ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 dfa5d4a0-660c-11dc-9fb2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 71, person 112, org 5, work 3
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 1. června 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 149.
4 article
Na ranní a odpel. listy u přilohami („Naněný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka v pátek) předplásí se Praze v almlalstraeí na mžsic . . . . . . K — na čtvrs leta . . . . . 6 K — s dvojí čenáškeu na čtrt lats . . . . . 7 K 50h na měste . . . . . . 2 K 30 Poštent a měsle ns čtrrti liela s dvojí zásilkou na měst žtvrt leb
Praha
5 article Hospodářské a národní zájmy
Hospodářské a národní zájmy Otázka průplavů a úpravy řek poslane ckou sněmovnou urychleně vyřizovaná oslňuje svou velkolepou koncepcí a zářným osvětlením budoucích prospěchů hospodářských, kteréž se od ní slibují. Jakožto otázka po výtce ho- spodářská připouští, ba nezbytně předpokládá posuzování se stanoviska praktické politiky hospodářské, a při různosti vrstevních zájmů nikterak nevylučuje odchylného nazírání. spíše je vyzývá, aby dílo samo — všestranně prozkoumané — se dočkalo tím bezpečněj šího a úspěšnějšího provedení. Možno již nyní prohlásiti, že předloh pečlivě a bděle přihlížela ku přáním všech závažných interessentů, kteří při podniku tak nákladném a dalekosáhlém záležejí bezmála z veškerého obyvatelstva zemí zúčastněných a této pronikavé prozíravosti jest největší záslukou, že parlamentní jednání o předloze šlo a jde před se neobyčejně hladce úspěšně. Snad tu a tam přineslo i osobní pře svědčení značnou oběť zamýšlenému pod- niku, což nemá a nesmí nikým zneužíváno byti k účelům vedlejším, ana by jinak nijaká positivní práce nebyla možnou, kdyby stano- viskům odchylným stále jen se podkládaly úmysly vedlejší a nevěcné. Činiti z předlohy ryze hospodářské otázku politickou, nebo národní, nebo agi- tační, není vlastně vzhledem k nejurčitějším projevům národních našich poslanců an možná, nemá-li přestati všecka důvěra ku práci mužů veřejně působících! A tu jest nade vší pochybnost povzneseno, že nynější parlamentní činnost na všecky strany předem označena byla jakožto činnost vy hradně hospodářská, jakožto oběť dočasného sebezapření, jakožto dílo žádnému z účast níků neukládající opuštění zásad politických své strany, potřeb národních a po léta osvěd- čených politických styků.
6 article
Naopak musil by přímo překvapiti a zaraziti jakýkoliv další pokus tohoto druhu. kdyby někdo se domníval anebo se pouze tvářil, že politické, národní, kulturní a vůbec ideální statky a potřeby lze ukojiti aneb za hlušiti hmotným soustem, byť sebe lákavěj upraveným — zvláště když se uváží, že účet za toto sousto musí, poplatnictvo vy rovnati z vlastních kapes. To ovšem nevylučuje vyslovení upřímne touhy a snahy po urovnání národnostních sporů v této polovině říše, k čemuž zejmen náš český národ vždy byl ochotným a což v toku jednání o předloze průplavní tyto dny opětně pověděl i dr. Kaizl, řka: »Jestto snad přílišný optimismus vlády, domnívál se, že tato rozprava o ryze hospodářských otázkách konečně všechno ostatní odmete způsobí, že národnostní spory zmizí nadobro že se na všechno zapomene, že všechno za- padne. Tolik jest ovšem jisto, je-li možna dospěti ku spravedlivému a slušnému vyrov- nání národních stanovisk — a my jsme nikdy neodpírali, přistoupiti na spravedlivé a slušné vyrovnání — jest jedním z pro- středků umožniti to a polepšiti náladu zajisté rozprava o velikých hospodářských otázkách a že osoby, kteréž v dlouhých bojích se na vzájem odcizily, aspoň jednou také konečně se sešly ku přátelským a klidným úkolům výměně názorů. Lzeli vůbec dospěti k něja- kému uspořádání, jest tato předloha dobrou průpravou a prostředkem, jenž k tomu razí cestu.« Dr. Kaizl slovy těmito, zajisté co nej upřímněji míněnými, vyšel velice v ústrety národním odpůrcům našim, neboť na nich jakožto obstrukčních vítě- zích jest, aby hledali cesty ku smíru s námi, a záležíli jim opravdu na spravedlivém a slušném uspořádání sporných otázek, musili by odvětiti na prohlášení dra.
