1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 17. června T904
Praha
T 904
4
article
Ka rauní a odpol. Histy
předplácí se;
v Práze v administraci
nění lta . . . . 6 K-
s dvojí donášken
nisle
net laa . . . . 7 K 50
ve fliskách! 2 K 30h
n nks kre
Poštout
neresl
. : : : k e
s dvejí zásilko
n ripe
aní leta . . . . 11 K 40
5
article
Válka.
Válka.
Z Tokia, 16. června. Z Kure ozna-
njí, že křižák »Nikat« v ponděli
ríno měl šarvátku s dvěma loděmi
mského loďstva vladivostockého. Jak
končila, není povědomo. Trvala však
50 minut. Před tím objevily se tři
nské lodi 15 mořských mil u Moje.
Paroplavba v japonských vo-
lách je zastavenn.
Z Londýna, 16. června. Bouří byly
mičeny dvě japonské dopravní lodi
se střelivem.
Z Mukdenu, 16. června. (Rus. Tel. Ag.)
z Dašičaa vypravena kolona vojsk
najih, aby odvrátila čásť nepřátelské
kranné moci od Port Arturu Dne 14.
1 15. června svedla u Vafangou bj
svelkou nepřátelskou přesilou. Japon-
ské ztráty jsou velmi velké. Naše po-
stavení se tímto bojem zlepšilo.
Z Tokia, 16. června. (Reuter.) Do-
pravní loď »Chinomaru«, vrátivší s
to Moje, oznamuje, že včera o 11. h.
dop. setkala se 20 mil od ostrova Ik
s vladivostockým loďstvem. Ihne
sbrátila a signalisovala výstrahu do-
pravním lodím »Kanazuva-maru«
Iiury-maru«, s nimiž potom unikla.
Jiné dvě dopravní Iodi, »Nitachi-
naru« a »Sado-marů« — každá asi o
6900 tunách nosnosti — byly dvě míle
nápadně od Rusů zpozorovány a rychle
obklíčeny. Jejich osud není znám,
Ztráta na lidech není asi valná.
Z Tokin, 16. června. (C-B) Dopravní
lodě »Nitachi-maru« a »Sado-marne
byly — jak nyní známo — vladivo-
stockým loďstvem potopeny. Z první
lodi zachránilo se 397 lidí a přibyli
do Moje, z druhé 153, již dostali s
do Kokury.
Z Tokia, 16. června. (»Reuter«.) Z -
chráněnci z dopravních parníků »Sa-
do-maru« a »Nitachi-maru« prohilašují
že lodě ty byly potopeny torpedy
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Trval
Moja
Tokio
Londýn
Mukden
Rus
Dašičao
Port Artur
Ica
Reuter
6
article
Po jediné schůzi zavřen!
Po jediné schůzi zavřen!
Český sněm je tedy po jedine
schůzi, za které ani zástupce vlády místo-
držitel hr. Coudenhove, ani nejvyšší maršálek
zemský kn. Jiří Lobkovic proti frivolní frašee
německých obstrukčníků na obranu jeho dů-
vojnosti nejmenšího nepodnikli —
opět odročen na dobu neurčitou, snad n
něsíce, snad léta! Nikdo nechápal, proč jej
Körber vlastně svolal, ale dnes, když jej po
jidiné schůzi opět zavírá, všechen svět snadno
posthne a posoudí celou tu malichernou ploskost
vpu komedie, jakou se opovážil provésti
německý centralista ve vídeňském
Hřesle ministerském se zastupitelstvem nejdůle-
hiější země monarchie.
U Poláků vzbudila Körbrova hra s českým
němem hned na první ráz podezření centrali-
siké čertoviny. Polské listy vykládají si případ
uklo: Před některou dobou otázal se Körben
všech výborů zemských, přály-li by
si srolání sněmů svých v měsících červnu nebo
tervenci? Přirozeně všichni výborové zemští,
uzhledem k době žní, řeklí : Ne.
