ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e329f3f0-71e1-11dc-9113-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 48, person 75, org 6, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 13. záři 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 253.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v administraci za měsl na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou za něsle na dtnt leta . . . . 7 K 50h ve slialách; 2 K 80h na měsíc . Poštou: a měsíe nant leia . . . . 3 K onn s droji zásilkoa na měsle Rant lha . . . K ook
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu Je o 12 stranách.
Praha
6 article S takovou na nás nevyzrajete
S takovou na nás nevyzrajete Zatím co si dr. Körber na vídeňském žur nalistickém sjezdu opět dopřál bombastické krasořeči, aby se lacině zaskvěl jako velice libe- rální státník, číší z jeho officiosní tisko viny proti národu našemu opak všeho osvíce- ného, humanního a liberálního ducha: zlovolná mstivost a surová ukrutnost, která hledí podle kořistit i z té živelní pohromy, i z té hrozné neúrody, postihnuvši letos zemi českou, a by zdemoralisovala a k otročí resig- naci schýlila národ náš. — Celá řada vládních listů vyhrožuje nám dnes, že prý Něme nedopustí nižádného zasedání sněmu českého, a vláda Körbrova že pro umírnění bídy v Če- chách neučiní hrubě ničeho, dokud my Čechové neupustíme od svých politicko-národních poža- davků, nezanecháme boje svého obstrukčního proti vládě, parlamentu cislajtánskému a nesmí- říme se prostě s panujícím systémem. Politika »vášně prosté vytrvalosti« Körbrovy má dle těchto výkladů officiosního tisku jeho žihadlo své namířené výhradně proti opposie českého národa a neznamená nic jiného, než pokus o vyhladovění naší pevnosti, když ji nemohou Körbrovi »Japonci« dobýti útokem. Jako v loni odepřena bezcitně pomoc zbědova- nému českému jihu, tak má být letos opět zadržována všemu strádajícímu lidu v Čechách po tak dlouho, až by týž zmořen zoufalou nouz a bídou nutil a doháněl své poslance ke — kapitulaci před Němci i jejich — kuratorem.
doktor Körber Körbrův Čecho Japonec Němec Čechy
7 article
Proto prý jel dr. Körber do Haliče, aby štědrým nasycením Poláků dosáhl na nich toho, by přestali tolik toužit po brzkém uzdravení ochromeného parlamentu slušným jakýms usmířením nás Čechů s německými našimi odpůrci — vykládá zajímavě officiosní »Silesia« a ujišťujíe, že prý Körber u Poláků výborně pořídil, dokládá: »Němci nemají příčiny, aby tohoto Körbrova úspěchu litovali. Jednalo se o to, učiniti Halič, splněním jejích nalehavých přání, neodvislou na české obstrukci, která tomu svým hacením parlamentu překážela. Nyní jest polský zájem nadobro odpoután od zájmu českého a polská netrpěli- vost, která za minulé zimy ani dočkati se ne- mohla konce české obstrukce ať po dobrém či po zlém (?) a proto pořád dru. Körbrovi do uši hučela, aby Čechům nějakých koncessí prokázal: tato netrpělivost polská dnes obrátila se na víru »vášně prosté setrvačnosti«. Češía Němci se tím sice ještě nesblížili a bylo by ja- lovým všeliké uvažování o vyhlídkách polsko německé většiny: avšak Češi a Poláci jsou dnes od sebe oddálenější, než byli a Němci nepotřebují se více strachovat žád- ného polského orodovnictví za věc česko us. Mohlo prý by se namítnout, že z toho Němcům malý kyne zisk, bude-li se trpělivě nečinně čekat, až česká obstrukce sama se stráví a dohoří, poněvadž tím přece jen nejvice po- hoři parlament, ba parlamentarism vůbec. Avšak proti této výčitce uvádí officiosus v »Silesiie nespokojeným Němcům toto na mysl: Jakou to máte divnou logiku? Jednou podezřiváte dra.
