1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v úterý dne 15. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. HIsty
předplácí se
v Praze v sdmninistrael
na čtvrt Ieta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na miěsíe
na čtvit lota . . . . 7 K 50h
ve Mlislkách:
Ba nětc . . . . . . 2 K S0h
Poštou:
n esse
na čtrrt lela . . . . 8 K eoh
s dvojí zásílkou
na čivrí lta . . . .11 K ao
Praha
5
article
Onešní číslo pro Prahu 1s o 10 stranách.
Onešní číslo pro Prahu 1s o 10 stranách.
K doplňovací volbě poslane
říšské rady za města Příbram, Bře
zové Hory, Hořovice, Beroun, Hosto
mice, Dobříš, Radnice, Rokycany
Blatnou doporučuje se po úradě a návrhu
pp. důvěrníků za kandidáta pan
Praha 1
Příbram
Hořovice
Beroun
Dobříš
Rokycany
Blatná
Bra zová Hora
Hosto mice
6
article
JUDr. Ladislav Klumpar,
advokát v Praze.
JUDr. Ladislav Klumpar,
advokát v Praze.
Volba koná se dne 11. dubna t.
JUDr
Klumpar
Praha
7
title
Výkonný výbor
nár. strany svobodomyslně.
národní
8
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 14. března. (Zvl. tel
»Nár. Listů«.) Admirál Makaro
sděluje telegraficky ministru ná-
mořnímu: Při čtvrteční bitvě ná-
mořní vyznamenal se neobyčejnou
statečností kapitán Karcov, ve-
litel torpédovky »Vlastný«, jakož
i poručíci Semělova Žulovavšechno
mužstvo. »Vlastný« vjel do středu
nepřátelského loďstva, zničil japon-
skou torpédovku a vypuštěním dvou
torpéd poškodil japonský křižák
»Tokasago« tak, že později se po-
topil. Kapitán Karcov projel pak
křížovým ohněm ostatních japon-
ských torpědovek tak šťastně, že
loď úplně neporušenou dopravil do
Port Arturu. Kapitán Karcov jest
synem ruského konsula v Paříži.
w. Z Londýna, 14. března. (Zvl. zpr.
»Nár. Listů«.) »Times« sdělují o po-
hybech japonského vojska v Koreji
tuto zajímavou zprávu, která ušla
censuře tím, že byla na vlastní lodi
»Timesů« dopravena ze Seulu do
Vejhaveje. Dle zprávy té shlednli
Japonci, když přistáli k Čemulpu
že pochod ze Seulu k řece
Jalu byl by pro bahnité cesty ve-
lice nesnadný. Japonci vyčká-
vají, až v některém lepším přístavě
severně od Čemulpa roztaje led
aby mohli další vojsko vysaditi.
Vážnějšího útoku na ruské posta-
vení nelze tedy v brzké dob
očekávati.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Makara
Karcov
Semělův
Vlastný
Artur
Japonec
Petrohrad
Paříž
Londýn
Korea
Seul
Vejhavea
Jal
Times
Timesy
9
article
Jak chtějí zdolat naši obstrukci?
Jak chtějí zdolat naši obstrukci?
Zalím co v Čechách po městech zněmče-
ných, jako v Litoměřicích, Mo stě,
Duchcově, Ústí n. L., Chomutov
a j. opět zuří furor teutonský prot
tamním občanům českým nejsurovějšími násil-
nostmi na jejich domech a majetku, aniž by
kdo bránil zločinné luze — ve Vídni rad
se právě generální štáb německých
Čechy
Litoměřice
Duchcov
Ústí
Chomutov
Vídeň
10
article
obstrukčníků, jak by potřel —
českou obstrukei v parlamentě vídeň-
ském! Ano, povolaní ti mravokárci, mající ještě
ve vlasech plno peří z české sněmovny
a na čelech znamení svých obstrukčních orgil
od Badena až po Clarya, pustí se teď slavně do
zápasu s dáblem naší obstrukce. Je li již
v samém tom úmyslu neodolatelná komika, což
teprv v přípravách slavné té armády.
Nescházelo mnoho a páni němečtí nacioná-
lové a pokrokáři byli by si k vůli nám vjel
šeredně do vlasů nejen s ústavácký m
velkostatkáři, ale i se svazem ra
kouských průmyslníků.
