2
masthead
V Praze, v sobotu dne 1. června 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpel. listy
u přilohami („Naněný Obzor“ ve
středu a „Literární Hlidka
v pátek) předplásí se
Praze v almlalstraeí
na mžsic . . . . . . K —
na čtvrs leta . . . . . 6 K —
s dvojí čenáškeu
na čtrt lats . . . . . 7 K 50h
na měste . . . . . . 2 K 30
Poštent
a měsle
ns čtrrti liela
s dvojí zásilkou
na měst
žtvrt leb
Praha
5
article
Hospodářské a národní zájmy
Hospodářské a národní zájmy
Otázka průplavů a úpravy řek poslane
ckou sněmovnou urychleně vyřizovaná oslňuje
svou velkolepou koncepcí a zářným osvětlením
budoucích prospěchů hospodářských, kteréž
se od ní slibují. Jakožto otázka po výtce ho-
spodářská připouští, ba nezbytně předpokládá
posuzování se stanoviska praktické politiky
hospodářské, a při různosti vrstevních zájmů
nikterak nevylučuje odchylného nazírání.
spíše je vyzývá, aby dílo samo — všestranně
prozkoumané — se dočkalo tím bezpečněj
šího a úspěšnějšího provedení.
Možno již nyní prohlásiti, že předloh
pečlivě a bděle přihlížela ku přáním všech
závažných interessentů, kteří při podniku tak
nákladném a dalekosáhlém záležejí bezmála
z veškerého obyvatelstva zemí zúčastněných
a této pronikavé prozíravosti jest největší
záslukou, že parlamentní jednání o předloze
šlo a jde před se neobyčejně hladce
úspěšně.
Snad tu a tam přineslo i osobní pře
svědčení značnou oběť zamýšlenému pod-
niku, což nemá a nesmí nikým zneužíváno
byti k účelům vedlejším, ana by jinak nijaká
positivní práce nebyla možnou, kdyby stano-
viskům odchylným stále jen se podkládaly
úmysly vedlejší a nevěcné.
Činiti z předlohy ryze hospodářské
otázku politickou, nebo národní, nebo agi-
tační, není vlastně vzhledem k nejurčitějším
projevům národních našich poslanců an
možná, nemá-li přestati všecka důvěra ku
práci mužů veřejně působících! A tu jest
nade vší pochybnost povzneseno, že nynější
parlamentní činnost na všecky strany
předem označena byla jakožto činnost vy
hradně hospodářská, jakožto oběť dočasného
sebezapření, jakožto dílo žádnému z účast
níků neukládající opuštění zásad politických
své strany, potřeb národních a po léta osvěd-
čených politických styků.
6
article
Naopak musil by přímo překvapiti a
zaraziti jakýkoliv další pokus tohoto druhu.
kdyby někdo se domníval anebo se pouze
tvářil, že politické, národní, kulturní a vůbec
ideální statky a potřeby lze ukojiti aneb za
hlušiti hmotným soustem, byť sebe lákavěj
upraveným — zvláště když se uváží, že
účet za toto sousto musí, poplatnictvo vy
rovnati z vlastních kapes.
To ovšem nevylučuje vyslovení upřímne
touhy a snahy po urovnání národnostních
sporů v této polovině říše, k čemuž zejmen
náš český národ vždy byl ochotným a což
v toku jednání o předloze průplavní tyto dny
opětně pověděl i dr. Kaizl, řka: »Jestto
snad přílišný optimismus vlády, domnívál
se, že tato rozprava o ryze hospodářských
otázkách konečně všechno ostatní odmete
způsobí, že národnostní spory zmizí nadobro
že se na všechno zapomene, že všechno za-
padne. Tolik jest ovšem jisto, je-li možna
dospěti ku spravedlivému a slušnému vyrov-
nání národních stanovisk — a my jsme
nikdy neodpírali, přistoupiti na spravedlivé
a slušné vyrovnání — jest jedním z pro-
středků umožniti to a polepšiti náladu zajisté
rozprava o velikých hospodářských otázkách
a že osoby, kteréž v dlouhých bojích se na
vzájem odcizily, aspoň jednou také konečně
se sešly ku přátelským a klidným úkolům
výměně názorů. Lzeli vůbec dospěti k něja-
kému uspořádání, jest tato předloha dobrou
průpravou a prostředkem, jenž k tomu razí
cestu.«
Dr. Kaizl slovy těmito, zajisté co nej
upřímněji míněnými, vyšel velice v ústrety
národním odpůrcům našim, neboť na
nich jakožto obstrukčních vítě-
zích jest, aby hledali cesty ku
smíru s námi, a záležíli jim opravdu na
spravedlivém a slušném uspořádání sporných
otázek, musili by odvětiti na prohlášení dra.