Kaizl doktor
7 article
Kaizla proposicí věcnou, k vyjedná vání způsobilou. Co však vidíme? Ani jediný z víden ských a německých časopisů vůbec nerea- goval na odhodlané vyzvání Kaizlovo, až na »Neue Fr. Presse«, a ta to učinila způsobem tak nechutným a zvrhlým, že český řečník věru toho nezasluhoval, aby tak se zneužilo jeho ochoty a dobré vůle. »N. Fr. Pr.« totiž náhle naprosto zapo- míná, že průplavní předloha jest předlohou ryze hospodářskou, vyloučenou z ovzduší narodních sporů, zapomíná neméně, že dr- Kaizl má na mysli spravedlivé a slušné, tudíž všestranně smiřujlcí a sbližu- jící uspořádání národnostních a ostatních sporných otázek, a nemajíc na tom dosti, že dostane se velikých prospěchů z průplavních podniků i finančním zájmům, jí zvláště žá- doucím — vrhá pochoden svárů do vnitra zúčastněných spolupracovníků na díle hospo- dářském, k nimž náleží všechna říšská representace našeho národa, a domnívá se. že již nadešel okamžik, aby spravedlivé slušné vyrovnání otázek národních, aby spor národnostní přehlušen byl vnitř ními boji, zejmena v našem ná rodě českéml Můžeme »N. Fr. Presse« ujistiti, že po tázala se tentokráte se špatnou a že pokus její, »zapáliti střechu nad hlavami Mlado čechů«, dočká se naprostého zklamání. Kdyby zníněný vídeňský list měl jen poněkud vyspělý smysl pro vnitřní proudění v národě českém, byl by pod svěžím do- jmem střízlivé a poučné řeči dra. Herolda musil vycítiti všecku svou beztaktnost a ne- šikovnost, jaká spočívá v tom, chtíti pomocí odchylného nazírání na otázku průplavní utvořiti pro Vídeň páku, kterouž by jednot
Kaizl Kaizlův Neue Mlada Herold Francie . Presse Francie Vídeň
8 article
nost konečných cílů domácích našich poli- tiků dala se rozvrátiti a proměniti v bo Čechů proti Čechůml Tak hospodářské úkoly a předlohu o průplavech v Čechách nepochopuje nikdo, ani skuteční ani domněli odpůrcové její, a jest-li »N. Fr. Pr.« včerejším svým článkem tlumočí něco více, než pouhou vlastní »smíř- livost« — pak vykonala svým mandantům »medvědí úlohu«, jak říkají Rusové. Ty doby již i v Čechách minuly, kdy odchylných názorů v otázkách praktických mohlo se zneužiti k rozpoutání vášní;o žádný z representantů českých také ne- poskytl »N. Fr. Presse« materiálu, o nějz by své štvavé záměry mohla opírati. Vše, co snesla, jest spousta domněnek a kombi- nací, kteréž zlá vůle dovede sestrojiti ze všeho, co se veřejně děje aneb ani vůbee neděje; jest to prostě hřešení na nedostatek politického vzdělání, jakéž v národě našem »N. Fr. Pr.«, bohdá že zcela neprávem. předpokládá.eho ne Konečně nutno »N. Fr. Pr.« připom nouti, že i u nás v Čechách jest v dobré paměti přísloví, »že jest lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše«. A sprcha zlata na země české, jakožto účinek nynější hospodářské akce, prozatím stále ještě neopustila stadium »mlhových obrazů«. Čeští Tomášové nemají tak na spěch, aby se navzájem ubíjeli, jak by toho potřebovala »N. Fr. Presse«.
