Periodikum ALTO Viewer

1

,,»(•« Neittstnik je»t otcem 6 neieopatřených | j,tek, které jsou 6ynl »baveny svého iivttele.

2

Rozmanitosti.

3

(Zasláno.)

4 article

Zprávy a dopisy Z krajů V óeako- ; dte'^t ‘Koto“ mľiTve^ipalľté’ slovanských. i Varpabta jest mleto se 6000 obyvately, leiicl * Proti éťSkým ákolám. Velmi krásný mMÍ Stoličným Bělehradem a Vespriroem Obydli, obrázek snášelivosti nssich německých krsjanů f "émí ,e vr»4d* вЫа. "‘“J1 v Pejšivějším ml- „oskytujl nám nyní jako ji* -de dávna Praoha- města a prece mohl být hrozný čin spáchán [iee. Zde zařídila .Uatřednt Matice“ českou ? 9 hjd,né Te6er *uii hi1 Dékdo PřiíPél ikolu, která, jak se samo sebou rozumí, těší ze ko P'jraoc!„ Dtìvèt Hd*k^b P^l« "»Mui velmi hojné návštěvě. To se však nelíbí zuti- z,a obét TťPrvé v nedéH r4no b>1 »loéin n4b°- vým německým fanatikům jako je na př. bývalý f00, obJeve“ » *"“du‘ кот|«е vesprimská ode- óech Podzim, nyní nazvaný Herbst, poštmistr a braJa 88 ‘kned na místo jeho. Dle výpovědi pan purkmistr Majer, a tito snaž! se ze všech osob’ J®* уи'к1У P"“1 do domn' naláz»ly se til, odvésti děti ze školy české, a přeliti je na Л ““«h'“' °bě služky majitele bytu-G Golda, syny Germanie, íako jsou oba ti pánové a mnozí!Barbora Holonicsova a Marie Me- jesté s nimi. Konečné, kriv* to nejde po do- me3,,va ,,a zemi svázaný a krvácejíce z mnoha brém. zkonšl to pan purkmistr v plném vědomi rau- 0bé eice je8té “a tivu ale 8tav jeÍich své sily i po zlém a násilím. Posvlá ed domu, iádné naděje. ì V drahém lokále, k domu p o 1 i c a j t a s c e t n i к e' m, kteří prý ! y 1krámé Goldové- 1е4в|У ^ тг1уо1У : KftáP8r hledají u českých rodičů kradené vocia öo,d' 63 let 8tár- 8 rukama »vázanýma na zá- při té příležitosti přemlouvají je, aby posýlali dech» 8 rožseknnto« hlavou a s nesčíslnými ra děti své do německé přelejvárny. Jest to hrozné я к neověřeni téměř. Tlm hůře, že jest to pravdou !

Praoha Mui Herbst Majer Gold Germanie Holonicsův Bělehrad J 1 Uatřednt Matica Dékdo PřiíPél Dtìvèt Hd e ' m KftáP Marie I

