1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 214. ze dne 5. srpna 1908
2
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
V Londýně byl zahájen dne 3. srpna třeí
mezinárodní kongres umělecký, jenž
potrvá do 8. srpna. První dva kongresy konány byly
v Paříži a v Bernu. Kongres obírá se zvláště
otázkami uměleckých akademií a jiných učebných
institucí i výchovou uměleckou. Zahájen byl vévod-
kyní Argyllovou, sestrou královou. Učast na
kongresu odhaduje se asi na 2000 členů.
V Heidelberce byl 1. srpna odbalen slav-
nostním způsobem pomník R. W. Bunsenovi,
slavnému chemikovi německému, proslavenému právě
vědeckým působením na universitě heidelberské, na
níž přednášel téměř 40 let. I po svém pensionování
v r. 1889 zanášel se prof. Bunsen, jeden z největších
a zároveň nejskromnějších mužů XIX. století, v tomto
městě až do své smrti studiem dějin Římanů na
Rýně. Pomník jest uměleckým dílem prof. Volka.
Francois Auguste Gevaert, bývalý sla-
vený ředitel brusselské konservatoře hudby a plodný
hudební skladatel i virtuos na klavír, slavil 1. srpna
80. narozeniny. Jeho umělecká dráha byla pestráa
pohnutá. Již v útlém mládí vynikl Gevaert svojí
hrou na klavír a na varhany, přes to však musil
překonávati tuhý odpor otcův, jenž chtěl jej vycho-
vati pro své řemeslo. Po velikých cestách na jihu
převzal r. 1866 úřad ředitele hudby ve Velké Opeře
pařížské, v němž setrval do r. 1870, kdy obležení
Paříže jej zahnalo zpět do vlasti a brzy na to se
stal ředitelem konservatoře v Brusselu. Kromě mnoha
jiných děl složil asi 12 oper, z nichž některé hrály
se i na předních scénách v Německu (»Q uantin
Duraand«, »Les deux amours« a j.). Hlavní
jeho dílo theoretické »Nouveau traité d' in-
strumentation« způsobilo novou epochu v hu-
dební theorii.
Bunsen
profesor
Říman
Volek
Francois
August
Gevaert
Londýn
Paříž
Bern
Rýn
Brusel
Německo
3
article
Nejpopulárnější z francouzských dramatiků, sta
řičký Victorieu Sardou, zdá se být stále ještě
poměrně také nejplodnějším a nejčilejším. Poslední
zprávy z Paříže aspoň ohlašují, že připravuje pro
letošní zimní saisonu zase nové drama a sice tří-
aktové, historické. Jako spolupracovníka přibral si
spisovatele Ange Galdémara. Drama je z větší
části již hotovo a bude mít premiéru na jedné z vel-
kých pařížských scén. — Sardouovo drama »Toscae
je nyní první z jeho dramat, jež zpracoval známý
francouzský spisovatel Emile Fabre scénicky ma-
lebně pro nový velký kinematografický podnik diva-
delní, o jehož zřízení jsme před několika dny při-
nesli předběžnou zprávu. Hlavní role v představení,
jež bude od začátku až do konce zachyceno kine-
matograficky, hráti budou paní Sarah Bern-
hardtová a Mr. de Max.
Victorieu Sardou
Ange Galdémar
Sardouův
Toscae
Fabr
Sarah Bern
jít Max
Paříž
Drama
4
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Morální výsledky olympiady
(Pův. dopis. „Nár. Listů.-)
Za zmíněných okolností jest malou slávou pro
sportovního ducha Spojených států, že Dorando, ví-
těz, hodný starověku, byl diskvalifikován na žádost
Američanů. Dle pravidel snad čin zpozdilce, jenž
Dorando
Američan
spojený stát
5
article
vložil svou ruku pod paži běžce, dal Američanům
právo k zakročení, ale kdyby u Američanů jen tro-
chu vládl duch sportovní velkomyslnosti, ušlechtilé
nezištnosti a kavalírství, jaký má panovati při všech
podobných závodech, byli by uznali vítězství Doran-
dovo, jež by byl málem zaplatil smrtí.