Čecho Čechůml Rus Tomášová Čechy Francie
9 article
Politické zprávy domácí. V Praze, 31. května. (O dal šíc osudech rakouského parlamentu) přináší klerikální »Gralzera Volksbl.« úvahu z poslaneckých kruhů, která nesouhlasí s ob- vyklými nyní růžovými názory na politickou situaci. Za nynějšího sněmovního zasedání ne- třeba se ovšem obávati již nijakého nemilého překvapení a říšská rada vypraeuje uložené jí pensum. Jiná jest však otázka, jak se vyvinou věci při zasedání podzimním. Do podzima průplavní ruch utichne a také vtáda nebud pak míti nijakých milostí na rozdávání. Rozvoj situace bude pak záviseti od toho, jak se roz- řeší otázka vyrovnání s Uhrami, jež ne- strpí odkladu. Kdyby se vláda chtěla uchýliti opětně k ústupkům národním, aby tím zabezpe- čila vyrovnání, neminul by ji osud Badenův Thuhův. Dr. Körber sotva se však dá tou cestou pravdě podobnější jest, že půjde opět vyjednávaí od strany ke straně a až s vyrovnáním před- stoupí před sněmovnu, shledá ji svornou v od- poru proti vyrovnání. Co se stane dále, až vy rovnání bude zamítnuto, o tom těžko dnes už mluviti. Vůbec zdá se zhola nemožným vlád nouti delší dobu s parlamentem bez pevné vět šiny. A jakmile by vláda vystoupila s otázkou utvoření většiny, ihned by se ukázala veškerá bída našich parlamentních poměrů. Proto vy- hlídky na další rozvoj rakouského párlamenta rismu nemohou býti dosud nazvány nikterak růžovými. Tento názor, vyšlý z klerikálního tábora. souhlasí v celku s míněním českého poslance dle něhož řišská rada není už parlamentem schopným k řešení politických otázek, nýbrž pouhým hospodářským poradníu sbore m.
Gralzer Volksbl doktor Körber Praha Uhry Badenův Thuhův
10 article
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 31. května. Evropský východ. Není už nikomu tajemstvím, že zápletka činská byla evropskými soupeři Ruska vyvolána, aby tam bylo připoutáno Rusko a nemohlos všímati věcí na východě evropském, kde sou- peři zatím hodlali udělati pořádek podle svého zdání. Avšak plán tento selhal. Ukázalo se, že žádná z balkánských otázek nemůže býti roz- řešena bez účastenství Ruska a proli jeho vůli. V době, kdy Rusko věcí balkánských úplněse vzdalovalo, kdy mu často bylo zapotřebí vel kého sebezapření, aby zachovalo passívnou vy- čkávavost, kdy soupeři jeho všecky síly nasazo- vali, aby pro tu passivnost Rusko u balkánských národů připravili o populárnost a národy tyto přiměli k vystupování proti zřejmé vůli Ruska. v době té, plně nejistoty a vření, nemohlo byt nieméně na Balkáně nic podniknuto ani uspořá dáno, co by ruskému vlivu na příště zamykalo brány na Balkán. Činská kampaň je prozatím ukončena a Waldersee vrátí se do Berlina. »Je přirozeno,« praví »HoocT«, »že otázky východo-evropské opět přivábí k sobě pozornost velmocí.« A pře- blížejíce stav věcí na Balkáně, mohou konstalo- vali, že ne ruské, nýbrž rakouské zájmy jeví se tam ve světle neutěšeném. »Bulharsko a Srbsko jako dříve spíše tíhnou k Rusku, než k Ra- kousku, a na Rumunsko a Řecko Rakousko rovněž nemůže vzkládati naděje. Je patrno, že roku 1897, když Rakousko s Ruskem uzavřelo dohodu balkánskou, ve Vídni a Pešti počítali, že tato politická kombinace zabezpeči zájmy Rakousko Uherska a že Rusko samo bude po- máhati, aby rakouský vliv na Balkánském polo- ostrově se upevnil. Bylyli naděje rakousko- uherských politiků takové, je pochopitelno, že zklamání musilo se dostaviti dříve nebo později.