5 article

* „Srhulvereiti* a budoucnost obyvatelů Šumavy. Před 14 dny položen byl v Nýrsko základ к místnímu odboru židovsko německého „Sehulvereiuu11. Z pozvaných hostů sešlo se dle „Š “ asi 3<> účastníků, mezi ;iimiž bylo 16 židů, starostlivých to zajisté obč-nů o vývin křestansko-mravného školství. Schůzi zahájil za přítomnosti vládního komisaře aklamaci zvolený předseda c. k. okr. soudce a c k. okr. školní inspektor Fr Hikisch. Za predsedníckym stolem vedle předsedy osadil se též nýrský c k. notář dr G. Schreiner a c. k. auskultant okr. sonda nýrského В Gutwillig. Ke slušnému noplnénl trojlístku toho jmenoval notář zapisovatelem Jindř Tschidu, bývalého poštovního ářednika v Nýrsku, nyní však zatímného učitele v Dešenielch. Po objasněni účelu schůze ujal se slova notář Schreiner a snažil se pestré poslucháčstvo pathetickou řečí přesvědčiti, že sám jest kovaným Nomcem původn a vychování pra německého, že utiskovaným Němcům nelze za- zliti, bráoí-li se návalu živin cizího — českého a pod, a aby posluchače své шипа'il, dokládal řeč svoji anekdotami o pontnlcích slovanských do filma aj v, jež vyčetl před nedávném ze zuřivých protičeských listů vídenských. Kdo pamatuje notáře Schreinera jako studenta na gymnasia klatovském, tenkráte jen v čamaře oděného, neuvěřil by ani, kterak mohl tak rychle se obrátit a stáli se tak velkým nepřítelem národa českého Řečník mimo jiné dokazoval, že sousední velká říše úsilovné podporuje „Schnl- iverein* z důvodů šířeni pravé osvěty |!) - Schůze skončena u-nešenim o založeni nHstnfbo odboru „Schulvoreinu“. * Zavřená škola Následkem dětských nemoci, jaké mezi školní mládeži v Teplicích rychle se šířily n řídilo okresní hejtmanství aby se na neurčitý čas v tamních školách vy ačovaii přestalo

G Schreiner Schreiner Němec Šumava Nýrsko Teplice Jindřichův Tschid

6 article

* Stavba nové odbené školy pro truhlářství a řezbářstvf v Chrudimi dle plánů architektů Machytky a Schmoranze ve Vídni svěřena ji st po skončeném ofertním řízeni civil nim inženýrům bratřím Staňkům za 30.000 zl. Stavba této školy, která sloužili bnde městu к nemalé ozdobě, má býti dle smlouvy v měsíci Červnu r. 1882 ukončena

Machytka Schmoranz Staněk Chrudim Vídeň

7 article

* Sa státní přilni; stlové škole v Plzni bylo počátkem letošního školního roku zapsáno 317 žáků a sice 117 ve škole denní a 200 ve škole večerní. Z kruhů řemeslnických jest počet žactva dosud velmi slabý. kterážto okolnost vysvětluje se tím, že hmotné poměry brání řemeslníkům, aby na čas opnstili dílna a navštěvovali školu. Největší počet žactva přibyl ze škol méšfauských a středních.

Plzeň

8 article

° Stavba nového e. k. gymnasia V Jiéínř svéřens byla stavitelské firmě „Bratři Edv. a Frt Menčlkovd“, úřadně oprávněným civilním inženýrům v Plzni a v Jičíně za zl. 135317 18 * Ze Zábore. (Návrat do Církve — Oprava kostela. Vystěhovale i.) iti složení vyznáni viry připravuje se Anna Po láková, dcera V. Poláka, rolníka v Záboří, evanjelička b. v. Během letošního roku bylo ve brním chrámu Páně v Záboří již 9 evangelíků do lůna sv Církve přijato. Jeden katolík, že nich, apostasoval následkem odepřeni mn církevních problášek s nevěstou evangeliěkou, ne- fbtěvšl se co do vychováni dítek podrobit! církevním předpisům eoi nyní i jinde se stává. — filiální kostel n ev. Kateřiny z roku 1307 od »"dlických cistereiáků pocházející byl před 11 Itty nákladem 1517 zlat a letos nákladem 1184 Mat. opraven. V kostele je několik starých fibniú v řesbářských rámech, nepochybné se mieného kláštera sedlického. Osadnici učinili tezi sebou sbírku {na lustr, který křest, aka- emie obstará. Tento kostelíček, ač má jmění, >á jako mnohé jiné kostely ten osnd, že není ''kdy na celo obnoven. Je to • nim zrovna »ko se siroteěkem, kterému se koupi letos klo '"oček, přes rok boty, po třetí dostane obrá- ^ný kabát t novým límcem n novými knoflíky, Ud. neustále i — Dne 22 října stěhovalo se nd'od šlo Ameriky opět 14 osob, od sv. Katc- ^*7 letos již přes 50, všickni do No,. Yorku » robént doatnlků. Někteří t nich se na tato festa daleko« jako by šli na onen svět zbožně '^pravili, smířivše ее ■ Bohem, někteří odešli. »ko by ta Amerika byla ta humny, všickni však ' Min najsladší naději, le tam najdou — bla- k"byt !