Ctižádostivý vůdce německých velkostatkářo
dr. Baernreither, nemohoucí se dočkat
aby mu Körber udělal místo, šíří totiž ve straně
své názor, že není uzdravení parlamentu jinak
možným, než změnou jednacího řád
a nějakým kompromisem s námi, po němž
by na místě úřadnitké vlády Körbrovy bylo
lze postavit vládu koaliční, vládu parla-
mentní, převahou ovšem centralisticky ně-
meckou, ale zpestřenou též několika hlavami
slovanskými pro upokojení a získání národů
slovanských. Proto usiluje, aby již po Veliko-
nocích přišel známý návrh Grabmayrův na
změnu jednacího řádu na jednací pořad.
Podobně naladěn jest Vídeňský svaz ra-
kouských průmyslníkův. Také on by rád viděl
parlament vídeňský po sedmi hubených letech
opět při »plodné národohospodářské práci« ve
prospěch svůj a proto zahájil agitaei
mezi německým průmyslnictvem proti každé-
koliv obstrukci ve sborech zákonodár-
ných, ať české nebo německé. Průmyslníci všech
zemí měli podat žádost k parlamentu, aby obě
strany v něm učinily spolu politické příměří na
hrobě obstrukce na prospěch zvelebení hmot-
ných zájmův třid výrobních.
doktor
Baernreither
Körber
Veliko
český sněmovna
11
article
Kdyby byly do prostřed stanu německo
ústaváckého panstva třaskly dvě melinitové
pumy, nemohlo by v něm býti většího poplachu.
než způsobily tam tyto dvě hořké pilulky
jedna z německého průmyslu, druhá z něm
ckého velkostatku.
Srdcelomný nářek rozlehl se v žurnalistice
vídeňské bursy jako německého kasina v Praze.
Kam prý dali němečti velkostatkáři i němeči
průmyslníci z vídeňského svazu svůj rozum
Což prý nechápou, jak by tím pomohl
Čechům, kdyby nějakou ostrou změnou jed
nacího řádu zamezili i Němeům pro budoue
nost možnost obstrukce?
»V kruzích německé strany pokrokové
žasnou nad tím, jak může se čásť německého
velkostatku zadati do služeb politiky dra. Kra-
máře a Dzieduszyckého !« píše se »Bohemii-
13. t. m. z Vidně; »Poláci to byli, kteří první
přispěli Čechům s opravou jednacího řádu ku
pomoci, kouzlíce jim obraz budoucí slovanské
většiny. S radostí vešli Češi na záměr ten (
a od těch časů jest prvním požadavkem (l)
českého klubu — změna jednacího řádu
taková, aby každákoliv obstrukce stala se
nemožnou. Právě řekl dr. Kramář, že k ozdra-
vění parlamentu pouze dvě cesty vedou: bud
změna jednacího řádu, nebo vyplnění českých
požadavkův. Nastoupí li se však cesta prvá, tož
si pak Češi požadavky své v parlamentě —
sami povoll.« »Ostatně jest charakteristi-
cké,« — podotýká »Bohemie« kousavě, »že při
vůdcích této akce, byť i ne u všech spolu
ovládá tajná touha po nahražení ministerstv
Čecho
Polák
Čech
Praha
Bohemia
12
article
Körbrova vládou parlamentní. Změna jednacího
řádu a — koalice jdou spolu ruku v ruce. « —
Neméně příkře odmítli němečtí fabri-
kanti v Ústí nad Labem appell vídeň-
ského svazu rakouských průmyslníkův, ovšem
stejně na újmu pravdy a na úkor náš.
Němci nemohou prý se zříci definitivně
obstrukce, pokud nemají svou národní existenci
v Rakousku zabezpečenu před naší českou vý-
bojností, kterou prý Němci v Čechách od časů
Husitův a Jiřího Poděbrada až po naše dny tak
hojně zakusili, že nemohou se odříci žádné
zbraně obranné proti nám. « —-
Tak tedy o změně jednacího řádu an
slyšet; ale jak potom za panujícího řádu jedna
cího zakroutit české obstrukci vaz? Svízelná
otázka věru »vyprat kožich, aniž by se zmáčel«
Nuž, páni ji přece konečně po dlouhých tram
potách »rozřešili«: Hodně dlouhé denní schůze
žádné debaty s českými řečníky, předseda ne
ztrpiž českým řečníkům žádné odchylkyod
věci, nepřijímejž žádných pilných návrhů če-
ských, které sám neuzná pilnými, jakmile Čech
domluvil, navrhnětež Němci konec debaty —
zkrátka nejpřísnější, nejtýravější provádění jed
nacího řádu proti Čechům se strany předsedy
a za pomoci německo-polské většiny ! Toť arca-
num, jimž má býti naše obstrukce unavenaa
konečně udolána. Duchaplný vynález, co? Ně
mečtí nacionálové i pokrokáři mohou býti na
něj hrdými a vziti si na něj patent. — Jenže
ani mezi nimi samými není mnoho věřicích,
kteří by doufali, že tento Grossův tyrpant prot
nám pomůže. Naopak, pochybujících Tomášův
je většina a mezi nimi neschází ani vůdee
německých pokrokářův v Čechác
pan dr. Eppinger.