Körber Čecho Polák Němec Čech Halič Silesia
8 article
Körbra, že prý tajně se smlouvá s Čechy, pa- trně za tím účelem, aby je přiměl k parlamenln práci, podruhé však opět obviňujete jej, že vlastně si přeje míti hodně dlouho ku práci neschopný rajehsrát, aby mohl si hráti na ku- rátora. »Nuže,« horií »Silesia« dále, »udejte vy, kterým Körber jako kurátor není po chuti, lepší cestu, znáte-li ji, aby se nemusil povolit Čechům na úkor Němců v Či věříte ještě dnes v možnost smíru mezi Cechy a Němci? Anebo má snad býti česká obstrukce násilně zlomena oktrojírkou nového jednacího řádu, jehož ostří by kdys mohlo býti obráceno proti německé obstrukci Jest záhodno, aby němečtí politikov přestali již myslit na takové marné prostředky, jako jest smír s Čechy nebo změna jednacího řádu sněmovny poslanecké a dospěli k ná- hledu, že jediná možnost, učinit rajchsrát života schopným spočívá nyní v tom — nepotřebovati ho« K tomu prý Körber šťastně přivedl Poláky a pod dojmem zdařeně výpravy na hostině Ivov- ské ihned ohlásil Čechům, aby neočekávali od jeho vlády nejmenších jednostranně národnte koncessí pro sebe, kdežto Němce upokojil, aby
Körber Čecho Němec Polák Čechy Cecha Silesia Ivov
9 article
se nebáli o svou německou državu pod jeho kuratelou. Avšak současně zase druhá parta oficiosův láká národ náš jako pokušitel Ježíše na hoře biblické slibováním hor a dolův, necháme-li křivdu křivdou a bezpráví bezprávím a povolíme-li vládě Körbrově státní rozpočet, uherské vyrovnání obchodní smlouvy et cetera. Vláda Körbrova prý by ráda (I!) pomohla ubohému »českému chalupníku, jemuž vypráhlu otava a uschly brambory«, kdyby jen samu měla! Avšak »následkem obstrukce« prý se ne- může finančně hnouti, má již ve státním hospo- dářství ujmu 75 millionů korun a pomoc, jakou z kasovních hotovostí Čechám poskytne, vypadne prý vzhledem ke 30—40millionové škodě ovšem skrovně. Ale vše by rázem se změnilo, jakmile by Češi zanechali obstrukce a povolili vládě nové důchody, nové daně. Následuje třetí výprava officiosních ob- lehatelův — „Montagspresse“ a „Montags- revue“, které spouští hrubou kanonádu: Že prý my Čechové si ničeho nevyvzdorujeme a ne- vynutíme na vládě, která má za sebou — pol ský lid (1!) proti nám a Němce, rozumí se, ná- davkem. Že prý nás Körber má ve své husté pavučině, jako pavouk mouchu, že bojujeme boj marný, osamoceni proti nesmírné přesile. ať tedy máme rozum a vydáme svou pevnos dříve než nás vyhladoví. — — „Strachy na Lachy!“ odpovídáme všemu tomu chvástavému „rytířstvu“, které s am neví, kudy kam, proti němuž zvedá se šíro nespokojenost millionů zbědovaného lidu, rozhořčenost většiny národů — jež dovedlo říši na pokraj politického rozvratu a bankrotu v to vše jen proto, aby udrželo noudržitelnou německou nadvládu nad většinou slovanských národů této říše.
Ježíš Čech Čecho Němec Lach Čechy
10 article Spravedlnost.