Edv Anna Kateřina Katc bůh Jičín Záboří Amerika York Frt Menčlkovd

9 article

nami r obličeji. Vedle tohoto letela mrtvola íeho 45tileté choti e rozbitou lebkou a v kolébce nalézalo se jich pSUeté dítko se zl&ma nýma nohama а гпкаша. Všecky skřlné byly rozbity a vyprázdněny. Ve vedlejším pokoji le. žel hrozně zmrzačený domácí pán, starý Gold, otec a vedle jeho vnnk, oba mrtvi. Přijaté dlté, ‘illeté hezké děvče, Marie Kasnerová, ležela mrtva v kaluži krve. Jedna ze služek vypověděla, le po 8. hodině večer vstoupili do domu dva neznámí mužové, kteří nejdříve všecky svázali, pak vyloupili, co se dalo, hačež teprvé počali hroznon svou práci.

Gold Kasnerová

10 article

* Sé'tání lidu v Japonsku. Dne 1. ledna 1880 bylo též v Japonsku provedeno podrobné sčítáni lidn a dle výkazů štatistiekébo úřadu v hlavním městě Yeddo bylo veškerého obyvatelstva v císařství japonském řečeného dne 35,925.313 duši.

Japonsko Yeddo

11 article Oznamovatel literní.

Oznamovatel literní. К doplněni dotazu v .Čechu* číslo 241 o Bolzatiovi dovoluji si podotknonti, že mám 4 svazky Bolzanovy védy náboženské, obsahnjfel dogmatiku i morálku ; dílo to vydáno tiskem v Sulzbachn roku 1834 pod nápisem : „Lehr buch der Religionswissenschaft, ein Abdruck der Vorlesungshefte eines ehemaligeii Religionslehrers an einer katholischen Universität, von einigen seiner Schiller gesammelt und herausgegeben.* Václav Opit, kaplan v Libochovicích. D“a. Bernarda Bol/.ana fieri vzdělávací akademické mládeži na památku sto letých jeho narozenin jsou v tiskn nákladem knihkupectví Urbánkova v Praze (sv 80. „Urbánkovy Bibliotéky pacdog.'*) Podáno bnde tu následujících 15 vzorných reči: I. O lásce к vlasti.’II.—IV. O poměru obou národnosti v če chách (1 , 2. a 3). V. O uměni všade nalézat! Boha. VI. a VII. O přátelském poměru pravé učenosti к náboženství (I a 2. reè). Vílí O tom, v čem si každý vzdělanec může získali velikých zásluh o lidstvo. IX. O veselé mysli — o její důležitosti (1. řeč). X. O veselé mysli — kterými prostředky možno si ji získali (2. řeč), XI. Jak často činíváme nešfastuými sebe i jiné věcmi zdánlivé malichernými a XII.—XV. O oe- žistnosti (1—4 řeč).

Čech Bolzati Bolzanův Lehr Schiller Václav Bol Urbánkův svatý 80 V O XII Libochovice Praha der Religionswissenschaft

12 article

Urbánkův Vcstníb bibliografický, měsíčník pro rozhled v literatnře, hudbě uměni, vyjde za měsíc záři (č. 9.) pro nahodilé překážky v knihtiskárně teprv za několik dní. Další čísla budou opět pravidelně vydávána.

Urbánkův

13 article Tel egr ä my.