Ruska Praha Rusko Balkán Berlín Bulharsko Srbsko Rumunsko Řecko Rakousko Vídeň Pešť Rakousko Uhersko evropský východ
11 article
A to se skutečně přihodilo, jak vidno z řeč hraběte Goluchovského. Bylo by podivno a ne smyslno, kdyby Rusko vlastní rukou klestilo dráhu vlivu rakousko uherskému a celému troj spolku na Balkánský poloostrov.« List domnívá se, že Německo nyní sáhne do věcí balkánských, aby znepřátelilo Rusko Rakousko a zatím upevnilo svůj vliv na Tu- recko. Nasvědčuje tomu, že německý tisk svorně dává řeči Goluchovského v delegacích hrozebný naproti Rusku význam, kdežto Rusové nicta- kového v ní nevidí. Aby Rakousk Uhersko bylo spokojeno vývojem věci balkánských, k tomu arci příčiny nemá. V Srbsku ztratilo Milana v Bulharsku Stambulova, v Rumunsku Bratiana Třeba se Goluchovský těchto mužů odřikal, pravda je, že sloužili rakouským zájmům a že Rakousko v nich ztratilo nejoddanější po- moeniky. »HoocT« i »CsbT« pátrají, co je vinno že Rakousko Uhersko stalo se v Bulharsku Srbsku nepopulárným, a oba listy za vinníky toho pokládají vídeňský a peštský tisk, jenž v poslední době byl pramenem všech možných intrik klepů protí srbské i bulharské vládě. Ale hrabě Goluchovský svými přikrými slovy o Srbskua Bulharsku ničeho nenapravil, nýbrž nepopu- lárnost Rakousko Uherska ještě zvětšil. Země- pisné položení Rakousko-Uherska je takové, že samo sebou zabezpečuje mu vliv na Balkáně. Jde pouze o to, jakými formami projevujese tento vliv a zachovává-li se při tom politický takt a ostražitost. Bálkánské státy jsou maléa slabé, ale nikoli nejsou tak nicotné a své dů- stojnosti zapomnětlivé, aby nebyly rozdrážděny a silně znepokojeny příliš upřímným prohlášením Goluchovského. Rakouská politika na Balkáně vždycky nejvíc sama sobě škodila, že nedbala zájmů balkánských národův a viděla v nich pouze předmět explpaface.
Goluchovský Rus Milan Rusko Německo Rakousko Srbsko Bulharsko Stambulov Rumunsko Uhersko RakouskoUhersko Balkán Rakousk Uhersko
12 article
Ze slov ruských listů jasně vysvítá, jak jsme měli pravdu, když jsme pozdvihli káravého hlasu proti vídeňskému a peštskému tisku, ztropivšímu přede dvěma nedělemi královské rodině tak sprosťácký skandál, a kdýž jsme řekli, že Víden a Pešť tím způsobem i své přátele v Srbsku nutí, aby se jich zřekli a vlivu jejich uzavřel dvéře Českému národu třeba míti na očích, ž zahraničná politika hr. Goluchovského, vždycky Slovanům nepřáteiská a duchem pangermánským nesená, v poslední době opoušti čiyřietě zátiš a vyhledává konflikty se všemi zahraničným Slovany. To Slovanům rakousko uherským ne- může být ani milo, ani prospěšno. K pobytu franconzských důstojníků v Berlině. Již zaznamenali jsme hlasy francouzskýei listů o pozvání a pobytu francouzských důstoj níků gen. Bonnala a plukovníka Galleta v Berlíné a připomenuli, jestliže francouzské listy nacionali stické vytýkaly přijetí pozvání Vilémova za nový akt ponížení nynější vlády francouzské oprol Německua za polosiční uznání smlouvy frank furtské, že na druhé straně gen. Bonnal prohlásil sám, že cesta jeho do Berlína má ráz čisti vojenský a nikoli politický. Mezi tím prones Vilém II. známý přípitek před důstojníky fran- couzskými, jenž byl by s to dodati návštěvě fran- couzské i politického rázu, avšak názor ten jeso do jisté míry seslaben tím, že nebyl přípitek ten uveřejněn ani v »Říšském Věstníku«, ba ani v »Norddeutsche Allgemeine Zigu.«, nýbrž jen v »Local-Anzeigru«, čímž je silně oficiálnost jeho seslabena a posilen názor, že jde skutečně spiše a pouhý výron interpocula.
Víden Goluchovský Slovan Bonnal Gallet Berlíný Vilém II Pešť Srbsko Berlín Slovan Norddeutsche Allgemeine Ziga LocalAnzeigra
13 article
Skutečně také německý tisk nepojímá pří- hodu tu jakoby nějaké nové silné polepšen styků franko-německých, jež ovšem za nynější vlády pozbyly někdejší přikrostí a nabyly rázu normálního. Tím ovšem z myslí národa fran- couzského není ještě vymýténa myšlenka odvety a vzpomínka na to, co Francii urváno byloa dosud vrýceno není. Skutečně i »Voss. Zlg.« podotýká, že Vilém II. snažil se opětně zlepšiti obapolný poměr mezi Francií a Německem aniž ale se dočkal žádoucího ohlasu na straně Francouzů. List připomíná odmítnut řádu pruského pour le měrite Pasteurem. Jiné ještě pozornosti prokázal prý Vilém II. Fran- couzům, ale to nevadilo ministru Andréovi, aby ještě tyto dny dal výraz naději Francie, že »vi- tězství« jí zjedná postavení dřívějšího. Co tim bylo míněno, jest prý jasno a »Voss. Zlg.« proto pokládá za vhodno opřít se přepjatým nadějím, že by nej- novější výměna zdvořilo st mezi Vilémem II. a franeouzskými důstojníky znamenala novou éru ve franko-německých stycích. Bylo by krásné, kdyby spojenectví v Čině mělo vliv i na poměry v Evropě, ale naděje ta, končí list, jest klamnou a Francouzi bu- dou mysliti i na dále na odvetu za Sedan, třeba by zatím o ní ne- mluvili. K tomuto soudu berlinského listu sama netřeba jistě připojovali dalších gloss. V jiném směru chceme ale pronésti přece jednu poznámku. Pravilo-li se s officiosní strany fran couzské, mohl-li ruský vyslanec jíti do Met, že mohlí francouzští důstojníci jíti do Berlina. dlužno poznamenati dle pravdy, že vláda fran couzská přijala za ně pozvání z Berlina mnohem dříve ještě, než se ruský vy slanec k cestě do Met odhodlal.