Coudenhove
Lobkovic
Körber
Polák
Körbrův
7
article
Jediný výbor zemský království českého
bnoucího v tak mimořádné tísni finanční, řekl
1a. Aby se tedy zdálo, že vyhovuje ochotně
přiní zemí, svolal Körber český sněm, ačkoliv
plodem od Němcův byl zpraven, že tito nepři-
peslí ho k žádné práci. Aby pak své Němce
k zaslavení obstrukce na sněmu českém přiměl
k tomu ani nejmenší vůle neměl. Naopak, by
t némecké obstrukci rád, aby měl lacinou zá
niaku i ten jediný svolaný sněm v brzce zavřít
Na podzim pak řekne prostě: nyní jest nutno
Ivolati říšskou radu a pro svolán
tněmů zemských není času an
příležitosti. Tak se německý centralista
ko tento rok zbaví nepohodiných sněmů zem-
ských. Vskutku, jiného výkladu rozumného pro
bezduchou tu komedii Körbrovu vůbec není,
nimo německo-centralistický schvál a ob
nysl proti nám a všem autonomistům v Ra-
kousku vůbec. »Poněvadž vláda mohla věděti
a ečekávati, že sněm tento nebude délný, svo-
kla jej patrně za tím účelem, aby sobě n
bmlo sněmu zjednala obraz rozrušení i parla-
Bealního života našeho, který svou nepřátelskou
nim politikou na radě říšské již dávno podala«
— usuzoval bystře dr. Herold ve své řeč
La sněmu dne 14. t. m. — Ofhieiósní tisk
hleděl svého patrona z této obžaloby očistit ná
nilkou: »Na tolik humoru by se přece v tak
vážných časech vláda nezmohla
abymělazastupitelstvo tak veliké
korunní země k lepšímul«
Nuže, dnešní čin Körbrův — zavřen
těmu českého po jediné schůzi, odpoví nej-
lp, jaké úcty chová vláda dnešní k zákonné
nepresentaci nejdůležitějšího království Rakousk
Za prošlých 43 let činili německo-centralističt
nisledníci Schmerlingovi věru cokoliv jen mohli,
sby sněm český oloupili o jeho práva svézákon-
no4l, i samou prosincovou ústavou mu slavn
Körber
Němcův
Němec
doktor
Herold
Schmerling
Ra
8
article
přiznaná a zaručená. Ale jakkoliv jej zkracovali
a stlačovali až bůh bránil, toho přece ani
Giskra, ani Beust, ani Auersperg a Lásser si
netroufal, aby podobně frivolně si s důstojností
jeho zahrál, aby sněm království českého dne
svolal a zejtra již opět zavřel, aniž by zemi
pověděl proč a k čemu?
Takové kousky mohli si dovolovati led
komičtí potentátkové německých pidistátečků
»anno dazumal«; ale, že pod sluncem dvacátého
stolelí dospívá Rakousko pod svým německým
Körbrem zcela na tutéž výši a slávu »meklen-
burk-střelického« hnízda německé libovlády —
doznala onehdy sama ta — »Neue Freie Presše«.
Kdyby si byl býval dr. Körber chtěl uchovati jen
zdání vážné a honetní státnické akce v této příčině.
byl by musil dopřát sněmu českému aspoň ně
kolik schůzl, aby se ukázalo, možno-li nej-
vyššímu maršálkovi a tak značné většině sněmu
zemského překonat a zdolat svévolnou ob-
strukci německé menšiny, operující jedva 69
hlasy proti 150. — Při náležité vytrvalosti
energii nejvyššího zemského maršálka a konser-
vativní šlechty bylo by to po našem soudu bý-
valo v několika málo dnech možné. Avšak k tomu
důkazu nechtěl právě nechat patron německých
obstrukčníků dojíti a proto honem uťal sněm
po jedině schůzi, jen aby německou ob-
strukci zachránil před porážkou
a blamáží jistou.
Gisker
Beust
Auersperg
Lásser
Neue Frei
Körber
Rakousko
Presš
9
article
Tak jako k vůli »bumlu« německých buršů
neváhal povolati celé setniny vojska na české
obecenstvo, rovněž tak neváhal zaštitit německou
obstrukci rychlým přibouchnutím dveří sněmovny
pražské. To je státnická výše politiky rakouské
za éry Körbrovy ! —
Po jediné a to krátké schůzi zavírá sněm
na nějž celá země tak toužebně čeká, aby
poskytl úlevy živelními pohromami postíženým
a o říšskou podporu bůh suď jak připraveným
krajům našim: aniž by dopřál většině
jeho času a možnosti vypořáda
se s odbojnou menšinou buď po do-
brém nebo ostřím jednacího řádu sněmovního
Nepodobá-liž se to na vlas zaskočenía
znásilnění zákonné většiny zastupitelstva zem-
ského ve prospěch odbojné menšiny, která sama
své jednání nazvala vzpourou, pro niž hledá
podnes teprv důvodův! Ať dokáže dr. Körber
na tomto případě svou státnickou ne-
strannost, může-li! Je tomu dnes náhodou
právě sedm měsícův, co se jí chlubil naposled.
Körbrův
doktor
Körber
10
article
Bylo to v říšské radě 17. listopadu 1903, když
ujišťoval, ktersk chce se jakožto věr n
strážce ústavy bez ustání o to
snažiti, aby rozvázal spory,
nichž strany uvízly.