Tel egr ä my. Z fiirna, 24. ř(jna. V družině královské při cesté do Vidné budou: Pobočník generál Sonnaz, kontreadmirál Martin Franklin, plu kovník Cesati a kapitán fregaty Broccbetti; v družiné královny: čestná dáma markýzka de Villamarina, dvorní dáma kněžna Stron goli, čestný kavalír markýz de Villamarína, obřadník komandér Dini a hrabé Seyssel. Předsedu ministerstva Depretise provázejí ta jemnící ministerstva vnitra Bertarelli a Cighi< era Ministra zahraničních záležitostí, Manci- niho. provázejí: vlašský vyslanec v Bělehradě Tossi, chef kabinetn Bianchi de Levagna a tajemník Danieli Depretis a Mancini odcestuji dne 25 t. m. večer do Monzy.

Sonnaz Franklin Broccbetti Villamarin Diňa Seyssel Bertarelli Manc Bianchi Levagno Danieli Depretis Mancini Tel Bělehrad Monza

14 article

Z Berlína dne 24. října v noci. Císař odcestoval dnes večer o 6. hodině v nej- lepším zdraví z Baden-Badeuu do Berlína, kamž dorazí zítra ráno. (Roznáselaf se zpráva, že císař nemecký byl zemřel.) Z Paříž--, dne 24. října. Na statku Gam- bettové zatčen byl muž jenž tvrdil, že chce Gambettu zavražditi. Muž ten jmenuje se Florian, jest tkadlec, narozený v Remeši a prohlásil se, že chce zničili měštáctvo, jebož hlavou jest Gambetta. Zdá se, že jest poma ten a oroto dán lékařům к pozorování. — V graffe rdské místnosti odbývalo se včera současné s táborem radikálův v cirku Fernando shromáždění anarchistů, v němž mluveny jsou divoké řeči a radikálové nazýváni jsou šosáky Jeden řečník se vyslovil, že Gambetta nezemře na posteli. Z Vratislavi, dne 24. října. Císařské povolení ku s'avnému převezení mrtvoly arcibiskupi Förstera jíž sem došlo. (Toto slavné převezení mrtvoly z nádraží do chrámu bylo policejním ředitelem zakázáno.) j Z Washingtonu dne 24. října. Presi dent předložit jmenování Edwine Morgan se za tajemníků' pokládá senátu к potvrzení. Z Londýna, dne 24. HJna Parnflr • и........ ...лл. r,” n„ . f.CJan Macduff* na cesté * Liverpoolu do Hrotná vražda. Přna Badapešt do- Bombaye ztroekotld 8e ve čtvrtek veder na pobřeží walcHském. Z mužstva zahynulo 39 osob, tři pak jsou zachráněny

Gambetta Florian Fernando Förster Morgan Macduff Berlín Baden Badeuum Paříž Remeš Vratislav Washington Londýn Liverpool Hjn Parnflr

15 article Do Lipníka a okolí.

Do Lipníka a okolí. Velepečlivi zástupcové slavného národa našeho učinili mne před časem nedávným jednatelem „Ústřední Matice školské “ Mam též prt- jimati milodárky na vysvobozováni těch tisíců a tMců dítek našich pod tvrdým jařmem německým žalostně Úpicích a bolestné vykřikujících, čestný takovýto úřad z té dnše s ochotou a s rozkoší na sebe bera, vyzývám tímto všecky lidumily, zvláště však velebné pány, pány oči telé a pány představené a všelijaké spolkové závody, by mne přece nenechávali v hanbě. Okres náš hranický už tak pokulhává v tom ohledá, zdá se, že za všemi okresy ostatními na Moravě. Vlastenců ta obětavých snad hrstka jen nepatrná. Dej každý dle možnosti. Peníze ty můžete ihned zrovna poslat do Prahy, pakli mně nedůvěřajete. Tož tedy obětujte něco ua věc tak čistě národní. O to vás snažné žádá a prosi jménem těch maličkých Filip Martinák.

Martinák Lipník Úpice Morava Praha

16 title

Pražské tržní ceny.