Voss Vilém II Francouz Pasteur Fran André Vilém Francie Německo Evropa Sedan Met Berlín
14 article
III. sjezd českých přirodozpytců a lékařů v Praze. Sekce sgronomická. V sobotu dne 25. května zahájil předsed sekce prof. dr. Stoklasa zasedání u při tomnosti as 40 účastníků. V úvodní své řeči podotknul, že jest to prvně, kdy sekce agrono mická zasedá spolu s ostatními vědeckými sek cemi u příležitosti sjezdu českých přírodozpytců a lékařů. Přečetl omluvné telegramy, zvlášte obšírný, zdar jednání sekci přející ministeriálního rady prof. dr. E. Meissla. Čestnými předsedy jmenováni byli pp. prof. dr. Pomorski ze Lvova, vrchní ředitel místopředseda »Spolku českých chemiků« Gol ler, ředitel Šusta, císařský rada Hiller ředitel »výzkumné stanice« Vaňha z Brna. Přednášky zahájil vroucím proslovem rekto techníky prof. Vl. J. Hráský »O organisac vědeckého bádání v oboru zemědělství v Če chách.« Na základě této přednášky byla pak předlo žena v závěrečné schůzi všeobecné pořadateli sekce spolu s p. přednášejícím resoluce, doma hající se zřízení odboru zemědělského při výsoké škole technické, jež tu jednohlasně schválena byla. Pak přednášel prof. dr. Pomorsk (Lvov) »O pohybu kyseliny fosforečné v půděe inspektor ministerstva orby Č. Charou zek (Vídeň) »O pokroku výroby ovocných vine (s demonstracemi); ing. chem. Hanu š (Praha)
profesor doktor Stoklasa Pomorski ler Šust Hiller Vaňha J Hráská Pomorsk Ing Hana š Praha Lvov Brno Č . Chara zek Vídeň O pohyb
15 article
»Jak působí plísně na žluknoutí másla«; doe. dr. A. Velich (Praha) »O vlivu tuku potravy na tuk v mléce«, kterážto přednáška zavdala podnět k čilé debatě, již zúčastnili se pp. Ha- nuš, ředitel »výzkumné stanice rolnické« Klaudi, prof. Macalik a prof. Stokl a sa; konečně promluvil ing chem. J. Pitra »O ma- ceraci semene různými kyselinami.« V pondělí dne 27. t. m. přednášel p. inž chem. K. Andrlik (Praha): Změny ve slo- žení řepy průběhem zrání; doc. dr. Čela kovský (Praha): Výklad o vnikání parasit- ních hub do organismu rostlinného. Diskuse zúčastnili se pp. řed. Vaňha, prof. Kří žek z Chrudimi, dr. Bubák a prof. Sto- klasa. Prof. Macalik (Přerov) pojednal O určování stáří vajec drůbeže (s demonstra- cemi) a o organisaci pokusnietví u zvířat do- mácích, což vyvolalo velice živou debatu, na níž měli podíl pp. řed. Šusta, řed. Babá- nek z Rokycan, prof. Stoklasa, dr. Ve- lich, statkář Švehla, dr. Pražák. Mínění všech řečníků, z nichž zvláště p. řed. Š u sta přesvědčivými slovy dokazoval potřebu orga- nisovati pokusnictví pokud výživy se týče na nejmodernějších základech, soustředilo se v tom že uznána nutnost instituce hospodářského po kusnictví v Čechách. V úterý 28. t. m. přednášeli pp. inž. chem. O. Laxa (Praha): Změny túku máselného během zrání sýra; řed. J. Vaňh a (Brno) O vzájemném vnitřním vztahu a korelaci vlast ností rostlinných a jich cenné hodnotě pro pě- stitele; dr. Fr. Bubák (Praha): a) O hou- bách klubíček řepných, b) O regeneraci řepové semenice. Diskuse přesunula se zvláště k vzniku spály řepy cukrové, k němuž podal zprávu o svých pozorováních B. Procház ka, statkář z Měcholup; dále promluvili o svých zkušenostech o předmětě tom řed. Vaňha, Šusta, redaktor Kolárský, prof. S to- klasa.
