1
masthead
V Praze, v úterý dne 19. května.
Praha
2
masthead
K číslu 138.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z parlamentu.
Z Vídně, 19. května. V poslanecké sně
movně dojde dnes na ruské pilné ná-
vrhy, několikrát již odložené. Bude
to rozprava, která nabude velikého za-
jisté rozsahu a bude rozkla dem
jednak mezi Poláky a Rusy haličskými.
jednak mezi oběma skupinami Rusínů čili Rusu
haličských.
Universitní události v Inšpruku a Štyrském
Hradci.
Z Vídně, 19. května. Události v Inšpruku
a Štyrském Hradci nedocházejí ve Vídni na vy-
sokých školách a také v universitě hlučného
ohlasu bouřlivého, jako se na některých místech
čekalo. Že německým klerikálům nejde o zájmy
církve katolické, vychází na jevo z těchto dvou
fakt: Křesťansko-sociální svaz má zvláštní vy
sokoškolský odbor, jehož předsedouje
posl. prof. Maya, o kterém lze říci, že má
stejně pestrou minulost, jako prof. Wahrmund.
Oba totiž svoje smýšlení několi-
kráte již změnili. Tento odbor dnes
v plenu svazu křesťansko-sociálního navrhne,
aby užilo se všech možných prostředků, a by
povalen byl nynější ministr vy-
učování dr. Marchet a na jeho místo
aby povolán byl nějaký neutrální úřadník, asi od-
borný šéf ministerstva kultu a vyučování pan
Hussarek, syn podmaršálka českého pů-
vodu, smýšlením takto vyslovený klerikál
— tedy neutrální člověk — a profesor církev-
ního práva na vídeňské universitě. Druhým
faktem je řeč, kterou měl křesťanský sociál
Kemetter, ředitel semináře, ve které pravil;
»Myslím, že všechno poplatné oby va-
telstvo dolnorakouské spojí se
ku projevům nevole se štyrský m
a tyrolskými sedláky. Nesneseme na
dále jednání profesorů, kteří onemocněli neslý.
chanou domýšlivostí. My, křesťanští sociálové,
provedeme poslední a nejht orš
Polák
Rus
Rusín
profesor
Mayo
Wahrmund
Marchet
Hussarek
Vídeň
Inšpruk
Štyrský Hradec
křesťanskýsociální svaz
svaz křesťanskýsociální
6
article
důsledek oproti vládě, která trpí na
vysokých školách hotovou anarchii. Ministři,
kteří nedovedou zjednati pořádek, aby zacho-
vávány byly základní státní zákony, musí prostě
zmizeti ze svého úřadu.«
Obecný sokolský slet chorvatský zakázán.
Z Vídně, 19. května. Ze Z adriu dochází
zpráva, že vláda zakázala tamějiší
všesokolský slet chorvatský vzhle-
dem na veřejný pokoj a pořádek. Příčinou zá-
povědi udává se napjetí mezi Vlachy a Chor-
vaty v dalmatském hlavním městě, kromě toho
pak faktum, že se tam loni za stejné příleži-
tosti udály hrubé výtržnosti. Ke sletu přihlášeny
byly již deputace sokolských jednot z Přímoři,
Chorvatska, Bosny a Čech.
Stávka uzenářů a řezníků ve Vídni.
Z Pešti, 19. května. Ke stávce po-
mocníků uzenářských připojilo
se 60 proc. řezníků, zaměstnaných
na jatkách. Na centrálních jatkách obchod
a práce dály se docela normálně, takže se do
Vídně mohlo ještě o 200 q více odeslati masa
než ve dnech předcházejících. Nebude-li dnes
uzavřena dohoda, připojí se také pří-
buzné odbory ke stáv ce. Řezníci na
důvěrné schůzi, předevčírem večer konané, se
usnesli, že nebudou stávkovat, bude-li uzavřen
do dnes večer mír, nebude-li, pak zast a v
práci a nebude k dostání žádné jiné maso
než rybí a drůbež.
Vlach
Chor
Čo
Vídeň
Chorvatsko
Bosna
Pešť
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Rozpočet a delegace.
