a o školev
Lutry — doma, v Lutry — ano, přibudou
hodně pozdě domů, už bude úplně, úplně tma.
Z předu rve se několik kluků o útroby bo-
tanické torby; několik jiných spokojuje se tím.
že kotníkem poklepávají lodní zvonec:
»Jak to zvučí !«
»Tu máš, vezmi k tomu raději můj pero
řízek !«
»Ne, to by mohlo být slyšet« —
»Pst! — lodník !«
Sedím tiše a poslouchám a mám radost
z vlahého večera i ze zářícího nebe a z blaho-
dárného lomozu dětí.
Skorem čtvrt leta strávil jsem v pohoří,
většinou osaměle, skorem vždy sám. Bylo mi
nyní vše cizím a novým: život kolem mne, lidé
kolem mne — to všechno přivádí mne do
zvláštního stavu tiché, uspokojivé veselosti a
lehoučkého vzrušení.
»Tamhle parník!«
Zvědavě rozproudilo se všecko na druhou
stranu.
»Kdo přečte jmeno lodi první?«
Sto oči vyzírá, tváře červenají horlivostí
»Jistě loď francouzská« —
»Ah! — La France !« křičí vyčouhlé suché
klouče u zvonu.
»La France! — La France !« Všeobecné
vzrušení.
»Skutečně — La France?« — — Už je
slyšet jednotlivé výkřiky.
Parník se blíží. Šumění a hučení táhne
naší palubou. Naše loď píská krátce na po-
zdrav. S tamté se odpovídá. Tu nadšení pro-
pukál
»Vive la France ! Vive la France !«.
Lutry
Le Franca
Le Franca
Creative le Franca
Franca
Le Franca
13
article
Jasné, křehkě hlasy hochů, tenké, čisté
hlasy děvčat se v křiku směšují, překřikují se.
Stojí na lávkách a stolicích, vyhupují se na
zábradlí.
«Vive la France! Vive la France!«
Parník projíždí jako obrys mezi námia
červánky na nebi; okny salonu proniká kovově
žluté světlo.
A nekonečné výkřiky — jásající výkřiky!
není možno skončiti;
»Vive la France !e
Kapitán »Francie«, krásný, vzrostlý muž,
stojí poněkud v předu na velitelském můstku.
Zvedá čapku klidným, jistým pohybem ruky.
Něco v tom pozdravu dojalo mne nevý.
slovně. Krev vběhla mi do obličeje. Nevím, nač
myslím, mrholí neustále na mne chlad — —
Žhoucí žluť na nebi — lidé, děti plné na-
dšení a jásotu — — koráb tam pluje klidně,
klidně, jistě, jistě kolem.
A stále ještě hlasité volání a křik — má-
vají klobouky, mávají šátky — jeden má sko-
rem malý prapor.
Opět pozdravuje kapitán.
Veškera bosonohá mládež je jako opojena
a opojení vzrůstá, vzrůstá — všechno se tlačí,
tlačí, natahuje, napíná krk, dere se ku předu,
rozvašňuje je, třepotá všemi údy.
A já — já stojím nejvýše, z předu u vlaj-
kového stožáru; obličej mi hoří, oči mé jsou
plny žáru, vítr cuchá mi vlasy, jednou rukou
držím se křečovitě a druhou mávám a mávám
kloboukem.
Já — nejvýše, z předu při stožáru.
o »Vive la France! — Vive la France !«
Co jest to vlastenecké nadšení?
Přeložil Jan Jul. Drobný.
Jan Jula
Drobná
Francie
Creative le Franca
Franca