doktor A Velich profesor Macalik Stokl J Pitr ch K Andrlik docent Vaňha Kří žek Šust Stoklasa Švehla Pražák Ing O Laxa Kolárský Praha Chrudim Přerov Rokycany Čechy Brno Francie Měcholupy
16 article
Konečně referoval prof. Macalik (Pr rov): O tvoření se tuku v organismu zvíře cím, a přednášel assistent E. Vítek (Praha) Přispěvky k fysiologii denitrifikace v půdě Prof. Godlewski a Marchlew sk z Krakova, kteří osobně dostavití se ne mohli, omluvili se a zaslali referáty svých před- nášek. Přednáška prof. Stoklasy: O assi- milaci vzdušného dusíka živou buňkou mikrobů jež provádí společně s ass, E. Vítkem, ne- mohla býti pro nedostatek času přednešena vycházi však již v odborných žurnálech. Zda- řilé zasedání sekce zakončil prof. dr. Sto klasa případným doslovem, na to navštívil účastníci laboratoře »Výzkumné stanice hospo dářsko-fysiologické« a dále museum cukrova nické. Potřebná vysvětlení o vzniku muse cukrovarnického a zásluhách prof. Preise př organisaci téhož podal p. adjunkt K. Andrlik. Z kroniky sjezdové. Ve čtvrtek rán odjelo mnoho kongresistů na návštěvu Karlových Varů, Františkových a Marianských Lázní i dobřan- ského ústavu pro choromyslné. — Ke sjezdu vydala firma Bursík a Kohout slavnostní číslo svých' »Lé- kařských Rozhledů«. V čísle tom jsou fotografie životopisy předsedy sjezdu prof. dra J. Hlavy z péra docenta Honla a generálního sekretáře doc. dra. A Veselého, z péra dra Duchoslava Panýrka.
profesor Macalik Vítek Godlewský sk Stoklasa Vítko doktor Preis K Andrlik Františkův Bursík Honl docent Veselý Duchoslav Panýrek Praha Krakov Karlová Vary
17 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovnae Schůze padesátá čtvrtá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 31. května. V poledne již překročen Rubikon — článek pátý předlohy o vodních stavbách, za- ručující sumu 75 mill. K na regulaci, která počíti musí nejpozději ve chvíli, ve které se počne s'tavbou kanálů, tato pro nás nejdůležitější nová část osnovy, je výřizen a schválen. Překonán tím její vrchol. Co nyní následovati bude, ma dosah podřízený. Rychle a bez překážek proveden přecho tento. Naproti rozhodnuté věci změkl v po- slední chvili všechen odpor. Čtyři řečníci se vystřídali a za necelé dvě minuty bylo po hla- sování. Zamitnuty všechny změny a také návrl Metallův, podle kterého regulace řek díti by se mohla toliko v pořadě smluveném mezi vládou a zastupitelstvem zemským a teprve po předehozím zabezpeční úhrady zemského při- spěvku votem zemského sněmu. Zajisté regulace bude se musit prověst v nějakém pořadu. podle nějakého programu. Ale je na jevě, že přijetím návrhu konservativního velkostatku by se regulace řek oddálila. To nemůže býti přáním poslanců českých, zájmů a pilných potřeb své vlasti dbalých. Přijat pouze do- datek, kterým se do platnosti paragrafu toho pojímají také řeky, jež se již regulují. Rokování o článcích VI.—XII., které se konalo společně, bylo skoncováno za dvě ho- diny. Konalo se za všeobecné nepozornosti. Tu nepoutal ani poslanec Pacher surovými útoky na Čechy. Tento Všeněmec žádal, aby při vod ních stavbách v tak zvaném »německém územl- zaměstnáni byli sice technikové z německé říše
Metallův Pacher Vídeň Rubikon Čechy
18 article
V drobném prodeli ranní číslo o sobě . . . za 8 odpolední . . . . . . . za 2h Ve úlialkách na venkověn ranní číslo. . . . . . . . 10h sdpolední. Sh Inserát platí se hetevě rapřed. Předplecsní a inserty přijemsá sdmínl- stencs v Marianské ulici č. 3. Tam nachárejí se též redakce tiskárns s erpsdlce „Národnich Listá“. Bukopiny zs nevraesjí.