Ejhle gentlemana po sedmi měsících v Praz
při práci! Tomu se řiká uklízet neustále roz-
pory mezi oběma národy, když se jednomuz
nich v jeho neprávu hoví, v jeho pretensích
nezřízených naddržuje, druhému však, ač je
jednou tak četný v zemi a nechce než své
rovně právo — všemožné příkoří se činí a
jízlivě ubližuje? A že celá ta hra se sněmem
českým i na samé odpůrce naše činila
dojem zlomyslného dráždění našeho národa,
toho svědkem i ta Adlerova »Arbeiter- Zeitung«,
která dne 15. t. m. nejpříkřeji odsoudila tot
zacházení se sněmem českým, neomluvi-
telné a nojbloupější dráždění
roztrpčování národa českého, kte-
rého tak hned neviděl svět. Však i ta »Neue
Freie Presse« se podřekla, že skutek Körbrův
činí skoro dojem »zlé ironie«, t. j. zlovolného
schválu proti nám Čechům.
Nuž, jen dále na této dráze! »Šťastnou
cestu a mokrý déšť!« Však přijde čas, kdy s
shledáme se — zlámanou vrehností »na noc-
lehu« a pak si s ní vypořádáme účet! Dot
doby půjdeme i my svou cestou klidně
neohroženě dál za cílem svým, za právem vlasti
své a národa svého, jenž přečkal již jiné »Fa-
raony«, než aby se pokořil takovému od-
půrci, jakým je autor tak malicherné politické
frašky.
Adlerův
Čecho
Neue Frei Presse
ArbeiterZeitung
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. června. (Po nezdaru če-
ského sněmování.) Nevčasné svolání
sněmu království českého,, jež skončilo nezda-
rem, o němž nemohlo býti pochybnosti, budí
obavy, že vláda dra. Körbra zachová se po-
dobně i k jiným zemským sněmům. Zejmen
Poláci, žárlivě střehoucí dělnost sněmu halič-
ského, netají se svou nedůvěrou v sliby, jež ve
věci sněmu lvovského dr. Körber dal polskému
kolu. Podezřelým jeví se jim nyní zvláště dotaz,
jejž dr. Körber v druhé polovině května učinil
zemským výborům, zdali by si nepřáli svoláni
sněmu v měsíci červnu. Může se státi, že dr.
Körber bude nucen svolati říšskou radu již v
záři a zbudou-li pak pro zemské sněmy jen tři
poslední dni v roce, omluví se, že sněmy mohly
vykonati svou práci již v létě. „Až nastane tento
fakt — praví „Sl. Polskie“ — nepomohou ste-
sky, že rozhodující zemští činitelé spolehali na
slib, daný parlamentní komisí. V politice třeb
míti na paměti, že sliby těch, kdo mají v ruce
vládu a tedy i moc, byly, jsou a vždy budou
hypotéka nejistá. Neboť ten, kdo slib obdržel,
nemá v ruce prostředků, aby slibujícího při-
nutil k dodržení slova. V našem případě nesluší
pak zapomínati ani toho, že byrokratický ka-
binet nemá ani širšího programu, ani jakéhokoli
plánu na delší dobu. Žije ze dne na den, vypo-
máhaje si novinářskou reklamou a spolehaje na
nedostatek energie politických stran, ba i na le-
nost a zbabělost politikův. Taková vláda nemůže
dávati spolehlivé sliby na čtyři měsíce napřed.
Polák
doktor
Körber
Praha
12
article
Kdo s nimi počítá, dokazuje, že se mu nedo-
stává střízlivého rozhledu v politických pomě-
rech, v nichž musí žíti. Ze všeho toho vysvítá,
že jsou oprávněny obavy, že zemské sněmy leto
vůbec nebudou svolány, na velikou škodu zem-
ské samosprávy, zájmů politických a Fospodář
ských celé země.
Ze Záhřeba, 13. června. (Mapifestace
pro finanční samostatnost.) Vče
rejší tábor lidu, konaný na prostranství za zá-
hřebskou Sokolovnou a svolaný společně všem
opposičnými stranami chorvatskými, stal se
okázalou manifestací pro finanční samostatnost
království chorvatského. Přes 10.000 lidí shro-
máždilo se před řečnickou tribunou, ale všechny
ty obrovské massy lidu zachovaly vzorný klid
tak že veřejný pořádek ničím neporušen. Mnoz
účastníci přišli na tábor s trikolorou, na níž byl
nápis: Živila financialna samostatnost. Tábo
zahájil městský radní Timet, jenž oznámil
že účelem schůze jest protest proti hospodář
skému vykořisťování Chorvatska. Prvý řečník
dr. Derenčin vídí v tak četném shromáždění
zjevný protest Záhřebanů proti tomu, co se právě
ujednalo v Peští na úkor Chorvatska. Pak vyzývá
přítomné členy chorvatské kralevinské deputace
dry. Vrbaniče a Franka, aby podali své zprávy
Dr. Vrbanič prohlašuje, že souhlasí s názory
Timet
doktor
Derenčin
Záhřeban
Franco
Vrbanič
Záhřeb
Chorvatsko
Pešť
13
article
Frankovými, avšak Chorvatsko může se domoci
politické a hospodářské samostatnosti jen tehdy
až se odstraní porušování vyrovnacího zákona
se strany Maďarů. Řečník dosvědčuje, že tento
krát i členové vládní strany chorvatské stáli
houževnatě na svém stanovisku a proto nynějšt
vyrovnání jest vskutku lepšií, než minulé
Ovšem není ani nyní takové, jaké by býti mělo
Mají-li Chorvaté stéci maďarskou tvrz, musejí
postupovati svorně a zejmena v opposici mus
zmizeti všeliký svár, Dr. Frank soudí, že vyrov.