Spravedlnost. Kdekoli měl dr. Körber na své haličské cestě příležitosti ujati se slova — a těch měl věru dost a také jich náležitě využil — hlásal všude na místě prvním »spravedlnost. nestrannost a přesné plnění povinností, jichž prý zapotřebí právě v zemi — jak se vyslovi — jež v ohledu kulturním drobet pokulhává«, Býti nestrannými, spravedlivými a poctivě plniti povinnosti své, jsou dle dra. Körbra patrně cnosti, jimiž zdobiti se, má býti vyhra- zeno toliko úřadníkům kategorií nižších, ministři a vedoucí státníci na příklad těmito vlastnostmi se honositi nemusejí a také snad jen v kulturně méně pokročilé Haliči je předností těch potřebí, nikoli v zemích ostatních, kulturně vyspělejších. Rozhlédněmež se opět jednou drobet po té körbrovské a vůbec rakouské »spravedlnosti« a vizme jak tento stát koná povinnosti své na příklad naproti národu českému. Abychom se dlouho nemučili vyhledáváním dokladů, zastavme se právě u těch, k nimž v Haliči dr. Körber tak tklivá měl kázání. U úřadníků. Kdybychom měli autonomii, jinými slovy kdyby dodržovány byly naproti národu našemu dosud platné smlouvý. my bychom se věru do Vídně nedrali, však vizme. jak v tomto centralistickém státě respektují se při obsazování vyšších rozhodujících míst národové neněmečtí. Od té doby, co stala se tato říše »ústavní«, vystřídalo se ve Vídni neméně než 136 ministrů. Z těch byli celkem Če chové čtyři a více než 100 Němců Participovali jsme tedy na mini- sterských křeslech ani ne třem procenty, kdežto Němci procenty devadesáti. Jak vzácný byl a dosud je ministr český, patrno z toho, že objevil li se jediný ministr původu českého v kabinetě, bylo ministerstvo to ihned prohlášeno za — české.
Körber doktor Němec Halič Vídeň
11 article
Tak na příklad stigmatisováno bylo ihned mini- sterstvo Hohenwartovo za české, jakkoli byliv něm pouze dva Čechové, rovněž ministerstvo Thunovo, v němž nalezal se vedle osmi Němeů a jednoho Poláka jen jediný Čech. Jen mini- sterstvo Körbrovo nikdo se neodvážil prohlásiti za »naše«, jakkoli v něm zasedal také Čech. Zda-li pak byl kdy místodržitelem kde nějaký Čech? Nikde, nikdy. Pardon ! Až na několika- měsíční úřadování hraběte B. Chotka. V úřa- dech těch nalézali se a nalézají vždy jen Němci nehledě snad k nynějšímu místodržiteli morav- skému Žerotinovi, který píše se »Zierotin« vyslovuje sám své jméno po německu a je nešťasten, když mu někdo připomene jeho nepopíratelně český původ, jeho slavné české předky. Je to přirozeno, neboť pan baron »Zie- rotin« neumí ani pořádně česky. Sestupme ještě níže. K odborným chefům v ministerstvech. Jest jich hezký hlouček, však Čechy v nich spočítal bys na prstech jedné ruky. Třikráte četnější jsou mezi nimi Poláci, jakkoli jich v této řiš je sotva polovina jako nás! Ostatní místa ob- sazena jsou výhradně Němci a jakými ? p většině nejúhlavnějšími nepřáteli našeho národa.
Hohenwartův Čecho Thunův Polák Čo Chotek Němec Zierotin Čechy Něme
12 article
Nejinak má se to s ministeriálními rady, ba i v pražském místodržitelství jsou radové Němei — nehledě k okresním hejtmanům, již maj tento titul a hodnost — v rozhodné majoritě. O tom, jak nyní vláda manipuluje s českými aspiranty na vyšší místa úřadnická, přinesli jsme již tolik do očí bijících dokladů, že na tomto místě nechceme již o této věci šířiti slov.A což ve školství? Vizme tam vídeňskou sprave dinost. Němci, jichž je 81/2 millionů v tomto státě, mají universit pět. Poláci dvě, my Če- chové jednu. Polytechnické školy máme dvě Němci ale mají čtyři, báňské akademie maj Němci dvě, my ani jedinou. Průmyslových ško mají Němci pět, my pouze dvě, a to ještě ne úplně. Pokud jde o střední školy, s jejichž zřizováním vedl se, jak známo, nedůstojný čachr se strany vlády, je faktum, že Němci, kteří tvoří v tomt státě 38 proc. obyvatelstva, mají jich 60 proc. my ale, jichž žije zde 28 proc., pouze jen 2 proc. Vždyť se to jeví nejkřiklavěji v Praze jak v příčině středoškolské o nás je postaráno a jak o Němce. V Praze a v předměstích má hrstka Němců, nehledě k paedagogiu, devět ústavů, my Čechové pouze dvanáct, jakkol poměr obyvatelstva českého k německémuje zde jako 10: 1. Nejlépe ovšem charakteriso- vána »spravedlnost«, »rovnost«, »stejná míra a »stejná přízeň« skandálním faktem, že dává si vláda na české parallelky v Opavě plati z fondu českých školských spolků, tedy z peněz po krejearu sebraných. Při tom měli Němci v Slezsku, jichž je tam 240.000, dvě paedagogia Slované ale, jichž je 300.000, ani jediného ! A nyní nuceni budou vydržovat si milostivě jim uště- dřené nedůstojné, pod německou kuralelou nale- zající se pobočky, z dobré poloviny z vlastních kapes! Tak vypadá ta vídeňská »spravedlnost« provozovaná prakticky drem. Körbrem.