Američané měli snad pravdu dle litery pravidel
ale nejednali správně se stanoviska, skutečně spor
tovního, tak soudí všichni, s nimiž jsem o té věc
hovořil. Opět jednou neobdržel vítěz odměnu, která
mu spravedlivě náležela, přes to však pro sportovn
svět dobyla Italie vítězství v marathonském běhu
Duševní síla Dorandova překonala tělesnou slabost
tento malý Ital projevil v tomto ohromném výkonu
rozhodnou převahu inteligence a mravní statečnosti
Královna Alexandra, jež, chvějíc se přihlížela k za-
končení marathonského běhu, nezapomenutelnému ji-
stě všem přítomným jako tragický výjev, hodný staro-
věku, vystihla instinktem, čeho se nedostávalo spor-
tovnímu smyslu Američanů a věnovala Dorandovi
pohár v upomínku.
To byla nejkrásnější trofej olympicklých her.
Američan
Doran
Ital
Alexandr
Dorando pohár
6
article
Sluší připomenouti, že angličtí soudcové nediskvali-
fikovali Doranda o své újmě a že bez reklamace
Spojených států byla by Italie oficiálně podržela
první místo, ale, jak pravil lord Desborough druhého
dne na banketu, uspořádaném anglickou vládou na
počest athletů, diskvalifikace byla nutna, jakmile
byl podán protest.
K pobouření, jež tato diskvalifikace působí, ještě
přispívá, že Američanu Hayesovi bylo rovněž pomá-
háno, jak dokazují četně fotografie a že Jihoafričan
Hefferon, kdyby byl podal formální stížnost, musil
by býti uznán vítězem v marathonském běhu, ale
Jihoafričané nechtěli dosáhnouti vítězství takovýmto
prostředkem. Hefferou sám prohlásil otevřeně, že
Dorando byl „best man“ a toto v pravdě sportovní
chování dělá jihoafrickým athletům velkou čest.
Den před tím angličtí soudcové ennulovali pře
skončením běh na 400 metrů, uvádějíce, že Američan
Carpenter nepřípustným manévrem zabránil běžci
Hallswellovi dostati se u cíle ku předu a zvláštní je,
že tu angličtí soudcové dovolili počíti běh znova,
ačkoli před osmi dny odmítli obnovení rozhodujícího
závodu cyklistského, annulovaného za okolností vel-
mi pochybných.
Dorando
Desborough
Američan
Hayes
Jihoafričan
Hefferon
Carpenter
Hallswell
spojený stát
7
article
Stalo se tak snad proto, že v závodu cyklistském
bylo vítězství Francouzů jisté, kdežto v běhu ne-
mohlo býti pochybnosti o úspěchu Angličana Hafls
wella, zvláště po diskvalifikaci jeho obávaného sou-
peře Carpentera? Skoro by se tak zdálo. A mnozí
nestranní Angličané vyslovili své rozhořčení nad tím
že obdivuhodný výkon Dorándův byl annulován; či-
nilo to dojem ve sportovních kruzích, jako by Angli-
čané byli obětovali na oltáři anglosaského přátelstv
Latince Doranda, aby poskytli Američanům kompan-
saci za diskvalifikování Carpentera v běhu přede-
šlého dne. Výsledek byl, jak jej předvídali nestranní
Angličané. Američané odpustili Angličanům diskva-
lifikování Carpentera, slavíce vítězství Hayesovo, ví-
tězství tak málo kavalírské » málo sportovní, jak
jen si lze predstaviti.
Zřejmým výsledkem olympických her bylo, že
zasely nenávist a nespokojenost mezi sportovní sdru-
žení většiny zemí, zastoupených ve stadiu. Nemluvím
z doslechu, nýbrž jen, co bezpečně vím.