Kaizl
doktor
7
article
Kaizla proposicí věcnou, k vyjedná
vání způsobilou.
Co však vidíme? Ani jediný z víden
ských a německých časopisů vůbec nerea-
goval na odhodlané vyzvání Kaizlovo, až na
»Neue Fr. Presse«, a ta to učinila způsobem
tak nechutným a zvrhlým, že český řečník
věru toho nezasluhoval, aby tak se zneužilo
jeho ochoty a dobré vůle.
»N. Fr. Pr.« totiž náhle naprosto zapo-
míná, že průplavní předloha jest předlohou
ryze hospodářskou, vyloučenou z ovzduší
narodních sporů, zapomíná neméně, že dr-
Kaizl má na mysli spravedlivé a slušné,
tudíž všestranně smiřujlcí a sbližu-
jící uspořádání národnostních a ostatních
sporných otázek, a nemajíc na tom dosti, že
dostane se velikých prospěchů z průplavních
podniků i finančním zájmům, jí zvláště žá-
doucím — vrhá pochoden svárů do vnitra
zúčastněných spolupracovníků na díle hospo-
dářském, k nimž náleží všechna říšská
representace našeho národa, a domnívá se.
že již nadešel okamžik, aby spravedlivé
slušné vyrovnání otázek národních, aby spor
národnostní přehlušen byl vnitř
ními boji, zejmena v našem ná
rodě českéml
Můžeme »N. Fr. Presse« ujistiti, že po
tázala se tentokráte se špatnou a že pokus
její, »zapáliti střechu nad hlavami Mlado
čechů«, dočká se naprostého zklamání.
Kdyby zníněný vídeňský list měl jen
poněkud vyspělý smysl pro vnitřní proudění
v národě českém, byl by pod svěžím do-
jmem střízlivé a poučné řeči dra. Herolda
musil vycítiti všecku svou beztaktnost a ne-
šikovnost, jaká spočívá v tom, chtíti pomocí
odchylného nazírání na otázku průplavní
utvořiti pro Vídeň páku, kterouž by jednot
Kaizl
Kaizlův
Neue
Mlada
Herold
Francie . Presse
Francie
Vídeň
8
article
nost konečných cílů domácích našich poli-
tiků dala se rozvrátiti a proměniti v bo
Čechů proti Čechůml
Tak hospodářské úkoly a předlohu
o průplavech v Čechách nepochopuje nikdo,
ani skuteční ani domněli odpůrcové její, a
jest-li »N. Fr. Pr.« včerejším svým článkem
tlumočí něco více, než pouhou vlastní »smíř-
livost« — pak vykonala svým mandantům
»medvědí úlohu«, jak říkají Rusové.
Ty doby již i v Čechách minuly, kdy
odchylných názorů v otázkách praktických
mohlo se zneužiti k rozpoutání vášní;o
žádný z representantů českých také ne-
poskytl »N. Fr. Presse« materiálu, o nějz
by své štvavé záměry mohla opírati. Vše,
co snesla, jest spousta domněnek a kombi-
nací, kteréž zlá vůle dovede sestrojiti ze
všeho, co se veřejně děje aneb ani vůbee
neděje; jest to prostě hřešení na nedostatek
politického vzdělání, jakéž v národě našem
»N. Fr. Pr.«, bohdá že zcela neprávem.
předpokládá.eho ne
Konečně nutno »N. Fr. Pr.« připom
nouti, že i u nás v Čechách jest v dobré
paměti přísloví, »že jest lepší vrabec v hrsti,
než holub na střeše«.
A sprcha zlata na země české, jakožto
účinek nynější hospodářské akce, prozatím
stále ještě neopustila stadium »mlhových
obrazů«. Čeští Tomášové nemají tak na
spěch, aby se navzájem ubíjeli, jak by toho
potřebovala »N. Fr. Presse«.
Čecho
Čechůml
Rus
Tomášová
Čechy
Francie
9
article
Politické zprávy domácí.