Němec Polák Čecho Slovan Praha Opava Slezsko
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Ze Záhřeba, 10. září. (Prot kyril- skému písmu.) Rakousko-Uhersko je ta- ková říše, že tu věčně bojovati musejí o svá práva nejen jazyky národní, nýbrž i literky. „Srbobran“ uveřejňuje případ, v kterém srb- skému přípisu jistého pravoslavného farního úřadu dostalo se úřadního odmítnutí z té při- činy, že je psán písmem kyrilským, „o kte- rémžto pismu není ještě úřadního rozhodnutí. že ho smí být užíváno v úřadním dopisování.“ — V Chorvatsku nikdy neměla tato otázka ani vzniknouti, je-li kyrilské písmo oprávněno k úřadnímu dopisování; každý Chorvat vždy je měl pokládati za rovnoprávné s písmem latin- ským; jen touto rovnoprávností lépe se postaví ohrožená národní věc chorvatská.
Záhřeb RakouskoUhersko Chorvatsko
14 article
Ze Zadru, 9. září. (Náměstník Han- del.) Urážka, kterou náměstník Handel vmeul do tváře všem Dalmatincům, nazvav je lidem. který nema cti a neumí státi v slově, dotkla se všech Dalmatinců bez rozdílu a sjednotila je proti Handeloví. V té příčině jsou zajedno chorvatský „Narodní List“, i srbský „Srpski Glas“, i italský „Dalmata“. Zřídka komu se po- dařilo dosíci v Dalmacii takové jednomyslnosti Tato příležitost poslouží k odstranění zlozvyku. jemuž bezpochyby není podobného v rakousko uherských zemích. V Dalmacii bylo obyčejem ozdobovati stěny veřejných místnosti i soukro- mých bytů podobiznami král. náměstníků, ane i jejich podřízených úřadníků, okresních hojt- manů a komisařů. Nyní je vyhazují a zajiste baron Handel je posledním ze zaderských ná. městníků, který se stal předmětem tohoto za- kořenělého patolízalství, ačkoli bylo o něm známo, že přichází do Zadru s úkolem, nepřá- telským všem dalmatským národnostem, jež měl znenáhla navykati na němčinu v úřadních stycích. Bar. Handel by zajisté byl pojal k Dal- matincům více vážnosti, kdyby se byl hned na počátku svého úřadování v Zadru potkal s tím odporem, který sám vzbudil nikoli svou působ- ností, nýbrž svou beztaktností a hrubostí. Bar.
Glas Dalmat Zadr Dalmacie Handel
15 article
Handel byl již u císaře podati zprávu o tom, co se stalo, a žádati za propuštěnou. Mezitímv Dalmacii agithce proti němu neochabuje. Zem- ský výbor poslal dru. Körbrovi jakožto před- sedovi ministerstva ostrou notu, ve které žádá za odvolání Handelovo. Poslanci rokují o spo- lečném postupu proti němu. Akademická omla dina celé Dalmacie veřejným prohlášením ohrad se proti výroku náměstníkovu. Ve Splitu bude se konati za tou příčinou tábor lidu. O sokolské slavnosti v Makarské někteří řečníci prudce se obořili na Handela. Voláno: „Ven s nestydatým cizákem! Dolů s nehodným náměstníkem! Pe reat náměstník, který uráží a lže!“ Ze Zadru, 9. září. (Válečný přísta v Gruži.) V posledních dnech dalmatské listy uveřejnily zprávu, že v Gruži u Dubrovníka bude zřízen válečný přístav. Ke zprávám těm podává se vysvětlení, že o otázce té v povolaných kru- zích teprve se uvažuje. Rozhodnuto dosud není Z Lublaně, 11. září. (Lublaňský bi skup — hotelierem.) „Slovinski Narod oznamuje, že lublaňský biskup Antonín Bona ventura není spokojen, že má pouze jeden ho stinec, a to v Lublani na jméno svého bratr a že si ještě koupil Fischerův hötel v Kamniku Na stolci biskupském nadělal tolik dluhů, že v té příčině nezůstává za biskupy uherskými Zkouší se v oboru živnosti hostinské, zdaž b z jejího výnosu nedaly se odčiniti vroubky, kter si nadělal jako biskup.