Francouz
Angličan
Carpenter
Angl
Dorando
Američan
Hayesův
lifikování Carpenter
8
article
Ti, kdo jako já byli povždy anglofily a pracovali
ze všech sil ke sblížení Francie a Anglie, jsou překva-
pení duchem, jaký se projevil v chování jistých angli-
ckých soudců v některých sportovních sdruženích
britských. Je to odhalení stejně bolestné jako ne-
očekávané. Angličan je sportovní, jen když je jist
svým vítězstvím, nedovede uznati svou porážku, nebo
aspoň činí jeho soudcové vše možné, aby nepřipustili
vítězství pouhých „foreigners“. Athéňané kdysi po-
hlíželi stejně na cizinci, zvané barbary.
Olympické hry byly se stanoviska mezinárodního
ohromným fiaskem; poprvé ode dávne spatřili jsme
nahou anglosaskou duši, nebo aspoň sportovního
ducha anglosaského. Cením mnohem více ducha
latinského a slovanského, vždy schopného nadšení
pro ušlechtilou myšlenku, pro rytířské jednání a ne-
J. Coudurier.
zištnou snahu.
Angličan
Athéňan
J Coudurier
Francie
Anglie
10
article
** Výsledky olympické regaty
v Henley znamenají vesměs vítězství Anglie; ba
s výjimkou osem neproniklo vůbec žádné cizí muž-
stvo ani do finalu. Ve skifech zvítězil Blackstaffe
(Vesta Rowing C.) za 9: 26 nad Mac Cullockem;
v dvojkách párových Leander C. (Fenninga
Thomson) za 9:41 nad druhou lodí téhož klubu,
v níž seděli Faibairn a Verdon. V čtyřkách
Magdalen College oxfordská za 8: 34 nad čtyřkou
Leandru. V osmách Leandre C. za 7 : 52 o 2 délky
nad Royal Club Nautique de Gand. Zejmena toto
vítězství vzbudilo v Anglii jásot; vždyť Gentští už
dvě léta za sebou drží v šachu výkvět anglického
veslařstva na vodách henleyských.
Blackstaffe
Leandros C
Fenning Thomson
Leandros
Henley
Anglie
Royal klub Nautique jít Ganda
Vesta Rowing C
Magdaléna College
Leandros C
11
article
Z cyklistského ruchu.
12
article
** Velké ceny Německa v Düsseldorfu
doby! Verbist, jenž vyhrál oba běhy na 20 km i ho-
dinový; jeho hlavní soupeř Guignard byl stíhán po-
ruchami motoru i kola. Čelkový výsledek všech3
běhů: 1. Verbist 99 km 600 m, 2. Przyrembel 91. km
120 m, 3. Contenet 89 km 500 m, 4. Guignard
72 km 300 m.
** Závody v Norimberce, Brande-
burku a Halle byly pokaženy deštěm.
** Závod kolem Francie. Desátou etapu
Bayonne—Bordeaux 269 km vyhrál mezi 37 účast-
níky mladý Paulmier za 8 hod. 25 min., za nímž
těsně dorazili Passerieu, F. Faber, Garrigou, Godivier,
Fleury, Beaugendre, Germain, Duboc, Petit-Breton
(spadl 20 km před cílem) a Cornet. Jedenáctou etapu
Bordeaux-Nanty vyhrál už zase Petit-Breton za 14
hod. 5 min., za nímž byli Passerieu, Faber a Paul-
mier.
** 100 km za lidskými tandemy vyhrál
v pařížském Buffalu L. Georget za 2 hod. 10 min.
43 vt., druhým byl Berthet o 10 m, třetím Stol o 5
kol (vedl do 78 km, kdy pro poruchu stroje odpadl),
čtvrtý Darragon o 20 kol zpět.
Athletika a sportovní hry-
** Nový německý rekord ve skoku vy-
sokém utvořil v Duisburku Wirminghaus z Essenu,
skočiv 1 m. 77 em.
Verbist
Čelková
Hall
F Faber
Garriga
Godivier
Fleury
Beaugendre
Duboc
Petit
Breton
Corneto
Nant
Passerieu
Faber
Paul
L Georget
Berthet
Německo
Düsseldorf
Norimberk
Brand
Francie
Bayonne
Bordeaux
Germain
Essen
Buffalo
km
km 600
km 120
13
article
»Nebylo mi valně,« odvětila Gabriela, smutně se
»Nebylo mi valně,« odvětila Gabriela, smutně se
usmívajíc, »ale již to přešlo.«
»Tak aspoň otevři !« prosil Gaston.