nání není ještě hotovo, poněvadž bude možnoo
něm jednati ještě v plenárních schůzích deputac
a v parlamentech. Vládní členové deputace ne-
jednali ve všem správně a proto národ má právo
pohnati je k zodpovědnosti. Klič od chorvatské
pokladnice ponechají si Maďaři i nyní ve svých
rukou, budou i dále těžiti pro sebe z chorvat-
ských železnic a svou vlajkou budou se vy-
chloubati na chorvatském moři. Promluvili ještě
jménem strany pokrokové spisovatel Štěp. Ra-
dič a jménem socialistů Bugšeg, načež při-
jata resoluce, v níž se vyzývá zemský sněm
chorvatský, aby ujednané finanění vyrovnání za-
mítl a postavil se na stanovisko finanční samo-
statnosti; výboru spojených opposičných stran
pak se ukládá, aby zorganisoval práci ve pro-
spěch všeobecného volebního práva, svobody
tisku, shromažďovacího a spolkového práva. P
Derenčinově doslovu tábor ukončen hlučným
provoláváním Živic!
Franková
Maďar
Chorvat
doktor
Frank
Štěp
Derenčinův
Chorvatsko
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Změna konkordálu ve Španělsku.
V poslední ministerské radě v Madrid
sdělil ministr zahraničních záležitostí výsledek
vyjednávání s Vatikánem o změnu konkordátu.
Docílena prý dohoda, dle níž příště zahraniční
členové řádů musí se dáti naturalisovat, nebo
jinak byli by vypovězení. Všechny kongregace,
kromě dvou, které jsou v konkordátě výslovně
jmenovány, podrobeny budou příště spolkovému
zákonu.
V odpovědi, kterou dal ministr zahraničníeh
záležitostí v senátě na dotaz republikána Labra,
pravil, že vyjednávání o změnu konkordátu záhy
se s Vatikánem skončí a že změna bude pro
vedena ve smyslu liberálním. O liberálnosti tétc
změny bude však lze sotva mluviti, pokud
u vesla španělské vlády jest klerikálně konser-
vativní Maura. A na druhé stráně zajisté
ani Vatikán není ke změnám v tomto směru
nakloněn.
Změny ve vládě Spojených států.
Z Nového Yorku se sděluje, že v kabinetě
presidenta Spojených států severo-amerických
Roosevelta, provedeny velké změny. Soukromý
jeho tajemník Cortelyon převezme vrchní
správu republikánské strany; ministrem obchodu
stane se posl. Metcalf. Vrchní spolkový ná
vladní Knox vstoupí do senátu a jeho ná
stupcem stane se ministr námořnictví Moody
S Knoxem vystoupí z kabinetu také generáln
poštmistr Payne. Všechny tyto změny nebudou
prý míti na dosavadní směr vládní politiky žád
ného vlivu.
Maur
Roosevelt
Cortelyon
Metcalf
Knox
Moody
Payne
Španělsko
Madrid
Vatikán
spojený stát
Nový York
spojený stát severo
15
article
Z italského ráje.
V italské sněmovně učiněn byl dotaz po
hrozných poměrech, jež zavládly zejmena v po
slední době v Neapoli, na který odpovědě
státní místotajemník ministerstva vnitřních zále-
žitostí takto: Veřejná bezpečnost v Neapoli
jest pouhým problémem. Nesmí se však pře
hlížeti, že jest tam příliš velká bída a že více
nežli sto tisíc lidí v noci tam neví, kam bysi
položilo hlavu. Jsou bez chleba a bez přístřeší.
Zločinství musí tam tudíž bujně
zkvétati. K tomu dlužno připočísti, že lid
jest tam bez kázně a životním jeho příslovím
že jest: »Starej se o své vlastní věci«. Rovněž
měšťanstvo, tak jako děje se na př. ve Švýcarsku,
policii nenapomáhá, naopak zločince často ještě
podporuje. Poměry se tím více ještě zhoršují
jelikož věznice neapolské jsou pravými seme-
ništi zločinných činů; téměř každého dne vy-
skytují se v nich případy bezuzdnosti, bouře
vzpoury se stavbou barikád a pod. — K dra-
stickému tomuto doznání hrozných poměrů ne-
apolských dodal posl. Colosim: Poměryv
Neapoli jsou ještě horšími, nežli je státní místo-
tajemník vylíčil. Po půlnoci nesmí žádná dáma
samotna přejíti ulici. Minulého roku vnikli lu
piči za bílého dne do domu, jehož obyvatelé dleli
na venkově. Zkrátka, v Neapoli zavládla pravá
anarchie. — A co děje se dnes v Neapoli
děje se i v jiných městech krásné Italie, jenom
snad s tím rozdílem, že poměry nedospěly
nich ještě tak daleko.