Z Vídně, 19. května. (K. k.) „Fremdenblatt“ píše
Vyřízení rozpočtu bylo uváděno namnoze v souvis-
lost s dobou, kdy budou svolány delegace. Pro Ra-
kousko není však naprosto žádné překážky, proč by
se delegase nesešly ještě před vyřízením rozpočtu.
Staloť se tak již několikráte, aniž vyskytly se př
tom nějaké nesnáze.
Záležitost Eulenburgova.
Z Mnichova 18. května. (K. k.) Naprosto bez
podstatnou jest zpráva jisté zdejší korespondence
Vídeň
Mnichov
8
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
jakoby mnichovské státní zastupitelstvo bylo s kní-
žetem Eulenburgem zavedlo a potom opět zastavilo
trestní řízení pro svádění ke křivé přísaze.
10
article
Masná otázka v Anglii.
Anglie
11
article
Z Londýna, 18. května. (K. k.) V dolní sněmovně
tázal se Bowerman (dělnická strana), je-li pravda.
že ,Armour-Company“ v Chicagu chce opatřiti si
za jeden milion šterlinků nového kapitálu a zříditi
za něj v Londýně a na venkově obchody ku pří-
mému prodeji masa spotřebitelům a vy-
hnouti se takto tržním poplatkům ve Smithfieldu a
hodlá-li vláda zabrániti takovému jednání, jež zničilo
by anglické řezníky a prodavače masa. Ministr ob-
chodu Churchill odpověděl, že „Armour Com-
pany nemíní, jak doslechl, opatřiti si nový kapitál
a že nehodlá zaříditi v Londýně nebo na venkově
drobny prodej masa.
Události v Marokku.
Paříže, 18. května. (K. k.) Generál d'Amade pře-
kvapil na nočním pochodu územím Mdakrů přísluš-
níky tohoto kmene, kteří uprchli ze svých osada
byli zahnáni do beraberského pohoří, ležícího za
hranicemi území Šaujů. Oddil generála d'Amada
ukořistil stáda, válečný materiál a střelivo. Na straně
Francouzů padli 3 muži a 22 mužů bylo zraněno.
Bowerman
Churchill
Amado
Francouz
Londýn
dolní sněmovna
Chicago
Smithfield
Armour Como
Maroko
Paříž
ArmourCompany
12
article
Japonsko a Čína.
Japonsko
Čína
13
article
Z Pekina, 18. května. (K. k.) „Reuter. kanc.“
oznamuje: Ačkoliv otázka zužitkování lesů
na Jalu jest upravena, jedná se přece mezi
Čínou a Japonskem ještě o jiných dů-
ležitých otázkách. Japonsko podalo Vajvupovi
obšírnou nótu o stanovisku Koreje k vlastnickému
právu nad Chientaem, ležícím mezi Čínou a Koreou.
Pekina
Čína
Japonsko
Korea
Reuter
14
article
Z ruské říšské dumy.
15
article
Z Petrohradu, 18. května. (K. k.) Duma rokuje
o dotazu stran Finska. Po zprayodajovi vstupuje
na řečnickou tribunu ministerský předseda Stoly-
pin a pronáší, často přerušován bouřlivou pochva-
lou středu a pravice, jednohodinnou řeč. Po-
ukazuje na složitý historický vývoj finské ústavya
praví, že složitost tkví v tom, poněvadž Finové po-
vazují svá, Alexandrem I. přiznaná práva za práva
sa mostatné říše, nikoli však jen za práva vnitř-
ní samosprávy. Úkoly a snahy vlády čelí k tomu, aby
ruku v ruce s říšskou dumou upevnila Finsko
jako přivtělenou, nerozlučnou provin-
cii ruské říše, zároveň však aby vnitf-
ní zákonodárství finské bylo neporu-
šeně zachováno. V Rusku není moc silnější
než právo, třeba však na tom trvati, aby Ruskoa
Finsko byly podřízeny jednolné vládě.
Fina
Petrohrad
Finsko
Rusko
17
article
A la directoire.
A la directoire.