17 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Hlasatel hosp spolku pro oboli Král. Hradre redaktor vdp. Jos. Srůtek přináší ve svém nejnovějším č 15. následovní pozoruhodnou úvahn a odpověď na otázka : Jak lze krisi národohospodářské předejiti Postaveni rolníka není záviděni hodno Mimo veliké dávky tíži jej na tržišti obilní konkurence z ciziny, kteráž trhy naše zaplavuje svými výrobky lacinějšími, než vyrabitel domácí může niknonti. I mlynáři stéžnjl si na přívoz cizí mouky. Pro rolníka nastává doba nstrasnjící, meč na nitce visi nad hlavon jeho : a tn valně ji* třeba, z lhostejnosti se protrhnouti, zmužili a vyhledávali prostředků, jabby lze bylo ubránit! se tomu hrozícímu převratu, kterýž nazýváme národohospodářskou křísl. Uvedeme zde jen některé prostředky, jichž jednotlivec nemůže se nehopiti, ale jenom naše zákonodárné sbory, к nimž své hlasy po- zdvihnonti můžeme, a sice: 1. Žádejme uvaleni ochranného cla na hospodářské výrobky z ciziny sem přivážené Komn není jasně snámo, co znamená clo, bude snad povděčen stručnému výkladu Clo jest vůbec dai, jakouž státy ukládají na zboží, kteréž se přes jejich hranině převáží. Clo jest rozličné dle příčiny, proč se ukládá; buď přlvoznf, když sc věc do země přiváží, buď vývozní, když se zboží vyváži ze země, nebo průvozní, když se věc cestou té země z ciziny do ciziny převáži. Clo prvnějsfho drnhn jest ochranné, když se jím má podporovali vývin domácího průmislu hospodářství. Stává se, že mnohá životni potřeba v cizím státu laciněji se vyrábí, bod že je tam půda к toma příznivější, nebo že je surové látky veliká Um hqjnost a přebytek, nebo více sil dělnických, snad kapitála a lacinějšího úvěru, nebo jiných výhod.

spolek pro oboli Královský

18 article

Když takové laciné zboží do země se přiveze, může se tn laciněji prodávat!, než zboží domácí, čímž pak toto ntrpf, poněvadž nemůže se Uk levné prodávali, jako prodává drina na vzdor dovozu. Clem tedy láce ririho zboží se obmezuje a toto zdraží tak. žo se potom kupuje zboží domácí a odbyt cizibo zboží vázne ; clo pak jest výdatným příjmem státní pokladny Před 30 roky bylo clo vůbec na všecko uvaleno. Prvním zruiitelem cla bylo chytré Anglicko, jnž mělo všeho drub« zboží značný přebytek, vědouc, že přívoz mu neublíží, zato ale vývoz do jiných zemí velice mu prozpěje. čeho si Anglicko přálo, sulo se: z mnohých věci nežádalo ze více celních poplatků, jako n př. ze železa, kteréž se stalo volnou tržbou, kteráž našim železárnám nesmírné ublížila Podobné zkaženosti máme i při jiných předmětech prů rayslových a doposud dvojí smýilent z osobního prospěchu jedněch, kteří jsou vůbec pro clo (eláři), jiných pak, kuří každé celní obmezováni pbchodn zavrbnji (svobodni obchodnici.) Hospodářské výrobky jdou k nám z ciziny naprosto bez cla — ovšem na ujmu našebo domácího hospodářství ; my pak, co vyvážime, musíme na bránici ve prospěch cizibo zUtu vy- cllti. Nemecký sUt chrání takovým clem domáci hospodářství proti konkurenci, a má to к lepšímu, že hospodiř z Německa může obili a mouku dováželi к nám, aoižby povinen byl clo piatiti.