V Praze, 31. května. (O dal šíc
osudech rakouského parlamentu)
přináší klerikální »Gralzera Volksbl.« úvahu
z poslaneckých kruhů, která nesouhlasí s ob-
vyklými nyní růžovými názory na politickou
situaci. Za nynějšího sněmovního zasedání ne-
třeba se ovšem obávati již nijakého nemilého
překvapení a říšská rada vypraeuje uložené jí
pensum. Jiná jest však otázka, jak se vyvinou
věci při zasedání podzimním. Do podzima
průplavní ruch utichne a také vtáda nebud
pak míti nijakých milostí na rozdávání. Rozvoj
situace bude pak záviseti od toho, jak se roz-
řeší otázka vyrovnání s Uhrami, jež ne-
strpí odkladu. Kdyby se vláda chtěla uchýliti
opětně k ústupkům národním, aby tím zabezpe-
čila vyrovnání, neminul by ji osud Badenův
Thuhův. Dr. Körber sotva se však dá tou cestou
pravdě podobnější jest, že půjde opět vyjednávaí
od strany ke straně a až s vyrovnáním před-
stoupí před sněmovnu, shledá ji svornou v od-
poru proti vyrovnání. Co se stane dále, až vy
rovnání bude zamítnuto, o tom těžko dnes už
mluviti. Vůbec zdá se zhola nemožným vlád
nouti delší dobu s parlamentem bez pevné vět
šiny. A jakmile by vláda vystoupila s otázkou
utvoření většiny, ihned by se ukázala veškerá
bída našich parlamentních poměrů. Proto vy-
hlídky na další rozvoj rakouského párlamenta
rismu nemohou býti dosud nazvány nikterak
růžovými.
Tento názor, vyšlý z klerikálního tábora.
souhlasí v celku s míněním českého poslance
dle něhož řišská rada není už parlamentem
schopným k řešení politických otázek, nýbrž
pouhým hospodářským poradníu
sbore m.
Gralzer Volksbl
doktor
Körber
Praha
Uhry
Badenův Thuhův
10
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 31. května.
Evropský východ.
Není už nikomu tajemstvím, že zápletka
činská byla evropskými soupeři Ruska vyvolána,
aby tam bylo připoutáno Rusko a nemohlos
všímati věcí na východě evropském, kde sou-
peři zatím hodlali udělati pořádek podle svého
zdání. Avšak plán tento selhal. Ukázalo se, že
žádná z balkánských otázek nemůže býti roz-
řešena bez účastenství Ruska a proli jeho vůli.
V době, kdy Rusko věcí balkánských úplněse
vzdalovalo, kdy mu často bylo zapotřebí vel
kého sebezapření, aby zachovalo passívnou vy-
čkávavost, kdy soupeři jeho všecky síly nasazo-
vali, aby pro tu passivnost Rusko u balkánských
národů připravili o populárnost a národy tyto
přiměli k vystupování proti zřejmé vůli Ruska.
v době té, plně nejistoty a vření, nemohlo byt
nieméně na Balkáně nic podniknuto ani uspořá
dáno, co by ruskému vlivu na příště zamykalo
brány na Balkán.
Činská kampaň je prozatím ukončena a
Waldersee vrátí se do Berlina. »Je přirozeno,«
praví »HoocT«, »že otázky východo-evropské
opět přivábí k sobě pozornost velmocí.« A pře-
blížejíce stav věcí na Balkáně, mohou konstalo-
vali, že ne ruské, nýbrž rakouské zájmy jeví se
tam ve světle neutěšeném. »Bulharsko a Srbsko
jako dříve spíše tíhnou k Rusku, než k Ra-
kousku, a na Rumunsko a Řecko Rakousko
rovněž nemůže vzkládati naděje. Je patrno, že
roku 1897, když Rakousko s Ruskem uzavřelo
dohodu balkánskou, ve Vídni a Pešti počítali,
že tato politická kombinace zabezpeči zájmy
Rakousko Uherska a že Rusko samo bude po-
máhati, aby rakouský vliv na Balkánském polo-
ostrově se upevnil. Bylyli naděje rakousko-
uherských politiků takové, je pochopitelno, že
zklamání musilo se dostaviti dříve nebo později.
Ruska
Praha
Rusko
Balkán
Berlín
Bulharsko
Srbsko
Rumunsko
Řecko
Rakousko
Vídeň
Pešť
Rakousko Uhersko
evropský východ
11
article
A to se skutečně přihodilo, jak vidno z řeč
hraběte Goluchovského. Bylo by podivno a ne
smyslno, kdyby Rusko vlastní rukou klestilo
dráhu vlivu rakousko uherskému a celému troj
spolku na Balkánský poloostrov.«
List domnívá se, že Německo nyní sáhne
do věcí balkánských, aby znepřátelilo Rusko
Rakousko a zatím upevnilo svůj vliv na Tu-
recko. Nasvědčuje tomu, že německý tisk svorně
dává řeči Goluchovského v delegacích hrozebný
naproti Rusku význam, kdežto Rusové nicta-
kového v ní nevidí. Aby Rakousk Uhersko bylo
spokojeno vývojem věci balkánských, k tomu
arci příčiny nemá. V Srbsku ztratilo Milana
v Bulharsku Stambulova, v Rumunsku Bratiana
Třeba se Goluchovský těchto mužů odřikal,
pravda je, že sloužili rakouským zájmům a že
Rakousko v nich ztratilo nejoddanější po-
moeniky.