V pondělí minulý týden došlo na nejproslulejším
a nejkrásnějším závodišti francouzském v Long
champs ke skandálu, jakého na tomto místě snac
ještě nikdo nezažil. Velcí krejčovští umělci z rue de
la Paix používají totiž prvního krásného jarního dne
kdy se v Longchamps konají dostihy, aby obecen
stvu ukázali své nejnovější výtvory a vzbudili takto
zájem pro své mody. Tak učinili také v pondělí
výsledkem byla sensace, skandá! a bouře.
Na závodišti objevily se totiž čtyři krásné mladé
dámy pěkné postavy v klasických kostymech. Oděvy
byly modré, bílé, havanské a purpurové barvy ve
stilu z doby direktoria, zhotoveny z tak průhledných
látek a tak přilehavé, že připomínaly šat, v jakém
se malují víly. Tvůrci těchto toilet nemohli si stěžo
vati, že by nevzbudili pozornost, naopak utvořil se
kolem mladých dam za krátko kruh pánů, kteří si
je málo způsobně prohlíželi a ubohým se posmívali,
takže se dámy octly v pochopitelných rozpacích.
Největší sensaci způsobil oděv, jenž byl rovněž
la directoire dole rozdělen, tak že při chůzi bylo
víděti obrysy nohou až ke kolenům. Přítomné dámy,
zvláště starší, volaly: »skandál!« a některé ostenta-
tivně odešly ze závodiště. Konečně vzrostla sensace
na skutečnou bouři a policie jednu z dam odvedla.
ovšem nikoli, aby ji zatkla, nýbrž, jak se později vy-
světlilo, aby ji ochránila před dotěrností a možnými
násilnostmi.
Celá událost jest předmětem živé diskuse v den-
ním hovoru i v časopisech. Většina jest pobouřena
trochu licoměrnosti při tom zajisté neschází. Jak je
nyní zvykem, otázali se žurnalisté hned několika
královen mody na jejich mínění o nových toiletách.
Paix
18
article
Slečna Cécile Sorelova prohlásila, že bude kostym
tohoto stilu nositi jen při zvláštních příležitostech.
jako na příklad v novém kuse, jenž se ještě tento
týden octne na prknech Théatre francais. Více méně
krásná Otéro byla upřímnější a pravila, že takovéto
direktorské toilety může nositi jen žena bezvadné
postavy — snad při tom měla na mysli určitou
osobu? Zdá se, že osudný pondělek v Longchampsu
bude znamenati pro krejčí úspěch. Stil se poněkud
zmírní, v některých detailech projeví se více opatr-
nosti, ale co chtějí krejčí, chtějí konečně také dámy
Výjev z Longchamps připomíná silně případ z
počátku direktoria r. 1796, který líčí Goncourtové
následovně: »Jednoho krásného dne procházely se
po Champs Elysées dvě ženy zcela nahé, oděné jen
tenkým gázem. Při tomto vrcholu nestydatosti ozý-
valy se hlasité výkřiky pobouření a tyto Řekyně
v kostymu soch byly za posměchu a spílání dopro-
vozeny nazpět ke svému kočáru.« Jiný autor napsal
tehdy o této modě: Dámy jsou tak lehce oblečeny,
že se zdá, jako by nosily už jen košile; celé paže,
půl zad a ňadra jsou odhaleny. Některé mají svou
tenkou florovou sukni ještě na obou stranách pod-
kasánu. Paní Taillienová přišla na velký plesv
Opeře,, majíc nejen hlavu, prsa, paže a ruce pokryty
šperky, nýbrž měla i nohy dle římského způsobu
ovinuty stuhami a na každém palci skvostný prsten.