Gabriela otevřela.
Zřídka kdy viděla Gastona tak veselého ! Svěží jeho
obličej jen se smál! Byla to opět jenom přetvářka ? Ga-
ston manželku svoji něžně k sobě přivinul a podíval se
jí ták upřímně do očí, jak již dlouho učiniti se ne-
odvázil.
»Vskutku jsi velmi bledá! Nejlépe bude, když za-
voláme lékaře. Bylo mi řečeno, že má Ženeva nezdravé
ponebí. Bude-li jen trochu možná, již zíira odtud odje-
deme a to do Italie. Nechci, abys nám onemocněla,
slyštš? Co bych si počal, kdyby ještě starost o tebe
měla mne trápiti?«
Ze slov těch, ze sobeckého povzdechu vyznívala
upřímná, něžná starostlivost.
Paní z Monterey sklonila hlavu a vzala jednou
rukou manžela svého pod paží, zatím co druhou rukou
mačkala v kapse osudné bankovky, jimiž mohla jej ze
zločinu usvědčiti a zdrtit.
Odebrali se do jídelny.
Gaston byl i při jídle vzorem úslužného, pozorného
manžela. Vypravoval o své vyjížďce do Ferneye, smál se
tomu, co tam viděl, slovy, jež zaslechl z úst turistů,
kteří byli blaseovanější než on, sám si vyčítal, že tak
dlouho otálel s vycházkami do okolí a sliboval, že —
zdrži-li se tu ještě déle — častěji podobné výlety pod-
nikati bude.
»On šilí!« pravila si v duchu ubohá Gabriela.
»Neboť tak špatným přece nemůže býti, aby neměla
Gabriel
Gaston
Ženeva
Ferney
15
article
Pochybnosti její byly však rozmnoženy ještě jinou
Pochybnosti její byly však rozmnoženy ještě jinou
obavou.
Aniž by věděla, aniž by se sama sebe ptala, zdali
dosud toho člověka miluje, jehož zlotřilost odhalila, Ga-
briela s hrůzou si pravila, že soud nebude míti s ním
žádné útrpnosti a že mu žádných polehčujících okolností
nepřizná. Na Gastona čekalo popraviště se vší svou bru-
tální hnusnosti! Bylo její povinností vydati jej soudu, ač
jest přesvědčena, že soud jej k smrti odsoudí? Směla
dopustiti se vraždy, aby pomstila vraždu jinou?
Tyto myšlenky trýznily mysl její už dlouhou dobu,
byť i ne tak rozhodně a zřejmě jako teď. V této chvíli
neúprosně na ni dotíraly a nutily ji, aby vše rozvážilaa
pro budoucnost pevné úmysly pojala.
Nejprve bylo nutno tento zrádný dopis pečlivě uscho-
vati. Zničiti jej bylo by zbabělostí. Kdyby důkaz tento
zničila, stala by se Gastonovou spoluvinnicí.
Gaston nesměl se dověděti, že ona tento dopis do-
stala, Úmyslem jejím bylo přinutiti jej, aby sám se k zlo-
činu svému příznal, chtěla jej na základě těchto z dale-
lekých krajin došlých důkazů morálně rozdrtiti a k upřímné
lítosti jej pohnouti, ale chtěla tak učiniti teprve později
a ponenáhlu. Gaston byl v prvním okamžiku s to, aby
se dopustil nemoudrého skutku; ač byl slabochem, ne-
bylo vyloučeno, že by se mohl ze strachu dopustiti sebe-
vraždy
Gabriela chtěla se důkladně připraviti, dříve než
s Gastonem o této děsné věci promluví.
Ten nešťastník! Jak měla mu tento důkaz jeho
viny podati? Jak měla jej ze zločinu jeho, ze lží jeho
usvědčiti?
„Ocslové kladívko“,
225 —
Gaston
Gastonův
Gabriel