Německo

19 article

Největší nebezpečí na tržišti hroši nim z Ameriky, kdež farméfi vyráběj! zboží velmi la ciné, proto, že půda desavad není vyčerpána, aevyiadnje nákladu na mrveni, dané jsoa malé, důsUtek dělnictva a dráhy neobyčejné laciné, àtèsti pro Evropa, že v Americe obili se nezdařilo, jako jindy, a že tlm ohromný vývoz к nim se zastavil! Již uké Anglie pochopila, že se musí ohradit! clem proti cizí konkurenci и zvýšit! příjem z celních poplatků, který se jii na 200 milionů zl. páčí. Naše cla přinášejí asi 40 milionů zl. ušitko do zUtní pokladny, a mohly by býti značnější, kdyby aloieno bylo clo na oblil z ciziny tem přivezené, čímž by ze i rolnictva uaiema prospělo, nnožby před úpadkem nehrá néuo bylo. Konsument by oviem platil více, ale aa jiné stinné našel by a rolníka opět náhradu.

Amerika Evropa Anglie

20 article

Žádejme tedy říšskou rada, aby vláda při revisi celní tarify na přívoz obili z ciziny clo pro nás ochranné předepsala. t ) (Dokončeni ) Z Vii!né dne 24. r(jna Bursa na zboží Pšenice na jaro 12'95 až 12.97, pieaiot^ lna podzim 12 40 at 12.46, piaaice na červc- «rpen —af — — ; kukufter na květen* června 7 50 až 7.52, ovqs pa jar o 8.62 аЦ 8‘55, ovet «a podzim 8.16 až 820, žit« uherské 9-40 až 9.80. o vat obchodů), zboží 8.— až &90. kuknříee pohotová ТЛо al 7 45, řep ко v f o Inj pohotový 38.60 až »8*76« řepkový olej na ŕijea-prosineo 34.—ák 34.60, lib pohotový 34.25—35.60 Z Berlina, dne 24 řfjna. Plenic« <a» jaro 236-26, plenice na tářl-ř(j«n 238.—Z" Žitb loca 195.— , žito na říjen 198.75, žito na řljaa* listopad 193 75, žito na táří-říjnn —.—f ječmen loco 150—200. Oves na ř(jen 148 50, oves ná říjen-listopad 160.60. Řepkový ol«f loco 64 20, řepkový olej na jaro 56.70, řepkový olej na říjen-list. 6460. Líb loco 61.70, líh na duben-květen 53.10, lib na řjjen sL 62.40, lib db říjen-list. 62.70, na listopad-proa. 62.30.

Bursa Via Berlín 64 20

21 article

V Prase, dne 24. října. (Dobytek.) Na dobytčí trh pražský bylo dneiního dna přihnáno 366 kusů hovězího dobytka českého, — kazů bůvolů srbských a uherských, úhrnem 366. Krmní dobytek český první jakost váhy od 600 až do 820 kilogramů prodal se kns za zl. 228.— al zl. 320.—. Druhá jakost váhy od 450 kil at do 575 kilogr., a prodal se kus za zl. 150.— až za zl. 195. - Třetí jakost váhy od 340 ai do 435 kilogramů a prodal se. kus za zl. 95.— až zl. 125.—. Neprodaného dobytka odehnáno z trhu 60 kasů. Příhon a dovoz dobytka dr ob néb o : 1200 skopiů živých, pár za zl. 10— až zl. 20. — , 168 skopců zabitých, kilogram sa 33 až 37 kr , 111 telat zaoitýcb. kilogr. za 47 až 57 kr., 17 kosů prasat, českých kilogr. za 56 až 63 kr., prasat polských kilogram za 55 až 61 kr.. bagonni uherské kilogram za 61 až za 68 kr Masa hovězího přivežono 35.852 kilogr. a prodal se kilogr. za 29 až 53 kr. — Vepřového masa bylo přiveženo 9.662 kilog., a prodal se kilogr. z českých prasat za 56 až 63 kr., i polských prasat prodal se kilogram za 55 až 61 kr. Prodej mdlý.

22 article

Dne 25. října 1881.