Handel Antonín Fischerův Dalmacie Split Makarská Lublaň Kamnika Gruže
16 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 12. září.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 12. září. Kníže Svjatopolk Mirský. Nově jmenovaný ruský ministr vnitra kníže Petr Dmitrijevič Svjatopolk Mirský pochází z kní žecího rodokmenu Rurikova, panství mirského v gubernii minské, odkudž pochází příjmí téte knížecí rodiny. Kníže Petr Dmitrijevič je vnukem knížet Jana Svjatopolka Mirského, pána na Haňči v gu bernii augustovské, a Marciany Nostitz- Jackovské polské spisovatelky a překladatelky, zemřel roku 1853. Otec ministrův, Dmitrij, gener pobočník, generál pěchoty, bývalý náčelník voj ska okruhu charkovského a nynější generál gubernátor charkovský, oženěn byl se Sof kněžničkou Orbelieniovou. Nejstarším jejich synem je kníže Petr Dmi trijevič, nar. 18. srpna 1857. Po ukončen kursu ve sboru pážecím v Petrohradě a v niko lajevské akademii hlavního štábu, Petr Dmitri jevič byl r. 1875 jmenován korouhevníkem hu sarského pluku osobné gardy. R. 1876 stal se velitelem škadroný a komandován k ruce hlav- nímu veliteli armády kavkazské, kde se zúčast nil války turecké r. 1877—78 spolu s otcem svým. V bitvě u Karsu se vyznamenal a ob držel řád sv. Anny IV. tř. s nápisem »Za chra- brost«. Ve válce té dobyl si ještě druhého vyznamenání: téhož řádu tř. III. s meči stuhou. Roku 1877 jmenován carským po- bočníkem a roku 1881 pojat do hlavního štábu a přidělen k vojenskému okruhu odse skému. Téhož roku stal se podplukovníkem Roku 1882 přidělen byl k 5. pěšímu pluku jako velitel praporu, r. 1886 jmenován náčel níkem štábu 3. divise granátníků. Roku 1893 zvolen byl za maršálka šlechty charkovského okruhu a r. 1895 jmenován gubernátorem pen zenským. Generálem-majorem stal se r. 1897 potom pak generálem poručikem a generálem pobočníkem. Několik let byl pomocníkem mi nistra vnitra a velitelem žandarmerie. Posléze byl generál-guvernérem vilenským, grodenským a kovenským.
Kníže Svjatopolk Mirský Petr Dmitrijevič Mirský Rurikův Jan Svjatopolka Nostitz Dmitrij Orbelieniová Petr Petr Dmitri svatý . Anna Praha Petrohrad Kars
17 article
Ta známá žurnalistika, jíž bylo dosti uči něním zavraždění ministra Václava Pleva, vítá jeho nástupce sympaticky, považujíc za jeho dílo ústupky, které car nedávno učinil židům. Chváli knížete Svjatopolka Mirského, že je pro snášelivosť náboženskou a pro decentralisaci Ale pro obojí byl i min. Václav Pleve, jenž tím, že dal po událostech kyšiněvských neuspo- kojivou odpověď deputaci židovské, ještě ni kterak neosvědčil náboženskou nesnášelivost A v decentralisaci, pokud se tím rozumí upra- vení místní samosprávy, nebylo horlivějšího pra- covníka nad min. Václava Pleva. Myslí li se ale decentralisací Ruska roztrhání jeho na části k tomu dílu ani Svjatopolk Mirský ruky nepři loží a v tom bodu nebude moci vyhověti svým chvilkovým protektorům na západě právě tak jak nikdo jiný na jeho místě. Anglická politika odhalena Angličanem. Poslanec anglický Jesse Colling s pro mluvil tento týden v Overboury Courtu o zahra ničné politice anglické s takou otevřeností, že dosud nebylo toho slyšáno z úst anglickýeh politiků, ni čteno v sloupeích listů anglických
Pleva Svjatopolka Mirský Pleve Svjatopolk Mirský Angličan Colling Rusko
18 article
V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 8b odpoladní . . . nazk Ve filialkách na venkově ranní číslo. . . . . vdpolední . . . . . . . . 5h Inserát platí ne hotově napřea Předplncení a inserty přijímá ndmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí sa tež redakce fiskárna a ezpodice , Národnich Listů“ Rukopisy se novraoeji.