»HoocT« i »CsbT« pátrají, co je vinno
že Rakousko Uhersko stalo se v Bulharsku
Srbsku nepopulárným, a oba listy za vinníky toho
pokládají vídeňský a peštský tisk, jenž v poslední
době byl pramenem všech možných intrik
klepů protí srbské i bulharské vládě. Ale hrabě
Goluchovský svými přikrými slovy o Srbskua
Bulharsku ničeho nenapravil, nýbrž nepopu-
lárnost Rakousko Uherska ještě zvětšil. Země-
pisné položení Rakousko-Uherska je takové, že
samo sebou zabezpečuje mu vliv na Balkáně.
Jde pouze o to, jakými formami projevujese
tento vliv a zachovává-li se při tom politický
takt a ostražitost. Bálkánské státy jsou maléa
slabé, ale nikoli nejsou tak nicotné a své dů-
stojnosti zapomnětlivé, aby nebyly rozdrážděny
a silně znepokojeny příliš upřímným prohlášením
Goluchovského. Rakouská politika na Balkáně
vždycky nejvíc sama sobě škodila, že nedbala
zájmů balkánských národův a viděla v nich
pouze předmět explpaface.
Goluchovský
Rus
Milan
Rusko
Německo
Rakousko
Srbsko
Bulharsko
Stambulov
Rumunsko
Uhersko
RakouskoUhersko
Balkán
Rakousk Uhersko
12
article
Ze slov ruských listů jasně vysvítá, jak jsme
měli pravdu, když jsme pozdvihli káravého hlasu
proti vídeňskému a peštskému tisku, ztropivšímu
přede dvěma nedělemi královské rodině tak
sprosťácký skandál, a kdýž jsme řekli, že Víden
a Pešť tím způsobem i své přátele v Srbsku
nutí, aby se jich zřekli a vlivu jejich uzavřel
dvéře
Českému národu třeba míti na očích, ž
zahraničná politika hr. Goluchovského, vždycky
Slovanům nepřáteiská a duchem pangermánským
nesená, v poslední době opoušti čiyřietě zátiš
a vyhledává konflikty se všemi zahraničným
Slovany. To Slovanům rakousko uherským ne-
může být ani milo, ani prospěšno.
K pobytu franconzských důstojníků
v Berlině.
Již zaznamenali jsme hlasy francouzskýei
listů o pozvání a pobytu francouzských důstoj
níků gen. Bonnala a plukovníka Galleta v Berlíné
a připomenuli, jestliže francouzské listy nacionali
stické vytýkaly přijetí pozvání Vilémova za nový
akt ponížení nynější vlády francouzské oprol
Německua za polosiční uznání smlouvy frank
furtské, že na druhé straně gen. Bonnal prohlásil
sám, že cesta jeho do Berlína má ráz čisti
vojenský a nikoli politický. Mezi tím prones
Vilém II. známý přípitek před důstojníky fran-
couzskými, jenž byl by s to dodati návštěvě fran-
couzské i politického rázu, avšak názor ten jeso
do jisté míry seslaben tím, že nebyl přípitek ten
uveřejněn ani v »Říšském Věstníku«, ba ani
v »Norddeutsche Allgemeine Zigu.«, nýbrž jen
v »Local-Anzeigru«, čímž je silně oficiálnost jeho
seslabena a posilen názor, že jde skutečně spiše
a pouhý výron interpocula.
Víden
Goluchovský
Slovan
Bonnal
Gallet
Berlíný
Vilém II
Pešť
Srbsko
Berlín
Slovan
Norddeutsche Allgemeine Ziga
LocalAnzeigra
13
article
Skutečně také německý tisk nepojímá pří-
hodu tu jakoby nějaké nové silné polepšen
styků franko-německých, jež ovšem za nynější
vlády pozbyly někdejší přikrostí a nabyly rázu
normálního. Tím ovšem z myslí národa fran-
couzského není ještě vymýténa myšlenka odvety
a vzpomínka na to, co Francii urváno byloa
dosud vrýceno není. Skutečně i »Voss. Zlg.«
podotýká, že Vilém II. snažil se opětně zlepšiti
obapolný poměr mezi Francií a Německem
aniž ale se dočkal žádoucího ohlasu na
straně Francouzů. List připomíná odmítnut
řádu pruského pour le měrite Pasteurem. Jiné
ještě pozornosti prokázal prý Vilém II. Fran-
couzům, ale to nevadilo ministru Andréovi, aby
ještě tyto dny dal výraz naději Francie, že »vi-
tězství« jí zjedná postavení dřívějšího. Co tim
bylo míněno, jest prý jasno a »Voss. Zlg.«
proto pokládá za vhodno opřít
se přepjatým nadějím, že by nej-
novější výměna zdvořilo st
mezi Vilémem II. a franeouzskými
důstojníky znamenala novou éru
ve franko-německých stycích.