Körbrův
Němec
Poděbrad
Čecho
Grossův
Tomášův
doktor
Eppinger
Ústí nad Labe
Rakousko
Čechy
13
article
Pověděl to zcela veřejně na Vinohradech
ve schůzi německého politického spolku dne 12
t. m. »Ani podnikatelé výpravy proti české ob
strukci nemají žádné důvěry ve zdar svého po
kusu« — doznal nepokrytě: »Vůbec s
česká obstrukce navrženými pro-
středky udolat nedá. Tolikéž zavření
říšské rady a vypsání nových voleb by ničeho
neprospělo. Češi by vyslali jen ještě ráznější
opposičníky do Vídně. Co se tedy stane ? Nie
nežli že bude vláda hospodařit s § 14. dále
dále.« Navzdor Košutovi i Apponyimu doufá dr.
Eppinger, že Maďaři přijmou vyrovnání rakouské
jako cizina nové obchodní smlouvy s Rakouskem,
třebas nebyly schváleny parlamentem rakouským.
nýbrž jen oktroyovány vládou mocí § 14. —
Želí sice toho absolutismu, v němž prý
beztoho vězíme až po uši, ale podniká ho ten
čistý německý liberál vždy raději, než aby do
přál nám Čechům radost z navrácené nám
vnitřní úřadní češtiny a z druhé české univer
sity na Moravě, kterouž prý by byla posiee
Němců zrovna v nejohroženějším oboru otře
sena. Zpychli a zbujněli bychom po těcht
ústupcích a začali prý bychom pak teprve s
zvýšeným důrazem usilovat o to, aby ze zem
sudetských byl utvořen český národn
stát, v němž by Němci byli tolik
trpěnými cizinci, — s kteroužto chout
kou prý se my Češi ve chvílích upřímnosti ne-
tajíme!!« — Jaké to mrzké lži odvá
žil se tu vůdce Němců v Cechách
Ptáme se ho: kdy a kde někdo z ná
pronesl touhu, nerci požadavek
po českém národním státu, v něm
by Němci byli jen trpěnými ci
zinci?! — Nikdy a nikde ! —
Čech
Košut
Apponyi
doktor
Eppinger
Maďar
Čecho
Němec
Vídeň
Rakousko
Morava
Cecha
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
Schůze 241.
z Vídně, 14. března.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Také dnešní schůze byla dlouhá — trvala
déle 7 hodin — ale byla klidná, vyjma malou
srážku, kterou měli Všeněmci Malik a Stein
s předsedou hr. Vettrem a která bude míti ještě
dohru. Možná, velmi bouřlivou.
Schůze vyplněna byla vesměs techni-
ckou obstrukcí českou, konanou dílem
četbou došlých interpellací, dílem hlasováním
dle jmen o podaných interpellacích. Celkem
vykonáno těchto hlasování dle jmen osm. V so-
botu večer usnesl se výkonný výbor německých
stran o svém postupu proti české obstrukci.
Včera vyzýval na pomoc proti ní v Olomouc
vládu předseda německé strany lidové dr. Der
schatta. Dnes pohlavárstvo německých stran po-
dalo své návrhy předsedům stran. Každý byl by
čekal, že po takovém rozběhu bude následovat
skok. Ale páni na levici ukazují se čím dále, tím
více velkohubějšími. Skutek utek. Byloť dnes
při hlasování všech poslanců, náležejících k tal
zv. stranám pracovním, jednou 101, jednou do-
konce 98. Povážíme-li, že poslanců, kteří účast-
ňují se obstrukce, jest něco málo přes 100, že
tedy poslanců, kteří obstrukce se nezúčastní, jest
třikráte tolik, jsou vzpomenuté cifry nejen
směšny, nýbrž přímo hanebny
S lidmi, kteří nepřijdou ani do sněmovny, aby
tam nic jiného nedělali, leč položili své votum
proti českému návrhu, dr. Körber českou ob
strukci nepotře.