Avšak dojde k tomu, bude-li si Italie
stále zahrávati na velmoc a dbáti nákladných
příkazů politiky trojspolkové více, nežli svých
vnitřních věcí a bude-li zanedbávati potřeby
svého lidu.
Italia
Neapol
Švýcarsko
16
article
Marokko.
Ve francouzské sněmovně navrhl poslane
Jaurés, by tato vyzvala vládu, aby do příšuího
rozpočtu ministerstva zahraničních záležitostí
rozpočtu Alžírska vložila potřebný obnos, z ně
hož by se mohamedánským kmenům na hrani
cích Alžírska v dorozumění s nimi a s úřady
jimž jsou podrobeny, opatřovaly civilisační pro
středky, jako: pomocné pokladny proti nouzi,
rozdělování obilí, školy, nemocnice, lékařská
pomoc, trhy, dopravní prostředky atd. Zpravoda
komise, jež se tímto návrhem zabývala, posl.
Hubert, podal již sněmovně zprávu, z nía
vysvítá, že důvody, které Jaurés pro svůj ná
vrh uvedl, nezdají se mu býti dostatečnými.
K jeho uskutečnění bylo by totiž třeba po do-
hodě se zúčastněnými evropskými státy vyjedná-
vati se sullánem. Ku provedení návrhu stačily
by dle náhledu zpravodaje prostředky Marokka.
Ostatně po dohodě s Anglii nesmí se dáti
Francie strhnouti k ukvapeným činům; nesmí
sice nerozhodně otáleti, ani nepouštěti se v
dobrodružství. Komise dospěla k náhledu, že
návrh Jaurésův není systematickým, ale že
v jednotlivostech zasluhuje přece podpory, ná
sledkem čehož navrhla, aby se na jeho prove-
dení do zmíněných rozpočtů vřadil stejným dí
lem obnos 600.000 franků.
Jaurés
Hubert
Jaurésův
Maroko
Alžírsko
Anglie
Francie
17
article
Stavba obecního domu král. hlav
města Prahy.
Stavba obecního domu král. hlav
města Prahy.
Tímto titulem označena je stavba representačního
domu obce pražské, projektovaná na pozemcích u
Prašné brány. O projektu mnohé názory byly pro-
nešeny dříva ještě, než se přikročilo k vybotovení
podrobných plánů. A když tyto byly vypracovány.
povstalo nové vzedmutí vin veřejnosti pražské, z níž
jedna čásť setrvala na tužbě, aby obecní dům re-
presentační byl vystavěn, kdežto jiní doporučují, aby
se upustilo od stavby vzhledem k tomu, že bude
vyžadovati příliš velikého nákladu. Aby se o této
záležitosti vyslovila korporace, jíž na stavbě domu
obecního nejvíce záleží, totiž Měšťanská beseda
svolal výbor této korporace na včerejší večer debatní
schůzi členskou. Předmět jednání byl ovšem tak
poutavý, že dvorana velmi četně se naplnila. Z obee
ních starších byli přítomni pp.: dr. Podlipný, I
Čupr, dr. Vlček, Šindelář, Kasalický, Prášek, Machá
ček, Trnka, Chadima, Košťál, dr. Baštýř, Veis, Bu-
beníček, dr. Ed. Baštýř, Kreutzer, inž. Zvěřina, Ji-
rousek, Patočka, J. Novák.
Podlipná
Čupr
doktor
Vlček
Prášek
Trnka
Chadim
Košťál
Baštýř
Veis
Ed
Kreutzer
Ing
Zvěřina
Patočka
J Novák
Praha
obecní dom
obecní dům re
18
article
Tribuna měla tentokráte úplně změněné vze-
zření. Po celé délce své byla opatřena podrobným
plány projektované obecní budovy
Schůzi v zastoupení starosty Měšťanské besedy
zahájil p. Kühnl, jenž uvítal četné shromáždění
zejmena obecní starší. Četné toto účastenství jes
nejlepším důkazem, že členstvo Besedy se živým
zájmem sleduje otázku stavby representačního domu
Správní výbor už na podzim chtěl svolat tuto schůzi
ale upustil od této myšlenky, poněvadž plány stavby
nebyly ještě hotovy. Nyní, když jsou plány vypra
covány, uznal správní výbor za povinnost, aby nejen
členstvo Besedy, ale i celá česká veřejnost byla in
formována o representačním domě a zároveň aby na
pravou míru byly uvedeny mnohé nesprávné názory.
Proto požádal oba projektanty pp. arch. Balšánka
stav, radu Polívku, aby podali o věci této obšírne
vysvětlení.