Bylo by krásné, kdyby spojenectví v Čině mělo
vliv i na poměry v Evropě, ale naděje ta,
končí list, jest klamnou a Francouzi bu-
dou mysliti i na dále na odvetu
za Sedan, třeba by zatím o ní ne-
mluvili. K tomuto soudu berlinského listu
sama netřeba jistě připojovali dalších gloss.
V jiném směru chceme ale pronésti přece jednu
poznámku. Pravilo-li se s officiosní strany fran
couzské, mohl-li ruský vyslanec jíti do Met, že
mohlí francouzští důstojníci jíti do Berlina.
dlužno poznamenati dle pravdy, že vláda fran
couzská přijala za ně pozvání z Berlina
mnohem dříve ještě, než se ruský vy
slanec k cestě do Met odhodlal.
Voss
Vilém II
Francouz
Pasteur
Fran
André
Vilém
Francie
Německo
Evropa
Sedan
Met
Berlín
14
article
III. sjezd českých přirodozpytců
a lékařů v Praze.
Sekce sgronomická.
V sobotu dne 25. května zahájil předsed
sekce prof. dr. Stoklasa zasedání u při
tomnosti as 40 účastníků. V úvodní své řeči
podotknul, že jest to prvně, kdy sekce agrono
mická zasedá spolu s ostatními vědeckými sek
cemi u příležitosti sjezdu českých přírodozpytců
a lékařů. Přečetl omluvné telegramy, zvlášte
obšírný, zdar jednání sekci přející ministeriálního
rady prof. dr. E. Meissla.
Čestnými předsedy jmenováni byli pp.
prof. dr. Pomorski ze Lvova, vrchní ředitel
místopředseda »Spolku českých chemiků« Gol
ler, ředitel Šusta, císařský rada Hiller
ředitel »výzkumné stanice« Vaňha z Brna.
Přednášky zahájil vroucím proslovem rekto
techníky prof. Vl. J. Hráský »O organisac
vědeckého bádání v oboru zemědělství v Če
chách.«
Na základě této přednášky byla pak předlo
žena v závěrečné schůzi všeobecné pořadateli
sekce spolu s p. přednášejícím resoluce, doma
hající se zřízení odboru zemědělského při výsoké
škole technické, jež tu jednohlasně schválena
byla. Pak přednášel prof. dr. Pomorsk
(Lvov) »O pohybu kyseliny fosforečné v půděe
inspektor ministerstva orby Č. Charou zek
(Vídeň) »O pokroku výroby ovocných vine
(s demonstracemi); ing. chem. Hanu š (Praha)
profesor
doktor
Stoklasa
Pomorski
ler
Šust
Hiller
Vaňha
J Hráská
Pomorsk
Ing
Hana š
Praha
Lvov
Brno
Č . Chara zek
Vídeň
O pohyb
15
article
»Jak působí plísně na žluknoutí másla«; doe.
dr. A. Velich (Praha) »O vlivu tuku potravy
na tuk v mléce«, kterážto přednáška zavdala
podnět k čilé debatě, již zúčastnili se pp. Ha-
nuš, ředitel »výzkumné stanice rolnické«
Klaudi, prof. Macalik a prof. Stokl a sa;
konečně promluvil ing chem. J. Pitra »O ma-
ceraci semene různými kyselinami.«
V pondělí dne 27. t. m. přednášel p. inž
chem. K. Andrlik (Praha): Změny ve slo-
žení řepy průběhem zrání; doc. dr. Čela
kovský (Praha): Výklad o vnikání parasit-
ních hub do organismu rostlinného. Diskuse
zúčastnili se pp. řed. Vaňha, prof. Kří žek
z Chrudimi, dr. Bubák a prof. Sto-
klasa. Prof. Macalik (Přerov) pojednal
O určování stáří vajec drůbeže (s demonstra-
cemi) a o organisaci pokusnietví u zvířat do-
mácích, což vyvolalo velice živou debatu, na
níž měli podíl pp. řed. Šusta, řed. Babá-
nek z Rokycan, prof. Stoklasa, dr. Ve-
lich, statkář Švehla, dr. Pražák. Mínění
všech řečníků, z nichž zvláště p. řed. Š u sta
přesvědčivými slovy dokazoval potřebu orga-
nisovati pokusnictví pokud výživy se týče na
nejmodernějších základech, soustředilo se v tom
že uznána nutnost instituce hospodářského po
kusnictví v Čechách.
V úterý 28. t. m. přednášeli pp. inž. chem.