Malik
Stein
Vettr
doktor
Körber
Vídeň
Olomouc
poslanecký sněmovna
15
article
Nejmenší mezi německými poslanci, štyr
ský poslanec Malik, vpašovati chtěl do protokolu
dotaz, který podal minulý úterek ve příčině za
stavení hry „Rosa Berndová“ ve dvorním di
vadle. Poněvadž podle mínění hr. Vettra obsaho
val dotaz ten zločin velezrády, nepřipustil ho
Dnes naučil se posl. Malik interpellaci svou
nazpaměť a za 11/2 minuty ji odříkal. Ve formo
dotazu na předsedu. Když byl v poslední větě
tento vzal mu slovo. Posl. Stein reklamoval pro
svého soudruha svobodu slova. Tu však hrab
Vetter hned obrátil. Položil Malikovi otázku
sám, je-li pravda, že mluvil interpellaci, před
sedou zabavenou. Malik a Stein přisvědčili. Hr
Vetter mohl potom prohlásiti, že jedná správně
To však jest afféry jen malá čásť. Hr. Vetter pro
hlásil — tak se z večera ujišťovalo — že nepust
do protokolu, jako nepřipustil do něho psane
interpellace, ani mluvené, což jest podle našeho
mínění nesrovnatelným s jednacím řá-
dem, který stanoví, že stenografický protokol
musí býti věrným obrazem veškerého jednán
sněmovního. Všeněmci chtějí zejtra, splní-li h
Vetter svou hrozbu, hned počátkem schůze
vznésti na něj dotaz a možno dost, že dojde k no
vým srážkám mezi nimi a předsedou. Ostatně
podávati bude zejtra také svůj referát zvláštná
výbor, který byl po žádosti posl. Skály dnes
dosazen, aby rozhodl, má-li se uděliti posl. Wol-
fovi projev nelibosti pro slova, kterých užil
jmenovaném poslanci moravském.
Z Vídně, 14. března. (C.-B)
Předseda br. Vetter zahajuje schůzi o 1130
hod. dopolední.
Mezi došlými spisy je dotaz posl. bar. Pra-
žáka a sp. po ulieních výtržnostech, způsobených
německými buršáky včera v Brně. Včera — praví se
v dotaze — uspořádalo 40—50 studentů německé
Malik
Posl
Stein
Vetter
Skála
Hradec
Vídeň
Brno
16
article
V drobndm prodeji:
ranní čísle e sobě . . . za 8 h
věpolední . . . . . . . za 2 h
Ve flialkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . Sh
Inseráty
plati ze hotově napřel.
Přečplaeení a inserty přijimá adulnl-
strace v Marinnské ulici č. a.
Tam nacházejí se též redakce,
tiskárna u ezpedice „ Národnich Lista“.
Rukopisy se nevraseji-
echniky brněnské za pomoci asi 250 obchodních
pomocníků, žáků š ol středních, ba i národních
opělně buml vnitřním městem, snažíce se, vniknuvše
do ulice Rudolfovy, provokovati české obyvatelstvo,
které — jak známo — již leta koná v Rudolfově
ulici nedělní procházky, a zahnáno za demonstra-
tivního řevu, za zpěvu »Wacht am Rhein« a volání
Heil! na Veliké náměstí. To všecko dálo se pod
ochranou brněnské městské policie, ač tento buml
nebyl ji zajisté povolen. Policie svým známým bru-
tálním způsobem chtěla vykliditi ulici Rudolfovu od
českého obecenstva, spíš než aby nebývala tam
pouštěla německé účastníky bumlu.
Jen taktice a rozvaze českého obyvatelstva lze
děkovati, že nedošlo k pranicím. Jednáním policie,
která zakročila proti Čechům brutálně a bezohledně,
situace spíš se horšila. Dotazovatelé táží se, jsou-li
tyto případy ministrovi známy a hodlá-li učiniti bez-
odkladné opatření, aby takové nezákonnosti a štváč-
ské průvody německých buršáků byly v městě za-
povězeny a zákaz také proveden?
Národnich List
Rudolfův
Čecho
Marinnský ulice
Rudolfov
Veliká náměstí
Wacht be Rhein
17
article
Posl. Rizzi a sp. dotazují se po nakládání s vla-
skými studenty při konfliktech na vídeňské univer-
sitě. Vlaští studenti byli z auly vyhození, protože
v soukromé rozmluvě užívali vlaskébo jazyka. Vláda
ať učiní opatření, aby vlaským posluchačům byla
zajištěna osobní bezpečnost u vykonávání akademi-
ckých práv.
Posl. Heimrich podal dotaz v příčině před-
pisování vysoké daně z příjmů rolníkům politického
okresu boskovického.
Posl. dr. Herold a sp. podali dotaz po chování
se duchcovské obce k tamní nové měšťanské škole
české.