Sorelův
Stil
Goncourt
Taillienová
19
article
Oděv sestával tehdy z tuniky podobné košili
ponejvíce z bílého atlasu, která se nosila na holém
těle, na ramenou byla sepjata sponkami a na levém
koleně podkasána. Hruď byla ještě spoře zabalena
pláštíkovým himatiem a dáma, která chtěla býti
hodně »oblečena«, nosila ještě kolem boků bohatě
vyšívanou hedvábnou zástěru, která se odrážela od
bílého ostatního oděvu temně modrou nebo červenou
barvou. Na holých nohou byly upevněny sandály
vlasy ozdobeny nápadnými sponami a šípy, fanta-
sticky zkadeřeny nebo pokryty černou parukou s ře-
ckými uzly
20
article
= Farman a bratři Wrightové. Z Paříže, 17
května. Henri Farman uveřejňuje v listech za-
sláno, v němž vyslovuje pochybnost o úspěšíc
bratří Wrightů a vyzývá Američany k letu o závod
jenž by se provedl ve Francii a byl kontrolován,
pokud se týče rychlosti a dráhy. Farman jest ochote
vsaditi 25.000 franků a soudí, že by sebnal větší
obnos, kdyby bratři Wrightové jeho nabídku přijali
Nynější jeho stroj dovoluje mu udržeti se po 24 mi-
nuty ve vzduchu při rychlosti 80 km. za hodinu. Po
nových změnách bude s to dosáhnouti rekordu ho-
dinového letu, ovšem ne na příliš malém cvičišti
v Issy.
=Zola a japonští ministři. Z Pažíže, 17
května. »New York Heraldu« sděluje se z Tokia, že
se ministerský předseda markýz Sai o ny ie nalézt
v choulostivé situaci a možno že odstoupí. Saionyi
totiž napsal velmi pochvalnou předmluvu k japon-
skému překladu Zolovy »Paříže«, ministr vnitra však
na rozbaz mikadův knihu v Japonsku zakázal, poně-
vadž prý jest nebezpečnou pro veřejný pořádeka
mravnost.
= Povodně v Rusku. Z Moskvy; 17. května.
Posledními povodněmi v Moskvě byla dle úřadních
odhadů způsobena škoda 15 milionů korun.
= Delagrange v Italii. Z Milána, 17. května
Technik letu Delagrange z Paříže sem včera
přibyl na pozvání zdejšího komitétu, aby zde pod-
nikl několik veřejných vzletů a pokusil se o dobytí
ceny 40.000 lir. Praví se, že také Farman přijede
do Milána a zúčastní se závodu.
Farman
Wright
Američan
Zola
Pažíž
Sai
Zolův
Paříž
Francie
Issa
Tokio
Rusko
Moskva
Milán
km
New York Herald
21
article
—Palnáct jeptišek přejeto. Z Petro Hradu,
16. května. Ve Voroněži sbíralo patnáct jeptišek
tamního kláštera na nádraží palivo. Byvše překva-
peny deštěm, ukryly se pod vagony nákladního
vlaku, připraveného k odjezdu. Když byla připjata
lokomotiva, počal se vlak pohybovati a v témže oka-
mžiku rozlehl se hrozný křik. Podařilo se vlak hned
zastaviti, ale jeptišky byly dílem usmrceny, dílem
těžce zraněny.
= Trikotový proces. Mademoiselle de Valcourt
byla po delší dobu hlavní ozdobou jisté pařížské zá-
bavní místnosti. Její úloha záležela v podstatě v tom,
že se ukazovala obecenstvu oděna pouze tenkým
hedvábným trikotem. Poněvadž se však právě pro
tento úkol znamenitě hodila, měla značný úmělecký
úspěch. Tím nepříjemněji byli ředitelé podniku pře-
kvapeni, když se slečna jednoho večera nedostavila
a vzkázala, že hedvábný trikot navždy předává své
soupeřce. Ředitelé žalovali slečnu de Valcourt na
zaplacení konvencionální pokuty v obnosu 6000 fr.
Slečna uvedla prostřednictvím svého zástupce fysické
a morální důvody, pro něž se musila trikotové úlohy
vzdáti. Za prvé prý se ve svém lehounkém „oděvu“
často nachladila a za druhé prý se skutečně ostý-
chala, vydávati se takto na pospas operním kukátkům
diváků. Dobří a spravedliví soudcové ji však bez
milosti odsoudili k zaplacení pokuty 6000 franků.
V důvodech rozsudku se praví: Žalovaná musila
věděti, když přijímala engagement, že v pařížských
zábavních místnostech a divadlech varietních bývají
ženské síly minimálně oděny. Mravní rozpaky slečny
de Valcourt byly by tedy bývaly na místě před enga-
gementem, ne však teprve později. Z téhož důvodu
nerozhoduje také námitka o nachlazení.
jít Valcourt
Petra Hrad
Voroněž