O. Laxa (Praha): Změny túku máselného
během zrání sýra; řed. J. Vaňh a (Brno)
O vzájemném vnitřním vztahu a korelaci vlast
ností rostlinných a jich cenné hodnotě pro pě-
stitele; dr. Fr. Bubák (Praha): a) O hou-
bách klubíček řepných, b) O regeneraci řepové
semenice. Diskuse přesunula se zvláště k
vzniku spály řepy cukrové, k němuž podal
zprávu o svých pozorováních B. Procház ka,
statkář z Měcholup; dále promluvili o svých
zkušenostech o předmětě tom řed. Vaňha,
Šusta, redaktor Kolárský, prof. S to-
klasa.
doktor
A Velich
profesor
Macalik
Stokl
J Pitr
ch
K Andrlik
docent
Vaňha
Kří
žek
Šust
Stoklasa
Švehla
Pražák
Ing
O Laxa
Kolárský
Praha
Chrudim
Přerov
Rokycany
Čechy
Brno
Francie
Měcholupy
16
article
Konečně referoval prof. Macalik (Pr
rov): O tvoření se tuku v organismu zvíře
cím, a přednášel assistent E. Vítek (Praha)
Přispěvky k fysiologii denitrifikace v půdě
Prof. Godlewski a Marchlew sk
z Krakova, kteří osobně dostavití se ne
mohli, omluvili se a zaslali referáty svých před-
nášek. Přednáška prof. Stoklasy: O assi-
milaci vzdušného dusíka živou buňkou mikrobů
jež provádí společně s ass, E. Vítkem, ne-
mohla býti pro nedostatek času přednešena
vycházi však již v odborných žurnálech. Zda-
řilé zasedání sekce zakončil prof. dr. Sto
klasa případným doslovem, na to navštívil
účastníci laboratoře »Výzkumné stanice hospo
dářsko-fysiologické« a dále museum cukrova
nické. Potřebná vysvětlení o vzniku muse
cukrovarnického a zásluhách prof. Preise př
organisaci téhož podal p. adjunkt K. Andrlik.
Z kroniky sjezdové. Ve čtvrtek rán
odjelo mnoho kongresistů na návštěvu Karlových
Varů, Františkových a Marianských Lázní i dobřan-
ského ústavu pro choromyslné. — Ke sjezdu vydala
firma Bursík a Kohout slavnostní číslo svých' »Lé-
kařských Rozhledů«. V čísle tom jsou fotografie
životopisy předsedy sjezdu prof. dra J. Hlavy z péra
docenta Honla a generálního sekretáře doc. dra. A
Veselého, z péra dra Duchoslava Panýrka.
profesor
Macalik
Vítek
Godlewský
sk
Stoklasa
Vítko
doktor
Preis
K Andrlik
Františkův
Bursík
Honl
docent
Veselý
Duchoslav Panýrek
Praha
Krakov
Karlová Vary
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovnae
Schůze padesátá čtvrtá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 31. května.
V poledne již překročen Rubikon — článek
pátý předlohy o vodních stavbách, za-
ručující sumu 75 mill. K na regulaci,
která počíti musí nejpozději ve
chvíli, ve které se počne s'tavbou
kanálů, tato pro nás nejdůležitější nová
část osnovy, je výřizen a schválen. Překonán
tím její vrchol. Co nyní následovati bude, ma
dosah podřízený.
Rychle a bez překážek proveden přecho
tento. Naproti rozhodnuté věci změkl v po-
slední chvili všechen odpor. Čtyři řečníci se
vystřídali a za necelé dvě minuty bylo po hla-
sování. Zamitnuty všechny změny a také návrl
Metallův, podle kterého regulace řek díti by
se mohla toliko v pořadě smluveném mezi
vládou a zastupitelstvem zemským a teprve po
předehozím zabezpeční úhrady zemského při-
spěvku votem zemského sněmu. Zajisté regulace
bude se musit prověst v nějakém pořadu.
podle nějakého programu. Ale je na jevě,
že přijetím návrhu konservativního velkostatku
by se regulace řek oddálila. To nemůže býti
přáním poslanců českých, zájmů a pilných
potřeb své vlasti dbalých. Přijat pouze do-
datek, kterým se do platnosti paragrafu toho
pojímají také řeky, jež se již regulují.
Rokování o článcích VI.—XII., které se
konalo společně, bylo skoncováno za dvě ho-
diny. Konalo se za všeobecné nepozornosti. Tu
nepoutal ani poslanec Pacher surovými útoky
na Čechy. Tento Všeněmec žádal, aby při vod
ních stavbách v tak zvaném »německém územl-
zaměstnáni byli sice technikové z německé říše
Metallův
Pacher
Vídeň
Rubikon
Čechy
18
article
V drobném prodeli
ranní číslo o sobě . . . za 8
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve úlialkách na venkověn
ranní číslo. . . . . . . . 10h
sdpolední.