Jiné dotazy podali poslanci Špindter a sp.
po šetření rovnoprávnosti českých minorit v převážně
německých obcích; — Sokol a sp. po přáních
stescích několika cvičných škol; — Pergolt a sp.
po úřadní češtině pražského magistrátu jako okres.
politického úřadu ve styku s německotevangelickou
obcí v Praze; — Šrámek a sp. po upravení hmot-
ných a právních poměrů dělnictva na st. průmyslo-
vých školách: — Vogler a sp. v záležitosti vzor-
kových skladů.
Okr. soud josefovský (ve Vídni) odvolává ně-
kdejší žádost za vydání poslanců Fresla, Klofačea
Sehnala, protože je věc prou. lčena.
Technická česká obstrukca.
O 21/2 hodině doslovné čtení dolazů skončeno
Čteny pak petice. Posl. Fresl navrhuje, aby petice
společenstva hostinských v Nepomuku byla proto-
kolována doslovně. Posl. dr. Kramář žádá kon-
statovat poměr hlasů. Čeští poslanci polom opustili
zasedací síň. (Hlasy v levo: To není v pořádku, vy-
cházeti ven; páni již hlasovali, musí tedy býti také
počítáni.
Mistopředs. Kaiser: Nemohu nabýti plné jistoty
o poměru hlasů. Proto dle jednacího řádu dám hla
sovati dle jmen.
Posl
Rizzi
doktor
Herold
Špindter
Šrámek
Vogler
Fresl
Klofače Sehnal
Kramář
Kaiser
Praha
Vídeň
18
article
Při hlasování dle jmen návrh na protokolování
Při hlasování dle jmen návrh na protokolování
petic zamítnut 101 proti 7 hlasům.
Podobný postup zachován při následující petici,
podané posl. drem. Langem. Jeho návrhy propadly
valnou většinou; návrh na přikázání petice 98 proli
3 hlasům (Hlučná veselost.), načež posl. dr. Lane
o dalších svých peticích navrhl zase dvoje jmenovité
hlasování.
Posl. Fresl navrhuje dvoje hlasování dle jmen
o protokolování petic v příčině jazykové rovnopráv-
nosti v zemích koruny české; oba návrhy zamí-
tají se.
Posl. dr. Lang navrhuje dvoje hlasování dle
jmen o petici stejného obsahu; také oba tyto návrhy
zamítají se.
Posl. Václav Dvořák navrhuje jedno blasován
dle jmen o petici jím podané; návrh se zamitá.
Posl. Skála žáda dosazení zvláštního výboru
který rozhodnouti má o projevu nelibosti posl. Wol-
tovi za jeho výkřik na posl. Skálu v sobotní schůzi
učiněný: »vo ejte také k pořádku toho starého pa-
doucha; což jsem vydán ve psí tomu starému lum-
povi ?e
Předseda vyzývá oddělení, aby se sestoupla
po plenární schůzi.
Posl. Rieger podává dotaz v příčině rychlého
vyřízení tiskové novely.
Posl Malik čte, obklopen přáteli, něco, nejsa
sněmovnou slyšen, ač má jindy hlas nadmíru so-
norní. Jak jsme později zvěděli, četl zabavenou sta
»Grazer Wochenblattu« o zastavení hry »Rozy Bera-
hardové« ve dvorním divadle vídeňském. V této státi
Lang
Lane
Posl
Fresl
doktor
Dvořák
Skála
Rieger
Posl Malik
Wochenblatta
20
article
Na Moravském Poli.
Na Moravském Poli.
Když tu na Moravském Poli větry fučí a
skučí, připadá mi vždycky, jakoby tu vzdychali
a sténali duchové nesčetných tisíců, kteří tu pro-
lili krev svou „pro krále a vlast“. Větry od něž-
ného vánku až po hrůzné vichřice nejsou tady
věru zvláštností, jen málo dnů v roce máme bez-
větří. Sluje Moravským Polem rozsáhlá rovina,
asi 40 kilometrů zdéli a zšíří, na východ od
Vídně mezi Dunajem a krabatinou, která spojuje
Vídeňský Les s nejdolejšími výběžky Karpat.
Dolnorakouské Alpy pak (vreholící ve Sněžníku,
2075 m. vysokém), nesouce na svém temeni
sníh po větší část roku, ochlazují vzduch, který
snáší se do roviny v mocných proudech, jimž
strom jen těžce odolává. Jméno své přijala ro-
vina od řeky Moravy, jež na východ ji uzavírá.