23 title

Druh

24 article

Bylo prodáno: 1 hektolitr \ái*té|iT cené ^

25 title

I klér. (I zl. kr. I sL kr.

26 article

Proměř Pšenice Zite. Ječmene Hraaha Соску Ovsa Zemčat nových Sena Slámy krmné Slámy žitné. Na trh se destevilo vozů 61

Ječmen Sláma

27 article

Tria. peněžn.^. Pražská bursa dne 24. října. Úřadně znamenáno. (Cenné papíry.) České společnosti pro úvěr hypoteční 244.—. České eskomptnl 268.—. české Unionky 110.—. Pražské strojnické společnosti 128—. Dáfikovy 67.75. Živnostenské (ex div.) 89.75. Předměažzk« stavební 33.12. česká společnost к vyrábění • zužitkování staviva 38.—. Státní papíry: Jednotný státní dlah v papíře súročit. 76.25, ve stř. 77.30, 4*/e zlatá renta bez daně na duben ř(jen 93*65, státní losy z roka 1854 po 260 zl. 122.25, z roku 1860 po 500 ri. 132.25, po 100 zL 133*25 z r. 1864 po 100 »L 173*-. 172.50. Úvěrnr losy 178.50. Zástavní listy českého spolku pro úvěr po- semkový 104.—. České vyvažovači obligace 104.50. Zástavní listy české hypot. banky 102'20 Akcie železnic. České západní —*— Buštěhradské (litera A.) 723.—. Buštěhradské (lit. B) 186.—. Františka Josefa 195.25. Bar koňské společnosti pro místní dráhy 190—. Bakonské severo-sápadní 228*—. Rakouské severozápadní (lit B.) 254.--. Pražsko-dm hcov- k«' (100 tol.) 60.—. Státní dráhy (600 fr.) 344*6iL Závěrečné kursy. Přisaivo. Lombardy 155.26 Several dráha. . . 227 5« Drába Frani. Joe. 1У8 — Dráha Rodolform . ИМ 25 76.06 77.15 SS.M) 6'A papírová renta 28 — Zlatá renta uher. . 118.70 Papírová renta uh. 89.40 Loty t r. 1860 celé 182.— . , pětiny 188- Loey ■ r. 1864 . . 172.60 Loey úvěrní. . . . 178.— Loty s r. 1864 . . 122 26 Akcie úvěrní . . . 366 30 Anglobanka .t* . . 153.60 Uawnbanka. . . . 148*0 Uh. áv. banka. . . 363.- Baak ipolek ... 18810 HaUCaky áv. áat . 116-76 Státní Mha . . . 848 Papírová renta . Stříbrná reste. . Zlatá rente rak..

Dáfikův Lombardo Dráb Joe Rodolform Lot Předměažzk Uh František Josef 195.25 Several dráha státní Mha

28 article

Sev.-táp. dráha . . 224 — Česká táp. dráha*. 810 — Pardubická dmba . 184 — Napoleony . . . .9 87 Pani 48 75 Londýn 118 60 Frankfort —— Hamburk —. - Stříbro...... — Něm. marka.... 54 9« Mark. bask. ... 6? VO Pap. rabie .... 12A-V Polabská dráha . . těftěO Česká uaieslr* . . 10« Ml

Napoleon Mark Londýn Hamburk Stříbro Německo Pap

29 article Denní oinameTatel.

Denní oinameTatel. Ve středa, due 26. fffaa. E vari it ppi. • Lucian m. — 40bodfuii pehoiuo«« v« ebrámn Páně a zv. Jakaba. — Východ *lanw v 6 had. 43 mhrat — Západ va 4 hodiny 46 triast. Zasláno. Upozoršojeme aa návěští pp. Kanftnanna n Si топя ■ Hamburk <i nalézající se v dneinim Hati. Týče ne původních

Lucian m Jakab Hamburk

30 article

lenů jistého velkými výhrpmi bohatě uadMiébe tah«.