19 article
které vždy o překot se snažily zapříti, že v ja- ponské akci má prsty Anglie. Dodati dlužno k tomu, že Collings jest důvěrníkem Cham- berlainovým a členem »tajné rady«. V r. 1895—1902 byl státním podtajemníkem v mi- nisťerstvu vnitra. Řeč svou zahájil Collings do- slovně takto: »Japonci právě velikému klamu mamu, zvanému Ruskem, zasazují poslední ránu. Japonci odhalili »bluff«, kterým byla vždycky politika renomistů (I) severu. Jen alliance naší vlády s Japonskem umožnila Japonsku, aby se dalo do tohoto boje a bude-li psána historie naší vlády, může říci historik, že učinila nej- smělejší tah a že s větší prozíravosti jednala, než kterákoli vláda. Smlouva (s Japonskem) je známa. My se boje nezúčastníme, leda že by Německo neb jiný stát Rusku pomáhal; potom bychom musili zakročiti. Japonsko nebylo by se mohlo dáti do toho boje, od něhož závisí jeho život neb smrt, kdyby Anglie nebyla mu řekla: »Zvedni válku proti svému nepříteli! Pomůžeme ti, po- může-li jiný stát tvému nepříteli.s Ti, kleří neustále převalují odium války této — a žel jsou také Slované mezi nimi — na Rusko, mají zde odpověď z úst nejautoritativnějších l
Japonec Slovan Anglie Cham Rusko Japonsko Německo
20 article
Konference míru a válka. Na interparlamentární konferenci míru v Ame- rice podán byl návrh, aby velmoci, které pode- psaly smlouvu o haagském smírčím soudu, ve východoasijské válce zakročily. Návrh byl by býval nepochybně tak jako tak padl, když pak i Francouz Cochery rozhodně proti němu vy- stoupil, byl návrh odvolán. Nové nitky mezi Paříží a Vatikánem? Pařížská »Patrie« sděluje z Turina »Zdejší list »Moment« zvěděl prý, že býv. zá- stupce franeouzský ve Vatikáně Courcel obdržel rozkaz, aby byl pohotově vrátiti se 15. října na své místo do Říma.« List dokládá: To dokazovalo bý, že pan Combes nezřekls úmyslu, dohodnouti se s papežem na základě nvnějšího konkordátu. Anglická výprava v Tibelu. Protože Angličané útěk dalajlamův do Mongolska vykládají si jako jeho abdikaci na vládu, dosazena v Lhasse vladařská rada Tibe- ťanův, jíž předsedá kněz — daši-lama z Či- gace. Soudí se, že tento bude uznán později vůbec eírkevní hlavou Tibeťanův a že církevní správa země bude od občanského vladařství od- loučéna. Ovšem opakujeme znovu: takové jsou naděje anglické. V pravdě není vyloučeno,že veliká většina obyvatelstva tibetského uznává i na dále dalajlamu za vrchní církevní i občan- skou hlavu země své a na smlouvu mezi Angli- čany a »vladařstvem« tibetským nebudes ohlížet Papežský delegát u Porly- Papež jmenoval mons. Camillia apoštolským delegátem u Porty; hodnost tato uprázdněna byla po zemřelém mons. Bonelliovi, jenž byl rozhodným stoupencem francouzského protekto- rátu nad východními katoliky a kterýž právě proto byl u Pia X. v nemilosti. Camilli býval deset let biskupem v Jaffé. Vatikán oče- kává od něho »řízně« vystupování proti fram couzském vlivu na východě.