Národnich
19 article
technikové čeští však nikoliv. Protože pak se opovážil drzým způsobem otříti se o české techniky, odvětil mu stavitel Bělský, ukazuje na zdatnost českých techniků, na dobrou po- věst, které požívají také v cizině a na velkou poptávku, která se každý rok po českých tech- nicích jeví. Ukázal také na mnohem větší frekvenci české techniky, nežli jest na německé v Praze a odbyl stručnými, ale břitkými slovy nesprávné tvrzení Pacherovo, jako by cizí tech- nikově byli musili nesprávnou konstrukci mostu Františkova v Praze opravovat po techničíeh českých. V té příčině zmínil se chvalným způ- sobem o projektu krásného toho mostu, navrže- ného nebožtíkem inženýrem Jánů a vrchním inženýrem Soukupem. Bylo již s půlnoci, když byla předloha vodních stavbách skoncována. Zejtra provede se její čtení třelí. Potom zahájena bude rozprava o zatimném rozpočtu na druhou polovici t. r., která však záhy se přeruší, aby se poslanci mohli ještě odpoledními vlaky odebrati do svých do- movů. Příští schůze koná se v ponděl večer. Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11.20 hod dopoledne. Posl. Jaroš, Formánek, Martinek soudr. podávají návrh, aby při sdělávání příštího státního rozpočtu byla zvýšena položka na podporu družstev zemských. Posl. Jaroš, Pospíšil a soudruzi podávají na ministra zeměbrany dotaz ve příčině branné po- vinnosti, uvádějí celou řadu resoluci, které v této záležitosti byly přijaty a táží se, je-li ministr ochoten uskutečniti přání v resolucích těch vyslovené, ne li, jaké jsou příčiny, že se dosud neprovedly.
Bělský Pacherův Ján Soukup Vetter Posl Jaroš Formánek Martinek Pospíšil Praha Františkov
20 article
Posl. Eisenkolb a soudruzí podávají na před- sedu ministerstva dotaz, ve kterém praví: Mistodržitel provincie české požádal purkmistra ústeckého, aby při návštěvě císařově město nebylo ozdobeno černo“ rudě zlafými prapory. Německé obyvatelstvo v Ústí. které jak povědomo, v převážné většině stojí v táhoře všeněmeckém, jest rozhořčeno žádostí tou tím více, jelikož je povědomo, že Čechové při návštěvě císaře v Praze nebudou vyzdobovati domy své jinak, než barvami národními. Na intervenci místodržitelovu přijede do Ústí také dr. Rezek, který jest právě v německých Čechách svými známými poslovaňova- cími snahami v úřadech osobou nenáviděnou. Na předsedu ministerstva se činí dotaz, co chce učiniti, aby takovou urážku zákonům věrných ně- meckých Čech mistodržitelem provincie té učiněnou odvrátil a německému obyvatelstvu zjednal pokoj.
Posl Čecho Rezek Ústí Praha Čechy
21 article
Posl. dr. Urban a soudr. poukazují v dotazu podaném ministru vnitra na pražskou událost, dle níž krejčovský dělník Chládek byl prý od německého burše potupen a revolverem ohrožován; na policii však Chládek doznal, že věc tato není pravdiva. Na podnět státního zastupitelství bylo s Chladkem zave- deno trestní vyšetřování, které však bylo zase zasta- veno. »Tyto události«, praví interpellanti, »musí v ně- meckém obyvatelstvu v Praze, zejmena však mezi německými studenty, způsobiti rozčileni.« (?) Proná- sledování buršů v Praze prý známo. Rozšiřováním zpráv, kterými se buršové obviňují a podezřívají, vyvo- lává se pro buršáky při napjatých poměrech praž- ských veliké nebezpečí. Vlada má tedy buršáky v Praze chrániti proti útokům, pocházejícím z ná- rodní nevraživosti. Interpellanti se táží: učiní-li mini- sterský předseda rozhodné opatření na ochranu ně- meckých studentů v Praze a nařídí-li státním orgá- nům v Praze, aby rozhodným způsobem zamezovaly událostí, ze kterých povstává nebezpečí pro burše. Posl. König podává pilný návrh na státní po- moc pro pohořelé ve Svejkovicích (v okr. rokycan- ském).