Pan architekt Balšánek ujal se pak slova
především zmínil se o tom, jak nutno jest v Praze
zřídit českou representační místnost. Jak bolno jest
když při národním svátku neb slavnosti Příkop nen
okrášlen prapory barev národních. Činí to dojem
jako by Praha nebyla z převážné většiny slovan-
skou. Poněvadž otázka rozšíření německého kasína
na Příkopě bude již za nedlouho rozřešena, jest po-
chopitelno, že bylo zapotřebí ohiížeti se po tom, aby
česká majorita pražská měla také své representační
sídlo, jímž by této německé rozpínavosti čelila.
Kühnl
Balšánek
Polívka
Příkop
Praha
reprezentační dům
19
article
Vhodný okamžik k tomu naskytl se získáním
velmi příznivého pozemku u Prašné brány, na němž
má být postaven representační dům obecní. Pan
arch. Balšánek podrobně vylíčil historii této otázky
až do vypracování podrobných plánů, načež podal
popis návrhu stavebního. Budova obecního domu
obsahuje místnosti: representační, společenské, re-
staurační (skupina representační), dále spolkové
kancelářské, výstavní a nájemní (krámy a skladiště)
Do hlavního vestibulu vchází se třemi velkým
vehody pod krytou markýzou a sice z prvu do před-
síně se zádveřími a pak teprv do vestibulu, na jehož
čelných stěnách jsou umístěny pokladny a budka
pro vrátného. Odtud vehází se dvěma pasážemi do
šatny, pod dvoranou se nalézající, na 30 0 osob
zařízenou. Kdo neodkládá, půjde po širokých jedno-
ramenných schodech do předsálí před dvoranou
hlavním schodištěm. Vedle toho však jest možno.
pro případ nepohody dostati se do budovy pod kry
tým podjezdem, který jest umístěn v zadní špičc
budovy, na styku ulic Pařížské a Petrohradské
Z něho vstoupí se do zadního vestibulu a dále bud
na vedlejší zadní schodiště, aneb zase přímo do
šatny. Šatna jest tak disponována, aby nepovstávala
tlačenice a aby obecenstvo mohlo pohodlně odklá
dati a v plném pořádku buď na schodiště nebo k vý-
chodům se dostati.
Balšánek
obecní dom
20
article
V zadu nalezá se při ní vnitřní schodiště, spo-
jující ji s dvoranou pro ten případ, kdyby se tétc
k jinému účelu než hlavního sálu a to současn
mělo používati. Jest osvětlena skleněnými deskam
ve stropě, ventilována uměle i přirozeně do světlíků
Při ní nalezají se toalety pro pány a dámy. Po hlav-
ním schodišti, které jest dvojité (v pravo a v levo
šířka schodů 3 metry) a jde již od přízemí, vystou-
píme do předsáli (3.55 m.) a z něho třemi vstupy
do dvorany, 498 čtv. m. měřící. Určena jest pro ve-
řejné schůze, shromáždění, produkce koncertní, před-
nášky a produkce divadelní. Možno opatřiti ji bud
souvislými sedadly aneb stoly a židlemi, kterýž
mobíliár umístiti se má ve skladišti souterainu. Za-
končena jest jevištěm, které buď jako takové nel
jako koncertní podium zaříditi se dá. Prosceniový
otvor jest 9 metrů široký a 7 m. vysoký. Při jevišt
nalezají se ovšem potřebné místnosti vedlejší pro
účinkující, jako šatny pro pány a dámy, místnot
pro hudebníky, zkušební slň a záchody. Dvorana
opatřena jest i galerif. Pojme počet osob: při schů-
zích nejvíce 1992 osob, při koncertech bez stolů sál
846 a galerie 186 osob = 1032, při produkcích
s obsluhou hostinskou: sál 332 osob a galerie 123
= 455 osob.
Po hlavním schodišti vystoupíme dále do prvého
patra, a to především do foyeru, které tvoří místnos
k uvítání při slavnostních příležilostech. Měří 177 m
plochy (8.5 m. široké a 20 m. dlouhé). Z něho pře-
hlédneme celou dvoranu, obě schodiště a otevřeným
dveřmi i velký sál. Je to ústřední místnost budovy
skutečné ohnisko. Kolkolem opatřeno jest galeriemi
V Praze, 16. června.
Praha
22
article
Přes koridor, 4 metry široký, vstoupíme do velkého
sálu, 415 m“ zaujímajícího. Pojme 550 sedicích osob,
120 sedících na galerii a 40 hudebníků. V levo jest
umístěn I. malý sál přednáškový, s vyvýšeným po-
diem 181 m3 (208 sedadel, 100 míst k stání), v pravo
II. malý sál taneční 175 m', k němuž přiléhá kulatý
sál v nárožním pavillonu, 124 m' měřící. Ve spojení
se sály v I. patře jsou místnosti společenské a to při
ulici Celetné: damský salon 62 m2, tři velké salony
173 m, dvě čítárny 107 m2, knihovna 55 m2, ku-
řárna 38 m2 a tři velké jídelny (47, 109 a 89 m-
vedle přípravy a výčepu. V tomto patře nalézají se
dvě šatny pro klubovní místnosti, jakož i toalety.