Francouz Cocher Combes Angličan Tibeťanův Bonelli Pius Camilli ame Paříž Vatikán Řím Mongolsko Angl Patria Probeťanův
21 article
Anglický ministr v Paříži. Lord Lansdowne odjede do Francie, aby tu s ministrem Delcassem poradil se o prove dení nedávné dohody anglo- francouzské. Má býti upravena znovu otázka newfoundlandská jelikž sněmovna francouzská zdráhá se schvá- liti smlouvu právě vzhledem na ustanovení New- Foundlandu se týkající. Mají pak býti učiněny i další úmluvy v příčině Marokka. Mezitím do- sáhla ale Anglie prostřednictvím francouzským od sultána marockého vyřízení záležitosti svého chráněnce, bývalého ministra vojenství El Me- nebhia. Sultán zaručil tomuto osobní svobodu vráti mu i čásť majetku a za to bývalý ministr jeho a nynější poddaný anglický uvolil se, že odejde »dobrovolně« z Marokka na delší dobu do Egypta, jinými slovy: volí dobrovolně vy- hnanství. Klerikalism v severní Americe. V Cincinnaty, Ohiu, předčítán byl v všech katoliekých kostelích jeho diecése oběžník
Lansdowne Delcass Paříž Francie NewFoundland Maroko Anglie Egypt severní Amerika Ohio El I
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. O ramazanu. Z obyčejů moslemínských sděluje Olga Brandý ská Devátý měsíc v roce a třicetidenní půst moslemínů, sluje „ramazan“. Způsobu neko- nečného postění sluší rozuměti tak, že za dne zachovává se přísný půst, za to ale v noci je dovoleno všeho poživati. Takový půst, jenv obráceném pořádku, koná pravověrný křesťan i pohan po celý rok, ve dne požívá, v noci se postí. Takový půst — žádný půst! Aspoň by se zdálo! Jsou však s ním přece obtíže nemaléa odříkání. Dobře má leda moslemín zámožný (prý také zámožný pohan a křesťan a žid!), vy- spává ve dne, co v noci zameškal. Hůře je chu- dině. Ta musí ve dne pracovat, aby uživila ro- dinu, v noci bdí, aby se nasytila. Hlavním zaměstnáním za dne platí však moslemínu modlitby v džamii. K těm každý pravověrný pětkráte denně se musí dostaviti, v celku asi čtyři hodiny obětovati. Modlitba z valné části složena je — z tělocvičných po- hybů, a to i zažívání prospívá a chuť k jídlu podporuje.
Brandý Devátá
23 article
Sotva slunce zapadlo a první hvězdička vy- svitla, „pukne top“, houkla rána hmoždíře, oznamující, že nastal „akšam“, čas k jídlu. Moslemínské stolování má zvláštní ráz, jenž souvisí se zařízením příbytku. V občanské svět nici, obyčejně ve čtyřhran stavěné, nen mnoho nábytku. Kolem tří zdí postaveny nízké ale široké, slaměnnými poduškami a koberei pokryté lavice, obyčejně pevně ku podlaze při- pevněné, t. zv. „sečije“. Ve výklenku dvířek úprava k náboženskému umývání, pak ještě hli- něná kamna a na zdech u stropu dlouhé, úzké police, t. zv. „rapa“, kam hospodyňky staví svoje „tepsiji“ (misy), sklenice se „sladkem“ (ovocem v cukru zavařeným) a různé malicher- nosti. V některém rohu světnice postavena bývá „mangala“, velká měděná neb pocínová mísa na silné noze stojící. Plna rozžhaveného uhlí. slouží v zimě k vytápění jizby nebo k ohříván černé kávy v kotlíku, t. zv. „džezva“. Podlaha pokryta postrým kobercem. Obuv káže slušnost nechati přede dveřmi. Půl hodiny před západem slunce v době „ramazanu“ shro- máždí se mužští členové rodiny i zvaní hosté — v předsíni dle množství rozestavených střeviců nejlépe odhadneš jich počet — očekávajíce zna- meni výstřelem, toužebně očekávané, nebot
Podlaha
24 article