Rozsáhlá pláň, prostřená jako na hranie
mezi západem a východem evropským, byla od
pradávna jevištěm obrovských srážek. Zhusta
celí národové zde zápasili o bytí. Prosta větších
pahorků, proryta pouze dvěma mělkými potoky
rousničným a vrbovým,!) byla od přírody stvo-
řena pro zápasy statisiců na život a na smrt.
Skromných se nám o tom dochovalo zpráv-
jak Hermunduři, Langobardi, Vandalové, Bu-
riové, Bastarni a Gothové, k nimž pojili se i jiní
pronárodové, jako Markomani a Kvádové, shluk
nuvše se u velké spolky, konali loupežné ná-
jezdy do světovládné tehdy říše přes Dunaj, pa-
trně Moravským Polem, místem nejpřístupnějším.
Prost
Hermundur
Langobard
Bastarni
Goth
Markoman
Kvád
Vídeň
Dunaj
Alpy
Sněžník
Morava
západ
21
article
Břehy dunajské byly déle půl druhého stoleti
divadlem bojů mezi divokými národy, žádosti-
vými bohaté kořisti, a chřadnoucím panstvem
řimským. Na konec Kvádové zničili legie řím-
ské a dobyli I. 375. pevného města Carnunta.
jehož památky římské vzdělanosti přicházejí te
prve nyní na jevo v bohatství úžasném.
Prohlédneme-li si Moravské Pole, shledáme
že třeba mu novodobého obdělání zemědělského
aby stalo se zásobárnou nenasytné Vídně. Ale
neni nikoho, kdo by mocnou rukou zasáhl, aby
neplodné teď luhy zaskvěly se bohatou úrodou.
která by nejen plaché zvěři, ale i věčně hlado-
vému žaludku lidskému stala se špižírnou ne
) Russbach a Weidenbach
vyčerpatelnou. Za císařovny Marie Terezie osa-
zeno bylo sice Moravské Pole lidem zeměděl-
ským, zejmena z Chorvatska vábeni sem rol-
nici, aby přivedli zdejší půdu k úrodě. Založeny
mnohé osady, nyní hlavně blízkostí sídelního
města kvetoucí, ale mnoho půdy leží posud la-
dem. Po zakladatelích mimo některé názvy osad
(Chorvatská Nová Ves nedaleko Břeclavi, Chor-
vatský Vagram, Ogruň a j.) a přezdívku „kro-
bot“, kterou tak zhusta obdařuje Němec svého
souseda Slovana, nezbylo ani památky.
Kvád
Marie
Terezia
osa
Němec
Slovan
Carnuntum
Vídeň
Chorvatsko
Břeclav
Chor
22
article
V ohledu zemědělském jeví Moravské Pole
rozdíly úžasné. U Gerasdorfu a Süssenbrunnu
oplývá setbami chřestu, o kus dále nerodí na
milové prostoře téměř nic. Jenom na podzim
zasněží se lány bělostně kvetoucí pohankou, na
něž pak vyvážejí sta úlů, aby také odtud od-
nesly pilné včelky med do lačné Vídně. Na se-
verní hranici sklánějí se do roviny bohaté vino-
hrady, a odtud na míle k jihu leč jenom pruhy
zakrsalých borovic, které mají brániti přesypům
lehkého písku. Místy prováděl se chov konía
hus na veliko, nač dosud upomínají mnohá
jména místní, Stopfenreit a Gänserndorf.“)
Ale celkem vypadá Moravské Pole jako roz-
lehlý hřbitov, jemuž přírodou odepřeno plod-
nosti, aby nebyl znesvěcen popel odpočívajících
tu zástupů. Na jižním jeho pomezí vsi Ošpry
Esslinky, kde ve dnech 21. a 22. května 1. 1809
na 50.000 bojovníků zaplatilo životem výbojné
choutky Napoleonovy. Všemocný dotud vítěz se-
znal tu poprvé, že není nepřemožitelným. Ovšem
dva měsíce později osvěžil své vavříny u Ogruni
kde vítězi svému, arcivévodovi Karlovi uchystal
krutou porážku. Na tři sta tisíc mužů s tisícem
děl vraždilo se po dva dny a nových 50.000 zhy-
nulo tu v nejlepším věku svém.