Sh
Inserát
platí se hetevě rapřed.
Předplecsní a inserty přijemsá sdmínl-
stencs v Marianské ulici č. 3.
Tam nachárejí se též redakce
tiskárns s erpsdlce „Národnich Listá“.
Bukopiny zs nevraesjí.
Národnich
19
article
technikové čeští však nikoliv. Protože pak se
opovážil drzým způsobem otříti se o české
techniky, odvětil mu stavitel Bělský, ukazuje
na zdatnost českých techniků, na dobrou po-
věst, které požívají také v cizině a na velkou
poptávku, která se každý rok po českých tech-
nicích jeví. Ukázal také na mnohem větší
frekvenci české techniky, nežli jest na německé
v Praze a odbyl stručnými, ale břitkými slovy
nesprávné tvrzení Pacherovo, jako by cizí tech-
nikově byli musili nesprávnou konstrukci mostu
Františkova v Praze opravovat po techničíeh
českých. V té příčině zmínil se chvalným způ-
sobem o projektu krásného toho mostu, navrže-
ného nebožtíkem inženýrem Jánů a vrchním
inženýrem Soukupem.
Bylo již s půlnoci, když byla předloha
vodních stavbách skoncována.
Zejtra provede se její čtení třelí.
Potom zahájena bude rozprava o zatimném
rozpočtu na druhou polovici t. r., která
však záhy se přeruší, aby se poslanci mohli
ještě odpoledními vlaky odebrati do svých do-
movů.
Příští schůze koná se v ponděl
večer.
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11.20 hod
dopoledne.
Posl. Jaroš, Formánek, Martinek
soudr. podávají návrh, aby při sdělávání příštího
státního rozpočtu byla zvýšena položka na podporu
družstev zemských.
Posl. Jaroš, Pospíšil a soudruzi podávají
na ministra zeměbrany dotaz ve příčině branné po-
vinnosti, uvádějí celou řadu resoluci, které v této
záležitosti byly přijaty a táží se, je-li ministr ochoten
uskutečniti přání v resolucích těch vyslovené, ne li,
jaké jsou příčiny, že se dosud neprovedly.
Bělský
Pacherův
Ján
Soukup
Vetter
Posl
Jaroš
Formánek
Martinek
Pospíšil
Praha
Františkov
20
article
Posl. Eisenkolb a soudruzí podávají na před-
sedu ministerstva dotaz, ve kterém praví: Mistodržitel
provincie české požádal purkmistra ústeckého, aby
při návštěvě císařově město nebylo ozdobeno černo“
rudě zlafými prapory. Německé obyvatelstvo v Ústí.
které jak povědomo, v převážné většině stojí v táhoře
všeněmeckém, jest rozhořčeno žádostí tou tím více,
jelikož je povědomo, že Čechové při návštěvě císaře
v Praze nebudou vyzdobovati domy své jinak, než
barvami národními. Na intervenci místodržitelovu
přijede do Ústí také dr. Rezek, který jest právě
v německých Čechách svými známými poslovaňova-
cími snahami v úřadech osobou nenáviděnou.
Na předsedu ministerstva se činí dotaz, co chce
učiniti, aby takovou urážku zákonům věrných ně-
meckých Čech mistodržitelem provincie té učiněnou
odvrátil a německému obyvatelstvu zjednal pokoj.
Posl
Čecho
Rezek
Ústí
Praha
Čechy
21
article
Posl. dr. Urban a soudr. poukazují v dotazu
podaném ministru vnitra na pražskou událost, dle
níž krejčovský dělník Chládek byl prý od německého
burše potupen a revolverem ohrožován; na policii
však Chládek doznal, že věc tato není pravdiva. Na
podnět státního zastupitelství bylo s Chladkem zave-
deno trestní vyšetřování, které však bylo zase zasta-
veno. »Tyto události«, praví interpellanti, »musí v ně-
meckém obyvatelstvu v Praze, zejmena však mezi
německými studenty, způsobiti rozčileni.« (?) Proná-
sledování buršů v Praze prý známo. Rozšiřováním
zpráv, kterými se buršové obviňují a podezřívají, vyvo-
lává se pro buršáky při napjatých poměrech praž-
ských veliké nebezpečí. Vlada má tedy buršáky
v Praze chrániti proti útokům, pocházejícím z ná-
rodní nevraživosti. Interpellanti se táží: učiní-li mini-
sterský předseda rozhodné opatření na ochranu ně-
meckých studentů v Praze a nařídí-li státním orgá-
nům v Praze, aby rozhodným způsobem zamezovaly
událostí, ze kterých povstává nebezpečí pro burše.