jím nastává chvíle práva k občerstvení a posil- nění tělesné soustavy. Zatím si společnost toč cigarety a plní netrpělivě čibuky. Sluha připra- vuje stůl, vlastně veliký, kulatý podnos, „sofra zvaný. — Klade se na nízkou třínožku do prostřed světnice. — Jakmile „pukne top“, chopí se každý nejprve sklenice s vodou, zavlaží hrdlo, vypláchne ústa a zapálí cigaretu Ani kouření nebylo za dne dovoleno. Po něko lika bafech líbezného zadýmání odkládá pan stvo svoje cigarety, namočí do připravené misky s vodou své prsty, jež slouží Orientálu i za vidličku a už se družstvo bez pobídky níži hor livě do zamilovaného dřepu, usedajíc se skří- ženými nohami do kola hodovné desky na zem, neboť už se podnáší první pokrm; z pra- vidla polévka. Přes kolena hodujících položen do kola dlouhý ručník, každému připadne část. aby mohl ruce otírati. Polévka se jídá ze spo- lečné mísy dřevěnými nebo plechovými lžicemi. Jiné pokrmy, hustší soustavy, berou se prostě prsty nebo pomocí kusu chleba. Po polévce střídají se masité pokrmy slané se sladkými moučnými. Počet podnosů často až dvaceti do- stupuje. Nápoj mezi jídlem se nenabízí. Za t podává se po skončené hostině buď sladké neb kyselé mléko. Požívá se rovněž z jediné mísv
25 article
lžicemi. Když se host nasytil, dává na jeve svoji spokojenost tělesnou hlasitým krkáním jež zde, jako vůbec na Východě, nejen není po važováno za nemrav, nýbrž dokonce náleží jaks k dobrému tónu. Společnost se zvedá, opět přistupuje k umý vadlu, očistí ruce a ústa, aby s náležitou po božností byla uchystána ku požitku následují cího čísla, podnosu černé kávy. — Ženy mez hostinou zaměstnány jsou v kuchyni. Nepřichá zejí mezi mužské, pokud jsou přítomni ciz hosté. Jidají s dětm: obyčejně později ve svět nici zvláštní. Zbytky pokrmů připadají služeb nictvu a při větší hostině chudým, kteří bez po- zvání se dostavili. Co do přípravy masitá jídla podobají se naším, jsou jen velice mastná, hovězím tukem zadělávaná. Moučná jídla pak se obyčejně me- dem nebo cukrem plní a při jídle slazenou vo dou polévají. Sekaným masem plněný závin, tal zv. „pita“, je moučník velice chutný a sytý Slavnostní ramazanová večeře pokračuje velmi rychlým tempem, aby se v čas k modlitbe do džamie přispěti mohlo. Nezbývá mnoho času. Jakmile „puknul top“ a muezin s mina- retu se ozval, putuje se všech stran množstv
26 article
věřících mužského pohlaví do modlitebny. Ženy se v příbytcích Bohu klaní. Po vykonané modlitbě nastává ruch po uli- cích, v kavárničkách a v domácnostech. Známí se navštěvují, srkaji černou kávu, kouří. Ženy v celých průvodech, pod ochranou sluhy, jenž v předu s lampionovou svítilnou kráčí, ubírají se ke známým do rodiny „na sjelo“. Zahaleny černými, dlouhými plášti, přes obličej bílými plachetkami, aby jen skulinkou, nad očima otevřenou, na cestu viděly, putují z pravidla se všemi dětmi. Obejdou za jediný večer řadu domů. Nezdrží se nikde dlouho, přijdou, po- ptají se po zdraví, posrkají několik „fildžanků“ (malých koflíčků), pobesedují a jdou zase číslo dále. Ke dvanácté o půlnoci vracejí se domů, aby si trochu spánku popřály. Však odpočinek ne- trvá dlouho. Ke druhé z rána zavíří buben, vřesk píšťaly se ozve! Sváteční budíček! Volá Turkyně, aby připravovaly snídani — neboť po dvou hodinách začíná zase nový — půst. Než „pukne top“, musí se všichni nasytiti. Pak zase nějaká modlitbička, a všecko se znovu oddá del- šímu milému odpočinku, jemuž až zase polední pobožnost krajní meze staví Salem alejkum!
Turkyně Salo