Kolik tu prolito krve české, a pro věc nám
cizí! Ale na Moravském Poli rozhodovalo se také
nejednou o záležitosti naše vlastní. Tak zejmena
za slavného Přemysla II., jenž 1. 1260 u Kressen-
brunna nad uherským Belou IV. dobyl slavného
vítězství, které rozneslo vojenskou slávu Pře-
myslovu i jeho rytířstva, „železných pánů“, až
do nejzazších končin evropských. Vítězství bylo
z nejslavnějších, jichž Čechové kdy dobyli:
18.000 nepřátel padlo, na 14.000 jich utonulo
v řece Moravě, Čechové prý přes ně jako po
) Stoplenreit dříve Stutenpřerch; hřebčinec
Gänserndorí (před časy Gänsetreiberdorí) nás Husinec
Ošpra Esslinka
Napoleonův
Karel
Přemysl II
Čecho
Vídeň
Gänserndorf
Kressen
Morava
23
article
mostě, řeku překročivše, stihali nepřítele až ku
Prešpurku. Přemnoho a drahocenně kořisti padlo
do rukou vítězových, a odtud panovala při dvoře
královském nádhera, že Přemysl nazýván v ze-
mích západních králem zlatým.
Prostý kříž u Kressenbrunna stojí prý na
místě, kde odolal Přemysl se svými železným
pány prvému zběsilému útoku jízdy uherské
L. 1268 založil král na ochranu země město
Marchek na místě, kde řeka mocně k východu
vybočuje. Město s nemálo rozlehlými hradbam
stojí dosud, ale nezbylo ničeho, co by připomí
nalo založení králem českým.
A jen míli severně, u Suchých Krut,3) pad
l. 1278 slavný král v bitvě s Rudolfem Habsbur
ským. Ač nepřáteli se všech stran obklopen, ne
pomýšlel hrdina na útěk, nýbrž „s myslí obrov
skou, jako lev nepřemožený, hojné rány roz
dávaje“, klesl pod přesilou a zhynul rukou ra
kouského rytíře, Bertolda Šenka z Emerberka
který mstě odpraveného bratra svého, sedmnácti
ranami bezbranného zbodal. Sám Rudolí neubrá
nil se pohnutí, spatřiv mrtvolu mocného druhdy
seka, obnaženou, poskvrněnou prachem a vlastn
krví, ode všech opuštěnou. Kázal ji odvézti do
Vídně s poctami královskými. Také tu marně
hledáš památník truchlivého skonu velkého krále
jemuž nebylo tehdy rovna v udatnosti, spravedl-
nosti, moci a nádheře.
Přemysl
Kressenbrunn
Habsbur
Šenk
Prešpurk
Marchek
Emerberk
Vídeň
24
article
I dále po Moravském Poli, kolkolem putu-
jíce, všude se shledáváme se stopami dějin če-
ských. Na samém pokraji luhů dunajských leží
vedle rozsáhlé obory zámek Orth, jehož omšelá
věž hlásá, že mnoho věků kolem jeho temene
přeletělo. Zde opevnil se Jiřik Poděbradský.
když l. 1458 vytáhl proti Albrechtu Rakouské-
mu, jenž měl spor s bratrem, císařem Fridrichem
III. o podil Horních Rakous z dědictví po če-
ském králi Ladislavovi. Zatlačil Jiřík Albrechta
až k Dunaji a přinutil jej přijati úmluvy, které
český král osobně smluvil s císařem na dunaj-
ském ostrovu Lobavě, prosluvším později pře
chodem Napoleonovým.
Tehdy asi naposled rozléhalo se po Morav-
ském Poli české velení válečné, ač tu nyní česká
řeč zaznívá snad více než kdy před tím. Pra-
covný lid, který v zástupech opouští za výdělkem
svůj domov na delší nebo kratší dobu, z valne
většiny přichází ze Slovače moravské i uherské.
) Durrnkru
aby, vydělav si nějaký groš, zaplatil doma daně
a dluhy, opravil chatku a snad rozhojnil i svůj
stateček.
Bohužel, mnohý z davu neslouží nám ke cti
byť v celku pilností, pracovitostí a skromnosti
požadavků byl velevítaným pracovníkem jak ně-
meckému rolníku, tak i továrníku. Hlavně ko-
řalka spletla již mnohému Slováčkovi mozek
svedla jej k nerozvážnému činu, jehož by se
ve střízlivosti jistě nedopustil.
K vůli dělníkům nalézáš v továrnách hojn
dozorců Čechů, ale většina jich k vůli svým
chlebodárcům zapírá původ, kazí své poctivé
české jméno a zhusta bývá zuřivými renegáty.
Také nalezneš tu ve všech obcích hojně
řemeslníků i obchodníků Čechů, ale i z těch jen
přeskrovný počet nezapomenul své příslušnosti
národní. Za „krobota“ každý se tu stydí, a byt
i dobře uměl, láme češtinu až hanba poslouchat.