Balkon při dvoraně měří 161 m2. Veškeré sály jdou
skrze dvě patra a jsou vesměs opatřeny galeriemi:
velký sál na třech stranách, z nichž jedna určena
jest pro órchestr. Mimo to jsou sály opatřeny bal-
kony proti Příkopu a Josefskému náměstí.
Celetná
josefský náměstí
m 2
23
article
Místnosti restaurační, pokud lze jich samostatně
používati, sestávají: v souterrainu: z vinárny, z lidove
restaurace: v přízemí: v levo kavárna s damským
salonem, v pravo restaurace. V ulici Pařížské jsou
vedlejší místnosti (výčep a příprava) a formanka. Po-
čítáno jest na to, aby okna kavárny v létě dala se
úplně spustit do scuterrainu, aby stoly se daly roze-
stavit na chodník. Jak kavárna, tak i restaurace mají
široké galerie v mezzaninu. K nim pojí se velký salon,
herna a kulečníky. Při restauraci v mezzaninu je vět
chambrů. Dále je v mezzaninu kuchyně, odtud ob-
sluhuje se celý dům. Velká kuchyň restaurační za-
řízena jest na spotřebu pro 1000 osol a má: jeden
velký sporák 1.5 m široký a 8 m dlouhý, zařízený
tak, že možno i pouze polovici vytápěti, jednu batterii
kotlů na vaření masa, ze tří Papinských kotlů na
100 litrů; dva upravovací stoly na vytápění; velký
automatický rožeň na pečení masa. Vedle toho ovšem
cukrářskou a studenou kuchyň, umývárnu, přípravnu,
toilettní místnosti pro personál atd. Pivní sklepy
disponovány jsou v druhé etáži sklepové v obou kři-
dlech do ulic Pařížské a Petrohradské, jakož i pod
celou dvoranou. Jejich úhrnná výměra obnáší 696.45
m2. Výčepy rozděleny jsou ve dvou skupinách, pro
dvoranu a restaurační místnosti a to vždy pro pivo
obyčejné a plzeňské
Místnosti spolkové. Ve 2. patře jsou navrženy
místnosti spolkové, přístupné ze zadního schodiště
a to 17 místností větších a menších, v úhrnné vý-
měřo 723 m2. Jest možno pomocí výtahů obsloužiti
je z restaurace jídlem a nápoji.
m 2
24
article
Výstavní místnosti a kanceláře jsou ve 3. palře
v podkrovi 4 výstavní sály s koridory, kterých lze též
použit pro výstavní účely. Přístupny jsou dvěma scho
dišti a dvěma osobnímí výtahy. Dále jest zde byt
inspektora domu, 3 pokoje, kuchyň, místnost pro služ-
ku, koupelna a 13 úřadoven.
25
article
Uliční fronty v ulicích Petrohradské a Pařížské
v přízemí využitkovány jsou za krámy a v souterrainu
za skladiště. Krámové místnosti mají 18 olvorů. Mimo
to je v přízemí byt domovníka (pokoj a kuchyň). D-
ležito jest, zminiti se o přechodu do sálu v Prašné
bráně, kterýž navržen z malého sálu v patře prvním
a kterým připojení tohoto krásného sálu k budově
obecního domu snadno se docílilo. Pro budovu navržen
byl veškerý moderní komfort, jako elektrické výlahy
osobní, na jídla a nápoje, elektrické osvětlení, plyn
pro ohřívání stolů v připravnách, ústřední topenía
větrání, vodovod atd. Pro personál služebný navrženy
jsou ubíkace v podkroví traktů do ulice Pařížskéa
Petrohradské. Tím končil výklad p. arch. Baišánka
a hlučný potlesk byl mu odměnou.
Baišánka
petrohradský
26
article
Pav stav, rada Polívka promluvil potomíe
kalkulaci nákladu. Z výkladu jeho uvádíme
tyto podrobnosli: Dne 29. ledna 1903 uskutečnila se
koupě bloku B, pozemku bývalé kadetní školy v roz-
měrech 1135 čtvr. sáhů za 2,043.257 K 94 h, tedy sáh
za 1800 K, s podmínkou, že kupní cena tato spláceti
se bude počínaje 1. lednem 1905 ročně obnosem
97.068 K, takže by ve 72 létech kupní cena úplně byla
splacena. Kupní cena však je snížena těmi částmi
pozemku, jež banka postoupí k ulicím, takže vlastní
cena pozemku jest 1,801.097 K 94 h, s připočtením
interkaláru pak 1,946.300 K.