Posl. König podává pilný návrh na státní po-
moc pro pohořelé ve Svejkovicích (v okr. rokycan-
ském).
Posl
doktor
Urban
Chládek
Vlad
König
Praha
22
article
Posl. Udržal podal pilný návrh na udělen
státní podpory některým, velkou neúrodou posti-
ženým obcím ze svých okresů a žádal ministra
financí o zastavení vymáhání daní ve zmíněných
obcích.
Posl. Reichstädter podal petici Zemské jed-
noty zřízenců dráh v markrabství moravském, která
jmenem ostatních příslušníků stavu přednáší stíž-
nosti o smutných poměrech služebních a existenčních.
Petice, kterou poslanec vřelými slovy doporučil, žádá
následující: Svobodné spolčování a organisování,
ochranu před pronásledováním pro politické pře-
svědčení, opravů ustanovení zákona o domovském
právu, seslátnění všech dráh, zřízení odbornických
porotních soudů pro železniční soudní případy, re-
formu úrazového pojišťování a jeho decentralisaci.
opravu pensijního řádu, zavedení a určení minimální
doby pracovní, povolení dovolené ročně, upravení
nedělního klidu, odstranění systému úsporného.
úpravu platebních poměrů a bytových příplatků, od-
stranění prací akordních, reformu služebních in-
strukcí a volnou volbu dozorčích inspektorů.
V páteční schůzi podal a doporucil týž poslane
pelici sluhů c. k. poštovních a telegrafních úřadů v
příčině úpravy platů a jiných poměrů služebních.
V petici hlavné žádá se též odstranění tak zvaných
»slepých postupních miste
Potom rokovalo se dále o vodních dráháích
Na řadě byl hlavní řečník proti 8 5. (úprava řek
posl. Polesini: Nedůvěřuje předloze. Průplavní
osnova byla podána jen k ukonejšení cerbera ob-
strukčního. Projektují se průplavy bez vody a peněz.
Posl
Udržal
Reichstädter
zákon o domovský práv
23
article
Příští ministři finanční mohou octnouti se v nemalých
nesnázích. Jen málo zemí, jichž dotýká se průplavní
otázka, mohou naditi se výhod, protože § 5. má se
zřetel na úpravy řek. Jeho strana bude hlasovati pro
předlohu jen proto, že jí záleží na druhém želez-
ničním spojení terstském a že investiční a tato před-
loha jsou spolu nerozlučně spojeny. (Pochvala mezi
řečníkovými přáteli.)
Posl. Stojan, hlavní řečník pro § 5., dovo-
zoval oprávněnost rozumné opposice také v télo věči
Poukazuje na varovné hlasy agrárníků a prohiašuje
že tyto vrstvy získaly by se pro předlohu, kdyby
podnikly se úpravy řek a zabezpečily meliorace. Do-
vozuje, že rozvodněná Morava dělává mnoho škod,
následkem čehož jsou velké berní ztráty a lid hyne.
Panuje nedůvěra zvláště proto, že odkládá se s úpravou
řek. Vyzývá vládu, aby teda dostála slovu a přál by
si, aby zlatý déšť snesl se také na země, o nichž
v předloze není zmínky jako na Bukovinu, Dal-
macit a j.
Posl
Stojan
Morava
Bukovina
Dal
24
article
Po referentově doslovu hlasovalo se a 8 5. při-
jat dle výborového návrhu s referentským dodatkem.
Dodatky poslanců Schreinera a Meltala propadly.
Na řadě jsou další 8§ 6 12.
Rel. posl. dr. Menger vzdal se slova.
Posl. M. Vasilko přeje předloze, protože vzat
v ní zřetel na východní Halič a Bukovinu. Vodní
dráhy prospějí průmyslu i berní síle obyvatelstvaa
stavby poskytnou obživu nuznému obyvatelstvu. Při-
mlouvá se, aby se záhy podnikly úpravy řek a roz-
množil meliorační fond. Stýská si na dosavadní za-
nedbávání Bukoviny a vyhrožuje případnou opposicí.
Stěžuje si, že nebyla provedena úprava Prutu od
Černovic až na hranice, což je na újmu hlavního
města, odstrkováním Bukoviny a vládním nevděkem.
Posl. Mayreder pojednával o úhradě a je po-
vděčen předsedovi ministerstva za upozornění, že
průplavy nebudou vypláceti se již v prvních letech.
Polemisuje s princem Schwarzenbergem dokazoval
že průplavy provedou se náležitě, nepostaví- li se
Schreiner
doktor
Menger
Posl
M Vasilko
Schwarzenberg
Halič
Bukovina
Černovice