Poděbradský
Albrecht
Fridrich
Ladislav
Jiřík
Napoleonův
Slováček
Čecho
Horní Rakousy
Dunaj
Lobava
Morava
25
article
Mezi úřadnietvem zuřivě poněmčující dráhy
severní i v různých průmyslových závodech ne-
jsou Češi vzácnosti. Ale jen ve Floridsdorfu jest
uvědomělejší kolonie česká, soustředěná v „So-
kole“ a v „Besedě Havlíček“, jež nejednou již
svým veřejným vystoupením i soukromými zába-
vami popudily spolusousedy německé k neklam-
ným důkazům, oč jest honosivá „kultura něme-
cká“ mízernější vzdělanosti slovanské.
Jak často veselé i tklivé odehrávají se tu na
Moravském Poli výjevy mezi krajany, kteří o
sobě prvé nevěděli!
Jdeš Engersdorfem a vykládáš rodině, že
podél Russbachu přijdeme do Pillichsdorfu.
Jenom kudy přes mlýnský náhon na druhou
stranu? Z vedlejší zahrady zahlaholila odpověd.
Odpočívající tam Slovačka se hlásí.
„Jen henkaj pár kroků, hned přijdet
k lávce.“
„A kozel nám přinesl toho kominíka, zrovna
když jsme pověsili prádlo,“ ulehčuje si z vedlej-
šího domu domácí paní k služce. „Vždyť já dám
pozor,“ chlácholil umouněnec, „prádlu se nie
nestane.“
„Což jste Čech?“ táže se hospodyně, plna
údivu.
„Inu ovšem, ze Smíchova! Náš pan mist
je Čech a my pomocnici jsme samí Češi. To je-
nom, když si Němka na nás rozdlábne, naděláme
jí sazí, že má tři dny co umývat.“
Vstoupiš se synkem do obchodu, promlou-
vaje s ním čosky. „Aj, pán český 2“ diví se ob-
chodník. „Já jsem také Čech, z Humpolce. Jsem
tu usazen již od roku dvaapadesátého. Ani ne-
vím, kdy jsem posledně česky mluvil!“
Tak do nekonečna. Všude kobrtáš pře
Čechn, ale málo těch, kdo se za svůj původ ne-
stydí. Nikdo neví, kolik nás tu je, ale jistě dobrá
čtvrtina všeho obyvatelstva, ne-li více. Mnoho
zaviňuje služba, ještě více manželky Němky. Co
ty již poněmčily českého lidu ve Vídni a okoli!
Čech
Havlíček
Němka
Aj
Russbach
Čechy
Smíchov
Humpolec
Vídeň
26
article
Tím vzácnější jest česká matička, která přes tři-
cetiletý pobyt mezi Němci, neumí slova něme-
ekého, neztratila na svém českém rázu a nedala
poněmčiti celému svému rodu. Ale jak bude, až
jednou zavře oči ?!
Není českého kapitálu, který by vybavoval
z odvislosti pracovníky, ať duchem, ať paží.
Není české školy, ani ve Floridsdorfu, kde žije
na sta uvědomělých Čechů. Tak se mládež vy-
chovává ve školách německých, k nevážnosti
svého původu, ba i vlastních rodičů. Z pravidla
již ve druhém pokolení neumí nikdo česky. Ani
české háčky neuchrání Dvořáků, Křížů, Rů-
žičků před poněmčením. Ani studie na táborské
reálce neudrží chabého karakteru, aby se Čech
nepřerodil v Němce a nevychovával dětí po ně-
mecku.
Není mezi námi přátelských styků, nebot
se všichni bojíme pohněvati si představených;
vimeť dobře, že udavačství kvete všude, kde není
uvědomělosti národní.
Tak nikoli po stech, ale potisících od-
umíráme tu svému národu v duchamorném,
tělo hubícím boji o kus, často trpkého chleba.
Ach, jak závidíme krajanům „z uzavíraného
územi!“ O nás doma nikdo neví, jsmeť pro vlast
ztracení úskoci, jež oživiti může jenom rodná
země. Hyneme v zástupech, a nestará se o nás
nikdo, ani ten, kdo pro záchranu českého dítěte
tam pod horami, jež věnčí naši vlasť, napíná vše-
cky své síly. Zde není zápasů národnostních, zde
není bojů za právo jazyka, zde jen mlčímea
krčíme se ve svých síňkách, kde jedině volněji
promlouváme jazykem mateřským. Zavlhlým
zrakem touhy pátráme přes německé vinorodé
hory, ke stranám, kde Řip a Hostýn s kapličkami
svými zastiňují věrný český lid. Morituri te
salutant... Umírajíce, Tě zdravíme, drahá
Josef J ettm ar.
vlastil
Němec
Čecho
Dvořák
Čo