Náklad na stavbu rozpočten jest obnosem
3,400.000 K, náklad na zařízení 400.000 K, na jině
výlohy 100.000 K. Obnášel by tudíž celkový náklad na
obecní dům 6,098.000 K. Na zúrokování, anuity atd.
platilo by se ročně 251.066 K. Počítá-li se, že hrubý
příjem z budovy by obnášel 244.000 K, zbylo by obci
pražské ročně připlatit 7000 K, s daněmi, přirážkami
a pod. celkem 71.400 K. V době plného zdanění ob-
nášel by příplatěk obce 101.488 K ročně.
I výklad tento byl přijat - potleskem.
Polívka
27
article
M. r. pan dr. Baštýř žádal p. stav. radu P -
lívku, aby specialisoval označený čistý výnos 244.000
korun ročně.
Pan stav. rada Polívka pravil, že stavekiní 5l k
má 11 parceli na nejvýznačnějším místě Prahy. Po-
čítá-li se 22.000 K výnosu na jeden dům čtyřnatrový,
je to tak střízlivý rozpočet, že při menším výnosu
nesmělo by se stavět! Z kavárny je počítán výnos
35.000 K. Není to mnoho v uvážení, že francouzská
kavárna platí ročně 25.000 K a kavárna Kolářova
22.000 K. Výnos vinárny rozpočten obnosem 7500 K
pivnice 8000 K, reslaurace 50.000 K, výnos krámů
57.750 K, výnos dvorany 81.400 K, druhého patra
16.000 K a III. patra 22.000 f
M. r. pan Kasalický tázal se, zda za
3,90.000 K bude budova hotova, úplně hotova, jak
se říká, »až na klíč«.
Pan stav. rada Polívka vysvětluje, že vnitřní
vyzdobení budovy v rozpočtu není zahrnuto. Na
malby Hynaisovy nebylo při tom pomýšleno! Z
uvedený obnos bude budova postavena tak, aby se
jí mohlo používat. Teprve později bude možno po-
stupně přikročit k vykrášlení vnitřku budovy, aby
se stala jakousi moderní galerif. Excellentní výzdoba
za 3 milliony korun nemůže se žádati. (Výborněl
Potlesk.)
K dotazu m. r. p. dra. Baštýře, jak je po-
mýšleno na osvětlení, odvětil p. Polívka, že
v domě bude zařízeno takové vedení, jaké každý
majitel domu opatřuje pro svého nájemníka. Elek-
trické vedení je rozpočteno nákladem 87.000 K, na
plynovody 5200 K. K dotazu téhož p. Polivka
sděluje, že kamenné vyložení facady celého domu
nemůže být provedeno, poněvadž by tím náklad ve-
lice vzrosti. Avšak je přece pamatováno na prove-
dení části kamenné facady obnosem 107.000 K a n
kamenné práce uvnitř je rozpočten obnos 206.000 K.
Baštýř
Polívka
Kolářův
kasalický
Hynaisův
Praha
Elka
Plívka
f M
28
article
Dále tázal se p. dr. Baštýř, jaké stanovisko
zaujímá výbor besedy vůči zvýšené číslici nákladu.
Místopředseda besedy p. Kühnel odvětil, ž
výbor Měšťanské besedy setrvává při původní své na-
bídce, platiti 30.000 korun ročně za používání části
obecního domu
Pan L. J. Čech za hlučného souhlasu promluvi
o tom, že volčstvo, které obecní starší na radnici
vyslalo, vítalo s povděkem, když se zastupitelstvo
usneslo zakoupiti pozemek u Prašné brány pro stavbu
obecního domu. Voličstvo pojednou však se zara-
zilo, když zpozorovalo, že obecní starší reterují. (Hlas:
Nejsou to všichni!) Zdá se, že se ve sboru něco dějel
(Souhlas.) Chcete-li stavěti representační dům, pek
nesmíte žádat výnos přes 461 Správný jest názor,
že representace obecní má být na radnici, ale ob-
čanstvo žádá representaci proti Příkopu a té se mu
musí dostati. Kdybyste na tom pozemku místo re-
presentačního domu dali postaviti 11 činžáků, pak
uvidíte, jakou neskonalou ostudu si opatříte! (Sou-
hlas.) Činže nejsou přehnané. Kdyby před někotika
léty někdo se zmíníl o činži 50.000 K, byl by dožil
výsměchu. Ale dnes vidíte snaživého obchodníka J
Nováka ve Vodičkově ulici, který se takové činže ne-
leká! Výzdoba obecního domu také nemusí býti pro-
vedena najednou. Národní divadlo také dosud nemá
trigy. Mluví se o tom, že pozemek u Prašné brány
hodí se pro divadlo. Yaruji před uím. Jsme právš
doktor
Baštýř
Kühnel
Čo
Hlas
J Novák
Vodičkův ulice
obecní dom