Posl doktor Urban Chládek Vlad König Praha
22 article
Posl. Udržal podal pilný návrh na udělen státní podpory některým, velkou neúrodou posti- ženým obcím ze svých okresů a žádal ministra financí o zastavení vymáhání daní ve zmíněných obcích. Posl. Reichstädter podal petici Zemské jed- noty zřízenců dráh v markrabství moravském, která jmenem ostatních příslušníků stavu přednáší stíž- nosti o smutných poměrech služebních a existenčních. Petice, kterou poslanec vřelými slovy doporučil, žádá následující: Svobodné spolčování a organisování, ochranu před pronásledováním pro politické pře- svědčení, opravů ustanovení zákona o domovském právu, seslátnění všech dráh, zřízení odbornických porotních soudů pro železniční soudní případy, re- formu úrazového pojišťování a jeho decentralisaci. opravu pensijního řádu, zavedení a určení minimální doby pracovní, povolení dovolené ročně, upravení nedělního klidu, odstranění systému úsporného. úpravu platebních poměrů a bytových příplatků, od- stranění prací akordních, reformu služebních in- strukcí a volnou volbu dozorčích inspektorů. V páteční schůzi podal a doporucil týž poslane pelici sluhů c. k. poštovních a telegrafních úřadů v příčině úpravy platů a jiných poměrů služebních. V petici hlavné žádá se též odstranění tak zvaných »slepých postupních miste Potom rokovalo se dále o vodních dráháích Na řadě byl hlavní řečník proti 8 5. (úprava řek posl. Polesini: Nedůvěřuje předloze. Průplavní osnova byla podána jen k ukonejšení cerbera ob- strukčního. Projektují se průplavy bez vody a peněz.
Posl Udržal Reichstädter zákon o domovský práv
23 article
Příští ministři finanční mohou octnouti se v nemalých nesnázích. Jen málo zemí, jichž dotýká se průplavní otázka, mohou naditi se výhod, protože § 5. má se zřetel na úpravy řek. Jeho strana bude hlasovati pro předlohu jen proto, že jí záleží na druhém želez- ničním spojení terstském a že investiční a tato před- loha jsou spolu nerozlučně spojeny. (Pochvala mezi řečníkovými přáteli.) Posl. Stojan, hlavní řečník pro § 5., dovo- zoval oprávněnost rozumné opposice také v télo věči Poukazuje na varovné hlasy agrárníků a prohiašuje že tyto vrstvy získaly by se pro předlohu, kdyby podnikly se úpravy řek a zabezpečily meliorace. Do- vozuje, že rozvodněná Morava dělává mnoho škod, následkem čehož jsou velké berní ztráty a lid hyne. Panuje nedůvěra zvláště proto, že odkládá se s úpravou řek. Vyzývá vládu, aby teda dostála slovu a přál by si, aby zlatý déšť snesl se také na země, o nichž v předloze není zmínky jako na Bukovinu, Dal- macit a j.
Posl Stojan Morava Bukovina Dal
24 article
Po referentově doslovu hlasovalo se a 8 5. při- jat dle výborového návrhu s referentským dodatkem. Dodatky poslanců Schreinera a Meltala propadly. Na řadě jsou další 8§ 6 12. Rel. posl. dr. Menger vzdal se slova. Posl. M. Vasilko přeje předloze, protože vzat v ní zřetel na východní Halič a Bukovinu. Vodní dráhy prospějí průmyslu i berní síle obyvatelstvaa stavby poskytnou obživu nuznému obyvatelstvu. Při- mlouvá se, aby se záhy podnikly úpravy řek a roz- množil meliorační fond. Stýská si na dosavadní za- nedbávání Bukoviny a vyhrožuje případnou opposicí. Stěžuje si, že nebyla provedena úprava Prutu od Černovic až na hranice, což je na újmu hlavního města, odstrkováním Bukoviny a vládním nevděkem. Posl. Mayreder pojednával o úhradě a je po- vděčen předsedovi ministerstva za upozornění, že průplavy nebudou vypláceti se již v prvních letech. Polemisuje s princem Schwarzenbergem dokazoval že průplavy provedou se náležitě, nepostaví- li se
Schreiner doktor Menger Posl M Vasilko Schwarzenberg Halič Bukovina Černovice